FOREIGN TRADE MAGAZINE

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP83-00415R013000120001-2
• Release Decision: RIPPUB
• Original Classification: C
• Document Page Count: 53
• Document Creation Date: December 14, 2016
• Document Release Date: October 5, 2001
• Sequence Number: 1
• Publication Date: October 24, 1952
• Content Type: REPORT

FORM NO. Approved For Release 2002/011/040**74-:!,41:,41 -00415R01.30061010b1 !'2
51.61
MAY 1949 CLASSIFICATION ,lwiRRITY INF9R1ATION
CENTRAL' INTELLIGENCE AGENCY REPORT N0 a.'
INFORMATION REPORT
COUNTRY Czechoslovakia
_.AJBJECT Foreign Trade Magazine
25X1A
PLACE
ACQUIRED
DATE OF
ACQUIRED
25X1X
25X1A
CD NO.
Illp,. ,,.-
25X1A
DATE DISTR. 'October 1952
NO. OF PAGES
1
NO. OF ENCLS. 1 (Magazine)
(LISTED BELOW)
SUPPLEMENT TO 25X1A
REPORT NO.
SOURCE
1. The attached copy of Zahranichi Obchod , No. 9 of 1952, is sent to you for
retention. The contents are listed in English on the inner back cover page
2. While this material is overt, current issues have been forwarded to you as
received for what value they may have as background information or ether s
Please evaluate, indicating if you are interested in receiving future issue
ci
h'T LAt
25X1A CLASSIFICATION CO I- AL
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04 : CK:RDP831-
25X1A
0001-2
:25X-4A
.v%sOvz?I
?.6b41'
ZAHRANICNi
OBCHOD
1952
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release i002/014/04 : CIA-RDP83-00415R013000120001-2
ZAHRANICNI OBCHOD
MRSICNTK MINISTERSTVA ZAHRANICNIHO OBCHODU
PRO HOSPODARSKOU INFORMACI
111DI TAROSLAV NAVRATIL S RED.A.KCNI RADOU
Nov ST plan mirove hospodifske a kulturni vSrstavby SSSR . ? 349
Josef ulc: Hospodifske smlouvy ? nastroj pineni palm . . . 351 -
Dynamika hospoclaiskeho rozvoje lidoveho Polska 358
Prof. K. Lukagev: Svetove potiie se surovinami . 36614
F. V.: Pfehled cukerniho trhu 3
Miens Pokornit: Olovo a zinek 366
lug. V. David: Hodnocenf podle vzoroveho katalogu v zahranianim
obehode ... 371
CENA ViTISKU 12 K.6s
Redakce Praha II, tf. Politickch veznit 20, tel. 097. ? Administrace Praha II,
ul. 28. fljna 3, tel. 255-22, 258-15
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
A
;
Approved For Release 2002/01/04 :
uar 1952 Z4fliANIONI OBCHOD
nocivrK - cr.sLo
415R013000120001-2
Novy plan mirove hospodatske
a kulturni vystavby SSSR
Z rozhodnuti Cstfedniho vkboru VKS(b), podepsaneho s. J. Stalinem, se
svolava na 5. fijna 1952 faclnk XIX. sjezd V6esvazov6 komunisticke strany
(bolgevikii). Sjeml projedna zpravu UV VKS(b), zpravu irstfedrd revisni
kornise, ?smernice k pate/nu petiletemu planu rozvoje SSSR na leta 1951 ai
1955, zmeny v organisaenim Padu a provede volby fisti?ednich organfr
strany.
V navrhu sm6rnic k patemu petiletemu planu se zejmena uvadi,
v obdobi, 1951 a2 1955 se vkroba SSSR zvf61. priimern6 o 70%. Produkce
litiny vzroste o 76%, oceli Q 62%, uhli o 43%, elektrick6 energie o 80%
velkkch kovoobrab6cich strojil, o 160%. Statni stavebni investice v pria.-
?? mySlu se v letech 1951 a 1955 ve srovnani s obdobim 1946 al 1950 pfi-
b14,n6 zd.vojnasobi. nroveli se zahajenim vkroby v novych zavodech se
zvfSi kapacita dosa,vadnich z?d?. Vkroba Cernkch ikovii se zvkAi, jeate
vice vgak vzroste produkce koyd barevnYch, a to medi o 90%, olova o 170
procent, zinku Q 150%, niklu o 53% a cinu o 80%4 Vkroba elektricke ener-
gie stoupne o 80%, ka.pacita elektraren vzroste vgak jegte vice, al' na dvoj-
? n4obek.1131.1de uveclena do provozu fada novkch velkYch elektraren, mezi
nimi nejv6t61 elektrarna na svete Kujby6evska, ktera bude miti kapacitu
2,1 mil. kW. Vkroba strojirenskeho prirmyslu vzroste v patella petiletem
planu asi na dvojnasobek. ye srovnani s rokern 1950 bude vyrobeno parnich
turbin o 130% vice, vodnich turbin o 680%, parnich kotli o 170%, hutniho
zafizeni q 85% atd.
Min-140116 velka pozornost se venuje vAestrannernu rozvoji Litevsk 6,
? Lot yA sk 6 a Estonsk6 SS R. Tak na pfiklad vkroba elektricke
energie se v techto svazovkch republikach zyk61 o 100 al' 150%. V Litevske
SSR podstatne vzroste vkroba lodi, turbin a obrabecich strojfi, v LotyAske
a Estonsk6 SSR vkroba lodi a produkce elektrostrojirenstvi.
Podstatne se zvkgi i vkroba z em 6 c1.6 is k a. Celkova, produkce obili se
zvkgi o 40 a 50%, surove baviny o 55 al 65%, cuknove fepy o 65 a 70%,
brarnbor p 40 at 45%, vina o 55 a 60%, tabaku o 60 ai 70%, jakostniho
zeleneho e'ajoveho listu asi o 75%. Stay hoveziho dobytka vzroste o 18 a
20%, z toho v kolchozech o 36 al' 38%. Stay ovci stoupne celkem o 60 al.
62%, vepfil o 45 a2 50%, z toho v kolchozech u owl o75 a2 80%, a u vepi-1
o 85 a2 90%. V roep. 1955 se ye srovnani s rokem 1950 zvkgi prodej rum-
, nYch vkrobliti ob3rvatelstvu o 90%, rybnYch vkrobkii o 70%, Aivoeignkch
tukil o 70%, o 1.00%, rostlinnkch tuka. a ,cukru rovnei o 100%, piva
o 80%, oplevb, o 80%, bavinenkch, vinenych a hedvankch latek o 70%,
nabytku o 200%, rozhlasovkch pfistrojii o 100% atd.
nernocnic, porodnic, sanatorii, domfr oddechu, jesli a matefskkch gkol
bude roaffena. Poet lekaI?e zykrAl. 0 25%, pfitom dale vzroste i jejich
odborna kvalifikace. Koncem petiletky bude dokoneen pfechod od sedmi-
leteho 61ro1niho vzolelani ice vgeobecnenau deseti1et6mu. stfeclo4kols emu
?349
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP8G3-004115"JR011340100120001-2
Approved For Release 2002/01104: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
vzdelani ve vetgich mestech. Budou pfipraveny podmiaky pro zavedeni
vieobecneho stfedogkoLakeho vzdelani v pfrati petiletce t? osta-tnich
mestech a na veisnicich.
V zaveru navrhu arnerni6 k novemu petiletemu planu se pravi: Nynejili
(patk) petiletk plan znovu ukazuje celkau avetu velkou ivotnI silu socia-
lismu, zfisadni pfednosti socialisticke hospodifske sousIavy pied kapita-
listickou soustavou. Tento petiletk plan je planem mirov?ospo-
d ske a kulturni vkstavbyeni . Pfispeje k daLs'imu upevrteniaroz-
hospoddfske spoluprace Sovelskeho svazu a liclove demokratickch
zemi a k rozvoji Lospodcifskch stykil se vsaemi zeme?mi, ktere si pfeji roz-
vijet obchod podle zcisad rovnoprcivnosti a vzcijemn 'ych vhod.
Proti hospodaIstvi kapitalistickkch zemi, ktere jdou cestou militarisace
narociniho hospodafstvi, nejvyAgich zislift pro kapitalisty a dalAiho zbidaeo-
vani pracujicich, stoji mirovk rozvoj sovetskeho hospodafstvi, stanovenk
petiletkm planem.
2.Svoltini XIX. sjezdu VKS(b) a navrh smernic k p? stalinske petiletce
je jedineenou historickou udalosti nejen v iivote sovetskeho lidu, nkbri cele
mezinfirodni delnicke tidy a pracujicich mas vkch zemi, ktere iiji nyni pod
mohutnkin dojmera oshiujicich fakt a eisel smernic nove sovetske petiletky,4c
napsal'ministr spravedlnosti s. Stefan Rais do Rudeho prava 31. srpna 1952.
',Tato fakta a Zisla pimo nuti nejen kaideho pracujiciho eloveka v zemich
tabora socialismu, ale i kaideho pokrokoveho a rnirundlovneho, kaideho
poaiveho eloveka v kapitalistickkch statech, aby srovnaval; aby srovnaval
smer, cesty, methody a cue dvou spoleeenskkch a hospodafakkch soustav
? soeialistickeho fadu a tadu kapitalistickeho. Aby srovnaval, jakkmi ces-
tami a kam vede narody socialismus a ktedm smerem a kam je vede kapi-
talisrnus ve sve posledni, zahnivajici fazi, v obdobi loupeZneho imperialisrnu.
Nov k petiletk plan rozvoje SSSR zajisti dall rozmach fgech odvetvi ni-
rodniho hospodaistvi Sovetskeho svazu. Ruku v ruce a obrovskkm vzestu-
pern priimyslove vkroby ,pnjde darai rozvoj sovetakeho kolchozniho a soy-
chozniho zemedelstvi. Velkolepa fakta zvefejn.ena v navrhu arnernic k no-
vemu petiletemu planu, jsou daraim dilka,zem, jakkch neuvefitelnkch fispe-
chit raftie dosihnout pracujici lid, zbavenk vykofiseovani, hospodafici ve
aye zemi a pro sebe.
Rist sovetskeho narodniho hospodalstvi a v souvislosti a tim iivotni
firoveit lidu nejlepe vyjadfuji fakt, Ee v p? petiletce se zvk'ai narodni
chod SSSR nejmene o 60% a realne mzdy delnikii a zarn estnancii stoupnou
o 35%. Dale nesmirn6 vzroste hmotnk blahobyt Mu, bude zlepgena a zdo-
. konalena peCe o zdravi obyvatelstva a o vzestup jeho vzdelanosti a odborne
zdatnosti.
Vzrfist hospodifske shy SSSR v roce 1955 ye srovnani s rotkem 1950
v procentech v procentech
Mina + 76 nikl ? 53
()eel 62 ein + 80
valcovane vYrobky 64 elektrieka, energie -I- 80
uhli + 43
velke kovoobr stroje + 160
nafta 85
rued' +90 automobily + 20
olovo + 170 traktory + 19
zlnek 150 obili + 40-50
350
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Hospodittske smlouvy nastroj pineni planu
Josef SU le
V?eobecne.
Nejdfileiitejgi hospodakko-organisaeni funkci nageho lidove demokra-
tipkeho stata je bezprostfedni Hzeth hospodafstyi cele zeme na zaklade
jednotneho narodohospodafskeho planu. HospodhIsko-politicke ?koly, kte-
re ped nagirn pracujicim lidem yytyeuje KSC a vlada plan fegi. Jednim
z nejdfilaitejgich prostfed:kii. v boji za spineth statniho narodohospodaf-
skeho planu jsou hospodafske smlouvy.
Toho si take byla vedoma nae vlada, kdysi schvalovala dne 3. 6. 1952
nivrh yladniho usneseni o hospodafskSrch smlouvach. (Otigteno v eis. 6
easopisu Planovane hospodafstvi z roku 1952.) Timto usnesenim, ktere
ma svoji obdobu v nalizerd Rady ministr? SSSR z 21. 4. 1949, byl zdiiraz-
nen ye1.147 vS7znam hospodafskS7ch smluv v boji za veasne spineni nageho
planu, bylo v nem poukazano na hlavni nedostatky pH uzavirani smluv
a nakonee byla navekna opatfeni, smefujiel k odstraneni techto nedostat-
kit S tohoto hlediska je nutno videt aktualnost elanku, jim chci pfesved-
eit o d?leitosti hospodafsk3i-ch smluv pro pineni planu vgechny pracovniky
na Aseku hospoclafskch smluv v sektoru zahranieniho obchodu, zejmena
pak ty vedouci kadry, ktere jegte spravne nechapou smysl a funkci hospo-
dafskSrch smluv a vidI v nich spige nutne
. F:unkce hospodatskSich smluv se projevuje pfeva:i.ne v udobi provadeni pla-
nu a kontroly jeho pineni. Soudruh Stalin nas ui, e planovite fizeni hos-
podalstvi se neomezuje jen na sestaveni planu. ?Sestaveni picinu je jen p000tt-
kem planovcini. Skuteone rvizeni podle planu se rozviji az po sestaveni, planu,
? po provefeni plcinu na miste, v prilbehu uskutee ftaboini, oprav a zpfesftovcini
p/cinu: Iad plan jetfeba zpfesflovat, malt a zdokonalevat no zdklade
zkugenosti zisk,a4eh no miste, no zciklacle zku:s'enosti pfi provddeni pMnu,
protch'e Z-cid0 plan nemede vzit v itvahu vgechny moZ'nbsti, ktere chovci \
v sale' sovetske zfizerti a ktere jsou odhalovdny jen v priThehu uslcuteenovani
pianu v tovcirne, v zavode, v kolchoze, v sovehoze, rajone atd.?
