INLAND NAVIGATIONAL HANDBOOKS

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP80S01540R005600020015-8
• Release Decision: RIPPUB
• Original Classification: S
• Document Page Count: 615
• Document Creation Date: December 22, 2016
• Document Release Date: August 3, 2012
• Sequence Number: 15
• Publication Date: June 18, 1954
• Content Type: REPORT

- / _~ 50X1-HUM
? Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03 :CIA-RDP80S01540R005600020015-8
- U` * ~ r I
CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY
INFORMATION REPORT
This Document contains information affecting the Na-
tional Defense of the IInited Btates, within the mean-
ing of Title 18, Sections 793 and 794, of the II.$. Code, as
amended. Its transmission or revelation of its contents
? to or receipt by an unauthorized person is prohibite50X1 -H U M
~ECU~~.~~sN
.COUNTRY REPORT
SUBJECT Inland Navigational Handbooks DATE DISTR.
18 June 1954 50X1-HUM
NO. OF PAGES
1 50X1-HUM
DATE OF INFO.
PLACE ACQUIRED
REQUIREMENT
REFERENCES
THE SOURCE EVALUATIONS IN THIS REPORT ARE DEFINITIVE.
THE APPRAISAL OF CONTENT IS TENTATIVE.
(FOR KEY SEF REVERSE)
1. Attached are the follocving Czech inland navigational handbooks:
a. Vlorking and Disciplinary Regulations for CSPIA employees.
b. Nautical Instructions, Volume I, which pertains to security regu~tions
governing Czech inland waterways.
e. Nautical Instructions, Volume II, which contains technical regu.at ons
regarding landing, unloading, anchoring, etc, of inland waterway vessels.
50X1-HUM
d. Machinists' Manual for servicing steam, diesel and gasoline marine engines.
e: Construction Manual for inland waterway vessels.
f. Manual explaining comrl~ercial freight regulations, how to prepare manifests,
bills of lading, etc., and explaining what rights shipping firms have in
view of existing laws.
Czech inland Waterways Navigational Handbook.
Enclosures: 7 booklets
`~ To: ORR
STATE
(Not~a Wastiinptoa Di,tributien Indicatd by "x"; field DistribvNen 6y "#??.) Form NO. 51-61R JEUiuar~' 1953
,_
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03 :CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03~b ~~
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
SECRET
,~osef Posner
STAVBA
LODI
~ESKOSLOVENSKA PLAVBA LABSKO-ODERSKA
~ rr-C)CT
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03:
CIA-RDP80S01540R005600020015-8 :.'. L'. s
,~`osef ~ Posner
STAVBA
LoDf
(;ESKOSLOVENSK~4
PLAVBA LABSKO-ODERSK.4
Praha 1954
Declassified in Part -Sanitized Copy Approve_d_for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8 ~ `~ "
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8 l
Boky, ob~ivka 30 a 46
Paluba " . 31
Cejchov~ni lodi 70
Plavidla s vlastnim pohonem 40
Celni uz5,v~r . 74
Poddln~ vyztuhy 40
21
Pamisry hlavnich rozm~r$ 13
~G`luny s drevenym dnem a zelezny-
Popis jednotl. souddstf nd,k1. Llunu 18
mi boky (smi~ena konstr. ~lunfi)
18
Popis jednotlivych sou~d,sti plavidel
Dno 29 a 46
s vlastnim pohonem
40
Drevo 38
Pov~echnd zar'izeni nakladnich ~clun$ 17
Historie stavby lodi .
3
Prohlidky plavidel 78
Kolesa
61
Prepd~ky
30 a 44
Kolesnice jako nd,stav'by nad koiesy
47
Rozbiraci kryt prkenn$~
32
Kontrolasroubu .
59
Rozdeleni plavidel
5
Kormidelnf zai?izeni .
66
>~etiszov~ skrine
63
Kostra
29
Schema rozde'leni plovoucfch te'.es
7
Kotevni jerab
62
Stavebnf hmoty
38
Kotevniret~zy
61
Stavba lodi celosvai?ovanych
37
Kotevni vratky
62
Svarovrani
27
Kotvy .
60
Tankove lodi
70
Kryt tabulovy
36
Tunel pro Sroub
51
Lodni ~roub
55
Umist~ni koles
54
Lodni vykresy "
14
Vazy a Zebra .
19 a 44"
Lodni vyzbroj vlastnfm
Vedlej~i hmoty
39
pohonem
60
Velitelsky m&stek
~ 49
Nakladni Cluny
15
Vlecn~ zarfzeni
63
Ndstavba nad kotleraz
46
Vnitrni vydreva nd.kl, prostorfl
37
Nastavba nad strojovnou
46
Vypo~et kolesa
53
N~stavby u kolesnic
50
`L'adokolesove skr`ine
48
N3
t~r '
76
Zd,kladni technickd hodnoty spole~n~
,
.
v?em plavidlflm 12
Nauka o plovdni . ."
6
Zaklady pro stroje a kotle 45
Nytovd.nf
27
Zarizenf k. naklddanf a vykladani
Ocel
39
zbozf 65
Okatice .
63
Zarizeni k zarazeni a vypind,ni ko-
Opravy men~ich nehod .
77
tevnfch iet~z{~ 62
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy
Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
iW l/L 1 1~t1I U
PRAHA II,
NA FLORENCI 13
Tento listek znamena, ~e
dohotovena kniha byla
v kniharne p"red ode-
vzdanim distribuci pro-
hlednuta a m'a zaruCit
kvalitu knihy.
Je na nem jm~no nebo
i;fslo kontrolora. Proto
shledate-li, ze kniha je
defektni, vrat`,te ji i s tim-
to listkem kter~koli pro-
dejne, kter~a zaiidi, aby-
ste dostali bezvadny vf~-
tisk a kontrolor, ktery
defekt propustil, byl vo-
lan k odpov~dnosti.
Jm~no kontTOly:
Declassified in Part -Sanitized Copy
Approved for Release 2012/08/03 : /
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
STAVBA LODI
K tomu, aby prvni Cluny, dlabane nebo vypalovane z kme-
nu, pas~tupne nabyly podoby dnesnich ricnich, po pripade za-
oceanskych Lodi, bylo zapotrebi dlouhe~ho vyvoje.
O prvnich tvtizrcich techto dlabanych clunu se nam neza-
chovaly zadne zaznamy; vime jen, ze Cluny ~byly vyrabeny
z jednoh~o kusu a jejich velikost se ridila podle velikosti kme-
ne, ze ktereho byly dlabany. Od techto clunu se pak postup-
ne preslo k vyrobe prvnich nedokonalych Lodi sbijenych
z planek. Lodi byly pohaneny bidly, pak vesly a teprve
pozdeji se zacalo pouzivat plachet. To se vsak jiz stavely
Lodi vetsi a plachta, obdelnikoveho tvaru; slouzila k ulehceni
namahaveho pohonu vesly.
Takoveto Lodi staveli nejprve Egyptane asi v III, tisicileti
pr. n. 1., po nich, v dokonalejsim provedeni Fenicane a po-
sleze R,ekove, kteri staveli jiz lodi mohutnejsi, pohanene
vesly zpravidla ve trech radach nad sebou, t. zv. ?triery?.
Ve stredoveku se k nim pridruzily ?galery?, vyznacujici se
tim, ze. jedno veslo obsluhovalo vzdy nekolik veslaru sedi-
cich v jedne rade. Vsechny tyto Lodi jiz byly opatreny sto-
za,rem a plachtou. Je nutno se zminit jeste o t. zv. ?kara-
velach? pouzivanych ve stredoveku pri objevech novych
svetadilu; tyto byly vsak jiz staveny bez vesel a nesly
plachty na trech stozarech. Na techto lo~dich byly jiz na-
stavby na pridi a zadi. Dale to byly plachetnice ?clippery?,
ktere se vyznacovaly velkou rychlosti.
Plachetnich Lodi se pouzivalo jeste zacatkem 19. stoleti,
kdy zacaly pomalu ustupovat lodim s parnim pohonem.
V r: 1807 byl spusten na vodu prvni parnik ? Clermont,
o vykonu 20 KS a rychlosti 7 km/h (viz obr. c. 1.), ktery
zahajil provoz na rece Hudsonu v Americe. V r. 1819 pre-
Historie
ata~by ioae.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
plul prvni zaocea,nsky parnik ?Savanach? ocean za 25 dni;
vedle parniho stroje bylo vsak jeste pouzito placket. Druhy
parnik ?Royall William?, ktery vykonal cestu pies ocean
v r. 1833, jiz jel bez placket. V evropskych zemich byla za-
vedena parnikova doprava nejprve v Anglii r. 1812, na rece
Rynu v r. 1816, na Dunaji v r. 1830 a na dolnim useku Labe
v r. 1840.
Po vynalezu lodniho sroubu v r. 1829 Jasefem Resslem se
zacaly staved parniky srowbove. Sroubu se vsak pouzivalo
jen u Lodi zaoceanskych, kdezto na rekach byly pro malou
hlowbku v provozu parniky ko~lesove. Asi v r. 1886 se zacalo
pouzivat lodniho sroubu i v ricnim provozu, avsak jen u na-
kladnich rychlolo~di. Teprve v posledni dobe se sroub osved-
cuje i u lodi vlecnych.
Od ~prve poloviny 20. sto~leti se v lodni doprave pouziva
k pohonu tez Dieselovych mot~oru, ktere pro svou us~porriost,
plavebni pohotovost a mnohe jine prednosti pomalu, ale jiste
vytlacuji parni stroje.
Az do 19. stolen byl'a kanstrukce vsech lodi drevena, neboE
drevo se pro sve znameni~te vl.astnosti, jako tvarnost, snad-
nou obrabitelnost a mo~nost snadne opravy, pro stavbu Jodi
nejlepe hodilo. Jeho nevyhodou je ovsem nedostatecna odol-
nost vuci hnilabe a mala pevnost ve spojich. Vzhledem k po-
sleze uvedene nevykode pbkracoval proto vyvoj ~drevenych
lodi velmi pomalu a pozdeji se temer zastavil, jelikaz se ne-
daly ze dreva vyro~bit tak silne padelne vyztuhy, ktere by
byly umaznily dalsi zvetsovani rozmeru techto Lodi. Proto
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
se po zdo.konaleni vyroby a metod zpracovani zedeza v polo-
vine 19. stoleti preslo ~postupne k vyrobe Lodi stavby smi-
sene a lodi ocelovych.
Na nasem uzemi, grave tak jako na nemeckem useku
Labe, pluly drive po proudu vsechny Cluny samotizi a proti
~ proudu byly vleceny bud' lidmi nebo koiiskymi potahy se
bre~hu, kde ~byly k tome ucelu zrizeny potah~ove stezky.
Provoz parniky byl zahajen v prve polovine 19. ~sto~leti,
avsak jen na dolnim useku Labe, nebot' Vltava nebyla v to
dobe jeste zregulovana. Prvni parnik, ktery zahajil dopravu
na teto trati, byl oso~bni parnik ?Bohemia?, postaveny v Pra-
ze. V r. 1865 byla zahajena osobni doprava na vltavskem
useku Praha-Zbraslav parnikem ?Praha?.
Po ~zregulovani Vltavy a casti horniho useku Labe se vy-
voj tlopravy. u nas urychlil. Nave zbndovana zdymadla
umoznila plavbu na celem useku trati Praha-Hamburk.
K vleceni clunu se pocalo postupne pauzivat parniku a, po-
zdeji i motorovych 1odi.
Vyvoj stav~by Lodi vsak j~de dal; novostavby lo~di a jejich
strojni zarizeni jsou stale zdokonalovany tak, aby vyhovo-
valy vsem pozadavkum lodni dopravy.
Vnitrozemska plavidla deli~ne:
a) podle ucelu na:
osobni lodi, nakladni Lodi, remorkery, pristavni lodi,
vleky (nakladni Cluny), nadrzove lodi (tanky), ~pra-
mice;
b) podle hnaci energie na:
Lodi parni, lo~di motorove, Lodi elektricke;
c) podle ~pohyboveho ustroji na:
lodi sroubove, Lodi kolesove;
tiLozdLleni
plavidel.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
ATaulza
o plovdni.
8tabilita.
d) podib stavebniho materialu na:
Lodi drevene, Lodi zelezne (ocelove), l~odi stavby smi-
sene;
e) podle druhu pl'avebni testy na:
Lodi mistni, Lodi traEove, Lodi pristavni.
Rozdeleni veskerych plovoucich teles je uvedeno ve for-
me schema na str. 7.
Plavidlo:
je teleso riditelne, zpravidla dute, postavene_ pro sluxbu
na vode.
Lod':
je riditelne lute teleso, uzpusobene k plavbe.
Plovouci zarizeni:
je riditelne teleso uzpusabene k urcite mechanicke praci
na vode.
Plovouci stavby:
jsou zarizeni nebo vseobecne stavby umistene na vhod-
nem plovoucim telese a jsou vazane na urcite stanoviste.
Vor:
je soustava plovoucich teles spojenych v celek.
Nauka o plovani a ~stabilite se zaklada, na zakonu Archi-
medove.
Archimeduv zakon pravi, ze teleso ponorene do kapaliny
je nadlehcovano silou, ktera se rovna vaze kapaliny telesem
vytlacene. U plavidla na hladine vztlak ponorene cash a
vaha plavidla se sobe rovnaji. Ponor plavidla tedy zjistime,
vypocitame-li si jeho vahu, ktera zaroveii predstavuje veli-
kost vztlaku, t. j. pocet kubickych decimetre vytlacane vody,
a z toho si dale vypocitame, do joke vysky bude trup lodi
ponoren, aby obsah pono~ene cash trupu se rovnal potreb-
nemu vytlaku.
Aby se plavidlo neprevratilo, je nutno, aby pesobiste vahy
a vztlaku lezela pri normalni poloze plavidla v podelne ro-
vine soumernosti lode. Je-li tato podminka splnena, pak obe
vyslednice (vahy i vztlaku) pesobi prod sobe v teze svislici.
Pri jakemkoliv nahodilem nakloneni plavidla meni pak peso-
biste vztlaku svou polohu, coz ma za nasledek, ze vznikne
silova dvojice vahy a vztlaku (na rameni G-Q), ktera se
snazi privesti plavidlo do normalni klidove polohy. (G ma
stalou polohu, kdyz nenastane premisteni vah v trupu lo~di.)
V pripade, ze se plavidlo vrati do sve normalni klidove
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 s . .~
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03 :CIA-RDP80S01540R005600020015-8
,_
PLOVOUCI TELESA
Plavidla
I Lodi
obchodni
.,,
C ~
ca
specialni
~ I
doly
mlyny
Lazne
restaurace
elevatory
transportery
pontony:
pristavaci
preCerpavac%
ubytovaci
pracovni
vojenske
Plovouci zaiizeni ~ ,
bagry
transportery
beranidla
?
i
o q ?~
~~ox
C
,a
x
?y
~ w
'
~ o
~
~
p
P ... O
:
v
U
s.
~
O
a
~
G
~
o ?~
~
w
'ay3 ,
a
?
0 a
I
trafove vlastni ?~
pohon. >~
mistni
vleky ~
trato
mist
pcis
ti
,N
;;
ve
ni
tavni
v
~~~.
a
pi?evoznicke
ledoborce
rybarske
policejnf
celni
skolske
hasieske
zachranne
ti
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03 :CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
pol'ohy, ma rovnovahu stczlou. Zu~stane-li vsak plavi~dio na-
kloneno, ma rovnovahu volnou. Obrati-li se deem vzhuru,
ma rovnovahu vratkou.
stall volna
zav~~en~ v t~zisku podep~en~
upevn~n~
Obr. ~. 3.
' Z predchazich poznatku se dostavame k stabilite neboli
staticke rovnovaze plavidla. Je to schopnost vratit se po vy-
kloneni do normalni klidove polohy.
Stabilitu charakterisuje metacentrum. Z predchoziho vi-
me, ze je to prusecik vztlakove vyslednice s podelnou rovi-
nou sournernosti plavidla. Ma-1'i mit plavidlo rovnovahu sta-
lou, mu~si metacentrum lezet nad te~zistem vahy telesa. V tom
pripade je pak hodnota metacentricke vysky kla~dna. Kdyz
metacentrum padne do teziste vahy lodi, je hodnota meta-
centricke vysky rovna nule a plavidlo ma rovnovahu volnou.
Konecne maze. nastati treti moznost, ze metacentrum za-
ujme polohu pod tezistem vahy plavidla, pak hodrnota meta-
centricke vysky je zaporna a plavidlo ma :rovnovahu
vratkou.
Vypocet stabilisacniho statickeho momenta pro ruzny
uhel sklonu se provadi padle ruznych vzorcu vesmes velmi
slozitych, jako na priklad vzorec Atwoaduv (Etvu~duv).
Fodle tohoto vzorce si muzeme vypocisti stabilisacni mo-
menty a z nich delky ramen silovych dvojic pro ne1_iolik
sklonu ~od 5~ do 60~ nebo 800. Vysiedky pak naneseme na
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
soura~dnice, patrici prislusnym uhlum nakloneni. Krivka
vznikla spojenim techbo ~bodu nam udava velikost ramene
prislusne silove dvojice. V bode, kde krivka protina sourad-
uicovou osu, je rovnova,ha volna.
~Protoze Lento vypocet je vzdy zdlouhavy, staci u mensich
plavidel ricnich bud' zjistit, zda pri urcitem predpokladanem
maximalnim sklonu lodniho trupu, na ~priklad 45~, padne
jeste metacentrum nad pusobiste vahy. Padnerli, je kon-
strukce v tomto smeru v poradku, .protoze, je-li metacentrum
nad pusobistem vahy, ma clun r~vnovahu stalou. Nebo si
vyresime staticke momenty a tim i prislusne delky ramen
graficky. Tato metoda svou presnosti dostatecne vyhovuje.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/0.3
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Cim jsou graft' presneji a ve vetsim meritku provedeny, tim
, jsou vysledky presnejsi. Jeste je nutno poznamenat, ze pri
vetsim nakloneni plavidla se hladina puvodni s hladinou no-
vou nemusi protinat v podelne roving soumernosti. To pro-
to, ze vynorena cast trupu nemusi byt tvarove stejna s po-
norenou cacti, avsak oba kliny maji objemy stejne, z cehoz
vyplyva, ze i absahy ponorenych .cacti trupu jsou stejne.
K posouzeni zdatnosti iodi, pohybujici se na vnitrozem-
skych vodach, staci upine tato staticka rovnovaha. U lodi
namornich musime znat jeste rovnovahu dynamickou, t. j.
spotrebu mechanicke_ prace k tomu, aby se lod' vyklonila
o urcity iihel. Na vodach vnitrozemskych tato dynamicka
rovnovaha nepada v uvahu.
Priklad: Mame stanovi-ti stabilisacni krivku motorove ce-
lokovove lodi, ktera ma profil hlavniho zebra, jak naznacena
na obr. c. 4. Delka jeji je 7 m, sirka 2 -m, ponor 0,24 m a
volny lodni bok 0,6 m a vaha 2500 kg.
