HUTNICKE LISTY

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP80S01540R002200020002-9
• Release Decision: RIFPUB
• Original Classification: K
• Document Page Count: 60
• Document Creation Date: December 22, 2016
• Document Release Date: May 15, 2012
• Sequence Number: 2
• Content Type: MISC

Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
HUTNICKE
LISTY
ROCNfK VIII.
CASOPIS MINISTERSTVA HUTNfHO PRUMYSLU A RUDNYCH DOI.U
1 Hutnicke Listy.
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
HUTNICKE LISTY
Casopis ministerstva hutniho prumyslu a rudnych dold
XypHa3l MHHHCTepCTBa McTaJuiyprrn 14 pyRHHKOB
Journal of the Ministry of Metallurgical Industry and Ore Mines
Journal du Ministere de l'Industrie Siderurgique et des Mines
V. Havelka: Problem kvality vedeni - nase kardinalni otazka . . . . . . . 1
Doc. Ing. Dr. L. Jenieek: K devadesatym narozeninam akademika M. A. Pavlova 5
Ing. N. Chvorinov: Tuhnuti oceli. - 0 3aTBepJeaaHHH cTaimH. - Steel solidifi-
cation. - Solidification de 1'acier . . . . . . . . . . . . . . . . 7
M. Sicha: Studium problemu vodfku v oceli. - 06 143y`IeHUH IIpO6JIeM aoAo-
poRa B cTaJIH. - The study of the hydrogen problem in steel. - L'etude 14
du probleme d'hydrogene en acier . . . . . . . . . . . . . .
Ing. A. Mayer: Jakou zakonitosti se f?idi srazeni arsenu z louhu pfi Harrisove
procesu? - KaKoi 3aKOHOMepHocTbIo yfpaBJIReTCR Oca}KgeHI4e
MbImbaKa H3 pacTBOpoB npI4 npouecce rapplca? - On what rules does
the arsenic precipitation in the lye by the Harris process depend? - Par
quels principes la precipitation d'arsenic de la lessive par le processus 20
d'Harris est dirige? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
0. Janak: Zpracovanf nekterych slovenskych kremenca na dinas. - 06pa60Txa
HeKOTOpbIX COpTOB CJIOBaLiKoro KpeMHe3eMa 1 JIR H3rOTOBJIeHHR AH-
Haca. - The elaboration of some Slovakian quartzs to dinas. - L'elabo-
ration de quelques quartzs slovaques a dinas . . . . . . . . . . . 24
Normalisaeni hlidka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Literarni hlfdka . . . . . . . . . 30
Zpravy ze zavodix. Ing. A. Dekanovsky: Jak jsme dosahli vyrobniho rekordu 32
Vychova. Dr. Ing. J. Horak: Otvorenie druhej Hutnickej fakulty v CSR . 34
Ing. J. Teindl: Hlavni { koly hutnickych kateder podle sovet. zkusenosti 35
Sdruienf pro vyzkum ve spektralni analyse . . . . . . . . . . . . . . 36
Redakeni zpravy . . . . . . . . . . . . . . . . 37
Knihy a easopisy do?1e redakci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
Rozhledy . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . 41
V e d o u c i redakce : akademik prof. Dr. Mont. Ing. F r. Pi 9a k.
REDAKeN1 KRUH:
REDAKCN1 RADA:
Soudruzi: Ing. J. Ba1inka, J. Klika, Ing. E. Kozina, V. Mudra, Ing. Dr. J.
Malkovsky, Ing. Dr. B. Poeta, Ing. Dr. V. Rauner, Ing. Dr. R. Stefec, V. Vavlich,
Ing. L. Vesely, M. Votruba, P. Knobloch.
Soudruzi: Ing. L. Balcar, Ing. J. Barinka, prof. dr. J. Cabelka, J. Dlouhy, Ing.
J. Dohnal, prof. Dr. Fr. Faltus, Ing. Dr. J. Formanek, J. Hejsek, Ing. R. Henych,
Ing. F. Houdek, Ing. A. Hubner, Ing. J. Chmelik, akademik prof. Ing. Dr. V. Jare4
J. Jonas, Ing. Dr. F. Kinsky, J. Klika, Ing. E. Kozina, Ing. B. Kubanek, Ing. Dr.
J. Malkovsky, J. Mikula, V. Mudra, E. Patera, Ing. J. Pergl, N. Piskaeek, Ing. Dr.
Fr. Poboril, Ing. Dr. B. Poeta, A. Pilcik, Ing. Dr. V. Rauner, J. Sladovnik, Ing.
E. Stacha, B. Sladek, Ing. J. Smutny, Ing. V. Sajch, Ing. Dr. R. Stefec, V. Tiger,
V. Vavf?ich, Ing. L. Vesely, M. Votruba, Dr. V. Zavesky,
Za ICJRO: Z. Jadrny, Fr. Kicha.
Za Statni nakladatelstvi technicke literatury: P. Knobloch, P. Kypr.
Za Dim technika: s. Martinek.
Vyd$va ministerstvo hutniho pramyslu a rudnych. doltt ve Statnim nakladatelstvi technicke literatury, narodni pod-
nik, Praha II, Spalena 51. - Vedouci redakce akademik prof. Dr. Mont. Fr. Pisek. - Redakce: Brno-Zabovtesky,
Mutednicka 8, telefon 53003 a 53265. - Administrace: Praha II, Krakovska 8, telefon 230751. - Vychazi mesien6. Toto
6isio vy?lo 23. dnora 1953. Cena jednotliveho eisla Kcs 25.-, roCni pf?edplatne KCs 300,- Objednavky se prijimaji nej-
mene do konce beineho roku; zru?eni odberu je moi:ne toliko po fiplnem vyeerpani zaplaceneho predplatneho. - Tisk-
nou Brnenske knihtiskarny, n. p., z6kladni zdvod, Brno, Ul. 9. kvetna 7, telefon 53611. - Do sazby 26. ledna 1953, do
tisku 17. {Inora 1953. - 2700 vytisku. - Papir: text 222-90 g a 403-100 g, obalka 228-120 g. - Novinove vyplatne povoleno
okrskovym pogtovnim 6f?adem v Brne, e. j. IA-2370 ; 88872. - Dohledaci postovni i Fad Brno 2.
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
HUTNICKL LISTY
RO~NIK VIII. BRNO, V LEDNU 1953.
Problem kvality vedeni - nase kardin'alni otazka.
Zkusenosti roku 1952 a itkoly roku 1953 kladou
nalehave otazku: mame my vubec mistry, smenove
techniky, vedouci provozii a vedoucf jednotlivych
zavodu a feditele narodnfch podniku tak, jak je po-
trebujeme, a v tom smyslu, jak je ma Sovetsky
svaz? `Dovedli jsme vubec pro tyto funkce vybrat
a vychovat takove kadry a dat jim takove postave-
ni, aby mahly plnit funkci vedoucich soci.alisticke
vyroby, jak si to pfedstavujeme a jak toho dnesni
vyvojovy stupen naseho hospodarstvf a ukoly na-
eich hutnfch zavodu jii s naprostou nezbytnostf
vyiaduji?
Ve svem projevu na celostatnf konferenci KSC
venoval soudruh president Klement Gottwald temto
otazkam mimofadnou pozornost. Otazku kvality ve-
deni naseho hospodsrstvi postavil ve svych zave-
recnych deseti bodech hned na druhe misto za otaz-
ku pe5'e o zvysenf ideologicke, politicks a organi-
sacni aktivity vsech komunistu a stranickych orga-
nisacf. Soudruh Gottwald vyslovU pffmo jako pod-
mfnku a predpoklad splnenf ukolu roku 1953, le
se budeme lepe starat, aby se o mnoho zvy-
sila politicks a odborni uroven hospodafskych or-
gdnu odshora ai dolu, aby se zvysila na uroven ny-
nejsich ukolu a kladenych na nx poiadavku. ?Ne-
vaham fici," prohlasil s. Gottwald, ,, a problem
kvality vedeni naseho hospodd stvi je jednim z kar-
dindlnich problemu."
Tai jasne formuluje otazku soudruh Gottwald.
Podstata otszky je asi tato: do roku 1951 nase
huts zhruba stacily uspokojovat poiadavky naseho
hospodsfstvi. Proto se zdalo, ie neni vainejsfch ne-
dostatku, a tim ani problem vedeni a jeho kvality se
nedostal naleiite do popfedi. Od to doby se situate
od zskladu zmenila. Prubehem roku 1951 a hlavno
v rote 1952 doslo k prudkemu vzestupu poiadavkti
na hutni vyrobu. To si vynutilo dukladne pfese-
trenf toho, jak vyuiivame dosavadniho zaffzenf a
jak zajistujeme vystavbu novych jednotek. Ukazaly
se to neobycejne slabiny. Ukazalo se, jak byly lic"te
vsechny theorie o dokonalosti vyuiiti nasich hut-
nfch zavodu, zejmena kdyi se konkretne a ciselne
srovnalo, jak na obdobnych jednotkach za pfibliine
stejnych podmfnek pracujf v Sovetskem svazu. Tote
zjistenf, spolu s vytycenim jasnych smernic, jak vy-
uiit, zlepsit a vystavbu Was zajistit, bylo vteleno
v usnesenf strany a vlidy z listopadu 1951.
Skutecne dosaiene vysledky v rote 1952 se vsak
jevi asi takto : ukszalo se, le site vsechny ttkoly,
,
huti v rote 1952 jak na useku vyroby, tak vystav-
by, byly splnitelne; splneny vsak nebyly. Dukazy
realnosti a splnitelnosti podaly behem roku snad
LISLO 1.
vsechny provozy bez vyjimky. Neni snad hutniho
provozu, ktery by byl alespon pro kratkou dobu
neplnil plan. Tak na pr. nejvetsf pochybnosti byly
vyslovovany o realnosti vyrobnfho planu ,Nove
ocelarny" ve V2KG. A piece na pf. prave po vse-
chny tfi dny konanf celostitnf konference KSL`
plnila ?Nova ocelarna" plan, kdyi den predtfm
predchizela diskuse laureata Stalinovy ceny Ing.
S. I. Malyseva na pracovisti s taviCCi a pracovniky
vsech 3 smen za itcasti KV KSL`. Proe vsak to, co
bylo moine po dobu konanf konference, nebylo moi-
ne predtim a nebylo udrieno ani potom? Podobn6
ocelarny v NHKG a v Tfinci dosahly zkracenf
doby taveb, kdyi byl pfitomen s. Ing. Malyeev, ale
tavby prodluiovaly po jeho odchodu. Prot nebylo
udrieno dosaiene urychleni taveb na trvalo? V po-
slednf dobe dochazi k podstatnemu zlep?ovanf ze-
jmena v ocelarne NHKG v Kuncicfch. Bylo dosa-
ieno nekterych skutecne vynikajicich vysleokii,
na pf. v nedeli 18. ledna vypustil mladeinicky ko-
lektiv J. Skyby tavbu za 6,45 hod. Prod nebylo
techto vysledku dosaieno jii dfive? Co zabrsnilo
soudruhum drive jich dosahnout? U nekterych jed-
notek, na pf. u obou vysokych peel v NKHG, byly
zhruba dodrieny lhuty vystavby. Proe veak nebyly
dodrieny i u v9eho prislusenstvf a provozu, jejichi
fidny chod je rovnei nutny pro chod vysoke pece?
Prot take kvalita provedenf je jen nekde na vyei
a v fade pripadu jsou brzy po dokonceni vystavby
nutne opravy a rekonstrukce? Je pravda, ie banda
zaskodniku nfim zpusobila velke ekody, s nimii se
budeme dlouho vyrovnavat. Aveak s. Gottwald
spravne ukazuje, ie zakladnf linii naei petiletky
se jim nepodarilo ohrozit. Proto by take bylo
nespravne v otazce nesplnenf plsnu vyroby a vy-
stavby jednoduse vse svalit na tyto zridce. Napa-
chali mnoho, ale hlavni podfl zavinenf za nesplnenf
planu vyroby i vystavby je v nas.
Plan na rok 1952 predpokladal, le umerne a tko-
ly na useku vyroby a vystavby stoupne i organisace
prate, pofadek a pracovni kazen. To p1-edpoklsdalo,
ie hlavne kvalita vedeni stoupne na uroven nutnoti
pro splnenf techto ukolu, ie vedeni vezme pevne a
promyslene provoz do svyeh rukou a zajistf plneni
planu, ne pouze nekdy nebo jen u nekterych jedno-
tek, ale vsude, pravidelne a trvale. To pfedpokls-
dalo, ie na pf. u oceldiskych pecf dovedeme podfidit
vse kolem peel potfebam taveb. Nestalo se. Pod-
minky kolem pecf dale ve veteine pffpada ovl'a-
daji tavby. Pevns fidici funkce vedeni se ne-
stala skutkem, vedeni pies zavedeni grafikontl,
dispecerske sluiby, teehnologickych pfedpistl std.
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Ravelka: Problem kvalitij vedeni - na?e kardinalni otazka Rocs. VIII., his. I.
ve vetsine piipadu jen registruje, co se v provozu
deje, a i tato registrace je jeste mnohdy nedosta-
tecna. Pravem soudr. in. Malysev neustava zdu-
raznovat : ,, ... vezme-li hlavni sprava huti pevne sve
narodni podniky do svych rukou a bode-Ii jejich
provoz dusledne kontrolovat, neni zadneho vazneho
duvodu, aby plan nebyl splnen." Tato skutecnost
z roku 1952 plati stejne v rote 1953. Stejne je tomu
s ostatnimi 'hlavnimi spravami.
Ale nestalo se. Vedeni nedorostlo zvysenym uko-
ltum. Nepodaiilo se podfidit si podminky, ale na-
opak podminky diktuji nam. Plan na rok 1952 zu-
stal nesplnen. Zustal nesplnen proto, ze jsme ne-
dovedli uskutecnit takovou organisaci prate, ta-
kovy pofddek na pracovistich a uskutecnit takovou
disciplinu a kazen, aby bylo nejen znamo, co a jak
se ma v provozech delat, ale aby se to take do-
opravdy delalo. Jinymi slovy, vedeni selhalo. Piesne
podle slov soudruha Gottwalda: zvysila se uroven
fikolu a pozadavku, kladenych na hute, ale kvalita
vedeni temto ukolum nedorostla. Naopak vsechny
nedostatky vedeni, ktere dfive zustavaly nezietelne,
objevuji se dnes v cele sve siii a velikosti. Proto
se problem kvality vedeni v nasich hutich stava do-
slova jednim z kardinalnich problemu. Mnohde jsou
tyto nedostatky takoveho rozsahu,ze si nutno klast
otazku, zda vubec mame v nekterych nasich provo-
zech vedeni, splnujici alespon minimum pozadavku,
jei klademe na vedeni socialistickych provozu.
Tento stay ma velmi vaine nasledky. Nasi hutnici
vedi, pros potiebujeme vice zeleza, oceli a valcova-
nehd zboii. Chteji pinit a prekracovat plan. Ale vse-
chny vyse zminene nedostatky nakonec vytvareji
na pracovistich podminky, ktere nepodporuji rozvoj
iniciativy hutniku, socialistickeho soutezeni a zava-
deni novatorskych method, ale mnohde je naopak
ubijeji a brzdi. To vede nakonec k neplneni planu.
Neplneni planu ma sve dalsi nasledky vydelkove:
pfi neplneni planu odpadaji premie atd. Dele trva-
jici neplneni planu podlamuje pracovni elan a vy-
tvari nakonec zivnou pudu zamernemu "si"ren ruz-
nych zaskodnickych theorii o nadsazenosti a ne-
splnitelnosti planu. Dalsi nasledky pro cele nase
hospodafstvi jsou zrejme v tom, ie brzdime roz-
mach nasich kovozavodu a cele petiletky. Vec by
stala pied nami nalehave v kaidem pfipade, i kdyby
nebylo vaznych objektivnich piicin k neplneni planu.
Piimo vystraine vsak pied nami stoji prave proto,
ze neni v podstate vaznych pricin k neplneni
takoveho rozsahu a k pusobeni takovych skod. Pfi-
ciny jsou jen v nas, predevsim ve vedeni, v opoz-
denem vzestupu jeho kvality.
Tento stay neni snad dusledkem nedostatku dob-
rych kadru. Neni to na pfiklad v tom, ie bychom
nemeli schopne a zkusene mistry s poctivym od-
hodlanim ucinit vse pro zdar nasi socialisticke vy-
roby. Takove mistry mame a mame jich mnoho. Ne-
umoznili jsme jim a neprim?li jsme je dosta-
tecne k tomu, aby doopravdy rozvinuli vsechny sve
schopnosti a vlohy, ukazali vlastnosti skutecnych
socialistickych vedoucich vyroby. Vidyl my to vet-
sinou od nich vubec ani nepoiadujeme! Nepozadu-
jeme, aby meli provozy pevne v rukou. Nepoiaduji
to smenovi inienyii, a to proto, ie ani od nich to
neni poiadovano. Tak se to tahne pies vedeni za-
vodu a podniku ai na nase ministerstvo. Jako usita
jsou na nas slova soudruha Gottwalda: Minister-
stva a jednotlive hlavni spravy neridi sva odvetvi,
dost operativne. Nekontroluji dostatecne jim pod-
rizene zavody a nepomahaji jim dost zicinne v od-
straizovani slabych mist. Ze zjistenych zdvad se ne-
vyvozuji dost rychle a dukladne patricne dusledky.
Nekteri nasi vedouci hospodaisti pracovnici se vy-
hybaji osobni odpovednosti. Nebyva vzdy dost tvrde
a dusledne pozadovano plneni spravnych usneseni
a reseni. Tyto a podobne zjevy porusuji statni a
pracovni disciplinu, coz je dnes jednou z hlavnich
piekazek rychlejsiho rozvoje naseho hospodarstvi.
Myslim proto, ze upevneni statni a pracovni discip-
liny odshora az dolu patri mezi nejptednejsi zikoly
strany."
U nas v hutich ma otazka kvality vedeni, a na ni
bezprostiedne navazujici otazka statni a pracovni
discipliny, zvlastni vyznam, spocivajici ve specific-
nosti povahy hutnich provozu. Soudruh in. Myr-
cimov, kdyz v rote 1951 charakterisoval hlavni pfi-
ciny toho, pros vysledky nasi hutni vyroby neod-
povidaji zafizenim a kadrum, jei mame, se vy-
jadfil, srovnavaje to se Sovetskym svazem, ze
v hutnich provozech je nutna pfimo vojenska ka-
zen. Lhali bychom si, kdybychom si namlou-
vali, ie jsme po teto strance mnoho od roku
1951 zlepsili. Jak take mute byt u nas pevni, pHmo
vojenska kazen, kdyz mnohy nas misty, smenovy in-
zenyr, ba i vedouci provozu se pHmo boji vydat jas-
ny rozkaz. Tim mene pak kontroluje a vyzaduje se
vsi duslednosti jeho plneni. Jak je mnohde daleko
k tomu, vyvozovat podle slov soudruha Gottwalda
dost rychle a dukladne patricne dusledky ze zjiste-
nych zavad! I na.ministerstvu, i v podnicich, v za-
vodech a na pracovistich. Pokud jde o otazku odpo-
vednosti nevaham fici, ie zejmena nase hutni udri-
ba je prikladem toho, jak vec vypadat nema, je iuse-
kem, ve kterem v mnoha pfipadech doslova nikdo
za nic neodpovida. Nase hutni udrzba pak podle
toho stale vice a vice zaostava, misto aby se
stoupajicimi ukoly se zdokonalovala a zlepsovala.
Jiny priklad: znamy sovetsky stachanovec soudruh
Privalov nam uz v r. 1951 vysvetlil, ie v Sovetskem
svazu se postupne zcela vzilo, ze nikdo nepfichazi
na pracoviste pozdeji, nez nejmene 10 minut pled
zacatkem smeny. Jen pak je mozne praci dobie pie-
wit a na smenu se pfipravit. Ani tady jsme nedo-
sahli od roku 1951 valnych zlepseni. Kdo vsak to
ma jit pfedevsim pfikladem nez vedouci soudruzi,
a to ne snad ojedinele, ale vsichni, a piitahovat
denne stale vice a vice soudruhu, az se tento zpu-
sob stane i u nas zcela samoziejmy a bezny?
Tedy zadne velke a svetoborne veci, ale sta a ti-
sice kazdodennich, tieba i drobnych, zdanlive bez-
vyznamnych veci a chybicek, nesplnenych i neulo-
ienych iukolu, nedodrzenych pfedpisu, zanedbane
kontroly, neduslednosti pfi trvani na splneni smer-
nice nebo pfikazu do posledniho puntiku, zanedbani
patiicnyeh dusledku pfi zjistenych zavaddch, v tom
a v nicem jinem je nakonec v celkovem uhrnu pfi-
cina neplneni planu, to jsou ty drobne, ale tak za-
vazne dusledky nedostatecne kvality naseho veden.
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
Havelka: Problem kvality veden? - na3'e kardinalni othzka Hutnickd listy.
PfiZ'teme-1i k tomu jeate fadu vaznejsIch zavad, jak
na ne upozoriiuje podrobneji na pr. soudr. Lysenko
v Hutnickkch listech,*) pak je obraz toho, kam na-
prit pozornost jako k hlavnIm pfi6inam neplnenf
planu, flplny.
Zbkvd Nei, zda zlepsenf je mozne. ? Je mozne a re-
?eni nesnese odkladu. Hlavni cestou vedouci k tomu
je davat spravne fikoly, dusledne kontrolovat a
iadat jejich plneni, zkritka, kvalitnyji vest.
To oveem neznamena, ie ukol je snadnk. Rozhodu-
jIci vsak je, ze podstata a vainost ukolu dnes jii neni
nikomu neznama. Bude ted' na jednotlivkch iutva-
rech i na jednotlivcIch, aby se s otazkou poctive a
energicky vyrovnali. Hlavni zasady jsou asi tyto :
1. Ptedevsim kaidk, kdo chce vest, musi svou vyc
znat. Mme v hutich cetne skutecne odborniky. Ni-
kdo vsak nezna tolik, aby nemusel sve znalosti
stale zdokonalovat. Naopak stalk rozvoj naseho
hospodarstvI a zejmena stale tysnyjsi hospodarska
spoluprace se SSSR klade na nas trvale a prudce
stoupajicI naroky. Sovetskk svaz ph obchodnim
spojeni s nami nas nepodceiiuje a klade na nas ty-
tez naroky jako na sve vlastni zavody. V rote 1952
jsme si v pine "si"r! uvedomili, jake naroky to klade
na odborne znalosti nasich technickkch a vedoucich
kadru. Tedy nikoli snad jen na delnicke kadry.
Vsichni bez rozdilu se budeme muset pocinaje ro-
kem 1953 mnohem odpovedneji a planoviteji zabyvat
neustalym zvysovanim svkch odbornkch znalosti.
Jeste zavainejsi je otizka politickeho rustu. Bez
staleho politickeho upevnovani a rustu je kaddy
sebelepsi odbornik odsouzen k tomu, ie upadne do
plocheho odbornictvf bez rozhodnosti a pevnosti bo-
jovnika, kterou dava jen dokonale ovladnuti mar-
xismu-leninismu. Nedostatek ideologickeho rustu
vysvytluje, pros prave u techniku a vubec specia-
listu se na rozdil od delnickych kadru setkavame ve
velke mire s chabostI, vlainosti a smirlivosti k ne-
dostatkum. Na delnickych kadrech je, aby pomohli
technicke inteligenci prekonat co nejrychleji tento
nedostatek a na technicke inteligenci zase je, aby
pomohla delnickym kadrum co nejrychleji dosici
i vysoke odborne zdatnosti.
2. Na prudce rostouci ukoly nevysta6fine s dosa-
vadnimi kadry. I zde dal soudruh Gottwald na celo-
statni konferenci KSe jasnou smernici: ,Smeleji vy-
zdvihovat na vedouci mista nove, mlade kddry, lepe
se s&trat o jejich politickou i odbornou vychovu, vy-
uzivajice ph tom i ve vyrobe i ph vychove novych
kadru stars!. technicke a vedecke inteligence, ktera
dokazala svuj kladny pomer k dnesnimu lidove de-
mokratickemu zrizeni a k Sovetskemu svazu."
Tuto smernici je treba jen dusledne plnit a nikdy
ph tom nezapomInat, ie i pro nasi situaci pine plat!
Stalinova slova o kadrech, jei rozhoduji vse.
3. Treti podminka by nemela zde bet vubec uva-
dena. gel, ie situate je takova, ie uvedena bkt musi
a ie na adresu mnohkch vedoucich soudruhu musi
bet jeste nykolikrat podtrzena. NestacI mit. znalosti
a umet vest, je treba tei chtit vest. To znamena ne-
vyhkbat se ukolum, nevyhybat se odpovydnosti, na-
*) D. Lysenko: Zkusenosti a uplatneni sovetskych me-
thod v hutnieke vyrobe, HL, rob. VII. (1952), eis. 11,
str. 563.
opak tyto veci podle svych schopnosti zadat a celou
svou osobnosti pak ukol plnit. Mame mnohde tako-
you situaci, ze mnozi, a to prave vysoce odborne kva-
lifikovani soudruzi, primo utIkajI od odpovednosti.
Budiz to receno jasne na jejich adresu: ucinime vse,
abychom neustale zlepsovali podminky pro pine
uplatneni jejich znalosti a schopnosti. Na druhe
strany neuzname iadnou ,neutralitu", zadne vycka-
vani, iadnou polovicatost. Dame kaidemu podle
jeho schopnosti a zasluh, ale budeme od kaideho
podle Who take iadat plneni jeho povinnosti.
4. Otazka vyiadovini plneni ukolu a statni a pra-
covni discipliny je vubec zasadni. PoCind na nasem
ministerstvu. Je treba, abychom podle slov soudruha
Gottwalda ? ... byli prism ph prosazovani pozadav-
ku statni a pracovni discipltny. Nemuzeme nadale
dopoustet, aby se bez dusledku pro odpovedne cinite-
le porusovala usneseni 'strany a vlady, nebo proste
neprovadela. Mus!me ucinit vse, abychom zajistili
jako pravidlo, ze plneni pfijatych usneseni strany a
vlady bude soustavne kontrolovano, a dale zajistit,
abychom skoncovali se stavem, kdly pii zjistenych
nedostatcich a zavadach nejsou se zjistenim oka-
mzite spojena prakticka opatreni k jejich odstra-
neni."
Zkusenosti z roku 1952 uci, abychom se v hutich
ridili temito slovy soudruha Gottwalda zvlaste du-
razne a dusledne. Nejde jen o zajisteni plneni planu
vkroby a vystavby. Kolik zbytecnych neprijemnosti
vzniklo na pr. v otizce jakosti ne proto, ie jsme
nedovedli urcitou jakost, na pr. elektrody s uryitym
obsahexn uhliku, vyrobit. Netrvali jsme vsak dosta-
tecny na splneni do posledniho puntiku. I zde nam
byly opet dodavky do Sovetskeho svazu velkou sko-
lou. Vec byla takova, ze mnozi soudruzi byli primo
prekvapeni, ie Sovetsky svaz ocekaval, ie dane
slovo a sjednane podminky take opravdu splnime.
Zrejme jsme byli drive zvykli vse nejak zamluvit a
omluvit a svalit na desitky nejruznyjsich prekaiek.
Nakonec se vse z nejvets! casti podafilo. Muselo
vsak bkt nejprve tolik jednani, zasahu a sloiitkch
opatreni ? Nebylo mono od prvopocatku pracovat
s pfisnou prenosti a bedlivosti? Ano, budeme
muset bet v r. 1953 mnohem presnejsi a prisnejsf,
a to hned od prvopocatku, ne az tehdy, kdyi nekdo
odmitne pfejimat zboif, neodpovldajici jasnkm pod-
minkam a i mluvam. Zvlaste od nasich hlavnich
spray a celeho ministerstva bude teto prenosti a
prisnosti zapotrebi v daleko vets! mire nei dosud.
Na narodnich podnicich bude, aby to jen vitaly a
samy se staly nositeli vysoke narocnosti na jakost
a nejpresnyjsi dodriovani vseho, jak bylo sjednano.
Nezastirejme, ie jsme v rote 1952 ne vidy drieli
dane slovo. Je treba s tiro razne skoncovat. Hutnic-
tvi je zaklad nasi petiletky. Ziklad musi bet pres-
ny a pevnk v kaidem smeru, aby cela stavba byla
pevna a presna.
5. Konecne nejduleiitejsi je spravne politicky
pochopit slova s. Gottwalda a celou otazku kva-
lity veden!. Jde v podstate o spravne pocho-
peni otazky role vedeni za kapitalismu a za socia-
lismu. V teto veci trva stale u mnohkch soudruhu
naprosta nazorova nejasnost. Kde vsak jsou slabiny
v theorii, tam jsou o to vytsf slabiny v praxi. Mnozf
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
si pak vykladaji vec tak, ie vedouci socialisticke
vyroby ma trpxt neporadek, nekizen, byt ,hodny"
k delnikum a pod. Na otazku jasne odpovedel jii V. I.
Lenin, kdyi srovnaval vedeni za kapitalismu a za
socialismu. Ukazuje jasne, ie pro konecne vitez-
stvi socialsmu nad kapitalismem je treba nikoli
vedeni spatneho a nepevneho, ale naopak vedeni
jests lepsiho, jests pevnejsiho a jests kvalitnejsiho,
nei jaky mohl kapitalismus svym karabacnickym
systemem vytvorit. ,Schftzuj," ucil Lenin;, ?ved'
vsak bez nejmensiho zakolisdni, ved' jests pevneji,
nez pied tebou vedl kapitalista. Jinak nad nim
nezvitezis."
Kolik je vsak nejzakladnejsich poklesku proti teto
samozre;me zasade takrka na kaidem kroku. Pro-
mluvme treba se soudruhy ze SONP-Kladno, jaky
poiadek vyiadovalo stare, kapitalisticke vedeni, jak
se inienyr ai do ukonceni odpichu ani nehnul od
pece atd. A my piece dovedeme lepe vest zhvody a
lepe hospodafit nei stars Praiska. ielezaiska a
Poldi Hiitte nebo stark Bynska hutni a podobne.
Jde tedy o to, abychom dovedli prokazat naprostou
nadrazenost socialismu nad kapitalismem i pokud
jde o neporovnatelne vyssi uroveii a pevnost vedeni,
nei jakou mohl vykofisi'ovatelsky kapitalismus vy-
tvorit. To znamena ne pouze nekde, ale vsude za-
vest dokonaly pfisun materialu, dokonalou hospo-
dkrnost na kaidem ilseku. dokonaly dodriovani
technologickych predpisu, dokonaly poradek, pris-
nou pracovni kazen atd. ProsO tak, jak to rovnei
vyjadril soudruh ini. Myrcimov, ie v Sovetskem
svazu jdou vysoke pece tak presne, ie podle odpichu
si lze naridit hodinky. I my mime vsechny rozho-
dujici pi'edpoklady, t. j. politicks predpoklady, dane
moci, spocivajici v rukou delnicke tridy, vedene
komunistickou stranou k tomu, abychom i u nas
tak presne jako hodinky mohli zorganisovat sve
hutni provozy.
Je treba, aby tyto veci vsichni spravne pocho-
pili. I ti, kdoz maji organisaci budovat a kazen vy-
iadovat, i ti, kdoi maji - prikazy plnit a vedeni se
podrizovat. Je tieba, aby vedouci neschovavali, jak
se mnohde deje, svou neschopnost nebo nezajem za
libivou politiku rllznych forem. Prave tak je treba,
aby ani delnici, ani ostatni pracujici huti vubec ni-
iadnou formu libive demagogicke politiky netrpeli.
Jako by nekomu prospival spatny prisun materialu,
mrhyni materialem, "spatny tdriba, velka porucho-
vost atd. To ma prirozene za nasledek pokles vy-
roby a tim i pokles vydelku. Neschopni a neodpo-
vedni vedouci neresi zlepsovynim price a poi'adku
moinosti, aby delnik mohl vice vydelat. Hned maji
po ruce r"eseni mnohem libiv'jsi, ieseni mzdova.
Zmekcuji normy, plati neoduvodnene pfiplatky, pri-
pisuji neodpracovane prescasove hodiny a pod.
Je t?eba pine odhalit pravou tvar techto ,pratel"
delnicke tridy. Je treba na druhe strane vice se za-
stavat a podporovat poctive vedouci na kteremkoli
stupni, kteri znaji svou vec, maji praci v rukou a
skutecne ji fidi, poiaduji plneni ukolu a take du-
sledns kontroluji praci svych podrizenych. To ovsem
naprosto neznamena vracet se ke starym karabac-
nickym methodam vedeni. Naopak, to znamena del-
nikovi pfedevsim pomyhat: pomyhat mu tim, ie se
mu di price nejlepe odpovidajici jeho schopnos-
tem, tim, ie se mu stale pomahd jeho kvalifikaci
neustale zvysovat a tim, ie se pevne a tvrde
odstranuje vse, co mu prekaii v praci, v pre-
konavani norem, v rozvijeni socialistickeho sou-
teieni a zavadeni novatorskych forem price, a to
tim, ie se dusledne bojuje proti nedostatkum
organisace, neporadkum, obezlicce a nekazni. Nasi
vedouci maji dostatek moinosti ridit se zar-
nym vzorem vedoucich sovetskych podniku a sovet
skou organisaci, presnosti a pracovni kazni. V So.
vetskem svazu je take role vedoucich odpovidajicim
zpusobem docenovana a vedouci maji poti?ebnou
autoritu. Na vsech nasich soudruzich, zaujimajicich
jakekoli vedouci postaveni, od vedoucich pracovnich
cet a mistru ai po vedouci provozu, zavoda a podni-
kove reditele, zaleii, aby si svou stale zlepsovanou
praci, stale ucinnejsi pomoci soudruhfim na praco-
vistich. svymi znalostmi a organisacnimi schopnost-
mi tuto vainost a autoritu rovnei urychlene vydo-
byli. Na nas vsech je, abychom jim v tom byli vse-
stranne napomocni. Zvlaste vyznamna role to po-
chopitelne prislusi stranickym a odborovym orga-
nisacim.
Zakladni ekonomicky zakon socialismu, jeji
budujeme, je zabezpeceni maximalniho uspoko-
jovani neustale rostoucich hmotnych a kulturnich
potreb cele spolecnosti nepretriitym rustem a zdo-
konalovanim socialisticke vyroby. Ostredni otaz-
kou socialismu je ciovek, pece o cloveka, vytvoreni
takovych podminek, aby mohl uplatnit vsechny sve
vlohy, vsechen svuj um, vsechno nadseni v praci,
zbavene pout vykoristovani a otroctvi. Takove pod-
minky nemohl vytvorit start', shnily vykorislova-
telsky kapithlisticky rid, jehoi ustredni otazkou
byl maximalni zisk kapltalistu. Takove podminky
vytvari socialismus a komunismus, takove pod-
minky jsou moine jii i u nas.
To vsak neprijde samo. Takove podminky je tfeba
promyslene a usilovne vytvaret. Za vytvoreni ta-
kovych podminek v nasich znarodnenych hutich od-
povidaji hospodaiske organy, poverene vedenim.
Predpokladem je stale zvysovat kvalitu vedeni.
V rote 1952 jsme se nedovedli s timto ukolem v po-
trebne mire vyporadat, proto jsme nedovedli ani na-
l0it-5 vyuiit velke pomoci, dane nim stranou a vly-
dou usnesenim o hutni vyrobe z listopadu 1951. Du-
sledky se projevily v nesplneni planu vyroby ieleza,
oceli a valcovaneho zboii. Proto je otazka kvality
vedeni v tom smyslu, jak? na ni poukyzal na celo-
statni konferenci KS:~ s. Gottwald, predevsim pro
nas jednim z kardinalnich problemu. Slibme si pro-
to na pocatku roku 1953, ie si vezmeme k srdci roz-
bor a smernici soudruha Gottwalda. Slibme si, ie
lepe a pevneji povedeme sve huts. Slibme si, ie tim
vytvorime potrebne podminky, aby pevneji a iuspes-
neji mohli uchopit do svych rukou svou praci a
krasna zafizeni v zavodech nasi hutnici, aby je
ovladali tak, aby se to projevilo v uspesnem plneni
plynu celych huti v roce 1953. Tim uchopime take
nejpevneji do svych rukou i vec miru, ktery, opira-
jice se o Sovetsky svaz, vitezne ubranime.
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
AKADEMIK
MICHAIL ALEXANDROVIC PAVLOV
Akademie nauk Moskva
K Vasim devadesdtym narozenindm pleji Vdm jmenem svym a pracovniki
ministerstva, jako jednomu z nejvyznacnejsich hutniku svetoveho jmdna, aby-
ste se jeste dlouho mohl tesiti z krdsnych vysledku Vasi plodne prdce, jez
polozila zdklad pro dnes nejvyspelejsi hutnictvi sveta - pro hutnictvi sovet-
skd. Je nasim vroucim prdnim, abyste jeste dlouhd Leta mohl v pevnem a stdlem
zdravi preddvat svoje vzdcne zkusenosta pro dalsi rozvoj sov6tskdho hutnictvi,
od ktereho cerpdme neocenitelne zkusenosti a Were je moonym slo1tpem komu-
nismu a pevnou oporou svetoveho miru.
JAN BILEK
ministr hutniho prumyslu a rudnych dolt
Praha
K devadesaty m narozeninam akademika M. A. Pavlova.
Doc. Ing. Dr. Ladislav Jenicek, Praha.
M. A. Pavlov, slavny sovetsk' metalurg, nejpo-
volanejsi znalec vysokopecnich problemu a nedo-
stiiny vychovatel cel'ch hutnick'ch generaci, je ve
vyvoji moderniho hutnictvi cel'm sv'm iivotem,
svou velikosti a v'znamem zjev vyjimecny.
Jak je podivuhodna jeho ii-
votni testa z nejjiinejsiho okraje
carskeho Ruska, kde se Pavlov
narodil 22. ledna 1863 u Lenko-
ranu v chude rodine donsk'ch ko-
zaku, streiicich perskou hranici,
ai do hlavniho mesta Sovetskeho
svazu, do Moskvy, He Pavlov
nyni iije a pracuje, zahrnut nej-
vyssimi poctami, ktere mu jeho
vlast mohla udelit. Vice nei ctvrt-
stoleti (od r. 1927) je Menem nej-
vyssi vedecke institute Sovetskeho
svazu, Akademie ved, a z toho
vice nei dvacet let (od r. 1931)
akademikem, spolu s I. P. Bardi-
nem jako prvni sovetsk' hutnik
vubec. Trikrat byl Pavlov vyznamenan radem Leni-
novym, naposled r. 1945, kdy byl zaroven pocten
nazvem Hrdiny socialisticke prate a udelena mu
zlata medaile Srp a kladivo. Dvakrat, a to v r. 1943
a 1947, dostalo se mu Stalinovy ceny I. stupn-.
K temto nejvyssim metim, kter'mi lze merit jak
zavainost a dosah Pavlovova dila, tak ocenovani
vedecke prate dosazene v Sovetskem svazu, nastu-
puje Pavlov cestu jako thud', od narozeni kratko-
zrak', soukrom'm vyucovanim se iivici student
realne skoly v Baku, jedine tehdy stredni skoly ce-
leho Zakavkazi.
Letos uplyne 73 let od Pavlovova vstupu do Gor-
neho institutu v Petrohrade, jedine tehdy vysoke
skoly banske celeho Ruska. Jeho zaliba v chemii,
p_stovana ui na stredni skole, orientovala ho v Gor-
nem institutu k hutnictvi. Na vysokou skolu si pri-
nesl vedle pNrozeneho nadani mimoradnou houiev
natost, systematicnost a soustredenost; vlastnosti,
k jejichi rozvinuti prispela tvrda stredoekolska
Leta, ve kterych Pavlov dovedl si vydelat na cestu
do Petrohradu pies cele Rusko a na prvni rok po-
bytu v nem. Piitom se dovedl uspesne pripravit
k teike prijimaci zkousce. Bylo k tomu potreba
velke odvahy a poctive prate, pro-
tole do Gorneho institutu vstupo-
vali predevsim synove z bohatych
inienyrsk'ch a cinovnickych ro-
din uralske oblasti, ve ktere bylo
tehdy soustredeno hornictvi a hut-
nictvi carskeho Ruska.
Tak ui na vysoke akole vystu-
puje pled nami mlady Pavlov s vy-
zralymi charakterovymi rysy,
ktere jej vyznacuji, po cely dalsi
iivot. Ve studiu dovede jit do
hloubky a ui na skole se uci
ovladat literaturu sveho oboru
zcela jinak, nei je to bezne.
Svou karieru hutnickeho inze-
n'ra zacina i on r. 1885 na Urale,
presneji receno na jeho severozapadnim okraji,
v ielezarnach tehdejsi vjatske gubernie. Jako
cely Ural je to kraj dopravne od vlastniho
Ruska odriznuty, ze ktereho se vyrobene ielezo
svaii jednou do roka pri jarnich rozvodnenych
vodach horskych ricek, na kterych leii ielezarny
tak, aby vystacily s vodni energii. Na horni Vjatce
a pak jejim pritoku Cholunici je pusobiste Pavlo-
vovo do r. 1896. Ackoli uralske ielezarstvi je
tehdy divno na ustupu ze slavnych dob konce
XVIII. stoleti, kdy zajigtovalo Rusku primat ve
svetove vyrobe suroveho ieleza, dovede v nem Pav-
lov rychle uplatnit sve znalosti a dovede se bit za
pokrok ve zcela nepriznivych podminkach. Zaeina
jako konstrukter, rekonstruuje vodni kola, pak
zlepsuje kalibraci, rekonstruuje pudlovaci pece, ve-
dle kterych tehdy jeste pracuji zkujnovaci vyhne.
Je charakteristicke pro Pavlova, ie ui od vyso-
koskolsk'cll let je pritahovan ke studiu a feieni
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
vysokopecnich problemu. Chce bojovat o jejichre-
aeni na vedecke zikladne, chce vyprostit vyrobu
suroveho zeleza z podruciremeslne tradice a em-
pirie. Se slovy: ,Myslim, ze vysokopecni obor je
nejzajimavejsi obor pro hutnika", pfijima Pavlov,
tehdy petadvacetilety, misto zivodniho vysokych
peci v Klimkovce a behem nekolika malo let meni
profil dvou drevouhelnych peci tak,ze davaji misto
deseti tun dvacet tun suroveho zeleza za den ; na-
konec pristupuje ke stavbe nove vysoke pece a uka-
zuje uralskemuzelezarstvi cestu dalsiho vyvoje
jeho dfevouhelnych peci. Bylo potfeba mnoho od-
vahy dat se novou cestou, zejmena v tehdejsich po-
merech, kdy na Urale mnohde jeste bylo tfeba pro-
sazovat ohrev vetru.
Pavlov projevil pri tom nejen pfiznacnou odvahu,
nybrz i rozvahu, systematicnost a poctivou pfipra-
vu. Mkoliv odfiznut na mnoho dni testy od ? Petro-
hradu, dovedl si opatfit nejnovejsi literaturu, do-
vedl najit testy k pokusnemu studiu pochodfi ve
vysoke peci a k jejich sprivnemu zhodnoceni. Proto
Pavlovovy tepelne rozvahy, uvahy a zavery o vy-
znamu ohfivani vetru podrzely svou zasadni plat-
nost az do nasich dnu, ac byly po prve uvefejneny
uz v letech 1893 a 1894. Pavlov je mohl beze zmeny
pfetisknout r. 1949 v poslednim vydani druheho
dilu sveho ,Hutnietvi suroveho zeleza".
V dobe sveho prveho uvefejneni upoutaly tyto
price pozornost na Pavlova zrovna tak jako ?ispes-
ni praxe pfivedla ho r. 1896 do jizniho Ruska, kam
se v poslednich desetiletich XIX. stoleti pfesunovalo
teziste ruskehozelezifstvi. Pracoval v Suline, kde
byl postaven pied fikol rekonstruovat tamni antra-
citove vysoke pece, jedine v cele jihoruske zelezaf-
ske oblasti. Jejich provoz byl zdrojem stilych po-
tizi ; Pavlov je zvlidl a postavil mimo to i tfeti pet.