Hospodifska, smlouva konkretisuje planovane fikoly organa niirodniho
podnikani, ureuje na zaklade planu jejich zavazky, t. j. rozsah a lhilty
doclavek, jakost a sortiment proclukce a postup pineni techto zavazkil.
Hospodafske smlouvy ukladaji hmotnou odpovednost organiim socialistic-
keho podnikant7za spineni. planovane doclayky podle sjednanS7ch podminek.
Soustavne sledovani. uzavirani a pineni smluv vede ke kadodennimu pro-
vefovani pineal planu, odhaluje nove reservy a manosti, upozoriluje yeas
na opoideni se toho Ci onoho odvetvi nebo organu, na vznik disproporci
nebo nesoulad y planu a umoiriuje zpfesnovat a korigovat plan behem jeho
pineni. Plan je uspeene spinen teprve tehdy, jsou-li spineny fikoly vSrroby
a distribuce v mnoktvi a sortimentu, a byla-li dodriena planem stanovena
vSrk vlastnich nakladl
Hospodafske sinlouvy se tak stavaji fieinnou zbrani v boji za spineni
vftobnich, odbytoySith a zasobovacich planil co do sortimentu a kvalit3r
v'boji za rovnomerne a dokonale zasobovani, za racionalni organisaci
yeekereho obratu zboi, za urychleni obratu obe2nrch prostfedku a upev-
351
Approved For Release 2002/01/04: CIA-FDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
neni chozraseotu. Rozhodujiciho, vk'znamu nabkvit kontrola nad pinenim
hospodasiskYch smluv. Hospodifike smiouvy mohou dol:onale spinit svou
idohu v boji za zlepgeni celeho zasobovani a odbytu je tehdy, budou-li
hospodaIske organisace denne pfisne kontrolovat, jak jsou tyto smlouvy
pineny, budou-li vykadovat stale dodriovani sfilluvnich podminek a pouki-
vat stanovenkch sankci pfl jejich porugeni. Soudruh Molotov charakteriso-
val SQUStaVU smluvnich vztahit jako wnejlepg prostfedek c spojovani hospo-
daPskoho planu se zasadanti hospodafeni podle rozpatu?.
Funkce hospoclitsktch smluv.
U Ms hospodeIske smlouvy se joke taknevkily, jako v SSSR, kde jgou
jednim z nejdfilekitejAich nastrojit statu p1i uskuteenovani velkkch staveb
komunismu. Je tomu tak zejmena proto, ke je u nas v aedostateene mife
pochopena jejich funkce a ke nejsou jeale vybudovany nektere pfedpo-
klady pro jejich pine uplatneni jako jest chozraseot, ter..hnicko-hospodif-
ske normy a ditsledne planovani cen.
Za dnegniho stavu lze mluviti o tech z'a.kladnich fttnkcich hospodif-
skYch smluv:
a) organisaeni
b) zpicesneni planu
e) kontrola pin? planu
Organisace Draft
a) Na misto dfivejgi anarchie ye vYrrobe a na trhu zbeli mama jednotny
narodohospodar'skyr plan, kterSrieI hospodafsko-politicke itkoly a upra-
vuje tak celY hospodafskk kivot. V duchu technickeho pokroku a vedec-
kkch method je provedena dfisledna alba prace, projevujici se zejrnena
oddelenim vSTroby od distribuce. Vznikly tak nove vztalty mezi hospodif.-
eirrrni jednotkami, ktere je nutno vzajemne skloubit a organisaene- pod-
chytit. Jsou to prave hospodafske smlouvy, ktere organisuji a upeviruji
hospodar'ske vztahy, a to jak mezi jednotlivYnai odvetvimi, tak mezi jed-
notlivymi organy socialistickeho podnikani. Toto je rodminkou nejukii
spoluprace, nutne v zajmu 'Anal planovankch ko1?, vyhovujicich nejlepe
kivotu.
Tato funkce mC obzvlagte vY'znarn pro vztalty mezi vS-robou a zahranie-
nim obchodem, kde pokadavky zahraniCnich zakaznikti se east? rneni a
proto je tfeba vSirobu prune pfizpiisobovat. Oddeleni zahranieniho obcho-
du od vkroby vede talk' v mnohYch pripadech k tornu, kete vYroba i obchod
piili soustfedi jen na sve vlastni ?koiy, 'co ma za nas-edek oddileni
roby od znalosti zahranioniho trhu a na druhe strane oddaleni zahranie'-
niho obchodu od znalosti vYroby. U-kolem hospodafskkeh smluv je prave
pHblfit k sobe obe strany a uvest v soulad moknosti vyroby s pokadavky
spoticeby v detailech, ktere nerozeznitve plan. Hospodaicske smlouw usku-
teenuji tak v praxi slava soudruha Stalina, e plan nesmi 5t bezdaehou
bite-
rou a statistick'n souhrnem oislic, nbr ivrn mechatismemi n6roz1anej
spjatfpn s kaModenni einnosti vgech pracujicich. Bez smtouvy, bez zkoordi-
novane vide stran, t. j. ykrobce ? dodavatele na jedne strane a spotfe-
bitele ? odberatele na ,druhe strane, ktere maji mnohdy zdanlive prodchldne zajmy, stavala by se vkroba easto samoire'elnou. Plnila by sice for-
352
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Releae 2002/01/04 :,CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Wane .i pan, ale bez zretele ke skuteene potrebe, fidic se jen ?sv:(pni mcA"-
"
nostmlimene dfile#te?, kde opet on zastaval pfivodni funkci, avgak jeho odmena
byla niI jenom z toho dfivodu, e je v jine vS7sadni spoleenosti, aekoliv na
jeho praci se uic nezmenilo.
Nyni zfistava hodnoceni \Tidy pro ureitou praci stejne, at je vylKonavana
v kterekoliv vysadni spoleenosti, pokud se nemeni naphi funkce a jeji obta-
nost. Je tedy hlavnim hlediskem pro hodnoceni pracovni n'apIne s p o le-
eenskS7 vSrznam te ktere prace, jeji obtHnost a rozsah
a odpovednost s funkci spojena.
Dalgi nespravedlnosti bylo ostre rozligovani plata tarifnich zarnestnancil
rtcznSrm 'poetem let v zamestnani. Dva zamestnanci tehol" oddeleni vykona-
vali naprosto stejnou praci, jeden z nich byl v druhem roce povolani, druhSr
po dvacatem roce povolani. Nekdy mladSr zamestnanec dokonce podaval
vyggi vStkon ne zamestnanec starAi a pfitom mel nepomerne nigi plat.
katalbgu ji neni tohoto rozdilu mezi mladSrmi zamestnanci a stargimi
zatnestnanci. Jejich zakladni plat bude stejnST, pokud konaji stejne prace.
Pravern -velmi nepfiznive byla pocirovana pfehrada mezi zamestnanci ta-
rifnimi (t j. se zafazenim Al a A4) a mimotarifnimi.(A5). Korunovy roz-
dil byl mezi tfidami Al, A2, A3, A4 pomerne mal k a mezi A4 a A5 velikST,
ae'lcoliv v hodnote prace pi zakladu A4 a prace pi zakladu A5 byl nepo-
merne meal. Vykonaval-li mladk zamestnanec praci se zafazenim A4, bral
:ZkYlad,2850 Kes niesiene, zatim co druhk zamestnanec, konajici praci o
vSige, byl zafazen a0 A5 a bral zaklad nejmene 5000 Kcs mesicne. I toto
katalog vyeil. 8xisfuje vice did ne dosud ? 17 ---- a jejich hodnoty jsou
rovnornerne ji rozeleneny, take stupnice vykazuje mengi korunove rozdily
mezi jednotlivSrmi thdami a tvoii souvislou fadu od prvni tfidy do sedm-
n act&
Znaene obtline bylo zafazovani obchodnich referentfi, kde se zatim hod-
nota referatu stanovila vice merle odhadem. V katalogu se ji tfidi obchodni
referaty do di kValitativnich skupin: s obtfinosti normalni, s vellcou obta-
373
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
nosti a s mimoradnou obtanosti. Zarazeni obchodniho referitu do jedne
techto kategorii se deje na podklade presneho systemu bodoveho hodno-
teal s temito hlavnimi hledisky:
podet obehodnith vtioadO.
b) ootet expedle,
c) nesnadnost artiklu (velkS, poet druhfi).
(I) obtitnost kornotlity nebo zerne,
e) vSle ?brat%
f) nutnost sveelalnich odborneh Znalcksti.
Wet ,podtizeneh.
Timto zpiisobem dospejeme k hodnote obchodniho reEeratu. Vedouci se
pak zarazuji podle souetu hodnot jim podrizenY'ch referitii. Tedy v tomto
mem Ize hci, e toto stanoveni odmeny je mnohem premejgi nei drive.
Pokudjde o platy cizoja.zyenSrch korespondentek, jsou je-
jich zaklady odstupriovany podle poetu pouiivanSrch cizich reel a samostat-
most, co i je vyjadreno rozdilem v did&
Jednou z dalgich novot pri hodnoceni je zisada, e vyplaceni 100% za-
Icladu prislugne tidy zivisi na schopnosti pineni prisluine funkce. Byl-li
drive nekdo poveren novou funkci, na kterou svou inteligenci sice ale
potreboval jegte ure'itou dobu na zapracov5,ni, byl zarazen do niigi tridy
byla hodnota funkce. Podle vzoroveho katalogu ma zamestnanec i po dobu
zapracovivani bSt odmeriovan tridou uvedenou v katalogx, avgak se sniie-
nm zakIaclem o nekolik procent.
Ai potud, jsme mluvili pouze o mzde easov 6, ktcra je nejmene do-
konalou mzdovou formou. Je proto nutne vgude sam, kde je to moine, za.-
videt Akolove rady a premie individualni a kclektivni. Paiti se
t,edy s tim, e u vgech mechanickch praci v zahranienim obchode bude
postupne zavedeno fikolovani nebo premiovani, ktere ma prispet k spra-
vediivejgimu ohodnocovini vSrkonu.
Avgak i tam, kde lze velmi nesnadno uplatnit jinou fomau mzdy nei 6a-
sovbu, bude se hodnotit osobni vYlon kaideho zarnestnince ?osobni sloi-
ltouc ktera je vazana na spineni planovanch ukolu Znamena to tedy,
osobni slam pro budoucnost nebude pevnou souefisti platu jako dosud, ale
bade trvale promenliva. Dostane-li zamestnanec y ureltern easovem obdobi
osobni sloiku 25%, neznamena to, ie by ji mel mit take v obdobi iprigtim
Bude vidy navrhovana vedoucim prislugneho organisaeniho &yarn za pri-
tomnosti usekoveho dfivernika a schvalovina ustrednim reditelem. Stejne
tak mug bSt nagi snahou zavidet hospodirnostni premie no, vgech tech
mistech, kde je moino Aspory vyrislovat.
CelSrm timto mzdoqm systemem bude prenesena odpovednost za
mzdovou politiku prim na kaicbcr podnik, jmenovite na Ustredniho reditele.
ZyStgen.a produktivita price a Uspory, dosaiene hospodarnosti, se budou
primo odraiet ye zySTgeni v:crdelku zamestnancl DfileiitYm Ukolem clenu
zavodnich rad, AsekovSich dfivernikil a mzdo4ch komisi je dbati na odpo-
v6drie zachovivini mzdove politiky v zavodech a pracov.kich, respektovat
rozdil kvalifikovane a nekvalifikovane price a od.strailovat snahy po rov-
nostafstvi. Pfisobit na to, aby kaidSr byl po zasluze odmenen. Provadet
tudovou politiku socialisticky. Uvedomit si, jak 'qznamns? nastroj ke zvy-
govani vSikonnosti a budovani socialismu mime primo v nagich rukou a po-
die toho tel jednat. Ing. V. David
374
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For. Release 2002/01/04: CIA-RDF83-00415R013000120001-2
SSSR a zeme" lidove demokracie
Nove vfrobni fisOchy Zemi
%bora rnir. u.
Virsledky spineni planu v II. etvrtleti
1952 y SSSE a v Zemich lidove demokra-
c1e ukaZuji jejich dani podstatne zvY-
gen' priuriyslove vYroby, vzestup zerne-
delske produkce a zvYeeni obratu zbtti
ye sroynarii s IL ntyrtletim 1951. Zovu
se projevuje planovity vzestup narodni-
ho tiospOdafstvi zemi socialistickeho hos-
podar'Skeho systemu, jehcii tspechy zrej-
me prokazuji pievahu socialismu nad ka-
talismem.
Otvrtletni plany v SSSR a v zernich
lidove demokracie byly spineny takto
(v protentech):
spineni plan?
prtm. vroby
westup vS,roby
proti II. etArrtl.
1951
egsn .
limo +11
l'olsko 100,4 + 20
asn*) 98,5 ?18.
Arad'arsko 101,7 + 23,5
Rumunsko 101,8 + 21,1
BulbarsIco 100,1 + 19,4
Albanle 100,3 + 28,3
ist&p.. depa. rep. 101,1 + 13
*) Clsla, pati pro cel t I. poaoleti 1952.
SSSR
Spin? ?
planu v II,etvrtieti 1952
Statni narodohospodatsky plan rozvoje
nttrodiflo hospodatstvi SSSR byl v pra-
myslove vYrobe spinen na 102%. Jednot-
liv?ministerstva spinila ce1kovy plan
prtmyslove vyroby takto (v procentech
ph-16r1 planu):
mintsiterstvo:
hurtniho prftmyslu
beirevnS.ch kev0.