Postup je nasledujici:
a) Profil, ktery vidime na obr. A v normalni poloze, si v me-
ritku hakreslime na milimetrovy papir nejprve skloneny
0 5o (obr. B) a zakreslime k nemu novou hladinu. Najde-
me ji tim zpusobem, ze si spocitame milimetrove ctverec-
ky obsazene v ponorene cacti trupu na abr. A. (V nasem
pripade ponorena cast trupu je trajuhelnik, jehoz plochu
bychom mohli jednoduse vypocitat, ale vzdycky se nevy-
skytuje tak jednoduchy profil.) Nyni ode dna skloneneho
profile vzhuru ve vodorovne roving (obr. B) pocitame po
vrstvach milimetrove ctverecky, az dostaneme stejny po-
cet jako na obr. A. V teto vzdalenosti ode dna vedeme ca-
re, ktera nam predstaVuje novou hladinu.
b) Nyni si urcime teziste vztlaku ponorene cacti trupu (po-
cita se na hlavnim zebru). Teziste vahy lezi v podelne ro-
ving soumernosti na priklad ve vysi 4 dm - podle vypoctu
pri navrhu - od druheho dna Lodi. Toto druhe dno je ve
stejne vysi jako hladina na obr. A.
c) Z teziste vahy spustime kolmici a naneseme na ni v me-
~itku vahu v kg (treba 25 mm = 2500 kg). Vaha,pusobi
dole. Z teziste vztlaku, kde pusobi vztlak, ktery se rovna
vaze, vztycime kolmici k hladine a zakreslime jej.
d) Zakresliine a odecteme kolmou vzdalenost od pusobiste
vahy v site znazornujici vztlak. Vzdalenost G-Q je ra-
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
menem, na kterem pusobi silova dvojice, ktera se snazi
vratit lod' do normalni klidove polohy.
~e) Prodlouzime si vztlakovou slozku a bod, na kterem nam
tato prodlouzena cara protne podelnou rovinu soumer-
nosti, je metacentrum. Zmerime si metacentrickou vysku
~' GM.
f) Totez provedeme pri sklonu 10~, 15~, 30~, 45~ a 60~ (obr.
C, D, E, F. G) . Namerena ramena a metacentricke vysky
si v meritku naneseme do diagramu na prislusne ixhly
sklonu. Vznikle body spojime v plynule krivky, z nichz
jedna nam udava velikost ramene momentoveho a druha
metacentrickou vysku GM pri urcitem sklonu plavidla.
V bode, ve kterem krivka staticke rovnovahy protina po-
delnou osu, ma lod' jiz rovnovahu volnou. (V nasem pri-
pade je to asi 72,5.) Ve skutecnosti se vsak nesmi naklo-
niti vice nez o 45~, protoze by nabrala vodu, nebot' nema
krytou palubu. Krivka metacentra protina vodorovnou
osu ve stejnem bode jako krivka graficke rovnovahy a
v tamto bode je metacentricka vyska rovna nule.
Prave v tomto bode ma plavidlo rovnovahu volnou. Za
timto prusecikeni ma metacentricka vyska hodnotu za-
pornou aplavidlo ma rovnovahu vratkou. V normalni kli-
dove poloze vypocitame metacentrickou vysku pomoci
momentu setrvacnosti plavebni plochy k podelne ose. Ten-
to vypocet je vsak dosti namahavy. Pro nase ucely jej ne-
Ibudeme provadet, nybrz velikost metacentricke vysky pla-
vidla v klidove poloze zjistime s dostatecnou presnosti
jednoduse tak, ze si prodlouzime krivku metacentra od
nejmensiho sklonu plavidla (v nasem pripade 5~) k svisie
ose, na ktere odecteme hledanou hodnotu. Prodlouzeni se
ovsem provede tak, aby krivka byla plynula.
Poloha metacentra je zavisla pri urcitem nakloneni na
~ tvaru lodi. Je-li metacentricka vyska mala, pak vykyvy
- plavidla jsou site pomale, ale znacne, takze v urcitych pri-
padech mohou.ohroziti bezpecnost. Naopak zase, je-li me-
tacentricka vyska velika, vznika kymaceni, coz je pruvod-
'' nim zjevem, je-li plavidlo prestabilisovano.
Poloha metacentra zavisi take na uhlu sklonu Lodi a na
vysce lodnich nastaveb, takze plavidlo s vysokymi nastav-
bami mu,si mit vetsi metacentrickou vysku, nez totez pla-
vidlo bez nich. Dale je nutno poznamenat, ze hodnota me-
tacentricke vysky dosti zavisi na pomeru obsahu nadhla-
dinove casti trupu a obsahu podhladinove casti trupu.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8 `
~~,~d?i
Tento pourer byva u mensich Lodi asi 1-1,5. Metacentric-
ka vyska se mimo to meni i s ponorem.
a) lodni stavebni delka - L~ je vzdalenost mezi svislicemi
technicke
vedenymi krajnimi body plavebni vodorysky na pridi
hodnoty
i za,dl;
spole~ne
vsem plavid-
ttim.
a1) lodni maximklni delka"- Lm se meni od ne zadne slho
bodu one i edne si bod lodniho telesa; J Jv
la jp jv"
a2) delka pies vsechno - Lpvs se meni od nejzadnejsiho po
"nejprednejsi bod cele Lodi, t. j. o-d kormidelni perute az
po kotevni vyloznik;
b) lodni stavebni sirka - B se meni v nejsirsim miste pod-
hladinoveho trupu v piavebnivodorysce;
bl) lodni maximalni sirka - Bm se meni v nejsirsim miste
lodniho telesa mezi vnejsimi body, t. j. vicetne oderek, na-
razniku atd. ;
c) lodni bocni vyska - H se meni v polovicni de~lce Lodi, a
to od horni hrany kylu u lodi ocelovych, nebo od vnejsi
hrany kylove drazky k horni hrane palubnich obrubniku;
d) lodni prostorova hl'oubka - Ph se meni ve stredu Lodi ad
h
r
nej
o
ejsiho bode paluby k druhemu dnu;
e) plavebni vodor~ska - Pv je cara, kterou tvori vodni
hladina na boku Lodi. Tato cara je zakladem pro stavbu
2odi;
f) lodni stavebni prostor - T se meni v polovicni delce Lodi,
a to od plavebni vodorysky k horni hrane kylu;
g) deplacement - D je vodni vytlak, t. j. obsah potopeneho
prostoru nebo vaha vyblacene vody;
h) nosnost - Q je celkova vaha zatizeni, ktere maze pla-
vid~lo unest;
i) teziste deplacementu - F je pusobiste vyslednice vsech
vztlakovych sil ;
j) teziste vahy - G je teziste vahy lodniho trupu se vsim,
co je na nem;
k) metacentrum - M je prusecik vyslednice vztlakovych sit
pri naklaneni lod~i s podelnou rovinou soumernosti pla-
vidla;
1) metacentricka vyska - MG je vzdalenost metacentra od
teziste vahy Lodi;
m) trim - Tm je rozdil v ponoru pride a zade (to znamena
Tm = Tz - Tp;
n) palubni proslup - Pp je prohnuti podelne palubni cary;
o) palubni vzduti - Vz je pricne prohnuti paluby;
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
p) hlavni zebro - G~h je nejvetsi prurez lilav'niho trupu lod-
niho pod hladinou;
r) volny lodni bok - By je vyska trupu rLad hladinou.
L/B - poorer delky k since charakterisuje lodni teleso se
a zretelem k odporu a prostorovemu vyuziti telesa.
,s
PI- sr ~
---- --- K
T F
w ~- ~ ~
L/H - poorer delky k vysce boku Charakterisuje pode~l'-
nou pevnost telesa.
T/B - poorer ponoru k since charakterisuje stabilitu.
Priklad: clan o nosnosti 1000 t.
L = 75,0 B = 10,0 H = 2,5 T = 2,0 m
L/B = 75/10 = 7,5
L/H = 75/2,5. = 30,0
T/B = 2/10 = 0,2.
~~
Pom~ry
hlavnich
rozm~r$.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Lodni
vykresy.
Vykresy se provadeji hlavrie v meritku 1;10 nebo 1:25
u mensich plavidel a 1:100 az 1:125 u vetsich plavidel.
Narys je tak umisteri, ze ma prid' vpravo. V pripade, ze
je trup Lodi omezen zborcenymi plochami, je nutno jej roz-
delit rovinami rovmobeinymi s vodni hladinou na stejne vy-
soke vrstvy, aby jej bylo mozno graficky dobre znazornit.
Prurezove cart' techto rovin s lodnim trupem jsou t. zv.
vodorysky. Tyto vodorysky znazornuji plynulost zakrive-
ni boku Lodi v jednotlivych.vrstvach nad sebou, a tudiz tyori
pudorys plavidla. Vodorysky se cisluji ad nuly, ktera je na
kylu, vzhuru.
Narys znazornuje rez podelnou osou Lodi. Z neho je zrej-
my tvar predniho vazu, kylu a zadniho vazu. V tomto na-
rysu jsou take zakresleny prurezove cart' rovin, rovnobez-
nych s rovinou podelne soumernosti plavidla.
V bokorysu vykresluji tvar trupu bokorysky. Jsou to ca-
rt', ve kterych protinaji vodni trup rovnobezne roviny, ktere
jsou kolme k podelne ose soumernosti plavidla. Prava strana
bokorysu (od osy soumernosti) znazornuje predni bokorysky,
t. j. bokorysky patrici pr"edni polovine trupu, a na leve stra-
ne bokorysu jsou zakresleny zadni bokorysky, t. j. boko-
rysky prislusejici zadni polovine trupu. Bokorysky se voli
tak, ze delku mezi krajnimi body konstrukcni vodorysky, t. j.
vodorysky; ve ktere je trup protat vodni hladinou, rozdeli-
me na sudy pocet stejnych diltit, nejlepe na vzdalenost zeber,
coz ma to vyhodu, ze nam bokorysky udavaji zaroven jejich
tvar.
i'IIII VVX/I/ I T~TT
~r-n`rn~
Obr. L. 5a. 1 -vodorysky, 2 - konstr. vodoryska, 3 - boLnL roviny,
4 - zebrorysky, 5 - prednf Last Lodi, 6 -zadni Last lodi.
Krome toho zakresluje se take krivka bokoryskoveho ob-
sahu, jez ohranicuje plochu, ktera, prepoctena z meritka,
ve kterem byla kreslena na skutecnou velikost, predstavuje
deplacement, t, j. vytlak navrhovane Lodi. Z teto krivky a
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
t. zv. krivky integralni se urcuje poloha teziste deplace-
mentu plavidla.
Tvar Lodi predurcuje jednak izcel, kteremu ma lod' slouzit,
a jednak vzajemne priblizne ustalene pomery hlavnich roz-
meru.
? Nakladni Cluny maji vyhovovat temto pozadavkum: Natzlactnf
a) Maji mit co nejvetsi iznosnost a co nejvetsi proctor pro ~1"ny
naklad. Prostornost ma vyznam pri lehkem zbozi, aby
mohlo byt vyuzito nosnosti clunu. ~lun unese tim vice,
- vim je jeho vaha mensi a vim ma vetsi plnost. Plnosti
Lodi rozum`me pourer skutecmeho vytlaku (abjemu po-
norene cacti Lodi) k objemu hranolu o delve L, since B
a vysce T.
Vaha nakladu plus vlastni vaha clunu rovna se totiz pn-
dle zakona plovani vaze vody Lodi vytlacene. Vaha vytlacene
vody se rovna objemu ponorene cacti lodniho telesa krat
specificka vaha vody. Je tedy zrejmo, ze nejvetsi nosnost by
meta lod' uplne hranata, ktera by sama nic nevazila, t. j.
prazdna plavala na hladine a nenorila se, jinak rr"eceno, me~la
plnost stoprocentni a zadnou vlastni vahu.
Ponevadz vsak lodni teleso musi mit
b) dostatecnou pevnost a tuhost, nelze vlastni vahu clunu
omezovat libovolne. Presto vsak da se vhodnou konstruk-
ci znacne na vlastni vaze usporit, aniz pevnost a tuhost
lodniho trupu trpi (tak na priklad lodi zelezne konstrukce
jsou lehci a pevnejsi nez lodi drevene). Take neni mozno
delat clun ctyrhranny (plnost 100 Jo), neboE zalezi tez
c) na plavebni schopnosti clun2c, t. j. clun ma mit pokud
mozno malt' odpor pri vleku a musi se dat dobre ovla-
dat (ridit). Obvykle byva plnost nakladnich clunu od 0,8
do 0,9, vyjadreno v procentech od 80 do 90 procent. -
Prostornost Lodi se u ricn"ch lodi neudava, zato vsak u na-
mornich Lodi se udava jenom prostornost, a to jednak
hruba (brutto reg. tun), jednak vista (netto reg. tun).
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Jednotkou je jedna rejstrikova tuna 2,83 m3 (vlastne
rejstrikovy soudek. Unosnost ricnich lodi se udava v tu-
nach vahovych o 1 t = 1000 kg.
Na kanalisavane Vltave a Labi jsou v pouzivani
a) Labsky clan podle miry plauenske je normalise 65 m
dlouhy, 8 m siroky a pri pon:oru 1,78 m ma 650-700 tun
nosnasti. Jeho stavba je smisena, t. j. zelezne boky s dre-~
venym deem.
b) Labsky clan s drevenym deem a rozbiracim kry~tem je
zpravi~dla 72-76 m dlouhy, 9,7-10,5 m siroky a pri po-
noru 1,75, -1,80 m vykazuje nosnost 880-940 tun.
c) Celozelezny labsky clan s tabulovym krytem je zpra-
vidla 76 m dlouhy, 10,5 m siroky, vyska bocnych sten
meri 2,2 m a pri panoru 1,9 m ma nosnost 1000 tun.
d) Celozelezny labsky clan s pevnau palubou apatr"enau skla-
distnimi jicny je obycejne 70 m dlouhy, 10 m siroky,
s vyskou bocnych sten 3 m; 'nosnost tohoto clunu je
pri ponoru 1,55 m . 700 tun
pri ponoru 1,90 m . 900K tun
pri ponoru 2,05 m . 1000 tam
pri ponoru 2,58 m . 1300 tun
Clan tento lisi se proti sub. c) jmenovanemu tin, ze bocne
steny jsou zvyseny o vysi vnejsich sloupku.
V nejblizsi - dobe se ma, prikracit k vyrobe clunu celo-
svarovanych onosnasti 900 tun. Na rozdil od dosavadnich
clunu, jez jsou 67 m dlauhe, 8,20 m siroke a 2,40 m vysoke
a maji pri 180 cm nosnost 685 tun a pri 160 cm nosnost
585 tun; budou celosvarovane c'luny 72 m dlouhe, siroke
9,20 m a bocni vyska 1,90 m.
Krone uvedenych typo pluje po Labi mnoho clunu pricha-
zejicich z pruplavu spajujicich Labe s Odrou a Vislou, ja-
koz i Cluny o~iersk~e. Z nejznamejsi~ch techto clunu jsou:
a) Nakladni clan finavsky - 40 m cllouhy, 4,6 m siroky;
pri ponaru 1,8 m ma nosnost 170-230 tun.
b) Nakladni clan podie miry berlinske - 46,2 m dlouhy,
6,68 m siroky; pri ponoru 1,5 m ma nosnost 300 tun.
c) Nakladni clan odersky podle miry vratislavske - 55 m
dlouhy, 8 m siroky; pri ponoru 1,78 m ma nosnost 550
az 600 tun.
d) Nakladni clan podle miry saalske - 51 m dlouhy, 6 m
siroky; pri panoru 1,7-1,9 m ma nosnost 350 az 420
tun.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Nakladnf Cluny jsou bud' otevrene, nebo kryte rozbfratel- eovsecleng
nym krytem. Povsechne rozdelenf a zarfzenf drevenych clu- 'a'~"'0?i
nu; clunu stavby sxrisene nebo clunu celozeleznych je opine ~~ ch
shodne. Hlavnf cast prostoru nakladnfho clunu tvorf prostor
skladistnf, ktery je rozde'.en podle velikosti clunu prfcny-
~, mi prekazkami na 8 az 12 dflu, jez jsou opatreny celnim
uzaverem. "
V prfdi clunu je umfstena kajuta pro muzstvo, na zadi ka-
juta pro kormidelnfka. Prostor pied kajutou na pridi a za
" kajutou kormidelnfka slauzf k uskladnenf lan, retezu a ruz-
neho lodnfho naradf. Paluba pied kajutou muzstva se jme-
nuje prednf paluba, na zadi lezfcf paluba za kajutou kor-
midelnfka se jmenuje zadnf paluba neboli velitelske stano-
viste, ponevadz zde dr_ve staval kormidelnfk u kormidla.
U nynejs:ch cluntit stojf kormidelnik na klenutem krytu
kormidelnicke kajuty. Na zadi clunu je umi~steno kormidlo.
U star~fch clunu se jeste setkavarr~e se stozarovym toulcem
vestavenym asi v jiedne tretine delky clunu od prednfho va-
zu, ktery slouzil jako opera pri postavenf stozaru. Na'tom-
to stozaru byla umfstena plachta, ktera zrychlovala jizdu
Lodi pri plavbe samotfzf. '
U otevrenych i krytych clunu se tahne po cele deice Lodi
godel obrubnfku na obou bocfch ochoz, po memz osazenstvo
clunu prechazf. U nekterych starsfch clunu byva. ochoz pou-
ze na prfdi Lodi po obou bocfch v takovem rozsahu, aby se po-
sadka na nem mohla pri praci se sochory bezpecne pohyba-
vat; prechod od pride lodi na zad' se deje po krytu. ' . -
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Popis
jednotlivych
sou~sti
n5.kladn~o
L~lunu.
r/iun~
s drev~nym
dnem
s'~eleznymi
bolry
(smi?ena
l~onstrukce
clnniY).
Hlavni soucasti nakladniho clunu jsou:
1. Dno s prazci. .
2. Vazy (na pridi a zadi) se zebry, mezizebry a zebry ra-
movymi.
3. Bocne steny - obsivka - outory.
4. Zapory nebo pricne tramy palubni s vodotesnymi pre-
pazkami.
5. Vyztuzeni podelna, t. zv. vaznice - paternice:
6. Ochoz, paluba, kryt.
7. Vnit~ni zarizeni clunu (podlaha, osteni, vodni skrine,
cerpadlove skrine - vydreva) .
8. Karmidlo.
9. Nehybna vystroj.
10. Vybava a vystroj pohybliva.
Veskere tyto soucasti shledavame jak u clunu ~,eloocelo-
vych, tak u clunu sm:sene konstrukce, jez ovsem vzhledem
k sestrujnemu materialu maji konstrukci odlisnau.
Dno a prazce: Dno je sestaveno z planek 10-20 m dlou-
hych, 20-40 cm sirokych, 8-12 cm silnych, a to z planek
smrkovych, bez suku a belmovych okraju. Pricne spojeni
planek tvori prazce o prurezu 16 X 18 az 19 X 24' cm, na vys-
si hranu postavene bud' smrkove, nebo borove, nebo i ze-
lezne profilu U, jezto jsou trvanlivejsi a pevne~si, takze je-
jich vymena neni tak casts.
Kazda p]anka je spojena s kazdym drevenym prazcem
dvema drevenymi koliky. Jsau-li prazce ze zeleza U, to spo-
jeni planek s prazci je provedeno srouby se zapustenymi
hlavami, a to proto, aby pri opotrebeni dna se neo~potrebova-
la hlava sroubu a sroub na,dale pevne spojoval dno s praz-
cem.
