(SANITIZED)UNCLASSIFIED FOREIGN-LANGUAGE BROCHURE ON INSTITUTE OF BIOLOGY(SANITIZED)

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP80T00246A002900500002-3
• Release Decision: RIFPUB
• Original Classification: K
• Document Page Count: 52
• Document Creation Date: December 21, 2016
• Sequence Number: 2
• Content Type: REPORT

Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
~ E S K O S L O V E N S K A A K A D E M I E V~ D
CESKOSLOVENSKA
MIKROBIOLOGPE
t;fSLO
2
^~.~,u.~.,...i
~~V
~ac~-
~S. MIKROBIOL.
PRAAA, DUBEN 1956 ? STR. 49-96
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
CESKOSLOVENSKA MIKROBIOLOGIE
KAREL BERAN, LADISLAV BORECKIs, MIKULtfi~ BURGER, JOSF.F DYR, EVA
HLAVt~L~KOV[~, CTIRAD JOHN, JAN KAROL~EK, JI>tf MACURA, redakisnf tajemnik,
,IIftf M~iLEK, JAN NE~t~SEK, Glen korespondent SAV PAVOL NEMEC, KAREL RASKA,
JARObIfR SEIF]:RT, JAROSLAV $TERZL
I.. Trnka: Vliv nedostatku a nadbytku bflkovin ~? potravtY na imunitni odpoec~~l I. Kratkodohci
vyetaveni dietam 4:)
J. Starke a J. Zavada: Vztah metafosfatu k teorbg volutinu u kvasinek. Elektroforetic kr rozdisleni
fosforylovanych produkttx oznacenych F3a 70
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
L~eslcoslovenska
M I K R O B I O L O G I E
rocr+-4k 1. (19b6J - ~. 2
Vliv nedostatku a nadbytku bilkovin v potrav~ na imunitni odpov~d. I.
Kratkodob~ vystavenf dietam
ZDEN)?:K TRNKA~)
~eskoslovenak~ akademie vgd, Biologicky $stav, mikrobiologickB oddglenf, Praha
)~editel uatavu akademik Ivan M~lek
~asto je studovan vliv slozenf a mnozstvf potravin na obranne schopnosti orga-
nismu pro svuj zavazny prakticky a teoreticky vyznam. dada experimentalnfch
pracf jednozna~nL ukazala, ze kaloricky a vitaminovy nedostatek v potrav~ snizuje
prukazn~ obranyschopnost organismu vuL~i mikrobnf infekci. Vyznam bilkovinn~ho
metabolismu pro obranu organismu byl vyzvednut po zji~t~ni bilkovinn~ povahy
protilatek. dada pracf studuje vliv mnozstvf, slozeni a kvality bilkovin v potravg
jak na samotnou tvorbu protilatek, tak i na jinn obrann~ mechanismy.
Vgt~ina autoru atudujicich Lento problem (jako na pi. Cannon, Chase a Wisaler 1943, Cannon 1946,
Berry, Dawia a Spies 1945, Wisaler, Woolridge a Steffee 1946, Forni 1952, Ver~ilovG 1954, Klimentov~
1954 a jini) prok~zala v~znamng sni~Ceni tvorby protilk~tek a celkove sni'~enf piirozen~ i zfskang odolnoati
vu~i infekci a intoxikaci u experimentelnfch zviiat krmenfch nizkobflkovinnou dietou. Naproti tomu,
hlavn8 n8kterg prkce atar~f jako Zilva v rote 1919 (Schneider 1946), Lange a Simmons v rocs 1923
(Watson 1937) nebo prb~ce a obtizn8 analyaovatelnym klinickym materi~lem jako Bieler, Ether a Spies
(1947) neprokRzaly u proteindeficientnich organiamu v~znamn~ pokles tvorby protil4tek nebo celkov8
odolnosti vu~i infekci. Guggenhaim a Buechler (1948, 1948) ze sv~ch pokusu uzavfrajf, ze humorGlni
obranng mechanismy jsou citlivgj&f na bflkovinn nedostatek ne~li celul$rni. Robertson a Doyle
(1936-37) dok~zali, ~e krysy krmene dietou a ~ivoL~i&nf~mi bflkovinami majf podatatng vy~$i odolnost
vtYL~i bakterijni infekci oproti kryafirn krmenym roatlinn~nni bflkovinami.