/uheLnch dolii
naftevOo pr,Omyslu
elektraren
cheantiOittho pitroyslru
elektrotechniekeho prtmyslu
telekomunikp.enkho prOmyslu
takeho strojirenstvi
automobiloveho a traktoroveho pra-
MYsiti
pro vProbu obTabe.elch strojt
strojlrenstvi a vraby pilstrojit
pro vSTobu stawebnich a s1lni6nieh
stroitt
pro qopravni stroje
pro zeme(M1lsk6 stroje
preanyslu stavebnich hmot
lesntho ihosipodatstvi
dteva14keho a papireniskeho
pr myslu
,ehk4tz?rAmYsill
3bn p p,r0royelp
aila10110 a, mlaarepsIteho priimyslu
potravinaPSkeho prfumy$1u
pritmyslove podMicy aninistenstva
havinatistrvi
prOmyslove podinilky min. dopravy
prOmyslove podnllky min. zdravot.
103
104
100.8
103
100.9
102
104
101
99.9
prOmyslovd podniky min, kinemaito-
grafie 104
Ininisterstrva mistniho primwsl:u
ministerstva mLstniho prOmyslu
pally svazovSreh republik 104
v57robn1 dnutkva 103
Celkov?yroba veekereho prfunyslu
SSSR vzrostla v II. tyrtleti. 1952 proti
II. etvrileti 1951 o 11%. :Produktivita
prace dalnik? v preunyslu v2mostla proti
stejn4mu obdobi lotskemu o 6%.
Kolchozy, strojnf a traktorove stanice,
a sovchozy provedly jarni zernedelske
prace. v kraal dobe a zvYaily svou agro-
technic.kou trove& Plan jarniho osevit
ptekroeily jak kole,hozy, tak sovchozy.
Letos se proti lonsku zvetaila osevni plo-
cha. peenice, cot plati take o baylne, tepe
cukroyce a o jinych technickych plodi-
mach. Pod,statne se rozeitila plocha, na nit
se pestuji trvale traviny, kotenov.e meth-
ny a krmiva. V kolchozech a sovchozech
pokranuje rozvoj chovu dobytka. Stay ho-
veziho dobytka so zvyeil koncem. II. ntvrt-
leti 1952 proti stejneinu obdobi lohskeho
roku u krav 14%, u prasat o 17%, u ovci
a koz o 10% a u koni o 7%. Stay drilbe-
te se tvytil v kolchozech o 23%. V sov-
chozech so zvYail stay krav o 9%, prasat
O 14%,- ovci a koz 9 12% a koni rovn?
0 12%. Stay drObeie se v sovehozech zvy-
ell Q 9%.,
V ntYrtleti se dale rozvijel sovetsky
obchod. Pate .sniteni maloobchodnich con,
ktere vstoupilo v platnost d.ne 1. dubna
1952, ziptsobilo podstatny vzestup prodeje
zbo21, j.ak ve statnich, tak i v drutstevni
obchodni siti. Proti lonsku so zvyhil od-
byt zboti o 11%.
Dokoneeni stavby Volsko-donskeho
praplamc znarnena podle slov ministra
zemeclastvi SSSR I. Benediktova novou
etapu v boji za rozvoj zavlatova.neho ze-
medelstvi. Na zavin*enYch polich ko]cho-
zti Rostoirske a Stalingraxiske oblasti
se budou pe.stovat krome zaAidadni
? peenice, take plodiny v t6c:hto mistech
102 nova, bavinik, re a jine. Za.vlatenhm se
102 Vytvoti podrninky pro rozsahlY rozvoj sa,
100.3 datstvi a vinatstvi, jak.32 i pro vytvoteni.
106 ochra.nnych lesnich past. Podle
96 nYch vYpontWi se vypes.tuje zutitkovanim
96 zavla2ovanych a zavodhovanych pozemkt
100
92 na stejne ploAe vice net 1.2 mil tun pee-
nice, 160.000 tun re, desitlry tisic tun
104 baviny, na 600.000 tun brambor, zeleniny
102 a dulinatYch rostlin a na 1.4 mil. tun
97
94 jadrneho a ata.vnateho krmiva. Tim bud?
105 nacdno zvStit v techto oblastech stay ho-
veziho dobytka, 0 vice ne2 200.000 kust,
102
102 ovci a koz o 1 mil. kust.
104 V rozstililych oblastech na levem btehu
k 375
Approved For Release 2002/01/04 : CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Donu, ktere path do komplexu Valisko-
donskeho prfrplavu, je v pinern proudu
stavba, savIalovaciho systemu. Ve stepi
se hloubi karialy, dlouhe tisice kilornetra,
buduji se hydrotechnieke stavby a silnice.
K zavlaterd je pfipraveno 100.000 hekta-
? rta ptidy. Do provota byly uvedeny don-
slck magistralnl karat kterk bude odebi-
rat vodu z Cinajauskeho more do1nodon-
s4 rozvodnk kanal a azovsky rozvoclnk
kanal.
Drie 21. srpna 1952 byly tomu dva ro-
ky, kdy sovetska vlada vyda1a v-Srnos
o zahajeAti Stavby elektrarny ma stfecharn
toku Volhy nedaleko mesta Kujbykva.
Tato dosud nejvetAl hydroelektrarna na
svelte, o vkkonu 2 milionO. kW bude do-
davat 10 rniliard kWh elektricke energie
rodne. Jeji ykkon bude dvakrat v?, n.eZ
je kapacita nefvet.91 americke vodni elek-
trarny Boulder-Dam. Illavni meat? SSSR
Moskva dostane kaidaroene 6 miliard
100 miliont kWh elektricke energie, Kuj-
Wev a Saratov i s okolim 2.4 miliardy
kWh. K zavlakni Zavoai doda kujbyAev-
ska hydroelektrarna, 1.5 miliartly kWh
elektricke energie. Na bi-ehu Volhy se
tyti dokasna, hraz q deice 400 metrt, je-
flint tkolem je chritnit z5klady pfed vo-
don. Provkli se vilcop pro gigantickk
f.elezabetonov zaklad nave hydroelek-
trarny. Letos m bkt vykopkio 28 mil.
krychlovjrch metrO zeme. V obla-sti stay-
by kujbykvskeovodni elektrarny vyreista
nov4 mesto Kontaorao/sk na Volze. V (er-
venci bylo clostaveno a obydleno 12 etv-rti
1101rehO rnesta.
cna
iozpoeet na rok 1952 stanovi, jak
uvedl rninistr financi Po Ji-po vzrast pfi-
jma proti roku 1951 o 41.66% a vkdaja
o 55.520/0. V rozpoetu na rok 1952 jsou
plijmy i vkdaje vyrovnany. tstsredni li-
dovA vlacia sehvalila spineni statniho
rozpoetu na rok 1951 a navy statni roz-
poeet na r. 1952. Min. financi uvectl, ie do-
saiene UsPechy lze vysvetlit: 1. spray-
nosti vedeni Mao Cs-tuna a politikv
-CTsti'edni lidoye vlAdy, 2. demokratisaci
podnikil, 3. nebkvalSrm rozmachem vY-
robniho nadkni rnezi *girokYrni rnasami
delnika a rolnlku ie je vYsledkem vel-
IcYch vitezstvi v boji proti americke
agresi a za poskytnuti pomoci Koreli, v
hnuti za uskutOneni zemedelske ref or-
my, v hnuti za potlaeeni kontrarevoluce
a v boji s korupci plytvanim a byrokra-
tismem, ye vlasteneckem hnuti za zvk-
kni vkroby a za hospodornost a nezigt-
ne pomoci Sovetskeho svazu.
List. xZeramin5bao? uvedl. ie Pr fi-
myslova vYroba v einske liclove
republice vzrostla v roz.e 1951 proti roku
1950 a 26.70/0 a v race 1952 se jegte vice
Zyk5ila. V 35 zakladnich druzich vkroby
?i produkce ji 126(/? pi=edveleene
rovne. V pfevkine vetSine okresa einy
byla skoneena pozemkova reforma. Pra-
covni nadkni KirolcYcli mos rolnikta do-
sahlo nebkvaleho rozraeru. 1)roveri z e-
medelske vyroby dosahla v roce
1951 jii 92.80/0 maxirnalni predvaleene
tirovne a v roce 1952 prevY-51 sklizeri obi-
lovin maximalni Uroveei v dejimach ainy.
Zerne bude miti mokost samostatne a
pine uspokojit vlastni spotrebu ba-
y I n y. *Opine zabezpeeeni obilovinami a
bavinou zlikviduje pasivni obchodni bi-
kterou mela Cina v poslednich 100
letech. ZnaknYch rispechu bylo v posled-
nich dvou letech dosaZeno v oblasti
doprav y, komunikaci, ettevai.-
ske vkroby, zavlakvani a obchodu. Vel-
IcYch Uspecha bylo dosaieno v oboru
? a 1 s t vi. V dine je 541 000 zakladnich
Skol, na nicht' se uei vice neZ 43 miliony
&Ai, to je 550/0 celkoveho poatu deti
Skolniho veku.
0 b ch o olni styky se Sovetskkm
svazem a zememi lidove demokracie se
stiile rozgifuji. Obchod s ternito zemerni
ma pfiznivk vliv na iivotni podminky
miliona obyvatel elm!, na iivotni pod-
rninky peti miliond chovatelti bource
mortgoveho a vice neZ 'tei miliorra p?i-
tel? ye vkchodni eine. Obchodni
styky se zememi tabcra miru ofispivaji
rovne'i k rozvoji einskeho preimyslu, kte-
rk zpracovava suroviny pro vkvoz. List
>?,,siaverntibao? napsal, Ze v roce 1952 za-
Cala eina krome suroveho hedvabi vy-
va'iet i hedvabne latky. Vice nei 40
riThrigich tovaren na vkrobu hedvabriSich
latek, ktere 'Hive zastavily praci, obno-
vilo nyni vkrobu a pini statni objednav-
ky. Produkce Caje ye vkchodni eine
dosahla u'i v roce 1951 nejyy5511 Orovne
za poslednich 13 let a vzrostla o 230/0 ve
srovn5ni s rokem 1950. Letos stoupne
produkce Cale podle pf.edbeineho od-
hadu o dalgich 120/0. K tomuto vzrastu
dochazi proto, Ze se zv.Oil vkvoz eaje do
Sovetskeho svazu a zemi lidove demo-
kracie.
Mezi einskou importni a exportni spo-
leenosti a francouzskYmi podnika-
teli byly podepsany dohody o vYmene
zbeli v eastce vice ric'i 1 mil. t. Na z5-
Made teto dohody dostane lidova eina
z Francie chemicke a farmaceuticke yk-
robky. eina dada Francii, e'aj. hedvabi,
kali a jine vkrobky. Pi-edbeina jednani
byla zahAjena na Mez narodni hospodai?
ske konferenci v Moskve.
376
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Releese 2002/01/04 : CIA-RDP83-00415R013000120001-2
fIstfedni lidova vlada se rozhodla,
ztidi no v a ministerstva a zrugi
nektere, dosud existujici ufady. Krome
ministerstva zabranieniho obchodu a mi-
nisterstva obehodu bude zfizeno prvni
ministerstvo strojirenstvi, druhe minis-
terstvo strojirenstvi, ministerstvo sta-
vebnictVi, ministerstvo pro te-ibu neros-
tri a ministerstvo
* t
Delegat Cin.ske lidove republiky na
Mezinarodni hospodafske konferenci v
Ma/ski/6 dr. Cen Han-seng napsal do ein-
ske revue 'Xhina Monthly Reviem< ela-
nek ,o, zahranienim obchode
osvobozene Ciny, v nema' zejmena uvedl,
.indt\strialisace Ciny zprisobila pod-
statne prneny ve struktufe inskeho za-
hranienlho obchodu. Nyni temef polovi-
na dOvozu souvisi s rozgirujici se pill-
myslovou vrobou. Zaroven zastavila Ci-
na doyoz obili a CetnSich potravin, ktere
nyni produkuje soma. Skuteenost, ie se
Cina "zbavila postaveni hospodffsky ma.-
lo vyvinute zeme, byla vzpruhou Pro
mezinarodni obchod. A ozvileni prilmys-
love vYroby vyiaduje vice surovin, che-
rnikalii, investi'enich static& traktor5,
zernedelsjqrch .strojd a dopravnich pro-
stfedkii, Cina dovaIi ze Sovetskeho sva-
zu a z evropskfth zemi lidove demokra-
cle stp,mi zafizeni a suroviny. Pfeje si
4,? a:1 i zvygit syrij dovoi i z USA, Anglie,
Francie, Japonska a Indie. V'Sechny ze-
me jen ziskaji dovozem z [Ciny, ktera
mriie dodavat obili, bavinu, tabak (skli-
.zeli ba.viny a tabaku z roku 1951 pfed-
ella nejlepgi pfedvaleenou sklizen o 30
procent), ylnu, surove hedvabi, ku'ie a
Itoky a rudy. Podle dosud objeveneho
pfirodniho bohatstvi je Cina na etvrtem
mist e ve svete pokud jde o tesibu u hl i
a na patem pokud jde o teibu c i flu. V
roce 1937 produkovala Cina 70% svetove
produkce anti mon u. Cina provadi
obchoclY hlavne na zaklade kompensaci.
Cinska lidova republika je ochotna ob-
chodOv4t na zaklade rovnopravnosti a
yzajemne vYhodnosti, se vgemi zememi,
i s Verni, ktere jegte s ni nenavitzaly
diplornaticke styky.