Spojenf plank s drev~nym prazcem SpoSenf plan?k se'~eleznym prazcem
pomoci dr'ev~ieho kolSku. tvaru U pomoci ?roubu, jehoz hlava
ie zapu?tSna do plas5ky,
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Koliky musi byt ruche, smolnate a proste belma. Vhaneji
se derami vrtanymi z vnitzku Lodi do prancu, zdala se v pla,n-
ce rozstepi neboli rozklinuji.
Planky dna se nastavuji na sikmy sraz, jehoz stykave plo-
chy sahaji nejmene pies dva prance.
,, Spary srazove se musi stridat tak, aby na tentyz prazec
pripadla spara an pate planky, takze mezi dvema plankami
nastavovanymi pod jednim prazcem lezi 4 planky celistve.
Pricne kratke spary na spici prij~dou za prazec; delka sik-
'~ meho srazu je podle toho 1,0-1,5 m.
Planky lze ten nastavit na tupy sraz; jeho spara se klade
vndy pod pranec, Tohoto zpusobu spojovani planek se vsak
jin temer nepouniva.
Spary tupeho i sikmeho srazu se utesnuji koudeli.
Kandy prazec ma na kazdem konci ctvrtkruhovity vyrez
sahajici asi do poloviny vysky jako propusE pro vodu stoka-
vou ve dne.
Dno neni po cele sve deice vodorovne, nybrz zveda se na
pridi o 25-30 cm, na zadi o 15-20 cm, tvoric t. zv. zdvih
obrysovy, aby byl zmensen odpor vndy a ulehceno tak pluti
clunu.
Vazy tvori zakonceni trupu na pridi a zadi; jsou zapusteny
do dna a pripevneny k nemu bud' primo, nebo, jsou-li kole-
novite, pomoci stykovych kolen.
Planky se zapousteji do oboustrannych dlabu ve ,vazech.
Vazy
a zebra.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Vazy se delaji z duboveho~ dreva anebo se nastavuji na sikmy
sraz.
Zelezna zebra z uhelniku jsou zahnuta tak, ze tesne obji=
maji outor (trapez) a dno."Zebrove ithelniky jsou ke dnu pri-
sroubovany (hlavy sroubu jUou dole a do planek zapusteny) .
Spodni plat plechu sedi na zebru, presahuje trapez a kryje
hlavy sroubu outorovych. Tento zpusob s vnitrnim outorem
je nevyhodny proto, ze nutno zebro na jednom baku trikrat
zahnout temer pod pravym uhlem ~(celkem tedy sestkrat)
a prizpusobovat me~nivemu prurezu outoru na pridi a zadi
co do tvaru i polohy. Jezto taco konstrukce je na,kladna, pro-
vadi se zridka.
Konstrukce s outorem zevnim. Dno a prance jsou uspora-
dany jako v pripade predeslem, zebra jsou vsak jen jednou
zalomena primp u dna, I tento pripad je zastaraly a pouzi-
va se proto zpusobu,
kde dostava outor prticr"ez lichobezniku. Gebro je zalomeno
site dvakrat, ale pod uhlem tupym, a jelikoz doseda ke kose
plose outoru, ponechava prirozeny odvodiiovaci o~tvor. Dolni
plat je pribit k otttoru a prinytovan k zebru, pri cemz mezi
outor a obsivkovy plech se vlozi plstena vlozka k lepsimu
tesneni.
Jeliko~z dalsi vystavba smisenych clunu se zcela shoduje
se stavbou clunu celoocelovych, budou dalsi podrobnosti po-
psany u clunu s ocelavym dnem a ocelovymi bocnymi stena-
mi (absivkou).
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Postup stavby az dosed obvykly: Podle schvalenych vy-
krestiz se narysuji obrysy Lodi, a to hlavni zebro, prid' a zad',
jakoz i vazy na pridi a zadi, v pomeru 1:1, na drevenou,
hladce ohoblovanou a fermezovou barvou natrenou podlahu
Obr. E. 11. Konstrukce s outorem Obr. ~. lla. Konstrukce s outorem
cnitisnim. (trapezem) zevnfm,
Obr. b. ilb. Konstrukce s outorem (trapezem) lichab~~nikodym.
rysovny. Podle techto obiysu se pak zhotovuji sablony,
podle nichz se, upravuji jednotlive dily. Mezitim se na pre-
dem .pripraveny rost, vyvazeny do vodovahy, k.ladou jed-
notlive plechy dna a zacina se se stavbou dna od stredu.
Tento stredni piech se oznacuje pismenem ?A?. K tomato
plechu se pristavuji po oboe stranach dalsi plechy, jez se
~~~ys~~
celazglezne
(eeeo-
oe:,Iave).
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
oznaeuji postupne pismenem ?B?, dalsi plechy pismenem
?C? a opet dalsi pismenem ?D? atd. Dnove, outorove i ob-
sivkove plechy se sestavuji strechovite, aby lod' za jizdy
kladla co nejmensi odpor.
Na obr. c. 14 je zakresleno dno v poh4edu shora. Je
na nem vyznaceno usporadani dnovych plechu; podelnesvy
jdou rovnobezne, pricne svy stridave. Pak se pristoupi ke
stavbe prazcu, jez jsou predem snytovany nebo svarovany
se zebry,
pote ke stavbe paternic a posleze ke stavbe vodotesnych
prepazek, ramovych zeber a mezizeber na pridi, jez jsou
vyznacena na obr. c. 16 a 16a.
Nato se pokladaji ochozave plechy, sestavi predni a zadni
vaz, rovne cacti obsivky, predni a zadni paluba, jakoz i pred-
ni azadni nastavba a rovne cacti outorovych plechu. Obsiv-
kove plechy na pridi a zadi se vyklepavaji rucne a prizpu-
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
sobuji se tvaru Aride, po pr. zade. Dale se pripevni oder-
kovy pas (t. zv. opasnik), pak se pripevni predni a zadni
stitnice, vazovy stu] a prikroci se k nytovani celeho lod-
ni~ho trupu. Po snytovani se usazuje kormidlo, kormi-
delni zarizeni, kotevni zarizeni a prikroci se k vodni tesnici
zkousce. Po vodni tesnici zkousce spusti se clun do vody
a provadi se vystavba nakladnich prostoru, kajut, ~nitrni
a vnejsi nater, zabuduji se vazniky, usadi se kryt, clun se
vybavi potrebnym inventarem a p"reds se provozu.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Obr. c, 18. i - zebro, 2. - mezi~ebro. 3 - ob3fvka, 4 - vaz,
5 -palubniky, 6 - pi`f~n~ vyztu~eni piep3zky.
Dnove plechy jsou ocelove, 6--8 mm silne, podle veli-
kosti, t. j. nosnosti clunu. Preplatovani, cili vodotesne sty-
ky, cini 56 mm. Nytu k snytovani dnovych plechu se pouzi-
va o sile od 13-16 mm, a to podle sily materialu, a vzdale-
nost jejicil od sebe cini 4555 mm.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Prazce jsou ke dnu privareny nebo s nim ~ snytovany.
Vyska~ prazcu cini prumerne 280 mm a vzdalenost, nytu od
sebe 110-120 mm.
Obr, L. 18b. 1 - ob?ivka. Z -zebra, 3 - mezizebra, 4 - kotevni navii~ak.
5 - kotevni iei?ab. 6 - bnelka, 7 - z'av~sny r"et~z, 8 - kotevnE ~et8z. 9 = ur&-
vla~nice. 10 - ~p~ep5zka addBLuiicf kolisni prastor ofl n!rostoru ka7.utnfho.
Obr. ~. 19.1 -Prazce, 2 - P`ate~nice. 3 ?- vYlehL~ovacf otvor5?, h - yr&~ezy.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Predni vaz je zhotoven z oceloveho pasu 22 mm silneho,
~ktery je naho~e rozevren, ve vysi prance se svira a pod
dnovymi plechy se opet rozvira. (Viz obr. 17.)
Outorovy plech byva 8 mm silny, obsivkove plechy jsou
zpravidla 6-71/2 mm silne.
Ke stavbe techto cluntil se uziva oceli t. zv. lodni jakosti.
Jakost je predepsana stavebnimi predpisy a pied pouzitim
materialu ke stavbe je kontrolovana urednimi zkouskami.
Zkouskami se kontroluje pevnost a taznast oceli.
Obr, b. ~0, 1 -zebra, 2 - prazec, 3 - p~te~nice. 4 - vyleh~ocacf otvor.
5 - dno, 6 - outor. 7 - ob?ivka.
Pevnosti rozumime zatizeni prepocitane na 1 mm pru-
rezu, ktereho je treba, aby se material pretrhl. Tak na pr.
lodni ocel ma mit pevnost v hranicich 41-50 kg/mm2,
To znamena,, ze drat ctvercoveho prurezu 1 mm silny se
smi pretrhnout teprve, je-li zatizen 41 kg, musi se vsak
pretrhnout pri zatizeni 50 kg. Kdyby se pretrhl pri men-
sim zatizeni nez 41 kg anebo vydrzel zatizeni vetsi nez
50 kg, jeho material by nevyhovoval. Zkousky se neprova-
deji samozrejme na tak tenkem materialu, ale celkove za-
tizeni se vzdy na prurez ]. mm2 prepocitava.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Ke stavbe ladi se pouziva oceli v ruznych formach. Jsou
to:
1. Plechy ruzne sily od 2,5 mm az 10 mm i vice. Rozm~ery
jednotlivych plechovych tabuli Jsou velmi ruzne a ridi
se konstrukci Lodi. Nejbeznejsi rozmery jsou 1,5 X 6,00
4. Nyty s pulkulatou nebo lichobeznikovou hlavou. Veli-
kost nytu se ridi podle sily plechu. Uziva se nytu o pru-
merech 8 az 16 mm.
3ednotlive stavebni soucasti se spojuji bud':
a) nytovanim, nebo
b) svarovanim.
m, pouziva se vsak tez tabuli az 4 m sirokych a az 8 m
dlouhych.
Plocha zeleza asi teze sily jako plechy. Od plechu se lisi
tim, ze jsou iizka a dlouha. Tedy ku pr. 30 cm siroka
a 6 m dlouha.
Profilova zeleza ruznych tvaru. Nejuzivanejsi jsou uhel-
niky rovnoramenne i nerovnoramenne, pak U-zeleza,
I-zeleza, T-zeleza, pulkulata zeleza, kulata zeleza a ruzne
specialni lodni profily, jako na pr. reeling, pro vyztuzeni
stitnice na pridi a zadi.
a) Nytovani
Pro nytovani se musi material pripravit tim, ze se v nem
prostrihaji nebo vyvrtaji otvory pro nyty.
Plechy se nytuji trojim zpusobem:
1. preplatovanim,
~. jogglovanim,
:3.~ pomoci stykove desky.
`Takove nytovane spojeni dvou plechu se nazyva sev a
rozeznavame na lodi svy podelne a svy pricne. Podle toho,
jsou-li 2 plechy spojeny jednou radou nytu nebo dvema
ci tremi radami nytu, rozeznavame nytovani cili svy jedno-
radove, dvouradove, triradove atd.
Vzdalenost jednotlivych nytu v jedne rade se jmenuje
b) Svarovanz
~Svarovani se provadi bud'
1. zpusobem autagennim, nebo
2. zpusobem elektrickym.
Aittogenni svarovani spociva v tom, ze se okraje plechu,
roztec nytova.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
prilozeriych k sobe, velice tenkym plamenem kyslikovodiko-
vym nebo acetylenokyslikovym roztavi tak, ze se material.
sleje a plechy se spoji. Nestaci-Ii material vytaveny z ple-
chu k vyplneni mezery mezi plechy, pritavuje se do spars
material z dratu pridr~ovaneho v plameni. K autogennimu .
Obr. ~. 21.1 - p~eplatovanim. 2 -
iogglovanim. 3 - pomoci stykove
desks. 4 - svarovanim.
svarovani je zapotrebi zvlastnich horaku, dale bombs s kys-
likem abud' bombs s vodikem nebo acetylenove vyvijece.
Z bomb nebo vyvijece se pr"ivadi plyn k horaku gumovymi
hadicemi.
Podstata elektrickeho svarovani je stejna jako u svaro-
vani autogenniho, t. j. roztavovani okrajtil plechu a zalivani
spars pomocnym materialem, jenomze se zde teplo, po,-
trebne k roztaveni okraju plechu a pomocneho materialu,
vyvinuje elektrickym obloukem. Tento oblouk se tvori mezi
plechem a tak zvanou elektrodou; t. j. kovovou tycinkou
(dratem), drzenou ve zvlastnich, k tomu ucelu prizpusobe-
nych klestich. K elektrickemu svarovani je _zapotrebi bud'
svarecich transformataru, nebo svarecieh agrega~tu (sou-
stroji). Elektricky proud od techto stroju se prevadi k pra-
covnimu mistu pomoci kabelu. Jeden p61 elektrickeho zdro-
je je pripojen na plech _a druhy na elektrodu, resp. na
kleste, v nichz je elektroda drzena.
A_utogenne i edektricky se mohou svarovat nejen plechy,
ale i profilova zeleza a navarovat ruzne profily na plechy
atd. Svar"ovani ma proti nytovarii. to vyhodu, ze odpada
pr"iprava plechu (derovani) a odpada zdvojeni plechu
28
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
v miste spoje, jakoz i nyty. Proto je lod' zhotovena svaro-
vanim lehci nez lod' nytovana. Dalsi vyhodou svarovani
proti nytovani je, ze spoje (svy) jsou hladke, con ma priz-
nivy vliv na odpor lodi. Pevnost obou druhu spojeni je asi
stejna.
celozeleznych (celoocelovych) clunu je sestaveno z tabuli
., plechu, spojenych nekterym z popsanych zpusobu tak, ze
tabule pricne spojene tvori souvisle podelne past'. Plechy
dna labskych clunu maji situ 6 az 7 mm. Podelne svy, ktere
byvaji jednoradove, jdou od pride az na zad', pr%cni, oby-
cejne dvouradove, vsak musi byt vystridany.
Dno je vyztuzeno prazci pirtinytovanymi ke dnu napric
lodi a t. zv. paternicemi kladenymi na dno ve smeru po-
delnem.
Prance byvaji u nakladnich clunu ze zeleza U a kl.adou
se ve vzdalenosti asi 0,5 m od sebe. Paternice u nakladnich
elunu obycejne chybi, zato vsak je vzdy vestavena u Lodi
s vlastnim pohonem.
Na obrazku c. 22 jsou zakresleny ruzne prance pouzivane
u Lodi CSPLO.
Kostru lo~di tdori prance, zebra, predni a zadni van, palub-
niky, paternice a jinx podelna ci pricna vyztu.zeni. zebra, po-
dobne jako u Lodi drevenych, jsou vytvorena z uhelniku.
Debra se davaji ve vzdalenosti 0,5 m od sebe jako prance a
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
jsou k prazcum pripojena. Na pridi clunu jest poctaven
predni vaz, na zadi zadni vaz.
2a ucelem lepsiho vyztuzeni pride se vestavuji po obou.
stranach pride od predniho vazu po prepazku, oddelujici
I. nakladni proctor od kajuty lodnikzt; t. zv. mezizebra. Me-
zizebra se lisi ad zeber tim, ze nejsou prinytovana k prat-
cum, nybrz k dnovym plechum.
' BOKY (OB~fVKA)
K zebrum, prednimu a zadnimu vazu, se pripevnuji plechy
bocnich sten lodnich. Plech, cpojujici dno s bocnimi stenami,
se nazyva outor. Bocni stony (o'bsivka) mivaji 2 az 3 pasy
Obr. b. 23. Od~rlcy.
plechu podle vysky boku. Na nejhorejsim pasu, t. zv. opas-
niku, jest pripevnena oderka. Oderka jest bud' z plocheho
~zeleza, nebo dvou pulkulatych zelez. U clunu smisene kon-
strukce byvaji oderky drevene, z tramu zasazenych mezi
dva uhelniky nob dve U-~eleza.
~lun jest prepazenradou pricnych prepazek plechovych,
ktere jsou vodotesne. Prepazkami jsou ad sebe oddelena jed-
notliva skladiste a take kajuty od ostatnich proctor. Pre-
pazky jsou zhotoveny ze slabsich plechu 3 az 4 mm silnych
a vyztuzeny uhelniky vodorovne i svisle, aby se neprohyba-
ly. Krome techto pevnych zeleznych a vodotesnych prepa-
zek jsou u clunu nekdy tez prepazky rozbiratelne drevene,
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
ktere vsak nejsou vodo~tesne. Vodotesne prepazky Iod' jed-
nak vyztuzuji a ~za druhe maji ten vyznam, ze pri pripadne
havarii~ a vniknuti vody do jednoho skladistniho prostoru
jest zbozi ve druhych skladistnich prostorech uchraneno
vlivem vody. Nizke prepazky sahaji ode ~dna az k pa-
Iu~be$: ochozu, vysoke az ke krytu.
Obr. x..24. R$zn6 druhy ni?e~p~iek, iejich s,poieni se dnem a ura'~ci.
U clunu s pevnou palubou jest cely clun preklenut palub-
nimi nosniky, pripevnenymi na zebrech, na nichz lezi vlastni
paluba. Ta jest bud' drevena, nebo zel~zna. Prvy pas o~d bo-
ku jest vzdy z plechu a jmenuje se podelny palubni vaznik.
Drevena paluba se sklada z paloubek (palubnich planek),
ktere jsou zespodu prisroubovany k palubnim nosnikum a
k sobe prirazeny; jejich spary jsou utesneny koudeli a zality
smalou. Paluba zelezna jest z hladkych, mrizovanych nebo
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
' bradavkovych plechu, prinytovanych k palubnikum. Pro
ukladani zba~zi do skladistnich prostortiz jsou v palube na~d
kazdym skladistnim prostorem palubni otvory, neboli jicny,
lemovane jicnovou abrL?bau. Jicny se prikryvaji rozbiracim
krytem. -
Obr, L'. 25.1 - uzel (vyztu~ny_ plech). 2 ~ ~~ti4nice, 3 - piScSne vyztuzenf
?titnice, 4 - reelingovezelezo (podelne vyztuCeni ~titnice). b - palubni
vaznfk, 6 - drevena paluba, 7 - odkap vody, 8 - podkrovni sloupec. 9 -
prdvlak.
U clunu s palubou caste~nou ne~}ao u clunu otevrenych
jsou uspora,dany ve vysi ochozu misto palubnich nosniku
zapory, obycejile u prepazek, ve vzdalenosti 5-10 m od sebe,
Takove Cluny mivaji jenom ~pocielny palubni vaznik slouzici
za uzky ochoz z pridi na zad' Lodi.
Kostra krytu sestava z krokvi asi 20~ naklonenych, na
nez se kladou jednotliva prkna podel a pridrzuji se v poloze
sve pavezami (= protikrokvemi), ktere se ke krokvim pri-
pevni na zavlacku nebo petlici. Krokve spacivaji svymi pa-
tami na sloupcich pripevnenych trmeny ci obojky k lodnim
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
bokuzn. Spo jenf krokve se sloupkem jest na cep. Vrcholkem
svym spocfvaji krokve na jedne neb dvou krokevnfch vaz
nicich tear"icich hrebenici, ktere jsouce podepreny sloupky
v podpalubf, tahnou se po cele deice krytu v ose Lodi pod
krakvemi.