Zahranicni kapital se tehdy zmocnoval ruskeho
pfirodniho bohatstvi a fidil jeho vykorisl'.ovini
vlastnimi silami. Pro ruske techniky byl tehdy malo
mista v novych zavodech vlastni zeme.
Tehdy r. 1900 prechizi Pavlov na vysokou skolu,
a to nejprve na nove zrizene banske uciliste v Je-
katerinoslavi (dnesni Dnepropetrovsk), a ctyfi
roky pusobeni na nove nevybavene skole staci
k tomu, aby ukazaly jeho pedagogicke schopnosti.
Opet pfistupuje ke sve praci s rozvahou a syste-
maticnosti, s kterymi pfipravuje sve pfednisky, or-
ganisuje prazdninove praxe posluchacu. Vypraco-
viva pro ne dobre ucebni pomucky. Tehdy vznikaji
prvni vydani jeho slavnych atlasu vysokych a Mar-
tinovych peci. Nenachazi pro ne nakladatele. Vefi
si vsak a neboji se proto investovat do jejich vy-
dani svoje uspory. >'Jspech, jeste vetsi za hranicemi
nez doma, mu diva za pravdu. Tehdy vznikaji ta-
bulky thermochemickych konstant, ktere Pavlov
neustale rozsifuje a zpfesnuje a pozdeji pfejimi do
svych ucebnic, kde jsou vzorem uplnosti a kri-
ticnosti.
Jeho pronikave pedagogicke fispechy ho pfivi-
deji v r. 1904 do Petrohradu na nove zaklidany
Polytechnicky institut, kde pusobi s N. S. Kurna-
koyem, A. A. Bajkovem, V. E. Grum-Grzimailem,
nejvyznacnejsimi pfedstaviteli hutnicke vedy sve
generate. Jeho pfedrevolucni pusobeni na Polytech-
nickem institutu je charakterisovano intensivni li-
terarni cinnosti. Definitivni formu dostavaji tehdy
jeho uvahy o stanoveni rozmeru vysokych peci, c
rozmerech Martinovych peci, a v knihu dozrivaji
jeho vypocty vysokopecnich vsazek. Jeho mistrne
referovani o cizich pracich, kteremu se venoval nej-
prve v nejstarsim ruskem odbornem casopise Gor-
nyj zurnal, a jeho svetovy rozhled ho predurcuji
k tomu, aby se stal r. 1910 redaktorem casopisu
tehdy utvofene ruske metalurgicke spolecnosti.
Na prahu prve svetove valky ma za sebou Pavlov
velke uspesne dilo. Pfichizi vsak Rijnova revoluce,
kteri po prekonanych strastech obcanske vilky a
intervencnich zasahu pfinisi drive naprosto netu-
sene moznosti rozmachu vedy, techniky a prumyslu,
ktere vyrustaji novemu sovetskemu cloveku. Pet-
apadesitilety Pavlov, ktery vzdy usiloval a bojoval
za pokrokovireseni v technice a ktery je pfenasel,
opiraje se o vedecke poznatky, zustava si veren
v tomto rozhodnem okamziku a stavi se do prvnich
fad tech, ktefi chteji budovat nove velke sovetske
zelezafstvi osvobozene z poddanstvi ciziho kapitilu.
Po revoluci zustava profesorem Leningradskeho
polytechnickeho institutu, ale od r. 1921 soucasne
vede katedru metalurgie suroveho zeleza na Sta-
linove ocelarskem iistavu v Moskve. Obe tato mista
zastavi do r. 1941, t. j. do svych 78 let, kdy pro-
delava east boju o Leningrad. Svymi pfednaskami,
novymi ucebnicemi, jejich soustavnym zdokonalo-
vanim a rozsifovanim pri kazdem novem vydani,
redigovanim knih cizich a mladsich domacich
autoru se stares Pavlov do doby nejposlednejsi o vy-
chovu novych generaci sovetskech zelezirskych
odborniku, kterych bylo nejprve tak nalehave tfeba
k obnove a pak k velkolepe vystavbe sovetskeho
zelezarstvi. Posledni vydani nejvyznamnejsich Pav-
lovovych knih (II. a III. dil Metalurgije cuguna a
Rascet domennych sicht) jsou z let 1949 a 1951,
opet doplnena, rozsireni o nejnovejsi poznatky.
PH tom vsak Pavlov nezustiva. Na vysokoskol-
skou drihu ho pfivedl nejen jeho pedagogicky ta-
lent, nybrz i neutesene pomery v zelezafskem pru-
myslu carskeho Ruska. Pavlov je si vedom, ze
sprivni orientate noveho sovetskeho zelezafstvi se
neobejde bez boju, a vi, ze bude jedine tehdy spr6v-
na, bude-li nejpokrokovejsi. Ve vysokopecni tech-
nice to znamenalo bojovat za nejvetsi vysokopecni
jednotky. Pavlov se staves poradcein Gipromezu, za-
lozeneho r. 1926, a za jeho intensivni spoluprace
vznikaji projekty typovych peci nejprve o obsahu
930 m3 a pak 1300 m3. Ale i pH techto neobycejne
odpovednych pracich na typisaci peci osvedcuje
Pavlov, vedle odvahy k velkorysosti, rozvahu pro-
mysleneho a dokonaleho zvlidnuti celeho problemu
a stavi se ph feseni druheho typoveho projektu
proti tern technikum, ktefi chteji dosihnout denni
vyroby 1500 t zvetsenim rozmeru pece, a dokazuje,
ze pozadovaneho vykonu musi byt bezpodminecne
dosazeno lepsim vyuzitim objemu pece o 1300 m3.
Skutecnost mu des pine za pravdu. To samozrejme
neznamena, ze Pavlov povazoval dosazenou velikost
za posledni slovo. Naopak se venoval se svym le-
ningradskym fistavem pilnemu studiu provoznich
podminek velkych peci a vysledky, ktere se svymi
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Rot'. VIII., Cis. 1. Chvorinov: Tuhnuti oceli.
eetnymi spolupracovniky behem nekolika let na-
shromazdil, jsou pro dalsi vyvoj vysokopeeni tech-
niky zasadniho vyznamu. Od nich vede testa k no-
vym projektum peci o obsahu 1700 m3.
Porevolucni Pavlov badatel se vsak zdaleka ne-
omezuje jen na problemy stavby a provozu velkycb
vysokych peci. Se svymi eetnymi spolupracovniky,
kteri tvori jeho badatelskouskolu a ze kterych vy-
tvari sve nastupce, otvira sovetske vysokopecni
technice nove obzory, at jde o dilci problemy, jako
je redukce ruznych novych rud, nebo o otazky tab
zasadni, jako je rozsireni surovinovych zdrojll k vy-
robe vysokopeeniho koksu ci dokonce hledani jinych
paliv pro vysokou pet.
Ale i tak zamestnany Pavlov rediguje obor hut-
nictvi ve Velke sovetske encyklopedii, do ktere na-
psal radu hesel, a popularisuje spravne chapini vel-
kych hutnickych problemy mezi pracujicimi, nebot
vi, ie je treba prispivat k tomu, aby si kaidy vzal
za svou vec f1spech hutnickych petiletek.
Pavlov se vsemi sloikami sve prate a sveho ii-
votniho dila je velky priklad. Ukazuje nam, do jake
vyjimecne velikosti mule vyrust jednotlivec v po-
krokovych podminkach socialisticke spolecnosti,
ztotoini-li svoje 1:lsili se zakony jejiho vyvoje. Proto
je tak duleiite, abychom studovali jak rust Pavlo-
vovy osobnosti v ruznych podminkach kapitalistic-
keho obdobi predrevolucniho i v socialistickem ob-
dobi porevolucnim, tak cele jeho dilo. Na tomto
dile si nejlepe overime, jak duleiiti je theorie pro
rychly pokrok v hutnictvi, i jak tato theorie musi
byt aplikovana, aby praxe z ni mela nejrychlejsi
prospech. Chceme-li nekde hledat pouceni, jaky vy-
znam ma poctive uvaieni promyslenost a ?presne
provedeni kaideho technickeho dila, at jde o vel-
koryse projekty nebo drobne zasahy, opet nacha-
zime u Pavlova pouceni. Na jeho dile si muieme
overit, co znamena pro vychovu novych hutnickych
generaci, venuje-li se ji odbornik Pavlovova for-
matu a odda-li se ji s jeho poctivosti a svedomi-
tosti.
To je vseobecne platne, cemu se muieme naucit
u Pavlova. V dnesni situaci naseho ielezarstvi je
pak mimoradne dulezite, jakeho pouceni se nam
dostava u Pavlova o vyrobe suroveho ieleza, ktere
se venoval nejvic. Ph opravdu hospodarnem i:esenf
vyroby suroveho ieleza musime dnes zvlidat radu
potiii. Pavlov s celou svou skolou nas nejen uei, ie
je Ize zvladnout, nybri i ukazuje, jake testy je
nutno k tomu volit v jednotlivych pripadech.
Musime si vsak priznat, ie ai dosud bylo u nas
malo vykonano pro to, aby se s Pavlovovym dilem
mohla seznamit nejsirsi hutnicka verejnost, ac vy-
znam toho pripominal v tomto casopsu pri 85. na-
rozeninach Pavlovovyc akademik Pisek.1) Uisi
kruh odborniku starsi generace znal samozrejme
jeho atlasy, generace po prvni svetove valce se ucila
zejmena z tech jeho praci, ktere byly publikovany
take mimo Sovetsky svaz., Jeho nejvetsi a ve sve-
tove literature svym rozsahem i naplni ojedinele
dilo, Metallurgija cuguna, je nam zatim pristupno
jen v originale. A tak ne kaidy u nas vi, ie Pavlov
projevoval ve svych pracich vidy zijem i o hut-
nictvi nasich zemi. V jeho atlasech se setkavame
s vykresy nasich starsich i novejsich peci a v jeho
steiejnim dile jsou hodnoceny nektere pozoruhod-
nosti nasi vysokopecni praxe. 0 to nalehavejsi je
u nas potreba mit moinost ucit se z Pd,vlova. Rok
jeho devadesatych narozenin znamena v tom smeru
konkretni pfinos. Statni vydavatelstvi technicke li-
teratury vydava k pocte devadesatych narozenin
M. A. Pavlova cesky preklad Vypoctu vysokopec-
nich vsizek a Sbornik praci o vysokopecni technice.
Vedle obsirnejsi fivodni studie o Pavlovovi, jeho
dobe, iivote a dile, obsahuje sbornik radu puvodnich
pHspevku, jejichi autory sdruiila ucta a obdiv
k Pavlovovu dilu. Cim vice se budeme Pavlovovym
dilem zabyvat, tim vice budeme ocefiovat jeho trva-
lou zavainost, tim vice v nem budeme nachazet
konkretni pomoci pro reseni svych problemu a tim
lepe se naucime pracovat na velkych ukolech, ktere
mame pied sebou.
1) F. Ptsek: M. A. Pavlov - 85 let, HutnickC listy, III.
(1948), str. 191.
2) Sbornik praci o vysokopecni technice k pocte deva-
desatych narozenin akademika M. A. Pavlova za redakce
L. JeniCka a J. Sarka. Vydalo Statni nakladatelstvi tech-
nicke literatury (1953), v tisku.
3) L. JeniCek: M. A. Pavlov, doba, ztvot, dilo. (1. c.)
Tuhnutl oceli.
II. Experimentalni vysledky a modifikace zakladniho theoretickeho r'es'ent.*)
Ing. N. Chvorinov, Kladno. 669.14.065
A. Experimentalni oveieni zakladniho matema-
tickeho ieseni u odlitku lityeh do pisku.
Zakladnhm a rozhodujicim cinitelem pro tuhnuti
kovu je zakonitost odvadeni tepla formou. Zaklad-
nim overenim matematickehoreseni je proto expe-
rimentalni stanoveni pomeru ohfivani a odvadeni
*) I. Cast ,Theoretick6 're"sent" byla uvefejnCna v Hut-
nickych listech, roC. VI. (1951), Cis. 11, str. 549 ai 553
a Cis. 12, str. 594 ai 598.
tepla formou (za predpokladu uzavrene formy),
z ktereho Ize stanovit mnozstvi tepla odvedeneho
z odlitku a jeho casovy prubeh tim zpusobem, ie gra-
ficky spocitame plochu, omezenou osami X a kfiv-
kou teploty podle vzdalenosti od povrchu, a nasobime
ji specifickou vahou materialu formy a jeho specific-
kym teplem. To bylo experimentalne provedenoe)
a pro piskove formy byla zjistena hodnota tepelne
konstanty, t. j. mnozstvi tepla odvedeneho formou
za jednotku doby na jednotku povrchu. Tato cini
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
q 30.000 kcal/m2. hod., coi odpovidi hodnote
k = 0,058 m/hod 12 , t. j. 0.75 cm/min. 2 pro ocel
bez prehrati a odpovida velmi dobfe r"eseni rovnice
tuhnuti (6) podle obr. 5.1)**) Pro tuhnuti na kokile
hodnota tepelne konstanty podle experimentalniho
1/'2
stanoveni cini q = 1300.000 kcal/m2. hod..
Na obr. 1, 2 a 3 jsou uvedeny experimentalni vy-
sledky mereni teplot forem behem tuhnuti ocelo-
80
0 1 OX ODX 00
II \? $$$$$$ ~- IIII eh
0 in. nn
0
? $
~'200
X
DL
00
,
.
(Y)
.
'-
104
OOX
40
-~
_
--
00
9
0
0 40 - 80 120 160 200
VZOAL?NOST OD POVRCHU ODLITKU V mm
Obr. 1. Pritbeh teploty piskovych forem pre tuhnuti, oce-
lovych odlitku. (Podle autorovych experiment'alnich
vysledku.)
vych odlitku.1) Jako soufadnic bylo youzito teploty
a v obr. 1 vzdalenosti od povrchu odlitku, v obr. 2
vyrazu x , v obr. 3 doby pro konstantni vzdale-
x
nost od povrchu. Teploty pro ruzne hodnoty ;
}~2
v obr. 2 jsou brany pro r{lznou vzdalenost a pro
dobu pul hodiny anebo delsi, nebol, nepouiijeli se
pfi krat"sick dobach specialnich thermoclanku, vzni-
kaji pfi mefeni teplot blizko povrchu chyby. Jak
zfejmo z diagramu, je zde play souhlas s theoretic-
THE
RETI
KY
Rl%
H P
X~DLE
RO
NICE
:
f
-
e
x
hod.
PO
OUT
2T cm hod. z
Obr. 2. Prubeh teploty piskove formy pre tuhnuti ocelo-
veho odlitku pro ru=e hodnoty bezrozmerneho vyrazu
x
(Podle autorovych experiment5lnich vysledku.)
yeti
kym feeenim rozdeleni teploty ve forme a s parabo-
lickym zakonem postupu dane teploty s casem (rov-
nice 4)***.) Odchylky od theoretickeho tvaru kHv-
ky se objevuji za nil teploty, zfejme ilcinkem vy-
pafovani obsahu vody ve formovaci hmote a jeji
kondensaci. Uvedene vysledky pochazeji jak z m6-
'?) Hutnicke listy, ro6. VI. (1951), e. 12, str. 595.
?"?) Hutnicke listy, roe. VI. (1951), e. 12, str. 594.
rent form u rovnych desek, tak i z mefeni forem
odlitku valcovych, ale presto se nejevi podstatny
rozdii, jak zvlast'-- zrejmo z obr. 2 pro odlitek valce,
protoze hloubka prohfati formy v pomeru k tloustce
odlitku za dobu tuhnuti je pomerne mala a nemuze
se uplatniti pine rozdii mezi sifenim tepla jedinym
smerem v rovine asirenim radialnim ve valcovych
plochach. Mensi odchylky tvaru kfivky teplota
-vzdalenost ke konci tuhnuti mail jen zcela ne-
1
m0
RC
0
IU
LI
?
D
OVR
HU
bOLI
?
?
DN
TY
TK
STA
OV
E
ER
NIN
7 4 8 12 16 0 24
DOBA V hod.
Obr. 3. Prubeh teploty piskove formy pre tuhnuti oce-
loveho odlitku jako funkce casu pro rilznou vzdalenost
od povrchu odlitku. (Podle autorovych experimentalnich
vysledku.)
patrny viiv na celkovy tepelny obsah ohfate formy
a nezpiisobuji, aspon u valcovych odlitku, zjistitel-
ny rozdii proti tvarum rovinnym.
Tab. I udava porovnani vypoctene a experimental-
n6 stanovene teploty roving styku mezi odlitkem a
formou.1)
Tab. I. Vypoctena a experimentalne stanoven5 teplota
roving styku mezi odlitkem a formou.
Vypobtrna
Experimcntalne
Obsali
teplota st)ene
zji tend twO
Doha tuhnuti
uhllku
plorhy
mernd teplota
odlitku nebo
v o
(povrchu
povrchu odlitku
piidusne 8isti
?
odlitku) ve C
?
behem tuhnuti
v min.
ve ?C
0,50
1421
1421
6
0,24
1458
1458
26
0,27
1446
max. 1454
6
0,27
1446
1447
36
0,27
1446
1450
90
Jak uvedeno, konstanta tuhnuti, p epocitana z ex-
perimentalne stanovene konstanty odvadeni tepla
1
formou, cini 0,058 m/hod. , za pfedpokladu tuh-
nuti nepfehfate oceli.
K ovzfeni theoretickeho feseni a uvedenych ex-
perimentalnich vysledku mefeni ohMti forem slouzi
dale stanovene doby tuhnuti odlitku jednoduchych
geometrickych tvaru. Stanovime zde mnolstvi kovu,
pfipadajiciho na jednotku povrchu, a jemu odpovi-
dajici mnoistvi tepla, ktere jednotkou plochy po-
vrchu formy ve styku s odlitkem muse byte odve-
deno, aby odlitek ztuhl. Pro desky s velikym po-
vrchem v pomeru k tloustce ovefujeme tim zaklad-
ni feseni, pro ostatni tvary tim soucasne zkousime
opravnenost zavedeni kriteria Re = -r-, ktere jsme
definovali jako tlousfkovy ekvivalent. Dobu tuhnuti
stanovujeme jako dobu potfebnou k prechodu ce-
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Chvorinov: Tuhnuti oceli.
leho mnoistvf tekuteho kovu do stavu krystalic-
keho, tedy nikoliv jako dobu pouheho ztuhnutf
(zamrznutf). Tuto dobu si lze stanovit z prodlevy
kfivky teplota-cas. Obr. 4 a 5 udavajf priklady
nekolika experimentalnfch vysledku meretif prubehu
1
KUL S. III
V E ~ 0 ?~00
. V JOI m
f6f 1 10 1 1
DOBA V hod
Obr. 4. Kiivky tuhnuti a chladnuti odlitku valcovych a
jim podobnych tvaru. (Podle autorovych experimentalnfch
vysledku.)
tuhnuti, provedenych na odlitcfch ruzne velikosti a
rfizneho tvaru. V celem rozsahu velikostf, ktere po-
tkavame v praxi, od nekolika kg ai k nekolika de-
sftkam tun, jsou tyto vysledky shrnuty v diagr.
obr. 6.1) Tento diagram udavi pouze hlavnf body
a nezahrnuje opakovane vysledky, He na pr. by]
sledovin vliv lief teploty a jinf cinitele. Jak z diagr.
zrejmo, je v cele siroke skale velikostf odlitku za-
RH A EK
~~
c
DOBA V hod.
Obr. 5. KNvky tuhnuti a chladnuti odlitku deskovych
tvaru. (Podle autorovych experimentalnfch vysledku.)
chovan parabolicky vztah tak, ie je moino tvrditi,
ie zakladnf theoreticke odvozenf pro parabolicky sf-
renf tepla dobre platf pro formy ze slevarenskych
pfsku a ie must platiti i polmfnka prakticky stejne
a konstantnf teploty povrchu styku formy s odlit-
kem. Mimo to uvedene experimentalnf vysledky pro-
kazujf praktickou platnost kriteria pomeru objemu
k povrchu formy, cili spravnost tloust koveho ekvi-
valentu pro pine tuhnuti.
Prumerna hodnota konstanty tuhnuti, ktera vy-
chazf z uvedeneho diagr. obr. 6, cinf asi 0,053
m/hod. 1-' , t. j. 0,6 cm/min. l2 ; tato hodnota je
niisf nei hodnota, vypocten& z odvadenf tepla pro
nepcehratou ocel, a odpovfda podle grafickeho resent
prumerne konstanty pro ocel s prehratim 35 ai 400.
To vcelku souhlasf s provoznf praxi liti strednfch
a velkych odlitku za teploty 15100-15400 C.
Pri presnejsfm rozboru zjiifujeme urcity rozpty)
vysledku jednak vlivem odchylek v lief teploty a slo-
ieni oceli, jednak i viivem tvaru. Th uvedene vy-
sledky Briggsovy2) davajf ponekud kratsf doby a
ponekud vyssf hodnotu k = 0,058 m/hod. 11 (asi 0,75
E
ZM.
r."' rtK HU
VL STN LY'11 KK~U ~
Vil cc 0 Df.
~ 80x4 x LE 022
{
6 x4 x
I' Pf LDL1TKU I I I I _(]
4
E
x
mm 00 7IV
- ~11'
F V .x, r
TLOUgfKOVY ?KVIVALENT R- F
VYJADOENO V mm
Obr. 6. Vztah mezi dobou tuhnuti a tloustkovym ekviva-
lentem odlitku. (Podle autorovych experimentalnfch
vysledku.)
cm/ min. Y2 ). Pokud se tyce tvaru, neukazujf se od-
chylky pri stejnem tlousfkovem ekvivalentu u od-
litku deskovych a vilcovych, ale zda se, ie koule
majf dobu tuhnuti o neco kratsf, nez odpovfda
presne tlou?Ckovemu ekvivalentu. Vysledky doby
tuhnuti podle prodlevy z krivek Briggsovych vsak
davajf nam nejen u koulf, ale i pro vilcove tyre po-
nekud niisf hodnoty nei vysledky N. Chvorinova,
coi souvisf pravdepodobne s odlisnymi podmfnkami
sloienf oceli, druhu pfsku atp.
B. Rozsirreni theoretickeho ieseni prub5hu tuh-
nuti s ohledem na tvar odlitku a piehrati oceli.
Zakladnfm experimentalnfm overenfm ohffvanf
formy a vztahu mezi dobou tuhnuti odlitku a jeho
tlousfkovym ekvivalentem jsme zjistili, ie odvadenf
tepla formou sleduje presne parabolicky zakon u od-
litku litych do pisku a ie pro ukonceni tuhnuti plati
rovnei parabolicky vztah mezi mnozstvim ztuhle
oceli, vyjadrenym kriteriem tloustkoveho ekviva-
lentu, a mezi dobou trvanf tuhnuti (v mezich bei-
neho pfehratf oceli).
Z rovnice pro stanoveni konstanty tuhnuti jsme
videli, ie pro prehratou ocel a konecne rozmery od-
litku neplatf jii striktne parabolicky zakon a nelze
stanovit konstantu tuhnuti jinak nei jako prumer-
nou hodnotu pro tuhnuti za predpokladu, ie muze-
me vyjadrit teplo prehrati jako zvysene skupen-
ske teplo, cog vyjadruje rovnice
kp
ku =
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
f Kfi I J E RY
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
? TEPLOTA OCELI- NEREN4
POUZE OPTICKY
* TEPLOTA OCELI MEIENA PO
~
LANKEM
NORNYM TH?RMOC
Pt -PtRh
q
1
r7.
k
,
1.
~ (f 1
85)
0,00
14,15 'C
Muieme proto nahraditi hodnotu tlousi'koveho ekvi-
valentu Re hodnotou
Ile
Re= Be (1+W
a dobu tuhnuti pak muieme vyjadfit vztahem
rRe UC
zk +~
0
0
Chvorinov: Tuhnuti oceli. Rot. VIII., MS. 1.
Zde vidime,ze pomerny postup tuhnuti podob-
nych odlitku nezavisi na velikosti, ale jedine na
prehrati. Absolutni postup tuhnuti vsak zavisi ne
rozmerech odlitku. Vliv pfehrati muieme vyjadrit
tei ve forme casoveho zrpoz(11" deni zacatku tuhnuti
absolutniho: zn = [ie ) ]~ (5)
Diagr. v obraze 7 udava vysledky stanoveni doby
tuhnuti odlitku, odlitych z ruzne teploty, t. j. o ruz-
nem stupni prehrati. Jak zrejmo, doba tuhnuti zA-
visi na prehrati tak, jak bylo pripusteno, je-li speci-
ficke teplo tekute oceli 0,14.
Jelikoi chyba vznikajici z rozdilu v teplote po-
vrchu formy nemuie byt pro nejvetsi prehrati vetsi
nei 70/o, plyne obracene z uvedenech pokusu hod-
Obr. 7. Vztah mezi dobou tuhnuti a lici teplotou ocelovych
odlitkCi. (Podle autorovych experimentalnich vysledku.)
nota specifickeho tepla tekute oceli v mezich 0,14
0 0,15, kdeito laboratorni vysledky kolisaji v me-
zich 0,12 ai 0,20.
Pokusnym stanovenim tuhnuti na kokile behem
kratkych dob doteku s ruzne prehratou oceli zj:stil
autor, ie existujici turbulence v tekute oceli je ta-
kove intensity, k jeji itcinek lze pfirovnati k rado-
vemu zvyseni tepelne vodivosti tekute oceli. Stou-
pa-li efektivni hodnota b,, vidime, ie druhy Glen
prave strany rovnice (6)*) bude se zvetsovati. Na
zaklade uvedeneho muieme pro odlitky, lite do pis-
kovych forem, ocekavat, ie jii pfi malem prehrati
nasledkem turbulence tekute oceli nevznikne na za-
catku tuha vrstva, dokud teplota oceli neklesne na
hodnotu blizkou teplote tuhnuti.
U odlitku, litych do pisku muieme ocekavat, ie
prubeh tuhnuti lepe vyjadrime modifikaci parabo-
lickeho zakona podle rovnice
~9=ko / Yti-Eu (2)
Me znaLI ko konstantu tuhnuti pro neptehi?atou ocel,
gu rozmerovy ekvivalent tlousfky, jehoz skupenske teplo
odpovida mnoistvi tepla prehrati odlitku
lie
(3)
~u =w- Be
Me znaei: Re ekvivalent t1ougtky odlitku (= V:F), u pi'e-
hkAti, c specificke teplo tekute oceli, W skupenske teplo
tuhnuti.
V bezrozmernych velicinach dostaneme pomerny
postup tuhnuti
e _ Yti lie (4)
Re 1{0 -k'- -TV
*) Hutnieke listy, roe. VI. (1951), C. 12, str. 595
To ma zvlastni vyznam pro otazku liti a tuhnuti
behem .plneni formy.
Hodnota `,cc cini pro ocel a odlitky, lite do pisku,
0,002. Tak na pr. ph pfehrati oceli o 1000 C nad
teplotu tuhnuti bude podle uvedeneho hodnota
w = 0,2 a doba tuhnuti odlitku se prodlouzi ze
7o na Z = Zo. 1,22 = Zo . 1,44 (t. j. 0 0,44 %).
Doba zpoideni zacatku tuhnuti v pomeru k dobe
tuhnuti nepfehrate oceli (pro u = 1000 C)
bude ~_-u = 0,04, cili pouze 40/0.
U odlitku s dobou tuhnuti Z0 na pr. 60 min.
setrva tak prehrata ocel ve form' bez tuhnuti po
dobu 2,4 min., doba tuhnuti se vsak prodlouii
o 26 min. Tuhnuti se zapocne se zpozdenim, takie
na povrchu odlitku rychlost tuhnuti bude odpovi-
dati rychlosti jako ve hloubce 11,6 mm od povrchu
v pripade bez prehrati.
Uvedena modifikace parabolickeho vztahu, kterou
jsme pfipustili u odlitku do pisku, dava moinost
resiti jednoduchym zpusobem i sloiitejsi pripady
tuhnuti.
Pripustenim kriteria Re = V : F a rovinneho
ekvivalentu mi eme rozsirit parabolicky zakon tuh-
nuti i na jine geometricke tvary nei deskove. Pro
rovinny ekvivalent hloubky isosolidy bude trvale
platit parabolicky vztah a konstanta tuhnuti.
Podle toho muieme pro jednoduche geometricke
tvary odvodit i postup tuhnuti u daneho tvaru
v pomernych hodnotach. Z jednoducheho vztahu, na
priklad pro valec, kde rovinny ekvivalent je
~e=X.(1 2r
odvodime zcela elementarne postup tuhnuti (isoso-
lidy) u valce
/ '/ uc
x = 1_ ii- R- Yr+W (7)
kde levy strana a jednotlive cleny prave strany
vztahu jsou bezrozmerne veliciny. V bezrozmernych
souradnicich bude prubeh tuhnuti valce pro vsechny
rozm'ry stejny. Pri teto rovnici dostaneme pro
x = R8, ze doba tuhnuti valce o polomeru rovnem
polovicni tloustce desky bude cinit jen ctvrtinu
doby tuhnuti desky.
Rozbor experimentalnich vysledky prubehu tuh-
nuti oceli v piskovyeh f ormach.
V dfivejsich odstavcich byla jii uvedena rada za-
kladnich experimentalnich vysledku, ktere stano-
vily
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
a) prub$h ohrivani a teploty formy behem tuh-
nuti ;
b) vztah mezi dobou tuhnuti a tlousCkovym ekvi-
valentem odlitku;
c) zavislost doby tuhnuti na lici teploty, t. J. na
prehrati oceli.
Tyto zakladni experimentalni vysledky pro nej-
6irsi rozsah velikosti a ruzne tvary odlitku (i ruzne
formovaci plsky) prokazaly, ie v tomto nejsirslm
rozmezi plat! parabolicky zakon odvadeni tepla
formou a zachovava se prakticky konstantni teplota
povrchu odlitku po celou dobu tuhnuti odlitku. Uve-
dene experimentani vysledky prokazaly dale plat-
nost parabolickeho zakona pro vztah mezi tlousE-
kovym ekvivalentem odlitku a jeho dobou tuhnuti
a tak logicky i platnost parabolickeho zakona pro
postup tuhnuti pro ocel, odlevanou bez prehrati.
Experimentalni vysledky potvrdily spravnost a
pouiitelnost zakladniho matematickeho odvozeni
a jeho zjednodusene interpretace pro odlitky do
plsku, jakoi i predpoklad, ie doba tuhnuti odlitkii
v pisku se prodluiuje prehratlm oceli asi tak, jako
kdyby slo o zvyseni tepelneho obsahu ci latentniho
tepla oceli, ktere musi byti z odlite oceli formou od-
vedeno. Tim se overila spravnost rovnice 1.
Uvedene experimentalni vysledky tak soucasne
prokazaly moinost prakticky aplikace theorie tuh-
nuti a tim i jeji vyznam a znacne moinosti uplat-
neni.
K dalslmu overeni platnosti upravene formulate
parabolickeho zakona pro prubeh tuhnuti ph ruz-
nem prehfati a ph ruznych tvarech je nutno se za-
byvati dalslmi experimentalnlmi vysledky. Na diagr.
obr. 8 jsou uvedeny vysledky stanoveni prubehu
tuhnuti odlitku v plskovych formach podle i daju
ruznych autoru v sestaveni B. B. Guljajeva.3) Vy-
sledky jsou vyneseny v bezrozmcrnych souradnicich
f e a R -. Z diagr. obr. 8 je zrejmo, ie pro deskove
C
63
M
?
~n
~
/
?
b
2
o
4
^
:?
? 8
10
HODNOTA ,
RS
Oznaeenf
na obr.
Druh odlitku
Polovidni tlou?tka nebo
polomer v cm
1
desky
1,75 2,8
2
hranoi
etvercoveho
prilfezu
4,5
3
koule
5,62 7,50 11,20
4
desky
0,5 1,5 2,5 4,0
5,0 10,0 17,0
5
v51ce
7,5 10,0 20,0
6
desky
0,7 1,25 2,00
7
desky
2,5 5,1
8
hranol
6,35
9
hranol
10 0
10
krychle
3,75
Obr. 8. Porovnani experiment5lnich vysledky postupu
tuhnuti odlitkd ryznych teary podle ryznych autory.
(Podle B. B. Guljgjeva.)
teary vyhovuje parabolicka zavislost s prumernou
hodnotou konstanty tuhnut! 1,2 cm/min. 1'. Z vy-
sledku na uvedenem diagramu jii na prvy pohled
vypadavaji predevs!m vysledky N. Chvorinova, kte-
re odpovidaji konstanty tuhnuti o hodnoty k = 0,69
cm/min.'/2 , t. j. jsou podstatne niffi nei podle vy-
sledku ostatnich. Pr! bliislm zkoumani vidlme, ie
krivka e pro koule nevyhovuje theoretickemu po-
iadavku podle diagr. obr. 6*) v porovnani s kriv-
kou b pro deskove tvary. Rovnei tak nevyhovuji
theoretickemu vztahu krivky d a c pro valcove
nebo hranolove tvary v porovnani s krivkou b. Je
zrejmo, ie se zde ukazuji rozpory ve vysledcich,
jejichi pfi6inou se musime podrobneji zabyvat.
Jii na zacatku jsme se zabyvali otazkou definic
tuhnuti a poukazal na rozdlly v techto definiclch,
a to mezi pojetim tuhnuti ve smyslu tvoreni se iidaj-
ne tuhe Miry a skutecnym mnoistvlm vykrystali-
sovaneho kovu.
Na diagr. obr. 8 odpovidaji koncove body vysled-
ku N. Chvorinova pro valce a desky podmince para-
bolickeho vztahu podle kriteria V : F, nebol hodnoty
ilsecek R- yini u valcu J asi 0,25 hodnoty pro
desky. Rovnei koncove body pro koule odpovidaji
pomerne dobre podminkam vyse uvedeneho kriteria
a vysledkum N. Chvorinova, neboi' jejich hodnota
dini asi 0,1 teto hodnoty pro desky. Uvedene kon-
cove body byly stanoveny z mereni prodlevy teplo-
ty behem tuhnuti a udavaji tak dobu k fiplnemu
ztuhnuti odlitku ve smyslu liplneho prechodu te-
kute faze ve fazi tuhou.
Na diagr. obr. 6 byl jii prokazan vztah mezi do-
bou i plneho ztuhnuti a tlougfkovym ekvivalentem,
take nelze o spravnosti uvedeneho kriteria a vy-
sledku koncovych bode pochybovati.
Krivka a postupu tuhnuti podle konstanty tuh-
nut! 0,69 cm/min.', kterou udava Guljajev3) podle
fidaju Chvorinova, je jedinou krivkou, ktera je za-
loiena na mereni rozdeleni teploty v prurezu od-
litku tuhnouclho v plskove forme.
Ostatni autoh pouilvali totii vyhradne methody
vyprazdi ovanl, vyjma u bode konce tuhnuti, ktery
nelze prlmo stanoviti timto zpusobem, coi je pr1!ci-
nou nesouhlasu. Nelze totii vypustit veskery tekuty
kov, nebo1 to, cemurlkame kura, obsahuje nejen
kov jii ztuhly, nybri i taveninu, ktera se kapilar-
nimi silami udriuje v meziosovych prostorech den-
dritu.
Pri pokusech o stanoveni tlouseky tuhe kiiry vy-
poustenim provedl autor mei en! teploty po vy-
prazdneni tekuteho kovu z vnitrku odlitkti. Pr! tom
bylo zjisteno, ie prodleva tuhnuti trvala dale. Doba
dalslho trvani prodlevy byla zhruba stejne dlouha
jako doba od odliti do vyprazdneni. To znamena, ie
kura po vyprazdneni odlitku obsahovala tak znacne
mnoistyi tekute faze, ie tuhnuti v samotne kure po-
kracovalo i po vypousten! tekuteho kovu z vnitrku
odlitku. Za predpokladu platnosti parabolickeho za-
kona odvadeni tepla to znamena, ie tavne teplo te-
kute faze obsaiene v kure cinilo asi 0,42 tepla, od-
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Chvorinov: Tuhnuti oceli. Rot. VIII., Lfs. I.
vedeneho p"red vyprazdn6nim. S pfihlednutim k teplu
pfehfati a pfedpokladanemu podle toho mnoistvi
skutecne ztuhleho kovu bylo mono zjistit, ze pomer
celeho objemu vrstvy k objemu skutecne vykrysta-
lovaneho kovu byl v okamziku vyprazdneni odlitku
asi 1,7 az 1,9, cili ie kura zbyla po vyprazdneni
odlitku obsahovala jeste 40 az 470/o tekute faze. Na
diagr. obr. 9 je uvedeno nekolik hodnot tlousfky
kury zbyle ph vyprazdiiovani odlitku, podstatne
vetsich nez jsou odlitky, uvedene v sestaveni obr. 8,
g
980
J
^1
0
0 2 4 6 8 10 12
HODNOTA I?-ODMOCNINA DOBY PO ODLIT( V min
Obr. 9. Porovnani hloubky isosolidy a isoliquidy u ma-
sivnich odlitku. (Podle autorovych experiment5lnich
vysledku.)
kde se stanovila t1ousfka kury vyprazdnovanim. Vy-
sledky pochazeji z forem kombinovanych s jednou
stenou kokilovou, o vaze plneho odlitku 250 az
400 kg.
Jak z diagr. obr. 9 je patrno, odpovida pomer
hloubek isoliquidy a isosolidy hodnote 1,6 az 1,85.
Zhruba ve stejnem vzajemnem pomeru jsou take
prumerne hodnoty konstanty tuhnuti podle obr. 8
k = 1,2 cm/min.'./"' a prumerne hodnoty N. Chvori-
nova k = 0,69 cm/min. Pomer techto konstant
tuhnuti cini 1,74. Ve skutecnosti, jak Ize zjistiti
z dalsiho, pomer mezi hloubkou isoliquidy a isoso-
lidy nezustane ph ruznem pfehfati pies-16 konstant-
ni, ani je-li tvar rovinny a ma-li ocel stejne chemicke
slozeni. Tento pomer je promeulivy a zav:si mimo
na chemickem slozeni predevsim na teplote pfe-
hfati oceli a velikosti odlitku. Podrobnejsi rozbor
postupu tuhnuti podle isoliquidy path podle auto-
rova nazoru k otazce krystalisace. Zde staci kon-
statovani, ze zhruba je tento pom?r pro tvary ro-
vinne nejmene 1,65. U tvaru valcovych a zvlaste ku.
lovych bude tento pomer ovs'em jiny a krome toho
se meni postupe"m tuhnuti od povrchu ke stredu od-
litku; postupem tuhnuti ke stfedu se tento pomer
zmensuje.
S hled'ska vyse pfedeslaneho lze se divati i na
ostatni neshody diagr. obr. 8. Vsimneme si krivky
pro koule, oznacene pismenou e. Koncove body jsou
ve shode s ostatnimi koncovymi body, stanovenymi
mefenim prodlev, jak je zfejmo jeste z diagr. obr. 6.
Ostatni body kfivky e jsou proti theoretickemu
prubehu kfivky na obr. 6*) posunuty nalevo. Krivka
e neni spravna, a to proto,ze jsou spojeny body,
Hutnicke listy, roe. VI. (1951), cis. 12, str. 597.
POOLE ~i ~ 5 ~C-8 MM
ISOSOLVA
c
44
o
,
8
ISOLIQ
0A-
L 1.
jk
'
"
f i
y1
Q_ 60
ktere byly stanoveny dvema ruznymi zpusoby
a maji proto tez odli?ny vyznam. Nasobime-li ilsee-
ky, dane jednotlivymi body kfivky, takovymi koe-
ficienty, kterymi je pfevedeme na spolecne' mefitko,
pak teprve dostaneme spravnou kfivku. Pro kon-
cove body bereme hodnotu konstanty tuhnuti k =
0,69, pro ostatni body prumernou hodnotu konstan-
ty tuhnuti k - 1,00. Bereme tudiz pomer mezi
hloubkou isoliquidy a isosolidy prumerne 1,45, t. j.
mensi nez u desek. Timto zpusobem ziskame kfivku
E na diagr. obr. 10 v soufadnicich ` a yz . k.
Re Rs
Kfivka E odpovida zcela dobfe theoretickemu tvaru.
Jeste lepe by vysledky odpovidaly theoretickemu
tvaru, kdybychom mohli jednotlive body nasobiti
presnym koeficientem, odpovidajicim pomeru ra-
dialnich hloubek isoliquidy a isosolidy. Pokud zname
kvalitativni odchylky, vidime, ze by zavislost byla
velmi pfesna.
Tot6i, co bylo receno o koulich, plati i pro odlitky
hranolovite a valcove. Hranol muzeme v tomto pfi-
padeC phdruziti k valcum, nebof u nich se postup
tuhnuti rielisi podstatne od valcu. I u hranolu dosta-
vame takto na diagr. obr. 10 kfivku D (C) spolec-
nou pro valce a hranol. Stejne je tomu i u desko-
vych tvaru. Z uvedeneho vidime, ze pochybnosti,
ktere vznikly z diagr. obr. 8 o tom, jake vysledky
lze povazovati za spravne, pH blizsim zkoumani od-
padaji. Vsechny v sestaveni na diagr. obr. 8 uvedene
vysledky lze povazovati za celkem spravne v ruz-
nem pojeti definite tuhnuti.
Pokud vyvstava otazka spravnosti to ci one defi-
nice, je ji nutno ponechati zatim za otevfenou. Jako
argument pro definici autorovu nutno zvaziti to
skutecnost, ze u masivnejsich kusiil lze zjstiti velmi
nepravideln~r a hrbolaty povrch kury po vypouateni,
s hlubokymi prohlubeninami a casto i dutinami,
ktere sahaji pies polovinu hloubky. Jak zjisteno po-
kusy, nastava v kufe vycezovani tekute oceli i po
vyprazdneni odlitku.
Nelze tudiz ztuhnuti podle isoliquidy pokladati
za ukoncene ani s hlediska dosazovani a tvoreni vy-
cezenin. Tuhnuti podle isoliquidy je pouze mezstup-
nem tuhnuti, ktery stanovuje hranioe dosazovani
neseskrcenym celotekutym prufezem a tak i hranici
pro moznost vzniku spojitych vtazenin.
Na diagr. obr. 10 jsou vyneseny tez vysledky pro
Sggg
oo~
0,2 0,4 0,6 08
HODNOTA POMIRNE DOBY V s ?k
POL R P)E-
IRZOU P0 CN
KA I
? DESKY 567 125 2
?--4551
VALCE 5 10 20
DESKY 5 2$ 4
? HRANOL 4,510
s v o k-Q69
e k-I
? s _ k-1,15
Obr. 10. Porovnani experiment6lnich vysledku postupu
tuhnuti odlitku ruznych tvartii podle ruznych autord,
prevedenych na jednotnou srovndvaci zakladnu. (Podle
autora.)