Dosavadni price se v~ak zabyvaly pouze vlivem nedoatatku bilkovin a uping opomijely ot&zku
vlivu vysok~ho, nadmgrngho mno~CStvi bilkovin v diets. U n$s se touto ot4zkou zabyvk Poupa se svjmi
apolupracovnfky a atuduje vlivy isokalorickf~ch nfzkobilkovinnfch, bflkovinami vyv~zenych a vysoko-
bilkovinn f~ch diet na ruzn~ fyaiologicke reakce. Zjistil (Poupa 1954), 'ze krysy, obzvl~?tg v obdobi
nejprudf;lho ruatu, rostou nejlgpe, jsou-li krmeny dietou ae stiednim podilem bilkovin. Lk~t a Faltov~
(1954) uk#zali, rie regulate piijmu bilkovin co do jejich mno'~atvf je pomgrng piesn& a odpovid~ tak
zvan~mu bilkovinngmu optimu, souhlasicimu s Poupou oznabenjm optimum koncentrace bilkovin pro
rfiat. Faltov~, Poupa a Servft (1955) zjiatili, yce jak pifliB vysolr~ tak piili& nfzkf~ podil bilkovin v dietb
zvybuje kiebovou pohotovoat u my~i na elektrickf~ a sluchovy podngt proti my~fm, krmenf~m dietou
ae atiednim podllem bilkovin, odpovidajicim podmink~m optim$]nfho rustu. Lit a Faltov~, (1955)
nal~zajf ahodng optimum koncentrace bilkovin pro diferencia~ni achopnoat centr~lnfho nervovgho
syatgmu, zatfm co vysokobilkovinn~. diets pusobi zeallenf proceau iitlumu a nizkobilkovinn~ diets
zesilenf proceau podrk.~idgni.
Navazujeme na tyto pokusy; tikolem na~f prate je sledovat zm~ny n~kterych
imunologickych reakci krys zivenych dietami s nizkym, pro rust optimalnfm a vy-
sokym podflem bilkovin v diet.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
1Ylaterial a metody
Do pokusu jsme vzali 90 rostoucich krysfch samcu kmene Wistar (thou farmy ~SAV) ve stai?f 3 mesicu
o prumgrne ve,ze 240 g. Od odataveni az do nasazenf pokuanych diet byly krysy krmeny standardnf
Laraenovou dietou. Krysy jsme rovnomerng rozdglili do ti?f skupin a chovali v akvarifch po eeati zvf-
i?atech. Jednotlive skupiny krys byly krmeny tiemi ruznymi prakticky isokalorickymi dietami s kon-
stantnim zakladem a vz~jemng se pouze liefcimi pomgrem zivocianych bilkovin (kaseinem) a glycidu
(p?enicneho ekrobu), takze vysledne procento bilkovin v jednotlivych dietach bylo 6, 7, 23,2 a 42,9.
N
a 1000
gramu
V % celkoveho
objemu
q
~
~
..~
~
ca,?
~
O
CJ
~
,~
,.a
u
~
.~
~
~
~
~
z
LIB
240,-
500,-
60,-
3,-
30,-
50,-
88,-
7,-
16,5
5,5
23.2
48,1
8,8
LIB
490,-
250,-
60,-
3,-
30,-
50,-
88,-
7,-
16,5
5,5
43,9
27,1
8,9
L19
35,-
705,-
60,-
3,-
30,-
50,- I
88,-
7,-
16,5
5,5
Fi,7
fi5,3
8,7
5 10 15
Obr. 1. Pifjem diet u jednotlivych skupin. Osa y udava prumerny
pi?fjem v gramech u jednotlivych diet, rozpoeteno na 1 krysu. Osa
x udave, dobu pod~.vknf diet v tydnech. LIB (23, 2 % bilk.) - zna-
L~eno pine, LIB (42,9 % bilk.) - ee,rkovane, LIe (fi,7 % bilk.) -
teckovang.