1 - palubni vaznik
2 - vencovy uhelnik
3 - obsivka
4 - uzel
5 - palubnik
6 -,aebro
Jako prodlouzenf l~odnich }~oku prileha k venkovnim 1%
cim pobocnych sloupku krokevnfch odberatelne pazenf, ktere
fze k celum krokvi a k pobocnym sloupkum pripevnit na
3
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
oko a zavlacku aneb k pavezam (protikrokvim) na pe~tlici,
oko a zavlacku.
? Prkna krytu jsou polozena na krokvich. jen volne, beze
vseho pripevneni, a to svou delkou podel Lodi tak, ze se
presahuji; dolejsi okrajove prkno spociva plnou svou plo-
chou na krokvi, kdezto prkno nasledujici jiz jen svou vyse
lezici hranou na krokvi sedi ~ spodni svou hranou lezi kazde
prkno na prknu sousednim, nine lezicim a presahuje jej asi
0 65 mm. Jako vzajemna agora prken slouzi nosavi~te na-
razky na spodni lici napric pribite, ktere je chrani pied se-
smeknutim.
Nejhorejsi prkna maji take na vrchni lici narazky, o ktere
se opira oboustrannesiroke prkno vrcholove, t. zv. priklop-
ne; toto jest . pridrzovano petlicemi, jez jsou navleceny na
aka v pavezach zavlackami. Konce dvou sousednich prken
v teze vysi musi dopadnout na touz krakev, ktera se opatri
odkapovym zlabkem a sluje okapova krokev. Kazda okapova
krokev se prikryje vrchnim krokevnim tramcem, t. j. pave-
zou (= pratikrakvi) ; to musi dosedat na veskera presahu-
jici prkna a ma za tim ucelem zubovite zarezy vytvorene
podle profilu krytovych prken, takze celou zubovitou lici
dolehnou na prkna a pridrzuji je ke spo~dnim krokvim.
U velkych clunu jest paveza (= protikrokev) dvoudilna;
po odklopeni horejsi kratsi cash uvolni se prkna, touto
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8 ?
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
pro~tikrakvi ~sevrena, ~takze jest mozne je rozebrat, ~aniz se
tim uvolni dolejsi cast krytu pod delsi cacti pavezy.
Aby sochory a bidla, ulo~zena na krytu, nespadavala, opa-
treriy jsou pavezy (protikrokve) opernymi haky, Pro bez-
pecnost muzstva pri prechazeni, krytu jest pripevnena nad
druhym prknem od kraje podelna ochozova lavka.
Ober, L. 27a,. $ez L~lumem stavby smfs`en~ s prkenn$m krytem. 1 - dno,
2 - pra'cec, 3 - p~ep~cka, 4 - zebro, 5 - vodp8rn$ slouoek, 6 - t~meny.
7 - vaznice podkrovnf, 8 - slounv nodkrovni, 9 - trapez, 10 - posuvnv p'as
cel, uz$v., '11 - pi?fSnd vyztuzanf nren`azky, 12 - zdoora. 13 - strinzer,
14 - od~rkav3, laY, 15 - krokev, 16 - nrotikrokev (pav~za), 17 - orkenny
lca?yt, 18 - h~.ky, 19 - ,netlice.
Obr, b. 27b. Ftez ocelov$m blunem s tabulov~xn krytem. 1 - ost~nf, 2 - vodnf
ski`fi'i, 3 -. pod~lnd vyztu~eni pitep'a~ky, 4 - pi`fL~n~ .vyztucenf ni`end3.kY,
5 - hi`ebenice, 6 - .kryt. tabule, 7 - petlice cel. uzav~ru, 8 - lrodlaha.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Mis~to volne kladenych jedno~tlivych prken palubniho
krytu sestavi se jich, nekolik v tabuli a spoji se nekolika
svlaky, ;takze ukladani i rozbirani takoveho krytu je mno-
hem rychlejsi. Prkna jednotlivych krytovych tabuli (de-
sek) jsou 4-4,5 m dlouha; cela sire tabule cini asi 85 cm,
takze nutno spajit na svlak 4 az 5 prken.
Obr. b. ZiB. 1 - krytova tabule, 2 - svlak, 3 - petlice. 4 -- krokev, 4~ - kry-
tov5 deska z vlnvt~ho plechu, 6 - prkenny kry~t, 7 - odkanova krokev.
8 - mezikrokev, 9 - paveza (protikrokev). 10 - apgrny h'ak.
Tabulovy kryt dreveny je v pasle~dni do~be nahrazovan ta-
bulovym krytem zeleznym, u nehaz jednotlive tabule jsou
vyrabeny z plechu o site 2 mm, a to bud' rovneho, neb vlni-
teho. Uzavirani nakladnich prostoru pomoci tabuloveho
krytu bude blue popsano ve stati o celnim uzaveru. .
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
VNSTI~.NY VYD)Z,EVA NAKLADNICI~ PRO~TOR~
K vnitrni vydreve patri podlaha, osteni, vodni skrine a
cerpadlove skrine. Dno Lodi se zakryva podlahou z prken
3-5 cm silnych, ktera se kla~dou na prazec. Podlaha chrani
zbo'zi pied stykem s vodou stokovou. Podobne boky clunu
(obsivka) se zahaluji rozbiratelnym ostenim.
~I~
J
i
,,,,
v:~
l
Obr. ~. 23. Rpzn~ spoiavani prken. 1 - na siraz, 2 - na polozatku, R - na
dr5zku, 4 - na vero, t5 - supnovi~t~.
Podle vzoru sovetskych lodenic prechazeji v posledni dobe
vase lodenice ke stavbe Lodi celosvarovanych. Poslednim ny-
tovanym clunem buds clan CSPLO 666 a jiz v r. 1954 se
budou, na podklade zkusenosti sovetskych lodenic, stavet jen
lodi celasvarovane. Vyhodou celosvarovanych lodi je, ze se
na ka~dem lodnim trupu usetri az 15% vahy a krome toho
budou takovetti Lodi naprosto vodotesne.
Postup pri stavbe lodi celosvarovanych: Jednotlive ~de-
taily se vyrabeji podle presnych sablon proverovanych na
lodni rysovne. Z detailu se sesaavuji na specialnich priprav-
cich plosne sekce, po pr. sekce o~bjemove. Presna vyroba de-
tailu stolerancemi zajisEuje bezpecne skladani sekci. Spe-
cialni pripravky pak zajistuji rychlou, presnou a kvalitni
vyroba. Tak jako detaily i jednotlive sekce jsou vyrabeny
s pre~dem stanovenymi rozmerovymi tolerancemi, ktere
umoznuji skladat sekce v bloky. <
Nova vyro.bni technika se nespokojuje jen vyrobou pou-
hych sekci a bloke lo~dniho trupu.. Tyto casti jsou ?nasyco-
vany?, to znamena, ~ze jsou vyrabeny se zak'ladnimi castmi
Stavba
lodi celo-
svarova-
nych.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
lodni vys~troje a lodniho zarizeni. Plosne s~ekce se vyrabeji
vicetne vsech zakladu, s namontovanymi ladnimi okny a dal-
si vystroji, s namontovanym potrubim; bloky jsou dodavany
jako temer hotove cacti lodniho trope casto s namontova-
nym upinym strojnim zarizenim, nebo hotovymi kajutami.
Zatim co se dosed v dilne vyrabely jen mensi cacti lodniho
trope, jako na pr. prepazky a zebrove ramy a vlastni lod' se
stavela na nekryte ladni spousti, vyjiz~deji pri nove vyrobni
metode z krytych hal lodenic hotove lo~dni bloky. Na nekry-
te lodni spousti se pak provadi pouhe stykovani techto blo-
ke. v 'lod`ni trop.
Pripravky pro jednotlive sekce jsou voleny tak, aby bylo
mozno v nejvetsi mire pouzit poloautomatickeho nebo auto-
matickeho svarovani. Rucni svary jsou omezeny na sty-
kovani a neprevysuii o~bycejne 15% vsech svaru.
Dobre pripravena vyroba na specialnich pripravcich,
s nejvetsim moznym vyuzitim poloautomatickeho iauto-
matickeho svarovani, zajistuje co nejvetsi kvalitu vyrobku
a zkracuje vyrobni lhutu.
Stavebni F3lavni stavebni hmoty jsou:
~1?~' 1. drevo (smrk, borovice, dub),
2. ~elezo a ocel.
Vedlejsi hmoty jsou: konopi, smola, dehet, cement,a bar-
vy naterove.
Stari dreva rozpozname podle krouzku v pricnem rezu
kmene (t. zv. vleta?) . Koren stromu pribira kazdym ro-
kem jeden krouzek. U kmene rozeznavame kuru, belmo,
t. j. mlade, nezrale drevo bezprost~edne pod ly~kem, a ja-
drne drevo, t. j. drevo s vnitrnimi krouzky. Drevo, pouzi~
vane ke stavbe Lodi, ma byt bez belma, poked lze bez coke
a ma byt kaceno od listopadu do unora, kdy je skoro bez
mizave stavy. V jine dobe kacene drevo wpatne ~ysycha a
podleha pak snadno hnilobe.
Ke stavbe se pouziva skoro vyhradne dreva smrkoveho
pro dno lodi a vubec cacti, ktere jsau pod vodou, nebot je
pod vodou velmi trvanlive, vlacne a pritom lehke, ma malo
belma, a proto se da dobre tesnit. Nehodi se ale naprosto
na planky bocni, jezto stridani mokra a sucha nesnasi a
snadno se rozpada.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8 .
Specificka vaha
dreva smrkoveho vodou nasakleho je 0,6, sucheho 0,4
?
boroveho ?
0,8,
0,4
jedloveho
0,75,
0,4
?
duboveho ?
0.,95,
0,7
Podle teto specificke vahy vazilo by dno ~ clunu SO m
dlouhe, 5 m siroke a 10 cm ~silne
ze dr"eva smrkoveho
18.000 kg
? boroveho
24.000 kg
? duboveho
28.500 kg
Z teto sestavy plyne, ze drevo smrkove je nejhospodar-
nejs%, jezto uspora na vane dno prijde k dobru pro nosnost
elunu. '
Borovice se udrzuje velmi dobre nad vodou, .a proto se
z boroveho dreva zhotovuji prance a zapory.
Dub skyta drevo tvrde, pevnejsi nez borovice a smrk, a
zhotovuji se z neho trapeze a vazy.
Lodi stavby smisene se jiz dnes nestavi a presto se izplne
ke stavbe' Lodi celoocelovych. K stavbe Lodi se pouziva
SM-oceli zvlastnich vlastnosti, oznacovane jako ?ocel lod-
ni?: Ma pevnost 42-50 kg/mm2, prutaznost pri tlousEce nad
10 mm 20%, nad 5 mm 16%, pri mensi tloustce 14% a je
odolnejsi proti 'korosi nez ocel obdobnych mech.anickych
vlastnosti. Nyni se pozaduje i dobra svaritelnost.
Predni a zadni van, hrndelove kozliky a kormidelni ram
se zhotovuji z oceli o mensi pevnosti. Nyty jsou z oceli
o pevnosti 34-45 kg/mm2, prutaznosti 20-27%, elektrody
z oceli o pevnosti 44-48 kg/mm2, oceloiitina o pevnosti
45-50 kg/mm2. Pleehy, dodane z valcaven, se nemaji po-
uzivat ke stavbe ihned, nybrz se maji uskladnit pod sirym
nebem alespon 1 rok. Povetrnostnimi vlivy se na nich uvol-
ni vrchni vrstva; ktera ma vlivem valcovani jine vlastnosti
nez vni'trni material a pod primym vlivem vody by se vy-
tvarel galvanicky proud podporujici korosi.
VEDLEJSf HNsOfiY
K tesneni spar dno a palub slouzi vlakna koudele, ktera
se stoci v motouz, t. zv. ?dusi?; to se vhani do otevrene
spary tesnicim dlatem a vtlouka se palici, con se opa~kuje
39
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Plav's~
s vIar:tffi>e>~.
pohuaeur_
az k uplnemu vyplneni spaxy. Nakonec se tesnidlo zarovna
pomoci sirokych dlat ve sparach a zaleva smolou.
U vltavskych clunu ?naha,ctiz? a drevenych zachrannych
cIunku se pouziva k utesneni zacaste mechu a drevenych
vlozek. Trihranne seriznuty vrbovy proutek se vzene do
spary, na nej se upechuje meth a vlozi puvorek, jenz se
zabezpeci skobkami (zabkami) proti vypadnuti,.
Obr. c. 30. 1 - t~nici kowdel.
2 - ndvorek. 3 - zabka.
Obraze'k znazornu~e sesazeni 1ed-
notlivycb planek - zevniti ]sou
plaziky tesn8 u sebe a vn8 otevi?eny
3 mm pro vtloukani tSsnici kou-
dele.
Lod'arska smula'se do~byva destilaci latek rostlinnych
(dreva, uhli?raseliny) ~bez p~istupu vzduchu; kamenouhelny
dehet jako vedlejsi vyrobek svitiplynu. Poclle puvodu je
dehet: drevity (z jehlicnateho smolneho dreva), raselinovy,
hn~douhelny a kamenouhelny.
POPIS JEDNOTLIVYCH SOU~ASTf PLAVIDEL
a VLASTNfM ~POHONEM
Iilavni sestrujne casti lodi s vlastnim pohonem, aE par-
nim nebo motorovym, jsou tytez jako u nakladniho clunu.
Jejich provedeni, razmery, sila a usporadani jsou vsak
rozdifine, a to proto, ze velke vahy stroju, kot4u a motoru a
narazy, zpusobene chodem stroju, nutno stejnomerne roz-
cielit, resp. zachytrt nosnou konstrukci lodni, t. j. zaklady
kotelnimi a strojovymi, a z techto prenest na soustavu po-
delnych vyztuh, ramovych zeber, prazcu, bocnych sten a
vodotesnych prepazek.
1. Podelnra vyztuhy u kolesovych parniku s kolesy po boku
Lodi nebo na zadi Lodi byvaji upraveny jako u naklad-
nich cluriu, vzhledem k pozadovanemu malemu ponoru,
pouze v rozsahu strojoven prechazeji ve zdvizene a ze-
silene vyztuhy strojnich zakladu, o nichz. bude pozdeji
ucinena~ zminka. ,
K podelnym vyztuham patri vedle patere a paternic
tez podvlaky palubni, po pr. i podelne vodotesne pre-
pazky. Tyto casti se upravuji zvlaste pevne v kotelnach
a,strojovnach ve spojeni se zaklady stroje.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Obr. L. 31 zndzorrSuJC mont5,~ motorov~bo z~.kladu motoroc~ho remorkdru
?TS:bor". - Na obr5zku ie zakreslono nod~ln~ vyztuzeni n5,tei`nice, pod~l.nP
boLnf vyztu~enf, zesflenE prance, r~.mov5. 'zebra. 'zebra a p~ep~ka s p1~fLn4m
vvztu3.enim.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Obr. ~, 31c zn~zorimje dvou~roubovou motorocou vlec"nou lod'
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Obr. ~. 31e zn5zornuie motorovou zadokolesovou vle~nou lod.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Sroubove vlecne parniky s ostreji.probihajicimi zebry
mivaji vsak zacaste pater ostrou, jez je vytvorena pri-
mym pokracovanim predniho vazu.
2. Predni vaz je usporadan jako u nakladnich clunu.
3. Zadni vaz je u kolesovych parniku a celoocelovych na-
kladnich clunu co do tvaru shodny. U sroubovych par-
niku je v zadnim vazu otvor pro ulozeni vaznicove roury
a hridele a teprve' za timto ramenem je drnha cast, zva-
na kormidlovy vaz, slouzici k ulozeni cepu kormidla.
Tvar takoveho vazu je slozity a zhotoveni jeho (kova-
nim nebo odlitim) abtizne.
U lodi s dvema srouby je tvar zadniho vazu jedno-
dussi, jezto oba hridele sroubove jsou drzeny zvlastnimi
kozliky osazenymi jednim ramenem na zadnim vazu, za-
tim co druhe rameno je umisteno v bocni konstrukci
Iodni.
Obr. c. 32.1 _ ni?Svod ole.ie, 2 -
odnad v~ody, 3 - ucnd,vka, 4 - n~e-
nazka, 5 - nouzdro - komposic~
- branz.
O~br. ~. 3~3. 1 - nabo.i lodniho
?roubu, 2 - kozlSk.
4. Debra jsou sestrojena obdobne jako zebra celoocelovych
nakladnich clunu, jsou vsak misty, hlavne ve strojovne
a skladistnich prostorech, nahrazena t. zv. ramovymi
zebry, zesilenymi to zebry obycejnymi, jez dodavaji lod-
nimu trupu zvlastni pevnosti pricne, nahrazujice v mno-
hych ~pripadech i pricne vyztuzeni vodotesnou prepazkou.
U sroubovych parniku prechazeji tato zebra v nosniky
strojovych a kotlovyc'h zakladu, u parniku kolesovych
drzi ramova zebra nosnou konstrukci kolesnic a nasta-
veb velitelskelio mustku.
5. Vodotesne ~irepazlcy deli u Lodi s motorovym pohonem
lodni proctor v jednotlive lily, jez jdou za sebou, od
pride pocinaje, v tomto poradi: vpredu pied kolisni pre-
pazkou je prirucni skladiste, pak kajuta muzstva, za ni
kotelna se strojovnou nebo pouze strojovna u Lodi s mo-
44
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
story, pak event. pricna skladiste uhelna, dale pak kajuty
;pro vudce Lodi a strojnika a v zadi opet prirucni skla-
.dis.te. Mezi kazdym prostorem je vestavena vodotesna
;prepazka, jejiz sestrojeni je obdobne jako u vodotesnych
;pr~pa,zek nakladnich celoocelovych clunu.
?ti. Za'klady pro stroje a kotle nutno dimensovat a upravit
tak, aby. unesly bezpecne vahu kotlu a stroju a pusobily
zmenseni ofresu lodniho trupu ~pri chodu stroje. Kdezto
0 0 0 0 0 0 0 0
~~
000
O O O O O U O O O
O O O O O O O
-u loth s. jednim sroubem je tato konstrukce pomerne
jednoducha, u parniku s postrannimi kolesy a u zado-
kolesovych parniku predstavuje slozitou stavbu podel-
nych a prLCnych nosniku, jez jsou dale spojeny se dnem
podelnymi vyztuhami ~ a bocnymi stenami, pripadne
i s vodotesnymi prepazkami, takze tvori jakysi rost,
kterym se vaha stroju razvadi na velikou plochu.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Zaklady pro navijaky (kotevni, prekladni atd.f d'osta-
vaji obycejne tvar konsoli pripevnenych na vodotesnou=
prepazku. V xriistech, kde jsou postaveny, zesiluje se pa--
luba v okruhu navijaku vyztuznym plechem prinytova-
nym k palube. Zakladni deska navijaku se stavi na:
U-,podlo~ku.