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Rod. VIIL. Ms. 1. Chvorinov. Tuhnutf oceli.
deskove odlitky. V souradnicich x -a ko -yz- must
R-9 ,
parabolicka zavislost odpovidati pfimce. ZRrozloienf
bode vidime, ie prubeh odpovida parabole, jejfi
vrchol neprochazf nulovym bodem. Na zaklade tohc
ize souditi, ie uvedeny vztah pro tuhnutf odlitku
v pisku, vyjadieny parabolou, posunutou umerne
stupni pi?ehfdti a tak ukazujfci zpoidenf zacatku
tuhnutf, odpovida empirickym vysledkum. Hodnota
posunu skutecnych bode do prava od nulove pilm-
ky pro male hodnoty -R , nasobena koeficientem
500 = W)
Na obr. 11 je
prubeh tuhnutf
Q2 0,4 016 0,8 1,0
HODNOTA POHERNE DORY R ?ko
Obr. 11. Diagram postupu tuhnutf odlitku ruznych geomet-
rickych tvariz pi?i ruznem prehi5tf oceli. (Podle autora.)
tuhnutf oceli pi?i piehffiti u = 0 platf pro desky
primka vychizejfci z nuloveho bodu. Tuhnutf pro-
biha podle teto primky tak dlouho, dokud se ne-
setka s vlivem tuhnutf od kraju. Vlivem okraju na-
stavi odchylka od pr"fmky a konec tuhnuti nastane
v bode, odpovfdajicim hodnote e . Totei platf i pro
prubeh tuhnutf valcovych tvaru.U kulovych tvaru
nemuie byti pomer Re theoreticky mensf nei 0,33,
pouiijeme-Ii nalitku. Bez nalitku vsak, nasledkem
smrstenf, je pomer mensf o hodnotu prfslusnou
smrstenf, a to pro nepiehiatou ocel asi 0,31. Vlivem
prehra.ti nastane posun. pNmky nebo krivky o hod-
notu rovnajici se hodnote w - Be
. U deskovych
odlitku se tato hodnota rovna 0,002 u, u valcovych
odlitku ph stejnem prehrati je to polovina uvedenc
hodnoty a u kulovych tvaru pouze tretina.
Na zaklade provedeneho rozboru lze se domnfvat,
ie ocelove odlitky v pfskovych formach tuhnou
v souhlase s parabolickym pravidlem pokud se tyre
casoveho postupu tvoreni se tuhe faze, a to u vsech
tvaru odlitku.
Skutecny prubeh isosolid cili idealnich ploch tuh-
nutf pro odlitky jinych tvaru nei plosne rozmery
2 N
~> ,Q-I h2N
pfimo pfehrati v o c (koeficient
uveden diagram pro pravdepodobny
koulf, vilcu, hranolu a desek. Pro
x 8
.Ve
wW z~
?wz xir
100e
VALEC, _0_
,l
m
t~
OE
A
25-
--
- -
5
-
--
- -
-100e
-
-
-
- 50e
-
-
_
_10 0?
desky ize stanovitze vztahu mezi objemem a hloub.
kou vrstvy'. Pro vilcove tvary je hloubka isosolid
dana vztahem
x 2?k _
r=l- 1- R yt
r B
Naproti tomu isoliquida predstihuje idealnf ro.
vinu tuhnuti a tak kura, jei se tvoi?i behem tuhnutf
a kterou ziskame vyprazdnenim odlitku behem tuh-
nutf, ma vetsf tloutku nei odpovida skutecne ztuhle-
mu kovu. Pomer hloubky isoliquid a isosolid cinf pro
beine ocele prumerne 1,6 ai 1,85. Tento pomer je
theoreticky konstantnf pouze pro tuhnutirovinnych
tvaru. U valcovych, kulovych a pod. tvarii se tento
pomer v prubehu tuhnutf zmensuje.
PI?ehrati zpusobuje vlivem konvekce tekute oceli
u odlitku zpoidenf zacatku tuhnuti. Tuhnutf zacina
teprve po odvedeni v:tsfho podflu tepla prehrati,
takZLe pribliine ize vyjadi?it prubeh tuhnutf rovnici
U C
x = ko ys - Be
W
Guljajev uvadf reseni prubehu tuhnutf s ohledem
na konvekci,3) podle nehoi skutecny prubeh tuh-
nutf s ohledem na konvekci pro male hodnoty casu
by mei tear x = konst. a. Dosavadni experimental-
ni vysledky poukazujf na to, ie toto theoreticky fe-
seni s experimentalnimi vysledky nesouhlasi. Zatim
uvedena modifikace parabolicka rovnice odpovida
pomerne nejlepe prubehu tuhnutf i rychlosti tuh-
nutf odlitku v pfskovych formach, a ac je pouze
zjednodusenym theoretickym resenim, podavi vy-
svetleni lady zjevu i s hlediska krystalisace.
Pripustfine-li, le zlepsenf prenosu tepla, zptlso-
bene konvekci tekute oceli, rnuie byti povaiovano
v rovnicfch za rovnocenne zvysene hodnote tepelne
vodivosti, a'zjstime-li soucasne z experimentalnich
vysledku tuhnutf na kokile, le realni hodnota ther-
modifusni konstanty tekute oceli je b = 1000 ai
1200 proti hodnote 167, ktera platf ph vedeni tepla
bez spolupusobenf konvekce (v klidu), pak muieme
odhadnout, ie ocel v pfskove forms nebude tuhnout
ph prehrati asi 250 C. eini-Ii lici doba odlitku 0,01
doby tuhnutf, znamena to, ie pri teto lief teplote
ztratf ocel behem liti asi 5 ai 80/o tepla. Aby teplota
za techto podmfnek neklesla na mez tuhnutf, potre-
buje ocel prehratf asi 320. Aby se pri plneni formy
oceli netvorila tuha faze, je tudi2 zapotrebi prumerne
prehratf o 650; to se ovsem tyka pouze svisle a se
shora plnenych odlitku. U ' vodorovne litych odlit-
ku nastane vidy prechodne tuhnutf. Z uvedeneho
soucasne vyplyva, le stanovenf prubehu tuhnuti
oceli ve forme behem velmi kratkych dob styku
nelze bezpe5ne provesti beinym zpasobem, t. j. me-
thodou odlevinf a vyprazdnovani odlitku, vzhledem
k dobe, potiebne k naplnenf i vyprazdneni odlitku,
jejfi vliv nelze presne zhodnotit, a tai vzhledem
k turbulenci oceli ph vyprazdnovani i ph liti.
(Pokracovini. )
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Hutnickt listy.
M. Sicha: Studium probltmu vodiku v oceli.
Rot. VIII., t1s.
Studium , problemu vodiku v oceli.
M. Sicha, Vitkovice.
669.14:669.778
(PTehled dosavadnich theorii o zmenach vodiku v tekute oceli a methodika jeho vzorkovani a urcovani. Vysledky
praktickeho studia problEmu vodiku a na jejich podkladt vypracovana nova theorie o rovnovaze vodiku mezi
struskou a tekutou oceli. Statisticke ohodnoceni vlivu vsazky, vlhkych prisad, povdtrnosti a jinych vi robnich
cinitelu na obsah vodiku v oceli.)
UIvod
Duleiitym problemem vodiku v oceli se musi za?
byvat kaidy zavod, jehoi snahou je vyrabet dobrou
ocel. eetn, pojedn,ni, publikovana v nasi i v za-
hranicni odborne literature, svedci o nevsedni po-
zornosti, kterou ocel,rsti odbornici venuji problemu
vodiku v oceli ; duvodem k tomu jsou cetne vady,
zpusobovane vodikem zejmena u jakostnich vyrob-
ku z oceli, a s tim spojene hospod,rske ztraty je-
jich vyrobcti.
Nejobavanejsi vada v oceli, zpusobovane vo-
dikem, jsou tak zvane vlocky. Jsou to vnitrni trh-
linky, vyskytujici se nejvice uprost"red prurezu
pfedvalku, vyvalku i vykovku, jejieh! hlavni prici-
nou je vodik, vybavujici se nahle - ph nevhodnem
zpusobu ochlazov,ni - z presyceneho tuheho roz-
toku pri prechodu fazove modifikace y v a. Jelikoz
veskery uvolneny atomarni vodik nemuie ihned
uniknout na povrch, vylucuje se v mikroskopickych
porech materialu ve forms molekularniho vodiku,
cimi vznikaji v oceli vysoke tlaky, ktere mohou
prekrocit pevnost oceli a d,vaji tak podminky ke
vzniku vniti:nich trhlinek, vlocek. Tyto podminky
jsou zvlaste priznive tehdy, probehl-li prechod y
v a za niisi teploty, kdy moinost difuse vodiku
oceli je nepatrna.
V odlitych ingotech se zpravidla vlocky nevysky-
tuji, jelikoi lit, ocel obsahuje znacne mnozstvi
mikroskopickych pbru, takie tlaky, vznikle nahro-
madenim vodiku ve velkem poctu dutinek, nedosa-
huji kriticke vyse, zpusobujici vznik trhlinek. Na-
proti tomu tv,rena ocel je za stejnych podminek
mnohem citlivejsi na vznik vlocek, jeliko2 vetsina
zminenych pore je tvaienim za tepla odstranena a
vodik se tudii hromadi na mensim poctu mist, He
vznikaji tlaky nepomerne vyssi, cimi jsou deny
pfiznivejsi podminky pro vznik trhlinek. Proto take
pritomnost vlocek byva casto zjistena ai po naklad-
nem zpracovani vyrobku, coi jenom zvetsuje vznik-
le hospodarske ztraty.
Krome vlocek ptisobi vyssi obsah vodiku v tekute
oceli take jeji rust za tuhnuti, coi ma za nasledek
bublinatost odlitktl, jakoi i stinove vycezeniny
(zvlaste na velkych ingotech) a trhliny za tepla.
Jelikoi se vodik nekdy za tuhnuti vylucuje na hra-
nici primarnich zrn, mule byt pricinou vzniku in-
trakrystalickych trhlin, ktere se projevuji v mate-
rialu t. zv. rybim lomem. Vyssi obsah vodiku v tuhe
oceli byva dale pricinou zhorseni mechanickych
vlastnosti, jako sniieni plasticnosti, pevnosti, tai?
nosti a razove houievnatosti, pfi soucasnem zvyseni
meze pruznosti a meze prutaznosti.
Konecne byva vodik pricinou bublinatosti ple-
ehu, zvlaste morenyeh, a jinych podobnych vad.
Opatfeni proti nepriznivym ucinkum vodiku jsou
v zasade dvojiho druhu a sleduji :
14
1. Vyrobu oceli s pokud moino nizkym obsahem
vodiku,
2. studium podminek sniieni nebezpeci vodiko-
vych vad - zejmena vlocek - vhodnym tepelnym
zpracov,nim a fizenym ochlazov,nim po tvhieni
za tepla.*)
V teto pr,ci, jejii experimentelni cast byla pro-
vedena v rote 1949, je studov,n zvlaste prvy smer,
t. j. podminky vyroby oceli s nizkym obsahem vo-
diku.
Methody pro vzorkovani a urcovani obsahu vodiku
v tekute oceli.
Nejduleiitejsi podminkou iispesneho studia vo-
diku v tekute oceli je volba spr,vne methody jeho
vzorkovani a urcovani. Podle dosavadnich nazoru je
vodik v oceli obsaieny dvojiho druhu:
1. vodik chemicky vazany,
2. vodik atomarni (difusni).
Vodik chemicky vazany je do jiste miry oceli ne-
skodny a lze ho urcit spolecne se zbylym vodikem
atomarnim bud po nataveni vzorku oceli s cinem ph
1150 0C2) nebo pM urcovani celkoveho obsahu ply-
nu extrakci ve vakuu za teploty 1650 OC. Presnost
urceni vodiku podle posledne jmenovaneho zpusobu
z,visi na mnozstvi vodiku v pr,zdnych zkouskacb
po odplyneni pfistroje. Zpusob chemicky vazby va-
zaneho vodiku nebyl zatim prakticky zjisten. Po-
nevadi ph beinem urcovani celkoveho obsahu plynb
v ieleze nebo v oceli vakuovou extrakci za teploty
1650 OC zjiMujeme vetsinou jeho souvislost s ob-
sahem kysliku, lze predpokladat, ie tento vodik
tvori s kyslikem vodni molekuly, po pripade i s oxy-
dickymi vmestky hydraty. Tento n,zor podporuji
take ilvahy o tepelne disociaci, o kterych bude po-
jednano pozdeji.
V nekterych pripadech je tato zavislost velmi ne-
padna, jak o tom svedci vybrane rozbory ruznych
druhuzelez a oceli, uvedene v tab. I.
Pomer atomti kysliku k vodiku odpovida u prve
poloviny uvazovanych pfipadu pomeru H2O a u dru-
he poloviny pomeru OH.
Vzajemna souvislost obsahu v,zaneho vodiku a
kysliku byla noveji znovu potvrzena ph studiu ply-
nu ve svarech22), kde u svaru, provedenych elek-
trodami s basickym oplastenim, byl zjisten nejniisi
obsah kysliku i vodiku, zatim co u elektrod s oxy-
dacnim oplastenim byl nalezen nejvyssi obsah kys-
liku i vodiku.
Za puvodce veskerych uvedenych vad materialu
je povaiovan atomarni vodik. Ponevadi tento vodik
?) Vystiiny prehled soutasneho stavu badani na obou
vyse uvedenych pracovnich i secich uverejnil v ,Hutnic-
kych listech" Ing. Dr Kinsky v 6l5nku ,V1o6ky v oce-
ifch".1)
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
M. Sicha: Studium probtemu vodiku v oceli.
Hutnicke listy.
Tabulka I. Srovnani: celkoveho obsahu kysliku a vodiku doby trubkoviteho tvaru, jejiz otevreny konec ma
v teleze a v oceli.
Material % kysliku
% vodiku
Atomovy
Oomar O/H
surova telezo
0,001
0,0003
0,2
surove telezo
0,002
0,0004
0,3
surova tclezo
0,003
0,0003
0,6
'urova tclezo
0,004
0.0004
0,6
ocel
0,007
0,0008
0,6
ocel
0,009
0,0009
0,6
ocel
0,010
0,0012
0,5
ocel
0,016
0,0015
0,7
occl
0,021
0,0017
0,8
ocel
0,026
0,0017
0,9
h(ma tit
0,041
0,0031
0,8
h(matit
0,086
0,0044
1,2
surove tclezo
0,118
0,0055
1,3
m6kk6 tclezo
0,151
0,0077
1.2
je schopny difundovat oceli i za normalni teploty,
byva nazyvan take vodikem difusnim.
Vzorkovani a urcovani atomarniho vodiku je pod.
miiiovano jeho rozpustnosti v oceli a jeho difusni
schopnosti.
V tekute oceli je atomarni vodik znacne rozpust-
ny. Technicky ciste zelezo mute za teploty 1600 oC
rozpustit 29 cm3 H2/100 g. P1 i ochlazovani se jeho
rozpustnost stale snizuje, az za normalni teploty
(20 0C) dosahuje hodnoty 0.9 cm3/100 g. Vodik, na-
chazejici se ph ochlazovani oceli v presycenem roz-
toku, snazi se z ni difusi uniknout. Difusni schop-
nost vodiku zavisi vsak znacne na teplote a fazovem
stavu oceli. Za stejne teploty je difusni rychlost vo-
diku v zeleze y. pomalejsi nez v zeleze x. Dfilezite
pro urcovani ?difusniho vodiku je, ze jeho difuse
probiha v nepatrne mire i v uskladnene oceli za nor-
malni teploty.
Se zretelem k vase zminenym poznatkum bylo
pro zjistovani obsahu atomarniho vodiku navrzeno
a vyzkouseno nekolik zpusobu vzorkovani tekute
oceli, z nichz nejdulezitejsi jsou dale uvedeny.
Hare, Peterson, Soler3) nassavali tekutou ocel do
ocelove trubice (0 15 az 20 mm, delka 2100 mm),
spojene na boku s vakuovou nadrzi, na nii byl pri-
pojen ocelovy kohout pro spojeni s vyvevou, tlako-
merem a pristrojem pro rozbor plynu. Jakmile ocel
u konce trubice ztuhla, byly z nadrie odcerpany
uvolnene plyny a analysovany. Vahove mnoistvi
zkousene oceli bylo zji"steno vdienim pristroje pied
pokusem a po nem.
Podobny zpusob vzorkovani tekute oceli navrhli
Hatfield a Newell). Zmineni autori pouzili rovnei
ocelove trubice mensich rozmeru (0 12 mm, delka
760 mm), uzavrene na spodnim konci pripajenou
medenou destickou a na vrchnim konci gumovou
zatkou. Touto zatkou prochazi skleneny trubice tva-
ru T, jejiz jeden, volny konec je uzavren gumovym
balonkem a druhy ma pripoj na vyvevu. Trubice je
naplnena dusikem a ,mrtvy prostor" uvnitr je
zmengovan pohyblivym ocelovym valcem. Trubice
byla ponorena do tekuteho kovu a plyny, unikajici
z chladnouci oceli, byly uvnitI zachycovany a
pozdeji analysovany.
Herasymenko a Dombrowski5) odlevali uklidn6-
nou tekutou ocel do vodou chlazene ocelove na-
stroje pro urcovani plynu v tekute oceli, pouzivane
v Rusku a popisovane Bragou8).
Bennek a Klotzbach2) odlevali vzorky tekute oceli
do medene kokily a odlite valecky o 0 10 mm, del-
ky 30 mm, vkladali ihned po ztuhnuti do skleneny
nadobky se zabrousenym vickem, ze ktere ihned od-
cerpali vzduch. Ph urcovani vodiku napr"ed vyex-
trahovali a urcili obsah plynu v nadobce a pote ex-
trahovali kovovy vzorek.
Wells a Barraclougho) popisuji 2 methody, podle
kterych se vzorky tekute oceli odlevaji do vodou
chlazenych kokilek*). Odlite valecky se po ociateni
co nejdrive extrahuji ve vakuove extrakcnim pri-
stroji.
Podobnou methodu zkouseli take Speight a
Cook,6) kteri do vodou chlazene kokilky odlevali
vzorek ve tvaru tuzky a v dobe mezi vzorkovanim
a vakuovou extrakci ukladali vzorek do nydoby na-
plnene rtuti. Samovolne vyloucene plyny byly nad
rtuti zachyceny a analysovany. Pote byl vzorek ze
rtuti vyjmut a vakuovou extrakci urcen jeho obsah
plynu.
Noveji Wentrup, Fucke a Reif10) nassavali vzor-
ky tekute oceli zesty do kremenne vzorkovani tru-
bice, prodlouiene v kapilyru. Tato byla piipojena
hadici na ocelovou trubici, s kratkou nassavali ha-
dickou. Autori zjistili, ze vzorkovana tekuta ocel
nesmi bat uklidnena vice nez 0,02 0/o Al, jinak jsou
zjistene hodnoty vodiku prilis nizke. Po nassati
vzorku tekute oceli do kremenne trubice se tato tru-
bice ihned v miste kapilarniho zuzeni odlomi a
vlozi ihned do nadobky se rtuti, kde se necha vy-
chladnout. Ph chladnuti se plyny vyloucene nad
rtuti zachycuji a samostatne analysuji. Po ochla-
*) ?Water Chilled Mould Method" a ?Cast Iron Chill
Mould Method".
zabrus pro nasazem uzaviraci hlavy. Z teto hlavy
Usti uzaviratelna trubice se zabrusem pro pfipoj na
vakuove extrakcni pristroj. Pri chemickem urcovani
obsahu vodiku zapojili nejprve celou nadobu na
vakuove extrakcni pfistroj a urcili obsah vodiku
v jeji plynne atmosfere. Pote vyjmuli tuhy vzorek
oceli, .vlozili jej do kremenne trubice a urcili jeho
obsah vodiku vakuovou extrakci za teploty 9000 az
950 0C. V podstate stejneho zpfisobu vzorkovani
tekute oceli pro ur6eni obsahu vodiku pouzili pri
sve praei Speight a Cook.6)
Geller a Tak-Ho-Sun7) navrhli pro vzorkovani te-
kute oceli pristroj, jehoz hlavni casti je skleneny
sberac plynu, opatreny zkracenym rtutovym tlako-
merem. Sberac plynu je spojen trojcestnym ko-
houtem jednak s pfipojem na vakuove extrakc-
ni pfistroj, jednak s pomoci spojovaci vakuove ha-
dice s ki'emennou pipetou pro nassati tekuteho
kovu. Ph vzorkovani se kremenna pipeta ponori do
tekuteho kovu, kohouty se spoji se vzduchoprazd-
nym sklenenym sberacem a takto vytvorenym va-
kuem se tekuta ocel nassaje do pipety a uvolnene
plyny se ozssaji soucasne do sberace. Naplneny sbe-
rae se prenese do laborator"e, kde jsou napfed ex-
trahovany a urceny plyny ve sberaci a pote je take
urcen obsah vodiku ve vzorku z kremenne pipety.
Na podobnem principu jsou take vybudovany pri-
15
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
M. Sicha: Studium problemu vodiku v oceli. ROLE. VIII., his. 1.
zeni se vzorek ze rtuti vyjme a vloii do nadobky
se zabrusem, ze ktere se ihned od6erpa vzduch; tam
zustava vzorek ai do provedeni vakuove extrakce.
Pied tim se ur6i plyny, vylou6ene do prostoru
uvniti nadobky. Sou6et mnoistvi vodiku, zjisteneho
nad rtuti, v nadobce a ve vzorku tvoii celkovy ob-
sah vodiku ve zkousene oceli. Vysledky, zjistene ci-
tovanymi autory, vykazuji pii srovnani s ostatnimi
methodami vyssi priimer; to je zfejme zpusobeno
tim, ie ve vzorcich byl ur6ov6n vodik celkovy za
teploty 1150 9C po nataveni s cinem. Vetsina ostat-
nich autoru ur6ovala pouze difusni vodik, a to ex-
trakci za niisich teplot.
Wells a Barraclough9) zkouseli take upravenou
?tuikovou methodu" pro ur6ovani vodiku v teku-
te oceli. PH tom odlevali vrubovane ty6inky o
aj 1/2" (12,7 mm), rozdelene vruby na 6 6asti o del-
ce rovnei 1/2'f (12,7 mm). Tato fiprava umoinuje
snadne rozdeleni vzorku na jednotlive 6asti a jejich
samostatny rozbor.
Uvedeni autoii popsali v teze praci rovnei novy
zpusob uskladneni vzorku pied vakuove extrak6nim
ur6enim vodiku. Podle teto methody se vzorky
ukladaji do tuheho C02, He za teploty -78 9C je
difuse vodiku oceli prakticky potlaMena. K oveieni
teto methody vkladali na ur6itou dobu do tuheho
CO2 vzorky, nasycene v proudu vodiku za teploty
1100 9C. Vysledky tohoto pokusu ukazaly, ie difuse
vodiku ve vzorcich, uskladnenych v tuhem C02, je
tak nepatrna, ie ani po nekolika dnech uskladneni
nenastavaji podstatne zmeny v jeho obsahu. Na-
proti tomu vzorky, uskladnene za normalni teploty
nebo zahfivane na 100 9C, ztratily v kratke dobe
zna6nou bast obsaieneho vodiku.
Po studiu literatury, pojednavajici o methodach
pro vzorkovani tekute oceli k ur6eni obsahu ato-
marniho vodiku, vyhodnotil jsem a upravil metho-
du, navrienou Wellsem a Barracloughem 22). Popis
teto upravene methody a jejiho vyhodnoceni je uve-
iejnen v Hutnickych listech14). Teto upravene me-
thody vzorkovani tekute oceli bylo pouiito k dale
popsanym studijnim pracim.
Methody urcovani obsahu atomarniho vodiku v oceli.
Pro ur6ovani obsahu atomarniho vodiku v oceli
bylo navrieno nekolik method. V principu jsou to
vesm6s methody extrak6ni za nizkych teplot.
Gerke a Solotareva11) zahfivali vzorek oceli na
800 ai 1000 9C v proudu kysliku a vodni pary vznik-
1e oxydaci vodiku ur6ovali v trubici s P205.
Portevin a spol.12) ur6ovali vodik ze vzorku oceli
umisteneho na kathode iontove trubice, ph napeti
5.103 ai 14.101 V a proudu 5 mA. Veskere absorbo-
vane a lehce difundujici plyny se vylu6ovaly bez
znatelneho zahiati vzorku. Pro urychleni difuse byl
vzorek - po od6erpani vylou6enych plynu - krat-
ce zahiat na 500 9C a po ochlazeni znovu podroben
iontovemu bombardovani.
Vyse uvedene methody Oak nedoznaly vetsiho
rozaireni. Casteji je vodik ur6ovan tim zpusobem,
ie vzorek je deli bas uloien za normalni teploty
pod rtuti a unikajici plyny jsou nad rtuti zachyco-
vany a pak analysovany. Timto zpusobem vsak
nelze ur6it atomarni vodik kvantitativne.
Nyni je obsah atomarniho vodiku v oceli ur6o-
van teener vyhradne extrakci ve vakuu za ruznych
teplot.' Ur6eni vodiku se provadi takto:
Vzorek oceli se zahriva v kiemenne trubici ve
vysokem vakuu, uvolnene plyny jsou odcerpavany
jednou nebo nekolika rtutovymi difusnimi vyveva-
mi a posleze shromaid'ovany bud' proudovou nebc
Toplerovou rtutovou vyvevou do sberaci nadobky;
odtud se shromaid6ne plyny odebiraji k chemic-
kemu rozboru.
Chemicky rozbor plynu se provadi prakticky dve-
ma zpusoby: 1. Methodou objemovou, t. j. mere-
nim objemu plynu za normalniho a staleho tlaku.
2. Mei?enim tlaku plynu pii stalem objemu.
Posledne jmenovany zpusob je rozsiien zvlaste
v Americe13).
Vyzkum VZKG, n. p., pouiiva vakuove extrak6ni-
ho piistroje, sestaveneho autorem tohoto 6lanku.
Bliisi pops piistroje je uveden v Hutnickych lis-
tech14).
Jak bylo jii dfive uvedeno, provadi se vakuova
extrakce atomarniho vodiku za ruznych teplot. Na-
zory na vysi teto teploty nejsou dosud pevne usta-
leny.
Klinger") provadel extrakci atomarniho vodiku
pfi 400 9C a celkoveho pii 1100 9C, Wells a Bar-
raclough9) uvadeji extrak6ni teplotu 600 9C, Dubo-
voj a Romanovls) 650 ai 700 9C, Cooks) 750 OC,
Vernon17) 800 9C, Herasymenko5) 900 ai 950 OC.
PH vyzkumu, uvedenem v dalsi 6csti teto zprivy,
pouiival jsem extrak6ni teploty 850 9C, kterou se
dosahovalo maximalniho mnoistvi vylu6ovaneho vo-
diku za danych podminek. Kdyi jsem pozdeji uva-
Hi, ie za vyssi teploty mule nastat 6aste6ny roz-
klad piedpokladanych vodnich molekul nebo hy-
drate v oceli, snHil jsem extrak6ni teplotu na 600 9C,
s kterou se ai dosud pracuje.
Nektefi autori5' 6) zafadili mezi extrak6ni trubi-
ci a vakuovy system piistroje jeate jednu trubici,
naplnenou manganem nebo nizkouhlikatym FeMn,
kterou zahfivali na 700 ai 750 9C. Tato trubice jim
slouH k rozkladu vodnich par, obsaienych ve vy-
extrahovanych plynech; jejich piitomnost oduvod-
nuji zmineni auto M jako vysledek slou6eni atomar-
niho vodiku s oxydickymi vmestky. Vyse uvedene
zafizeni jsem na vlastnim pristroji neinstaloval, je-
likoi jsem se zajimal v teto praci piedevsim o ob-
sah vodiku atomarniho a nikoli vazaneho.
Prehled nejdulezitejsich theorii o puvodu zmen vo-
diku pH v /robe oceli.
2elezo mule pfijmouti. vodik v ruznych udobich
vyroby. Za nejduleiitejsi zdroje vodiku pii vyrobe
oceli se pokladaji: rezava vsazka do peci, vlhke
kovove i nekovove pfisady, vodik obsaieny v kovo-
vych pfisadach, vlhka pecni atmosfera a u peci
S. M. take vodik, obsaieny v generatorovych ply-
nech, a vlhky vzduch, dmychany do peci pii jejich
vytapeni.
Tekuta ocel rozpousti pouze vodik atomarni, pro
jehoi vznik jsou dany v ocelaxskych pecich pfizr-i-
ve podminky. Za vysoke teploty nastava totii che-
micka reakce mezi vodnimi parami a tekutou oce",
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
podle rovnice H20+Fe=FeO+2H. Vznikly atomar-
ni vodik ve stavu zrodu se v oceli ihned rozpousti.
Koneene mute nastat za vysoke teploty disociace
pritomnych vodnich par az na vodik atomarni.
Snahou kaideho ocelaie je sniziti obsah vodfku
pi?i zkujnovanf na minimum. Jiz mnoho vedeckych
pracovniku se snazilo zjistiti zakony, podle kterych
dochazi ke zmcnam obsahu vodiku pri zkujnovanf,
a na zaklade svyeh poznatku tvorili pak ru=e theo-
rie.
Jednu z prvych theorif toho druhu vyslovil
Schenck,18) ktery dovozoval, ze jedinym prostred-
kem ke snfzenf obsahu vodiku v oceli je intensivni
a d1ouhv var. '06inek varu je jednak chemicky, jed-
nak mechanicky. Jakmile se v tekutem kovu tvorf
pocetne bubliny CO, je dana vodiku moznost vnik-
nouti pomerne kratkou cestou do techto bublin, je-
likoi poeate6nf parcialni tlak vodfku v bublinach je
rovny nule.
S touto theorif vsak nesouhlasili jinf badatele,
kterf zjistili, le obsah vodiku v tekute oceli neza-
visf na intensite varu a ze se zde uplatnuji vlivy
razu fysikalne chemickeho.
Tak Herasymenko a Dombrowski?) sledovali pru-
beh taveb v pecich S. M. a pozorovali jistou shodu
mezi ktivkami, znazornujfcfmi zmeny v obsahu vo-
diku a manganu. Z tohoto fikazu usoudili, ze na
obsah vodiku v tekute oceli maji vliv oxydacne re-
dukcni pochody, probihajfcf mezi struskou a laznf.
Tento vyklad predpokladal, ze struska must obsa-
hovat urcite mnozstvf vody. Uplatnf-li se pfi vyrobe
oceli podmfnky oxydaenf, pak podle teto theorie ma
nastati take oxydace vodiku v tekute oceli, jeho vy-
loueenf do strusky a tim snfzenf jeho obsahu v oceli.
Naproti tomu za redukcnich podmfnek ma nastati
take rdukce vodnich molekul ve strusce a zvyseni
obsahu vodfku v oceli. Na zaklade analyticky zjiste-
nych vysledku pak vypocftavaji konstantu rovno-
vazne reakce z iontove rovnice.
2H-+Mn =2H+,Mn??,
vyznacujfci redukci H2O ve strusce manganem
z ocelove lazne pH vzniku atomarniho vodiku a
MnO. Z vyse uvedene rovnice je pak odvozen rov-
novazny vztah mezi manganem a vodfkem, vyjadre-
ny rovnicf
K Mn = [H] (MnO)
H (H) I/ [Mn]
Po dosazeni experimentalne zjistenych hodnot
vodiku a manganu v kovu, jakoz i vazaneho vodiku
a MnO ve strusce do vyse uvedene rovnice je pak
vypoctena hodnota rovnovazne konstanty
KHn=3,97-0,0164 (t-1550).
K podobnym zaverum dospel take Kobayashi,19)
ktery uvadf, ze obsah vodfku v tekute oceli S. M. je
ilmerny parcialnfmu tlaku H20+H2 v plynu strusky
a obracene i merny obsahu FeO v tekute oceli.1Tento
autor dovozuje, ze proto musi obsah vodiku rust ph
klidnejsfm varu lazne a pH klesajfcim obsahu kyslf-
ku v tekute oceli. Je-li tekuta ocel delsf dobu uklid-
novana, pak se obsah vodiku v lazni podstatne zvy-
suje. Ponekud slozitejsf theorif o zmenach vodfku
pH zkujnovanf v zasaditych pecich vyslovili rustf ba-
datele Valarovic, Korcemkin, Esin a Javojsky, kteri
uvadejf (podle citatu v Hutnickych listech1) toto: .
1. Redukovana lazen pohlcuje vodik snaze nei
lazen oxydovana.
2. Neobsahuje-li struska lehko oxydovatelne ko-
vy (Fe, Mn, Cr a jine), nebo obsahuje-li je jen v ne-
patrnem mnozstvf, nemuze vodik ze strusky pee-
chazet do ocelove lazne; zustane ve strusce. Tim
se vysvetluje pomale zvysovanf obsahu vodiku v
kovu pod bilymi nebo karbidickymi struskami, ve
kterych nejsou obsazeny broky zeleza. Samozrejme
musi byt tyto strusky dostatecne rfdke.
3. Kov nelze isolovat od pecnf atmosfery obycej-
nymi struskami, obsahujfcfmi kyslicniky tezkycl.i
kovu.
Redukce techto kyslicniku umoznuje jejich dals1
oxydaci vodni parou a tim rozpousteni vodiku ve
strusce a jeho ekvivalentnf prechod v kov podle
pfislusnoho rozdelovaciho zakona. 0 tomto rozde-
leni rHkajf autoi?i asi toto:
1. Cim vyssi je teplota, tim vetsi je podil vodiku
v kovu. V rozmezi teplot 1400 az 150Q OC je tento
pokles velmi ostry, rychly, nad 1500 OC jiz velmi
mfrny.
2. U kyselych taveb je rozdelovacf koeficient
mnohem nizsf nei u taveb basickych. Tento rozdfl
se zmensuje se stoupajici teplotou.
3. Basicita strusky pusobf podobne na rozdelova-
ci koeficient jako teplota. Cim vetsi je basicita
strusky, tim vice H prechazi do kovu a tim mene
ho zustava ve strusce.
Jini badatele vyjadiujf vztah mezi vodikem
a kyslikem v tekute oceli disociaenf rovnicf :
11 + O = H,O, kde K = PH2O
pH,-%O'
Podtrzeny 0 oznacuje kyslfk, rozpusteny v te-
kute oceli. 0 piisobenf tohoto, rozpusteneho kysli-
ku bylo zjisteno, ze je pkimo u.merne jeho koncen-
traci a ze se rovna jeho obsahu ve vahovych 0/o.
Z naznacene rovnice vyplyva, ze zvysenim kon-
centrace rozpusteneho kysliku v tekute oceli musi
se snizit tlak rozpusteneho vodiku nebo naopak,
protoze rovnovaha mezi obema prvky je za danych
podminek konstantnf.
Konstanta K byla jig nekolikrat experimentalne
zjisfovana. Mezi poslednimi pracemi v tomto oboru
Ize uvesti Dastura a Chipmana20), kteri vyjadruji
hodnotu konstanty K vztahem :
log K = ;050/T-3,17.
Podobne v Symposium on Metalurgy of Steel
Welding je vyjadi'ena hodnota konstanty K vzta-
hem:
log K = 102C0/T + 5,50.
Na podklade uvedenych theorii jsou pro vyro-
bu oceli s nizkym obsahem vseobecne doporucova-
na tato opatreni :
1. Vsazka ma byt volena z nerezaveho odpadu
a z nerezavych surovin, prisazene vapno ma byt
suche.
2. Natavovaci perioda ma byt co nejkratsi.
17
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
3. Veekera nekovova piisady behem zkujnovani
maji byt suche a mimo to maji byt kovove prisady
zbaveny vodiku.
4. Oduhlicovaci rychlost ma dosahnouti minimal-
ni rychlosti 0,50 0/o C/hod. pro zasadity proces
a 0,30 0/o C/hod. pro kysely proceslo).
5. Redukcni periods ma byt co nejkratsi.
6. 216.bek, panev a lici zarizeni maji byt suche.
7. Ingoty maji chladnout v kokilach.
Mimoto doporucuje Kinskyl) dva zpasoby vy-
roby oceli, malo nachylne k tvoreni vlocek :
a) Ocel se zkujnuje oxydacnim procesem v zasa-
dita peci S. M.; pots se preleva do kysele pece, kde
se provadi jeji redukce za pouziti predsueenych
nebo roztavenych kovovych i nekovovych pfisad.
b) Ocel se zkujnuje oxydacnim procesem v basic-
k6 obloukove peci; pote se pfeleva, do kysele nebo
lepe do zasadite indukcni pece k rafinaci za pouziti
veech kovovych i nekovovych prisad ve stavu su-
eenem nebo roztavenem.
Dodrzeni techto ptedpisu pfi provozni vyrobe
oceli je tamer neuskutecnitelne. Podobne take do-
porucovana phsada nejmene 0,02 % hlinikulo) za
ucelem snizeni obsahu vodiku je z duvodu techno-
logickych casto nezadouci.
Pracovni postup ph vlastnim experimentalnim
studiu problemu vodfku v oceli.
Experimentalni studium tohoto problemu se pro-
vadelo ph provozni vyrobe oceli, vetsinou nachyl-
nych k vlockam, a melo za ukol overeni dosud plat-
nych theorii, po pripade zaznamenani dalsich po-
znatku.
V prubehu zkujnovani oceli v zasaditych pecich
S. M. a v elektrickych obloukovych pecich byly ode-
birany tyto vzorky:
1. Vzorky oceli pro urceni obsahu atomarniho
vodfku vpredu uvedenou methodou.
2. Vzorky oceli pso nefelometricke urceni kysli-
ku v tekute oceli21). Techto vzorku dokonale uklid-
nenych hlinikem bylo soucasne pouzito k urceni
beznych prvka, jako C, Mn, P, S.
3. Vzorky strusek; tyto vzorky byly odebirany
soucasne se vzorky, uvedenymi pod cisly 1 a 2.
4. Vzorky prisad, ve kterych byl urcovan jednak
obsah vodiku (kovy a kovove slitiny), jednak vlh-
kost (vapno, ruda a pod.). Pozdeji byla take urco-
vana hydratova voda ve vapne zihanim na 500 0C.
Obsah hydratova vody v bauxitu byl zjiMovan
dvouhodinovym zihanim za teploty 1200. 0C.
5. U vetsiny tavebnich vzorku byl urcovan take
celkovy obsah plynu extrakci ve vakuu za teploty
16500 C.
6. Ph kontrolach taveb v zasaditych pecich S. M.
byl zaznamenan obsah vodiku a vodikovych slou-
cenin v pramernam vzorku generatoroveho ply nu.
Pozdeji byly vyzadany od Statniho meteorologic-
kaho ustavu v Praze udaje o tlaku vodnich par ve
vzduchu a celkovem razu pocasi v dobe, kdy vy-
zkum byl proveden. Bylo vyzadano sluzebni hlase-
ni nine uvedenych meteorologickych stanic ;
a) Ostrava - statni letiete,
b) Ostrava - Zabreh, hospodarskaskola,
c) Ostrava - Vitkovice, mestsky hrbitov.
18
Tyto meteorologicke pozorovaci stanice jsou roz-
loieny v okruhu asi 2 km od mista provadeni vy-
zkumu. Tam, kde se udaje techto stanic neshodova-
ly, byly zaznamenany stredni hodnoty.
Veskere chemicke rozbory pro tuto studijni pra-
ci byly provadeeny dvojmo. Nebylo-li dosazeno sou-
hlasneho vysledku, byl proveden jeste rozbor treti.
Vyzkum byl proveden na 34 tavbach, provozne
vyrobenych v martinskych a elektrickych oblouko-
vych pecich.
Vysledky experimentalniho studia problemu vo-
dfku v oceli.
Prukticke poznatky.
V prubehu experimentalnich praci byly ucineny
tyto poznatky:
1. Stale zretelneji bylo seznavano, ze zmeny obsa-
hu vodfku v oceli nezavisi dusledne na oxydacne
redukcnich stavech mezi struskou a lazni, nybrz ze
VZOREK 6i L
X14
101 I M~Ob-`~~Y II I
0
1- 0 8
6
fin OCEL
1 HZ
Hz
.4
02
60 120 180
DOBA ZKUA0VAN! Vmin.
Obr. 1. Prubah zkujnovani tavby Lfs. 9. Pee SM A.
Material ,ocel C".
mohou byt na oxydaci nebo redukci nezavisle. Ve
vetsim poctu zkoumanych pfipada nelze zazname-
nat phmou zavislost obsahu vodfku v oceli na ob-
sahu Mn a reciprokou zavislost vodfku v oceli na
obsahu MnO ve strusce, ackoli obsah MnO ve strus-
ce se u vetsiny zkousenych taveb S. M. pohybo-
val mezi 10 az 15 0/0, t. j. v rozmezi, kde tato zavis-
lost by mela byt podle Herasymenka nejzietelnej-
si. Vyskytly se i takove phpady v pecich S. M., ze
byl zaznamenan znacny pokles vodiku i po phsa-
zeni zrcadloviny do tekute oceli v prubehu jejiho
zkujnovani (obr. 1). Ve trech pripadech bylo za-
znamenano snizeni obsahu vodfku i po phisade fer-
romanganu pied odpichem z pece. Dokonce i v re-
dukcnf periode elektrickych peci bylo zjiateno sou-
casne snizovani obsahu vodfku i kysliku (obr. 2).
2. Sledovanim khvek, znazornujicich zmeny v ob-
sahu vodfku a kysliku v tekute oceli, byla zvlaste
u peci S. M. zaznamenana nekdy az prekvapujici
soubeznost obou krivek (obr. 3). Jedine u elektric-
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
kych peci byla zaznamenana pri redukci veteinou
reciproka zavislost obou uvaiovanych prvke, vyjma
vyee zmfneny obr. 2.
Tato zjieteni jsou v pffinem rozporu s nektery-
mi vpredu citovanymi theoriemis, 19)
Pozornym sledovanfm vyrobnfch podmfnek v oce-
larskych pecich ph vyrobe pokusnych taveb a je-
Fso
STRUSKA
HnO
Sio,
~.~.
Hgo
'
nn
?f H?,
_
Obr. 2. Prabeh zkujftovAni tavby 8is. 29. Pec El. 6.
Material ,ocel NiCrMo".
jich srovnanfm s provedenymi rozbory oceli i strus-
ky byl zjieten znacny vliv tekutosti strusky na ob-
sah vodiku v ocelove lazni. Podle nynejsich nazo-
re moino tekute strusky povaiovati za dokonale
elektrolyticky disociovane28, 29). Vliv tekutosti
strusek byl patrny zvlaste u peci S. M. Pokud byla
struska po nataveni viskosni nebo pokud v of pla-
valy jeete neroztavene hrudy vapna, jevil vodfk vidy
stoupajici tendenci. Jakmile veak oxydicka struska
dosahla vysoke disociace, nastalo sniiovanf obsahu
vodiku, a to i tehdy, byla-li do pece phsazena
zrcadlovina (obr. 1). Podminkou ovsem bylo, ie
po prisade zrcadloviny nesmela byt snfiena diso-
ciace strusky piflienym ochlazenfm lszne, jako se
stalo u tavby patrne z diagramu obr. 3, kde sou-
casne se zrcadlovinou bylo pridano take znacne
mnoistvi FeCr, a krome toho byl chod pece emyslne
zpomalovan prisadou uhlikove elektrody (svicky)
a sniienim teploty.
Podobne Ize odiivodnit take klesani obsahu vo-
diku v redukcni periode z elektricke pece, jejii
prebeh je patrny z diagramu obr. 2. Zde bylo pri-
dano v redukcni periode na vapno (mimo obvykle
davky kazivice) take 20 kg pisku (Si02). Tim ov?em
poklesla basicita strusky, coi melo za nasledek po-
rueeni Usti magnesitove vyzdivky, jak o tom svedci
mimoradne vysoky obsah MgO v koncove strusce.
Obohacenim zmfnenymi sloikami (Si02, MgO) sni-
iila se taveci teplota vznikleho systemu natolik, ie
ph existujici teplote se redukcni struska nachazela
v oblasti vysoke disociace, coi melo za nasledek
sniieni obsahu vodiku v kovove lazni.
Jak bylo pozorovano, take pritomnost vetsiho
mnoistvi ocelovych kulicek (broke) ve strusce by-
va zjisEovana jen u strusek viskosnich (obr. 5,
struska c. 1). Tento ukaz lze vysvetliti tim, ie ku-
licky z varici lazne jsou, vice zadriovany struskou
viskosni nei struskou tekutou, a proto mohou byt
spice ve vzorku viskosni strusky zachyceny. Vyskyt
techto broke ve strusce meie byti ocelari upozor-
nenim, ie je zde nebezpeci stoupajiciho obsahu vo-
diku v lazni.