Polsko
,
Statni komise pro hospodafske plano-
vani oz?rnila, Z'e v II. etvrtleti 1952 byl
narOdp hospod al' s k3'r plan spinen
na" 100,4%. V I. pololeti letogniho roku
byl plan spinen na 100,3%. Prrimyslove
podniky, podlehajici jednotlivYm minis-
terstvtinn, spinily plan celkove prrimys-
love vpoby takto (v procentech spineni
planu II. etvrtleti 1952):
r.
ministenstvo:
huti
102
honnietTi
98
energetlky
103
stoodirenskeho prtanyslu
97
ehemickdho prilmyslu
100
lehkebo Priunyslu
zemOdelskeho a potnavinarskeho
tartmysilu
99
105
prumyslu masneho a mlekarskdho
97
drobneho prOmystu a ternesda
prOanysaove podniky 'min. vnittnitho
100
Obehodu
114
Prtitnysloye podniky Iran. 2elezin1c
prinnyslove podniky Mtn. stIntOni a le-
tecke dopravy
106
90
prtanyslove pod.niky rain. plavby
88
pramyslove podniky mln. lest
92
Celkova Prumyslova vyroba so-
cialistickeho pramyslu vzrostla v II.
Ctvrtleti 1952 ve srovnani se stejnou do-
bou minuleho roku temef o 20%. VSTroba
drilditch v3'rrobkri se proti lorisku zvY-
gila v procentech takto:
eurova ?eel
valcovane yYrobky
leleon?uda
rn6clena ruda
zinkoy?uda
zinek
matinovalnd o1ovo
elektrolytiek?ed
kamennd
hnede ufhli
koks
ropa
benzin
zemni plyn
elektridka energie
nakladmi vagony
nakladni automobily
kovoobrabeei strode
traktorY
zernmels:ke strode a natradt
kyselina strove
karustieka. soda
kaleinovan?oda
umela imojtva
banviva
pen-tenth
Prize umeleho hedvrobi
stri
eeltdosa
papir
ploehe sfklo
stolni Porcelan
pt?e4n1Zna mouka
Zitm?ouka
by morsikkch ryb
114
108
115
236
113
105
118
124
101
106
117
128
175
122
119
104
322
104
165
106
122
101
106
112
107
658
103
197
113
102
115
130
106
113
105
V investicich bylo ke ?dni 30.
eervna 1952 na financovani staveb po-
Ida? 37,2% celoroeni Castky. Plan sta-
vebne-montHni byl v II. etvrtleti 1952
spinen na 111%.
V zemedelstvi se zy31-gi1 v II.
etvrtleti 1952 poeet zemedelsk5i-ch dru'i-
stev o 109 na 3 352. V polskem zemedel-
stvi pracovalo ke dni 30. eervna 1952 cel-
kern 35 500 traktorri, to je o 17% vice neI
ve stejne dobe loriskeho roku. PoCet
traktorri ye statnich strojnich stfedis-
cich vzrostl proti lorisku o 40%.
Nakladni d op r a v a vgemi dopravni-
mi prostfedky vzrostla proti lorisku o 7
377
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
procent. Hoclnota slta'eb patty a teleko-
wit:milted se zvYgila proti lorisku o 24%.
Poeet pr acujicich stoupl proti
loftsku 0 5%. Produktivita prace, vypo-
&tend na zaklade hodnoty produkce pri-
PaAlajici na pracovnika v socialistickem
prdrnyslu, se zvYtila o 15% ve srovnani
s II. etvrtletim roku 1951.
PolskY sejm schvalil ye sve schrizi 22.
6ervence 1952 navrh nove Ustavy.
Od tohoto dne ma Polsko nazev Polska
lidOva republika. Nova tistava plati ode
chle schvaleni, kterY je zaroven ykroefm
Cervencoveho manifestu, vyhlkgeneho
22. eervence 1944 PolskYrn vYborem na-
rotinilio osvobozeni. Timto rnanife.stem
bylo proklamovano thzeni lidove demo-
Icratickebo polskeho statu. Pfedseda
ustavrif komise president republiky Bo-
leslav Bierut prohlasil ye svem projevu
ve schrizi seimu e itstava Polske lidove
republiky nejen upevni vgechny vymo-
ienosti lidu, nYbr?2 otevre cestu k pine-
mu vitezstvi socialismu. Dstava Polske
lidove republiky bude ditkazem velikosti
polskeho lidu, dUkazem trvaleho vitez-
stvl progresivaiho hnuti v dejinach pol-
skeho lidu, vitezstvi veci delnicke tridy
a svazku delnikU a rolnikri.
Ve Vargave byla due 11. Cervence 1952
podepsana obehodni dohoda s Ci n-
skou lidovou republikou na
rok 1952. Cina doda Polsku rudy, asbest,
tuliu, textilni stu?oviny, zemedelske pro-
dukty, tabak, eaj a jine zboZ1. Polsko vy-
vete do Ciny pojizdnY material, kovove
vYrobky, obrabeci stroje, chemikalie,
papir A jine vYrobky.
?
Mad'arsko
Mad'arskY prumysl spinil podle zpra-
vy ustfedniho statastickeho Aradu p 1 a n
II. ?rtleti 1952 na 101.70/0. Pri-
raStek produkce eini ye srovnani s
eivrtletirn 1951 23.50/0. V I. polovine se
vYrOba mad'arskeho priimyslu ve srov-
nani se stejnYm obdobrin minuleho roku
zyftila o -23.80/0. Ve srovnani s II. etvrt-
letim 1951 spinila jednotliva odvetvi
prarnyslu plan takto v procentech):
dply
100,7
hate
102,8
stroilrnY
100,2
Jeanne naechatdk
101,5
attend?
103,3
text41
101,2
aetravi4fatv1
105,4
ntotoeyklY
148,8
Diaselovy motor'
rathlas. pfLihnate
cement
328,8
2004,
112
batitlene UM"'
104,8
ZnaenYch Uspechn 3ylo dosaieno take
v z ern ?lstv 1. sektor
zernedelstvi se dale upevnil. Celkova plo-
cha statnich hospodaistvi se ye srovna-
ni se stejnYrn obdobim loriskeho roku
zvyaila o 41.40/0. Poet traktorii a ta-
hounri na statnich statcich vzrostl o 4L3
proc. Paet kornbajmi ye strojnich trak-
torovYch stanicich vzrostl za jeden rok
tri a pulkrate.
Ve II. etvrtleti se zykgi.1 obrat zboii
a byly opet snileny eny. Proti lorisku
se zvcrgil prodej sadla a 20.40/0, cukrovi-
nek o 28.60/0, cigaret o 22.70/0 a koiene
obuvi o 47:20/0.
Poeet zamestnanc u v prilmyslu
vzrostl v minulem race o 74 000 osob:
Mzdy se proti lorisku zykgily o 22.80/0.
Produktivita prace stoupla v teZkem
pramyslu a 110/0, ve stavebnim prirmyslu
o 22.60/0.
Kapitalove investice se zvYgily
proti lorisku o 27.60/0. Do provozu byly
uvedeny eetne nove zivody.
*
Narodni shromaideni Mad'arske lido-
ye republiky pf?ijalo .ye sve schitzi due
14. srpna 1952 demisi predsedy Rady mi-
nistra Istverva Ddbiho z teto funkce. Na
navrh Rady presidia Mad'arske lidove
republiky byl predsedou Rady ministrit
jednomyslne zvolen Mat?akosi. Ve
swim pro jevu se Matyag Rekosi zminil o
obrovskYch ukoloch, ktere eekaji vlidu
? mad'arskY lid pri pineni petileteho na-
rodohospodarskeho pLinu. Zduraznil, iEe
tento plan je realnY a e je mono jej
nejen spinit, nYbr2 take prekroCit.
Potom byl preeten dopis Sandora Ronoie
Approved For 'Release 2002/01/04: piA-RDP83700415R01000120001-2
hmotne zajitteni ve. stai. Zeny maji rov-
na prava s mutt
Rumunskk pracujici lid oslavil v srp-
nu velke vitezstvi v budovani socialis-
,
mu zahajenim provozu v tepelnYch
elektrarnach Gh. Gheorghiu Dej v Doi-
ceqti a v Ovidiu II. Na stavbe elektrar-
ny v Dolce% pracovali take eeskoslo-
vengti delnici, jejicht jmenem prohlasil
pii slavnostnim zahajeni s. Vokalek,
dobra spoluprace eeskoslovenskkch a
rumunskkch pracujicich a technikei pH-
spela k tomu, te prace mohly bkti veas
dokoneeny. Elektrarna v Doiceqti, ktera
je prvni thermickou elektrarnou elektrr-
fikaeniho planu, ptesahuje daleko svou
kapacitou vkkon ostatrtich rumunskkch
elektraren. Elektrarna ,Ovidiu lei ve
qtfedu rumunske Dobruclti pi stavbe
prilplavu Dunaj?Cerne moire a znamena
velkk hospodffskk i kulturni Winos pro
tuto oblast, zanedbavanou za burioasne
statkatskeho retimu.
8
V Bukurdti byla dne 31. 6ervence 1952
podemana obchodni a platebni
dohoda s Cinskou lidovou re-
publik o u. S rumunske strany pode-
psal dohodu namestek ministra zahra-
nieniho obchodu Marcel Popeseu, s ein-
ske strany charg?'affaires velvyslanec-
tvi Cinske lidove republiky v Bukuregti
Liu Tain Jui. Dohoda vytvali podklad
pro rozsahlk rozvoj hospodatske spolu-
prace mezi oberria zem6mi. Rumunsko
docla Cine pramyslove zafizeni, vkrobky
elektropriimyslu, naftove vkrobky, che-
mikalie a jine zboti. Cinska lidova re-
publika doda Rumunsku barevne kovy,
chemikalie, oleje, 6aj a jine zboti.
etvrtleg roku 1952 spin& na 101.8%.
Celkova vkroba vetkereho prfunyalu
VZroatla ve, )srovnani a timtd obdobim
roku o 21.1%. Zarovefi vzrostla
produktivita,prace o 13.5%. V prvnim p0-
4eti letotniho roku zavedl rurnunskk
prtmyal vyrobu novych druht vyr' obk6,
xnezi nind vysoce vykonnycli traktort,
vetnich jetabb., scraperft atcl.
I *
Kornise pro vypracovtni nivrhu no v 6
ft ta v y schvalila jednomyslne navrh,
A ptedlotenk ptedseclou vlady Gheorghe
Gheorghiu Dejem a odevzdala jej
.aam rtmumakeho lidu k diskusi.
' V navrhu Ustavy se pravi, te Rumun-
skd /1,c/ovd, repiagika je statem pracuji-
cich meat yenkova, vzniklYin v dtsled-
ku historicIFeho vitezati4 S,ovetakeho sva-
zu mad arneckYm fagiamem, v cltialedku
oavobozerd slavnou Sovetslcou al-m.640u,
jet umotnilo pracujicim v Cele a delnic-
kou ttidou za vedeni komunistioke atra-
ny avrhnout Antoneseovu fatistickou
diktaturu, likvidovat vladu vykoristova-
telskych td a rvytvotit lidove demokra-
tickk sta. Zahranierii po4tika. Rumunske
lidove republiky je politika miru, ptatel-
sty' a spojenectvi se Sovetskym svazem
a liclove dernokratickYmi zemerni, miru a
ptatelsvi se vteni mirumilovnkmi na-
roaY.
tave jaou zakotveny vkaled
nove -
ky buclovani socialisticke spoleenosti,
chtdos?li pracujici v eele a delnickou
dou. Zakladeni lidove mod i v Rumun-
situ je avazek delnicke tfridy s pracujicimi
rolniky, pi temt vedouci filohu ma (Lel-
nicka ttkkt. Zaklaclem Rumunake lidove
republiky jsou Zidovo rady, volene na dva
roky. Naroctni hospoclastvi tvoti tti sek-
tory: socialisticky, malovyrobni a sou-
krornokapitalisticky. Vtechno pffrodni
bohatstvi, tovarny, zavody, doly, lesy, vo-
da, zdroje ptirodni energie, vtechny Ico-
munika4n1 proSttedky, banky, pogta, te-
legraf, telefon, rozhlas, tisk, film a di-
vadlo, statni statky, strojne traktorove
ata,nice, komunalni podniky.a znarodnena
east bytoveho fondu meat jsou statnim
vlastnictvim a majetkeni vteho lidu. Pa-
da path tern, kdotna ni pracuji.
Pokud jde 0 aspravni rozdeleni
zerne vytvati se na fizerni a kompaktnim
mad'arskyrn obyvatelstvern mad'araka
autonomni oblast a autonorrini apravou,
volenou obyvatelstvem teto oblasti.
Nejvyttim organem statni mod. je
Velk6 narodni shrormitdeni jako je-
din zakorlodarny organ. Je voleno
pracujicimi na 1 roky. Nejvyttim vy-
konnkm orgranem statni mod je Rada
Ininist74, nignunsic*m obeanfun je zajit-
ten? pray? na praci, na odpoeinek a
Se Svkcarskem bylo dohodnuto,
te platna obchodni dohoda se prodlu-
iuje o dalgi rok. Kontingenty zboti byly
plizpilsobeny novkm pomeram.
Bulharsko
Plan celkove prilmyslove
vkroby v II. etvrtleti 1952 VI. spinert
na 100,2%. Ve srovnani s II. ctvrtletim
lonskeho roku vzrostl objem prfunyslove
vkroby o 19,4%. Menova reforrna, zru-
geni listkoveho systemu, dvoji sniteni
statnich maloobchodnich cen (posledni
sniZeni se tkkala cen chleba, mleka, ma-
sa a tuka, textilii a krmiv a einilo 6 ai
30%) plispely k dalgimu rozgifeni stat-
niho a drut'stevniho ?obchodu: Ve II.