7. Bocne steny a dno jsou upraveny obdobne jako u celo-
ocelovych nakladnich clunu. Jezto vsak pri stavbe ric-
nich Lodi je nutno setrit s kazdym kilogramem vahy
vzhledem k zachovani maleho ponoru, staveji se bocn~
steny u plavidel s vlastnim pohonem nizke. To ma vsak
za nasledek, ze hlavni prostory lodni - obyvaci, stro-
jovna a kotelna - b~ly by tak nizke, ze by se v nich. osa-
zenstvo nemohlo pohybovat a stroje nebo kotle by se do
nich nevesly, proto se museji upravit nad takovymi pro-
storami nastavby, jez zacaste, prechazejice spojite od
predni casti paluby az na zad', ponechavaji po obou stra-
nach paluby volny pruh ke komunikaci a k praciin p.o.-
sadky s lodnim naradim.
a) Nastavba nad kotlem jle upravena s kominem zarizenym
ke sklapeni. Zarizeni ke sklapeni je bud' s protizavazim,
upevnenym na postranni dlouhe pace, nebo slouzi ke
sklapeni zvlastni navijaky. Komin se sklada z nekoli~ka
plechovych prstencu o prumeru 0,5-1,5 m, z nichz nejd~o-
lejsi je pripevnen svou ctyrhrannou zakladnou ke kou-
rove komore kotle.
b) Nastavba nad strojovnou byva obycejne spojena s na-
stavbou kotelny. Je sestrojena taktez z tenkeho plechu
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
ve vysce 500-1000 mm nad palubou a 7~e opatrena hor-
nim svetlikem zarizenym k atvirani za ucelem vetrani,
dale vetracimi rourami a vchody do strojovny. Podobna
nastavba die nad 'obytnymi mistnostmi.
Obr. ~. 37.1 - velitelsky m$stek, 2 - lcolesov~, skein, 3 - nosn5, ko:nstrukce,
4 - loziska, 5 - vysti?edmik, 6 - lopaty, 7 - un~."seit, 8 - tS,Hla, 9 - vzn~ry.
10 - Rruv lotli.
c) Kolesnice jako nastavby nad kolesy maji dvoji. uce1: svou
konstrukci nesou kolesa a zaraven je chrani pied posko-
zenim.
Konstrukce kolesnic byva ruzna podle zptzsobu ulozeni
hridele koles. Hridele mensich a lehcich koles jsou ulozeny
pouze v jednom vnitrnim lozisku upevnenem po abou bocich
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Lodi ; kryt kalesnic se sklada v ~omto pripade pouze z ten-
kych plechu. Jsou-li vsak kolesa siroka, nutno nosne lozisko
vylozit pakud lze daleko ke ~stredu kolesa, a to vy~loznou
konsoli.
Kolesnice,musi skytat dostatek prostoru pro pohyb kola
a zvlaste prostor smerujici k zadi lodi musi byt doatatec-
ne veliky, aby lapatami strzena voda mohla bez zav.ady
odtekat. Kolesnice nesou dva silne nosniky s bocnymi ste-
nami, ktere na strame navadni jsou spojeny .silnym nosni-
kem opatrenym oderkovou lati. Predni nosnik kolesnice
saha mnohem nine nez zadni nosnik, a to proto, aby pr"edni
nosnik byl pevne spojen s obs:vkou, kdezto zadni nosnik
musi byt vys kvuli hladkemu odtoku vody.
Jsou-li kolesa tak siroka, ze i na navodni strane nutno .
upravit lozisko pro hridel, nutno tyto nosniky vyztuzit sik-
mo polozenymi tycemi nebo uhelniky s bocnymi stenami pla-
vidla. U zvlaste silnych plavidel ani toto opatreni nestaci a
navodni nosniky se upravuji na zpusab mostni konstrukce,
ktera se spojuje oboustranne nad palubou ve vysi velitel-
skeho mustku. _ .
Zadokolesove skrine nemaji ta.k velky objem jako skrine
:bocno~kolesove a jisou v provedeni mnohem jednodussi, pro-
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
tote vlas~tne navazuji na trup Jodi a jsou s niin pevne spa
jeny. Jejich paluba je opet z I:radavkoveho plechu, kdezto
steny ze silneho hladkeho plechu.
d) Velitelsky mustkk saha od boku k boku Lodi; je vybaven
velitelskou kajutou a zabradlim a upraven tak, aby do-
voloval za vsech okolnosti volny rozhled. S paluby vedou
na mustek dvoje schody, vedle toho"r stupne upevnene
n,a kolesnicich. Na mustku je umisteno kormidelni kolo,
ktere bud' strojne, nebo rucne pohybuje pomoci transmisi
ctvrtkolim kormidla. S velitelskeho mustku vedou doro-
zumivaci zarizeni do strojovny a zvonkove vedeni do ka-
juty kapitana a do kajuty strojn:ka. K dorozumivacim
zarizerim ve strojovne patri v prve rade stro~lni telegraf,
ktery. mechanicky nebo elektricky prenasi rozkaz kapita-
na strojnikovi se zpetnym hlasenim. Sklada se ze dvou
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
uplne stejnych kruhovych tabuii, z nichz jedna je umis-
tena v kapitanske budce, druha u stanoviste strojnika
ve strojovne. Obe tabule jsou oznaceny rozkazy: ?Stat!?
- ?Volne vpred!? - ?Plnou silou vpred!? a podobne
i rozkazy pro zpetny pohyb Lodi; jsou spojeny prevody
s ukazovatelem a se' zvonkovym signalem.
Vedle tohoto telegrafu vede z kormidelni budky do stro-
jovny jeste zvukovodna roura, pak mechanicky nebo elektric-
ky zvonek k davani smluvenych signa.lu v pripade, ze by
strojni telegraf selhal.
Jak je vidno, klade se velky duraz na bezpecne dorozu-
mivani obou hlavnich osob posadky, neboE oba, kapita.n
i strojnik, museji pracovat ruku v ruce za jednim cilem,
kterym je bezpecne dopraveni Lodi do mista urceni.
K dorozumivani Lodi na trati plujicich slouzi houkacka,
vlajky a svetla.
e) Nastavby u kolesnic. Prostoru vedle kolesnic je vyuzito
tak, ie jsou na mnohych lodich na nem upraveny kuchy-
ne, koupelny, klosety, dilny, skladiste, kancelare atd.
Nastavba nad kotelnou a strojovnou je opatrena svet-
liky, kterymi mozno zaroven vetrat. Tyi ucel maji vetraci
trouby. V kotelni nastavbe je. dymnice a na teto sedi
sklapeci komin, ktery casto byva vyvazeri pratizavazim,
aby jeho sklopeni bylo sna.dne.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Dalsi nastavbou na zadi Lodi, a to pod vodau, je
f) tunel pro sroub. V hluboke vode predci lodni sroub svym
vykonem vykon lodnich koles; vykonnosti sroubu ale uby-
va v melke vode a 50-60, ba i vice procent, zvlaste neni-
li nadto nod sroubem dostatecne vysoky sloupec vody.
Dobrym prostredkem ke zvyseni vykonnosti sroubu je
zvyseni polohy jeho osy za soucasneho zrizeni srouboveho tu-
nelu, v nemz, v plne nassate vode, sroub dobre pracuje. Ta-
kovy tunel je vytvoren bud' patricnym ohnutim a preplato-
vanim zeber v zadi lodniho trupu, anebo je jednoduse upra-
ven jako plechovy pokrov nod sroubem, takze pri normalne
zatizene Lodi neni lod' s tunelem od lodi bez tunelu k roz-
poznani.
Usporadanim takovychto tunelu se podarilo upot"rebut lod-
ni sroub i na melkych tocich, cimz jsou drahe vlecne par-
niky kolesove z provozu ponenahlu vytlacovany.
Kolesa jsou vyhodna pro male vodni hloubky a pro uroi-
ty drub plavidel.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
V podstate se vyskytuji kolesa:
1. s nehybnymi lopatami,
2. s pohyblivymi lopatami.
U koles s nepohyblivymi lopatami vznikaji znacne ztra-
52
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
ty tim,ze lopaty pri vstupu do vody a pri vystupu z ni jsou
postaveny sikmo k hladine. Tim vznikaji s:ly, ktere ~ jednak
zpuscbuji zdvihani pride (pri vstupu) a jednak zdvihani vo-
dy (pri vystupu). Tyto ztraty jsou tim mensi, cim je vetsi
prumer kola pri stejne vysce lopaty v.
Kolesa s pohyblivymi .lopatami maji pomerne velmi sla-
zitou konstrukci, a tudiz jsou i drazsi, avsak jejich uci~n-
nost je podstatne vyssi. Nataceni lopaty, aby mela jiny sklon
pri vstupu nez pri vystupu a zabranilo se t:m razum, obsta-
rava excentricky venec, spojeny tahly a unaseci s lopatami.
1_Tcinny prumer kolesa je vzdalenost stredu dvou pratileh-
lych lopat. Vzdalenost lopat zavisi: jednak na vykonnosti
matoru a jednak na rychlosti plavidla, pri cemz je nutno dbat
aby byly ponor`eny a.lespon tri lopaty. Pomer lopatove rozte-
ce m k vyscelopaty v ma byt 1,5-2,2. Vyska lopaty v zavisi
na ponoru Lodi, protoze nejspodnejsi hrana kolesa ma byt
v nejhorsim pripade v urovni dna plavidla, horni hrana lo-
paty ma byt asi o polovinu sve vysky nod hladinou; jen pri
zvlast melkych vodach o asminu sve vysky. Dale je nutno
dbat, aby Lopata byla sirsi nez vyssi, protoze ma mensi od-
por, nez kdyz je vyssi nez sirsi.
1rTcinnost koles s pevnymi lopatami se pohybuje v mez`ch
od 25 d~o 50 procent; u koles s pohyblivymi lopatami je ucin-
nost 50 az 70%.
VYPO~ET KOLE~SA
Celkova plocha soucasne pusobicich lopat v metrech
ctverecnich se vypocita z nasledujici rovnice:
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
N
P ~= (1,3:0,8) . , kde
r.n
N = vykon stroje v kons'kych silach,
n ^. pocet otacek za minutu,
r = ucinny polomer kolesa v metrech,
pri cemz byl predpokladan merny tlak na lopaty 650 az
900 kg/m2.
Je-li
Z = pocet soucasne pusobicich iopat,
P = plocha jedne lopaty, pak
0,8 N
P = x . p, cili p =
Pocet lopat ma byt volen tak, aby na kazdych 0,3 m ucin-
neho prumeru kola pri adla jedna Lopata, t. j. priblizne
1 m obvodove roztece. ~rka lopaty b se voli 3-3,5krat
vetsi nez vyska v.
Na zadi: Na zadi Lodi se dosahne mensi sirky Lodi, apro-
to se zadokolesovych Lodi pouziva na itzkych vodnich tocich
(na pr. na Odre a kanalisovanych tratich). Ucinnost zad-
nich koles je o neco mensi nez postrannich, neboE kolesa
pracuji ve vode rozcerene lodnim trupem.
Koleso je dvojite a mezi nim je lodni trop a kormidlo.
Kolesove skrin~, ktere vlastne tvori take lodni trop, jsou
pristupny s paluby. Nevyhodna je velka vaha zadi Lodi,
neboE vetsinou jsou v zadi umisteny pohaneci stroje.
U zadokolesovych parniku je v zadi umisten lezaty parni
stroj pohanejici primo kolesovy hridel.
U modernich zadokolesovych motorovych Lodi je Diese-
luv motor ulazen as v jedne tretine Lodi, aby se zad' neprete-
zovala, a pohon je proveden hridelem a kuzelovymi ozube-
nymi koly.
Na bocich: Kolesa jsou naklinovana na silnem hrideli
prochazejicim napric Lodi. Hridel je ulozen v silnych lo-
ziskach na boku Lodi. Loziska jsou podeprena konsoli. Boky
Lodi v techto mistech musi byt dukladne vyztuzeny. Kolesa
jsou kryta skrinemi (bubny) z plechu a skrine jsou pode-
preny a neseny nosici. Skrine musi byt z Lodi pristupny.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
U velkych Lodi se pouziva dvojitych koles, a .proto je
treba ulozit kazde koleso ve dvou loziskach. Skein ma mo-
hutne nosice prochazejici pies palubu a tvorici zaroven
kapitansky mustek. Na konstrukci, zavesene na nosicich,
je umisteno vnejsi lozisko.
Pohon koles parniku obstarava parni stroj pohanejici
primo kolesovou hridel. Tato je zaroven zalomenou hrideli.
U novych motorovych lo~di s postrannimi kolesy, ktere
se velmi dobre osvedcily, jsou kolesa pohanena Dieselovymi
? motory prevodem ozubenymi koly. Dva motory pohaneji
prostrednictvim kuzelovych kol dve mala celni ozubena kola
a tato zabiraji do velkeho ozubeneho kola naklinovaneho
na kolesovem hrideli.
Prumer koles byva asi 2,5 az 3 m, pocet lopat 6 az 9
a koleso kona 36 az 50 of/min. Pro kazdou Lod' je ?treba
zvlaste urcit prumery koles, pocet lopat a pocet otacek. Pei
malem poctu lopat vznikaji razy.
Lodni sroub meni praci motoru v pohyb plavidla tak, ze ~~ ~~'
se svou sroubovou plochou zasroubovava do vody a tim
tlaci plavidlo p"red sebou.
Matice normalniho sroubu, pouzivaneho ve strojnictvi, se
pri jedne otacce zasroubuje o ?delku rovnou stoupani za-
vitu. Take plocha lodniho sroubu ma stoupani, ktere zavisi
na uhlu sklonu, jedne se pri jedne otacce Lodni sroub a
s nim i cele plavidlo, neposune o cele toto stoupani vp"red.
Rozdil mezi skutecnym posunem lodniho sroubu a stoupa-
nim, t. j. theoretickym posunem propeleru za jednu otacku
se nazyva ?slip? (skluz). Velikost slipu zavisi na tvaru
Lodni zade, na umisteni lodniho sroubu, na velikosti lod-
niho sroubu- vzhledem k trupu a na ponoru lodniho sroubu.
Slip se udava v procentech a kolisa mezi 10-25%, pri vy-
sokych otackach mezi 35-40%: iJcinnost lodniho sroubu
? je tim vetsi, t. j. slip je tim mensi, cim je vetsi jeho ponor.
Lodni srouby, na kterych velmi zalezi, se zhotovuji litim,
ze specialni manganove bronzi o pevnosti asi 80 kg/mm2,
opracuji na zvlastnich strojich a staticky a dynamicky vy-
vazi.
Krome toho se srouby vyrabeji litim z oceli o pevnosti
50 kg/mm2. Ocel~ali,tina je houzevnatejsi nez branz a netrpi'
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
tolik narazy a opotrebenim, a proto je vyhodna pro srouby
ricnich Lodi.
Je pouzivano lodnich sroubu dvoj-, troj- a c~tyrkrid!lovych.
Vicekridlov~ vrtule pracuji klidneji, protoze maji vetsi ucin-
post. Krome toho rozeznavame lodni srouby pravotocive a
levotocive.
Lodni sroub se nasazuje na konicky konec .Iodniho hri-
dele. Podle. toho je take provedeno jeho vrtani. Konicita
nesmi klesnout pod (1:10 - 1:14), aby se dal propeler
snadno sejmout. Naklinovani se deje jednim nebo vice kli-
ny. Z~,jisteni se provadi matkou, opatrenou opacnym cho-
dem zavitu, Inez je otaceni Iodniho sroubu.
Lopatky Iodniho sroubu jsou s hlediska geometrickeho
sroubove plochy s vhodne volenym obrysem a plochou. Je-
jicl~ pocet je od dvou do peti, cim vetsi otacky, tim mene
lopatek. Sroubovou plochu maji Lopatky vzdy na sve tlacne,
tedy zadni strane, a byva to plocha se stoupanim stejnym
po cele sirce Lopatky. Zridka se voli stoupani ke konci
zmensene. Tvorici krivka sroubove plochy je obycejne pr"im-
ka nejcasteji v rovine kolme k ose sroubu, nekdy mime
sklonena do uhlu asi 15~.
~roubova plocha vznika otacenim a soucasnym posuvem
primky nebo krivky. Aby vznikly Lopatky s potrebnou pev-
nosti na ohyb, musi mit jistou tlousEku. Tato tloustika se
pridava vzdy na predni (ssaci) stranu a je rozdelena tak,
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
ze ji k obvodu rovnomerne ubyva. Radialni ~ezy jsou tedy
primkove a rezy soustrednymi valcovyxri plochami maji
zvlastni tvar.
Lodni sroub je tedy charakterisovan:
Prumerem, stoupanim, tvarem tvorici primky, poctem
lopatek, obrysem lopatek, tvarem radialnich rezu lopatek a
tvarem valcovych rezu lopatek.
surer pohybu lodi
Vsechny tyto elementy maji znacny vliv na dokonalost
premeny krouticiho momentu na tah, tedy na izcinnost srou-
bu. ~asem se v praxi a v pokusnych ustavech vyzkousely
nejruznejsi druhy a kombinace techto elementu a doslo se
ke dvema druhum sroubu, nyni prevazne pouzivanych.
Prvni druh, oznaceny jako A, ma obrys lopatek syme-
tricky, podobny elipse, a valcove rezy maji tvar 'kruhovych
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
izseci. Tvorici cara je primka kolma k ose sroubu, pocet
lopatek 3-4, podle otacek a zatizeni.
Druhy druh, oznaceny B, ma obrys lopatek nesymetricky
~.:: arem, ktery byl pokusne urcen a je presne udan.
vstupni hrany je ale vzdy zakriveni vetsi nez u vystupni.
Valcove rezy~maji nosne profily s pokusne urcenym tva-
rem. Tvorici Cara je opet primka kolma nebo sklonena pod
mirnym izhlem k ose. Pocet lopatek 2 ~ z 5.
Oba tyto druhy sroubu mivaji takove stoupani, ze jeho
pomer k prumeru se meni od 0,6 do 1,5. Tento pomer za-
visi na otackach, na pozadovanem tabu pri dane rychlosti.
Nejlepsi je kolem 1, tehdy ma jinak dobre provedenysroub
ucinnost kolem 0,6 (t. j. dokonalost premeny krout. momen-
tu na tah).
Plocha lopatek sroubu se udava jejich pomerem k plose,
kterou kryje kruznice opsana "sroubu (plocha disku), a meni
se od 0,35 do 1,2. Vseobecne plati, ze cim uzsi lopatky, tim
maji lepsi ucinnost. Ale zmensovani teto plochy klade mez
t. zv. kavitace; t. j. tvoreni prazdnych prostoru na plochach
lopatek, kdya jiz voda nestaci pritekat za lopatkou. Pri
kavitaci kiesne prudce ucinnost a nesmi k ni dojit. Vznik
kavitace je krome velikosti plochy lopatky zavisly na otac-
kach (pri vyssich nastava drive) a na tvaru lopatkovych
rezu. Na lopatce segmentalnich rezu je podtlak rozdelen
stejnomerneji nez na rezech s nosnym profilem a je proto
mene nachylna ke kavitaci.
Sroubu typu A se tedy uaiva pro Lodi s vetsi rychlosti
a s mo~tory s vyssimi otackami, sroubu typ'u B =pro poma-
lejsi lodi a mensi otacky (do 1000).