Jak znamo, disociace strusky za dane teploty
zavisf na jejim sloieni. Tekute oxydacni strusky
obsahuji obvykle vice FeO a MnO. Tyto strusky
pesobi na ocel oxydacne a proto u taveb s tekutou
struskou byvs pozorovano zvysovani obsahu kysli-
ku a sniiovanf obsahu vodiku. Je-li vsak struska
stejneho sloieni zahustena - na pr. sniienim tep-
loty chladnou pfisadou nebo po odpichu oceli se
struskou do pane - obsah vodfku opet stoups.
V redukcni periode elektrickych peci se pracuje vet-
einou pod malo tekutymi struskami, jelikoi jejicl
obsah FeO a MnO je nepatrny, a proto take obsah
vodiku oceli v redukcnim edobi vyroby elektrickych
oceli pravidelne stoups, ph soucasne redukci kysli-
ku. Jestliie veak v tavbe is. 29 (obr. 2) bylo dosa-
ieno zvysene disociace redukcni strusky, sniioval
se v oceli obsah kyslfku i vodfku.
Podrobnym studiem prebehu elektrickych beinc
vyrabenych taveb s prisadou kazivce na redukcni
strusku bylo zjieteno, ie krivka vodiku v redukova-
ne oceli ma tehdy pomerne pHiznivy prebeh, bylo-li
prisazeno vice nez 15 0/o kazivice, vztaieno na eel-
kove mnozstvi vapna. Ve sle4ovanych tavbach se
obsah vodfku pohyboval po celou redukcni periodu
>Yk v
HNW
VZOREK ISLO I ( 3 r Q 7 8
1:z 17 STRU
15 Mn0 -_, I
0 13 H
of
H
0,8
0,6
0,4
0 50 120 180
DOBA ZKUJt' OVANf V min.
Obr. 3. Prubeh zkujnovani tavby is. 20. Pec SM B.
Material ?ocel Cr".
19
con
OCE
f
Mn
l
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Hutnicke listy. Mayer: Jakou zakonitost? se r?di srafeni arsenu ...
V
k
P
S
% 0
H,
pozn'amka
Prisada
t as
8[se
io C
% Mn
%
%
o
~o cnr'/100?
,
1231
1
1,12
0,48
0,026
0,029
0,021
0,00036
4,0
1212
2
0,99
0,46
0,017
0,026
0,028
0,00035
3,9
smer plamene
1253
3
1,11
0,50
0,025
0,024
0,025
0,00033
3,7
struska hust'a
13 2
4
0,83
0,42
0,011
0,026
0,030
0,00039
4,4
smer plamene
1313
5*)
0,70
0,38
0,011
0,023
0,029
0,00040
4,5
W struska lepbi
1400
6
0,65
0,35
0,010
0,021
0,030
0,00035
3,9
smer plamene
1401
7
0,73
0,43
0,011
0,025
0,024
0,00039
4,4
W struska iidka
1430
8
0,46
0,39
0,015
0,019
0,033
0,00039
4,4
Vzorek pied odpichem
1500
9
0,50
0,66
0,023
0,019
0,009
0,00047
5,3
Vzorek z panve
Vzorky byly odebr3ny bezprostl'edn6 po zmene smeru plamene. Proto zde nebylo jests dosateno rovnov`ahy
(viz C a Mn).
pod 4 cro3/100 g oceli a pied odpichem neprevysil
5 cro3/100 g oceli. Toto zjisteni potvrzuji ucinena
pozorovani o vlivu disociace strusky na obsah vo-
diku v tekute oceli.
Jak bylo uvedeno, jevi vodik pod viskosnimi
struskami v pecich S. M. stoupajici tendenci; proto
byly provedeny pokusy za licelem zjisten p%nciny
obohaceni Lazne vodikem. Protoie nejpravdepo-
dobnejsim zdrojem vodiku . je spalovana smes ge-
neratoroveho plynu a vzduchu, byly z pece S. M.
odebirany vzorky z obou postrannich dvirek, a tc
v miste, kde plamen narazi na tekutou lazeii, a sou-
casne na strane protilehle, v miste odvodu koufo-
vych plynu. Pokusy byly provedeny u ti^i taveb,
z nichi jedna je uvedena v tab. II, a to jednak
v dobe, kdy struska byla jeste viskosni, jednak po
jejim ztekuceni. Pod viskosni struskou byl u vsech
tri pozorovanych pripadu zjisten v miste dopadu
plamene vyssi obsah vodiku nez u protilehleho mis-
ta (tab. II., vzorek 2 a 3). Soucasne lze v tab. II.
u vyse uvedenych vzorku pozorovat oxydacni fki-
nek plamene na obsahu 0, C, Mn a P v oceli a take
pribyvajici obsah siry v miste, kde plamen narazi
na viskosni strusku.
Po ztekuceni strusky byl zjisten bud' stejny ob-
sah vodiku v obou vzorkovanych mistech nebo do-
konce zjev opacny (tab. II, vzorek 6 a 7). Tento
fikaz Ize vysvetliti tim, ie u jinak dosti tekute
strusky doslo ilcinkem plamene jeate k daisimu
zvyseni jeji disociace a tim ke sniieni obsahu vodi-
ku v lazni. Oxydacni ucinek plamene se projevoval
ve vsech pozorovanych pfipadech stejne a nezavisle
na disociaci strusky. Dluino podotknouti, ie u vsech
tri zkousenych taveb tvorila struska silny a sou-
visly povlak na tekute lazni a fe v iadnem pripade
nedoslo k obnaieni kovu. Timto pokusem byl potvr-
zen nazor Kalling-Rudbergtlv24) o prostupnosti vo-,
diku struskami (ovsem pouze viskosnimi) a doplne-
ny podobne pokusy Jayojskeho25).
Jakou zakonitosti se ridi srazeni arsenu z louhu pH Harrisove procesu ?
Ing. A. Mayer, Pribram. 669.778.065
(C'initele majici vliv na srafeni arsenu z Harrisovych louhu. Poloempiricky vzorec ke kontrole prate laboratore
a k vypoctu obsahu As, zbyleho po srafeni. Vzorec pro vtpoeet obsahu arsenu v arsenicnanu vapenatem a odvo-
zeni, za jakych podminek vznikd srafen?rn arsenu odpadni produkt. Vysledky pokusv, se srafen?m arsenu pied
sodou.)
Ph Harrisove procesu na rafinaci olova se nej-
prve oxyduje arsen a cin, ktere prechfizeji do some
taveniny jako arsenicnan a cinicitan sodny. Soucas-
ne se ovsem oxyduje i neco antimonu. Rozpustenim
teto taveniny ve vode nebo ve slabem louhu prejde
arsen a cin z nejvetsi, casti do roztoku, kdefto an-
timon, s nerozpustenou casti arsenu a cinu, vytvori
nerozpustny produkt, zvany eedy antimoniat. Z iou-
hu, ktere obsahuji arsen a cin a ktere jsou jii slabe,
takie se nemohou cerpati na chladice, se nejprve
srazi kridou cin a pak - po patricnem zi?edeni vo-
dou - se dobre palenym kusovym vapnem srazi
arsen. Sraieni cinu kfidou nepusobi celkem potiie,
ale pH srafeni arsenu vapnem je cela fada cinitelu,
majicich vliv na konecny vysledek (t. j. na zbyly
obsah arsenu v louhu a na jakost vyrobeneho ,ar-
senoveho vapna"). Z techto cinitelu nutno uvesti
tyto:
1. Obsah NaOH v louhu po zredeni,
2. obsah NasCOs v louhu po zredeni,
3. teplotu ph srafeni,
4. jakost vapna (tezko definovatelny pojem, za-
visi jednak na obsahu necistot ve vapne, jednak na
jeho fysikalnich vlastnostech).
PH srafeni arsenu se uziva tento postup:
Do srafeciho tanku se nacerpa stanovene mnoi-
stvi arsenoveho louhu, doplni se vodou a po ohrati
na 800 C se prides vypoctene mnoistvi paleneho vap-
na a micha se za uvedene teploty po 4 ai 5 hodin. Po
usazeni (doba asi 36 hodin) se vezme z louhu zkoue-
ka, ve ktere se stanovi obsah NaOH, Na2COs a As.
Je-li zbyly obsah arsenu roven, anebo mensi nei
1g/l, povaiuje se arsen za vysraieny a louhu lze
pak v louhovne libovolne pouiit. Srazi-li se arsen
huge, pak pro takovy louh neni dosti upotreben1.
Spatnym vysraienim arsenu je tedy brzden provoz.
20
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
V dalsfm textu uzfvam techto oznacenf :
a, b, c ... obsah NaOH, Na2CO3, As v louhu pied
zredcnfm vodou,
ao, bo, co ... obsah NaOH, Na2CO3, As v louhu
po zredeni vodou,
a,, bl, el ... obsah NaOH, Na2CO3, As v louhu po
srazenf arsenu.
Vsechny udavane obsahy se rozuml v gramech
na litr louhu.
A) Drive nez budeme uvazovat o vlivu ctyr shora
uvedenych cinitelu na vysledek srazenf, odvodfine
vztah mezi prfrustkem obsahu NaOH a f1bytkem ob-
sahu Na2CO3 a As, kterezto zmeny pH srazenf ar-
senu nastavajf.
Ph srazenf arsenu probihaji tyto reakce:
Na2HAsO4 + Ca(OH), = CaHAsO4 + 2NaOI-I
Na2CO, + Ca(OH), = CaCO3 + 2NaOH
(i)
(2)
Abychom zmineny vztah odvodili, uvaiujme, ze
obsah sodiku v NaOH, Na2CO3 a v arsenicnanu (t. j.
celkovy obsah) je stejny pied srazenfm jako po
srazenf. Srazenfm arsenu se zmenilo jen procentove
rozde"lenf sodiku mezi uvedene slouceniny.
1 kg As . . . . . . . 0,614 KgNa (v arsenienanu).
1 kg Na2CO, . . . . . 0,434 KgNa
1 kg NaOH . . . . . 0,575 KgNa
0,575ao + 0,434bo + 0,614co =vaha sodiku v 1 m3
louhu pied srazenfm,
0,575a, + 0,434b, + 0,614c, = vaha sodfku v 1 ms
louhu po srazenf arsenu.
Protoie ob6 tyto vahy sodfku se must sobe rov-
nati, plyne vztah :
co = e1 = 0,94 (a, - ao) - 0,71 (bo - b1)
Tento vztah plat! samozrejmc pro jakoukoli tep-
lotu a jakoukoli jakost vapna, nebot', v ncm pri-
chazejf pouze rozdily pocatecnlho a konecneho ob-
sahu louhu, sody a arsenu. Protoie neni dostatecne
jisto, zdali arsen je v roztoku skutecnc ve forme
Na2HAs04 nutno vztah 3) zkontrolovat podle vy-
sledku praxe.
Odmerovani louhu se vsak v praxi deje s pres-
nosti pouze asi ? 1/3 m3, takie bude presnejsf, hod-
noty ao, bo, co, vypocitat podle techto zjednodu-
senych vzorcu, ktere se dajf odyoditi z reakenich
rovnic 1) a 2) :
ao = a1 + b. + c, a b? = a,-+ b, +
a + b + c a+ b+ c
a,+b,+c,c (4)
a + b + c
Vysledky srazenf, uvedene v tab. I byly pouzity
k vypoctu konstant vzorce 3). Tak vznikl poloem-
piricky vztah:
co - c, = 0,82 (a, - ao) - 0,68 (b, - bo) (5)
Male odchylky konstant v tomto vzorci (od je-
jich theoretickych hodnot ve vzorci 3) si vysvetluji
jednak tfm, ie jista nepatrna cast obsahu arsenu
je v roztoku v jine forme nez Na2HAsO4 a ie pies-
nost stanovenf NaOH a Na2CO3 v louhu je tim
mend, elm vetsi je obsah arsenu.
gil
a,-ao
gil
bo-b,
gil
co-e1
Vy-
poeteno
eo---ci
Odchylka
vypo8tu
odskutcL'-
nosti
31,9
17,03
14,90
14,58
+0,32
28,4
13,29
15,22
14,25
+0,97
35,5
20,00
15,41
15,51
-0,10
30,3
16,85
13,25
13,39
-0,14
30.3
15,78
14,26
14,12
+0,14
27,7
13,84
13,98
13,30
+0,68
25,3
15,00
10,52
10,55
-0,03
23,3
10,18
13,33
12,18
+ 1,15
42,7
24,32
18,23
18.48
-0,25
24,3
12,57
11,76
11,38
+0,38
35,1
20,59
14,61
14,78
-0,17
27,3
16,22
11,17
11,36
-0,14
18,8
11,50
7,21
7,59
-0,38
19,9
10,82
9,16
8,96
+0,20
30,4
18,40
11,98
12,42
-0,44
Odchylky vypoctenych hodnot co - c, od hodnot
skutecnych jsou zanedbatelne male a proto lze vzta-
hu 5) pouzfti ke kontrole prate analyticke labora-
tore, pfipadne k vypoctenf obsahu arsenu, zbyleho
po srazenf, zname-li hodnoty a, b, c, a,, b,.
Za timto i elem vypocteme podle vzorcu 4) nej-
prve hodnoty ao, bo, co. (Piz tom stacf za c, dosa-
zovati jednotku.) Pak vypocteme rozdfly : a, - ao,
bo - b, a dosadfine je do vzorce 5),-z nchoz vypo-
cteme hodnotu c,, t. j. zbyly obsah As po srazenf.
Je to vypocet dosti kpmplikovany a dosud se mi
nepodafilo (nejakym nomogramem) pro Uely praxe
ho zjednodusiti.
Pro zajimavost jeste uvadim, ze kdybychom pied-
pokladali (temer vyloucenou) moznost, ze arsen je
v roztoku ve forme NasAs04, vzorec 3) by dostal
tento tvar:
co - c, = 0,61 (a, - ao) - 0,47 (bo - b1) t. j. (6)
hodnoty konstant poloempirickeho vzorce 5) fezf
mezi hodnotami konstant theoretickych vzorcu 3)
a 6).
B) Vliv jednotlivych cinitelu na srazeni arsenu.
Prve dva cinitele, t. j. obsah NaOH a obsah
Na2CO3 v louhu po zredcni, nenf dobie uvazovati
zvlastc, nebo1 se v praxi ukazalo, ie vysrazeni ar-
senu temcr nezavisf na obsahu NaOH. Nejvetsf brz-
dici licinek pfi srazenf arsenu ma soda.
Zavedeme dalsi pojem, a to ?redenf" (rozumime
tim soucet obsahu NaOH a Na2CO3 v louhu po zre-
de"ni vodou). Pro velky, temei? nezjistitelny vliv tep-
loty a jakosti vapna nelze postupovati jinak, nez
stanoviti pravdepodobnost, le se As vysrazi na jeden
gram (nebo mene) pro urcite intervaly r"edeni. Tuto
pravde"podobnost lze ovsem zjistit jedine na zakladc
velkeho poctu analys louhu a posteriori.
Touto methodou jsem nalezl:
I1edenl je v rozmezf: Pravdi podobnost, ce se srazl As na asi 1 g/l:
40 al 48
80 %
48 az 56
67%
56 al 64
50 %
64 al 72
28 %
72 a~ 80
25%
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Tab. II. Zavislost zbyleho obsahu As na louhu a soda pled sra enim.
bo = g11 Na2CO, po zledenl, pled sralenlm.
Zanesenim techto vysledku do diagramu (diagr.
obr. 1) sezname, ie ph obvykle'm i edeni na 60 g/1
(NaOH+Na2CO3) je pravdepodobnost, ie se arsen
dobre vysraii, jen asi 500/o a ie pro stale dobre
sraieni arsenu by bylo nutno Tediti louhy asi na
6
8
10
12
14
16
18
20
22
24
26.
28
30
32
34
36
20
0,44
0,55
0,67
0,78
0,89
1,00
1,11
123
1,34
1,45
1,56
1,67
1,79
1,90
2,01
2,12
22
0,48
0,60
0,72
0,83
0,94
1,05
1,16
128
1,39
1,50
1,61
1,72
1,84
1,95
2,06
2,17
24
0,53
0,64
0,76
0,87
0,98
1,09
1,20
1,33
1,44
1,55
1.66
1,77
1,89
2,00
2,11
2,33
26
0,58
0,69
0,81
0,92
1,03
1,14
1,25
1,38
1,49
1,60
1,71
1,82
1,94
2,05
2,16
2,28
28
0,63
0,74
0,86
0,97
1,08
1,19
1,30
1,43
1,54
1,65
1,76
1,87
1,99
2,10
2,21
2,33
30
0,68
0,79
0,91
1,02
1,13
1,24
1,35
1,47
1,58
1,69
1,80
1,91
2,03
2,15
2,26
2,38
32
0,72
0,83
0,96
1,07
1,18
1,29
1,40
1,52
1,63
1,74
1,85
1,96
2,08
2,20
2,31
2,43
34
0,77
0,88
1,01
1,12
1,23
1,34
1,45
1,57
1,68
1,79
1,90
2,01
2,13
2,25
2,36
2,48
36
0,82
0,93
1,05
1,16
1,27
1,38
1,49
1,61
1,72
1,83
1,94
2,05
2,17
2,30
2,41
2,53
38
0,87
0,98
1,10
1,21
1,32
1,43
1,54
1,66
1,77
1,88
1,99
2,10
2,22
2,35
2,46
2,58
40
0,92
1,03
1,15
1,26
1,37
1,48
1,59
1,71
1,82
1,93
2,04
2,15
2,27
2,40
2,51
2,63
42
0,96
1,07
1,20
1,31
1,42
1,53
1,64
1,76
1,87
1,98
2,09
2,20
2,32
2,45
2,56
2,68
44
1,01
1,12
1,25
1,36
1,47
1,58
1,69
1,81
1,92
2,03
2,14
2,25
2,37
2,50
2,61
2,73
46
1,06
1,17
1,29
1,40
1,51
1,62
1,73
1,86
1,97
2,08
2,19
2,30
2,42
2,55
2,66
2,78
48
1,11
1,22
1,34
1,45
1,56
1,67
1,78
1,91
2,02
2,13
2,24
2,35
2,47
2,60
2,77
2,83
50
1,15
1,26
1.38
1,49
1,60
1,71
1,82
1,95
2,06
2,17
2,28
2,39
2,51
2,65
2,76
2,88
52
1,20
1,31
1,43
1,54
1,65
1,76
1,87
2,00
2,11
2,22
2,33
2,44
2,56
2,70
2,81
2,93
54
1,25
1,36
1,48
1,59
1,70
1,81
1,92
2,05
2,16
2,27
2,38
2,49
2,60
2,75
2,86
2,98
56
1,30
1,41
1,53
1,64
1,75
1,86
1,97
2,10
2,21
2,32
2,43
2,54
2,65
2,80
2,91
3,03
58
1,35
1,46
1,58
1,69
1,80
1,91
2,02
2,14
2,25
2,36
2,47
2,58
2,70
2,85
2,96
3,08
e0
tujicich louhu a le obsah NaOH na sraieni arsenu
vubec nepusobi. Podle techto tabulek se As dobre
vysrazi; je-li obsah sody po zredeni, t. j. bo, v pril-
meru roven 10 g/l.
a : b = ao : 10 Hi a. = 10 a
Pak by muselo byti ,, edeni" =
ao+bo=ao+10=10ao+b
40 48 56 60 64 72 80 as 90
4?DN V gar
Obr. 1. Zavislost pravdepodobnosti dobreho vysraleni
arsenu, t. j. 1 g/1 As na ledeni louhu.
40 g11 (NaOH + Na2COs), coi Oak je z dtilvodu
ispory mista neproveditelne.
Z diagramu obr. 1 dale plyne, ierediti louhy na
koncentraci vyssi nei 85 g11 (NaOH + Na2COs) je
vubec nepripustne, protoie phi tomto Tedeni je prav-
depodobnost, le se As srazi asi na 1 g/l, rovna nule.
Jak souvisi zbyly obsah arsenu s obsahem louhu
a sody pied sraienim lze zjistiti jen velice priblizne,
i kdyi vyrovname vysledky obrovskeho poctu ana-
lys louhtl. Podstatnou ulohu zde totii hraje teplota
a jakost vapna, a nelze to matematicky vyjadrit.
Skutecnosti jeste nejlepe odpovidaji tyto rovnice :
c, = 0,0239 ao + 0,05615 bo - 0,37 (7)
c, = -0,0001437 a? + 0,00339 bo + 0,321 (8)
Podle prvni rovnice byla sestavena tab. II,
a podle druhe rovnice tab. III.
I kdyi techto tabulek nelze pouiit pro vypocet
zbyleho obsahu arsenu, prece maji svuj vyznam
v tom,ze je z nigh videti oblast v praxi se vysky-
22
Pro pTipad casto se vyskytujici, totii a+b =
= 150 g/l, b = 40 g/l, z tohoto vyrazu plyne ne-
moine mala hodnota Tedeni asi 40 g/1 (totei bylo
odvozeno jinym postupem v diagramu obr. I.).
C) Odvozeni vzorce pro vypocet obsahu arsenu
v arsenicnanu vdpenatem a zjisteni, na cem tento
obsah zavisi.
Podle reakenich rovnic 1) a 2) :
1 kg As da 2,40 kg CaHAsO4
1 kg Na2CO3 dA 0,94 kg CaCO3
Predpokladejme, le pred sraienim bylo v louhu
A kg arsenu a B kg sody, a ie se vysrazilo p0/o ar-
senu a q0/o sody.
Bylo piidano vapna: A + B + A 01 oB w kg,
kde zna6i w plebytek vapna.
Podle reakenich rovnic 1) a 2) jest:
Na 1 kg As tleba 0,739 kg CaO
Na 1 kg Na,CO, tleba 0,529 kg CaO
00 2,4 + 00 0,94 = mnolstvi ,arsenov6ho vapna", ktere by
vzniklo, kdyby nebylo uzito ,plebytku" vapna.
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Tab. III. Zavislost zbylaho obsahu As na louhu a soda pled sratenim.
- bo = Na2CO3 g/1 po zledtnf, pled sratenlm
6
8
I 10
12
14
I 16
18
20
22
24
26
28
30
32
34
1 36
20
0,38
0,48
0,60
0 74
0,92
1,12 1,34
1,60
1,88
2,19
2,52
2,88
3,27
3,68
4,12
4,59
22
0,37
0,46
0,58
0,73
0,91
1,11 1,33
1,59
1,87
2,17
2,51
2,87
3,26
3,67
4,10
4,58
24
0,36
0,45
0,57
0,72
0,89
1,09 1,32
1,57
1,86
2,16
2,49
2,85
3,25
3,65
4,09
57
4
26
0,34
0,44
0,56
0,70
0,88
1,08 1,30
1,56
1,84
2,15
2,48
2,84
3,23
3,64
4,08
,
4,55
28
0,33
0,42
0,54
0,69
0,86
1,06 1,29
1,54
1,82
2,13
2,47
2,83
3,21
3,63
4,06
4,53
30
0,31
0,40
0,53
0,67
0,85
1,05 1,27
1,53
1,81
2,11
2,45
2,81
3,20
3,61
4,05
4,52
32
0,30
0,39
0,51
0,66
0,83
1,03 1,26
1,51
1,79
2,10
2,43
2,79
3,18
3,59
4,04
4,50
34
0,27
0,37
0,49
0,64
0,81
1,01 1,24
1,49
1,77
2,08
2,41
2,77
3,16
3,57
4,01
4,48
36
0,25
0,35
0,47
0,62
0,79
0,99 1,22
1,47
1,75
2,06
2,39
2,75
3,14
3,55
3,99
4,46
38
0,23
0,33
0,45
0,59
0,77
0,97 1,19
1,45
1,73
2,04
2,37
2,73
3,12
3,53
3,97
4,44
40
0,21
0,30
0,43
0,57
0,75
0,95 1,17
1,42
1,71
2,01
2,35
2,71
3,10
3,51
3,95
4,42
42
0,19
0,28
0,40
0,55
0,72
0,92 1,15
1,40
1,68
1,99
2,32
2,69
3,07
3,49
3,93
4,39
44
0,16
0,26
0,38
0,52
0,70
0,90 1,12
1,38
1,66
1,97
2,30
2,66
3,05
3,46
3,90
4,37
46
0,14
0,23
0,35
0,50
0,67
0,87 1,10
1,35
1,63
1,94
2,27
2,63
3,02
3,44
3,88
4,34
48
0,11
0,20
0,32
0,47
0,64
0,84 1,07
1,32
1,61
1,91
2,25
2,61
2,99
3,41
3,85
4,32
50
0,08
0,17
0,30
0,44
0,62
0,82 1,04
1,30
1,58
1,88
2,22
2,58
2,97
3,38
3,82
4,29
52
0,05
0,15
0,27
0,41
0,59
0,79 1,01
1,27
1,55
1,86
2,19
2,55
2,94
3,35
3,79
4,26
54
0,02
0,11
0,24
0,38
0,56
0,76 0,98
1,24
1,52
1,82
2,16
2,52
2,91
3,32
3,76
4,23
56
0,00
0,08
0,20
0,35
0,52
0,72 0,95
1,20
1,49
1,79
2,13
2,49
2,87
3,29
3,73
4,20
58
0,00
0,05
0,17
0,32
0,49
0,69 0,92
1,17
1,45
1,76
2,09
2,46
2,84
3,26
3,70
4,16
Uvnitl tahulky jsou hodnoty c', t. j. zbyle g11 As po sratenf a senu.
Podle tab. 11 c' s rostoucim ao stoup'a, podle tab. III naopak klesa. Ve skutednosti se at asi do as = 80 g11 temel nemenl.
Obsah arsenu v ?arsenovem vapne" (t. j. arsenicnan vapenaty) se vypocte takto:
Ap
100
_ 100
(9)
A P 2,4 { - Bq 0,94 A B I RIO Ap 0,739 - Bq- 0,529 2 7)w 1 + Na2CO3 + Na1CO, 100 + q r~ f - I
100 100 L L 100 IUO 100 P As J As LLL p
(Zde zna6l
V praxi nejcasteji prichazejici pfipad jest:
Na,CO,:As =2:I
Vysrateni arsenu
p =
95%
Vysrateni sody
q =
70%
Pfebytek vapna
w =
20%
[?Plebytek" w je
mengi
net
plebytek
theoretickyl]
Dosadime-li tyto hodnoty do vzorce 9), vychizi
obsah arsenu v arsenovem vapne rovny 14,5%, col
lipln6 souhlasi s praxi.
Ze vzorce 9) plyne, ie elm je v louhu hor?i (t. j.
vatsi) pomer sody k arsenu, tim horsi arsenove
vapno se ziska. Klesne-li obsah As v arsenovem
vapne pod 100/0, vznika neprodejny produkt, ktery
nutno povaiovat za odpad. Ph shora uvedenem
nejcastejsim pripade tento nepriznivy pfipad nasta-
va ph pomeru sody k arsenu rovnem 3,6. Tento po-
mer Body k arsenu jest jii dan, a nelze jej libovolne
menit. V pripade, ie je nepfiznivy, nepomuie zmen-
sovati pzebytek vapna w, nebof pak se soda i arsen
#patne vysrazeji. Jedinou odpomoci by byla pred-
beina kaustifikace vapennym mlekem, ktera vgak
zabere mnoho mista, nebo predbeine sraieni arse-
nu ph vysoke koncentraci louhu, ktere mLlo vsak
jen nepatrny ilspach.
D) Srazeni arsenu pied sodou (pri vysoke
koncentraci louhu).
NaOH site tem6f nepusobi na sraieni arsenu, za
to v?ak ma velky, negativni vliv na sraieni sody.
s
Z tohoto duvodu jsem se pokusil vysraziti ze silneho
louhu nejprve arsen a pak, pH normalnim fedeni
na 60 g11 (NaOH sraziti sodu.
Ph vAech techto pokusech bylo pouiito normal-
niho mnoistvi vapna (t. j. kilogramy sody plus ki-
logramy arsenu plus 200/o prebytek), a normalniho
zplzsobu sraieni, ktery byl jii drive popsan. V--
sledky techto pokusu sestavime do tabulky:
Pled sratenfm (po zledinf).
Srazilo se:
NaOH g11
Na,CO, g/1
As g/1
ao
i
bo co
% Na,CO3
% As
34
21 i
8,8
63
98
71
39,5
22,0
62
92
78,5
30,0
12,1
40
66
802
39,1
20,6
20
70
89,4
i
34,2
13,7
26
I
84
Ph pokuse C. 3) byl pomer sody k arsenu roven
2,5
Vysraieni arsenu bylo p = 84%
Vysraieni sody q = 26%
Podle rovnice 9) by byl v tomto pfipade obsah
arsenu v arsenovem vapna; asi 140/o. Kdybychom
uiili normalniho redeni na 60 g/l, bylo by p = asi
950/o, q = asi 700/o, takie ze vzorce 9) by plynul
obsah arsenu asi 12,60/o.
Z toho plyne, ie sraieni arsenu pied sodou (p11
23
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
vysoke koncentraci louhu) ma jen nepatrny vy-
znam. Ccinek maleho srazeni sody je temer ilplne
vyvazen relativne mensim vysrazenim arsenu a vel-
kym pi?ebytkem vapna.
0
70
1
11
~?
+
&
-
-
7
4
2
6
?
.14
8
?6
p
5i
1
25
61
?
6
8
12
4
-13
4
6
?61
63
?9
-
1C
.91
5
0
9
0
20 30 40 50 60 70 8
Na2CO3 V g/l
Obr. 2. Sloteni louhd, z nichz se sr' 1 arsen.
Kdybychom vsak uzili mensiho mnozstvi vapna,
jenom tolik, co by stacilo pro sraienf arsenu, (t. j*
kilogramy arsenu plus 200/o prebytek), srazi se na-
opak, i ph vysoke koncentraci louhu, vice sody net
arsenu. Kvuli ilplnosti pripojuji jeste diagram,
obr. 2, na nemz je videti sloieni louhlz, ze kter'ch
se ma arsen srazet. Jsou to louhy po vysrazeni cinu.
Nevysvetleno zatim ztlstava, pros v techto louzich ma
pomer sody k arsenu snahu byti konstantnim, takie
s rostoucim obsahem sody roste i obsah arsenu.
Pokus 6. 1
Silny louh: Slab' louh po srazeni arsenu:
186,00 g/1 NaOH = a 102,40?g/i NaOH = a,
90,63 g/I Na2CO3 =b 31,27 g/1 Na2CO3 = b1
47,67 g/1 As =-c 6,19 g11 As = c1
E = 324,30 g/1 - E1 =139,86 g/1
1 ;
=[b-EbI 100-=20%
a? = E` a=802g/1
(Viz
=[c-I c11100=70%; vzorce4).
L , JJ
bo b = 39,1 gi
Silny louh: S1aby louh po srazeni arsenu
128,80 g/1 NaOH = a 98,40 g11 NaOH = a1
49,29 g/1 Na2CO3 = b 18,02 g11 Na2CO3 = b1
19,81 g/1 As = c 4,15 g/1 As = c1
% srazeni sody = Lb - b11 lb0 = 40 % ao = 78,5 g/1
LL , J
srazeni arsenu = [c - E1 c1 J 100 = 66 % bo = 30,0 g/1
Pokus t. 3.
Silny louh:
128,80 g/1 NaOI-1 = a 109,20 g/1 NaOH = a,
49,29 g/1 Na2CO3 = b 25,97 g/1 Na2CO3 = b1
19,81 g/1 As = c 2,20 g/1 As = c1
% srazeni sody = 26 % ao = 89,4 g/1
srazeni arsenu = 84 % bo = 34,2 g/1
Pokus o. 4.
Silny louh: Slab' louh po srazeni arsenu:
116,4 g/1 NaOH = a 114,0 g/1 NaOH = a1
64,7 g/1 Na2CO3 = b 16,4 g/1 Na2CO3 = b1
36,0 g/1 As = c 2 04 g/1 As = c1
% srazeni sody = 62 % ao = 71 % g/1
srazeni arsenu = 92 % bo = 92 g/1
Podekovdni.
Dekuji zavodni spr. ave Kovohuti v Pribrami za
umoineni provadeni pokusu a za svoleni k uverej-
neni vysledku v tomto clanku.
KaKo 3aKOHOMepHOCT16lo ynpaBJIffeTCH
oca}KJfVeHHe MbIHIbKKa m3 paCTBOPOB
npH Hpouecce rappxca'
14m K. A. Mai4ep.
Ilpu ocaaicaenuu .MbzwbSiKa u3 pacmeopoe no
I'appucy oKa3blealom ereuanue erieayiou(ue g6aK-
mopbl: coaepacanue NaOH u Na2CO3, me.Mne-
pamypa npu ocaascaenuu u Kaaeemeo u3eeemu.
Hpeae.abnbl.MU 2panuga.Mu Kongenmpaguu pac-
meopoe, npu Komopbix npoucxoaurn xopouiee
ocaaicaenue .Mblulbima, Re.iuuomcSi Kongenmpa-
guu 40 u 85 a/.nump NaOH + Na2CO3. Aemop
ebiee.n coomnoueenue nieascay nonu3cenueni coaep-
alcanun coabi U .Mbiuib ma u npupaulene.M co0ep-
3scanusi NaOH a mat tice (fiopmyriy ana pacliema
coaepanusi .Mbiwbs1Ka 6 Ca3(ASO4)2. B aaribneu-
we i npueoaumc.i peayribmambi onbimoe no oca-
dJcaenulo.MblWbX u3 KpenKux pacmeopoe ao npu-
hteHenua coabi.
Zpracovani nekterych slovenskych kremencu na dims.
OldNch Janak Kalinovo. 552.45(437.6)
(Makroskopicky vzhled slovenskych ki'emencu. Vybrusy. Fysikalni vlastnosti surovych kremencu, rozbory, fy-
siktlni vlastnosti palenych kr"emencu. Technolopicke vlastnosti kr-emeneu. Fysikalni a technologickt vlastnosti
dinasu po prvem a patinasobnem paleni. Tepelne roztaznosti dinasu.)
Na Slovensku je rada v'skytu kremencu, ktere
poskytuji bezpecnou zakladnu pro v Tobu dinaso-
vych cihel. Dovoluji si predloziti sirsimu kruhu cte-
naru piehled praci o slovenskych kiemencich a je-
jich zpracovani na dinasove cihly. Vzhledem k tomu,
ze potreba kremencovych surovin stoups a je nutne
zavadeti v provozech nove suroviny, ma tento pri-
spevek slouzit za voditko pH zpracovani sloven-
sk'ch kremencu v nasich provozech.
24
Makroskopicky vzhled techto kTemencl provede-
ny na v'brusech v polarisovanem svetle pH zvet-
seni 47krat je patrny z obr. 1 ai 8.
Kremenec z naleziste A je barvy bile nebo slabs
nazelenale, turd', vrstevnat', leskly s hustymi
zrnky ki emence. (Obr. 1.)'
Kremenec z naleziste B je slabe ruzovy nebo
hnedy, turd', vrstevnaty, obsahuje dutinky na-
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
E F G H
Obr. 1. at 8. Vybrusy kfemencu z naleziff A at H v polarisovanem svetle ph zvet?eni 47X.
plnene hydraty zeleza a hlinitokfemi6itany. Struk-
tura je jemna. -(Obr. 2.)
KIIemence z realeziste C jsou slabe hnede nebo ru-
zov6, tvrd6, v nekterych 6astech vrstevnate a spary
jsou vyplneny mastkovou hmotou. Ma hnede nebo
6erne te6ky. (Obr. 3.)
Kfemenec z naleziste D je barvy belave, "sede a
pres ruzovou pfechazi az do fialova. V prav6m rohu
lomove steny je hnizdo polotvrdeho kfemence barvy
zelene, ktery je prostoupen krystalky pyritu.
(Obr. 4.) V ostatnich 6astech je kremenec 6isty a
tvrdy. Na puklinach jsou 6etne krystalky kremene
velmi 6asto zalite hlinitymi a zelezitymi slou6enina-
mi. Tyto ne6istoty se dosti nesnadno otiraji. Struk-
tura kremence je jemna a husta.
Kremenec z naleziste E je struktury jemne az
velmi jemne. Ma ledvinkovity lom. Barva kfemence
je bila, sedgy az hnede. Take tento kfemenec je na
puklinach zbarven hlinitozelezitymi slou6eninami a
&tnymi krystalky kfemene. V lomu jsou hnizda
kaolinovych jilu. (Obr. 5.)
Limnokvarcit z raleziste F ma celistvou struk-
turu. Je velmi tvrdy, barvy bile, sede, slabe zlute
az 6erne, zvlaete v mistech, kde je na kontaktu
s uhlim. V lozisku se nachazi v 6etnych balvanech
ruzne velikosti. K zpracovani na cihly je mono
uziti i odpadu od vyroby silexovych kamenu, ktere
jsou po analytick6 strance velmi 6iste. Kameny vy-
kazuji nnkde dutiny, naplnene hlinitymi i organic-
kymi ne6istotami. (Obr. 6.)
Kremenec z nalezist6 G je vrstevnaty, barvy na-
zelenale nebo zlute, ktera pfechazi az v hnedou.
Zne6ieten je hlavne zelezitymi a nekdy i hlinitymi
a sericitickymi slou6eninami. Struktura je jemne
zrnita. (Obr. 7.)
Kremenec z naleziste H je namodraly, tvrdy,
s jemnou strukturou. Zne6ieten je sericitickkmi
slou6eninami, ktere v malem mnoyistvi prorfistaji
celou masou. (Obr. 8.)
Kfemenec z naleziste Ch je p6rovity, polotvrdy,
barvy nazloutle, nebo naruzovele. Je vrstevnaty a
na lamanych plochach se ukazuji hlinite a mastkov6
zne6isteniny.
Vlastnosti surovych kfemenca a kfemenclu po
prvem paleni jsou patrny z tab. I a II.
Pfemena probihala ruzne rychle a v podstate za-
visela na velikosti krystalu (viz vybrusy). Pokud
se rychlosti pfemeny ty6e, fadi se vyee uvedene kre-
mence takto:*)
pfemena:
1. Kfemenec F
115 0%0
2. Kfemenec E
103 0/o
3. Kfemenec D
640/o
4. Kfemenec G
390/o
5. Kfemenec H
36 0/0
Tab. I. Vlastnosti surovych kfemenci.
I A
I B
I C
I D
I E I F
24ruvzdornost
podle Segerova
kutelu
34
34
33/34
35
35
34/35
Specifick'a v6ha
2,665
2,662
2,660
2,58
2,555
Objemov'vaha
2,642
2,625
2,630
2,555
2,500
Porosita
0,87
1,35
1,11
1,49
1,98
NasAkavost
0,33
0,53
0,42
0,58
0,79
Chemicky
rozbor v %
Ztr'ata tlhanfm
0,42
0,34
0,36
0,36
0,24
0,00
SiO,
97,18
98,02
96,62
98,02
97,30
98,58
A1,0,
1,42
0,17
1,62
0,80
1,21
0,73
Fe EO,
0,66
0,86
0,92
0,38
0,49
0,32
Ti0$
0,04
0,27
0,08
0,12
0,30
0,02
CaO
0,14
neur6.
0,15
0,19
0,32
0,34
MgO
0,04
neur6.
0,04
0,08
0,10
0,07
*) Tabulky pfemen vypracoval
R. BSrty.
YTSK prof. Dr. Ing.
25
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002260020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Tab. II. FysikalnI vlastnosti kfemencu po prvem paleni
v provozni peci.
D
E
F
G
H
CH
Specificka
vaha
2,443
2,308
2,269
2,519
2,534
-
Objemova,
vaha
2,175
2,049
2,027
2,330
2,390
1,90
Porosita
10,97
11,22
10,66
7,50
5,68
13,19
Nasakavost
4,78
5,06
5,09
2,70
7,02
6,94
Barva
?;edy,
no
b11y
bl1y,
1edy,
no-
no
zloutly
slabe
zluty a
zloutly
zloutly
zelezit.
1Iuty a
hnedy
misty
felezit.
skvrny
hnedy
poviak
hnedy
skvrny
povlak
Vzhled
jemne
jemne
popu
jemne
jemne
p6ro-
trhli-
pukli-
kany,
popu-
trhliny
vity
ny
ny
rozpa
kany
davase
Po paleni v laboratorni peci system Degussa na
ilstavu prof. Dr Ing. Barty, He doba stoupani tep-
loty na 14000 C cinila asi 10 hod., probihala pfe-
mena takto:
pfemena :
1. Kremenec F
100 0/0
2. Kfemenee E
940/o
3. Kfemenee D
510/0
4. Kfemenee H
420 /0
5. Kremenec G
210/0
Pro dalsi zkoueky na zpracovani kfemenc{1 na di-
nasove cihly byly vybrany po zjisteni zakladnich
vastnosti jen nektere kremence.
Melitelnost slovenskych kfemencu je ruzna ; je
A
1) E
F
G H
Nasakavost
12,64
11,71
12,19
14,09
13,73
16,93
Porosita
22,62
21,44
22,12
24,71
24,21
28,36
Objemova
vaha
1,79
1,829
1,813
1,753
1,767
1,675
Specificka
vaha
2,331
2,332
2,325
2,329
2,330
2,340
to ?C
-
-
-
-
1620
1620
tb ?C
1600
1660
1650
1660
1630
1640
Narust
7,05 %
3,53 %
3,93 %
3,53 %
5,10 %
4,32 0//0
Dodatc6ny
narust
1500 ?/2 hod.
-
0,76 %
0,49 %
0,73 %
0,03 %
0,38 %
Pevnost
v tlaku kg/cm2
277
313
192
89
405
562
Zvuk
zvonf
zvonf
zvonf
hluchy
jasne
jasne
zvoni
zvonf
Barva
no-
zluta
zluta
cista
6ista
eista
zlout.a
velke
velke
male
skvrny
skvrny
skvrny
cal-
cal-
i:ele-
cium
cium
zite
ferri-
ferri-
ticke
ticke
Lom
hodne
malo
malo
malo
hodne
hodne
skelne
skelne
skelne
skelne
skclne
skelne
faze
faze
faze
faze
faze
faze
26
zachycena v grafu (obr. 9) a vychazi od nejlepe
melitelneho k nejhorsimu:
1. Kfemenee H
alfa - 0,49
xo -1,3
2. Kfemenec G
alfa
0,40 ,
xo
3,--
3. Kfemenee F
alfa
0,48
xo
3,40
4. Kfemenee D
alfa
0,551
xo
2,70
5. Kfemenee F
alfa
0,58
xo'
4,--
D
Obr. 9. Mieci kri.vka slovenskych kfemencii, mlet$'ch
na kolovem mlynis.
Vlastnosti vypalenych dinasovych cihel jsou pa-
trny z tabulek III. a IV.
Dinasove cihly z kremencu E a D maji nepfi-
jemnou barvu. Neni to zavada, ktera by mela pod-
E
4
01)
B
oo
-12
66
-
Obr. 10. Kfivky tepeln6 roztatnosti surovych dinasovych
kameniz.
D
E
F
G
H
Nasakavost
9,98
11,39
13,26
11,47 -
Porosita
17,86
19,76
22,40
19,89 -
Objemova
1,79
1,73
1,69
1,73 -
Specificka
vdha
2,3223
2,3221
2,3306
2,2972 -
tb ?C
1670
1660
1630
1650 1650
Narust,
4,5 %
4,1%
5%
5,5% 4%
Dodatedny
narust
1500 ?C/2 h.
+0,387
0
+ 0,685
+ 0,381 --
Pevnostkg/cm2
415
145
146
598 -
2aruvzdor-
nost podle
Segerovych
kuzelu
33
33
33
33 32
Barva
iluto-
jako D
tmavo-
svetal svetla
hneda,
Bute
skvrny
Berne
Lom
malo
malo
malo
hodne hodne
skla
skla
skla
skla skla
Zvuk
jasny
jasny
hluchy
jasny jasny
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
0
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
statny vliv na jakost dinasu, a je-li nutno, da se
alespoii pri povrchu odstraniti pridavkem kyseliny
some od 1 0/o pri michani mas. Tyto kremence maji
velmi rychlou premenu, zvlaste kiemence E, takie
snesou i velmi ostre vyrobni pochody.