6tvrtleti bylo proclano obyvatelstvu cel-
kern o 14,8% zboti vice net za tote ob-
dobi? lonskeho roku. Pokra6uje poeetni
379
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RIDP63-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
riist delnicke tidy. Proti stejnemu ob-
dobi lonskeho roku .se poet
o 23 342. Mzdoyi. fond v pramyslo-
' vYch, dopravnich a obchodnich podni-
cich, jaka i ye stavebnictvi vzrostl ve
srovnani. s II. etvrtletim lofiskeho roku
o 13% a prilmerna mzda delnikti o 8%.
?
V Ployclivu se konal XV. mezin a-
r o dni veletr h, jehol zahajeni se
zaeastnila take eeskoslovensk?
vladni delegace v eele s noinistrem za-
hranien1ho obchodu Dr Antonbiem are-
gareln. Veletrh byl obeslan SovetskSrm
svazem, Cinskou lidovou republikou,
Polskern, Ceskoslovenskern, Rumunskem,
Macrarskem, Nemeckou dernokratickou
republikou a 100 kapitalisticki'rmi firma
mi z Anglie, Francie, Italie, Belgie, za-
padniho Nemecka, Rakouska, SvYcarska,
Svedska a Holandska. NavAtevnici vele-
trhu se s velkYm zajrnern seznamovali
velkYmi vymoienostroi zemi tabora mi-
ru a socialismu.
Velkemu zajmu se tally exponity
sovetsk -eh o pavilonu, kde byly vy-
staveny stroje pro obrabeni kov?, uhel-
ne kombajny, bulchozcry, exkavatory,
vYrobky lehkeho prilmyslu a j. V bul-
harskem pavilonu byly vystaveny sou-
struhy, zemedelske a jine stroje, mine-
ralni hnojiva, transforroatory, elektro-
M0tory, radiove pfijimaee, textii, ()buy,
nabytek a :Tine. 0 znaer4-ch fispetich ml-
rove prace svedeily ukazky teareho
pr?-
mysu Ceskoslovenska, Polska, Mader
ska, Rurnunska a Nemecke demokraticke
. republiky. XV. mezinarodni veletrh v
Ployclivu byl jasnou demonstraci vzras
talicf hospodahke a kulturnI shy Sovet
skeho svazu a zemi lidove demokracie.
V ministerstvu zahrarueniho obchodu v
Sofii se konala 10. eervence t. r. usta-
vujief schilze bulharske obchod-
ni k em or y. M.inistr zahranieniho ob
chodu Dimitr Ganev zdfiraznil ye svern
projevu e hlavnirn Ukolem nove oh
chodni komory, ktera byla zlizena ,po
die vzoru obchodnich komor v SSSR a
dernokratickYch zcmich, je pii-
spivat k rozvoji a posilehi obchodnich
styki mezi Bulharskem a jinYmt zemerni
v duchu moskevske Meziharodni hospo-
claIske konference. Bulhanska obehodni
komora bude take organisovat exPosier
na zahranienich veleirzich, studovat hos-
podafskY Evot v cizine, pfijimat obchod-
ni delegace ze zahramei a vysilat sve
de1egaty na mezinarodni konference.
V Sofii byla dne 21. eervence 1952 po-
dengue prvni obchodni dohoda s CI n-
skou lidovou republikou. Po-
die teto dohody doda Cina Bulharsku
kovy, zejmena cin, be:virtu, hedvabi,
bambus, tiLsliva. tuZ", eaj a jine. Bulhar-
sko vyveze do Cily stroje, obrabeci a
elektrotechnicke, elektricke motory,
transformatory, dusikata hnojiva, che-
micke vYrobky a jine. Zaroven a obchod-
ni dohodou byla sjednana i dohoda o
platech, Obe dohody plati do konce le-
taniho roku.
Se zapadnirn Nemeckem by!
v Bonnu dne 5. srpna 1952 podepsan pro-
tokol, upravujici vYmenu zboil. Pro oh-
clobi or] 1. srpna 1952 do 31. prosince
1953. Hodnota yzejernne vcimeny zboil
je stanovena eastkou 23 mil. S. Zepadni
Nemecko doveze Bulharska zejmena
potraviny a zemi'.delske produkty, za
ktere vyveze do Bulharska krome jine-
ho stroje, chemicke a farmaceuticke vV-
robky.
Presidium Narodniho shromaiden1
zprostilo ministra zahranieniho obehodu
Di/mAtra Ganeva. jeni pi'echazi na jine
mist?, funkce a jmenovala nov3jm mints-
trem zahranieniho obchodu 2ivko 21.vko-
va. Zaroveri odvolelo presidium Narodni-
ho shromaideni z funkce ministra zerne-
delstvi Nikolu Stoilova, jeni ni-echazi na
;line misto. Movni ministrem zemedel-
stvi byl jrnenovan Stank.? Todorov.
Albinie
Narodohospode.iskY plan v
II. etvrtleti 1952 spinen takto (v procen-
tech pineni planu):
eelkem 100.3
ministerstvo (Iola 100,0
ministerstvc pram. 106,2
mistni pram 118,8
Ve srovnani se srtejnYm obdobim mi-
nuleho roku bylo dosaleno techto vV-
sledka (v procentech):
relkern 128,3
mlaisterstvo Cola 146,3
ministerstvc, pram. 182,3
mistni prim. 216,1
V jednotlivYch vYrobnich oborech by1
plan spinen takto (v procentech):
nartov* PritraYsl
100,0
pram. asfaltu
92,4
hnado uhiL
104,2
ehrom
104.6
Potrariny
109,2
odevai pram.
106,6
staveb. material
90,2
mechanika
122,0
draistva
122,3
V zemedelstvi statni statky, druIstva
a rolnici spinili plan jarnich praci do
konce eery-1.1a na 90.40/0.
380
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Nemecki demokratiati republika
Plan prtimyslove vSrroby byl v
II, etyrtletj 1952 spinen na 101,1%, coi
proti stejne dobe minuleho roku zname-
na vzestup o 13% a proti II. tvrtleti
1950 vzestup o 145%. Znarodnene prii-
myslove podniky spinily avrtletni plan
na 100,8%, co Z proti lonsku znamena
vzestup o 17%.
Jednotliva ministerstva a statni ?sek-
xetariaty spinily plan v5iroby takto (v
procentech):
statni sekretariat pro chernii, kame-
nolomy a zeminy
102
ministerstvo huti a cloth
105
mitnisterstvo strolirenstvi
93
ministerstvo lehkeho prilmyslu
statni sekretariat potravinarskeho
ortimYslu
98
101
Ve srovnani s II. tvrtletim 1951 se
zy$raila produkce techto vSrrobkel. takto
(II. etyrtleti 1951 = 100);
elektricka energie 108
prunnyslovS, koks 118
brikety z hnedeho hli 108
2e1ezn4 ruda 158
surove 2e1ezo 203
surova ocel v ingoteoh 129
.elektroocei 154
valcovana ocel 113
zarizeni pro hute 185
zalizeni Pro ciolY 124
Zeltizeni pro preunisl pally 131
.aUta a traktorY 129
kaleionovana soda 161
fosfatova hnojiva 114
7nOtorovY benzin 158
Utriele hedvabi 113
sYmtlhoticka vlakna 127
ko2ena obuv 120
Mask, 123
V t4ikem stroj1renstyl, ve y$r-
robe dlarabOeich strojd a yozidel ?nebylo
dosagerm 016, stanovench planem na
II. etyrtleti,
Vlastni naklady znarodneneho
myslu (bez stavebniho priimyslu) byly
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
*..elezE.) a ocel. Smlouvu uzavfela gvedska
kompensakni spo1e6nost Sukab a Nemec-
JO, spoleenost pro vnittni a zahranieni
obc.hod.
ilinistr pro zahranieni a vnitronemec-
obchod Georg Handke byl zprogtert
aye funkce, protoie odchazi do diploma-
ticke sluZ'by. Na jolt? misto byl jmeno-
van dosavadni statni tajetnnik v mi-
nisterstvu zahrani'eniho obchodu Kurt
Gregor.
Kapitalisticke zeme
81+4?va priunyslova vkroba
VSichodonemeckY narodohospoclaf J.
Kuczynski uvetejnil ye sve knize o his-
tori svetoveho hospodafstvi tento pie-
hied, kterY dokazuje westup vroby
SSSR a zemi tabora socialismu a miru
a trvalY pokles rodilu kapitalistickkh
zemi na svetove vYrobe. atroven dolta-
zuji Kuczynskeho data nerovnomernY
vYvoj kapitalistickkh zemi. CIsla, uve-
dend v pfehledu, jsou v procentech a
znamenaji podil ns svetove prilmyslove
vYrobe:
USA
Amalie
Francie
Ne- hlavnl knplt. jine
meek? * zeme
zeme
vAechny
kapit.
zeme
SSSR
lid.
dem.
zeme td-
bo..'a so-
alismu
a miru
eel kern
1900
31
18
7
16
72
28
109
1913
36
14
1
34
72
28
100
?
1920
47
14
5
9
75
24
99
1
1030
39
9
7
11
66
26
92
8
1937
35
9
4
10
58
25
83
17
17
1046
49
8
4
2
63
16
79
17
4
21
1947
48
7
3
2
63
17
77
19
4
23
1948
45
'I
a
B
58
18
76
21
5
26
1949
40
8
3
4
55
17
72
23
5
28
1950
39
7
8
4
51
16
69
25
3
31
" Od 1946 zdvadni Nerneeko.
Zahra,nieni obchod kapitalistickSrch
zemi
StatistickSr bulletin Organisace spoje-
nYch narodil uvefejnil data o zahranie-
obchodu kapitalistickYch zemi v roce
1951, kterY vykazoval tyto obraty (v mil.
S):
dcrvoz
san. Evrops a kolan1e
liedamta
24073,7
Oterlineeva ()blast
20
680,8
Severn1 Amerika
14
104,2
taiinskd Amerika
7
102,0
?stabil
8
823,2
Z uvedeneho je zfejme, e txyuze Se-
veral Amerika (Spojene staty a Kanada)
a Latinska Amerika mely ak ti vni bi-
bnci, kdegto ostatni easti kapitalisticke-
ho sveta vice dovagely ne vyvagely.
Tyto dovozy byly zpilsobeny pfevaine
zbrojettim. Proti roku 1950 se rozsah
za-
hranl?ho obchodu mezi kapitalistick(r-
mi zernerni zwYgil o 10%, pi-edevgim
ovgern proto, 2e se zyYtily ceny a le
vzrostly potfeby valeeneho prilmyslu zd-
padaevropskSrch zemi. Statistika OSN
ttvadi, e vSrvoz kapitalistickeho sveta do
zemi bbora socialismu a miru klesl ye
srovnani a rokem 1950 o 25% na 1 550
mil. S. Ze zemi tabora socialismu a miru
VelkY rozmach pramyslove v3"Troby
v Sovetskem svazu a zemich lidove de-
mokracie v minulern roce a letos a smer-
nice XIX. sjezdu VKS(b) k oatemu
p?-
let? planu jsou clilkazem nezadriitel-
neho vzestupu prii'myslove ykroby zemi
tabora socialismu miru.
Ovoz
podil na eel-
kolvem dovozu
hodnotc,
podil /in eel-
kovern vYvozu
33
21 695,3
28
27
19365,2
, 25
18
18725.8
25
9
7 8773
10
13
8678.8,
12
dovezly kapitalistioke stity v roce 1951
zboil za 1 570 mil. I.
Vzestup drahoty v kapitalistickkeh
zemich
V zemich kapitalistickeho sveta se
neustale zvyguji ivotnI flak lad y,
jak je patrne ze statistiky, uvefejnene
OSN. Od roku 1948 do eeryna 1952 se
zvYgily givotni ndklady ye SpojenYch
statech o 10%, ve V. Britannii o 28%, ve
Francii o 43% a v Argentine o 185%.
Ceny potravin stouply v USA o 10%,
v Anglii o 9%, ye Francii o 37%, v Ar-
gentine o 196%, v :Belgil o 2%, v Kanade
382
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04:
o 21%, v Kolumbh o 43%, v Indii o 29%,
y Irsku o13%, v Izraeh o 43%, v Japon-
kq 50%, ye Syedsku o 38% a ye Svk-
earsku o 5%.
Ifezinfirodni banka a Mezinarodni
menovST fond
Vkroeni schiize tak zvankch
bretteonwoodskkch instituci, ktere jsou
nastrojern americke imperialisticke poll-
tiky, se konala za tileasti elenskkch stattil
Approved For Release 2002/01104: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
DAnsko
Francle
Ilolundsbo
Wand
-- 8,0
-I- 22,2
+ 11,2
? 1,8
+ 9,2
? 3.6?
+ 38,1
?
? 197,0
398,2
+ 273,3
11,9
Italie
? 19,0
+ 4,8
-I- 213,6
Norsko
+ 2,0
??
1,4
Portugalsko
? 7,2
-- 1,8
-I- 83,2
Rakouoko
?
+ 6,1?
11,4
neck?
?
+ 2,5
+ 2,5
gvedsko
?13,6
? 7,9
+ 223,5
Sirtearsho
+ 5,0
+ 3,4
+ 176,0
Throoko
? 20,7
--- 19,5
_ 109,9
zdn. Nam.
? 76,4
+ 57,7
+ 368,8
Z ticetiho sloupce tabulky, v nemi je
zach:ycen koneenk stay za obdobi ad 1.
eervence 1950 do 31. eervence 1951, je
patrne, 'e nejvetgimi dlniniky unie jsou
Anglie a Francie, kddto zapadni 116-
mecko a Holanclsko se staly z dlninikii
vefiteli.