2001
,
B 15 22 29 36 43 50 Y 64 72 ~8 B5 92 99
(Pievzali jsme diety pouzfvane
Poupou, jejich sloCenf je uvedeno
v tab. 1.) Diety a voda byly poda-
va#ny krysam ad libitum. Pi?isun
potravy, vody a osetiovenf krys ee
d~lo pravidelne, tak aby zvfiata
byla co nejmeng rueena. Denng
jsme sledovali mnoistvi pi?ijate
potravy po celou dobu pokusu
(obr. 1). Spotieba jednotlivych diet
ukazuje, ze nebylo znacngjefch roz-
dflu vjejich pifjmu, coz znamena,
ze kaloricky pi?fsun u jednotlivych
krys veech skupin muzeme povaio-
vat v prtixmgru za stejny. Rustove
a jine rozdfly mezi jednotlivymi
akupinami krys jsou tedy vysledkem roz-
lieneho slozeni diet, xrysy jsme pravidel-
ng jednou tydng vezili, sledovali jejich
v~hove pi?frustky a sestavili rustove
ki~ivky (obr. 2).
Obr. 2. Rustove kiivky jednotlivych sku-
pin. Na ose y jsou prumery vah v gra-
mech. Na ose x pocet dnu od pobatku
podavani diet. Statisticke zhodnocenf
jednotlivych skupin na konci 99. dne
podle Studentova t testu uk&,zalo, ze roz-
dfly vah mezi akupinou se stiednfm po-
dilem bilkovin a akupinami vysokobfl-
kovinnou a nfzkobflkovinnou je vysoce
vyznamny (P < 1?~BB), zatfm co rozdil
mezi vysokobflkovinnou a nfzkobflkovin-
nou akupinou se ukezal jako nevyznamny
(P > 10 %). LIS (23,2 % bilk.) - znaneno
plne, LIB (42,9 % bilk.) - iSRrkovang, Lis
((i,7 % bilk.) - teekovanS.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Mgafc po za8atku podavanf pokuanf~ch diet jams v~em kryaam z ocasni veny po odetii~eni kone8ku
ocaau odebrali krev k atanovenf hladiny komplementu a k provedeni kontminfch aglutinacf pied imu-
nisacf. Viiechny kontrolnf aglutinace byly bez v~hrady ve v~ech ied~nich negativni. Sou~asng v aeru
tBto krve jame atanovili celkov~ bflkoviny pomocf refraktometrick~ metody, Prumgrna hodnota aerovych
bflkovin byla u akupiny se atiednim podilem bflkovin 7,00 %, u vysokobilkovinng akupiny 5,98
a u nfzkobilkovinng akupiny 5,58 %. Snfzenf celkoveho mno~atvi bilkovin krevniho aera u nizkobilko-
vinnych diet je v pingm souhlasu s literarnimi iidaji (Krebs 1946, Bieler, Echer a Spiea 1947, Metco$,
Favour a Stare 1945 a dal~f). Dale jame polovinu pokusnf~ch krys imunisovali intraperitonealniS
6 d~,vkami ve dvoudennfch intervalech teplem inaktivovang auapenae Salmonella paratyphti B (b . 10?
mikrobu na 1 imunisaL~ni davku), Po akonLsenbm imunisovanf jame 4., 7., 10., 14., 21., 28. a 35. den
odebirali krysam z ocasnf veny krev na atanoveni aglutinujicich protilatek, Ve 4. mgaici po zaL~atku
podavani pokusnych diet jame provedli infekL~nf pokusy ae stanovenim bakteriemie a pie'civanf,
Titraci komplementu jame atanovili pomocf komerL~niho hemolytickgho amboceptoru obvykljm
zpusobem, Pro vgt~i pieanost jame jej iedili v klesajiciradg po 0,03 ml zkouman~ho sera iedgn~ho 1:10.