Kiemenec F da.va malo pevny dinas. Ma velmi
rychlou premenu, avsak zrna pri tom praskaji, pr"i-
padne se rozpadavaji. Neni vsak vyloucena moinost
piidavati tento kremenec v malem mnoistvi pIi vy-
robe dinasu do kremence jineho v malych podilech.
Obr. 11. Kfivky tepelne roztainosti jedenkrit palenych
kamenu.
Kremence G a H davaji dinas velmi pevny a cisty,
s vysokym obsahem skelne faze. Jejich premena
vzhledem k tomu, ie jsou hrubokrystalicke, je po-
zvolna. Poznamenavam, ie rozdil ve vyrobnim po-
chodu na pr v V2KG a HOB vede u techto k1'emen-
cu k odlisnym vysledkum. Hrube mlete smesi
o max. zrn6 7 mm a pri rychlosti paleni 104 hod. na
Normalisacni hlidka
Pouzivanirad - normalisace vykonu.
Ing. L. Jetmar.
Problem, pied ktery je normalisitor Casto postaven, je
normalisace vykonu. Vykon mine byt vyjadien nejen
v konich nebo kilowattech, ale i v tunach pary za ho-
dinu, mnoistvim kalorif predanych nebo odebranych okol-
nimu prostiedi, v tunach vyrobku za ureity eas (na pi.
smenu), v m3/hod. a pod. Spravne odstupfiovini vykonu
je podstatn6 sloiitej9i nei pouhe odstupnovani delkovych
rozmeru. Pro ruzne druhy vykonu, t. J. pro vykony vy-
jAdiene v riiznych jednotich, je tleba provadet iuvahy
dosti odlisne. Pro veliky rozsah litky nelze probrat
v ramci teto hlidky vs"echny moinosti. Omezime se proto
jen na odstupnovani vykonu vyjadrenych v kilowattech.
Pii teto pHileiitosti poznamenavime, ie vykony se maji
zasadne stuphovat v kW, nikoli v konich HP, protoie
piepoeitaci koeficient z kW na HP a opaene neni obsa-
ien v iadnychradach vyvolenych eisel, take iady vy-
konu se nemohou kryt. Tim se znesnadiiuje dosaieni
shodnych feseni nejen v ruznych podnicich, ale i mezi-
narodne. To se tree na pi. motoru v9ech druhu, elektric-
kych, spalovacich a j., a tim take odstupnovani pohAne-
nych stroju.
Motoru ureiteho vykonu je obvykle mono pouiit nejen
pro vykon jmenovit$~, ale je mono jej i Caste6ne pietfiit
piip. nechat pracovat pii MsteC~nem zatiieni. laNnnost
motoru nenf ovsem ph ruznych vykonech stejne dobra.
Nejlepgi je pH t. zv. jmenovitem vykonu, pro ktery je
14800 C nedaly v prvem zavode naprosto uspokoju-
jici vysledky. Pochod v druhem zavode, ktery byl
pomalejsi (paleni po 15 dni na teplotu 14700 C pri
max. zrnu 3 mm), dal vysledky uvedene v tab. III.
a IV. Krivky tepelne roztainosti surovych dinaso-
vych kament jsou patrny z obr. 10 a 11.
Jak z vysledku zkousek je patrno, popsane k1'e-
mence daji se zpracovati na dinas, ktery se vyrovna
dinasu z ceskych kremencu. V nekterych pripadech
je vsak nutne vyporadati se se specifickymi vlast-
nostmi techto kremencl a podle toho upraviti i vy-
robni postup.
OrparOOTKa HeKOTOpLIX COPTOB caonaixoro
KpeMHe3eMa JJSJIH H3rOTOBJIeHHsi II1Haca.
0..~HaK.
Aemop onucbleaem HeKomopble copma Kpemue-
3ema, npoucxoaauiue u3 pa3rluuHbtx crloeagxux
Mecmouaxo Oeuuu. Ha ocuoeauuu onblrrlublx,
norlynpou3eoacmeeuublx ucnbimaxuu 6blrla npo-
eepeua 603MOa1CHOCmb npu.MeHexuJl amux KpeM-
He3eMO6 a.3a u32omo6rleuua auxaca. Aemop npu-
eoaum y5uauuecxue ceoucmea cbipo2o u o6oalicjtcex-
Ho2o I~peMHe3e.Ma, cmenexb npeepalgeuua (MO-
auOuKaquR) mexuorloauuecxue u 6u3uuecxue
c6oucmea auxaca, u3eom06aexxo2o u3 9mux xpeM-
ue3emo6.
Hexomopble u3 amux eopmoe KpeMHe3eMa npu-
2Oaubl a.iia npou3eo0cmea auxaca, oauaxo Oita
amoeo Heo6xoaumo npucnoco6umb npoqecc npo-'
u3eoacmeeHH mexuoIlo2uu 6 oeo6exxocmu om-
:Hcu2.
motor konstruovan. Na obe strany od jmenoviteho vy-
konu uCinnost motoru klesa (viz obr. 1.).
Max. vykon, ktery motor jute snese, zavisf na lade
` PI%PUSTN? SVI2ENI UCWNOSr,
n/N VIKON N
dnENOO N
Vnr vrrro
MAX VYKON
cinitelu, jako jsou: pripustne otepleni, pruhyb (tuhost),
pevnost, mez unavy a j.
Nejmen3i vykon mule byt theoreticky jakykoli, mule
jit ai temei na nulu, t. j. motor muie pracovat s vyko-
27
T
~
I
'Al
I
0 400 800 1200
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
s
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
nem velmi nizkym proti v'konu jmenovitemu.' To je
v?ak nehospodarne, nebot sm6rem k nig?imu vykonu (te-
hoz motoru) klesa it innost velmi rychle. Proto je tfeba
dbat, aby motor byl v praxi co nejlepe prizpdsoben zati-
zeni, pfesneji feeeno rozsahu zat?,zen?, ve kterem ma pra-
covat pfevagnou east doby sveho trvani.
Hospodarny rozsah zatizeni pro ureity motor je den na
jedne strane max. pfipustnym vykonem a na, druhe
strane min. vykonem, urLen'm tak, aby i innost ne-
klesla na pfilig nizkou hodnotu. To znamena, ze musime
ureit pfipustn' pokles tieinnosti v procentech, ktery nam
na kfivice Uinnosti (obr. 1.) di nejmen?i hospodarny vy-
kon. TJvahy, s jak mal'm dil6im vykonem smi motor
pracovat, musi b't provedeny velmi peelive, jezto jde
nejen o problem odstupfiovani vlastni fady motori, ale
zarove4 i o pfipojovane stroje.
Oznaeme: N .. jmenovity vykon. Jednotlive velikosti
budou mit vykony Ni - N2 - N3 - N4
pi .. procento, o ktere je mono jmenovity
vykon pfekrotit (poeita se z vykonu
jmenoviteho)
procento, o ktere je mono jmenovity
vykon podkroit (poeita se teg z jmeno-
viteho vykonu).
Ma-li fada vykony but nejhospodarnejsi, musi maxi-
malnf dovolen' vykon niz?f velikosti rovnat se nejmen-
?imu hospodarnemu vykonu vy??i velikosti (obr. 2.):
N2min. = Nlmax.
Lmax. vykon prvni velikosti (prvni glen fady)
Lmin. vykon druhe velikosti (druh' Glen fady)
N3 min. = N2 max.
atd.
Obecne lze psat:
Nnmin. = N(n-1)max.
kde n j e n-ty 6len fady.
Minimalnf hospodarny vykon n-teho elenu
N? (1- 100)
kde Nn je jmenovity vykon n-teho elenu.
Maximalnf vykon (n-1)ho elenu je Nn-1 I+ h
( 100)
Nn (1- 100) = Nn-1 (1-f- 1010)
pro pfehlednost mozno misto 1- 100) psat k2
a mfsto (1 + 1010) psat ki.
Rovnice 1. dostava tim vhodnSj?i tvar
k2 Nn = kt Nn-1
k,
Nn=k Ni
n-a
Procenta pi a p2 jsou pro ureitou fadu vyrobka (mo-
tora a p.) konstantni nebo temef konstantni, takge pomer
k,
k je konstantnf a myzeme jej oznaCit q. Vidime, le
kagdy dal?i 21en vznikne z pfedchazejicfho nasobenim q;
dostavame tedy geometrickou fadu. My. eme tedy pro od-
stupfiovani vykonu vzit geometricke fady dane fadami R ?
Zasadne mono ffci, ge ano. Nelze v?ak postupovat pau-
?alnim zpysobem, jak se obvykle 6asto delava, le totig
se vezme takova fada R, ktera ,podle citu" diva nej-
men?i po6et Elena fady. Je nutne uvagit kagdy pffpad
zvla?t, zejmena s ohiedem na prabeh fi6innosti, aby od-
stupneni bylo skuteene hospodarne nejen ve vyrobe, ale
i v provozu. V'robci easto gadajf, aby typisace Jim ude-
lala co nejmene velikostf, aby meli snadnou arsnad 1ev-
28
nou v'robu, nehledi v?ak na to, jaka bude hospodarnost
provozu.
Na tomto miste myzeme jiz dat eastecnou odpoved na
otazku uvedenou v uvodu k teto kapitole, a to znela:
,,Maze se nejak'm rychlym zpisobem, na konferenci,
provest zjednodu?eni v'robniho programu se?krtanim
velikosti od oka?" Mygeme ffci s plnou odpovednostf, ge
se to nesmi tak delat. Timto zpasobem lze napachat
ohromne ?kody. Je sice pravda, ze za ne nikdo nebude
stihan, protole yctovanim je nelze vykazat jako ztraty.
Schazi porovnani, ale ztraty to fakticky jsou a mti a si
je pfipsat ten, kdo naridf ukvapene ,zjednodu?ovAnf"
vyrobnich programy, a dale ten, komu se zda normali-
saCni price zbyteenou rezii a kdo nedava na ni eas, ani
kvalifikovane zamestnance.
Pro vyjasneni hofej?ich rovnic proved'lne ptiklad:
dovolene pretizeni
P,=20%
hospodarne snileni
p2=20%
k, =14-
= 1,2
0
1
0
k,
1,2
k2
0,8
k2 = 1- 0=0,8
10
N. = 1,5 Nn-1, coz znamena, ze odstupnovanf fady
vykony je v geometricke fade s kvocientem 1,5. ZaLne-
me-li stupl5nvanf u 1 kW, mime fadu 1 - 1,5 - 2,25 -
3,38 - 5,06 - 7,59 - 11,39 - 17,09 - 25,63 - 38,44 - 57,66
- 86,49 - 129,7.
Tato eisla je nutne zaokrouhlit, protoge praxe nerada
ugiva eisel s mnoha desetinnymi misty. Zaokrouhleme
na pf. takto: 1 - 1,5 - 2,2 - 3,4 - 5 - 7,5 - 11,4 - 17 -
25,6 - 38,4 - 57,7 - 86,5 - 130. (Zaokrouhleni neni za-
merne provedeno pro cisla fad R.) Dostavame fadu vy-
kony s nezvykl'mi eisly. To by v zasade nemuselo but
zavadne, protoge fada odpovida kladen'm pogadavkum
navazovanim vykony, odvozenych z kfivky a6innosti.
Pfi blig?im zkoumani se v?ak pravidelne ukazuje, 2e po-
2adavek pi = P2 = 20% nemusi but presn6 dodrgen age
tudig je mozne zvolit ponekud praktift$j?f 6islice vykony.
Zejmena je nutne mit takova 6isla, ktera by na celem
svete byla stejna, t. j. aby vykony motoru byly v?ude
stejne. Pak je mogno pfizpisobovat i pohanene stroje,
efmg se take motory lepe vyuliji. ftady R nam umogfiuji
zvolit rilzne stupfiovanf. 50%o stupf ovanf diva fada od-
vozena, a to R 40/7. Tatorada je nezvykla a nedoporu-
euje se u veliein, ktere jsou stupfiovany jako zakladni,
takovouradu volit. Spravne je volit pfimo nekterou z fad
R 5, R 10, R 20, R 40, takovou, ktera se nejlepe pfimyka
k danemu pfedmetu, pokud ovs"em by pozadavky hospo-
dafskeho razu nebyly poruseny.
Zkusme, jak' vysledek by dalo pouzitf fady R 5, ktera
k,
ma 60% stoupani. Znamena to, ze k = 1,6.
2
Pfetigeni (t. j. k1) si nemygeme volit libovolne. Je dano
technick'mi podmfnkami uvazovanerady motoru. Pone-
chime tedy dffvej?f 1,2.
k1 = 1.6 k2
k2 = 0,75
t. j. pfipou?tfine nejmensi hospodarny vykon men?i
o 25% vykonu jmenoviteho, proti dffve uvazovanym 20%.
Pokud krivka it innosti nespada pfilig strme, nemusi but
toto snizenf prakticky pffli? zavadne. Rada R 5 nam diva
vykony: 1-1,6-2,5-4-6,3-10-16-25-40-
63-100-160.
Tato fada se mute mnoh'm zdat pfilig hruba. Vyho-
vuje v?ak uplne pogadavku hospodarneho navazovani
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Rot. VIII., ifs. 1. Normalisacn? hl?dka.
vykonu. Je samozfejme, iie pro stanovenf fady vykonu
nemilte byt tato jedina podminka rozhodujici. Je nutne
uvatovat okolnosti dal?i, ktere se v?ak jil vymykajf
z rimce kapitoly o vyvolenych tislech, a bude o nich no-
jednano v kapitole o normalisaci velkych celku.
V n6kterych pfipadech milte byt vyhodnej?i provest
potatetnf uvahy obricene, t. j. stanovit si stupfiovani
rozmeru delkovych v nektere fade R a pfesvtdtit se, ja-
kou fadou stoupaji vykony, p"rip. jinn duletite velitiny
motoru. Pro pfiklad zvolme si stuphovanf spalovacfch
motoril.
Vykon motoru je den vzorcem:
N=Pe?F?1?n
2.60.102
Priklad:
Rozm6ry v fades
Rozhodnutf o tom, ktere fady ma byt pro rozm6 y a tim
i pro vykony poulito, zavisf na prilbdhu utinnosti. Zde se
muss provest tytet uvahy, ktere byly vy?e uvedeny.
Odstupneni otatek dostaneme ze vzorce 5.:
_ 1 n _ k
vs n onst. 1 = cd
30 000
konst.
n =
d
Stoups-Ii prumer valce d 'v fade s kvocientem q, meni
se otatky v fade s kvocientem q-1, t. J.' v fade -geome-
tricky klesajici, kterou Ize rovnet pfimo List z tabulek
fad R.
Pfiklad:
kde znati
N vykon v kW
Pe stfedni indikovany tlak na pist v kg/cm2
F plochu pistu v cm2
I zdvih v cm
n potet otatek za minutu
i potet valcd
ltinnost motoru nebudeme prozatim uvaiovat.
Pro ekonomickou vyrobu vfcevilcovych motoril je
spravne sestavovat motory ruznych vykonu z jednot-
livych valcil. Jde tedy v prve fade o odstupfiovanf jed-
novalcd. Ve vzorci 4. polotfine i = 1. Vykony, dane na-
sobkem pottu valcu, budou uvedeny v kap. o normalf-
saci velkych celku.
Pokud se tyte otatek, je pro jejich odstupnenf ?smSro-
datni podminka, aby rychlost pistu nepfestoupila urti-
tou hodnotu, danou poutitym materialem a zku?enostmi.
Otazku stejneho, t. J. vyzkou?eneho materialu je nutne
zvli?f zddraznit. Casto se stave, to se zbytetne hleda
novy material, protote u jedne velikosti vyhovel a u jine
ne. PH odstupnenf motoril nemilteme pochybit, zvolf
me-li stfedni rychlost pistu vs jako konstantnf.
1
kde znatf: vs stfedni rychlost pistu v m/sec.
1 zdvih v cm
n potet otatek za minutu
d
(R 10)
n
1/min.
100 1600
125 1250
160 1000
200 800
250 630
315 500
400 400
500 315
PH stupi ovanf delkovych rozmeril s kvocientem q stou-
pajf v?echny plochy a prufezy fadou q2. Objemy a tudit
i vahy stoupajf fadou q3 (viz pfedeNi tfsla ,Hutnickych
listu").
Pom$r vahy k vykonu je tedy:
G (vaha) kvocient q3
N (vykon) kvocient q2 - q
t. J. stejne odstupn6nf jako mail delkove rozmery.
G - qN.
Tento vztah je velmi vyhodny zejmena pro kalkulace
a pro nabidky. Z vykonu a vahy jednoho provedeneho
motoru lze provest s vyhovujici pfesnostf nabfdky mo-
tord jinych velikosti, time se usnadtuje price konstrukci
i kalkulaci, protole neni tfeba ani kreslit ani potitat
v?echny nabizene ti projektovane velikosti najednou.
Tento'vztah je vhodny i pro planovani vyroby fady mo-
toru. Umoli uje prakticky pfesne zji?teni budouci po-
tfeby materialu.
Vyhody geometrickeho stupfiovini motoril (t. j. vy-
konu):
1. Zjednodugenf konstruktnich praci, protote je motne
provest detailnf konstrukenf prate jen pro jednu vell-
kost, z nit geometrickym zvet?ovanim nebo zmen?o-
vanim vyplynou velikosti ostatnf (nutne upravy budou
male).
2. Zjednodu?f se vyzkou?enf motord.
3. Lze snaze porovnat chovani motoru v praxi.
4. Snaz?i a pfesn6j?f provident nabidek.
K bodu 2. a 3. je tfeba poznamenat, le konstruktefi se
neradi vats na urtitouradu a na urtite provedenf fady
typo. Zda se jim, le to spoutavi konstrukenf tvofivost.
Uvatime-li v?ak, le dokonale nebo aspoi velmi dobre
propracovinf urtiteho typu a velikosti motoru je zale-
titosti potitanou na Zeta, nevidime oduvodn6nf, prof by
kaidy motor urtite fady mel bye jiny. V takovem pH-
pade nelze vlastne prakticky nikdy nashromatditi dosta-
tek jednoznatnych a statisticky zduvodnenych zku?e-
nosti. V praxi se na katdem kroku shledavame s faktem,
to o jedne a tete veci tvrdi dva konstruktefi v6ci znatne
rozdflne a tasto se diametraln8 1i?icf. Lze to vysvetlit
snadno - chybf srovnavacf zakladna. Normalisace umot-
fuje, aby takovi zakladna byla polotena, a tim umolAuje
u?etfeni velikeho pottu pracovnich hodin, ktere mohou
bye poutity na vlastni vyvoj a vyzkum. Nespoutavi tedy
normalisace tvofivost, jak se mnozf Tide domnivajf. Na-
opak - umotnuje, aby pracovnf energie mohlo byt po-
ulito tam, kde je uteln8j?i.
Pro odstupnenf poloNme stredni indikovany tlak Pe =
konst., time dostaneme mechanicky podobne motory.
Dale zvolime pro urtitou fadu motors pomcr zdvihu
a prilmeru valce konstantnf. Tim dostaneme geometricky
podobne motory.
Mime tedy podminky: Pe = konst.
1/d = konst. = c
I = cd
d ... prumer vilce
Vzorec 4. pro vykon Po pffslu?nem dosazeni je:
N=Pe?Tt?d2.1?n
4.2.60.102
Jelto Pe = konst., nevyskytne se jit v dal?fch uvahich
o stuphovahi a vzorec 8. si napi?eme pro uvahy typisatnf
jednodu?eji
N z d2.1?n 9.
Rychlost pistu zvolfine konstantni pro cely rozsah rady
vykonu, time soutin 30 000 vs (vzorec 6.) je konstantnf
-- 1
Zdvih je umtrny prumeru, t. j. 1 = cd.
Dosazenim do vzorce 9. dostaneme, to vykon je i merny
soutinu kd2
N.:;kd2
(k je konstanta utvofena ze v?ech konstatnfch velitin
pffslu?neho vzorce), cot znamena, to za utinenych pfed-
pokladu stoupa' vykon s druhou mocninou prumeru
valce. Provede-li se stupifovanf prumeru geometrickou
fadou s- kvocientem q, stoupaji vykony v fade s kvocien-
tem q2.
29
JV VVV
30 000 vs
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Literdrni hlid a
Literc rn? hl?dka. Rod. VIII., eis. I.
o potrebe a vyznamu novych technickych slovnIku.
Ing. Dr. techn. Bohumil Poctp.
Nate technicke pisemnictvi prochizi v posledni dobe,
jako cely nit spolecensky livot, bouilivym vyvojem, col
se v pisemnictvi projevuje na ptiklad tim, le se na knih-
kupeckem trhu objevuje vedke mnozstvi technicke litera-
tury, pyvodni i prelolene, v drive u nay nebyvalem a ne-
znamem rozsahu. Tento zjev musime jiste vitat, nebot
cetni, rozsihla a specialisovana literatura z nejryznej-
s'ich technickych oborfi je jednim ze zikladnich pfedpo-
klada pro rozvoj technicke kultury, pro v?eobecne zvy-
sovini technicke urovne. Technicka literatura se musi
stet prakopnikem socialistickeho pokroku vedy, jednou
z pomacek budovini socialismu, ktery je nemyslitelny
bez vysoke technicke arovne. Proto musime opravdu vi-
tat pyvodni i prelozene technicke knihy, brozury a easo-
pisy, price populirni i vedecke, nebof jsou stejnym da-
kazem nateho technickeho rystu jako ry=e na?e velke
stavby socialismu, ryzna technicke dila a vyrobky natich
prymyslovych zivoda, kterymi zvetsujeme a upevdujeme
nas hospodirskk potential.
Technicki literatura se vsak neobejde nejen bez doko-
naleho obsahu, ale ter bez dokonale formy. Tak jako
u krasneho pisemnictvi zadame jazykovou i stylistickou
spravnost a dokonalost, tak u odborne technicke litera-
tury, prave pro jeji odbornou a vedeckou pfesnost, mu-
sime Mist na stranku slohovou a jazykovou stejne prisne
a vysoke pozadavky, jake klademe na stranku obsaho-
vou. Jazyk je nistrojem, s kterym tfeba dovedne a
spravne zachizet, aby dilo jim vytvorene bylo dokonale
nejen pokud jde o vnitfni napld, ale tel pokud jde o do-
konalost slohove stavby, o logickou presnost a jedno-
znaenost, o mluvnickou spravnost, aby se v nem proje-
voval duch spravneho citu pro utiechtilost materskeho
jazyka.
Splneni tohoto pozadavku neni lehke. Nate technicke
literatura, pies Letni a opravdu vynikajici dila, nebyla
drive tak poi etni a tak rozmanita, aby tvotila opravdu
bohatou jazykovou a vyrazovou pokladnici, z nil by
mohli novi autoti derpat pro obohaceni sve slovni a slo-
hove zasoby. Proto se nyni setkiyime s ceetnymi literir-
nimi pracemi z oboru technicke literatury, ktere maji po
strance jazykove eetne nedostatky. V easopisech i v kni-
hich i v pracich prelolenych z cizich jazyka se vysky-
tuji nesprivne volene vyrazy a gramaticky vadne vazb.y,
col znehodnucuje i vlastni odbornou nipli prate. Ze-
jmdna u pfeklada se setkivame nekdy s takovymi jazy-
kovymi nedostatky, le jimi mnohde trpi i presnost a
spravnost technicke a odborne.
Ukazuje se potreba dat nasim technikem, at uz %te-
nai im technicke literatury nebo autorym technickych
literirnich pfispevky, do rukou vhodnou pomycku, kteri
by jim umoznila, aby zdokonalovali svoje vyjadfovaci
schopnosti a bystrili svyj technicky usudek. Prave
u autory ruznych odbornych pojednani je treba zdaraz-
dovat tento poladavek, nebof okruh btenary technicke
literatury se stale zvettuje a dobre psane pojednani
vzdelava sveho Ltenare i po strance jazykove. A jiste je
zijmem nas vsech, aby si Lteniri technicke literatury
osvojili vedle poznatky technickych i dostatecenou zisobu
sprivnych eeskych nazvy, vyrazy a obraty.
Takovou pomuckou mohou bat dobre technicke slov-
niky. Slovniky, ktere by nejen registrovaly, ale tel vy-
klidaly rt=e technicke vyrazy a nazvy, ktere by byly
vyrazem bohatosti nateho jazyka, naii technicke mluvy.
Slovniky, ktere by shromald.'ovaly bohatou a pestrou za-
sobu natich technickych nazvy a vyrazy a ktere by byly
live, tak jak se live a neustile vyvijeji jednotlive tech-
nicke obory. Slovniky, ktere by uvadely jazykovei mluv-
nicky spravne vyrazy a pomahaly nem otittovat naii
30
mluvu od ruznych vyrazy a slov, ktere odporuji duchu
i zisadam ceskeho jazyka. Takove slovniky by byly dy-
lelitou pomackou pro vyrazovou dokonalost a jednoznai -
nost a tim tez pomuckou pro vecnou a obsahovou pies-
nost.
Tvorba takovychto slovniky nemyze bat pouze zile-
zitosti filologa. Musi bat spolecnym dilem technika a
filologa, v nemz jedni daji It disposici potrebny vyra-
zovp material a uspoladaji jej vecne a odborne technic-
ky, druzi jej zpracuji filologicky a daji mu nipln jazy-
kove a gramaticky dokonalosti. Zakladem pro praci na
takovemto slovnikovem materialu budou predevtim ryz-
ne literarni price z ruznych technickych obory. Mohou
to bat price pyvodni, mohou to bat i preklady, ktere
soucasne skytaji molnost srovnivat eeske vyrazy a nazvy
s vyrazy cizojazyenymi. Technik musi predev?im upo-
zordovat filologa na tyto ryzne prameny a ozna6it, z kte-
reho uztiho technickeho oboru by bylo mozno z doporu-
eene literarni price nove vyrazy a slova Cerpat. Takto
by bylo mozno shromazdit v ureite dobe dostateitne ob-
sahly surovy material, ktery po odbornem zpracovini
filologem a podlolenp technikem potrebnym technickym
vykladem by tvoril vlastni potf?ebny slovnikovy ma-
terial.
Technici vitaji to, le se filologove ujimaji filohy vy-
tvoiit nove technicke slovniky pro ryzne technicke
obory. Vyplni se tim zavazne mezery v na?i kulturni a
ve.decke praci a pomyze se tim i samotne na?i nove so-
cialisticke technice.
in. Teofil Swiecicki: Cinkovanie zelaza w cfeklym cynku.
(Pozinkovini leleza v roztavenem zinku.)
Vydaly Padstwowe wydawnictva techniczne, Katowice,
1952, str. 128, obr. 51, tabulek 14. Cena Z1 20.-.
Je to jedna z mala knih, ktere vy?ly o pozinkovani
v roztavenem zinku ve svetove literature. Nejznamej?i
z nich, prof. dr Heinze Bablika: ,Grundlagen des Ver-
zinkens" (1930) a Das Feuerverzinken" (1941), staly se
provoznimi pommckami kazdeho pokovovaee a premnohe
Bablikovy zpravy (a jeho spolupracovniky Gotzla, Ku-
kaczky atd.) byly stilym aktuilnim dopldkem provozni
praxe. Autorova kniha je vsak jiheho druhu nel knihy
a elanky Bablikovy. Presto, le Bablik mel moznost v po-
zinkovne Bablikovy konat provozni pokusy, je jeho kniha
spite theoretickym vykladem pozinkovani nel obrazem
provozni praxe. Kniha Swigcickeho se zabyva sice jako
kniha Bablikova v uvodni kapitole vznikem okuji na
povrchu oceli a jejich podstatou, morenim a reakcemi, jet
pri nem probihaji, zpysoby morenim kyselinou sirovou
a solnou a podminkami tohoto moieni, ale hlavne ma
provozni zamereni.
Kapitoly o rozdilech v mofeni kyselinou sirovou a sol-
nou jsou velmi podrobne: nezapomina se ani na vylu6o-
vani arsenu z lizne, zjev velmi neprijemny pii pozinko-
vani a postrach pozinkovaca. Kdyl 116i vady moieni, vsi-
ma si autor difuse vodiku do oceli a popisuje take uspor-
na mofidla a jejich vlastnosti. Je skoda, le nevLnoval
teto veci vice mista, nebot zahranieni ctenaii by se byli
radi pouCili, jake izsporna mofidla se nejlepe v Polsku
osved6ila. Dakladnym popisem rnotirenskeho zarizeni,
popisem transportu kyseliny, pouziti neutralisatora a bez-
peCnosti praci pia moreni, popisem eisteni vymofeneho
materialu, moreni plechy a vyrobka, jinych zpysoby mo-
f eni v HF a elektrolyticky konci tato kapitola.
Kapitola druha si vsima reakci tavidel se zinkem a le-
lezem a referuje o vyrobe chloridu zine6nateho v pro-
vozu. Treti kapitola se zabyva strukturou zinkoveho
povlaku a vlivem primisenin (hliniku, cinu, antimonu, oio-
va, zeleza, kadmia a kyslieniku zineenateho) na povlak.
Pro pozinkovani je podle autora nejvhodnejsi originilni
hutni zinek s nizkym obsahem kadmia. Kniha vsak ne-
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Roe. VIII., &s. 1. Literdrnf hifdka.
dava, jak by se dalo eekat, smernice, jakeho slolenf mA
byt slitina, kteri se pfidAvA do lAzne.
Nejzajfmavejgf je kapitola o konstrukci pozinkovacich
van, o jejich zahfivani a obezdivce, s pfedpisy pro uvi-
denf van do provozu. Autor referuje i o zpracovani od-
padtl z pozinkovny, zvlA?te o zpracovanf tvrdeho zinku
a zinkoveho popela, a pojednava o konstrukcich pecf.
Provoznim podmfnkam pro pozinkovnni, t. j. teplote liz-
ne, easu ponofenf v lAzni i zpllsobu vyjimanf predmetll
z lame venuje autor velkou pozornost. Rozliguje jako
Bablik suche a mokre zpi soby pozinkovanf a vs"iinA si
rueniho i strojniho pozinkovanf plechu. Schemata pocho-
du a konstrukce strojd podle Rapackiego a Bablika jsou
doplnena popisem pochodll. V odstavci o pochodu olovo-
zinek by se doporueovalo uvesti Bablikovu kritiku
Schreibrova ,Applataerverfahren", kdysi s barnumskou
reklamou i vedecky propagovaneho. Rilzne jine zplisoby
jsou popisovany zvla?te ,galvannealing", ,zincannealing",
jakol i znimy zpt sob Sendzimirfiv, doprovazeny i sche-
maty zafizeni, dale pozinkovanf dratil, pletiva, pasll,
trub a pfedmetd velkych i drobnych. Kapitola konei pfe-
hledem kalkulace pozinkovanf.
Kapitola ftvrtA si v?imA vlastnosti zinkovych povlaku
a zv1A?te jejich odolnosti proti korosi, vlivu atmosfery,
vody z vodovodu, horke vody, mofske vody, vlivu ky-
selin, alkilif a roztok$ soli atd. Nakonec jsou uvedeny
pfedpisy o zkou?eni povlaku, mechanickych zkou?ek,
zkoutek na tlougfku povlaku, stejnomernost povlaku,
jeho pfilnavost a zkou?ek metalografickych. U nas po-
poutfvame jineho leptadla, net ktere uvadf autor (0,5 at
1,0% roztok alkohol. kyseliny dusiene), ae jeho mikro-
fotografie jsou velmi vyrazne. kit.
S. J. Ellasberg: Opyt puska aglomeracionnoj fabriki. (Zku-
fenosti s uvAdenfm agglomeraeniho zavodu do provozu.)
Vydal Metallurgizdat, Moskva 1952, str. 52, obr. 9,
tab. 18.
V tenounke, ale obsahem bohate brotufe, se popisuje
agglomeraeni zafizeni zavodu, jet se sklida ze dvou od-
delenf: z oddeleni pro pffpravu rudy a oddeleni pro
vlastnf spekani. V prvnim oddeleni je sklad rudy, na-
klAdacf zafizenf a drticf oddelenf, ve druhem misicim na-
kladaci zaffzenf, misici oddelenf, agglomeraeni teleso a
exhaustorove oddelenf.
Kniha je ureena pro technicky a inienyrsky personal
a informuje na zaklade zku?enostf o tom, jak sefidit
a regulovat jednotlivA zaffzenf tovarny a jak spravne
upravit technologicky postup pfi uvatleni agglomerace
do chodu. Pro obsluhu a ildribu jednotlivych zafizeni a
vyrobnich jednotek dava autor pravidla a pfedpisy, jet
byly vypracovany skupinou odbornikll, specialisovanych
na sefizovani zafizeni agglomeraenich tovaren. Instrukce
byly vypracovany na zaklade praxe a kniha zdaraznuje,
le dodriovanf techto pfedpisy je daletite a nutne od po-
eatku zahajenf provozu, ma-li prabeh provozu byt nor-
malnf. Tyto pfedpisy jsou v zaveru knihy, praxe tak
jako vypoeet vsizek pro agglomeraci.
V livodu knihy se popisuje celkove zafizeni tovarny,
jet zaujima plochu 8 ha. Tovarna byla davana do pro-
vozu po vyzkougenf; sefizovani celeho zarizenf trvalo
jeden a pill mesice. VAechny potile, jet se po uvedeni
do chodu vyskytly (na pf. zahfivinf lolisek drtiey atd.),
uvadf kniha jako pfiklady pro provoz podobnych za-
vodu.
Zavod mel take mnoho nepffjemnosti se zdvihadly a
bylo tfeba provesti s.nimi rtlzne fipravy.
Autor referuje dale o misicim dopravnfm zarizenf a
pfechazi pak k vlastnf agglomeraci. I zde vznikaly po-
ruchy v agglomeraeni pecf, jet bylo nutno odstranit ryz-
nymi opatrenfmi. Kniha popisuje detailne jednotlive
vady noveho zafizeni a rovnet i provozni mefenf, jet
byla provadena prosevanfm.
Dals'i kapitola se zabyvi ilpravou pracovniho postupu.
Tovirna spekala dye drti: koncentraty tovaren na fipra-
vu magnetovcovych rud, jet einily 70% vsazky; zbytek
byly vyhoz a telezne okuje. Jak rudam, tak palivu je
venovana pozornost po strance jejich sloleni a zrnitosti.
Popisuje se tiprava jednotlivych sloiek vsazky a zafizeni
k tomu potfebne. Udavaji se take ukazatele hospodAr-
nosti. Krome rudne drti, vyhozu a rozdreeneho koksu
dival se do vsazky i prosev, jent mel ponekud nitgf
stfedni obsahzeleza net agglomerat.
V knize se dale popisuje cejchovani davkovych plniell,
system mf?enf vsazky, zavatenf vsazky, zafizeni pro pra-
videlne rozdeleni vsazky v agglolneracnf peci, jet je jed-
nou z daletitych podminek normalniho pochodu spekani.
V tovirne byl zabudovan exhaustor s dvoustrannym ssa-
nfm a zjigfujf se vzduchove pomery, jet ukazujf, to je
tfeba snitit poeetfale?nych ssini a zajistit pracovni pod-
mfnky exhaustoru. K zachyceni hrubeho prachu, prine-
seneho pod rosty agglomeraenfho zafizeni, jsou na kolek-
toru umisteny mechy, jet prach zachycujf. Nakonec po-
pisuje autor zapalovani vsazky,, vyrobu agglomeratu,
kontrolu spekani a jakost agglomeratu. Pozoruhodne
jsou prakticke instrukce pro vyrobu, jet jsou individual-
niho charakteru pro jednotlive tovarny a zavisi na mist-
nich podminkach, na zvla?tnostech zaffzenf, na vybaveni
signalisacf, na automatisaci atd. Sestaveni podobnych in-
strukci, jet autor popisuje, vede podle autora k ukizne-
nosti personilu, dava v prvnfch dnech provozu ureity
system v provadenf technologie, v obsluze a tidrtbe
strojil a snituje poeet ,detskych nemoci" v obdobi, kdy
je tovarna uvadena do chodu. kjt.
Prof. Int. Wladislaw Kuczewski: Metialurgie zelaza.
(H~tnictvi ieleza.)
Vydaly Pal stwowe wydawnictwa techniczne, Katowice,
1951, 184 stran, 97 obr., se dvema dodatky fys. chem.
vypoetll a tabulek. Dil I.
Je to encyklopedicky pfehled vyroby suroveho teleza
a oceli, ureeny zfejme pro studenty a inienyry jineho
oboru net hutnickeho. Prvni, v?eobecny dil bez eislo-
vinf jednotlivych kapitol, zaeina reakcemi spalovini a
reakenimi teply a definuje hutnicke pojmy (strusky, rudy,
paliva, pece atd.). Tim, le kapitoly nejsou pfesne odde-
leny, dell pekna knilka dojem neorganisovaneho vod-
niho toku. Tak hned z poeatku se pige o 0&6m jinak
zakone Le Chatelierove, aby pak autor ihned pre?e1
k popisu hutnickych pecf, ke generatorlum, regenerato-
ram, rekuperatorum, k vlastnostem koksu a brans jeho
vzorku, k jakosti uhii atd.
Vzhledem k malemu rozsahu knihy je mnoho mista
venovano historii peel pro vyrobu suroveho teleza a
oceli. Kapitoly o vysokopecnim pochodu jsou velmi jasne
a davaji nam moderns sovetsky obraz vyzkuml1 vysoko-
pecniho pochodu. Popisuji se nektere detaily vysokych
peci. PH vyrobe oceli se zminuje autor pomerne podrob-
ne o pudlovani, bessemerovani a malem bessemerovani,
jak o nem pige Krjanin (Russkij process malovo besse-
merovanija). Kapitolu o thomasovani doplfiuji l vahy
0 odkyslieeni. Martinsky proces je doplnen starymi
obrazky, jet jsou zfejme vzaty z nejstar?i nemecke lite-
ratury. Kniha konei kelfmkovymi a elektrickymi pecemi
a kapitolou o odlevinf a tuhnuti oceli, v nit jsou dobfe
vysvetleny rozdily pojmu (ocel neuklidnena, polouklidne-
na a uklidnena). Pfilohou jsou fysfkAlne-chemicke tabul-
ky a historie vyroby teleza. Nektere fysikalne-chemicke
zakony, jet se tam velmi struene vykladaji, budou zajiste
velmi tetke pro ty, ktefi nestudovali fysikalni chemii
hutnickych procesa. Vzpominam, to podobne pfecenil
kdysi sve etenafe prof. Glazunov, kdyt jasne vyklady
o metalografii v otazkach a odpovedfch doplnil - thermo-
dynamickymi potencialy a konstrukef podvonych diagra-
ma slitin pomocf techto potenciald, o jejichi podstate
ov?em etenari nemohou mit z knihy ani tugeni. Neni
dobfe spojovat eiste popularni knilku pro nehutniky se
struenymi vyklady klasicke fysikalni chemie, dokonce
Nernstovych vzorci't pro vypoety chemicke rovnovahy.*)
kjt.
*) Prof. W. Kuczewski napsal, jak je znamo etenifum
polskeho Hutnika XVII (1950), e. 5-6, s. 91-102, pojednanf
Marxisticki dialektick$ methoda jako zaklad metalurgie".
Je to skve1y pokus poufitf dialekticke methody pro vypoety
chemicke rovnovahy hutnickych reakcf (rozklad uhlieitaniu,
redukce kyslienfku teleza a medi, clisociace kys1ieniku,, rov-
novAha CO-CO2 atd.). Pojednanf pfe1o211 pro katedru theo-
retickeho hutnictvf VSB odb. asistent Ing. E. Hila a vydaly
pro katedru a jeji posluchabe Zelezarny Stalingrad, n. p.,
v Mistku. Prof. Kuczewski je autorem specfalnfch pojednanf
o vysokopecnim pochodu a hutnickych pochodech vubec.
31
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Zprdvy ze zavodu. Roe. VIII., Ms. 1.
Ju. E. JefrojmoviC: Avtomatika dugovych metallurgiees-
kich per;ej. (Automatika obloukovych hutnickyeh peci.)
Vydal Metallurgizdat, Moskva 1952; str. 221, obr. 93,
tab. 21.
V obloukovych pecich se tavi pfevalne specialni vy-
socejakostni ocele a slitiny. V?echny ocelnfske tavici
obloukove pece jsou opatfeny automatickym fizenim
elektrod.
Sprnvne fizeny provoz, peelive prohlidky zafizeni,
nalelita organisace preventivnich oprav a presne dodrzo-
vnni provoznich pfedpisi1 pro regulatory zajisfuji bezpo-
ruchovy provoz elektrickeho zafizeni automatisovanych
jednotek a usnadnuji dosaleni lep?ich provoznich uka-
zateltl obloukovych hutnickyeh peci.
Sprnvny provoz automatickych regulatoru je mozny
Zprdvy ~e ~dvodu
jedine pfi jasnem chapnni theorie a znsad einnosti kal-
deho pfistroje a celkoveho schematu.
Na bezvadny a bezporuchovy provoz elektrohutnic-
kych jednotek maji mimofndny vliv stfedni a niz?i tech-
nicke kadry, kterym je svefen provoz a preventivni
opravy elektrickeho zafizeni.
Uvedeny spis je ureen pro kvalifikovane delniky a
mistry elektrikafe, obsluhujici obloukove ocelnfske ta-
vici pece.
V knize jsou uvedeny popisy pfistrojti a schemata fi-
zeni pomocnych mechanismfi a elektrod obloukovych
peci. V knize jsou take vylozeny zpi soby zji?teni znvad
a jejich odstraneni, jakol i provoz techto zafizeni.
Vyklad latky je doprovnzen pfiklady a jednoduchymi
vypoety automatisace obloukovych tavicich peci. Z.
Jak jsme dosahli of robniho rekordu.
Ing. Alex. Dekanovsky, Ostrava-Kuneice.
Ocelarna Nove huti Klementa Gottwalda zahajila vy-
robu teprve v dubnu 1952. Kdo vi, za jakych podminek
se uvndela do provozu prvni Martinova pee, uzna, le
nSco podobneho u nas nikdo drive neprovadel a ne-
vid6l, ani v Trinci, kde 4 mesice pfedtim 61a podobnn
pee do provozu. V ocelArne nebylo krome prvni pece
vabec nic. Nebylo ?rotovi?te, odpad se musel dovAzet ze
vzdalenosti pies 10 km z VZKG, ruda se vozila ze vzdA-
lenosti 3 km, pfisady nebylo mozno nikam skladat, ani
ne na pracovni ploHinu, protole nebyla hotova, nebylo
kam klopit strusku a ani v eem ji plynule vyvnzet, ve?-
kern vsazka se musela pracne vytahovat jefnby na plo-
Hinu, nebylo kam vyvnlet skofepiny z odlevnrny a zbytky
suroveho leleza. Surove zelezo z jedine vysoke pece cho-
dilo nepravidelne, melo kolisave chemicke sloleni, a easto
pro poruchy nebylo plynu k vytnpeni peci. K disposici
bylo pouze po jedinem jernbu na snzeni, vlevani zeleza
a odlevani oceli. Vetsinu osazenstva tvofily nove, neza-
pracovane kadry, ktere nebyly fadne vy?koleny pro tak
odpovednou prvci. Nadto i stare kndry z Vitkovic pfi-
nesly s sebou zp$sob prace, ktery se jednak mezi sebou
lieil podle toho, byli-li soudruzi ze stare nebo z nove
ocelArny VZKG, a neodpovidal poladavktlm organisace
prace u velike stabilni pece SM pfi rudnem pochodu
vyroby.