Sehurnaniiv plan
Ve francouzskem ministerstvu zahra-
nanich yeci byly dne 25. eervence 1952
vymeneny ratifika6n1 listiny dohody o
Schumanove planu. Zarovefi podepsali
astupci Francie, zapadniho Nemecka,
Pelgie,Holanclska,Lucemburska a Italie
dohodu o zrugeni iifadu pro Pordi a o
zrugeni omezeni, je byla uldena za-
padnimu Nernecku pokud jde o ykrobu
oceli. Dne 10. srpna se konala v Luxem-
burku, kterk je prozatimnim sidlem
vrcholnkch organa zapadoevropske unie
pro uhli a ocel, prvni schilze tak zva-
nelio vysolteho adu, jehoi pi?edsedou
je Francouz Mannet a soudniho dvora,
jeho2 pi-edsodott je hal Pilotti.
Spojelke slaty
Stavka 650 000 ocelafskkch delniku
skoneila 24. eervence pa 53 dnech trvani.
Byla to dosud nejvetgi stavka v dejinach
bojfi americkkch ocelai'skkch
Zvkgeni mezd 0 16 centit za hodinu
menM, fle delnici pdadovali, ale pi'esto
se americkkm ocelafskkm delnikarn po-
dafilo pies zuicive ittoky spojenkch sil
reakce a pies Xradnou politiku reake-
Mho odborai'skeho vedeni vyrvat mo-
nOpohlm pridayek ke mzdam, zabloko-
Vank ' vladou. Monopolum se dostalo
ovgern daleko vice, nei jak pfedvidal
kornpromisni vladni navrh. Vlada dovo-
lila majitelarn ocelaren zykgit cenu
tuny oceli o 5,64 $, takie pritmerna cena
tuny oceli Cml nyni 115 $. Ztrata ame-
rickeho hospoda.istvi, zpilsobena stay-
kou ocelaf?skkch delnikii, se odhaduje
na 4 miliardy $. Zejrnena byla postiiena
zbrojni vkroba. Uvadi se, ie yjrroba
stle-
liva dosahne ureene firovne teprve za
rok. Po stayce ocelaiskkch dClnIkd na-
sledovaly dalk, zejmena stavka 25 000
delnika spoleenosti International Har-
vester a deseticlenni stayka 400 000 hor-
? ktefi tak protestovali proti nedo-
stateenkm bezpeenostnim opatfenim v
dolech. Vina stavkoveho boje se stale
vkge zveda. V race 1950 staykovalo 2,4
mil. delnikft ye srovnani s 0,6 mil. clei-
nikil v race 1938. Boj delnictya a vgech
pracujicich proti zesilovani yykdisto-
vani a irtisku mon000lii a proti neza-
mestnanosti splkya s jejich bojem proti
Utisku se Arany- imperialistickeho statu.
A:mericke zeroed el s t \Ai bylo
pa-
.stieno dvoumesienim suchem a parnem,
ktere panoyalo hlavne ye state' Maine a
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Americkk tifad pro mezinarodni ob-
thod konstatoyal ye syem pfehledu.
.V II. polovine letotniho roku se poeita
S Poklesem obchodniho v3'rvozu, nebof se
projevi nedostatek dolare v dovoznich
zemich. Amerieti exporteh se obavaji
poklesu vkvozu do jihoamerickkch zemi
jednak pro nedostatek dolare v techto
zemich a jednak proto, k se tam stale
vice uplatnuje soufa zapadniho NemeC-
ka a jinkch zemi zapadni Evropy. Cel-
kove obraty zahranieniho obchodu v le-
totnim rote se odhaduji na 11 miliard u
dovozu a na 16 nuhard $ u vSrvozu. V
eervenci poklesl vrvoz na 1 053 mil. $,
to je proti Cerynu asi o 9%.
Spojene staty a Kan.ada sjednaly do-
hodu a deseti zapadoevropskkmi zeme-
mi zesileni kontroly vkvozu
strategickeho rnaterialu. Bel-?
gie, Dansko, Francie, Italie, Lucembur-
sko, TrolandSko, Norsko, Portugalsko,
Velka Britannie a zapadni Nemecko pro-
jevily souhlas s tim, e vkvoz strategic-
}cello materialu severoamerickeho nebo
kanadskeho pevodu bude dovolen jen
se souhlasern plislutne cizi vlady. Ame-
rickk vkvozce nesmi vyvezti do techto
deseti state material, uvedenk ve zylatt-
..
nich seznamech, dokud nepfedloii v ori-
ginale ?dovoztovo prohlateni. V sezna-
mech zbozi, zakazaneho vyvakt do zemi
tabora miru, jsou zejmena bavina, celu-
losa, obrabeci stroje, rozhlasove plistro-
je atd. iSnaha americkkch imperialiste
zesiloyat kontrolu vkvozu je daltinj do-_
kladoM bezohledne diskriminace v??
? staturn tabora miru, ke ktere chteji do-
putit i zmarshallisovane zapadoevropske
zeme, aby je uyrhli do jette vetti zavis-
losti na americkkch monopolech.
Velka Britannic
Anglie prochazi nejhorti krisi pova-
leene doby, prohlasil bkvalSr ministr ob-
chodu v labouristicke vlade H. Wilson a
dodal, e nynejti situate je mnohern
horti ne'2 pled testi mesici. Pfedevtim
pies horeene zbrojeni, na n?hurchil-
lova konseryativni vlada yyda 5,4 mi-
hardy klesa vkroba. Index pr -
my sl ov ?kr oby v Cervnu pfl za-
kladu 1946 100 poklesl z kvetnovkch
1.44 bog/ pa, 137 bode a byi 0. 13 bodd
y t4eznu 1952, kdy bylo dose-
zeno 150 bodu. Pokles prumyslove vkro-
by je zpusoben krisi u tex tilnim pre-
myslu, kterk patri mezi klieova prernys-
lova odvetvi Anglie, a ornezovanim ySr-
Toby v a ut omobil ov ern premyslu.
Baylnafskk premysl vyrobil v I. pololeti
letotniho roku 1 237 miliard yard? tka-
niv proti 1 498 miliard yarde tkaniv ye
ttejnern obdobi. 1951. 13avinene prize
bylo vyrobeno 393,62 mil. lbs proti 539,22
mil. lbs loni. Anglicke automobilky pro-
poutteji delniky a zavadeji zkracenk
pracovni tkden. Britskou situaci zhor-
tuje pokles vknosu z nakladni lodni do-
pravy a velkk neporner mezi librovkmi
a dolarovkmj. komoditami. KdeRo ceny
lib r o v3".= c h komodit (cin, kaueuk a
juta) klesaji, ceny d ol ar ovk ch ko-
modit (obili, baylna, kava, med', olovo a
zinek) stoupaji a stlacuji beztak ji ma-
lou reservu $ a Koncem srpna me-
la Anglie dolare a zlata jen za 1,672 mil.
dolare, to je pod &oven 2 000 mil. $, po-
kladane ministerstvem financi za ne-
zbytnou.
Anglickk vk voz je tisnen nejen ze-
padonemeckou a japonskou, nkbri I se-
veroamerickou konkurenci. Jak vzrost-
la zapadonemecka a japonska soutei, o
torn svedei tato eisla: V rote 1948 einila
hodnota zapadonemeckeho a japonskeho
exportu do USA pouze 13% hodnoty vk-
vozu anglickeho, kde'Zto v rote 1951 ji
67 %. Podil zapadniho Nemecka a Ja-
panska na svetovem obchodu, kterk Ci-
nil v rote 1946 jen 2%, vzrostl v rote
1951 na 6%, naproti tomu podil Anglie
klesl z 12 na 9%. V JinI Arnerice vy-
tlaeuji Spojene staty Anglii, zejmena
z Brazilie. V roce 1951 tam vyvezly
zbo-
za 15,6 miliardy cruz., kdeito Anglie
jen za 3,1 miliardy cruz.
Z isk y velkkch spoldnosti, hlavne
zbrojarskych se v I. polowne 1952 zvk-
Ally o 16%, iv otni iroveA anglic-
kkch pracujicich vtak poklesla v tHe
dobe o 25% nasledkem zvkteni cen thle-
ba, rnouky, masa, kavy, eaje, slaniny a
jinkch potravin o 25 a2i 30%. Od 1. zfili
byly zdrakny take Zeleznieni: jizdenky
o a" 30%. Zivotni reroveri anglickeho
lidu se j4tte zhorti provedenim ?opatfe-
ni, ktera vlada ohlasila koncem eerven-
ce ye snemovne.
V IL polovine roku se snai dovoz po-
travin o 25% a dovoz premyslovkch yk-
robke o 40%. Vkvoz uhli se ma zdvoj-
nasobit. Temito opatknimi chce vlada
zmentit schodek v platebni bilanci. Na
sjezdu anglickkch odbore. v Margate
byla jednomyslne pfijata resolute, kte-
r?e dokduje roztireni obchodu mezi
Zapadem a Vychodem.
Hrubk narodni produkt odhadl
tistfedni statistickY *fad na 12 254 mil. E,
to je o 807 mil. E vice ne2 v rote 1950.
Pfiznaone pro hospodafstvi Anglie je
konstatovani, e spotf?eba i investice v mi-
nulem rote klesly a k rest celkove do-
385
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
mkt V)irobv, kterkemil v letech 1949 21
1960 3%, klesl v roce 1951 na 2%.
Britsk-V zahranieni obchod
eervenci vykazal ye srovnani s eery-
nem tyto obraty (v mil. X):
(low&
v;c7vo7
s aide
tervene0
290.0
220.0
? 69.2
terven
279.4
193.6
? 82.8
52
2.192.0
1.652.6
?539.4
I.-VII. 51
2.215.1
1.535.9
?679.2
Francie
Zahranieni o achod Francie za
eervenec a za prvnich sedm inesicit le-
togniho roku vykazuje ye srovnani s Cis-
licemi za stejnou clDbu loni podstatne
zhorenI francouzskeho vYvozu a tim ta-
ke schodku obchodni bilance, jak vysvit?
z tohoto pf?ehledu (v mil. frs):
dovoz
7 Who
celkein clzina
vPvoz
celkem
ci7ina
deficit,
cclikem cizi na
eervenec 52
120 097
94
232
106
703
63
611
13
394
30
621
Aerven 52
141 87L
108
898
111
978
89
617
26
893
39
281
Oervenec 51
142 071
116
194
116
502
74
462
25
512
41
732
za prt kelt 7 m6s.
1952 1 013 527
800
238
832
341
470
975
181
136
329
263
1951
909 536
717
513
853
031
562
167
56
595
155
346
c--ervencovY ykyoz do ciziny je niZSI
neZ v Cervnu 1952 a v Cervenci 1951 a
nemohl bYt kompensovan zyenim, rct-
vozu do francouzskych zamoi'skch ob-
lasti. Bilance vykazuje schodek 30 mi-
hard frs pivsto, Ze hyl suiZen take dovOz.
VSsledky ZP prvnich 7 rnesicti 'jsou do-
klaclem ochabujici shy francouzskeho
hospodaestvi, ,ktere v dtisiedku teZkeho
zbrojniho breraene neni s to provadet
vtvoini expansi a eeliti ostatnim kapi,ta-
list:ck:4n statiun v konkurenenim boji.
Proti lonsku klesl vvoz terne'r o 92 mi-
hard frs a jelikoi se soueasne zvYgil do-
voz, deficit obchodni bilance s cizinou Sc
vice ne zdvojnasobil a doSahl 329.3 mi-
liard frs. V'ee neZ dvojnasobny je defi-
?blast dolorov5.:
oblast kterlingovit
Z toile zern6 ()EEC
zonal, ()Elgc, librove.
ostatni 781116
calker?
`cit s dolarovou oblasti, podstatne vyggi
je deficit s oblosti librovou a loriske ak-
tivum se zememi Gstatnimi OEEC se
zmenilo v pasivum. Zavislost francouz-
skehi) hbf;podarstvi no americkYch mo-
nopolech tim, znaene vzrosila a tisnivV
nedostatek -dotard nuti francouzstou
aby paniione Zada.a o zbrejni objed-
navky -off shore?, sp.:hi-toe v dolarech.
Tradieni francouzske vYvozni zboZi neni
s to proniknouti na omerickY trh v pine
rnif.e pro vysoka americka cla a ostre cel-
01 f ormali ty.
-Na jednotlive menove oblastt prioadaly
z ceikoveho francouzskeho dovozu a vY-
vozu za prvnich 7 mesicii 1052 ve srov-
nalni touie 'dobou 1951 tyto eastky (v
mil. frs):
ativoz
1952
166 392
275 369
191 614
241 562
116 915
800 238
vS,'vo7
1951
19.'2
1951
121
911
16
618
69
739
280
801
94
452
129
178
89
333
61
783
101
938
202
839
229
915
256
431
112
665
99
961
107
618
718
216
470
976
562
966
. Rozdeleni zahraniiiniho obehodu Fran- odberatelii za prvnich'sedm mesicti 1952
cie podle nejditleiitejgich docitvatelii a a 1951 poday6 tento -Drehled (v mil. frs)?
Matlock?
Arable
Argentina
Australie
Brazffle
Itanada
Mask?
Egypt
Spannsito
USA
Finsko
Nrelkft. Rritannie
Irak
Itislie
Mal:tisk?
Mexiko
Norsk?
Novt z61a,nd
clovez
1952
69 789
$2909
10 957
38 584
19 030
20 464
7 384
10 301
13 872
117 120
11 454
34 122
23 406
22 220
17 636
10 582
6 198
12 970
1951
18 654
50 076
23 724
56 317
14 844
6 130
6 490
15 101
10 488
98 258
7 781
33 482
21 863
26 732
26 556
4 597
5 666
12 940
1952
38 701.