Intenaitu hemolysy jame zjibtiovali v supernatantu po centrifugaci pomocf kolorimetru pii pou~iti
zelen~ho filtru vlnov~ drlky 630 m?, Vysledna L~fala jame ode~itali v procentech hemolysy na kiivice
aeataven~ v~dy z promgien6, percentuaing iedgng hemolytick~ lady urCitkho hemolytick~ho syat~cnu
v danem pokuau.
Aglutinujicf protilatky jame zji~fovali ledni5kovym aglutina~nim testem pii 2 ari 4 ?C a odeL~itali
je po 2, 4 a 6 dnech,
K infekL~nfmu pokuau jame pou~ili S. paratyphi B suapendovane v roztoku 0,2% agaru, jeji~ DL 100
jame vytitrovali na 100 g normalnfch krys (odpovidalo 5.108 mikrobu na 100 g). Krysy jame infilsovali
intraperitoneaing, Pokuang imuniaovang f neimunisovan8 krysy jame zpracovali v 9 skupinach, ve
kter~ch jame podle potieby mgnili infekL~nf davky, U krya jame sledovali bakteriemii, ktera nam ud$vala
piestup bakterii z peritonealnf dutiny do krve a rychloat oL~il;fovanf krve. Krev jame odebirali z ocasni
veny v 1, 3. a 8, hodin8 po infekci v mnozstvf 0,4 ml do 0,1 ml b% roztoku natrium citratu; iedili jame
1 : b0, 500 a 5000 a kultivovali na Endovg pudg. Poet mikrobu jame ur5ovali v~dy z prum$ru 4 kulti-
vaci. Potty mikrobu udang v tabulce jaou piepo~teny na 1 ml krve. Hynutf krys jame sledovali po 7 dnt.
Spontannf hynutf krys bylo v prubghu dietniho pokusu nevyznamng. Za celou dobu trvanf pokusu
uhynula z kazdg akupiny jedna krysa.
V ysledky
Hladina komplementu po 1 mtssfci podavanf pokusnych diet (obr. 3) ukazuje,
ze nejvtst~f mnozstvf komplementu je u krys krmenych dietou se sttednfm podilem
Obr. 3. Mnozstvf komplementu v prumu~rech ze 30 krya udang
v absolutnfch mno~iatvich aera, potiebnf~ch pro 50% a 80%
hemolysu, Krouriky udavaji poet piipad~i, ve kterf~ch ani 4040
nejvyi331 mno~atvf aera, pou~Citgho v pokuaech (0,04b ml),
nevyvolalo uvedeng %hemolysy. Do vypoistu pro seatavenf 0,030
grafu bylo u tgchto piipadu brano mnozstvf nejblirie vy&#i
(0,05 ml). Statisticky zhodnoceno Wilcoxonov~rn ~-teatem, 0,020
50% hemolysa: Lls (prazdny sloupec) 0,029; Llb (avisle L~arko-
vany) 0,021; L18 (vodorovne5 Sark.) 0,027; 0,010
80%hemolysa: L19 (prazdny sloupec) 0,038; L~6 (eviele Sark,)
0,026; L18 (vodoiovng Sark.) 0,034.
50%
i.:. s... ....
8U%
i:f
s~.T, ,... li+t
bflkovin, men~f mnozstvf u krys krmenych vysokobflkovinnou dietou a nejmen~f
mnozstvf u krys s nfzkobilkovinnou dietou. Statistickym zhodnocenim jame zjistili
vyznamnoati rozdflu mezi akupinami krya krmenymi ~ednotlivymi dietami: mezi
skupinami se at~ednfm podilem bilkovin a nfzkobilkovinnou dietou u 50% hemolysy
mirnts vyznamny rozdil a u 80% hemolysy vyznamny rozdil. Rozdfly obou skupin
od akupiny vysokobilkovinn~ nebyly vyznamne.