Poeateeni neiispechy, nevyjasnenn a zastarala techno-
logie vyroby a nedostateena poenteeni organisace prace,
nekdy i male odhodlnni osazenstva i technickych kadre
bit se s nedostatky a odstrafiovat je, nizkn technologicka
disciplina, to v?e vedlo It poklesu pracovni morAlky
vdbec a k nazoru, le se neda nic delat, ze objektivni pfi-
einy neplneni plynu jsou nepfekonatelne. Martinova pee
davala tavby za 20 hodin i dele. Po prechodnem zlepseni
v kvetnu, i kdyi byl proveden najezdovy most k oce'.ArnL,
nastal opet pokles, kdyz byla v eervnu uvedena do pro-
vozu druha pee. Zarizeni, ktere to bylo pro jednu pee,
musilo nyni staeit pro dye pece, noveho nebylo posta-
veno nic. Pfesto, kdyz byla na radu sovetskeho experta
pozmenena technologie vyroby, zejmena v otazce vsazky
vnpna, tavby se zkratily.
Laurent Stalinovy ceny Ing. Maly?ev mnohokrnt pfimo
v ocelarne uknzal, jak vesti tavbu podle nejnovejsich
method sov6tske technologie. Nedtlsledne dbani jeho
pfipominek v?ak melo za nnsledek, le tavby v eervnu
trvaly stele je?ti 15 ai 16 hodin.
Poeatkem eervence pfi?el znnmy initiator prvnich
rychlotaveb v CSR s. Jaroslav Kovafik ke mne s navr-
hem, abychom neprodlen6 pristoupili k organisovnni
rychlotaveb v ocelarne NHKG. Spoleen6 jsme proto vy-
na
oprave) jsme tav-
by a nalnoveta uhe vpee nfivrhy
by
hajili zkoutky. Setkali jsme se z poeatku s neporozumenim
nekterych soudruhiz, kteri byli toho nazoru, le je je?te
eas na podobne veci. Prvni dye tavby nemely iuspech.
Pouzili jsme proto v?ech nnm dosud znamych zku?enosti
sovetskych rychlotavi6fi i zku?enosti, ziskanych v letech
1950 al 1951 v Trinci a ve VZKG, a ke konci tydne, kdyi
jsme sami fidili tavbu od poeatku do konce, se iuspech do-
stavil. Prvni tavbu jsem vypustil za 13 hodin, s. Kovafik
hned dal?i za 10 hodin 55 min. a mistr Palaeek s tavieem
Kurzavou dosahli primntu, kdyl tfeti tavbu vypustili za
10 hodin 35 minut.
Po vyhodnoceni techto taveb jsme do?li k nazoru, le
tavebni dobu lze dale zkratit i u normnlniho rudneho po-
chodu, dodrzi-li se tepelny relim a technologie. Oba
jsme si v?ak uvedomili, jakych vykond by byly
schopny tyto velike pece SM, kdyby dostaly surove
lelezo zbavene ?kodlivych pfimesi, zejmena kfemiku
a uhliku, a kdyby bylo teplej?i. S. Kovarik jiz pfedtim
navrhl a vypracoval methodu odkremieeni suroveho zele-
za v panvi soueasne s kyslikem a okujemi. Ja sam jsem
jiz od roku 1950 poeal vyvijeti novou formu duplexniho
pochodu konvertr-zasadita pee SM, vhodneho pro po-
mery v CSR. Obe methody znamenaji po uvedeni v pro-
voz tisice tun oceli roene navic a pfedpracovani zeleza
v konvertrech znamenn nadto dalekosahlou {usporu na
?vedskych zkujilovacich rudnch, za ktere jsme nuceni
platit v dolarech.
Pro na? stet, ktery ma chude vysokopecni rudy a nema
dostatek odpadu, je duplexni pochod v teto nebo v jine
forme obzvlas"te dulelity. Bohuzel dodnes, i kdyz byla
provedena fada zkou?ek s obema zpiisoby a zkou?ky pfi-
nesly klaane vysledky, nebylo podniknuto se strany od-
povednych einitelu na ministerstvu huti nic, aby obe me-
thody byly systematicky velkoprovozne vyzkou?eny a tam,
kde jsou pro ne vhodne podminky, hned zavedeny do
vyroby. Mezitim i v Kuneicich dala dal?i rychlotavba,
provedena na prvni peci za 9 hodin 35 minut, na?emu na-
zoru za pravdu. Bylo pfi ni totil pouzito suroveho leleza,
vyrobeneho pfi studenem chodu vysoke pece, ktere svym
slolenim se blililo pfedpracovanemuzelezu.
V zeleznrnach V. M. Molotova v Tfinci soudruzi syste-
matickou pfipravou snizili dale trvnni taveb a dosahli
delky tavby 9 hodin 15 minut, col odpovidn hodinovemu
vykonu 23 t/hod. Tim ziskali primat v CSR.
V Kuneicich vsak, po prvnich uspesich, nebylo vyulito
dosazenych vysledktk a znaena poruchovost m6la za nn-
sledek znovu pokles vyroby. Stav se je?te zhor?il, kdyz
byla v listopadu uvedena do provozu jiz tfeti pee SM a
zafizeni pomocnych oddeleni nebyla stale hotova. Stale
je?te neni hotova stripovaci hala, ?rotovi?tS, beranidlo,
sklad pfisad, uprava a seradiste licich souprav, strusko-
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
vi?te, neni misi6 na surove lelezo. Presto se daif odlevat
ocel ze of peci na jedne odlevaci plo?ine a jednim jetA-
bem. Organisace prate, zejmena souhra se zavodni dopra-
vou, na niz je provoz ocelarny pilmo zavisly. nedoznala
je?te Who stupne, ktery je pro ocelArnu s roeni kapaci-
tou v poiadi tfeti v CSR nezbytne nutny.
Shodou okolnosti byli jsme se s. Kovarikem povolAni
poeatkem prosince oba soueasne znovu do ocelarny a pre-
vzali jsme spoleene vedeni jedne smeny. Po priprave ko-
lektivu jsme pNstoupili znovu spoleene s celym kolekti-
vem smeny ke zkracovani vyrobnich postupt a organiso-
vAni rychlotaveb. Dnes provadi opravu pece a nahazovani
prahil brigada, slolena z pomocnikil v?ech peel, nalevame
soueasne dvema jeiaby a sazlme u druhe a treti pece
obema sazecimi stroji.
4. 12. 1952 vypustila na?e smena prvni rychlotavbu
na nove peci 6. 3 za 11 hodin 55 minut, 6. 12. jsme pri-
pravili prvni pec tak, le nasledujfci smena odpichla tavbu
za 9 hod. 55 minut, 8. 12. jsme zrychlili tavbu na druhe
peci na 11 hodin 45 minut. Po zastaveni prvni pece a za-
vedeni pozmenene technologie s vet?im mnozstvim vyso-
kopecnfho plynu, kterou doporueil Ing. Maly?ev, podaiilo
se na?i smene na poeest narozenin s. generalissima Sta-
lina odpichnout na tret! peci rychlotavbu za pouhych
9 hod. 10 min. O dspech se piiainil kolektiv taviee soudr.
Benka a KapiLaka, kdyz ptedchozi smena mistra s. Holka
provedla pHpravu. Z nistejove plochy pece bylo vysta-
veno 8,35 tuny.
23. prosince rozhodli jsme se jit pod hranici 9 hodin. Za
intensivnfho topeni v periode taveni a dohotoveni poda-
filo se tavbu vypustit za 8 hodin 25 minut. 1. ledna 1953
zkratili jsme tento Leas o dals"ieh 5 minut, 11. ledna dostali
jsme se jiz pod 8 hodin a tavbu vypustili za 7 hodin 40 mi-
nut. Z nistejove plochy pece bylo vytaveno 9,2 tuny. Po
peLlive pfiprave nasadili jsme tavbu e. 554 dne 15. ledna
tak, aby vysta pod hranici 7 hodin 30 minut. Kdyz jsme
po pifchodu na smenu zjistili, le ptedesla smena praco-
vala podle normy, navrhl tavid tietf pece s. Pavel Betlko
zkusiti topit v peci na maximalnf hranici a pokusiti se
o dotud neuskuteenene, pfekonati v?echny dosazene nej-
vy?31 vykony v republice. Provedli jsme se s. Kovatfkem
nejnutnej?f organisaeni zajis"tenf. A nyni nastal boj o mi-
nuty na obou pecich. Jakmile jsme v?ak oznimili
osazenstvu, le hodlame provesti rekordnf rychlotavbu,
zapojili se v?ichni s takovym elSnem do prate, le skuted,
ne jedineenym zpusobem prispeli k iispechu. Tak jeiab-
nici sazeciho stroje pomahali vymazat flab a hazet do
pece pifsady, staveei a jerabnfci striprtt postavili v nej-
krat?im ease potrebnou soupravu. PH odpichu spolupra-
covalo osazenstvo ti?eti pece, v odlevarne vzorne ptipra-
vili lief panev a odlili hladce tavbu. Tavie se nehnul od
pozorovacfch ok6nek pece. Nastavil plyn a vzduch hned
po pifchodu na maximum a proto musel klenbu v pra-
vem slova smyslu hlidat. Soudruh Kovaifk organisoval
pH tom praci tel na ostatnich pecich, a kdyl bylo
tfeba nahodit pti ilprave strusky bauxit do pece, nevahal
a hazel rovnel lopatou do pece. Na tavbe spolupracovala
i zivodnf souprava, dispe6eri i hlavni dispeeer podniku.
Kdyl jsme byli v ocelarne v nejlep?fm, byl vypnut v hale
hlubinnych peci bez vedomf ocelarny proud a jei?aby,
stavejici soupravu, se zastavily. Spolu s mistrem odlc-
varny s. Aloisem Simou a dispeeerem jsme rozehrAlf
telefonni prfstroje, hlavni dispeeer musel nakonec vyslat
na misto kontrolni organ, mistr s. Sima sam ode?el k hlu-
binnym pecim 1 km vzdalenym fidit tam praci. Presto
jsme ztratili dobrou hodinu, ale prate na peci pokratovaly
neru?ene.
Nakonec se nam podafilo zorganisovati se zavodni do-
pravou ptijezd soupravy tak, le jsme davali ferromangan
do pece k odkyslileni v dobe, kdy stroj vyjildel z hlubin-
nych peel; proud oceli vytryskl z pece, kdyl souprava
projiidela ve vzdilenosti 500 m pied ocelarnou osobnim
nadrazim, a objevila se v hale prave, kdyl jerab polal
s pinvi vyjildet zpod pece. K odpichu se se?la cela noenf
smena i s udrlbou a v?em bylo Ize List z oef radost
nad prave dosalenym tispechem. Tavba byla odpichnuta
za rovnych 7 hodin a dosaleno tak nejvy??iho vykonu
v CSR (28,6 t/hod.) a ocelArna NHKG se tak razem octla
na druhem mfste za piednimi ocelArnami v SSSR.
Jak vlastne rekordnf tavba probihala?
Kolektiv s. Benka provedl opravu presne za 15 min.
Topil pti tom 22 mil. kcal/hod. Sazeno bylo do pece
(vztazeno na kovovou vsazku) 8,2 % lehkeho odpadu,
2,5 % vapna, 10,5 % rudy a 13,4 % tezkeho odpadu. Po-
iadi bylo: lehky odpad na pudu, na nej vapno, pak ve?-
kera ruda a meziohiev. Pak telky odpad ve vrstvach. Sa-
zeni trvalo 40 min., sizeci rychlost byla 119 t/hod. a v peci
bylo topeno s piikonem 27,2 mil. kcal/hod. Ohiiev po vsAz-
ce trval 40 minut, byly nasypany prahy a vlity dye panve
suroveho leleza. Bylo topeno 24,8 mil. kcal/hod.
Ohiev a nalevani trvalo celkem 55 minut a bylo vlito
146 t leleza o slozen! 0,98 % Si, 3,32 % C a 2,33 % Mn.
Slolen! suroveho leleza, i kdyl bylo fysikalne i chemicky
studene, vzbuzovalo nadeji, ze nedojde vubec k penive
periode, budou-li se povrchove vrstvy tvorlci se penive
Strusky po zaliti rychle prohrivat a spusti-li se struska
yeas z pece. Tavie Benko udrloval proto v peci konstantni
kaloricky pfikon 26 mil. kcal/hod.
Usti pevne vsazky se rychle tavily, struska za 15 min.
po zaliti pocala samovolne vytekat pies uvolneny stredni
prah dviiek a naplnila za 1 hod. 20 min. panev ve vaze
asi 18 tun. Intensivnim topenim u techto velkych peci
dosud nepoulitym (ani v SSSR taviei pM taveni a dohoto-
venf neberou tolik plynu) se podarilo zkratit dobu taveni
o plnych 40 % proti norme a taveni trvalo pouze 2 hod.
25 min. Po vzeti prve zkou?ky law vafila po cele peci,
struska se upravila men?f piisadou bauxitu (0,2 %) a bylo
intensivne rudovano. Dohotoveni trvalo 2 hod. 45 min.
Dale se topilo s maximalnim pfikonem 20 mil. kcal/hod.,
i kdyz smer plynu a vzduchu do pece byl ke konci menen
kazdych 4 az 5 minut. Klenba pece nedoznala poskozenf,
vyvarena tepla ocel s pledepsany m sloienlm neeistot byla
zdrave a bez zavad odlita. Z nistejove plochy pece bylo
vytaveno 10,75 tun.
Na zaklade teto rekordni tavby pokusili jsme se 18. led-
na na potest sjezdu Cs. obraneil miru zkratit tavbu pod
7 hod. Za dodrleni jednotlivych vyrobnich fazi jako
u tavby sedmihodinove provedli jsme dukladny ohrev
vsazky, takle periods taveni trvala pouze 1 hodinu 35 mi-
nut. Tavba byla vypustena v celkovem ease 6 hodin
45 minut, col znamena dosud nejkratsi tavebni Cas na
200tunovych pecfch vubec. Vzhledem k mens'i vize odlite
oceli nebyl v?ak piekonan hodinovy a nistejovy vykon
tavby sedmihodinove a 6inil o neco malo mene (27,8 t
za hod. a 10,42 t/m2. kalend. den).
Vzapeti po teto tavbe bylo pokraeovano v rychlostnim
taveni za stejnych podminek na tele peci. Dal?i tavba
trvala 9 hodin 20 minut, potom znovu 7 hodin rovnych,
dale 8 hodin 10 minut a koneene posledni pAta ry chlo=
tavba trvala 10 hodin. Bylo tedy vytaveno na 200tunove
peci v jednom sledu pet rychlostnich taveb za sebou
s prumernym piekroeenfm normy na 175 %. 20. ledna
byla vypu?tena rychlotavba za 10 hodir. 15 minut, 21. led-
r_a za 8 hodin 30 minut, 22. ledna za 10 hodin. Tehoz dne
podaiilo se koneene na tieti peci dosAhnout nejvy??iho
hodinoveho vykonu na 200tunove peci, a to 20 tun za ho-
dinu. Tavba trvala 7 hodin 15 minut a z nistejove plochy
pece bylo vytaveno 10,86 tun.
Rozbor zrychlenych rekordnlch taveb ukazal:
1. Zkracenf opravy pece (pfi zpusobu opravy v dobC,
kdyz je je?te pii odpichu ocel v peci) na 15 min. je prak-
ticky molne.
2. Intensivnejsfm topenfm v periode sAzenf, ktere bylo
umolneno tim, le vet?inu vsazky tvoril telky odpad,
vsazka se rychleji prohfila a mohlo byt drive a rychleji
nalito surove lelezo (nejmene o 20 min.). Omezeni od-
beru vzduchu pti oprave'prahd neni vhodne; uCelne je
sniziti o neco pretlak v peci.
3. Maximilni topeni v periode taveni a dohotoveni
(vetsi dokonce nel v periode sazen!) se osvedeilo v pff-
pade suroveho zeleza fysikalne a chemicky studeneho.
Vedlo k uplnemu potlaeenf penive pericdy.
4. Strusku pii roztaveni lazne bylo nutno upravit (zie-
dit) jen vyjimeene. Lze tvrdit, le pii jeste nilsi vsazce
vapna (2,0 az 2,5 %), jak to doporuCuje sovetsky expert
s. Ing. Maly?ev, by mela struska v okamziku roztavenf
Lazne normalnf viskositu i basicitu a 2e by se je?te pe-
rioda dohotovenf urychlila. Obsah fosforu pH nataveni
byl 0,032 % al 0,053 %.
33
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
5. Perioda Cisteho varu na velke peel SM v trvini 1 al
1 hod. 30 min. dostaeuje k vyroby jakostni neuklidnene
oceli, i kdyz obsah manganu po roztaveni je pod 0,20 %
(byl 0,09 az 0,16 %). To plat! jen v tom prfpade, vari-li
lizen intensivne a ma-li tedy uhlikova reakce dostateC-
nou mohutnost. K tomu je treba teple lazne; pak stag!
uhlfk desoxydovati lazes.
6. Surove zelezo svym slozenim bylo velmi mekke
(proti beznym 3,7 az 4,1% C) a jeho nit'si teplota dovolila
maximalni tepelny pfikon do pece, u peci nagf kapacity
dosud nepouzivany. Predpracovanim suroveho leleza na
obsah 2% C v konvertru nebo jinde musela by tato tavba
trvati pouhych 6 hodin nebo jetty mene.
7. Mnozstvi vzduchu do pece pridavaneho jiz nestaeilo
k {rplnemu spaleni tak velkeho mnozstvf plynia. Ventila-
tory pro pflvod vzduchu bude nutno v kazdem pripade
vymenit za silnej9l.
8. Vyplav oceli na 1 m2 nlstejove plochy Cinil az 10,36 t.
Je zrejme, ze specificke zatizenf nisteje neni dostateene
a ze pee klidne snese mnohem vetgf vsazku. Zku?enosti zis-
kane v tom smeru v SSSR to dokazuji. Souhrnne lze fici,
ze rekordni tavby ukazaly a potvrdily nove dalgf moz-
nosti zkraceni doby tavby a naznacily, ze ocelafi v NHKG
nerekli je?te posledni slovo. Je vsak tfeba pristou-
pit ihned k. delslmu soustavnemu studiu nove technologie
vedeni taveb podle dosazenych vysledku na vyzkumne za-
kladne, vysledky pod odbornym vedenim vyhodnocovat
a preni"set na peeni kolektivy.
To je pfedevgim rikolem technickeho odboru a hlav-
niho technologa; provozn! technici nemohou bet zatezo-
vini vyzkumnou Cinnostl. Dobu a mnozstvf stahovane
strusky z pece je tfeba presne urCit, uz s ohledem na
vcasnou vymenu struskovych panvl. Je treba konecny se
odhodlat a posit provadet zkougky se vsazkou vapence
mfsto vapna. Je tfeba prakticky provost rrpravu strusky
na desitkach taveb jiz v dobe taveni, bude-li toho pfi
slozenf kunCickeho zeleza s nizgim obsahem fosforu vubec
treba. Rovnez je tfeba zcela prepracovat technologic ve-
deni legovanych taveb, ktera je zastarala a zbyteene pro-
dluzuje tavbu; v souvislosti s tim bude nutno zkouget
i u kvalitnich nelegovanych oceli jiny zptiisob desoxydace.
Otazku siry a jejiho odstraneni za Martinovou peel a
nikoliv pfed n! bude tfeba rovnez studovat v provoznfm
merltku. Je tfeba si uvedomit, ze nejen za splnynlm plane,
ale i za technologickou instrukci stoj! zivy -Clovek se
svymi slabostmi. Nepomuze nejkrasnejsf technologicky
predpis odborne vypracovany, neni-li pfimo na pracovis"ti
s kolektivem prodiskutovan a hlavne prakticky vyzkou-
gen a tim dokazana jeho ueelnost. Skolenf kadra, a to
nejen theoreticke, ale i prakticky, primo u peel, je nutno
zintensivnet. Tavie must nakonec vedyt, jako reakce
v peel probihaji, aby mohl miti na ne vliv. Tim vice to
must znit mistr anebo smenovy technik. Smenovy technik
must umet vest tavbu zrovna tak jako mistr nebo jegte
lope. Technicke a mistrovske kadry je treba pff je-
jich praci fadne platove ohodnotit a vzlt si zde opet
prlklad ze SSSR. Neff pfece mozne, aby nektere funkee
v tfeti nejvyt?f ocelarne ve state byly v nepomeru k tem-
ze funkcim v ostatnich starych zavodech, kde podminky
pro organisovanf prate i technologii jsou v kazdem smeru
priznivejgl.
Je nutno venovat mnohem vetsi pozornost preventivnf
udrzbe mechanisovaneho zaffzenl, zejmena meffcim a
kontrolnim pflstrojum peel. Je treba vypracovat i pro
Kuncice jinde zname rychloanalysy oceli, pouzivat u ve-
deni tavby ponorovych pyrometru sovetske vyroby, husto-
meru k zjisteni viskosity strusky nebo karbometru
k rychlemu stanoveni obsahu uhliku.
Zlepsovacf navrhy a novatorske zpusoby must bet ihned
realisovany a ne brzdeny. Socialisticka sout62 mezi jed-
notlivymi pecemi musi se stat stredem zijmu celeho osa-
zenstva. ZaHzeni smerujfci k zvyseni vyroby oceli, jako
je na pr. konvertr, musi bet urychlene pokusne postaveno,
zrovna tak kyslikirna. Tak lze vyrobu ocelarny podstatn8
zrychlit, zjakostnit a zlevnit.
Otvorenie druhej Hutnickej fakulty v Ceskoslovensku.
Dr. Ing. Jaroslav Horak.
Usnesenim vlady nagej republiky bola zriadena v Ko-
?iciach druha Vysoka gkola technicka na Slovensku.
Novo vysokoskolske uciliste, ktore zaCalo svoju Cinnost
skolskym rokom 1952/53, ma tri fakulty: banicku, hut-
nfcku a fazkeho strojirenstva.
Hutnicka fakulta zacala prednagkami v prvom roeni-
ku. Otvorenie tejtoskoly je vyznamny medznik v rozvoji
a budovani vysokeho ucenia technickeho a znamena do-
lezity prinos rastucej baze nagho priemyslu a bude mat
d'alekosiahly dosah pre hutnictvo nagej republiky.
V CSR bola doteraz len jedna Vysoka ?kola hutnicka
a to pri Vysokejskole banickej v Ostrave. Tito prva
vysoka gkola hutnicka so svojou takmer storoCnou tra-
diciou vychovala v PHbrami, teraz v Ostrave, hutnpch
inzinierov nielen pre Ceske zeme a Slovensko, ale aj pre
terajsie rudovodemokratickestaty. Rast vyroby v novom
spoloConsk6m poriadku vynirtil si zriadenie druhej vy-
sokejskoly hutnickej, a to na irzemi Slovenska. Budo-
vanie socializmu vyzaduje budovanie mohutnej vyrob-
nej zakladne, teda mohutneho priemyslu. Rast priemyslu
na Slovensku, kde v minulosti bol priemyslovy poten-
cial nepomerne mengi nez v Ceskych zemiach, bude bur-
livej?i najma v odvetvi tazkeho priemyslu, ktoreho za-
kladom je mohutne hutnictvo zeleznych a nezeleznych
kovov. Je teda spravne postarat sa o vCasn{r vychovu
potrebnych inzenierskych kadrov, ktory s ostatnymi bu-
dovatermi zaruCia vzmahajficernu sa hutnemu priemyslu
hued zo zaCiatku zdarny hospodarsky livot.
Hutnictvo na Slovensku nie je novym priemyselnym od-
vetvfm. Slovensko hutnictvo je priblizne rovnako stare
ako hutnictvo v kraji Brdskcm, v Podbeskydi na Mo-
rave alebo v Sliezsku, rovnako stare ako hutnictvo na
Harze, v Styrsku alebo na Urale. Dokazom Who je his-
t6ria priemyslu na Slovensku.
Vzdyt Slovensko malo a ma dostzeleznych red, a to
red rahko redukovater'nych, akymi s) najma slovenske
ocerky. Malo vel'ke bohatstvo lesov, teda palivovfi za-
kladnu, pre hutnictvo naprosto nutnu. Malo a ma vy-
znamne toky, rieky a horske bystriny, na brehoch kto-
rych bolo l'ahko budovat vodne diela, hamre a hutnicke
cechy. Avsak hlavne malo a ma nadany, bystry a pra-
covity rud, z ktoreho hlav a ruk vychadzal zaklad moci
pinov uhorskej zeme. Aj v hutnictve farebnych kovov
je tomu tak. 7'a2ba drahych kovov, zlata, striebra a do-
provodnych kovov bola zdrojom bohatstva uhorskych
krarov, bohuziar nie slovenskeho rudu.
Hutnicka fakulta Vysokejskoly technickej v Kogi-
ciach bude ?kolou novou. Bude site postradaf tradiciu,
ktora pre kazdir vysokd gkolu znamena mnoho. Na dru-
hej strane v?ak, nesputana s tradiciou, bude moct vyrist
na fakultu s celkom novym duchom, novym pojatim eel-
kovej prate vo vychove hutnych inzinierov. Krasne a
bohate vzory, ktore su nam k dispozicii zo Sovietskeho
svazu a nagej historickej hutnickej fakulty v Ostrave,
bude nam po ich prisposobeniu nas"im potrebam cennym
vzorom. Vybudujemeskolu, ktora bude odrazom noveho
spoloCenskeho poriadku, ktora svojimi korei ami bude
zapustena do prate a myslenia robotnickej triedy a svo-
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
Jim Llenom bude divat najvy??ie odborn6 vzdelanie hut-
nicke. Tito budu prena?at poznatky vedy a techniky zpdt
do svojej dennej price v hutnom obore; krvny kolobeh
fivota ?koly a praxe hutnfctva nesmie byt nikdy ani na
chvil'ku preru?eny.
Obidve na?e hutnicke fakulty, 6eska v Ostrave a slo-
venskd v Ko?iciach, budu si vzajomne konkurovaf, ale
formou u?Yachtil6ho socialistick6ho safaienia. Vysledok
p6jde k dobru rozvoji hutnfctva a vystavbe socializmu
v na?ej vlasti.
TJ6elnost a hospodarnosf muss byt sledovand i na use-
ku vysok6ho ?kolstva. Je nutn6, aby si obidve fakulty
vzajomnym dohovorom, podporou a najuf?ou spoluprd-
cou rozdelily cely hutnicky vedny obor tak, aby u6elnou
?pecializiciou kryl pofiadavky rastu hutnickeho prie-
myslu. Ziadna z obidvoch fakult nebude a nem6fe byt
zamerand regionalne, ale jedine celo?tatne, lebo hutnic-
tvo je pilierom priemyslu cel6ho ?tdtu.
B(trlivy rozvoj hutnickej vyroby dnes a v skorej budac-
nosti po strdnke kvantitatlvnej i kvalitatfvnej prikazuje
ndm preskamaf a6elnosf dne?n6ho stavu a ndjst najlep?i
sp6sob pestovania hutnickych vied ties v spoluprdci s fa-
kultami strojnickymi a ostatnymi v?etkych na?ich vy-
sokych ?k6l. Ved dne?ny a budaci stay na?eho hutnfctva
vyiaduje u? uf?iu specializaciu ?tadia a vychovy hutn6ho
infenierstva tou 6i onou formou.
Predpoklady pre budovanie na?ej hutnickej fakulty
mime take, ak6 m6fe poskytnut jedi.ne socialisticky spo-
lo6ensky poriadok, Kolektivnou nadsenou prdcou, hmot-
nou a hlavne mravnou podporou strany, na?ej vlady, Po-
verenictva ?kolstva, vied a umeni, Ministerstva huti a
rudnych dolov a robotnickej triedy Ceskoslovenska vy-
budujeme hutnfcku fakultu.
Budovanie HUKO v blfzkosti novej Vysokej ?koly hut-
nickej na Slovensku bude dobrou ?kolou novych tech-
nickych kddrov a po jeho dokon6enf miestom, kde prv6
vysoko?kolsk6 kddre mdzu slofit ska?ku svojej teoretic-
kej pripravenosti.
Nie je treba zd6razrovat, fe chrbtovou kostou cel6ho
?tadia na novej na?ej hutnickej fakulte bude vedecky so-
cializmus, a to nielen jeho d6kladnd znalost, ale jeho apli-
kacia na v?etku pracu ?koly a ria cely sp6sob myslenia
hutnickych infenierskych kidrov. Tito zakladfia socia-
lizmu bude ndm majakom vo vychove a v praci a do-
vedie nas bezpe6ne a neomylne k cielu. Budem kldsf d6-
raz na velmi dekladnfi pripravu v zdkladnych teoretic-
kych vedach, v matematike, vo fyzike a v ch6mii, bez
ktorych aplikovan6 vedn6 obory mohly by rahko sklznaf
na pole diletantizmu, k verkej ?kode hutnictva Sloven-
ska a celej na?ej republiky.
V tomto duchu utvorime z na?ej slovenskej Hutnickej
fakulty najvy??i oficiilny organ hutnfctva, presiaknuty
uvedomelym pravym vlastenectvom.
Nezabadajme, le na Slovensku vyroba oceli bude 6o-
skoro zna6ne verka. Buduje sa a bude to hutnicka vy-
roba celkom nova, ktora na? ?tdt dosiaY neural. Vkoly,
ktor6 6akaju slovenska hutnicku rodinu, sa verk6. Vy-
faduja, aby sme stale udrfovali a roznecovali stay per-
manentnej revolucie v na?ej praci, stay permanentnej
revolucie v spesobe myslenia, stay permanentnej revolu-
cie v 6inoch, aby sme si razili cestu k vyty6enemu ciel'u
v dobe 6o najkratsej a iikol 6o najleps'ie spinili.
Preto zdklady slovenskej Hutnickej fakulty polofime
tak, aby na nich vyrdstla budova hutnickej vedy netu-
?enej krasy, stale tesne spdta s dennym fivotom na?ich
huti, aby stale spela dalej a dalej, vys"s`ie a vy??ie of
nad tie nage krdsne vysok6 slovensk6 hory. Bude bohato
vracat svojmu rudu vs"etko, 60 obdrfala a 6o tento od
svojej vysokej ?koly pravom o6akdva.
Hutnicka fakulta Vysokej ?koly technickej v Ko?iciach
za6ala svoj Pivot zahdjenim prednd?ok diia 1. okt6bra 1952.
Cela Vysoka kola technickd, ktord bola organizovand
prvym svojim rektorom prof. Ing. Kdmenom, bola slav-
nostne otvorend ministrom huti a rudnych dplov s. Bil-
kom dna 3. okt6bra 1952, v ktor6ho zastupeni s. Vazler
predniesol zahajovaci prejav, krasny svoj.ou formou aj
obsahom.
Prajem novej hutnickej fakulte mnoho zdaru v jej pra-
ci, aby s hrdostou a uspokojenim mohla kaidy rok pre-
hliadat vysledky svojej price.
Hlavni ukoly hutnickych kateder podle sovetskyeh zkugenosti.
Ing. Josef Teindl, Ostrava.
Nav?t6vy sovLtskych hosti a rozhovory s nimi m6ly
zasadni vyznam pro praci kateder (dfiv6j?!ch astava)
vysokych ?kol. 0 praci a jejim planu nebylo jasno, a
piece na tom zaleiela spravnd vvchova novych hutnich
infenyrtt. Jak vid6t z 6lanku o reform6 VSB,*) jde o roz-
sdhly komplex otazek, jef nutno stale soustavn6 fe?it,
aby reforms nezastala pouhou literou. To plat! zvla?t6
o katedrach. Poddvam pfehled o tom, jak majf katedry
vypadat. Smlrnice se hods f pro jin6 druhy ?koleni
techniky.
I. Zakladni sm6rnice price kateder.
1. Katedra je hlavni u6ebni a v6deckou organisa6nf
jednotkou vysok6 ?koly.
2. Stupeii specialisace je riizny, ale nadm6rna specia-
lisace kateder nenf dost fivotna a je treba se vystflhat
pffli?n6 specialisace.
3. Jedinym pfedstavitelem a odpov6dnou osobou pro
praci katedry a jejf kvalitu je vedouci katedry, ktery
odpovidd prlmo rektorovi (d6kanovi).
4. Profesor, vedouci katedry, ma konsultace v zasad-
nich v6deckych a u6ebnich otdzkdch katedry. Jeho po-
vinnost je pfedat sv6 znalosti svym spolupracovnikAm
(aspirant&m) a mlddefi vabec. t7kolem jeho je provad6t
vybOr spolupracovniktt a divat na n6 navrhy ddkanovi
a rektorovi.
II. Plan prdce katedry.
1. Za6fitkem roku sestavit plan u6ebni methodickd a
vOdecko-budovatelsk6 price katedry.
2. Na planu spolupracuje cely soubor katedry.
3. Jsou v n6m jasn6 vyzna6eny povinnosti kafd6ho
spolupracovnika v oblasti u6ebnf, v6deck6 a methodick6
price.
4. Plan Je podroben kritice na zasedani katedry.
5. Po kritice se formuluje plan methodick6 a v6decko-
budovatelsk6 price.
6. Sestavi se kalendafnf plan prub6hu kafd6 z pfed-
nas"kovych disciplin i cvi6eni podle dat.
7. V planu jsou terminovany i price zadan6 studentOm
i kontrolni pisemn6 price.
8. Je to i seznam povinn6 a doporu6en6 literatury, ktery
se vyv6?uje, aby se s nim student sezndmili.
9. Kandy predna?ejici Men katedry podava d6kanovi
prostfednictvim vedouclho katedry zprdvu o sv6 6innosti.
III. Katedry jako zdkladni burika vychovn6 prdce
studentu.
1. Katedra organisuje
a) konsultace pro studenty,
b) v6deck6 kroulky studenty,
c) tvofivou budovatelsko-v6deckou prAci.
2. V kroufcich prvnich ro6nikiu se probiraji pfehledn6
referdty, vys?! ro6nfky se zabyvajf experimentilnf budo-
vatelskou praci.
3. V kroufcich neu6fine, ale vychovavdme v6deck6
kadry.
4. V kroufcich vsak vychovdvame i v duchu vlastenec-
tvi a hlubok6 acty k tradicim rusk6 vddy.
5. Vychovdvdme v nich kandidaty, aspirantury.
6. Pomahdme v?ak i studenttim v jejich kulturnim a
politick6m rastu.
7. Nejde o znalosti, ale o vychovu v duchu vlastenectvf,
v duchu boje proti poklonkovani a pochlebnictvi pied
zdpadni v6dou.
8. Katedra kond pravideln6 schiize, na nichf se pro-
birajf u6ebnf, methodick6 a v6deck6 otazky.
35
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
IV. Organisace a plan katedry.
1. Stupnice hodnosti ma byt:
a) Vedouci profesor katedry.
b) Profesor (profesori) katedry.
c) Docent katedry.
d) Asistent katedry.
Dale jsou to pomocni ueitele, laboranti atd.
2. Pliny kateder musi odpovidat potfebam narodniho
hospodarstvi. Proto je nutna spolunrice s pffslusnymi
odvetvfmi narodniho hospodafstvii ve vypracovanf planu.
3. Dalezita je praxe ve vyrobe, jez se planuje jako vie-
chna jinn ueebni price.
4. UCebnf plan neni dogma, ale navod a jednani.
5. Program predmeta ma btt pruzny, aby se dal doplnit
novinkami z periodickeho tisku.
6. Planuji se zakladni formy price, a to:
a) Prednasky.
b) Skupinova cvieeni v laboratorich, dflnach.
c) Seminare, konsultace, ueebni praxe, praxe ve
vyrobe, seminarni price atd.
V. 0 pfednaskdch.
1. Pfedna"sky mail objasnit zakladni theoreticke otizky
a pomoci studentam samostatne se orientovat v ueebni
latce. Vedecky nemaji 'vyeerpivat themata. To je iukol
ueebnic.
2. Prednisky konaji profesofi a docenti, cvieeni do-
centi a asistenti.
3. Katedra ma ucit budovatelske experimentalnf praci,
a proto ma byt vybavena nejmodernejsfm zaffzenim.
4. UCebni praxe je v prvnim a v druhem roeniku. Deje
se v zavodech nebo na fakultach.
5. Vyrobni praxe je ve tretim a etvrtem roeniku, a to
v podnicich, kde budou pozdeji studenti pasobit jako
odbornici.
6. Zkou"sky se konaji v pfesne ureene MO. Napigi se
listkv s otazkami, jez se prozkoumaji na katedfe, a stu-
denti si listky vytahuji.
7. Kontrolu jakosti vyueovani provadf dskanstvf i ka-
tedry. Navstevuji se jednotlivi ueitele podle pokyna ve-
douciho katedry. Rozvijf se kritika a sebekritika. Pred-
nauky majf mit vysokou ideologicko-theoretickou urover.
8. Methodice cvieeni se ma venovat velka pozornost.
Sdrukenf pro vtzkum ve spektrdlni
analyse
konalo 13. pracovni schazi dne 29.lis-
topadu 1952 v Praze za pfitomnosti 45
Clem sdruzenf.
Schazi zahajil tajemnfk Sdruzeni
Ing. Frantisek Plzik a pozadal pff-
tomn6ho zastupce Vyzkumneho asta-
vu vakuove techniky Milose Hanzu,
aby se ujal eestneho pfedsednictvf
teto pracovni schaze.
Pfedsedajicf Milos Hanza pfivital
hosty, zejmena zastupce Ministerstva
chemie a pfitomne eleny a zahajil
rozpravu, tykajicf se vtroby fotogra-
fickeho materialu pro spektrograficke
laboratofe. Tajemnikem Sdruzeni byl
podan pfehled dosavadniho jednani
se zavodem Fotochema Hradec Kra-
love, Fotochema Ceske Brod, Minis-
terstvem chemie a Vyzkumnem iusta-
vem fotograficke chemie. Zastupce
Vyzkumneho ustavu fotograficke che-
mie podal zpravu o moinostech vtro-
by fotomateriilu pro spektrdlni labo-
ratofe v jejich Vyzkumnem fistavu.
Nekterymi zastupci Sdruleni byli
zopakovany hlavnf nedostatky tohoto
materialu a zastupcem Ministerstva
chemie byl podan konkretni navrh na
vyfe?enf nynsjsf situace, a to: vtro-
bu fotomaterialu pro spektralnf labo-
ratofe at do moznosti vyroby Vy-
zkumntm fistavem fotograficke che-
mie bude provadet zivod Fotochema
36
9. Ueebnice a ueebni pomacky mail btt dasledne a
planuje je katedra.
10. Kazel studenta zilezi v presne dochazce a dodrzo-
vani prazdnin.
11. Ve vyueovani se deli rocnfk na skupiny po 15 a~
20 studentech, jez mail sveho studentskeho vedouciho,
ktery vede presenci a podava zprivy o zameskanych ho-
dinach atd.
12. Skolni kazen je akolem organisaci strany a mlideze.
13. Stipendia jsou zavisla na prospechu studenta.
VI. Pldnovdn? vedecke price a spoluprace s prax?.
1. Kazda katedra ma mit nejaktuilnej?i otazku pro
bidanf.
2. Vedei mail uzavirat druzbu s novatory ve vyrobe.
3. Katedry mail uzavirat smlouvy se zavody, jichz za-
jmam slouzi jejf odvetvf vedy.
4. Skola me spolupracovat s vtrobou na reseni ukola.
5. Ueitele mail konat vedecko-budovatelskou praci.
Koncem a zaCatkem Akolniho roku podava kazdy spolu-
pracovnik zpravu na zasedinf katedry o sve vedecko-
budovatelske praci.
6. Katedra planuje promitini vedecko-budovatelsktch
vysledka do praxe.
7. Navrh uCebnicje posuzovan katedrami, pak vedeckou
radouskoly a nakonec ministerstvem.
8. Price s aspiranty je dalezita jako pfiprava novych
kadra vysoktch ikol.
VII. IdeovC politickd vychova spolupracovn?ku
kateder a studentv..
1. Kandy profesor musi ovladat uCenf marxismu-leni-
nismu a zvysovat sve vedomosti.
2. Na vsech fakultach jsou filosoficke seminare mar-
xismu-leninismu.
3. Vedouci katedry i ueitele musi vychovavat studenty
a nesmeji stat stranou v otazkach politicks vtchovy
studenta a ueitela.
4. K zvysovani kvality studijnf i vedecke price je nut-
na kritika a sebekritika.
Je to nejaCinnejsf methoda k zajistenf vysoks ideove
a theoreticke firovne vyueovani.
Ceske Brod, pri eemz bude snahou
tohoto zivodu odstranit dosavadni
nedostatky. Zastupcem Ministerstva
chemie bude ten projednan navrh
Sdruzeni, ttkajicf se moznosti prime-
ho nakupu fotografickeho materialu
pro spektrdlni laboratore v zavode
Fotochema Ceske Brod.
Podle programu teto pracovnfschuze
byly pfedneseny tyto pfedna"sky:
Milan KfUek:
Ryti difrakCn?ch mrf?zek.
Prednasejici popsal nejprve histo-
rickt pfehled o rvti difrakCnich mfl-
zek. Byly pripomenuty nCktere zname
vztahy z theorie mfizek a probrany
vlivy, ktertmi jsou zpasobovany od-
chylky od idealniho vrypu, obzvlaste
chybou kumulativni, chybou perio-
dickou a chybami nahodiltmi. Po-
drobni byl probran start stroj Row-
landav, jeho methoda vtroby, Sroubu
a ozubeneho kola. Dale byl popsan
dnegni stroj na ryti 20 cm mrizek na
Mount Wilsonske observatofi a jeho
zdokonaleni proti stare konstrukci
Rowlandove. Dale byla vysvetlena a
popsana funkce interferenCniho ko-
rekeniho zarizenf, zhotoveneho jako
doplnek k pavodnfmu velkemu stroji
Michelsonove. Pfednaska doplnena
7 obrazky rycich stroja, zapisovaea,
interferometra a primsho zaznamu,
rtufove Cary 5461 A.
S. Smejkal:
Sm6r vyvoje mad'arske spektrografie
a jej? organisace.
Mad'arska spektrografie je starA
asi 70 let. Na jejfm poeatku stoji prof.
Gothardt. Rozvoj spektrografie nastal
po roce 1913 zisluhou Ing. Schmida,
ktert postavil u university laboratf
se 3 zakladnfmi typy mrizkovych
spektrografa s trihranolovym spek-
trografem Zeissovym. Do roku 1945
se zabyvala tato laboratr jen ab
sorpCnf a molekularnf spektrografii.
Theoreticke price provadeli Dr. Ko-
vacs a Dr. Budo. Tito 4 pracovnicl
mail svetovou urovea.
V roce 1949 byla laboratr organi-
saCne pfidelena`ysikalnimu institutu
jakozto jedno ze 7 oddelenf. Spektral-
nf oddeleni je uvnitr rozdeleno na 3
pododdelenf: molekularnf, absorpeni
a emisni. Vedoucim spektralnfho od-
deleni je Dr Kovacs, ktery je zarovefi
vedoucfm fysikilniho institutu. Pred
prevzetim tsto funkce byl ve Stock-
holmu, aby ziskal praxi v experimen-
talnich pracich.
Laboratof je vybavena velkym
mnozstvim modernich pfistroja, che-
mickou laboratofi a dflnou. Stavajicf
prostory jsou vs"ak nedostaCujici, a
proto se staveji nove budovy. Podle
zku?enosti doporucuji, aby pomer
jednotlivtch pracovnika k ostatnim
pomocnym pracovnikam byl 1:3.
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Ze spektrilnich pffstrojil vyvinuli
zlepaeny stiloskop, ktery se velmi
dobfe osvCdcuje. Z prislusenstvi vy-
vinuli 2 typy budicich pristrojll na
elektronickem principu, ktere mail
lepsi vlastnosti net konstrukce dosa-
vadnf. Cisteni uhlfktl provadCji s vel-
mi dobrymi vysledky sami. Naklad na
1 uhlik o priimCru 6 mm obnasi 3 fo-
rinty. Vseobecnou snahou je usnadnit
vetkerou praci vhodnou mechanisacf.