8 639
10 671
54139
14 823
3 823
7 123
11 397
1004$
32 694
13 336
51 666
425
20 713
1 753
2 640
6 537
1 791
Priaz
1951
13 077
1 569
17 869
8 467
18 780
4 384
11 657
14 383
8 975
52 132
7 080
86 060
363
22 734
3 907
4 632
7 875
968
386
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
A
Approved For Release 2002/01104: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Pakistan
13 843
- 10 000
2 331
2 788
Holaudsko
13 107
14 345
16 369
26 376
Svt5dsko
25 460
19 234 .
12.718
19 566
gvtcarsko
20 343
17 365
57 838
50 696
Turecko
13 763
3 672
7 534
4 967
Belgicko-Luceanb. wife
38 878
39 387
44 237
53 031
Jithoafricka, unit
37 036
83 530
6 605
5 112
Syric-Libanon
6 077
4078
8 278
8 681
Vonozuela
8 853
6 983
2 991 -
3 517
,gugoslavie
^ 649
' 1 826
5711.
.1916
Okrn vgech cizich zemi
800 238
718 216
470 975
562 905
Franc. za.morske obiasti
213 289
192 047
361 366
291 099
Concern
1 013 527
910 263
832 341
851 095
Cislice zahranioniho obchodu za s rp en
vykazuji sice vcelku aktivni zustatek,
avgak obchod s cizinou je nadale silne
pasivnl, jak je patrne z tohoto pfehlecha
(v mil. frs):
dovoz
ceikern cizina
vSwez
celkem cizina
deficit
celkem cizina
srpen 52
103
490
80
306
104
979
65
137
+ 1
486
15
169
srpen 51
128
757
104
356
111
259
66
716
17
498
37
640
52
1
117
017
880
544
937
320
536
112
179
697
344
432
L?vIII.
51
1
038
293
821
869
964
290
628
883
74
003
192
9,86
Nynejgi hospodafskou situaci Francie(
nejlepe charakterisuje zprava tajemni-
ka kom.unisticke strany Jacquese, Duc-
lose, pfednesena v teebto dnech na za-
seclani 1-.TV 1(8F. V pl'islugne Cast zpra-
vy se pravi zejmena toto: ?Francouzske
hospodafstvi, pfetvol-ene na valeene
hospodafstvi, je eim dole tim vice za-
visle na USA. Jeho zavislost se ()brai.i
aedevgirn v poklesu vkvozu ho-
tovYch vYrobku a ye vzrastu vYvozu su-
rovin a polotovard.Krise postihuje 6et-
ria. odvetvi pramyslove vYroby a vyvo-
lava vzrastajiei nezame.stnanost. Mzdy,
platy a pensijni duchody jsou naprosto
nedostaeujici. Deficit platebni bilan-
ce nepfestava vzrastat pro zvygujici se
rozPeti mezi clovozem a vYvozem. ety-fi-
cet procent qdaj? francouzskeho roz-
poetu je ureeno pro valku. Dariove za-
tiZeni v roce 1952 vzrostlo pies Pinayovy
demagogicke sliby a nage zern6 zakougi
poniIeni a bolestive na.sleclky nove ame-
ricke okupace.ix
Opatfeni francouzske vlady proti i n-
f laci se ukazala neueinnYmi a drahota
nadale vzrilsta. CelkoVY index maloob-
chodnich cen v pafigske oblasti, zachy-
cujici 213 druhu zboi, dosahl v srpnu
trovne 144,8 proti 142,8 v eervenci (100
= 1949)1 Vzhledem k stalernu znehodno-
covani mezd 2adaji odborove organisace
jejich zvYgeni o 15%. Aby nemusela vy-
'.hoyeti rnzdovYm po'Zadavkam delnika,
zaVadi vlada blokovani cen urei?Tch dru-
hd jejichi cenova hladina nema
pfekroeiti iiroven;dosai,:enou k 31. srpnu
1952. Spotfebitele pochopitelne nedAve-
Yuji temto novYm opaffenim Pinayov-y
vlady, ktera militarisaci hospodatstvi za-
te2uje francouzskY pracujici lid novYmi
takYmi ?bfemeny. Vzrastaji clane, dluhy
a pehani
Vefejne zadlueni Francie k 30.
VI. 1952 dosahuje 4 553 382 mil. frs; z to-
ho vniffni 3 285 157 a zahranieni 1 268 185
mil. frs. Banque de France vykazuje ke
dni 4. zall. po prve novY rekord ob?
Pres 2 000 miliard frs.
Italie
Zahranieni obchod Italie v eer-
venci a pfedchozich mesicich je charak-
terisovan poklesem vYvozu, jak je patrne
z techto eislic (v miliarclach lir):
vPvez
dovoz
bilance
6ervenec
67,8
124
eerven
65,8
118,9
Zervenoc 1951
96,6
116,5
1952
501,9
865,6
? 355,7
L?VIL 1951
582,1
700,2
? 208,1
Za prvnich sedm mesica 1952 klesl
vYvoz proti teZe (lobe loni o 114%, zatim
co dovoz se zvYgil o 9,5%. Nasledkens
toho vzrostlo pasivum obchocini bilance
na 356 miliard lir. Militarisace italskeho
hospodafstvi oslabuje vYvozni schopnost
a v eetnYch advetvich prilmyslu, pracu-
jicich pro vYvoz, se projevuje krise, ktera
postihuje nejen prfamysl textilni, ale
automobilovY, ko&clelnY a jinY. V auto-
mobilovem prumyslu se vyrobilo v I.
pdlleti 1952 62 810 vozti proti 78 236 jed-
notkam v te'Ze dobe loni, t. j. o 15% me-
ne. Vyvezlo se 14 056 vozu proti 16 346
vozum, tilt o 14% merle.
Vzestup cen na vnitfnim trhu SnauJe
kupni silu pracujicich a index i v o t-
nich n?ad?ainamenava stalY
vzrast; v eervenci stoupl na 5 572 proti
387
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04: alA-RDP83-00415R013000120001-2
3 559 v bervnu, 5 394 v eervenci 1961 a
4 824 v eervenci 1950.
gvS7earsko
Zahranieni obchod SyYcarska
srpnu a prvnich o s m mesica 1951 vy-
kazoval tyto obraty (V mil. Av. frs):
na 6 976 t v hodnote 47 300 000 b. frs,
proti 11 560 t a 72 300 000 b. frs v teie
dobe loni. CelkoN4 index priirnyslove.
vfroby (1936/38=100) klesl v eervenci na
120,8 proti 134,3 v Cervnu 1952 a 180,8,
v eervenci 1951; voba pfadelen klesla
na 85 a ykroba papiru na 75,6.
srpeo
6ervenee
tierven
ppm St
1..?VT111.
1.?,111.
1952
1951
dtWoz '057crz
382.9 322,6
442,1 408,6
405,6 350,4
441,1 348,2
3 556,1 2 982,1
4 046,7 2 983,8
bilance
? 60,3
? 33,5
? 55,2
? 78,9
? 574.0
? 1 062,9
Holandsko
Zahranieni obehod Holandska
vykazoval v eervnu tyto obraty (v mil.
doves vS,v0z
Ve srovnani s pfedchozImi mesici le-
togniho roku i se srpnem 1951 ie AvYcar-
skY srpnovY vYvoz mnohem niigi, co se
pfipisuje mien poklesu cen exportova-
neho zbai, ale i vzrilstajicim odbytovYm
nesnazim. Take za prvnich osm mesfdi
byl vYvoz nitgi ne2 za tutet dobu loni.
Deficit obchodni bilance za osin mesica
ietos klesl proti tele dobe lord na polo-
vinu podstatnYm omezenirn AvIcarskeho
dovozu.
Index dovoznich cen (1936 = 100)
3r1es1 v srpnu na 236 bad& (loni 255);
to potraviny einily 278 (297), surovi-
ny 245 (274) a prtm. vVrobky 200 (211).
Index v Sry ozni c h cen klesl proti
eervenci z 2,69 na 256 (265); z toho Drum.
vVrobky 264 (269), potraviny 227 (223) a
suroviny 220 (270).
Belgie
Zahranierii obchod Belgie v
eervenci vykazoval tyto obraty (v mil.
b. frs):
Servenee
ferven
WTI
11.?V11. 1962
dowz
9 168
9 068
9 982
'70984
Aerven
kveten
719
715
637
635
Stalkm omezovamm dovozu zycrAilo se
;elm kryti vYvozern natolik, e pasi-
vurn obchodni bilarce za I. pulleti 1952
Snilo 302 mil. hfl proti 1 709 mil. v te'ie
lobe lent Presto vtak pasivita zahra-
nieniho obchodu ziistav?Iivm hospo-
dai?skYm problemeni. Index objemu vY-
-vozu ?nil v eervnu 244 proti 235 a do-
vozu 131 beze zmeny.
Nova hola.ndska vlada, ktera byla po,
vlekle vladni krisi koneene ustavena,
nevyhlasila zatim sviij h ospoclai'sk3'r pro-
gram. Obchodni krtby oCekavaji, e n,e-
dojde k podstatnYm zme'narn ve finane-
ni a hospoclai'ske politice.
Svedsko
Zahranieni obchodvedskavy-
kazoval v eervenci a za prvnich sedm
rne.sicii 1952 tyto v3'rsledky (v mil. gv.
korun):
v9voz
down
bilant e
5.,Srvoz
1)11ance
eervenee
61.5
781
? 165
9 557
+ 389
Aervem
63)
649
? in
9 634
566
1.?V11. 52
4 853
5 457
? 604
10 704
+ '722
X.?V11. 51
4 171,8
4 744
?569.2
'74694
+3710
CervencavY
vv oz
byl a
128 ran.
Z uveden3"rch eislic vysvita, e belgic-
10- vkvoz vykazuje trvale klesajici ten-
denci, nebor prodej zbbil. do ciziny
na vzrastajici konkurenci. Prato
-take obchodni kruhy usiluji o zrugeni
vgech vVvoznich omezeni (3% v3"rvozni
davka a zadrieni ureite efistky z faktur
inkasovari*ch v cizine), ktera byla za-
vedena, aby se zabranilo zadlOenosti
eizich stilt& vffei Belgii. Bilance zahra-
nieriiho obchadu v eervenci zustala na-
dale aktivni, co 'Z dosvedeuje, e zadlu-
ienost zerni EPU Belgii dale vzrost-
Ia. V nekterYch vy'voznich oborech se
projevuje hluboka odbytova krise a
vzrasta v nich nezamestnanost. VYrroba
se omezuje nejvice v textilu a v
pr?-
Etyslu sklafskern. Wvoz belgickeho skla
v I. piglet: 1952 Ideal prarnerne mesiene
ne v eervenc: 1951. Od fijna ion-
skeho roku AvedskY vYvoz neustale kle-
sal; v f?ijrru 1951 dosahl 942 mil. Rekord-
ni eislice 1 055 byla dosaiena v 6ervriu
1951; za 12 mesicil klesla o 40%. I kdyl
iv?k dov oz byl soustavne ?mew-
van, vyplynulo koncem eervence vyggi
pasivum obchodni bilance ne v teie
dobe loni. Na vYvozni obraty pisobily
nepriznive velke poklesy cen celulosy
a jeji mengi odbyt. V prvnirn p?lieti
1952 se vyvezlo jen 747 000 tun celulOsy?
a 25% merle ne v tele dobe loni (1 mil.
050 000 tun), Take vVvoz baliciho papirit
znaene klesl. Pouze vYvoz rudv
distal nedoteen odbytovou krisi a jeji
cena naopak vzrostla; vyvezlo se ji 7.1
mil. tun g. 53 Av. kr (377 mil. Av. kr)
proti 6 mil tun a 3li'Sv. kr (215 mil. Av.
388
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01/04:
kr). Dovoz byl omezovan zejmena u tex-
tilnlho Oai a motorov3"rch vozidel. Pod-
minky obchodu s cizinou se zhorgily,po-
nevadt exportni ceny klesly vcelku o
26%, kdeito dovozni jen o 5%.
Hospodaiska krise- se projevuje take
ve znaellem nedOstatku likvidnich pro-
Peneini nesnaze pocifuji ze-
jmena loclenice, ktere nejsou s to ?opa-
si dostatek finanenich prosti'edku
na dokoneeni rozestavermich lodi. Hypo-
teeni ustav obchodniho lodstva
k upisovani peaku 50 mil. gv. kr, avgak
upsano bylo jen 10 mil., pI poptavce po
fiveru, ktere se odhaduje na 112 mil.
Iv. kr. lIegte vet.gi obtlie pocituje obor
1,7roby celulosy, jehai vYvoz klesl a
sklady se napinily.
Norsko
Zahranieni obchod Norska vy-
kazoval v eervenci a za I. pololeti 1952
tyto obraty (v mil. n. kr.):
dOvOzvvoz
k
b41:ance
ia?rvenec
504
280
6ervert
517
277
1?-vton
468
293
I.?VI. 52
2 8611
996
?865
1.?VI 52
2 577
1 854 ,
723
V prvnim pololeti 1952 vykazuje bilan-
ce zahrapieniho obchodu (bez lodi) o 20%
vyggi deficit ne v tae ,dobe loni. Zapo-
eita.-li se od obratu i obchod s lod'rni,
eini deficit 975 mil. n, kr. proti 942 mil.
v I. pololeti 1951.
Finsko
Zahranien.i. obchod Finska vy-
kazuje za eerven a za I. pololeti 1952 tyto
obraty (v miliarda.ch f. marek):
down vS,voz bilance
ierven
kv6ton
I.?V]. 52
1.?VI 51
18,2:
19,5
102,2
62,4
12,5
13,0
76,1 ? 26
64,8 ' ? 2,4
Zatim co dovoz Finska v I. pololeti
1952 se proti te'le dobe loni zdvolnasobil,
vzrostl vYvoz ten o 20%, take bilance
skoneila vysokSun pasivem.