Po strance pracovni (funkcni) ma sroub za ukol preme-
novat krowtici moment, ktery ma k disposici od motoru,
v posouvajici situ - tah. Jen sroub, ktery ma spravne po-
mery svych elementu, zpracuje pri danych provoznich pod=
minkach (t. j. dana lod', otacky a vykon motoru a provozni
rychlost) cely vykon, ktery ma motor. Takovy sroub pro
dane (jedny) -provozni podminky je jen jeden (s nejlepsi
ucinnosti) a je velmi obtizne ho urcit.
Pusobeni "sroubu se meni pri ruznych kombinacich za-
kladnich elementu, takze je tezke jejich vlivy matematicky
vyjadrit tak, aby se toho daio vyuzit pro prakticky vypocet
sroubu. Proto se tyto vlivy meni zkouskami s modelysrou-
bu a vysledky se sestavuji do diagramu vhodnych pro
prakticky vypocet.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Tyto pokusy jsou ~pracne a drake a provadeji je jen nej-
vetsi pokusne ustavy. Ovsem i jejich spravne pouziti vy-
zaduje znacne zkusenosti, protoze jsou provadeny s volnymi
propelery a v urcite hloubce a pri jejich pouzivani se musi
brat ohled na vliv lodniho telesa a hloubku. V podstate tyto
~ diagramy vyjadruji graficky zavislosti krouticiho momentu,
tahu a ucinnosti pri men~cich se otackach a rychlosti;
pritom parametrem jednoho systemu techto krivek je po-
urer stoupani a prumeru sroubu.
'' Pro nejhrubsi urceni sroubu nebo jeho kantrolu staci pa-
unit zaveru z t. zv. proudove theorie sroubu. Z ni plyne, ze
tah sroubu zavisi na mnozstvi vody, kterou zachyti (tedy
na jeho prumeru, a na zrychleni, ktere teto vode udeli. To~to
zrychleni zavisle na rychlosti Lodi, na otackach sroubu a na,
jeho stoupani je t. zv. ?slip? (zda.nlivy) a ten je:
kde
s slip, vzdy mensi nez 1,
n . .. .otacky sroubu za see.,
H . stoupani sroubu v m,
v . ~ . rychlast Lodi v m/s. ,
Vypoctem sroubu se zde nebudu zabyvat a adkazuji za-
jemce na odbornou literaturu ing, dr. Camutaliho, ktera vy-
jde v rote 1954.
Po strance provozni se sroub kontraluje merenim na mo-
toru. Sraub je spravny tehdy, jestlize odebira piny vykon
motoru pri zadane provozni rychlosti, t. j. tehdy, umozni-li
motoru, aby pracoval pri svych jmenovitych otackach pri
plnem plneni palivem a za predepsanych teplot vyfukovych
plynu.
Nedovoli-li sroub, aby otacky stoupaly na jmenovite a tep-
loty vyfukovych plyntit byly vyssi; nez jak jsou vyrobcem
predepsany, ma prilis velke stoupani nebo prumer. Rozbi-
ha-li motor na vyssi otacky, nez jsou jmenovite, a nedosa-
huje-li se predepsanych teplot vyfukovych plynu, ma prilis
male stoupani nebo prumer.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Lodni
vf~zbroj
plavidel"
s vtastnim
pohonem.
Lodni vyzbroji nazyvame zar:zeni pevne na plavidle pri-
pevnena, slouz~ci k ovladani kormidla, kotev atd. Jsou to ze-
jmena: kotevni jeraby, clunove jeraby, kotevni navijaky
(vratky) k navijeni retczu .a lan, pacholata, pruvlacnice a
akatice v obrubc baktit a zarizeni k zarazerii a vypinani ko-
tevnich retezu.
K prenosne vyzbroji patri: kotvy s kotevnimi retezy, lav-
ka se zabradlim k vystupu ze clunu, zavesne lodni schudky,.
zdvihak, vodotcsne platno nebo plachtovina k zatimnimu
utesneni pralomeniny dna nebo lodnich boku pri havarii,
tesnici material (cucky, koudel, korek, pririznute uhelniky a
plocha, zeleza, drevo a drevene kliny), tri az ctyri rucni
pumpy k vycerpavani vody z nadni, itvazovy material a za-
chranna lana, jakoz i zavesny clue. Dale k n; patri nastroje
a naradi jako sekery, sirociny, vrtaky, prubojniky na plech,
tesnidla, sekery na led, kladiva, hobliky, sroubove klice, vy-
vrtky, dlata, kleste atd. Vedle techto inventarnich predmettit
jsou vzdy v zasobc prkna (pro opravu krytu a bedneni),
fanny, late, hreby atd.
Z plaveckych pristroju a naradi jsou na palube:
Kladkostroje se zeleznymi i drevcnymi oh4avkami, vlajky,
praporky, lampy, lucerny se stojany, rosty na lana a retezy,
hrebla, skrabadla, konve na fermez, barvy a olej, zebriky,
hloubkomerka, ochranne vence a zachycovaci Lana, bidla, so-
chary, soupacka, signalova tyc, kostata, . vyteraky, trny
k rozvazovani uzlu, vylevky atd.
a) Kotevni zar"izeni. Ke kotevnimu zarizeni patri kotvy,.
kotevni retezy, jeraby a navijaky, zai?izeni k zarazeni.
a vypinani kotevnich retezu, okatice a retezova skein.
Kotvy jsou bud' se dvema drapy a prickou, nebo se ctyr-
mi drapy bez pricky. Kotvy s jednim drapem slouzi k za-
kotveni plavatek. Katva se sklada z driku, na jehoz dolej-
sim konci jsou ramena opatrena pracnami. Na horejsim
driku v pravem uhlu k rovine pracen je protazena drikem
kotevni pricks, ktera pri vrzene katve.lezi vzdy na dne a.
nuti jedno rameno kotvy, aby se zarylo do dna. Ctyrramen-
na kotva nepotrebuje kotevni driky, neboE se vzdy dve ra-
mena soucasne zarypaji do dna.
Ke zvedani kotev je, na jednom rameni pripevnena ob-
jimka s kruhem (ousko) proretez zavesovy (Bober). Nej~
vetsi a~nejtezsi kotva se dava na prid'. Tato kotva musi byt.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
za-plavby vzdy pripravena k vrhu. Jsou-li dve.pridni kotvy
na lodi, je druha bud' zavesena na kotevnim jerabu, nebo
lezi volne na paloubce.
Kotva na zadi je zavesena na vylozniku. V posledni dobe
maji vetsi plavidla vzdy ctyri kotvy, a -to dve na pr"idi a
dve na zadi. N~[imo tyto kotvy Jsou na lodi ruzne mensi
kotvy zalozni, kotva uvazova a kotva hledaci.
Obr. d. 50. A - kotva ctyrramen.n~. B - kotva dvouramenn~. C - kotva
admir'alsk~, D - kotva sklopn5. 1 - di?fk, 2 - pracna - drAp, 3 -rameno,
4 - korwna. 5 -kotevnf kruh, 6 -kotevnf zlamek.
Kotvy se vyrabeji kovanim z jednoh~o kusu nebo svaro-
vanim z oceli o pevnosti 40 az 50 kg/mm2 a jejich vaha je
presne predepsana podle velikosti lodi a oblasti pouzivani.
Kotevni retezy Jsou dvojiho druhu: kotevnf retez, jenz
jest, spojen s drikem kotvy kovovym kruhem a, patentnim
~lankem. Tento retez drzi svou vahou zakotvenou lod', kdeL-
-to retez druhy, t. zv. zavesovy, ktery jest asi o 5 m delsi
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
nezli retez kotevni a mensiho pru~neru clanku, slouzi k vrha-
ni a zdvihani katev.
Kotevni retezy jsou presne (kaii~brovane) vyrabeny sva-
rovanim nebo kovanim z kvalitni oceli a jsou bud' kratko-
clankove, nebo s~vnitrni prickou (aby se neuzlovaly). Je tez-
ke urcit namahani kotevniho retezu, na ktery casto pusobi
razy, a proto jsou jeho rozmery predepsany ze zkusenosti
podle vahy plavidla: Trzna za~tizeni retezu bez pricky jsou:
pro kotw:
~ c15n.ku:
zatfzenf v t:
30 kg
6 mm ~
1,3
50 kg
8 mm
2,2
80 kg
10 mm
3,6
100 kg
12 mm
5,4
Kotevni jer"ab slouzi spolecne se cnelkou k vytrhnuti kot-
vy ze dna reky a zaveseni teto po ko"tveni. Rozmery jerabu
se stanovi podle vysky a vylozeni jerabu a podle vahy kotvy.
Jeraby na zadi Lodi nesou skoro po kazde zavesene kotvy.
Kotevni vratky (navijaky). Nejjednodussi provedeni ko-
tevnich vratku: Mezi dvema bocnicemi je v loziscich usazen
lanovy navijeci buben ze dreva nebo ze zeleza. Na jedne
strane bubnu je umisteno velke ozubene kolo, na drulie pak
brzdici kotouc. Nad timto zarizenim jsou umisteny jeste
dva hridele, jez tvori predlohu. Na jednom hrideli jsou dve
ozubena kola, z nichz mensi zapada do velkeho ozubeneho
kola spodniho hridele, maze vsak byt pomoci vyrukovadla
rozpojeno. Vetsi ozubene kolo horejsiho hridele zapada do
maleho ozubeneho koiecka umisteneho natretim hrideii.
Tento treti hri~del predstavuje vlastni hridel hnaci a na jeho
koncich jsou krome bocnic umisteny kliky a na jedne strane
jeste civka a na druhe zapadka.
Dalsim pouzivanym vratkem je vratek, ktery misto lano-
veho bubnu ma dva retezove orechy s prislusnymi brzdicimi
kotouci a ozubenymi koly. Rovnez tento vratek jest opatren
dvojitou p~edlohou, na rozdil od drive popsaneho vratku
jsou vsak u nebo vsechna ozubena kola pevne zaj~istena na
hridelich, kdezto retezovymi orechy a brzdicimi kotouci 'se
da volne pohybovati.
Zar"izeni k zarazeni a vypinkni kotevnich reteztic. Je-li lod'
v r"ecisti zakotvena, slouzi zarazeci zarizeni, ktere jest uspo-
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Tadano mezi bocnym pruvlakem a vratkem, k odlehceni
vratku. Nejjednodussi tvar takoveho zarizeni jest vidlice,
jez se .pies okatici zasune Ptak, aby nejblizsi clanek retezti
stal ko.lmo na otvor ve vidlici a byl touto pevne drzen.
U vetsich Lodi (s motorickou si~lou) se sklada toto zai?izeni
ze dvou litych nebo kovanych postranic, mezi nimiz jest
vlazeno lite jadro s vyrezem pro clanekretezu, kteryxnz lze
pohybovati pakou smerem nahoru nebo dole. Chceme-li i?e-
tez napnouti, stlaci se jednoduse jadro pakou dole a nej-
'blizsi clanek retezu se opre o vyrez v postranicich a tak
~kotvu udrzuje.
Okatice cili pruvZaky jsou otvory pro prulez retezu z pa-
luby na vnejsi strany na pridi lodi. Jejich tvar jest bud' ku-
laty nebo ovalny, s obrubou z pulkulateho zeleza.
hetezova skein. U nakladnich clunu jsou kotevniretezy
zacaste pouze srovnany na drevenych podlozkach na pa-
loubce. Uparniku nebo motorovych lodi jsou v pridi lodi
upraveny zvlastni skrine, a to obycejne v kolisnim prosto-
ru, bud' drevene, nebo zelezne, do nichz se kotevni retez jed-
nim koncem upevni. Prurezretezovych skrini nesmi byt pri-
lis malt', aby se retez pri navijeni kotvy nezamotal, coz by
vedlo k nespravnemu chodu retezu pri vrhu kotvy.
b) Vlecne. zarizeni. Provedeni vlecneho zarizeni u vlecnych
parniku se ridi po~dle velikosti vleceneho nakladu. U ma-
lych vlecnych parniku se sklada vlecne zarizeni z vlecneho
haku, vlecneho ramu a vlecneho lava. Vlecny hak v jed-
noduche forme jerabniho haku, nekdy opatren perem,
lezi otacive pripevnen na trmenu ve vodorovne rovine.
Nekdy se pouziva, patentnich-haku (s karabinkou), ktere
ae jedinym pohybem d.aji otevriti.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Vlecny hak nesmi byt urnisten az na zadi Lodi, neboE vle~~-
na lod' pak spathe manevruje a tahem v'ecneho Lana dostava
prilisny ponor v zadi, zatim co pri vleku prazdnych clunu
je opet.zad' vlecnym lanem nadzdvihovana, coy ma nepi~iz-
nivy vliv na praci lodniho sroubu.
Obycejne se vecny hak upevnuje na vlecnem kozlil.u,
ktery ~se sklada z uhelniku a plechu a ktery byva upevn~n
obycejne had nastavbou strojovny. Na kozlik se prinytuje
silne ohybane kulate zelezo k upevneni haku. Aby hak
s vlecnym lanem nevisel s kozliku, jest na kozlik pripevi:er_
vodici pulkruh. Aby vlecne lano snadno klouzalo s boku na
bok a pritom se nedotykalo nastaveb had kabinami a vcho-
dy a k ochrane posadky je zad' Lodi preklenuta tremi az
ctyrmi silnymi polokruhovitymi oblauky z relingoveho ze-
leza, na nichz je lano polozeno. Vlecny lava jsou ocela-
va, oprumeru 16-30 mm a delce 40-100 m.
U velkych vlecnych parniku takoveto zarizeni neposta-
cuje. Vlecne lano je to vedeno pies vodici vlecne rainy
a sklapeci kozlik pies brzdu k pacholatum. Kozlik je se-
strojen z profilovych zeleznych piechu tvaru lichobezniku,
na jehoz horejsi strane jest upevnena kladka a rohatinka
k vedeni vlecneho Lana.
Brzdy byvaji ruzneho tvaru. Princip jejich jest, ze dve
casti brzdy, jedna pevna a druha, pohybliva; jsflu opatreny
~melkymi zarezy odpovidajicimi prumeru Lana, ktere po vsu-
nuti Lana jsou k sobe prita.hovany.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Pach~olata jsou velmi silna a sestrojena zacaste jako
dvojita, nekdy i trojita pacholata (Weserska), jez k ochra-
ne lan se bedni tvrdym drevem.
Navijaky vlecnych tan jsou parni, elektricke nebo moto-
rove a pouziva se jich k navijeni tezkych lan (1-2 kg na
1 m), aby byla usetrena posadce tezka prace s navijenim
rucnim. Mimo to se pouziva techto navijaku misto pacholat,
t. j. vlecne lano od kozliku vede k brzde a od teto k navi-
jaku lan, coz jest pripustno, neboE brzda mnoho odlehcuje.
Vlecne zarizeni u nakDadnich clunu: 1Va pridi lodi jsou po-
stavena silna; dvojita nebo trojita pacholata po obou stra-
nach paluby, na nez se vlecne lano naviji. Na nekterych clu-
nech se dosud pouziva pacholat dubovych, jez prochazeji pa-
lubou, se kterou jsou pevne spojena az k bocne stene, k niz
jsou pripevnena ramy z uhelniku asrouby. Tato pacholata?
byvaji opatrena ochrannymi pasy.
Na celozeleznych clunech, podobne jako na lodich s vlast-
nim pahonem, jsou v uzivani kovana nebo lita pacholata
ocelova. Vedle pacholat se hlavne na labskych ladich po-
uziva t. zv. ?hrebu? 0 80-100 mm v prumeru, ktere se pro-
strci okatici vestitnici a okolo nichz se vlecne lano jedno-
duse ovine.
c) Zarizeni k nakladani a vykladani zbozi se zrizuje u na-
kladnich parniku nebo motorovych nakladnich lodi, po-
kud dopravuji kusove zbozi.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Nak'ladrii Cluny; do~pravujici zbozi hromadne (uhli, rudy,
obili atd.), jsou ~bez?vykladacich zarizeni, jezto jeraby a. jinx
prekladni zarizeni, postavena na prekladistich, pracuji
rychleji nez zarizeni lodni.
Nakladni rychloparniky a motorove nakladni Lodi jsou
opatrany preklad~nim zarizenim zejmen~ proto, ze dovazeji
zbozi canto na mista bez pabreznich zarizeni prekladnich.
Tata zarizeni se sklada obycejne z jednoho nebo dvou sto-
zaru a prislusnych viper. Stozar i vzpery jsou z Mannes-
mannovych trubek; stozar je sklapeci a ve sve vertikalni
poloze jes1~ drzen ocelovymi 'la,ny (stehy) . ftahna jsou ke
stozaru pripojena kloubovite ?a zavesena zavesnymi lany
tak, aby mohla o`bslouziti vsechny .prostory.
Hormidelnf Kormidelni zarizeni se sklada z vlastniho kormid'la, za-
zaiRZenfi? veseneho? na zadnim vazu, a ovladaci~ho zarizeni.
Karmidlo se sklada ze tri casti:
a) z pne,
b) z rukojeti , neboli paky kormi~delni; pnem jsou pro-
- vle~knuty,
c) fosny, tvorici peruE.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
U labskych clunu se uziba kormidla vyvazeneho, ktere
sedi na temeni zadniho vazu a jest otacive ulozeno kolem
hrebu.
' Pen i rukojef se spojuji kolenovymi easy nebo stykovy-xni
deskami a stahnou se srouby. Hreb vezi volne v rukojeti
a na spici zadniho vazu; mezi nimiz jsou pripevneny dose-
daci podlozky soustredne s otvorem pro ~hreb, ktere se po
sabe trou pri nataceni kormidla:
Hreb jest ocelovy cep 70-80 cm dlouhy a 6-7 cm silny.
Jest opatren na hornim konci okem k zachyceni a stavecim
krouzkem k dosednuti na horejsi lic rukojeti; krouzek sam
jest pripevnen dvema stavecimi srouby, takze po jeho uvol-
ne~ni lze hreb v cas potreby dolem provleci. Rukojet' jest
zdvi~zena asi pond ithlem 200, .takze saha nad zadni paloubkou
~d~o vyse 1 metru, cimz se uIehcuje pohyb kormi~dlem; delka
rukojeti byva 6,5-9 m. PeruL jest sestavena z fosen 65 az
80 mm silnych, ktere presahuji pen z jedne tretiny vpred
a ze dvou tretin vzad. S pnem jest spojena peruE nytovniky.
Predni cast peruti vycniva nad hlad~inu na,stavkem tvaru
trojuhelnikoveho, jenz vyplnuje prazdny kout mezi zadi
a pnem, vyztuzuje mimo to zadni perut; pro~ti pni a dodava,
zadi lepsiho vzhledu. Tato cast perute se jmenuje ?zrca~dlo?.
Pen ma rozmery 20X30 az 35X40 cm. Kouty mezi jeho
postranicemi a peruti se vyplni zkosenymi drevy, .ktera se
67
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
i s pnem a peruti spoji po _ oboe stranych plochym zelezem
a sesroubuji.
Spodni hrana pne a perute nesmi sahat pod uroven dna,
aby nenaryzela tam, kde clan bez zyvady projel; kdyby se
vsak clan ponoril pri odlehcene zydi pridi vice do vody, vy-
nori se samozrejme perut z vody, takze jest mene ucinnou.