Rozvoj spektrografie je mad'arskym
statem velmi podporovan. 0 tom sved-
Cf i vybaveni laboratoff. Na spektro-
grafickC prate je udClena cela fada
doktorattl. M1ad6 kadry mail velkou
molnost k vy9kolenf. Aspirants pra-
cuji pod dohledem zku3enych odbcr-
nikd, kteff jsou za jejich vychovu
zvl5sf honorovani.
Uca spoluprace s mad'arskymi
spelftrografiky je tadoucf. Definitivni
Rektorat vysokC 3koly bA>ske v Ostrave vyplsuje konkurs
na tato mista asistenty, docentu a profesoru:
1. pro katedru rustiny - 3 asistenty se zamefenfm k tech-
nick( rutting,
2. pro katedru t6lesne v$ chovy - 2 asistenty,
3. pro hutnickou fakultu VSB:
pro katedru chemfe - 5 asistenty,
pro fysikAlnf chemii - 1 docenta,
pro analytickou chemii - 1 docenta,
pro vleobecnou chemii - 1 docenta,
4. pro katedru prvovyroby 2eleza a oceli:
pro elektrometalurgii - 1 docenta,
pro vysoke pece - 1 docenta,
5. pro katedru tepelneho hospodAfstvf a koksarenstvl -
2 asistenty, 2 docenty,
6. pro katedru slevArenstvf - 2 asistenty,
pro hornickou fakultu VSB:
7. pro katedru tipravnictvf - 3 asistenty,
Knihy a cdsopisv do We . redakci
Seznam Clankil, zajimajicich nale Ctenare. Fotokopie
tCchto 6l6nk1 mohou obdrteti odbCrateld v redakci
Hutnickych listil.
Hutnik. Praha II, Vaclavska nam. 23.
Rot. II, Cis. 12, 1952. F. Kdcha: Odstranime nedostatky
v odbornC praci. - Zlepsit praci technika a zlepaovatelii
v hutich. J. Trapl: Bauxit nebo kazivec? G. Fiala: For-
movacI a lief technika a postupovC vykresy. V. Oliverius:
Liti odlitkit ze specialnich mosazi. J. Valter: Samomazna
loliska CeskoslovenskC vyroby. M. Sykora: Vspory oceli
ve vykovcich a vyliscich. - 0 rychly chod pece.
Sovetska veda - Hutnictvf. Praha I, Narodni tf. 5.
Rot. I, Cis. 3, 1952. G. A. KaACenko: Sov6tsf metalogra-
fovC a zaklady nauky o kovech. M. P. Arbuzov: 0 krys-
talicke struktufe karbidu uhlikovC oceli v riiznych, sta-
difch popoustCni. I. M, FedorCenko: K otazce mezikrysta-
licke hmoty a stavby hranic zrn v kovech. G. V. tJ ik:
0 jednotnych podminkach pevnosti a plasticity. G. V.
Utik: Theorie tvarovC citlivosti kovu. N. D. Tomagov -
G. P. Sinel3Cikova - M. A. Vede?nejeva: Vyzkum mecha-
nismu korose ocelf s mCdi. B. V. Stark - P. P. Arsent6v:
NekovovC vmCstky v litinC. V. A. Bron - D. P. Zegtda:
ZAvislost mezi opotfebenim ohnivzdornych materlahl a
nekovovymi vmCstky v oceli. I. I. Angeles - V. G. Gruzin:
Vliv strusky na druh a mnotstvi nekovovych vmCstky
v oceli. P. V. Sklujev - V. G. Gorjaeko: Zkoumani struk-
tury a mechanickych vlastnosti pfedkovkil o velkych
prilfezech z legovanpch konstrukCnich oceli. F. P. Jed-
neral: Vyroba kyselinovzdornC oceli pochodem s oxy-
dacf. I. N. Plaksin - G, N. Cha,-inskd: Vliv granulo-
37
It
iistav bude vybudovan v roce 1954.
V td dobC bude v provozu vakuova
technika, interferenCni spektrografie
a bude t6i vice zkuaenosti se spektro-
grafii Ramanovou.
V odpoledni Usti pracovni schize
byla prodebatovana otazka pfevedeni
vyroby Cistych uhlikil pro kvalitativ-
ni a kvantitativnf spektralni analysu
z CKD Stalingrad do Kablo TopolCa-
ny a projednany pripominky Sdrulenf
pro vyzkum ve spektralni analyse
k tomuto pfevedeni vyroby. Byla pre-
ftena bClna korespondence Sdruzenf,
probrany navrhy pfednasek na pti ti
pracovni schuzi. NCkterymi Cleny bylo
ladano provCst fiplny seznam v3ech
pfedna?ek dosud proslovenych na pra-
covnich schtlzich Sdrulenf, coz bude
provedeno. Seznam bude dopl1 ovan a
din k informaci zejmCna novym Cle-
niim, aby Si mohli predna"sky, kterC
je budou zajimat, objednat. Plzak.
REDAKCNI ZPRAVY.
Usnesenim vlady z 23. 12. 1952 bylo
novC organisovano vydavani knih a
Casopisi a v diisledku Who HutnickC
listy - Casopis ministerstva hutniho
prilmyslu a rudnych dolit - bude vy-
dAvAn od 1. ledna 1953 v ramci Stat-
niho nakladatelstvi technick6 literatu-
ry (SNTL) Praha.
Upozorilujeme nase odbCratele a do-
pisovatele na zmCny, kterC touto or-
ganisacf nastaly:
Redakce Hutnickych lists zilstava
nadale v BrnC (Brno 16, MuCednicka
8), kaml zasilejte pfispCvky do Caso-
pisu.
Administrate Hutnickych listtl --
styk s abonenty a ve3kera administra-
tiva - byla prenesena do Prahy
(SNTL - Praha II, Krakovska 8).
PredplatnC Casopisu na rok 1953 Cfni
KCs 300.- roCnC, jednotliva Cilia
Kt`s 25.-. Redakce.
8. pro katedru matematiky, fysiky a deskriptivnf geometric
- 4 asistenty,
9. pro katedru geodesic a diilnfho ir,Cfictvf - 4 asistenty,
pro geodesic a dtitlni mefictvf - 2 docenty,
pro geofysiku - I docenta,,
10. pro katedru mineralografie, petrografie a rudnych lolisek
- 1, docenta, 2 asistenty,
pro mtneralogii - 1 docenta,
pro in2enyrskou geologii, hydrogeologii - 1 docenta,
11. pro katedru geologie a uhelnS'ch lo2isek - 1 asistenta,
pro fakultu bdAskCho strojnictvf:
12. pro katedru dobyva^fch a dop-avnich strojA - 1 asist.,
13. pro katedru hornickeho a hutnickCno strojnictvf - 2 asis-
tenty pro hutnicku stroje,
14. pro katedru provoznf ekonomle - 1 asistenta,
15. pro katedru elektrotechniky -
1 asistent pro hornickou ele'etrotechniku silnoproudou.
7.Adosti, doloiene podrobnym 2ivotopisem, doklady o odborn6
kvalifikaci, u docentu. a profesoru take seznam publtkacf,
ptedlo2te rektoritu VSB, Ostrava I, SokolovskA 3,
do 25. ftnora 1953.
metrickC charakteristiky (velikosti zrn) na flotaci sirni-
kovych nerostii.
Rot. I, Cis. 5, 1952. A. N. NCsmejanov: Velika sfla
tvitrCi drulnosti. - Rychlotavby Petra Bolotova. - Itidit
vyrobu konkretnC, vecnC. N. I. Krasavcev: Homogenisace
rud. A. A. Cejdler: MCdno-sirnC taveni v Aachtov6 pets.
M. S. Mutjev: VypoCet zaplnCni uzavfeneho kalibru.
G. V. Utik: 0 mezi pruln6 soudrznosti jako novem kri-
teriu pevnosti. M. P. Braun: Strukturni pfemCny a za-
kladni vlastnosti vysokomanganovych a chromovych
ocelf. M. P. Braun: Vliv velikosti zrna na mechanickC
vlastnosti austenitickych oceli pH zvysenych teplotach.
Sovetska veda - Strojirenstvi. Praha I, Narodni t"r. 5.
Rot. II, Cis. 5, 1952. J. Semrdd: 0 zakladnfch rysech
vedouciho socialistickeho podniku. M. S. Bukftejn: tispo-
ra kovu na zavodC ?Motor revoluce".
Strojfrenstvf. Praha II, Pinsky 2.
Sv. 2, C. 11, 1952. V. Maly: CJspornC perlitickC ocele pro
sluzbu za vyg3ich teplot. J. Obr: Lisovane a svafovanC
armatury. M. BezdCk: Vylisky zesirokC oceli. B. Dostdl.#
CiHtCni plynit. E. I. Polodin: Presnost optickych pfistrojil
pro hodnocenf Cistoty povrchii.
Sv. 2, C. 12, 1952. A. ReCdbek: Dalsf etapa novC metho-
diky planovani. F. Faltus: Jake jsou nase nejblitaf ukoly
ve svafovanf. J. Hordk: Dimensovini pfipojovacfch svar$
rovnoramennych iihelnikil. A. Ditl: Zkougeni ieleznych
polotovartl a vyrobkil derivaCni methodoti. P. Gerlich:
Evidence a technicky rozbor zmetkii. Kolektiv: Hospo-
darenie energiami. J, Sefc: Z1ep5ovatelslC hnutf v rote,
1952.
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Strojnlckji v?ber. Praha II, Spilena 51.
Sv. I, l'. 12, 1952. Sniiujte systematicky of robnf n9-
klady. 1. 1. Kontor - S. I. Ryskin: Konstrukce of prou-
dem ohffvanych a povrchove kalenych a pajenych sou-
Usti. R. B. Schulze: Hluboke taieni a tvefeni plechu bez
vrasnenf.
Za socialistickou vedu a techniku. Praha II, Biskupska
Lislo 7.
is. 11, 1952. A. A. Hoch: Kadry, ovladajfci techniku,
rozhodujf. S. Medonos: Sifit novou techniku a zku?enosti
nejlep?hch pracovnhke na v?echna pracovis"te, podne-
covat a vest tver6i iniciativu pracujfcfch. (K chystanemu
zfizenf Ustavu pro technicke a ekonomicke informace.)
J. Dittert - J. Jirasek: Vyulit sovetskych zku?enosti
v technicko-hospodafskem planovani. J. Hubd6ck: Nor-
malisace a kontrola jakosti tuhych paliv v SSSR.
Aluminium. Budapest V, Szalay-utca 4 - format A4.
Roe. 4, C. 8, 1952. A. Hejja - J. Lovasi: Rychle stano-
venf hoiCiku v lehkych slitinach. (2 str.) J. Cs6kds -
K. Mehes: Radioaktivovani bauxitu a jeho produkte.
(2 str.) J. Sz6ki: Strusky v hutnictvi barevnych kove.
(6 str.) M: Hauska. Srovnanf pokusne vyroby domacich
hlinikovych pigmente s cizfmi a jinymi postupy. (4 str.)
J. N. Plakin - D. M. Juchtanov: Pffprava manganu
mokrou cestou. (3 str. pokrae.)
Rob. 4, C. 9, 1952. 1. Magyarossy - J. Molnar: Snfzenf
neeistot v louhu hlinitem pomoci dolomitu. (6 str.) J. N.
Plakin - D. M. Juchtanov a Priprava manganu mokrou
cestou. (12 str. dokone.)
Roe. 4, C. 10, 1952. A. Benkd: Slitina Al-Mg-Si o velke
pevnosti. (4 str.) A. Czeke: Zhotoveni elektrolyticke medi
tavenfm bez kysliku. (10 str.) M. Mdrit ssy: Vlastnosti
madarskych bauxite s hlediska vyroby z hlfny. (6 . str.)
Roe. 4, 6. 11, 1952. G. Dobos: Casove otizky vyroby le-
leznych slitin. (11 str.) Barc nszky - Job - Partha - Kutas:
Zasady planovani hlinikaren. (9 str.) Mehes .- Macher:
Pokusy o vyuziti radioaktivity eerveneho bahna. (2 str.)
Avtogenoje Belo. Moskva, Spartakovskaja 2a - for-
mat A4.
Rob. 1952, Ns. 11. E. I. Dragan - P. T. Medvedev. Zku-
genosti s organisacf serioveho automatickeho svarovinf
trub ... (3 str.) S A. Kuzminov: Zjisgfovanf prfcneho stla-
eenf a tihlovych deformaci pfi svafovinf. (4 str.) D. S.
Balkovec: Mez pevnosti svaru. (4 str.) A. I Guljajev:
Svafovinf bradavkove ve stavbe aut. (5 str.) V. I. Mel-
nik - G. M. Piolunkovskij - R. G. Snejderov: Navrho-
vani zavode na vyrobu elektrod. (4 str.) P. P. Baranov-
skij - Ch. J. Vajsberg: Zkugenosti s poloautomatiek:~m
svarovanfm sude. (1 str.) A. N. Belikov: Pouzitf pfede-
hfiti zarenfm pfi svarovanf. (2 str.) A. M. Edelson: Ze
zku?enostf o vyuziti elektrometalisatoru typu EM-6 (3 str.)
Doklady akademii nauk SSSR. Moskva, Volchonka 14 -
format B5.
Tom. LXXXVI, N 3, 1952. B. S. D~?lepov - N. N. Zu-
kovskij - Ju. V. Cholnov: Zarenh gamma isotopu Fe59.
(3 str.) N. V. Zavarickij: Vyzkum vysoke vodivosti filme
thalia a cinu, zkondensovanych za nfzkych teplot. (4 str.)
M. S. Chajkin: Povrchovy odpor vysoce vodiveho cfnu
phi frekvenci 9400 mH. (4 str.) N. E. Filonenko - V. I.
Kudrjavicev - I. V. Lavrov: KysliCniky titanu v rozmezh
TiO2 - Ti203. (4 str.) Z. A. Jofa - E. I. Ljachoveckaja:
Mechanismus Uinku ocskovadel na vodfkovou kfehkost
oceli v kyseline shrove. (4 str.) L. I. Karjakin - I. S. Kaj-
narskij: Krystalisace kfemfku z plynne faze. (4 str.)
Engineering. 35-36, Bedford Street, Strand, London,
W. C. 2 - format B4.
Vol. 174, No. 4526, 24. fijna 1952. Strojnictvi, slufebnfk
Ifdstva. (2 str.) A. G. H. Coombs: Vliv kuli6kovanf na
finavu oceli. (2 str., pokra6.) A. M. Tyndall: Nektere brit-
ske pfispevky experimentilni fysice. (2 str., dokonc.)
Vol. 174, No. 4527, 31. ifjna 1952. A. G. H. Coombs: Vliv
kuliCkovanf na enavu oceli. (2 str., dokon6.)
Vol. 174, No. 4528, 7. listopadu 1952. Vyroba elektrickych,
hlinikem pancefovanych, kable. (2 str.)
Vol. 174, No. 4529, 14. listopadu 1952. SamoCinny preru-
?ovae dmychanf vetru pro elektricke obloukove pece.
(1 str.)
38
Vol. 174, No. 4530, 21. listopadu 1952. Zavody na vyrobu
pocfnovanych plechtl v Trostre. (5 str.) Britske sdrutenf
pro vedecky vyzkum mefidel. (3 str.) Novi budova pro
odbor strojnhho inienyrstvf university v Cambridge.
(5 str.)
Vol. 174, No 4531, 28. listopadu 1952. Symposium o vlast-
nostech kovovyeh povrche. (1 str., pokrae.) J. E. Gordon:
Budoucnost plastickych hmot ve strojnictvi. (2 str., po-
kraC.)
Fertigungstechnik. Unter den Linden 12, Berlin NW 7 -
format A4.
Roe. 2, seg. 11, listopad 1952. F. Steinicke: Tvrde kovy
Sovetskeho svazu ve srovnani s nemeckymi druhy. (2 str.)
P. Aurich: Ohybanh tenkostennych profile do kulata a
It tomu potfebna zafhzenf. (3 str.) R. Wimmer: Zuslechto-
vanf povrchu a lakovini stroje. (2 str.)
Rob. 2, seg. 12, prosinec 1952. A. Naumann: Hospodifsky
vyznam elektrolytickeho kalenf. (5 str.) C. Huhn: Uspora
dflenskych hmot ueelnym tvarenim a poalitim keramic-
kych hmot. (2 str.)
Hutnik. Katowice, ul. Stawowa 19 - format A4.
Rol'. XIX, his. 11, listopad 1952. W. Kuczewski =- W.
Dragan - K. Moszoro: Stechiometricky rozbor vysoko-
pecniho pochodu. (10 str.) J. Kamecki - J. Sedzimir: Vy-
lueovani kove kovy v hydrometalurgii. (6 str.) E. Terlecki:
Problem tvofenf se okujf v ohrfvacfch pecich a jejich od-
stranenf. (4 str.)
Chaleur & Industrie. 2, Rue de Tanneries, Paris XIIIe
- format A4.
Rob. 33, Cis. 328, listopad 1952. P. Grante: Instalace jed-
notliveho fistrednfho topenf pro obytne budovy maleho a
stfednfho rozsahu. (9 str., pokrae.) Mezinarodnf vybor pro
zkousenf zafenh plamene. L. F. Daws - M. W. Thring:
Vliv promennych veliCin na relativnh zareni plamene.
(6 str.)
Rocs. 33, efs. 329, prosinec 1952. R. Cadiergues: Fysika a
geometrie zmen zafenf. (16 str.) P. Grante: Instalace jed-
notliveho estfednhho topenf pro obytne budovy maleho a
stfedniho rozsahu. (14. str., dokone.)
The Chemical Age. Bouverie House, 154, Fleet Street,
London E. C. 4 - format AS.
Vol. LXVII, No 1738, 1. listopadu 1952. Vyzkum korose
behem roku 1951. (4 str.) Fulmerev vyzkumny ustav.
(5 str.) Produktivita ve vyrobe oceli. (2 str.)
Vol. LXVII, No 1739, 8. listopadu 1952. Nova tekutina
pro odkryvanh vad. (2 str.)
Vol. LXVII, No 1741, 22. listopadu 1952. Pouifvanf ab-
sorpCnf spektroskopie. (5 str.)
Vol. LXVII, No 1743, 5. prosince 1952. Korose oceli.
(4 str.) Vyroba uranu v Jilnf Africe. (2 str.)
Vol. LXVII, No 1744, 13. prosince 1952. H. Manley: Ra-
diografie paprsky gamma. Pokrok ve zkousenf hmot bez
jejich poru?enf. (2 str.)
Iron and Coal Trades Rewiev. 49, Wellington Street,
Strand, London, W. C. 2 - format B5.
Vol. CLXV, No 4413, 7. listopadu 1952. T. Bishop: Hut-
nickk vyzkum ve Francii. Otevrenf laboratofh IRSID.
(7 str.)
Vol. CLXV, No 4414, 14. listopadu 1952. A. Elson - P.
Wright: Zibrana firaze v americkych 2elezarnach a oce-
larnich. (4 str.) Korose oceli pod fosfatovymi povlaky a
ochranne kryci prostfedky. (3 str.) A. G. Thomson: Auto-
maticki kontrola vilcovanych pase. (2 str.) W. Farafo-
now: Chemicka analysa a fysikilnf zkou?eni tuhych pa-
liv. (2 str.)
Vol. CLXV, No 4415, 21. listopadu 1952. D. M. Dovey -
1. Jenkins - K. C. Randle: Difusni povlaky na oceli.
(5 str.) Vyvoj vyroby oceli v konvertru. Hledanf nfzkodu-
sikatych ocelh. (4 str.) Hospodarnost pfi pouzfvani defi-
citnich kove. (2 str.) Vyzkum spalovachho pasma vysoke
pece. (2 str.)
Vol. CLXV, 4416, 28. listopadu 1952. Technika ocelovych
ingote. I. H. 0. Howson: Konstrukce kokil. (10 str., po-
krae.) Mefenf tvrdosti kove. Nemeeke symposium o me-
fenh tvrdosti. (3 str.)
Vol. CLXV, No 4417, 5. prosince 1952. Technika ocelo-
vych ingote. II. H. 0. Howson: Tvar a zivotnost kokil,
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
u2ivanych pfi vyrobe ocelovych ingota. (8 str.) Nova brit-
ska kovarna kol. (7 str.)
Vol. CLXV, No 4418, 12. prosince 1952. Technika ocelo-
vych ingota. III. H. O. Howson: Ztracene hlavy ingota.
(8 str., pokrat.) Obrobitelnost oceli. (3 str.)
Vol. CLXV, No 4419, 19. prosince 1952. M. D. J. Brisby -
R. W. Davis: Vagony nazeleznou rudu. (4 str.) Technika
ocelovych ingota. III. H. O. Howson: Ztracene hlavy in-
gota. (10 str., dokont.)
Iron and Steel. Dorset House, Stamford Street, London
S. E. - format A4.
Vo. XXV, No 13, prosinec 1952. 1. 1. Kornilov: - Tuhe
roztoky. Klasifikace rozpustnosti prvka v 2eleze. (5 str.)
F. H. Slade: Pece. Smery v konstrukci a v obsluze. (4 str.)
0. Vaupel: Zkouseni bez poru2eni materialu. Normalisace
urtitych method v Nemecku. (5 str.) Ohfev bloke. Nizko-
frekventni induktni pece. (2 str.) Automaticka kontrola
pece S. M. (2 str.)
JRrnkontorets Annaler. Stockholm C, Kungstrddgards-
gatan 6 - format AS.
Vol. 136, No 10, 1952. G. Lindh - H. Nathorst: Druhy
nekorodujicfch oceli, vyrabene ve Svedsku. (16 str.)
S. Bergenfelt: Vyzkum utinku zvttravani na horniny a
rudy obsahujicf sirniky. (10 str.)
Vol. 136, No 11, 1952. H. Willners: Novinky v legovacich
prvcfch pro ocelafstvf. (23 str.) B. Johansson: Mefeni
hluku a sluchu ve s"vedskych rudnych dolech. (41 str.)
Journal of the Iron and Steel Institute. Grosvenor Gar-
dens, London, S. W. 1. - format A4.
Vol. 172, Part 2, fijen 1952. J. I. Morley - H. W. Kirk-
by: Zkfehnuti faze sigma v 2arovzdornych ocelfch 25 Cr-
20 Ni. (18 str.) C. F. Tipper: Vliv smeru valeovani, smeru
namahani a starnuti na mechani?cke vlastnosti plecha
z mekke oceli. (6 str.) R. N. Parkins: Praskanf mekkych
oceli v roztocich dusitnanti nasledkem korose pod nape-
tim. (16 str.) A. L. Tsou - J. Nutting - J. W. Menter:
Starnuti 2eleza po kalenf. (11 str.) M. D. J. Brisby - R. T.
Eddison: Pfijezdy vletkovych vlake, vylohy za skladani a
ulo2enf surovin. (13 st.) A. Jackson: Rozvoj praxe s ak-
tivnfmi misiti v Appleby-Frodingham. (19 str.) M. Lan-
gen: Nova traf pro valeovani pase a2 do affky 24" za tep-
la. (12 str.) G. R. Wilson: Elektrickk pohon pro plynule
valcovny za tepla. (11 str.)
Vol. 172, Part 3, listopad 1952. S. A. Burke - G. A.
Sparham: Pou2itf automaticke kontroly pro dodavanf uhli
ocelarenskym generatorem na vyrobu plynu. (8 str.)
A. W. Leadbeater - R. B. Jamieson: Novy pokrok kon-
troly ingotovych voze. (4 str.) J. E. Hilliard - W. S.
Owen: Thermicky a mikroskopicky vyzkum soustavy
Fe-C-Si. (18 str.) Diskuse tlanku H. J. Goldschmidt:
Struktura karbide v legovanych ocelich. Cast If. (2 str.)
R. B. Sims - D. F. Arthur: Promenne velitiny pfi valco-
vani paske za studena, zavisle na valcovacf rychlosti.
(11 str.) E. L. Evans - H. A. Sloman: Vyzkumy desoxydace
2eleza. Desoxydace kfemfkem. (6 str.) A. H. Gottrell - G.
M. Leak: Vliv starnuti 2eleza po zakalenf na jeho star-
nuti namahanim. (6 str.) T. Ko - S. A. Cottrell: Tvoreni
bainitu. (11 str.) D. F. Marshall: Nekterf tinitele majfci
vliv na praci a vykonnost pece SM. (12 str.) A. Clift - C.
Knight: Zpetne ziskavanf tepla v pramyslovych pecfch.
(13 str.)
Journal of Metals. 29 W., 39th Street, New York 18 -
format A4.
Vol. 4, No 8, srpen 1952. Kampafi palacich peel stoupa.
E. Pesout: Zpesob opravy pece McGillovy za horka.
(4 str.) W. R. Lysobey: Kfemik omezuje pou2iti kysliku
v 2eleze k odstraneni uhlfku a kremiku. (2 str.) Elektro-
nika pouzita k obrabeni tvrdych kove. (3 str.) S. Feigen-
baum: Chovanf nasifenych oceli, zlepsenych pfisadou
sirniku manganu, pri valeovani za tepla. (1 str.) W. F.
Bowers: Zachazenf s odpadem - urychlene sazeni do
pece. (3 str.) W. Shockley: Fysika tuhych stave v elektro-
nice a v metalurgii. (14 str.) O. J. C Runnalls - L. M.
Pidgeon: Pozorovani pri pfiprave jodidu titanititeho?
(5 str.) F. B. Cuff - N. J. Grant - C. F. Floe: Rovnova2ny
diagram Ti-Cr. (6 str.) E. Weber - W. M. Baldwin: Tvo-
fens $upin na olovu na vzduchu. (6 str.) W. G. Pfann: Od-
mf?eni dvou roztoky se zvlastnim zfetelem na polovodite.
(5 str.) D. E. Thomas - C. E. Birchenall: Zavislost kon-
centrace na koeficientu difuse v kovovem tuhem roztoicu.
(7 str.) J. J. Gilman - T. A. Read: Vliv povrchu na skluz
a na tvoteni dvojtat kovovych monokrystala. (9 str.)
Kohaszati Lapok. Budapest V, Szalay-utca 4 - format A4.
Rot. 7, C. 8, 1952. Hutnictvf 2eleza. Prace pramyslova
inteligence a vedeckych spolke a jejich ekoly v petiletem
plynu. (10 str.) V. Zsc k: Nakolik problem* s oxydaci v pe-
cich SM. (1 str.) M. P. Braun - J. P. Voronov: Hospodar-
ne konstruovanf oceli. (12 str.)
Rot. 7. C. 9, 1952. F. Arkos: Nakolik slov o tidajich 2 ma-
crarskych valcoven a jejich vyhodnoceni. (10 str.) Z.
Bartha - P. Kdvesi: Zlepaenf vlastnosti kovanych turbino-
vych soutasti tepelnym zpracovanim. (6 str.) E. Sziisz:
aloha Siemens-Martinovy strusky a jell fiprava. (6 str.)
K. R. Vassel: Tabelarnf sestaveni thermodynamickych
vztahe. (2 str.)
Rot. 7, C. 10, 1952. A. Temayer: Pou2itf kysliku v ma-
darskem hutnictvi 2eleza, s diskusi. (12 str.) L. Farkas:
Stanoveni 2eleza v manganovpch rudach titanometrova-
nim. (2 str.)
Rot. 7, C. 11, 1952. 1. Kossa: Proslov pri zahajeni hut-
nickeho sjezdu. (2 str. ) F. Herczeg: t?koly hutnictvi ve
vzrilstu madarskeho pramyslu. (6 str.) I. Balsay: Otazky
hutnicktho zkvalitneni mekkych oceli. (14 str.) Telegram
Akademie nauk SSSR iitastnikam hutnicktho sjezdu.
(1 str.)
Metalen. Den Haag, Scheepmakerstraat 1-3 - for-
mat A4.
Rot. VII, C. 21, 15. listopadu 1952. S. 1. Hulten: Pou21-
vani spekanych 2eleznych a ocelovych soutasti ve stroj-
nickem pramyslu. (Anglicky, 4 str., dokont.) A. Groot-
hoff: Pfehled 2elezafskeho a ocelarskeho pramyslu v La-
tinske Americe. Dil III. (4 str., pokrat.)
Rot. VII, Cis. 23, 15. prosince 1952. A. W. J. van den
Bergh: Souvislost mikrostruktury s vysledky tepelneho
zpracovani a s kalitelnosti oceli s obsahem 0,5 a2 1% C.
(5 str.) W. G. R. de Jager: Med a slitiny medi. 10. Bery-
liova med. (5 str., pokrat.)
Metal Progress. 7301, Euclid Ave, Cleveland 3, Ohio -
format A4.
Vol. 62, No 3, zaff 1952. A. L. Boegehold: Vyber oceli
pro soutastky automobile. (5 str.) B. W. Gonser: Ame-
ricka spoletnost pro zkouseni materialu ysfma si cinu.
(4 str.) J. T. Waber: V?eobecny pohled na tvo"reni Aupin
na kovech. (5 str.) M. Frager - H. A. Evangelides: Ziskat
co nejvice pokovovanim zpesobem HAE. (4 str.) E. J.
Dulls - G. V. Smith: Vliv tvareni za studena na tvorenf
faze sigma. (2 str.) H. W. McQuaid: Jakou cenu me kali-
telnost? (9 str.) J. Parina: Nahrada nekorodujicfch chro-
movych oceli za chromoniklove ocele. (18 str.)
Metallurgle and Giessereitechnik. Berlin NW 7, Unter
den Linden 12, NDR - format A4.
Rot. 2, Cis. 11, listopad 1952. A. Lange: Mo2nosti snflit
ztraty kovu pou2itfm modernich zhuthovacich a zpraco-
vavacich method. (11 str.) F. Franz: Vyroba a mo2nosti
pou2iti uklidnenych, polouklidnenvch a neuklidnenvch
oceli. (5 str.) K. H. Zieger: Hutnictvi suroveho 2eleza.
(2 str.) U. Hoffmann: Zavedenf kontrolnfch tet v hutnic-
kych zavodech. (2 str.)
Planovoje chozjajstvo. Moskva, B. Komsomolskij 9 -
format B5.
Rot. 1952, C. 5. Velke stalinske uteni o zakonech roz-
voje socialistickeho hospodafstvf. (9 str.) Historicka usne-
seni XIX. sjezdu KSSS. (13 str.) G. Perov: Poutky s. Sta-
lina o zakladnich podminkach prfpravy prechodu ke ko-
munismu. (19 str.) G. Sorokin: Sccialisticky pramysl
v pate petiletce. (14 str.) L. Bolb`akov - V. Mordvinov:
Zostfenf boje o trh v tabofe imperialismu. (18 str.)
Revue de I'Aluminium. 77, Bd. Malesherbes Paris -
VIIIe - format A4.
Vol. 29, No 191, zaff 1952. A. Saulnier: Pou2iti mikro-
tvrdosti u nekterych slo2ek litych binarnich slitin hli-
39
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
nfku. (7 str.) Systematicke pouzfvini kontaktnfch dratu
z hlinikove oceli spole6nosti RATP. (S str.) H. Garnier:
Impregnate net6snych odlitku. (4 str.)
Vol. 29, No 192, -rfjen 1952. J. Valeur - R. Chevigny -
R. Syre: Pevnost lehkych slitin za tepla. (8 str.) Vyroba
a natirinf automobilil Dyna-Panhard. (6 str.) Sudy z ten-
k6 hlinfkove folie, podlepene papirem. (2 str.)
Vol. 29, No 193, listopad 1952. R. Rols: Roz?ffenf sva-
fovacich pochodu na hlinfkova vodi6e velice tlustych
dilata6nich spoju. (7 str.) Pfistroj ke kontrole anodickeho
povlaku na hlinfku a jeho slitinach. (3 str.) Ch. Guinard:
Odporove svafovani lehkych kovu. (6 str., pokra6.)
Revue de Metallurgie. 25, Rue de Clichy, Paris (IXe)
format A4.
Vol. 49, his. 11, listopad 1952. J. H6renguel: Prumyslove
hlinfkova slitiny. (12 str.) G. Desbri6re: Kobaltovy pru-
mysl v Haut-Katanga. (6 str.) P. Bastien - A. Popoff -
P. Azou: Mistnf deformace pfi jednoduchem tahu a jejicli
filoha pfi vzniku zuzeni. (8 str.) A. Guilhaudis: Sledovan'
odolnosti slitin lehkych kovu a spoju nestejnorodych
hmot vu6i mofske atmosfefe. (10 str.) J. Loriers: Pffspe-
vek ke studiu pyroforickych kovu. Oxydace ceru a uranu.
(10 str.) L. Pottecher: Price hutnickych reduk6nfch peel
pfi ,pochodu bez vzduchu". (4 str.) J. Plateau - J. Duflot
- Ch. Crussard: Pffsp6vek ke stabilisaci austenitu. (20 str.)
Sheet Metal Industries. 49, Wellington Street, Strand
London, W. C. 2 - format B5.
Vol. 29, No 307, listopad 1952. N. H. Polakowski: Vy-
zkouseni modernf theorie valcovanf ve sv6tle valcovaciho
provozu. (7 str., pokra6.) R. G. Rayden: Elektricke zaff-
zenf prubMnych trati ve vilcovnich pro plynule valco-
v6nf pasku. Dfl II. (8 str.) Zabrana f raze. (1 str.) Sympo-
sium o zkou?eni tvrdosti v Bremach. (1 str.) M6di plato-
vany hlinfk, ulivany dnes ve Velke Britannii. (2 str.)
J. A. King: Tvarenf pisku za studena. Dil I. (5 str., po-
kra6.) A. D. Merriman: Zirkon. (4 str.) A. G. C. Lucas:
Nektere vzpomfnky na udilosti a osoby v historii auto-
genniho svarovinf. (7 str., dokon6.) G. Parsloe - H. G.
Taylor: Mezinarodnf ustav pro svafovinf. Pfehled pokro-
ku. (5 str.) S. Wernick - R. Pinner: Povrchove zpracovini
a kone6na uprava lehkych kovu. Cast 7. (11 str., dokon6.)
B. K. Niklewski - R. H. Ashby: Smalty bez kysli6niku
kremi6iteho. (3 str.)
Vol. 29, efs. 308, prosinec 1952. O. H. C. Messner: Ne-
ktere udaje o modernisaci valcoven v zavodech v Dorna-
chu. (8 str.) T. A. Dickinson: Vyrobci letadel v USA maji
nova methody pro spojovinf soueastf ze zelezneho plechu.
(6 str.) E. Slater: Razidlo pro objfmku 6epu. (5 str.) -
Chromove nekorodujicf ocele. (4 str.) J. A. King: Tvareni
pisku za studena. H. (3 str.) H. C. Goosens - C. Vollers:
Pruzkum kriterif svaritelnosti plechu z nfzkouhlfkate
oceli. (17 str.) D. N. Fagg - N. B. Rutherford: Zkougky
s usporou zinku v zavode na zinkovanf ponorenfm. (9 str.)
Zdroje vodiku pusobiciho vady v oceli s porcelanovym
smaltem. (2 str.)
Schweisstechnik. Berlin N. W. 7, Unter den Linden -
formit A4.
Roe. 2, efs. 11, listopad 1952. F. Richter: Svafovinf elek-
trodou o zv6tsenem prurezu. (7 str.) G. Becker - H. Rie-
ger? Prfsp6vek k otizce legovanyc]z svafecfch elektrod
s nelegovanym dritem v jidru. (2 str.) E. Meinhardt:
Hruba methoda ke zkousenf svaritelnosti a upotfebitel-
nosnosti oceli z trosek. (6 str.) F. Wulff: Zlep?enf jakosti
roentgenografickou vyrobnf kontrolou. (5 str) G. Tschorn:
Navafovanf pod tavidlem ventilovych sedel a ?oupatko-
vych t6snicfch ploch ve vyrob6 armatur. (4 str.) H.
Turcke: Pfehled svaru pro nosiee I. (3 str.)
Stahl and Eison. Dusseldorf, Breite Strasse 27 - for-
mit A4.
Roe. 72, se?. 22, "rfjen 1952. W. Loorz: ZaHzeni k odebi-
rinf vzorku plynu pro kontrolu chodu vysoke pece.
(4 str.) W. Keller: Vyzkumy pffznive konstrukce Cowpe-
ru. (9 str.) K. G. Speith - O. Darmann: Mufeni tepioty
oceli v zasaditem konvertru ponorn-m 6l6nkem. (11 str.)
R. Kiihnel: Elektricke odporove svatovani zelezni6nich
kolejnic na tupo. (4 str.) K. Orths: Opticke m6fenf tep-
loty a pfisp6vek k rozboru i hrnneho zarenf litiny. (5 str.)
40
H. Weigelt: Nerostne bohatstvf Turecka a jeho vyuzfti
pro vlastni i cizi zelezafsky prumysl. (12 str.)
Rob. 72, se?. 23, listopad 1952. C. Wens: Provoznf poku-
sy ke zji?t6nf spotfeby koksu na pfetavenf suroveho ze-
leza a odpadu ve vysoke peci. (8 str.) W. A. Fischer - H.
vom Ende: Rozdelenf fosforu mezi roztavene lelezo a vap-
nem nasycenou strusku za teplot od 1530 do 1700? C.
(11 str.) K. Mayer - H. Knilppel - H. J. Darmann: Fry?o-
vanf Thomasova suroveho leleza sm6sf kyseliny uhli6ite
s kysiikem. (10 str.) K. Guthmann - P. E. Funke - W.
Hunringes a dal?f: M6fenf tepioty klenby peci SM a elek-
trickych obloukovych peel pyrometry se selenovou bufi-
kou. (9 str.) A. Kruger: Vlastnosti m6kkych oceli dmycha-
nych sm6si kyslfku a vodnf piry. (8 str.) R. Scherer - K.
Bungardt - E. Kunze: Vyzkum zim6ny legovacich prvku
borem u cementovanych a zu?lechtitelnych ocelf. (10 str.)
T. K. Willmer: Zku?enosti se spektrochemickou rychlou
analysou. (5 str.) -E. H. Schulz - P. Bornefeld: Zvla?tnf
dejl ze stfedov6ku. (2 str.) W. Kleingrothaus: Vzajemne
hospodarenf provozu pro vyrobu uhli, zeleza, chemickych
vyrobku a energie. (4 str.)
Rob. 72, efs. 24, listopad 1952. A. Send - F. Strahuber:
Zji?fovanf tepelnych ztrat vysokych peci mefenim mno2.-
stvi a tepioty chladici vody. (5 str.) W. Eilender -
J. Schoop: Ovlivzovini zivotnosti zasaditych vyzdivek
konvertru. (9 str.) K. G. Speith - H. vom Ende: Brant
vzorku kyslfku z ocelovych lazni. (3 str.) M. Forster: Stu-
die prubehu price jako zaklad pro racionalisa6ni opatfeiif
v hutfch. (8 str.) U. Bauder: Hluboke tazenf dutych tales
z tlustych ocelovych plechu. (6 str.)
Roe. 72, Cis. 25, prosinec 1952. Sjezd zelezaru v r. 1952.
(8 str.) G. Sengfelder: Nova vysledky hrudkovanf koncen-
tratu zeleznych rud. (3 str.) S. Gericke: Vyzkum pomeru
rozpustnostf kysli6niku fosfore6neho v Thomasovych
struskich. (4 str.) K. Mathesius - H. Bentke: Zkous-eni
pruzinovych ocelf pffstrojem F. Fdrstera na opticke od-
halovani trhlin. (9 str.) 100 let hut! Phoenix v Ruhrort-
Meiderich. (8 str.)
V6stnik ma?inostrojenija. Moskva 12, Staropanskij per.
3 - format B5.
Rob. 1952, Ns. 11. G. S. Samojlovi6 - N. G. Andrejev:
Mechanicky zpusob dosazeni p6rovitosti chromovych
elektrolytickych povlaku. (4 str.) V. M. Slejzman: Mecha-
nicke vlastnosti ocelovych soueastf, zhotovenych z odlitku
a z pfedvalku. (5 str.) N. N. Morgunova: Srovnavacf cha-
rakteristika utlumu nekterych oceli a litin. (3 str.) R. M.
Kolker: Hospodarna technologie pajeni nastroju z tvrdych
kovu. (4 str.) R. F. Chammatov: Novi konstrukce elek-
trod pro pfistroje na odporove svarovini. (2 str.) Mecha-
nisace price pfi pffprav6 kovovych povrchu k nane?eni
ochrannych povlaku. (5 str.) V. S. Rozin: 0 nekterych
organisaene technickych opatfenich v oblasti normalisace.
(4 str.)
Wladomo?ci hutnicze. Ul. Stawowa, Nr 19, Katowice -
format A4.
Rob. VIII, efs. 11, 1952. 1. P. Bardin: Vice kovu zemi.
(5 str.) J. Aniola: V?estranna pomoc SSSR polskemu hut-
nictvi. (4 str.) S. Bratkowski: Problemy samoeinne regu-
lace price peci SM. (3 str.) J. Foryet: Zpusoby leptanf
ocell. (5 str.) K. Pililski: Z pobytu mezi sov6tskymi hut-
nfky. (3 str.) I. Kaluzny: Ze zkusenosti sove tskych hut-
nfku v boji za snfzenf vyrobnlch nakladu. (3 str.) Z. Sob-
czyk: Sov6tska kniha pomaha polskym hutnikum. (2 str.)
J. Bana': Zaklady kovanf v matricich a zarizenf kovir-
ny. (7 str.)
Zeltschrift fiir physikalische Chemie. Leipzig, Stern-
wartestrasse 8 - format B5.
Sv. 201, se?it 3/4, prosinec 1952. T. Heumann: K vypoetu
koeficientu difuse pfi jednofazove a vicefizove difusi
v tuhych slitinach. (22 str.)
Zurnal fizi6eskoj chimii. Moskva 19, Vochlonka 24 -
format AS.
Roe. 1952, sv. XXVI, his. 11. V. V. Udovenko - L. G.
Fatkulina: 0 rovnovaze tekutina-tekutina v soustav6 se-
stivajfcf ze tff slozek. (4 str.) S. M. Ko6ergin: Orientace
krystalitu v elektrolytickych srazeninach zeleza a ko-
baltu. (5 str.)
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Ro~hledy
Velice bychom vitali, kdyby 6tendfi ,Rozhleda" zaujf-
mali k jednotlivym vytahu.m kriticke stanovisko a zasi-
lali ndm je v rozsahu 5 ai 10 tiskov7jch fddku., abychom
je mohli k informaci hutnicke veiejnosti uverrejniti.
Bylo by take vhodne upozorniti, zda se podobny vy-
zkum u nits nebo jinde jig konal, jake byly vysledky a
zda methoda ve vytahu uvedeny je zavedena v praxi a jak
se osvedeila.
Verime, ie soueinnost Lten(fft s redakcf v tomto sm6ru
bude miti pro nazi vyrobu prakticky vyznam.
Tyto pffspLvky zasilejte redakci pod oznacenim - Po-
zndmky k ,Rozhledfim" s uddnfm, o ktery vytah se
jednd.
Zkouseni materialu.
A. G. Spektor 669.018.25: 669.017
Urbeni linearni rychlosti pi?emen v tvrdych kovech.*)
Lineurnf rychlost rustu krystalu ph pfemSnach slitin
v tuhem stavu se dosud zjis"tovala sledovanim rustu nej-
vLts"iho krystalu. Tento zpusob se vsak hodi jen pro
prostorove stejnomerne krystaly a spoeiva v mereni rych-
losti rustu nejvettiho prurezu krystalu na vybrusu. Za-
kladnim pfedpokladem jest, ie se prumer nejvetziho pru-
fezu povaiuje za rovny skuteenemu prumeru nejvetziho
z rostoucich krystalu.
U tohoto pracovniho zpusobu je nutne, aby krystaly
mely tvar podle moinosti blflfcf se kulovitemu tvaru a
aby jednotlive krystaly byly oddeleny zakladni hmotou.
Rychlost rustu se neda tomto zpusobem m6fit pfi vza-
jemnem sraleni se vzrustajfcich krystalu a poulitf tohoto
zpusobu je omezeno na struktury, ve kterych objemovy
podll rostoucf faze nenf pomern6 velky.