Hladina aglutinujicich protilatek v~ech tiech akupin pokusnych krys v L~asovgm
rozlozenf (obr. 4) ukazuje, ze krysy krmen~ dietou se st~ednim podilem bflkovin
odpovfdajf na imunisaci ve arovnanf s nizkobilkovinnou a vysokobflkovinnou dietou
vyznamnis vy~~fm titrem. Mezi titry krys krmenych nfzkobflkovinnou a vysoko-
bflkovinnou dietou nenf prokazatelny rozdfl.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Rozdily v poetu bakterii v krevnim obehu v 1., 3. a 6. hodine po infekci ukazuje
tabulka 2. V souhlasu se ~terzlem (1954, 1955), ktery ukezal, ze piestup bakterii
z peritoneelni dutiny do krevniho obehu a mizeni bakterii z krve se redove lisi
Obr. 4. Tvorba aglutinujfefch protilatek. Na ose y jsou prumgry titre aglutinujicich protilatek jednot-
livf~ch skupin. Na ose x dny odberu po skoncene imunisaci. Ki?izky udavajf individualnf titry jednot-
livych krys. Statisticky zhodnoceno Wilcoxonovym ~-testem. Rozdily titre mezi skupinou vysoko-
bilkovinnou a sti?ednfm podflem bflkovin jsou az do 21, dne vyznamne; mezi skupinou nfzkobflko-
vinnou a stiednim podflem bflkovin az do 28. dne opgt vyznamne. Mezi skupinou vysokob{lkovinnou
a nizkobflkovinnou jsou v celem prumgru rozdfly nevyznamne. (wfsla oznaeujf numerickou hodnotu
prumeru titre.
I.19 (prazdny sloupec) :
9,3
- 24,5
- 48,0
- 6,1
- 13,13
- 21,2
- 24,5
Llb (svisle cark.) :
40,0
- 61,7
- 116,8
- 125,7
- 24,0
- 49,9
-- 32,0;
Lls (vodoroand cark.):
11,4
- 24,5
- 43,0
-- 59,7
- 17,8
- 21,1
- 30,8.
Tabulka 2. Prumr3ry bakteriemie u imunisovanych a neimunisovanych krys 1, 3 a 6 hodin po infekci
bflkovin
1 hodina
3 hodiny
6 hodin
~
L16 23,2 ?~0
3 053 ~
53
912
~
Lis 42,9 %
2 471
147
80
Lie 6,7 %
14 192
31 b12
162
~
I.yb 23,2 ?%
247 719 I
419 678
88 988
~
~
L18 42,9 %
234 660
719 517
75 961
~
L19 6,7 %
545 342
202 812
65 729
u krys imunisovanych a neimunisovanych, nachezime v nasem pokusu mezi krysami
imunisovanymi a neimunisovanymi zesadni rozdil, ktery je statisticky podle Wil-
coxonova ~-testu vysoce vyznamny. Nevyznamne rozdily jsou pak mezi jednotli-
vymi dietnimi akupinami krys.
Vysledky preziveni infekeniho pokusu (tabulka 3) ukezaly v odolnosti vuei
infekci jako menecennou skupinu krys krmenou nizkobilkovinnou dietou. Tato sni-
zene odolnost vyjedrene zvet~enim a zrychlenim hynuti po infekci je u krys imuni-
sovanych statisticky vysoce vyznamne (opet podle Wilcoxonova (3-testu), zatim co
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
u neimunisovanych krys je vote?f hynutf pouze na hranici vyznamnoati. Skupiny
krys krmenych vysokobflkovinnou dietou a bflkovinami vyvazenou dietou se uka-
zaly v odolnosti vuL~i infekci rovnocennymi.
Oznaceni
Poet
Uhynuti v hod, po infekci
Pow t
skupiny
krys
Davka
I
6
I 24
I 48
I 72
I 96
1128
1144 1168 I
p
$,
zit ch
L16
3
7 DL 100
I 1
1
1
0
(23,2 % bilk.)
3
7 DL 100
1
1
1
imunisovan~
4
7 DL 100
2
2
4
7 DL 100
4
Lle
3
7 DL 100
2
1
(4l,9 % bilk.)