Tu nutno zatiziti kormidlo zeleznymi tycemi. Nutno dodati,
ze lozny otvor v rukojeti pro kormidelni hreb neni vylco-
vity nybrz kuzelovy, aby se motel hreb lepe pohybovati pri
sklypeni kormidla vpr"ed a vzad.
U ocelovych clunu se uzivy tez kormidel vyvyzenych. Ta
vsak nejsou ulozena pouze v temeni zadniho vazu hrebem,
nybrz usazena cepem pne v lozisku umistenem na. vodo-
rovnem rameni zadniho vazu {t. zv. ostruze). Perut s~e sklydy
z rymu zuzeneho klinovite vzad i vpred. Soubczne s osou
kormidla ma tento ram pricku o dvou celistech k prisrou-
bovani pne. Ram sym je zahalen o~boustrannc plechem. V te-
zisku perute je prinytovyno dvoustranne zelezne oko k vy-
pomocnemu vyklydyni peruti pomoci rucniho hyku.
V nynejsi dobe se nepauzivy rukojeti, nybrz velkeho kor-
midelniho kola a prevodu, aby kormidlo bylo bez namahy
ovladatelne. Konstrukce jsou ruzne, avsak nejobvyklejsi
jest provedeni, kde jest mozno pouziti dvojiho prevodu.
Na obou koncich vodorovneho hridele jsou nasazena vel-
ky kormidelni kola a brzdovy buben. Na hrideli jsou kronie
toho posuvne naklinovyny dva kuzelovy ozubene pastorky.
Pomoci pykovyho mechanismu mozno vzdy jeden zap.ojiti
do pris!usnyho velkeho kuzelovyho kola, zatim co druhy
pastorek se ze zyberu vysune. Obe velky kuzelovy kola jsou
nestejnyho prumeru, takze pohybem pyky vp"red nebo vzad
se dosyhne vetsiho nebo mensiho prevodu.
Na svislym hrideli jest krome uvedenych velkych kuze-
lovych kol nakl'inovyno jeste celni ozubeny kolo, ktery za-
pady do velkeho ozubenyho kola nebo segmentu, nakIino-
vanyho na pni. Aby bYlo mozno zajistiti kormidlo v pevne
poloze, jest k zarizeni pripojena brzda ov!ydany noznim
pedylem. Polohu kormidla ukazuie ukazovatel vyklonu.
? Kormidlo Lodi s pohonem parnim nebo motorovym se po-
dgby kormidla celoocelovyho clunu, Take zde jest ram -kor-
midelni peruti zahalen oboustranne plechem a dutina mezi
plechovym o~balem byvy vyplnena drevem; upevneni kormi-
delniho pne s kormidelni peruti je provedeno jako u kor-
midla ocelovyho clunu.
68.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Tvar kormidla byva ruzny. Zname kormidla ve hrebu
volne navesena, kormidla vyvazena, kormidla plovouci, kor-
midlo Flettnerovo a Hitzlerovo.
K upevneni kormidla na lodni trup slouzi dolni cep pne
kormidelniho ramu; ktery spociva v lazisku ostruhy zadniho
' vazu, pak zavesne nalitky na zadnim vazu a vodici ucpavka
v palube.
Prenaseni pohybu na kormidelni perut se deje ruznym
zpusobem. Bud' lidskou silou tlake mna kormidelni paku,
~' jako je tomu u na.kladnich clunu stavby smisene, nebo pre-
nosem ozubenym pastorkem na ctvrtkoli jako u nakladnich
clunu, ocelovych.
Obr, ~. 55. 1 - kormidelni kolo,
2 - p~esuvn~ zafizeni. 3 - brzda,
4 - 6ty~`hran, 5 - mal'a ku~eiovfi
kola. 6 - ve1kA kui:elov~ kola. 7 -
ozubeny oastorek. 8 - velke ozu-
ben~ kolo, 9 - peii,
U Lodi s vlastnim pohonem, kde kormidelna byva casto
znacne vzdalena od kormidla, musi byti pouzito vedeni,
ktere prenasi pohyb kormidelniho kola. Byva to bud' kor-
midelni hridel, ktery jest veden pod palubou vodorovne od
kormidelniho stroje~ az ke ctvrtkoli, nebo retez vedeny pies
kladky, jehoz oba konce jsou pevne pripojeny na segment
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
naklinovany na pni. R,etez v rovne cacti ~byva nahrazen oce-
lovymi tycemi s napinacimi srouby.
Fro vyklon kormidelni perute se upravuji na palube na-
- razniky, jez dovoluji ctvrtkoli ane~bo kormi~delni pace kor-
midelni vyklony do 45-50~. ,
Tankov~
loth.
Qbr. ~. 55c. 1 - roen, '2 - ostruha, 3 - nozni
lozisk.o. 4 -ram peru~te, 5 - soom?a., fi -S
Fo'ke~rova raura, 7 - ko3, 8 - peruC.
Tan'kove Lodi slouzi k ~doprave te!kutin. Maji 'bud' wlastni
pohon (v nasem provozu motorovy), nebo jsou bez vlast-
niho pohonu:
Tankove Lodi, v nichz ~e d'opravuji oleje, nafta, benzin
a~td., maji trop rozdelen na nekolik nepropustnych oddilu
(bazenu), jejichz jicny jsou kryty priklopy z plechu. Na
~bocich jicnu jsou zabu~dovany advzdusnovace. Kazdy .bazen
je spajen potrubim s precerpacim zarizenim.
Tankove motorove loth maji stroje umisteny vzadu tak
jako motorove lo~di nakladni pro ruche zbozi, aby. byl ziska'n
volny proctor pro ulo~eni dopravovane teku~tiny (viz abr.
c. 56 a 57) .
Cejchovani Nakladni schopnost labskych plavidel se urcuje vylucne
loci. podle jejich nosnosti, t. j.. ?p~odle vahy nakladu v tunach
(1000 kg), ktery ~pojme lod' pri dosazeni nejvyssiho .pri-
pustneho ponoru.
Vymerovanim (cejchovanim) Lodi podle platnych pred-
pisu stanavi se objem l~odi (deplacemezlt, vztlak) mezi vodo-
~rysl~ou lehkou a vodaryskou zatvzenou. Velikost abjemu
(deplacement) v m3 udava zaroven uzitecne zatizeni neboli
vahu nakladu cili nosnost.lodi v tunach. Rovina lehke vodo-
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
rysky je rovina, po kterau se nori prazdny clun s prislusen-
stvim; rovina vodorysky zatizene je nejvyssi vodni hladina,
po kterou se no~i pine zatizene Tod' a ktera, je pripustna pro
bezpecnost Lodi.
~1Va kazde cejchovane Lodi je vyrazena cejchovni znacka;
ktere se sklede z rozpoznevacich pismen uradu, na ~priklad
EPg, LPa nebo EHg, OBu, FMg a~td., z cisla zepisu lodi v rej-
striku a z oznaceni state, na pr. CS. Tato znacka je na ze-
leznych lodich vyrazena, na dreve~nych vypelena, a to oby-
?. cejne na boku Lodi uprostred jeji delky, vedle znacky nej-
vetsiho ponoru neboli horni cejchovni roviny. _
Horni cejchovni rovina se oznacuje ryskou 10 cm dlou-
hou. Spodni cejchovni rovina je dena rovinou ponoru prazd-
ne Lodi.
Cejchovni~ znacka doplnene udajem o nejvetsi nosnosti
Lodi je krome toho jeste napsena barvou na nejtrvanlivejsi
cesti pride, takze .nese=li na pr. lod' oznaceni EH~ 768 D
1055 t
vime., ze l~od' ~byla cejchova:na v Hamburku a ma nejvetsi
nosnost 1055 tun.
Na bocich cejchovane lodi jsou pak namaloveny cejchov-
ni stupnice, a to u Lodi dlouhych do 40 m dve stupnice na
kazdem lodnim boku, u Lodi delsich tri,stupnice na kazdem
lodnim boku. Povinnosti vudce Lodi je udrzovat stupnice
v bezvadnem stave.
U l~odi s drevenym ~trupem se rysky ponorove stupnice
vyznaci hreby s kuzelovitymi h'lavami, u zeleznych trupu
vyrazenymi dulky; cele metry se vyznaci tremi hreby nebo
dulky, pulmetry dvema a konecne decimetry jednim hre-
bem nebo dulkem. Vedle toho se oznac% ka~dy druhy deci-
metr ponoru ~prislusnym cislem.
Kazda cejchovane lod' abdrzi cejchovni prukaz, ktery
musi byt vzdy na lodi. cejchovni prukaz obsahuje popis
plavidla, hlavni udaje a rozeznevaci miry, jakoz i prukaz
nosnosti.
Prukaz nosnosti udeve pri lusnou nosnost pro kazdy
? druhy centime~tr ponoru. V prvnim sloupci jsou uvedeny
stredni ponory, pocinaje ~ponorem prezdneho clunu, pri nemz
je nosnost rovna nule, jak je uvedeno ve~ druhem sloupci.
Pri ponoru 0,44 m je nosnost rovna 6,76 tuny, pri 0,46 m
20,28 tuny atd., az k nejvetsimu ponoru 1,99 m, jemuz
odpovide nosnost 1079,139 tuny. Je-li tedy ku 'pr. hloubka
91
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
vody 2 m a odecteme-li 20 cm pro proctor mezi dnem ciunu
a dnemreciste, zbyva 1,80 m pro stredni ponor Lodi a to-
muto ponoru odpovida nosnost 937,88 tuny. Chceme-li sta-
novit vahu nakladu clunu, stanovime si z ponorovgch stup-
nic sti?edni ponor clunu a. k tomuto ponoru vyhledame pak
pi?islusny udaj v cejchovnim prukazu. Tak ku pr. zbozim
nalozeny clun CSPL 438 se nori
na pridi
na levoboku 1,72 m, na pravoboku 1,70 m
uprost"red
1,74 m
1,72 m
na zadi
1,73 m
1,71 m
Secteme-li vsechny tyto ponory a delime-li soucet sesti,
t. j. poctem ponorovych stupnic, obdrzime stredni ponor
clunu, tedy 10,32 : 6 =1,72 m; k tomuto strednimu ponoru
najdeme v prukazu nosnosti ve sloupci 6 nosnost 882,201
tuny; t. j, nalozene zbozi v clunu nazi 882,201 Luny. Cej-
chovni prukaz je dulezitou pomuckou pro kormidelnika a
kapitana, ma-li tento pri zmene vodniho stavu odlehcovat
clue nebo zbozi prikladat.
Cejchovni prukaz obsahuje tabulky, v nichz je zapsan
vytlak neboli nosnost Lodi pro kazdy druhy centimetr stred-
niho ponoru Lodi. Z techto tabulek mozno urcit, kolik na-
kladu lod' pr"i urcitem ponoru unese.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
3 PR'~KAZ NOSNOSTI
Stiedni
ponor
m
Nosnost tun
Sti'ednl
ponor
m
Nosnost tun
Stcedni
ponor
m
Nosnost tun
0,43
0,00
0,96
358,254
i,52
743,001
_0,44
6,760
0,98
371,773
1,54
756,921
0,46
20,279
1,00
385,292
1,56
770,841
0,48
33,798
1,02
398,811
1,58
784,761
0,50
47,317
1,04
412,330
1,60
798,681
0,52
60,836
1,06
425,849
1,62
812,601
0,54,
74,355
1,08
436,368
1,66
840,441
0,56
87,874
1,10
452,887
1,68
854,361
0,58
101,393
1,12
468,406
1,70
~ 868,281
0,60
114,912
1,14
479,925
1,72
882,201
0,62
128,431
1,16
493,444
1,?4
896,121
0,64
141,950
1,18
506,963
1,76
910,041
0,66
155,469
1,20
520,482
1,78
923,961
0,68
168,988
1,22
534,201
1,80
937,881
0,70
182,507
1,24
548,121
1,82
'951,801
0,72
19b,026
1,26
562,041
1,84
965,721
0,74
209,545
1,28
575,961
1,86
979,641
0,76
223,064
1,30
589,881
1,88
993,561
0,78
236,583 _
1,32
603,801
1,90
1007,481
0,80
250,102
1,34
617,721
1,94
1035,321
0,82
263,621
1,38
645,561
1,96
1049,241
0,84
277,140
1,40
659,481
1,98
1063,161
0,86
290,659
1,42
673,401
1,99
1070,139
0,88
304;178
1,44
687,321
0,90
317,697
1,46
701,241
0,92
331,21fi
1,48
715,161
X0,94
344,735
1,50 '
729,081
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8 `
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Celni Ma-li nakladni lbd' ~byt propustena pies celni hranice bez
uzav~r. celni prohlidky na vsech pristavistich a prekladistich v do-
sahu-celnich izradu,. musi byt opatrena podle celniho zakona
celnim uzaverem. Vykres a popis tohoto uzaveru musi byt
predlozen prislusnemu celni~mu uradu, ktery po jeho pre-
zkouseni prizna Lodi pravo projizdet celni carou bez ~pro-
hlidky. V popisu musi byt udan presne popis oddelenych
skladisE, pocet otvoru pro pumpy, zpusob uzaveru, ulozeni
krytu a protikrokvi, jakoz i pocet plomb a tyci, potrebnych
k zabezpeceni celniho uzaveru.
Zpusob uzavirani nakladnich prostoru u clunu s prken-
' nym kry~tem (viz o~br. c. 59)
~Prostor urceny pro naklad je od pride, zade a inventar-
niho prostoru oddelen vysokymi zeleznymi pr~pazkami
?AP, CD, EF, GH?, jez sahaji az ke krytu a jsou s lodnim
telesem vodotesne snytovany, a je rozdelan dal.si zeleznou
prepazkou ?IJ? na celkem 3 nakladni prostory.
Postranice krytu jsou opatreny na koncich .a uprostred
kazdeho prkea sirokym plochym zelezem ?i?, ktere se za-
hakuje do krouzku ?k?, prinytovaneho k obsivice, ~a jez je
na svem horejsim konci pridrzovano hakem ?g?, prinyto-
vanym k dolejsimu konci nad nim lezici protikrokve.
Kryt se sklada z volnych pies sebe jdoucich prken, ktera
jsou na svych .koncich podeprena silnou krokvi; prave tak
silna krokev je umistena ve stredu prken a mimo to je mezi
kazdymi dvema krokvemi mezikrokev. Na koncich, jakoz
i ve stredu prken lezi tesne prilehajici drevena protikrokev,
ktera ma Ana svem dolejsim konci prinytovany hak zapada-
jici do vyrezu plocheho zeleza postranice, takze jakekoliv
vyhaknuti plocheho zeleza neb vyzdvizeni protikrokve na
jejim dolejsim- konci je nemozne. K dalsimu upevneni proti-
krol~ve jsou na ka:zde krokvi jak ve stredu, tak na horejsim
konci pravouhle k obsivice pripevneny dva zespod prinyto-
vane zelezne haky ? e f? sahajici k protikrokvi. Nah~ore na
kazde protikrokvi spociva ve vyrezu pasove zelezo ?a, a 1?,
posunovatelne v . ~podelnem smeru, jehoz otvory prochazeji
vpredu zminene haky, ktere - kdyz se povytahne zelezo
smerem nahoru - se zasune za haky tak, ze odkryti nebo
odejmuti protikrokve je nemozne. Aby se tyto posuvne pasy
udrzely v nejvyssi poloze, jsou vzdy dva proti sobe lezici
pasy spojeny pomoci k jednomu pasu privarene petlice ?L?,
ktera vede Ares nejhorejsi krytove prkno a zapada do oka
?d?; oky ?d? se park prostrci uzaverova tyc ?t?, ktera spoji
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
-protikrokve tak, aby se daly uzavrit jednou ~plombou.~K za-
jisteni horejs%ch prken proti odejmuti je na hrebenici u kaz-
de uprostred umistene protikrokve prinytovyno zelezo tvaru
?U?, ktere obepina petlici ?L?.
Na krytu je nekolik otvoru pro umisteni cerpadel k cer-
pyni vody ze dna; od techto otvoru sahaji az ke dnu cer-
padlave s~krine, ktere use sklydaji ze 4 prken pobitych pasb-
vym zelezem.
K zaplambovani je zapotrebi 9 kulatych uzaverovych
tyci, ktere maji na jednom konci dostatecne velkou hlavu,
aby neprosla oky ?d?, a na druhem konci podlouhle vyre-
zove otvory k provleknuti celni zavlacky, jez se opatri plom-
bou.
K bezpecnemu uzavreni vsech nakladnich prostoru je
tudiz zapotrebi deviti uzaverovych tyci a sedmi plomb.
Zpusob uzavirani nakladnich prostoru u elunu s tabulo-
vym krytem (viz obr. c. 60)
Prostor urceny pro naklad je od pride, zyde a inventar-
niho prostoru oddelen vysokymi zeleznymi prepyzkami AB,
CD, EF, GH, jez sahaji az ke krytu a jsou s lodnim tele-
sem vodotesne snytovany. Vlastni nakladni prostor je roz-
delen dalsimi zeleznymi vysokymi prepazkami IJ, KL, MN,
jez jsou stejneho pravedeni jako predesle; na celkem 5 na-
kladnich prostoru, z nichz kaady je sam~ostatne uzavira-
telny.
Stredem Lodi probiha zelezna hrebenice ?H 1?, jez spociva
na dvou podelnych nosicich profilu ?U? a je s nimi pevne
s~nytovana. Nosice jsou prinytovany k vysokym prepaz-
kam.
Kajutni nastavba ?N 1? na zadi nad poslednim naklad-
nim prostorem ma zelezne steny a dno, jez jsou s lodnim
telesem snytovany, a tudiz uplne od nakladniho prostoru
oddeleny.
Po s~tranych nakladnich prostoru probiha zelezna postra-
nice pevne snytovany s ochozem, ktery je nahore lemovana
uhelnikem po cele sve deice. Na tomto uhelniku spocivaji
~odnimatelne drevene postranice. Tyto postranice maji zevne
prinytavana pasovy zeleza ?Z?, jez maji vespod zahnute
konce, ~kterymi zapadaji do korespondujicich otvoru v uhel-
niku.
Na krokevnich sloupcich lezi jednim koncem drevene
krokve ?SP? ; druhym koncem sahaji pod hrebenici a spo-
civaji na zeleznych nosnicich pod hrebenici. Pro:ti ~posunuti
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
jsou opatreny zeleznymi haky ?P?, jez zapadaji do otvoru
ve spodni prirube nosniku.
Na krokvich spocivaji jednotlive jicnove tabule ?J?. Ta-
bule jsou ze 4 prken, . jez jsou pevne spojena ~ctyrmi
svlaky ?S 1?, z nichz krajni jsou dubove. Vnejsi prkna jsou
prinytovana ke vsem ctyrem svlakum, kdezto stredni
2 prkna pouze ke spodniniu svlaku. Jinak jsou prkna ke
svlakum prisroubovana. Na spodni strane u ochozu maji
tabule vespod prinytovany 2 zelezne zavesy ?Z?, ktere obe-
pinaji oka ?O?, pevne prinytovana k postranicim. _
Prvni a posledni krytove tabule jsou proti posunuti opa-
treny na vnejsi strane presahujicimi izhelniky.
Uzaverove tyce, jichz je celkem 16, maji na jednom konci
dostatecne velike hlavy, aby se tyto nedaly provleknout oky
?O?, druhe konce jsou hladke a maji vyrez pro zaverovy
klinek ?K?.