Linearni rychlost rozpousteni kovovych fazf nebyla vil-
bec mefena, aekoli by se linearni rychlost rozpous"tenf
kovovych fazf ?sledovanim nejvetliho krystalu" dala take
merit.
Autor oduvodfiuje novy zpusob ureeni rychlosti rustu
a rozpoutteni fazf v tuhych kovech, umoiiiujicf s libo-
volnou celkem pfesnosti ureit tyto hodnoty pro krystaly
libovolneho tvaru. Seskupeni krystalu a tvofeni poly-
krystalickych shluku neni na pfekulku pfi mereni tomto
zpusobem.
Teleso libovolneho tvaru, objemu V, povrchu S, zvetluje
(nebo zmenzuje) sve rozmery tak, le vFechny body lelfci
na jeho povrchu jsou premisfovuny na stejne vzdalenosti
dS po kolmici k tomuto povrchu. Elementarnf zvetseni
(nebo zmensenf) objemu telesa bude
Za as dt, behem ktereho probehla tato zmena roz-
mLru, bude:
dV dS
dt = Sat'
Tato rovnice odpovfda jak ojedinelemu telesu, tak
i skupinam Wes za pfedpokladu, le rychlost zmeny roz-
S
meru dl bude stejnu pro v9echna telesa. PH tom S a V
pfedstavujf konecny povrch a objem skupiny teles. Po-
ulije-li se teto rovnice k ureeni slitiny, ve ktere dochazi
ke krystalisaci nebo rozpoutteni jakekoli faze A, a
bude-li objem teto faze v jednotce objemu slitiny x, po-
vrch faze na jednotku objemu slitiny S a linearni rych-
losti rustu (rozpouztenf) C, zmeni se tato rovnice v rovnici
dx _
dt - S?Cl.
I Zavodskaja laboratorija (1951), e. 7,
Pak velikost linearni rychlosti rustu nebo rozpouzteni
bude:
C= 1 dx
S dt
Tedy linearni rychlost rilstu (rozpouzteni) faze se rovna
objemove rychlosti premeny teto faze, delene povrchem
krystalisace (rozpouzteni).
Pokusne stanoveni linearni rychlosti pfemen u tohoto
zpusobu nepfinasf obtile. Povrch faze S se jednoduse
urCi methodou seen (G. A. Saltykov, Zavodskaja labo-
ratorija XII [19461, str. 9 ai 10).
K ureeni objemove rychlosti pfemeny staM zjistit obje-
move podily faze A ve slitiny, odpovidajicf poLatku a
konci kratkeho okamliku Lasu, a rozdelit rozdil techto
hodnot na hodnotu easu.
Ureeni objemu se doporueuje provadet pokud molno
pfesne (Glagolev, Kolieestvennyje metody analysa agre-
gatov pod mikroskopem, Gosglolizdat). Je-li znam objem
faze A v zavislosti na ease, pak objemovi rychlost pre-
meny mule byti ureena grafickym diferencovanim.
K vysvetleni moinosti uvedeneho zpusobu mereni uvedl
autor vysledky stanoveni linearni rychlosti karbidicke
faze v austenitu pfi ohrevu oceli SCh 15 rychlosti 4? za
vtefinu. V obr. 1 jsou uvedeny hodnoty teploty T, obje-
move podily karbidicke faze x a povrchu karbidicke
faze S v zavislosti na easu t.
dx
Hodnoty a- , dosalene diferencovanim kfivky (x - t),
vztahujicf se k pffslus"nym hodnotam S, davajf podle rov-
nice hledanou linearni rychlost rozpouttenfm C1.
Tyto hodnoty v zavislosti na teploty jsou:
T,?C C1 n/vt
820 1,8
845 1,9
860 2,0
895 2,2
920 2,4
945 2,6
975 3,0
Volba tohoto zpusobu mefenf pfedpokladu jen stejnou
lineurnf rychlost rustu a rnzpoust6nf pro vsechny eastice
dane faze. PH rozpouslteni je nutno uvalovat, le rychlost
rozpoustenf mule zaviset na rozmerech castic; v tomto
pflpad6 zmefena rychlost rozpoustenf je stfedni hodnotou
41
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
celb faze a neobjasi uje individualpf chovanf eastic.
V uvedenem pffkladu se hodnoty Ci vztahovaly nejen na
celou karbidickou fazi, ale i na libovolne,jednotlive eas-
tice, protole se rozmery techto karbidickych zrn od sebe
pfili? neli?ily. Hk.
Vrubova houlevnatost ocell 4140 ve srovnani s oceli
TS 4140.')
Na sjezdu SAE Iron and Steel Technical Committee
v Detroitu referoval W. G. Bischoff o vrubove houzevna-
tosti oceli 4140 a TS 4140. Zkou?ky provedene u firmy
Timken Roller - Bearing Co. mely ureit vhodnost pouzitf
oceli TS 4140 pro 81 mm hlavne minometu, u nichf byla
0C
L r
76i korosi.
Povlaky bez p6ru zustanou na vzduchu stale leskle a jsou
trvanliv6jii net povlaky chromove a niklove. Cin-nikl je
elektr(ichemicky uilechtilejif net ocel a men6 uilechtily
net m6d. Srati-li se slitina primo na ocel, nesm6ji byt
v povlaku p6ry, nebof jinak se ocel v p6rech rozruiuje;
proto se ma ocel napfed pokovit m6di, nebof na oceli je
t6fko dosahnout povlaku bez p6ru. Povlak ma mit tlouif-
ku 0,013 mm. Povlaky jsou odoln6 v{i6i kuchylske soli,
zfed6nym minerilnim kyselinam; rozruiuje je ?koncentro-
vane kyselina solna a sirovi, jen nepatrn6 kyselina du-
si6n6. Jinak je povlak v66i jinym 6initelum odoln6jii net
samotny cin a nikl.
Povlak cinu s niklem je jednoducha slou6enina meta-
stabilni faze NiSn. Sratenina je za normalni teploty a za
vyiifch teplot stela; za teploty 325? C po6fna rekrystali-
sovat. Rekrystalisaci doprovazi zm6na objemu a uplne re-
krystalisace vede k rozruieni, zvlait6 je-li povlak tlusty.
PM stalem pouffvani nema byt teplota nad 300? C. Za-
hfiva-li se slitina na teplotu rekrystalisace, po6fna tavit
za teploty 800? C a upln6 je natavena za teploty 1240? C.
Slitina je tvrda a kfehka. Jejf Vickersova tvrdost je 650.
Protofe povlaky nemaji vnitfni pnuti, neni nebezpe6i
spontanniho praskani a odpryskavanf povlaku.
Typick6 pfiklady poufiti jsou u automobilovych sou-
64stf, piedm6tu pro domacnost, ozdobnych piedm6tu atd.
kit.
H. W. Perry
Vyroba povlaku z karbidu. wolframu.?) 669.27.7
Fa Linde Air Products Co v New York City oznamila,
fe byl propracovan zpusob a zarfzenf pro platovani 6asti
stroju, nastroju a jinych piedm6tu (z oceli nebo nefelez-
nych kovu) povlakem karbidu wolframu, ktery podstatnts
zvyiuje odolnost piedm6tu proti ot6ru a prodlufuje tivot-
nost ph namahani trenfm.
Popis zatizeni neni jest6 piesn6 znam, pon6vadf zalefi-
tost je jeit6 v patentnim fizenf. Kdy budou oznameny
podrobnosti, neni znamo, je viak pravd6podobne, fe
vzhledem k tomu, fe uvedeni firma je vedoucim podni-
kem ve vyrob6 kysliku a zafizenf pro fezani a svafovani
kovu kyslikem, bude tento novy zpusob platovani jakousi
obdobou metalisace. Take je pravd6podobne, fe platovany
pfedm6t bude upevn6n stabiln6 ve stroji. Tato domn6nka
je oduvodn6na tim, fe plochy, jet mohou byti platovany,
jsou zatim omezeny na delku 1000 mm a iifku 150 mm
(pfi rovne ploie), nebo na prum6r od 3 do 150 mm. Vnitfni
plochy mohou byti platovany do hloubky rovnajicf se
prum6ru a plochy predm6tu nepravidelnych tvaru mohou
byti platovany az asi do uhlu 45? v pfipad6, fe je mute
plamen pffmo zasahnouti.
A6koliv bylo k platovani pokusn6 poulito mnoho ruz-
neho materialu, dijkladn6 bylo prozkouieno zatim pouliti
piedm6tu, platovanych materialem o slofeni 92% karbidu
wolframu a 8% Co. Tyto prvky jsou v kompaktnf form6
a celek se list od spekanych karbidu tim, fe krom6 odol-
nosti proti ot6ru ma povlak jes"t6 jine specialni vlastnosti.
Tfmto materialem bylo zkouseno platovani ruznych
kovu, jako hliniku, m6di, mosazi, hof6iku a titanu. Dosud
se nepodafilo nanesti tyto povlaky na pfedm6ty pied
platovanfm chromovane.
Platovana vrstva ma oby6ejn6 tlouifku 0,0125 at 0,50
milimetru, a6kpliv bylo zjiit6no, le prave velmi slabe
vrstvy velmi dobte odolavaji mechanickym i tepelnym
53
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
narazum. Ma-li byti povrch po platovani brous"en, pak se
dava asi 0,1 mm jako pf?fdavek na brou?eni. Samgtny na-
ne?eny povlak je jit dosti hladky a stai:f pro mnohe it ely
(pilove zuby, ozuby textilnfch vreten atd.). V pf?ipad6 tex-
tilnich vteten jii povlak o t1ou?fce 0,025 mm chranf ozuby
dobte proti oteru pusobenim pfskovych zrnli ek, obsaie-
nych v bavlnl nych plodech, i kdyt vf?etena b6ii rychlosti
at 2000 otA6ek za minutu.
Behem platovani dochazf k ohf?evu zakladniho materialu
na maximalne 2000 C, take nemuze dojiti k deformaci
pfedmetu. Platovana vrstva lpi na zakladnim materialu
jen mechanicky, ponevadi za tak nizkych teplot nemuze
dojiti k jinemu spojeni. Presto je v?ak spojeni velmi pev-
ne a mezi obema vrstvami neni pozorovati ani dutinky,
ani kysliLnikove mezivrstvy. Platovaxia vrstva ma jemne
huste zrno; poresnost je tak mala, to ji lze zanedbati. Pla-
tovana vrstva ma stejnou tvrdost jako karbid wolframu,
pfesto v?ak snese uri itou deformaci. Vrstva tlou?fky
pod 0,075 mm pfedstavuje po brou?eni maximalni odolnost
proti razu; jakakoliv deformace zakladniho materialu
zhor?uje v?ak jakost povlaku.
Nejduleiitej?i vlastnostf povlaku je zmensenf tfeni a
zvy?enf odolnosti proti oteru nasledkem hladkeho po-
vrchu, vznikleho stejnomernym vazanfm 6istic karbidu,
a nasledkem velmi nizkeho modulu pruinosti povlaku ve
srovnani se spekanymi karbidy. Tvrdost povlaku se pohy-
buje kolem 1350 Vickerse.
Odolnost proti otcru je podstatne vy?s"f nei u litych
slitin, chromovanych ptedmetu, nastrojovych oceli nebo
spekanych karbidu. Tak na pi`. proti spekanym karbidum
je odolnost tohoto povlaku trojnasobna.
U m6fidel, kde je poutito tohoto platovani, neni nutne
po6ftati s jinym koeficientem tepelne roztainosti, kdezto
u m6fidel, kde je pouiito spekanych karbidu, nutno po-
uifvati korekci.
Velmi dobfe se toto platovani osvedeilo ph vyrobe spe-
kanych kovu (pro vyrobu tyei, jimii se karbidy lisujf). Ve
srovnani s tvrdym chromovanim bylo zde dosaieno at
12nasobneho zlep?enf.
Brou?eni po platovani musi se provadit velmi peLlive
a za pouiiti chladicf tekutiny je?te pied brou?enim.
PH tomto zpusobu platovani je vyhodne, ie neieleznych
kovu lze pouiiti i tam, kde by tyto pro svou nizkou odol-
nost proti oteru tiplne selhaly. Tak na pf?. je motne vy-
robiti pf?edmety z medi nebo hlinfku, jet maji vysokou
elektrickou vodivost a pfftom jsou velmi odolne proti
oteru.
Cenove podklady pro tento zpusob platovani fa Linde
dosud nesdelila. Ing. Chv.
Pajeni, svaiovani a iezani kovu.
Mcdovar B. I. - Asnis A. Je.
UrEenf mikrostruktury svaru nerezavejici oceli na zaklade-
miktrotvrdosti.?) 669.14.018.8:621.791:620.18
Zakladnfm pozadavkem u svaru nerezavejici oceli je
jejich stalost proti mezikrystalicke a v?eobecne korosi.
Stalost svatenych spoju se uriuje povaf?enfm vzorku po
dobu 72 hodin v roztoku, obsahujicim 10% H2SO4 -
- 10% CuSO4. 5 H2O, s nasledujfcim zkou?enfm na
ohyb. V posledni dobe se take pouifva methody anodic-
keho zpracovanf. Obe tyto methody bohutel liplne ne-
charakterisujI jakost svaru.
PHf inou zpusobujfci mezikrystalickou korosi kovu sva-
ru je vylucovani karbidu chromu podel krystalitd svaru.
Svary nerezavljicich oceli mail dvoufazovou strukturu
(austenit + ferrjt nebo austenit + karbidy) a v nekterych
pfipadech strukturu tf?ifazovou (austenit + ferrit + karbi-
dy). Kdyby bylo moino pod mikroskopem lehko stanovit
pfitomnost karbidu chromu, znamenalo by to zjedno-
du?eni hodnoceni jakosti svaru. Vrade pfipadu by to,do-
volilo hodnotit utitei nost svaru bez provedenf zkou?ky
na stalost proti mezikrystalicke korosi.
Av?ak mikrostrukturnf slolky svaru nerezavejici oceli
jsou tolik podobny jedna druhe, ie jejich rozli?eni je tei-
ke, zvla?tts pH velkych zvet?enfch. Prometeni mikro-
tvrdosti v?ak dovoluje uri it ptitomnost karbidu, a tudi
pine zhodnotit jakost svarenyeh spoju.
Zavodskaja laboratorija 15 (1949), 6. 5, str. 570.
54
Toto zkou?eni bylo provadeno na vzorcich, vyfezanych
napfic svaru nerezavejici oceli Cr-Ni 18-8, svaf?ene elek-
trodou shodneho chemickeho sloieni s kyselym bezman-
ganovym tavidlem.
eislo tvrdosti se stanovi podle vzorce:
1,854 P
HV = d2 (v kg/mm2),
kde znaef: Hv cfslo tvrdosti, P zatizenf, d delku vytlaeene
ilhlopf ny v setinach mm.
Zkou?ky ukazaly, ze mikrotvrdost svaru, majici jedno-
fazovou austenitickou strukturu, a mikrotvrdost zaklad-
niho kovu je prakticky stejna (tab. I).
Misto Tvrdost Hv pf?i zatfzcni 50 g
zakladni kov
210 kg/rnm2
(austeniticka ocel 18-8)
(stfednf hodnota z 9 me1enl
kov svaru
217 kg/mm2
(austenit)
(stf?ednf hodnota z 8 mcf:enf)
U svaru, majicich dvoufazovou strukturu, skladajici se
bud z austenitu a ferritu nebo z austenitu a karbidu, bylo
moino urtit charakter strukturnfch soueastf kaideho
svaru jen zmerenfm mikrotvrdosti (tab. II).
Tvrdost Hv ph zatfteni 10 g
Svar
austen to I ft rritu karbidu
obsahujlei ferrit
232 kg/nim2
165 kg/mm2
-
obsahujiel
karbidy Cr
216 kg/mm-
513/kg mm2
Zna6np rozdil v mikrotvrdosti ferritu a karbidu je videt
jiz p11 srovnani diagonal vtisku diamantove pyramidy,
provedou-1i se na austenit a druhou strukturni slozku.
V pripade austenitu a ferritu se rozmery vtisku malo lis"f
jeden od druheho. Jsou-li vs'ak pritomny karbidy, jsou
diagonaly vtisku v austenitu znaene vet?I nei diagonaly
vtisku v karbidech.
Rozmery strukturnfch sloiek svaru jsou velmi male.
To ma vliv na ptesnost m6feni. G. Ja. Vasiljev stanovil,
ze velikost zrna ma vliv na mikrotvrdost. Druzi badatele
ukazuji, ie na velikost mikrotvrdosti ma vliv okolnost,
je-li vzdalenost od vtisku k hranici zkou?eneho objektu
(zrna, krystalu vzorku) mensi nei dvojnasobek diagonaly.
M. M. Chru?cov a Je. S. Berkovi6 ukazali, le velky vy-
znam ma take tlou?fka zkousene easti zrna, ulotene pod
povrchem vybrusu. Tato tlousfka nema byt mensi nei
desetinasobek hloubky vtisku.
Je pf?irozene, le pri zkouseni mikrotvrdosti svaru tyto
podminky nemohou byt zdaleka splneny. Pitt vyse popi-
sovanem mereni mikrotvrdosti svaru zachycovaly vtisky
mimo zkousenou strukturni slozku take austenit. Jelikoz
austenit je tvrdsf nei ferrit a mek6i nei karbidy chromu,
jevi se mikrotvrdost ferritu ve svaru vyssi a mikrotvrdost
karbidu niz?i. Av?ak tato okolnost nezmens"uje vyznam
zkouseni mikrotvrdosti svaru, ponevadt pro ur6eni jejich
struktury neni tak dileiita absolutnf velikost tvrdosti
jako vzajemny pomer mezi tvrdostmi jednotlivych struk-
turnich sloiek. Proto k ziskani llplne charakteristiky ja-
kosti svaf?eneho spoje je nutne provest zkou?eni mikro-
struktury svaru take zm6fenim mikrotvrdosti.
Ing. Dr F. Labonek.
E. C. Rollason - R. R. Roberts
Vliv rychlosti ochlazovanf a chemickeho sloieni
na zkfehnuti svaru.*) 621.791.5.19-153.88
Zrychlene ochlazeni elektrickych svaru z nizkouhlikove
oceli sniiuje jejich houievnatost, anii to ma v?ak vetsi
vliv na mez prutainosti a mez pevnosti. Sni2eni hou-
') Journal of the Iron and Steel Inst. (1950), October, str. 105
al 112.
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
tevnatosti je zvlast6 vyrazne, byl-li svar zchlazen na
teplotu 1000 C dfive net za minutu. PH takove rychlosti
zchlazeni je sifka ovlivneneho pfisma pfiblitne 2,5 mm,
t. J. utsf net po normalnim ochlazeni.
Nfisledkem tak rychleho ochlazeni nAvarove housenky,
nanesene z r&znych elektrod, zkrehly. V nekterych hou-
senkach byly pritomny i male transkrystalicke trhlinky.
Tyto trhlinky nevznikly v rychle zchlazenych svarech (te-
pelne nezpracovanych) s nfzkym obsahem vodiku. Po-
n~,? N; Nn
60
40
?U
MO
0 4 06
pousteni na teplote 650?C odstranilo zkfehnuti. Je-li hou-
senek vice, mute byt vodik tak koncentrovan, to je ne-
bezpe6f vzniku trhlinek. V rychle zchlazenych housenkdch,
vyrobenych z elektrod s vysokym obsahem vodiku (nad
12 cm3/100 g), byly nalezeny trhlinky. Krehkost takovych
svaru se popoustenfm na 650? C zcela rieodstranila.
Pfftomnost Mo, Cr a V v malem mnotstvi sniiuje po6et
trhlinek, vetsf obsah vsak p$sobi opa6ne (obr. 1). Potet
trhlinek se tet zvetsuje se zvysujicim se obsahem vodiku
a dusiku (obr. 2). Pusobeni vodfku je mocnejsi.
Jak ukazuje kvalitativne obr. 3, je rozpustnost dusiku
ve svaru zvysovana nekterymi legujicfmi prvky.
Vznik trhlinek ve zkousenych svarech se prii~itfi vodiku,
a to v tech oblastech, kde houtevnatost byla jil sniiena
pfitomnosti pfechodnich transformadnich slolek austeni-
tu. Na rozsah a vlastnosti takovych oblastf ma silny vliv
dusik a uhlik.
Tyto obtite nastdvaji v praxi pouze u maleho po6tu
svaru. Kde jsou takove podminky, to vznik trhlinek je
pravdepodobny (silne desky - pusobicf rychlejsf ochla-
zovani), lze doporuCit pfedehfati nad 1001 C. Rychlost
chladnuti ize v techto pflpadech snitit poutitim special-
nich svatovacich method, ktere pfinfiseji velka mnotstvi
tepla. Kd.
M. Renaudie 621.791.5
Soubasny vyzkum hospodfirneho tezani kyslikem.*)
Zprava uvadi pfehled nejnovejslch vyzkumu fezfini
tlustych ocelovych plechy kyslikem. Z mnoha einitel$,
ktefi mail vliv na vylohy, jsou podrobeny vyzkumu: spo-
treba plynrl a motnosti ji redukovat, vyhody fezacich
sp16ek s kanfilem, jehot tvar je smerem 1 e spiece rozsf-
ten, a poutiti jednotneho nizkeho tlaku kysliku.
Strojnf poleni tlustostLnnych kusu.
PH zavfideni teto nove techniky fezdni kovil bylo po-
ulivano vodiku jako topneho plynu. Maximfilni tlousfka
materifilu, u ktere bylo dosazeno eisteho fezu, nepfesaho-
vala 800 mm. V letech 1936 at 1939 se podafilo spole6-
nosti Air Liquide dosfihnout t'istych rezil na pfedehffitem
materialu o tlousfce 1020 mm. PH zkouskfich bylo po-
utito fezaci spiCky o velkem vnitfnfm prilmeru a nizkeho
tlaku kyslfku. Do roku 1949 se podafilo British Oxygen Co
fezat kyslikem ocelove kusy o tlousfce 1500 mm i vice.
Pouiity fezaci horak mel topnou hubici s nekolik otvory
a 'rezacf s"pieka mela vfileovity kanfil. Prumer tohoto ka-
nalu byl %" (18 mm), tlak kysliku piked vstupem do ho-
faku hinil 15 at 25 lbs psi (1 at 1,5 atm.). Tento tlak se
zmensoval se zvctsujfcim prilm8rem kanalu. Tak bylo
dosazeno toho, le vystupujici fezaci paprsek mel sprfivny
vdlcovity tvar. fteznfi rychlost u nejvetsich tloustek byla
1 at 2,5" za minutu (25,4 at 62 mm/min.). Nejlepsich vy-
sledkti bylo dosazeno pfi poutiti nizkeho tlaku kysliku;
jeho spotfeba vsak byla znaena. Ohfivaci plamen musel
byt mocny a jeho delka rovna tlousfce fezaneho materialu.
Pfi techto pokusech bylo zjisteno, to na pfime v"lohy
za fezani plechtl z mekke oceli kyslikem maji vliv: tvar
a prtlmer kanfilu "rezacf spiCky a tvar a druh ohffvaciho
plamene. Ve zkouskach se pokraCuje a pfesndjsf vysledky
byly znamy teprve v roce 1952. RovnB spolednost Linde
Air Products ma novou konstrukci fezaciho horaku, jimt
mono fezat ocel do tlousfky 1500 mm. Sada fezacich
spibek ma valcove kanaly o prdm8rech 5 at 18 mm. Se
spiekou, kterfi ma prilmer kanfilu 5 mm, mono fezat oce-
love plechy 50 mm tluste. Potfebny tlak kysliku je 2,5 atm.
a bylo dosazeno rychlosti fezu 75 at 100 mm/min. Je-li
prilmer kanalu `rezacf spi6ky 18 mm, pak mono fezat
mekkou ocel o tlousfce 1500 in. Potfebny tlak kyslfku
nepfesahuje 0,7 atm. a rychlostrezu eini 36 at 50 mm
za minutu. Hofakem firmy Air Reduction motno fezat
ocel do tlousfky 1700 mm. Tyto nove typy fezacich sou-
prav znamenaji znaena zlepseni v technice fezanf tlusto-
stennych ocelovych souCasti.
ZnaCnych 'aspor na spotrebe plynu ize dosdhnout vhod-
nou konstrukci hoidku.
Nasledujici rozvaha o spotrebe plyml plat! pro strojni
rezani tlustych ocelovych plechu. Spotfeba acetylenu na
1 in delky fezu pro horfiky ruzne konstrukce v zavislosti
na tlousfce fezaneho materialu je vynesena na obr. 1.
Kfivka a udava spotfebu acetylenu, kterou zjistili pfi po-
Ct
400
soo
200
too
50 100 00 200 250 300
TWOSTMA MATER+ALU V mm
kusech s hofakem zvlfistni konstrukce Spraragen a Clau-
sen (podle Welding Journalu, kveten 1940). Kfivka b udfi-
vd vysledky zkousek s konstrukci hoi?aku podle C. G.
Keels (1949). tezne podmfnky byly u obou autorti rilzne.
55
CsL
POLE
OHAiv
TRH
?25
TRH!
Y
.+
.60
. so
eE
TRHL
?+
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Rozhledy. Roe'. VIII., Lis. 1.
Presto vgak spotfeba acetylenu je velmi mala. PH fezani
tloustek nad 30 mm a poutiti hofaku zvlagtnf konstrukce
sniluje se spotreba acetylenu o 50% a vice proti spotfebe
u normaniho hofaku. Rovnet spotfeba kysliku byla o 10
az 20% nitsi, net ji udava C. G. Keel. ftezne rychlosti do
tlougtky 70 mm jsou ponekud niis"f proti iidajtlm tohoto
autora, u vetsich tlougt6k jsou zase mnohem vyggi.
Kfivky c a d udavaji hodnoty spotreby acetylenu pro
ruzne konstrukce hofaku podle Oxhydrique Internationa-
le. Kfivka e je vksledek zkousek, ktere provedl Ancion
s novkm typem vysokotlakeho hofaku. Hlava hofaku je
jednodilna, s tremi topnkmi kanalky, ktere jsou skloneny
ke smeru proudeni kysliku z fezneho kanalu. Pro fezani
materialu tloustky od 3 do 300 mm mel valcovitk "rezaci
kanal prumZry 1 at 3,3 mm. Konstrukce horaku podle
M. Happe dava pfiblitne tytet vksledky. Zde je vsak fez-
na hlava dvoudilna. Topna hubice ma 6 kanalk&, rozmfs-
tenkch na krulnici o prumeru 4 mm. ftezaci gpifky mely
valcovite kanalky o prumerech 0,8 mm, 1 mm a 1,2 mm.
Zaverem moino fici, ie vhodnou konstrukci hofaku
molno dosahnout znaCneho zmengeni spotreby acetylenu
a kysliku, anit se citelne zmengi rychlost fezani.
Pou,titi r"eznych gpieek s rozgirenym kandlem.
Aversten (firma AGA Svedsko), porovnal spotrebu
plynti a fezne rychlosti horaku s feznou gpiCkou, ktera ma
kanal smerem k ilsti rozgifenk, s hofakem o valcovitem
kanalu feznaspieky. Rozgifenk kanal je mime odlignk od
tvaru, navrieneho Zobelem (obr. 2). Byl vykonstruovin
kanal, jehoi opracovini je snadne a jeni zarueuje doko-
nale -v alcovk tvar fezaciho paprsku pro dank tlak kysliku.
Topna hubice je pro oba typy hofaku stejna. U normal-
niho hofaku bylo pouiito tfi fezacich gpieek o prtlmeru
valcoveho kanalu 1 mm, 1,6 mm a 2 mm. Vyzkougene ex-
pansni fezaci gpifky mely tri rt=e tvary kanalu. Z{ltenk
prfifez mel tyto pr emery D1:0,7 mm, 1,4 mm a 1,9 mm.
Byly konstruovany pro jednotnk tlak kysliku 5 atm. Re-
A
Y
N N
o
K
rt
-
k
AW SWd
KA3
0
ROZ
IRENYI
KAN L
~o
s
30 a
zany byly mekke ocelove plechy o rizznkch tlougtkach
(od 6 mm do 130 mm).
Porovnanim vksledk{1 zkougek s obema druhy horak'l
se ukazalo, le temef ve vsech pfipadech bylo dosateno
vetlf rychlosti fezu u hofaku s fezaci spiekou, kteri mela
zvlatni rozsifenk kanal. U oceli o vetgi tlougtce net
56
80 mm bylo dosateno o 50% vetsi rychlosti fezu. Rovnet
spotfeba kysliku na 1 m delky fezu byla citelnis mensi.
Na obr. 3 jsou porovnany prime vklohy za fezani rtilznkch
tlougt6k plechu pro oba druhy fezacich gpiCek. Pfimkmi
vklohami se zde rozumi soutet vkloh za mzdu, kyslik a
acetylen. Vilcovk kanalek rezaci gpiCCky mel prumer
1 mm. Nejmensi prumer rozgifeneho kanalu byl 0,7 mm.
Z uvedeneho diagramu je patrno, to pfi poutiti fezne
s"pieky s rozgifenkm kanalkem klesaji pfime vklohy za
fezani o vice net 25% (t. j. u tlougt6k materialu nad
15 mm). Aversten se zameril svkmi zkgugkami specialne
na sniieni spotfeby kysliku.
Firma Linde Air Products poutiva Irezacispieky s roz-
gifenkm kanalkem, kterk ma v nejmer.gim prufezu pr--
mar 1 mm. Tak bylo dosaleno na plechach o tlousfce
12,7 mmrezne rychlosti 43 m/hod. a u plechu 25 mm
tlustkch rychlosti 35 m/hod. Tato konstrukce fezne gpifky
dovoli nejen vysoke rezne rychlosti, ale sniiuje tez zna6-
ne spotrebu kysliku.
Jednotny tlak pro fezaci kyslik.
Normalni "rezaci horak je vybaven sadou fezacich gpieek
pro 'rezani materialu v ureitem rozmezi tlougtek. Aby
bylo dosateno optimalnich podminek fezu, menime tlak
kysliku. Pro urtitou tlougtku materialu je v tabulkich
udano Cislo patriene "rezaci gpifky a potfebnk tlak kysli-
ku. Tyto hodnoty zavisi na konstrukci horaku. Pali6 vgak
obyCejn6 techto navodu nedba a voli vygsi tlak kysliku;
v domnence, le tim zvkgi rychlost "rezani, spotfebuje ab-
normalne vysoke mnoistvi kysliku. Jak jii bylo dfive
uvedeno, vykonstruovala firma AGA (Svedsko) hofak se
sadou fezacich gpiCek s expansnim kanalkem pro jednot-
nk tlak kysliku 5 atm. Je jim moino fezat ocelove plechy
o tlougtce 6 at 130 mm. Tim je zjednodugen poCet operaci,
spojenkch s pfipravou fezani. Pro danou tloustku feza-
neho materialu se zamontuje patriena fezaci gpieka a na
stroji se nafidi rychlost fezu. Toto zjednodugeni prace je
zvlagt vkhodne pfi centralnim rozvodu kysliku. Tlak
v rozvodnem potrubi mile bkt udriovan na ureite vkgi,
takle urezaciho stroje neni treba redukenich manometru.
Rovnei byl vyzkougen nizkk fezaci tlak kysliku (0,3 at
0,5 atm.). U malkch tlougtek materialu vgakIn~b la zjig
Lena iadna i1spora kysliku.
Ocel v Mini Africe*)
Ve vkchodnim Transvaalu maji bkt zrizeny novezele-
zarny s kapacitou asi 70.000 t suroveho leleza a 48.000 t
oceli rocni vkroby. Surove ielezo se vyrabi pochodem
Kruppovkm v hrudkovne s nasledujici f1pravou v pecich
Thomasovkch. Surova ocel se vyrabi v kyselkch konver-
trech a dale valcuje.
Zatim co vkroba suroveho ieleza ve vysoke peci vyta-
duje dobre koksovatelne uhli, proces Kruppuv se spoko-
juje s mene hodnotnkm uhlim. Poulivane rudy z nejblii-
giho okoli maji toto sloleni: 47,5% Fe, 23,9% Si02,
7,5% A1203, 0,17% MnO2, 0,80% CaO, 0,09% S, 0,19% P.
Do hrudkovny se pfisazuje jedine 10% vapence.
Uhli pro hrudkovne ma sloleni: 50,6 at 58,9% C, 1,0 at
2,7% S, 1,9 at 3,4% vody, 25,5 at 29% prchavkch latek,
12,5 at 19,6% popela.
Jeho vkhrevnost je 6150 at 6900 kal/kg.
Vsazka do otaeive hrudkovny ma sloieni: 2150 kg rudy,
1000 kg uhli, 100 kg vapence.
Produktem jsou hrudky velikosti at muzske pesti a jsou
prodejne, nezpracuji-Ii se hned na tekute surove ielezo
v pecich Thomasovkch. Uhlik, fosfor a sira se upravuje
pfidanim antracitu, vapna a manganove rudy a surove
ielezo ma miti toto sloieni: 94 at 96% Fe, 2,5 at 3,0% C,
1,0 at 1,5% Si, 0,6 at 0,9% Mn, 0,1 P, 0,05% S.
Ocelarna bude mit bubnovk misi6 o obsahu 200 t, dva
Bessemerovy konvertry po 10 t, odlevaci viz a ostatni
potrebna zavateci zafizeni.
?) Iron Steel 25 (1952), 6. 3, str. 93.
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
Smernice pro upravu rukopisu.
26.ddme pp. autory a dopisovatele nai?eho listu, aby v zajmu ulehdeni prate sazeftvy a udetteni dasu, spo-
jeneho s tipravou rukopiisu, laskave dbali ni!'te uvedenych smdrnic pro irpravu rukopisu.
1. Nuzev 151fnku. Uved'te, pokud mono, vystigny a kratky nazev bldnku, kter$r by byl voditkem, pro oznaaeni
dlanku desetinneho tfideni.
2. Jmeno autora. Uved"te takd svd pine k1estni jmdno, titul a adresu. Pro uiehdeni styku s redakel uved'te,
pokud moino, i telefonni Lfslo.
3. Rukopis. a) Pitte po jedne strand papiru formatu A4.
b) Pike titelnd, nejlepe strojem, a poutivejte airok6ho fadkovade (pidte ob fadku).
c) Na levd strand papiru ponechte volny okraj asi 4 cm pro korektury a tipravy a piste, pokud
mobno, v stejnem pobtu fadek na strence a v stejnd ddlce fadku.
d) Stran'ky lislujte.
e) Rukopis zasilejte s jednirn prtiklepem.
f) Na obalku uved'te podet strdnek rusk o,pisu, podet tabulek a vykres$.
4. Tires. Pod nazvem kaideho elanku tiakneme kursi vou, t. zv. tirdi, t. j. kratky obsah ?Llenku v heslovitych
vetach, ktere vvdy v Llanku uved'te.
5. Obsah Llanku. Rozddlte dldnek na tfi Usti:
a) iUvod - t. j. kratky popis a souhrn hlavnich both.
b) Jadro - kterd podle potfeby delte vhodnymi nadt)isy na kapitoly.
c) ZavBr, obsahujici souhrn hlavnich, nejvystiinejaich bodfi v eldnku.
Latku vhodnd ro7.d6lujte na odstavice. Pozni;.m.ky a odvolani na literaturu, jakoi i pom$eky, jic A jste
you ili, oznadte v textu hvezd'iukami' nebo eisly, ktera muss korespondovati s poznS.rnkami pod darou, resp.
s diselnym o'znaLenim prehledu literatury, kterou otiskujeme na konci Llanku. V textu ozna,6te i misto, kde
by bylo vhodnd zalomiti tabulky a obrazky.
6. Tabulky, dfagramy, obrfizky. Tabulky sestavte pfehledne, rozdelte je earami ve sloupce a odstavee a opa-
tfe pfisluanS7ni ndzvy. Obrazky v'idy prtekreslujeme, aby byla v Lasopisu zachovena jednotna uprava a jed-
notny popis pismeny. Podklady pro pofizeni obrdzku zasllejte jasne, s uvedenim napisu, pfip. s legendou,
oznaeujici bli'Ee d'etaily v obrazku. U obrazkti struktur, mikrosnimk$ atd. uve(rte zvdtdeni, leptadlo a pod.
K reprodukci jsou nejvhodnej'ai fotografie, pofizene na tvrdt m, lesklem papiru.
7. CIzf znakky, rovnice. Ci'zi znaeky, v becnd literatute nepoutivand, fecka pismena, odmoceniny, umiocniny,
indexy atd., piAte LitelnL a vsazujte do textu napadnL. - Rovnice vyzna46te v Llanku co nejpeZliveji; lepe
je psati je rukou tiskacim pismem, proto2e strojem psane rovnice jsou nezretelnd.
8. Vydet llteratury: Od'volavate-li se v dlanku na pou2iti literatury, sestavte ke konci e'Ianku na samostat-
nem archu pfehled literatury s uvedenim jmdna au tora, roku, knihy, svazku a stra,nky, kterd musi byti
souhlasnd s Lislovanim, pokud ho bylo pouriivano v textu. Na pr. 1)
1) W. E. Smith, Iron Age, 1941, 60, str. 390.
Pofadi autorfY sestavte v abecednim poi=adku.
9. Zavdr Clfinku pro pteklad do cizich feCI. K informovani ciziny je za kaicl'ym dldnkem kre.tky zaver
o deseti al patnacti tiskovych radcich, ktery ma vystihnout obsah dlanku a ktery je tdi pfeloten do rua-
tiny, v obsahu tei uveden nadpis] anglicky a francouzsky. Wane pp. autory hlavnich Llank$, aby tento
zavdr, urbeny pro pfeklad, k Llanku pfllo2i1i. Take pfeklad tohoto zaveru do ruiskd feei je v1t'any, ale no
nezbytny. Kandy pfeklad projde jeatd jazykovou korekci.
10. Autorske korektury. Texty 6lankui, zaslanych k uvefejn6ni, jsou pfed tiskemi odbornd i jazykove upra-
veny. Po vysazeni jsou obtahy 6lank$ zasilany autorovi ke korektu e. PM oznaeove,n1 chyb neopravujte
v textu (do vytiateneho sloupce), nybri na okraj papiru tuukou nello perem a poutivejte bdinych korek-
torskych znakfi. Korektury vyfizujte rychle, aby se tisk Vaseho pfispevku nezdrroval.
11. Redakdnf uzdv6rka. Uzavi rka konci 5. the kaiddho mdsice.
Dekujeme Vann, 2e zachovavanim techto smi rnic udinite svoji spolupraci s nami radostnou a zbavite nas
zbyteene prate. V pfipade, te by pfi dodani rukopis$ nebyly tyto smdrnice dod'r2eny, museli bychom nahradu
za prate spojene s upravou rukopisu odedisti autortim z honorafe.
Splatnost pojistneho za motorova vozidla.
1. bi?ezna je splatno pojistne na poji"stenf zikonne odpovednosti. Specialni vplatni listky vydavajf na
poiidini inspektoraty Statni poji'sfovny ve v"sech okresnich mestech (di. okresni pobocky l`eskosloven-
ske pojisfovny, n. p.). Pojilstne se platf ze vsech vozidel, ktere majf poznivacf znacku, i kdyi se s nimi
po pi. nejecdf.
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
 Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9
ODBORNE TECF
SOPISY
prinaseji nove poznatky nasi i sovetske vedy a techniky,
umoznuji sirokou vymenu zkusenosti,
prispiva ji ke zdokonaleni pracovnich postupu,
pomahaji ke zvysovani vykonu i hospodarnosti.
Podnikovfi organisace, te?chnidko-organisakni a ekono-
mieky mBsiLnik, rodni predpl. 180 Kds.
1 etni evidence, m6sienik ministerstva financl, rodni
predplatn6 180 Kcs.
Normallsace, mesi6nik ITfadu pro normalisaci, rodni
ptedplatnd 156 K6s.
Pfir$stky technickych knihoven, vychazi 8kr&t ro-dnS,
predplatn6 na rok 80 Ms.
Uhli, m6sidnik pinisterstva pailiv a energetiky, roeni
ptedplatn6 240 Kds.
Novy hornik, m6si'Lnik pro pracovni otazky zam st-
nanct bahskdho prOmyslu.
Rudy, ;mis?siLnik ministerstva hutniho prtmys'hu a rud-
nych dolt.
Energetika, m-si?6nik ministerstva paliv a energetiky,
ro6ni p-bedplatn6 288 KOs.
Paliva, mi sILnik o zpracovdni paliv, zejmena o plynd-
renstvi a koksarenstvi, roicni ptedplatnd 420 Kds.
Hutnickd listy, m sidnik miniis'terstva hutniho prdmyslu
a rudnych dolt.
Hutnik, mo6sic-nik o aktu&lnich otdzkd,ch huitmicke
vyroby.
Sievdrenstvi, mWCnik pro pracovniky ve s16v&renskdm
provozu.
Strojirenstvi, orgfan ministerstva t6lk6ho a vveobecneho
strojirenstvi, rocene 420 Ms.
Stro jirenskd vyroba, vyrobn-6, technicky easopis, vy-
chAzi 10kr&t roen6, pfedplatnd 150 Kds.
Elektrotechnik, mesiLnik ministerstva, to k4.ho stroji-
renstvi, roeni predplatn6 120, Kds.
Sdglovaci technika, mesienik ministerstva v?eobecneho
strojirenstvi, ro+ne 240 Kds.
Stavebni prtimysl, 6trndctidenik s pfilohov Vestnik
ministerstva stavebniho prOmyslu, je ursen niMim,
sttednm a odbornym provo'znim kadrtim stavebnich
z>ivoft. Roisni pi`edplatnk 360 Kds.
Pozemni stavby, mesiinik o bytovd a v6eobecn6 vystav-
be. Rodni ptedplatne 288 Kds.
lnienyrske stavby, mLsidnik o projektova.ni intenyr-
skych staveb, roLn6 360 Ms.
Stavivo, m6siOnik o vyrobe a zuuitkovdmi stavebnich
hmot, roCn6 312 Kds.
Voda, m6sienik o vodarenstvi a odpadnich vodi ch,
ro ni pfedplatn6 360 Kds.
Doprava, mesl1Cnik pro dopravni ekonomiku a pl'ano-
vani, roeni pfediplatn6 204 KcIs.
Silnice a dopravni technika, mesienik ministerstva do-
pravy, rotni ptedpplatn. 336 K6s.
Chemicky prkmysl, m6slenik ministerstva chemickeho
prtimyslu.
N. kofafstvi, mes!6nik pro pracovniky ko"tafskeho a
obuvnickeho prdmyslu, roCni pfedpiaitne, 120 Ms.
Cs. skint a keramik, mitsiinik pro pracovniky sklaske-
ho prflmysltl a jemm6 keramiky, roC. predpl. 120 K6s.
Cs. textil, mesien1k pro pracovniky textilnich a od6v-
nich zavodt, roen8 120 Kds.
Prftmysl potravin, mesienik pro otazky prtanyslove vy-
roby potravin.
Listy cukrovarnicke, odborny mes1Lnik ministerstva
potravin&fskeho prOmysha.
Dfevo, meslCnik ministerstva lest a dtevozpracujiciho
prOmyslu, ro,6ni predplatn6 108 KCs.
Papir a celulosa, dasopis pro zam8stnance tohoto obaru.
Vych&zi 10krat roCne. Pfedplatn6 120 KLs.
Pfehledy technick6 a hospodafskd literatury vychdzeji
m6sitne pro tyto, obory:
Hornictvi, tune 504 K?s,
Energetika a elcktrotechni!ka, roen6 744 KLs,
Hutnictvi a stro?jirenstvi, ro?6n6 1168 Ms,
Stavebnictvi, rove 684 Kds,
Chemie a chernicky pr8mysl, roene 828 Kds.
STATNI NAKLADATELSTVI TECHNICKE LITERATURY
n. P.
Spilena 51, Praha II.
Tel. 22-35-47, 23-03-41
Declassified and Approved For Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020002-9