Rakousko
Hospodaiske obtile Rakouska se stup-
huji, o eml sveclei piedevgim pokle.s
rirtl,myslove v3'rroby a nezamestnanost.
Koncem eervence bylo v zemi podle
ii-
iednlch, ovgem ani zdaleka fipinYch'sta-
tistik, 116900 nezamestnanYch,co'Z'
proti stejnemu obdobi lofiskeho roku
znamene zvYgeni o 57,2%. Pokud jde o
pokles prilmyslove vYroby, uva-
di se, ie v I. polovine 1952 se snaila vY-
CIA-RDP83-00415R013000120001-2
roba urnele viny o 13% na 17 290 tun.
Na zahranienich trzich naraZi rakouske
zboil na vzrustajici ol3tfie odbytu, pro-
toe rakouske exportni ceny stoup-
ly v roce 1951 o 63%. kdefto ye SyYcar-
sku o 12% a v Anglii o 39%.
VYvoj zahranieniho obchodu
neni pfiznivY, jak je patrne z toho pie-
hledu, v nemi jsou zachyceny obraty za
eerven a '^ervenec (v mil. gilinkti):
0,erven
6erveneo
dovoz
1168
938
vkvoz saldo
886 ?282
829 ? 109
Pies vegkere si1i rakouske vlady se
nepodaiilo zvYgit dovoz. Dovoz byl
temei o 20%. Platebni bilance Ra-
kou.ska ye finanenim roce 1951/52 (skon-
eil 30. Zervnem 1952) vykazuje schodek
120 miliontl. dolara.
Dne 15. zaii 1952 vstoupilo v platnost
vladni ktedin se zruguje p o-
v ol ovaci vYvozu obuvi,
textilii, dratu, tabuloveho skla, dievite
viny, beloby, eokolady, cukrovinek, mo-
tord Vgeho druhu.a jineho zboZI.
S Indii byla sjednana obchodni do-
hoda, kter?lati do konce iiervna 1954.
Po prvnim roce platnasti bude smlouva
po yzajernne dohode smluvnich stran re-
vidovana. Rakousko dode. Inciii stavebni
a strojirenskY materiel, Ailnerie zbai, no-
vinov apIr, uglechtilou ocel a medene
zbal. Z Indie doveze koberce, eaj, tabak,
podzemnicavY olej. lnenY olej,
ricinov olej, /eleznou a manganovou ru-
du, kae a koiky.
Smigend rakousk 0 - p or tu gal-
s k C komise sdelila podrobnosti o listi-
nach zbal, jeZ" si obe zeme vymeni v do-
be od 24. eervna,1952 do 23. ledna 1953.
Portugalsko dada Rakousku kakaove bo-
by, kavu, kukuIici, lnene semeno, koko-
save ofechy a palmovY olej, rozinky, ko-
nopi, tropicke dievo, ferro-tungsten, fer-
ro-mangan, cin a zemedelske produkty.
Rakousko Vyveze do Portugalska hema-
titove surove e1ezo, ocel na stavbu lodi
a specialni ocel, umela hnojiva,
valiva loiiska, novinov papir, umelou
piizi a paplrovinu.
Izraeli byl poskytnut fiver na na-
kup zboii ?v eastce 100 mil. gilinka, jehoi
bude poOlto k nakupu vYrolakfi
devai-
sk? prionyslu (dievene domky, bedny
a j.), strojii, nestrojfi a j.
Podzimniho veletr hu ve Vidni se
miteastnilo 23 zemi, mezi nlini SovetSkSr.
svaz, Ceskoslovensko, Mad'arsko, Ru-
mun.sko a Bulharsko. Na veletrhu byly
389
Approved For Release 2002/01/04: CIA-R0P83-00415R013000120001-2
Approved For Release 2002/01104: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
zastoupeny take anglicke, italske a fran-
couzske firmy.
Zipadni Nemecko
Ire zprave Evropske hospodat-
sk?ade (OEEC): byla nucena 'bonn-
ska vlada konstatovat, e v Nemeeku .je
1,2 mil. nezamestnanYch, z nichi
nekolik set tisk nema 2adnou nadeji,
Ze se kdy zaiiadi do prace. Ve zprave se
dale uvadi, e v race 1953/54 klesne ne-
zamestnanost pod milion osob. V proti-
kladu s tirnto tvrzenim je pokles za-
padonemeeke vkroby v eeryenCi o 5%
a pokles Ykvozu, zejrnena Pokud ide o
teXtiln 1 aboi 1, .ktere na zahranie-
nleh trzich naraZi na sout ei angliekou,
belgickou a seyeroarnerickOu. Na
pii-
klad na Blizkem Vkchode jsowanglicke
ceny textilu o 40 a2 50% ni2A1 ne zapa-
donemeeke. V Jlini Africe souteii se
zapadonemerk.km. textilera vitezne. 71)0-
Ii belgicke a severoamericke,
V3'ryoz c h era iekkch ykrobkil byl v
I. polovine 1952 Q 100 rail. DM meng
ne2 ye stejne dobe minuleho roku, kdy
hodnota vkyozu chemiekkch vkrobkii
einila 730 mil. DM. NepHznive se vy-
tvgi eXportni situace v hra Ck a i -
s k ?n preunNrslii. Auetralie dovoli do-
vezt oouze 20% zapationemeckkch hra-
eek ve trovnani s rolcem 1951. Svedsko
vydalo dovozni licence ;ion: v hodnote
2 xrpl. v. kr..Svizelak onchod se Spo-
jenymi Staty, kde doniael liraeky jsou o
10% levriejAi nel zapadonemeeke. '>t< a ?tic takto:
Houbovitg a piiirovitg kw/Mak v
neptirezanS, podle ureitgch /rner:
I P. L. K.
Sucies 5,00
SKR) Desky z houboviteho neo pdrovite-
ho kaueuku ptitezarie na miru pro sedad-
la nabytkova, autobusova, automobilova,
1 line vgrobkg pro 6alounickg prfunYsl,
prave tak, jako matrace ze stejneho ma,
terialu
P. L. K. *)
Sucres, 10,00
*) P. L. K. znaei: ?Por kilo peso legal? ?
a rozumi se valm zboZi veetne vgech
vinit-
itch obalt.
El Salvador skladovtini zboti na celalcich
Pottle pray z paearku srpna 1952 budou
aelnl organy v_El Salvadoru Aftrazme pro-
satzovat ptedpisy, podia ktergch bude zboti,
ktere ztetane na celnicich delgi dobu ne2
dni. posuzovano jako />opugtenk.
Aby bylo zamezeno ptepinovani ptistavfi,
taanni organy budou trvat na rychlem odba-
vovani zbofj, ktere se naChazi na celnicich
je zatitemo znanigani astkauni za skladne
a tookuty. asilky, ktere nebudou dovozci
odbavenY, budou vydraleny a vgnosy dra-
teb zadrgany ke kryti pokut.
Haiti potvrzerd o pnvodu zboll
Facile zpravy z Board of Trade Journal ze
dn 21. eervence 1951 -- o tom, te ut /lent
Patadovano zvlaigtniha potvrzeni a pnvodu
' zboti pN vvazu na Haiti, je nyni ozname-
no, te je treba uvesti ptuvod zboti na kon-
sulg.rni falkture.
Prancle ? nova celni kontrolni dali
na dovoz
FrancoruzskSrmi fitady byla zavedena sta-,
tisticka a celni ,kontrolni daft 0,4% z ceny
ze vgeho zboti, dovateneho kterekoliv ze-
me. Zbo4i v transitnich skladech je vynato.
Dan nebude vybirana ma Guadeloupe, Goya-
tie, Martinique, Reanionu neba v Altiru.
Vgtetek dane bode pautit k financovani
svlagtnilto pensijniho fonclu pro asoby" drive
bez,patitkft.
Tento adkon C. 52-799 z 10. eervence, uve-
rejnen v Journal Official z 11. eervence,
byl otig.ten v Maniteur official, dna 17. der-
vence.
: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Prancie ? pomocna op:Arent proti krist
Y textilu
StAtnim tajemnikem pro haspodarske z?
3etitosti ,bylo ueineno .rtebo hlageno nekolik
opatteni k napravent krise francouzskeho
textilnitho prtmayslu. Cia na vlakna z time-
leho hedvabf (rayon a rayon staple fibres)
budou zvkaerta s 10 na 25% a dovozy ba-
vinenYch vS,rabkft budou podstatne snitany.
Tanta dovoz pro posledni avrtlett 1952 ne-
ptestoupi 350 mil. fr. frankfi.
Soueasne s temito zasahy rozhodla vlada
-dati .vgvozcum zvla-Atni podporu od 1, eer-
vence 1952.
Textilie podrobene vysoke-mu zpracovant
byly zatazeny do neiptizniveigi skupiny pro
vgvozni Bude jim DOskytnuta mimo-
tadna illeva 8/15 fiskaanich dani a /tacit?
nahrada 50% social/Itch dani.
Fraud? znovuzavedeni col na rftzne zbott
Natizeni ,uvetejnene v Journal Official
z 12. eervence, zavadi dovozni do na k y 5-
lienik titanieitg.
Journal Official z 10. 6ervence oznamuje
znovuzavedeni cel na, rfuzne (trilby papiru
? lepenk y. Na pair Kraft je do doeasne
sniZeno.
Journal Official z 1. 6ervence oznamuje
znovuzavedeni eel na ruzna. syntheti c-
ka vlakna.
Na.tizenim ze 13. Zervna, uvetejnenem v
Journal Official z 15. eervence, byla znovu-
zavadena cla na vetginu organickgch
barviv Cla na organickft barviva byla
suspendowlrua od r. 1944. Vgjirnku 6ini or-
ganicka barviva (siehtova a 9n? neobsa-
build vice nal 50% vody, ktera budou do-
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Burma ---- ceLni sazebnik
MZO, UstfednI celnl sprava, ma k disposi-
el ye vd eelni knihowne nelnovegl celni sa-
zebnik Barmy, t. J. 9, vyidani z r. 1951.
Kuwait ? nowt caul nfednisy
UpozornuJeme vksadni spoletnasti na no-
ve kuwaitske pfedpisy, platine ad 17. srpna
1952, padie nicht mail celni Ufady pray? vY-
dratit zba21, ktera nebylo celna adibavenv
bahem testi masictr. VS,tetek dralby zastava
po odeeteni 1,rlah a cla Ic disposicl vlastnika
zboti po dobu Jedinoho roku. Po tato 11-lute
pfechazi do vlastnletvi vitidy. Prato take
The British Bank of the Middle Easit, Ku-
wait, nepfebira odpovednosti za proplaceni
aeta pfi dokumentarnim inkasu, kdyt jde o
zbatt apintteni, resp, ceina neodbavene.
K pfedeliti ilitsledka z tosho plynoucich, Je
Duda radna tadat ye vtech pachybnYch p11-
Padech placen1 akreditivem.
Dodatkern ke shora uvedenkm p1edplsdn
byla zavetiena zdravotni kontrola konservo-
vanPah potravin. F'olcud nektere konservy
buclou shledany zdravatne za.vadn$,mi, bu-
dou zniiteny.
Libation sniteni celnieh sazeb
Vlada Litranonu nafidila sniZeni eel z ma-
xima 25% na 1'7; na dovaz pramyslov$,ch
stroJtt, nahradnIch soutastl, telezneho zboti,
drat/3 a rtandho elektrickeho zboii Titivanei-
ho v pramyslu. Nova opattent ma podpofit
prtarnyslov razvoi.
Z nove literatury
335
330.148 A. I MikaJan
Tabor socialismu a ttebor kanitalismu.
Brotuna padava etenafam pnolev ina sohta
zi vo1iU eriivansflteho stalinskeho valet/a/1h?
akruhu 10. bfezna 1950. abinaJici se roma-
chem v tailattfe social's/nu a. firpadkean vtA-
lacrfe kapitalisinu Autor se datPlui zestlene
haspodatske krise a zahranitne abchodni
expanse USA, dblra se problemern znelhod-
noconi main v kardtalrisliekS,ab zermloh a
avt[genlin kursu MI/1u. aby s tenfefem pro-
bral ota2lku sniten1 maloobchodnich cen
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
COAEPWAHHE
HOBblit man mapuoro 91cOHOMHtleCKOr0 x xyAbrypuoro crponreAbcrsa
CCCP .
349
Hoc1143.Iyab4: 8xouomutiecxvie 4or000pts opyegue HCHOAHCHHR nAana
351
Amiamkixa X0331tICTBeHHOr0 pa3BHTYISI Hapo,zulott IIOABHIH . .
358
Bpocl). K. Ilyttalues : Muposbie saTpy,zniemot OTHOCHTCALHO chipbs
361
B.: 0630p caxapHoro phima .
364
M. IlogopHa : CBHHCU H UHHK .
366
HIM. B. Aauu,R: Ouemca no o6pa3uosomy xaTaAory BO Baeumeit Top-
TOBAC . ? .
371
CONTENTS:
New Plan of the Peaceful Economy and Cultural Reconstruction
Development of the U. S. S. R 349
Josef Sulc: Economic Agreements -- An Instrument for Fulfilling
the Economic Plan 351
Dynamic Economic Development of People's Poland 358
Prof. K. Lukagev: The World's Raw Material Difficulties 361
F. V.: A Survey of the Sugar Market 364
Milena Pokorni: Lead and Zinc 366
Eng. V. David: Evaluation According to Exemplary
Lists in Foreign Trade 371
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
Approved For Releas
?
25X1A
Approved For Release 2002/01/04: CIA-RDP83-00415R013000120001-2
25X1X