Postup pri uzavirani nakladnich prostoru:
Nejdrive se pripevni drevena postranice jednak zasunu-
tim zelez do vyrezu v ixhelniku. Pak se ulozi jednotlive ta-
bule tak, ze se zasunou pod hrebenici a zavesy ?Z? se na-
vleknou na oka ?O?. Nato se prostrci patricne uzaverove
tyce a vyrezy v nich se prostrci klinky ?K?. Dirkami v klin-
cich se pak provleknou celni siiury, ktere se opatri celnimi
plombami, jichz je celkem 10.
Na krytovych tabulich je 9 otvoru ? ?~? pro umisteni
cerpadel k cerpani vody z nakladnich prostoru. Od techto
atvoru az na dno sahaji cerpadlove skrine, skladajici se ze
4 prken, nahore a dole pobitych pasovymi ielezy.
K bezpecnemu uzavreni vsech nakladnich prostoru je
tudiz zapotrebi 16 uzaverovych tyci a 10 plomb.
Zpu'sob uzavirani nakladnich prostoru usroubovych
rychloparniku je vyznacen na obr. c. 61, u zadokolesovych
rychloparniku s vlnitym krytem na obr. c. 62, u naklad-
nich motorovych Lodi na obr. c. 63, u motorovych pramic
na obr. c. 64 a u nakladnich pramic na obr. c. 65.
rJcelem nateru u dreva je chranit je pred vlivem povetr-
nosti a vniknuti vlhkosti; tam, kde jsou drevene soucast-
ky ve styku srazu, ma nester zamezit tvoreni plisne .a hni-
lobne houby ve spare.
U zeleza ma nester chranit povrch p"red rezavenim, vlivem
vzduchu a vlhka.
Ma-li nester skutecne chranit, musi dobr"e lpet na povrchu
a tvorit pruznou vrstvu, jiz voda a vlhkost neproniknou.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Natirat se ma jen drevo vyschle, nebot' jinak uzavreme
naterem vlhkost uvnitr dreva; to se zahriva a stava se pri-
cinoiz hni4oby postupujici z ~nitrku.
Pro pater vyschleho dreva se hodi nejlepe kamenouhelny
dehet, ktery velmi dobre lpi, na vzduchu a ve vode se jen
velmi ztezka rozpousti a je lacing. Zvlaste nenahraditel-
ny je dehet na` stavebnich soucastech pod vodou, jez ni-
kdy radne nevyschnou a nikdy se nevetraji; takova mista
jsou uvnitr trupu mezi plankami a zebry; tam pater deh-
tovy zabranuje vzniku hnilobne houby. "
Za pater v krytych mistech slouzi tez dobre karbolineum,
ktere nici jiz pripadne vytvorenou~ houbu.
Gelezne soucastky, zcela suche, zbavene rzi a okuji, zelez-
nym kartacem vyd"rune, se natiraji bud' svetle cervenym
miniem (surikem) olovenym nebo hnedym zeleznym mi-
niem.
Vrchni pater (posledni) se provadi asfaltovym lakem.
Nejlacinejsim naterem pro zelezo je kamenouhelny dehet.
Nejlepe se nanasi dehtovy pater na plechy a ithelniky ploch
cistych a umele nebo prirozene vyhratych.
Cement: Cementoveho nateru (cementove kase) se po-
uziva zacaste k nateru vodnich cisterE+n; cementu pak k vy-.
plnovani nepripustnych mist, ktera nelze za provozu Lodi
cistit a natirat.
Pri vetsim zatizeni clunu a nepredvidanem poklesu vody
se zacaste stava, ze dno clunu se dotkne vycnivajicich ka-
menu ze dnareciste nebo jinych prekazek (potopenych
kmenu stromu, ztracenych kotev atd.), pri cemz utrpi ne-
hodu (havarii).
Ma-li~plavidlo drevene dno a neni-li rozsah havarie znac-
ny, da se zatimne opravit zachrannymi prostredky, jez
kazda lod' s sebou vozi. Je nutno predem stanovit, ve kte-
rem oddilu poskozeni dna nastalo, odkryt pak prislu"sne
misto vylozenim nebo prelozenim nakladu a vyrovnat, po-
kud lze, prolomene planky dna tlakem nebo udery na zvy-
sena mista. Pritom musi byt rucni pumpy v cinnosti a od-
stranovat vnikajici vodu do nadni. Kdyz byla plocha pla-
nek srovnana a listami rozsah prolomeniny ohrazen, natre
se misto postizene nehodou konsistencnim tukem, na to
se prilozi tesnici material (cucky, koudel, atd.), ktery se
pevne pritlaci na poskozene misto kratcerezanymi fosna-
mi, jez jsou drzeny ~ pomoci uklinovanych sloupku (vzper)
v zadane poloze. Takovou opravu lze ovsem provesti, byly-li
Opravy
men?ich
nehod.
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Prohlidky
plavidel.
prolomene planky. dna jinak dobre, neprohnile a neubrou-
sene. V pripade, ze se havarie stala ve vetsim rozsahu
u clunu se dnem starym, slabym a opotrebovanym, nezbyva
ovsem nic jineho, nez po provisornim utesnE~ni hledat p.o-
moc v nejblizsi lodenici.
Narazil-li ocelovy clun na nejaky predmet ve dne rieciste,
to rozsah havarie byva vetsi nezli u clunu se dnem dreve-
nym, jez~to drevo, jako material pruznejsi, primemu na-
razu vice vzdoruje nez ocelovy plech. Ocelove dno, nebo
i outorove plechy, jsou pri havarii vybouleny, casteji vsak
~natrzeny . a vnikani vody do prislusneho lodniho prostoru
jest nebezpecnejsi. Avsak i v tomto pripade se da, provest
prozatimni oprava dna pomerne dobre.
Po zjisteni' a .odkryti poskozeneho mista se otvor ucpe
pytlovinou, napustenou kons.istencnim tukem, naplnenou
tesu~icim materialem, a pridrzuje se v teto poloze fosnami
jez jsou tlaceny na pytlovinu kliny a pririznutymi zahnu-
tymi plochymi zelezy . opirajicimi . se o ramena uhelniku
zeber Ptak, ze vnikani vody jest omezeno na nejmensi mire
nebo uplne zastaveno. Kolem tesnicich fosen se dava ko-
necne jeste cementova vrstva, ktera uplne zabranuje vnika-
pi vody. Plavidla s takovymi opravami mnohdy pluji celou
,piavebni sezonu uplne bezpecne a byvaji teprve po uply-
nuti te~to doby vytazena na sous.
V pripade vetsich havarii, anebo stalo-li se natrzeni lod-
niho obalu v mistech nesnadno pristupnych, nutno ovsem
vyhledat pomoc lodenice.
Kazda aprava mensi havarie se provadi podle mistnich
pomeru na lodi a podle odborne zdatnosti a duvtipu vudce
lodi a jeho pornocniku. Zde naznacene priklady jsou pouze
navodem, jak v pTipade potreby postupovat.
Krome urednich prohlidek plavidel, provadenych bud' na.
sousi nebo na vode, je nutno, aby tez vudcove plavidel
a lod'mistri sami prohlizeli obcas plavidla a. podavali o je-?
jich stavu hlaseni.
Pri techto prohlidkach je nutno venovat zvysenou pozor=.
nost zejmena dale uvedenym nejdulezitejsim castem pla-
vidla:
Drevena dna se opotrebuji za piavby oje~d~!nim a vlivem
vody. U starsich nakladnich Lodi mensich, nez jsou Cluny
podle miry vratislavske, lze ponechat jeste dno o rile 7 cm,.
u clunu podle miry vrati~s~lavske a u clunu vetsich - o site
8 cm. Jestlize vudce plavidla je toho nazoru, ze dno je:
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
znacne ojezd~ne, upozorni na t~o vnejsi sluzbu mejblizsi sta-
nice - lod'mistra, ktery dno na vice mistech navrta a pre-
svedci se, .zda planky maji pripustnou silu 8 cm: Je-li opb-
trebnvani vetsi,~ nelze jiz clan ponechat v provozu, nebot
nevi mozno bezpecne utesnit planky dna a spojeni s ostat-
nimi sestrujnymi castmi se uvolni: Podle zkusenosti se-opo-
trebuji drevena dna zvlaste znacne na pridi .a zadi Lodi
v liniich ohybu. Tato mists nutno pri prohlidce zvlaste ~pro-
hlizet.
U zele~neho dna nelze ~po kazde snadno rozpoznat, zda
ma jeste dosEatecnou silu; jedine , zevrubna prohlidka na
sousi dava bezpecnou jistotu. Nejprve nutno ~ zjistit, zda
vnitrek dna je udrzovan v po~adku a konservovan. Vhod-
nymi a dobre lpicimi natery lze dosahnout, ze pri peclivem
zachaze~ni se dnem se maze tvoreni rzi uvnitr plavidl.a skoro
zamezit, nepomerne obtiznejsi vsak je udrzovat dno bez
rzi zevne. Nasledkem tol~o se opotrebuje dno zevne nejen
rzi, nybrz i ojezdenim. Peclivou prohlidkou na sousi se da
opatrebeni snadno zjistit. Jest zvlaste dba~t o preplatovani
plechu a podelnych svu, zvlaste v zadi .a pridi Lodi v ohybech
a~v outorech.
~ku+tecna sila plechu ~se da zjistit takto:
a) lehkym kladivkem se silne uderi na domnele slabs mists.
Pokracilo-li opotrebeni v techto mistech natolik, ze sila
plechu cini pouze 2 az 3 mm, vyvs~tanou vyboule-
niny a plech lze pripadne i proraziti;
b) v opotrebovanych mistech se vyrazi nyty. V takovych
mistech jsou nyty skoro vesmes jiz bez zapusteni a na-
sledkem toho lze nyt zvenci lehce vyraziti prubojnikem.
V nytovem otvoru zjistime bez obtizi silo plechu. Je-li
sila plechu postacujici, vyrazi se vsechny ojzzdene nyty,
~provede se nova zapusE a nove nytovani. K novemu ny-
tovani se hodi pouze plechy, jez jsou jeste alespon 4 mm
silne ;
c) opotrebovane nebo silne rezave plechy se navrtaji v po-
dezrelych mistech a mistech korosi. Ve vyvrtanem otvo-
ru se da sila plechu snadno zmeriti. Nato se dukladnou
prohlidkou zelezneho lodniho dna zjisti, jde-li o mistni
opotrebeni a ojedinela spatna mists, ci zda dno .a outor
jsou tak spatne, ze musi byt obnoveny.
K tomu, aby plavidio obdrzelo jeste atest, je pripustne.
nasledujici opotrebeni plechu:
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
Puvodni sila plechu pri novostavbe .
5,
6,
7,
8;
9 rnni
Pripustne celkove opatrebeni na
4,
5,
5,
6,.
7 mm
Pripustne ojedinele opotrebeni na
3,
4,
4,
5,
fi mm
Cim hloubeji pokrocilo opotrebeni a jest tolerovano_ , tim
vetsi vahu nutno klasti na dukladne konservovani vsech
ocelovych soucastek.
Samozrejme musi byt prohlidka ocelovyho dna_ provedena
pied natrenim dna a po jeho dukladnem ocisteni, ktere se
provede ihned po vytazeni na sous.
Prance, ktere slouzi k vyztuzeni dna, musi snesti jednak
vahu nalozeneho zbozi pusabici shora, jednak vztlak vo~~y
pusobici smerem opacnym. Prazce maji zameziti prohybani
dna, neboE jinak by povstaly netesnosti. Pri prohlidce nutno
prihlizeti k tomu, ze nekdy, zvlaste u starsi konstrukce, jsctt
~prazce silnejsi; nez zadaji stavebni predpisy. Je-li tomu tak,
lze prirozene pri pozdejsich prohlidkach pripustiti urcite
opotrebavani. Jsou-li na priklad na nekterem plavidle pre-
pazky zvlaste cetne, muze byti v , kazdem prostoru oddele-
nem prepazkami az 5 prazcu trochu opotrebovano, pokud
tyto opotrebovane prance nelezi vedle sebe. Nejsou-1i upra-
veny prepazky, smi byt opotrebovan na kazdych 5 m delky
dna pouze-1 prazec.
Drevene prance: Jsou-li vestaveny prepazky, smeji byt
trochu opotrebovany na delku dna 4 az 5 m nejvyse 2 pran-
ce. Nejsou-li prepazky ~ vestaveny, smi byti trochu vadny
na 5 m pouze 1 prazec. Drevene prance nutno duk':adne kla-
divem oklepati. Mensi opravy v ojedinelych mistech jsou
pripustne; pokud tim pevnost prance neutrpi..To se vztahuje
zvlaste na konce .prazcu, jezto nejvetsi namahani jest ve
stredu dna. Vyrazem ?mensi opravy? se rozumeji hlavne
pomerne male zatky, nikoli vsak preriznute nebo preseknute
a pak nastavovane prance stykovym srazem. Zvlaste nutno
prezkouseti upevneni prance se dnem a trapezem pomoci
ocelovych svorniku._
Ocelove prance profilove: Ocelove prance jsou zvlaste
v hornich a spodnich prirubach 12 az 14 mm silne a vyka-
ztiji. zde zridka kdy uplne zniceni. Casteji se obievuje pro-
reziveni vertikalni spojny, obyeejne 6 az 8 mm silne. U oce-
lovych prazcu pripevnenych na drevena dna nutno dbat
toho, aby svorniky sroubu prochazely deem pevne a nebyly
zrezivele a aby matky-"sroubu dobre prilehaly.
Ocelove prance sestavene z plechu a uhelniku nebo prance
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
trhybane: O,~prohlidkach .techto prazeu ,plati vseobecne to=
'fez, co 'bylo receno o praz~cich profilovych. Jelikaz vsak pri
~estavenych po pripade . ohybangch prazCich se. vyskytuji
~ebe~zpecnejsi ubytky :vlivem rzi v. dusledku mensi silt' ma-
terialu, jest zapotrebi sestavovane; .po pripade ah~bane
prance prisneji prohlizeti. Zvlaste _svisle prazcove plechy
o puvodni site 5 az 7 mm a vrchni vyztuzne tzhelniky.Y pro-
filu 40/40/5 az 60/60/7 mm zrezivi velmi snadno.na oje~di-
nelych mistech. Dale jest. nutno dbati toho, aby se u nytu
P ,, paternic neobjevily trhliny. Prance musi 'bqt casteji na-
ole'ovany mineralnimi oIeji.
~ebra: U stareho drevenaho dna jsou zvlaste spodni cash.
zeber vystaveny proreziveni ve avyeene mire,. jezto se clunu
smisene stav~by pouziva k cioprave soli, pyritu std.; cimz
zebra. znacne trpi. Pokrocilo-1i zreziveni, nedrzi jiz upev-
novaci srouby zeber se dnem a s firapezy. Dale nutn~o prihli'-
zeti k .tomu; 'ze upevnovaci srouby se na spodni~ plose dna
ci trapezu. ojezdi a ze, Chybi=li hlava sroubu; srotrb zEraci
svoji oporu. Nejsou-li spodni cacti. zeber pouzivatelne, musi.
. nave. upravene spodni cacti zeber zbyla zebra s prazci doba"re
presahovati: zebra jsou ?zacaste v ohybu prorezivela nebo
zlamana. Opravu, respektive jejich .zesileni stykavymi ple-
' chy, plochymi zelezy nebo uhelniky nutno vzdy povazovati
za nouzovou apravu a pri aprave se musi obnoviti kazde
zlam.ane nebo silne zrezivele zebro. -
. zebra u zelezneho dna byvaji vseabecne v lepsYm stavu,
zvlaste 'je-li dno uvniti? vzd'y d~abre konservovano. Lomy
zeber prichazeji hlavne v-ohybu nebo u !postrann%ho strin-
zeru. Zcela ojedinele mohou byti takove lorry opraveny,
spravnejsi je vsak zlamana zebra vzdy obnovit.
Trapez a krajovcr planks dna: Krajove planky dna a tra-
pez t~vori spojeni bocnjrch step se dnem, a proto vyzaduji
zvysene pozornasti. Jezto taco dreva jsou castecne pod'
vodou a castecne nad voclou, povstavaji na nich snadno pro-
hnila mists. Mimoto se ojezdi znacne navnejsi plose. Zavady
. povstaie ojezdenim se daji pri vzniku opravi~ti tak, . ze do
k'rajove planky dna se za~vrtaji nove hreby. Pri pokrocilem
`, opotrebeni mutno vsak trapez bezpodminecne abnovit: Nej=
vice jsou pastizeny ojezderiim trapezy na pride a na zadi.
v liniich ohybu.
Outorovy uhe~lnik a outorove plechy trpi zvlaste ojezde=
nim na vnejsi plose, fakze jejich opotrebovani pokracuje
velmi rychle. Pa~kracujicim ojezdenim trpi velmi znacne ny,
Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
 Declassified in Part -Sanitized Copy Approved for Release 2012/08/03
CIA-RDP80S01540R005600020015-8
tove~ spoje .:a nutno : jiin `venovati ~ysenou pazornost. Je~li
spodni rails, nytu oje~ldena,. hlava~nytu a zapust~ni nytii
chybeji,.nutno'.ojezdene nyty predem`odstrani~ti, plech~znovu
vyvrtati i. pro- zapustenou hlavu' nytu a. nytovani` abrioviti.
Samozrejme,. ze pleeh :u nytoveho otvoru..musi : byti jeste
tiejmene.4.. mm: silny,_ nebaE. jiriak :by~,~apusteni nytu nebylo
r~aozne.. - ,...
-Obsivka ocelovych.cluszuc~>delikoz obrubnikove?a opasni=
kove pasy jsou pristupne:=bez vyta:zeni~:?lunu.:ria'so~[s, a .daji
se pro:tb. snadneji. zbavit-~rzi:'a natirati jsou`: lepe:zachovany
nez dno a outory. Zreziveni se vsaki.vyskytuje_.zacaste=~a
zaporami; pad . ochozein, -pad postrannimi "pacholaty; .pod
okay. ~kajut std: ? Jde-li' ` `o? zreziveni~"~zcela`..'mal~cli 'mist
na souc5stkach. mere ohrozenych, mozno upraviti`'.z v~itrku
vyztuhy z:plechu jez:vsak"nutno se zebry: spojitr: Ufidce
plaviddla, po :pripade iad'mistr musi: tez: d~bati; :aby` bylo osteni
v kajutach a:v nakladnich:;prastoreeh:obcfi:s odstratteno, aby
tak i tato -mists. mohla- byti. `zbavena rzi a natrenai': Pra,ve
tide byva se zretelem k ontizim s o~3stranenun osteni innaha
. zanedbavano . .
?Prepazk~~: - pcelove:.lir"epa~ky nutno predem? prahlednouti,
zd,a, riemaj%>~arhliny, dei'ormace nebo prorezivela. niista~ Nej'=
duleDitejsi jsou prepazky kolisni :v?pridi -.v z~,tii a u iotli
s vlastnim.pghonem prepa.zky, add~lujici strojovnu od:skla:
clistnich prastoru. Tyto prepazky :mus~ji byti':' bezpodmf-
necne vodo~tesne snytovany. Jsou=l ple~chy prepaze'k pY`ore-
zivele nebo.?deformovane; moh.ott