3
7 DL 100
1
1
1
imunisovane
4
7 DL 100
4
4
7 DL 100
4
Lls
3
7 DI. 100
3
0
(6,7 % bilk.)
3
7 DL 100
3
0
imunisovane
4
7 DL 100
1
3
0
4
7 DL 100
1
2
1
Llb
3
1 DL 100
3
I
0
(23,2 % bilk.)
3
3/a DL 100
2
1
0
neimunisovang
3
2/3 DL 100
1
2
2
$/s DL 100
2
3
a/a DL 100
1
2
I
L1e
3
~
1 DL 100
1
2
I
0
(4'L,9 % bilk.)
3
a/4 DL 100
2
1
neimunisovang
3
s/3 DL 100
1
2
2
Y/9 DL 100
1
1
4
I
$/y DL 100
2
1
I
I
1
L1a
3
I
1 DL 100
1
I
2
_
_
I
0
(6,7 % bilk.)
3
s/4 DL 100
3
0
neimunisovane
3
s/e DL 100
3
0
2
s/a DL 100
1
1
3
$/y DL 100
3
0
Diskuse
V podstat~ souhlasn~ s v~t~inou praci jams prok~zali u proteindeficientnich krys
ni~~i hladinu komplementu, snfzenou schopnost tvorby protil~,tek a zmen~enou
p~irozenou a zfskanou odolnost vu~i infekci S. paratyphi B nez u kontrolnfch zvf~at.
Phi hodnocenf vysledku pokusu s proteindeficientnimi ~iivoL~ichy je nutno v~dy p~i-
hliiet k celkov~mu mnozstvf bflkovin v dietach a z~,rovei~i k druhu pou~iitych ~ivo-
~ichu. Posti~enf deficientnich zivo~ichu je um~rn~ klesajicfmu mno~stvi bflkovin
v potrav~. Ve svych pokusech jams se sna~ili zachovat pot~ebn~ minimum bilkovin,
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
aby sam nedostatek bilkovin krysy nezabijel. Volili jsme mnozstvi bilkovin mezi
6 a 7 %, neboE 9 % bilkovin v diete podle Guggenhaima a Buechlera (1948) jiz
nepusobilo znaenej~ich rozdilu v baktericidni a fagocytarni aktivite proti normalne
(18 %bilkovin) zivenym krysam. Proto srovnavame-li nase vysledky s vysledky
autoru, kteii pouzili v pokusnych dietach velmi nizkych mnozstvi bilkovin jako
Guggenhaim a Buechler (1948) 3 %, Cannon, Chase a Wissler (1943) 1 %, Cannon,
Wissler, Woolridge a Bendit (1944) 2 %, Wissler, Woolridge, Steffee a Cannon (1946)
0,9 % a 1,9 %, ukazuje se samoziejme mnohem vetsi potlaeeni tvorby protilatek
i celkove obranyschopnosti, nebot tito zivoeichove jsou tezce celkove postizeni
a jsou na hranici mozne existence. Tak veliky nedostatek bilkovin v diete zde nevy-
cerpava pouze proteinove zasoby, ovlivnujici tvorbu protilatek (Cannon 1942), ale
tezce postihuje i vsechny funkce organismu a vede k vyznamnemu hynuti pokus-
nych zviTat. Chybou vetsiny praci o vlivu vyzivy na obranyschopnost organismu
je predevsim to, ze obecne neuvadeji rustove nebo vahove krivky a dokonce ani
ve vet~ine praci nenachazime udaje o spontannim hynuti pokusnych zvirat, nazna-
eujici jejich celkove postizeni
dietou, coz je podle na~eho na-
jednotlivych praci velmi vyznam-
ne. Dalai nevyhodou nekterych
praci je pouzivani rady rozliL~nych
300 ~ ~ ~`~/' ~ diet, vzajemne se malo lisicich
(Schneider a Webster 1945, Forni
1952, Berry, Davis a Spies 1945),
takze vysledky vazane na velke
mn~zgtvi faktoru tezko mohou
prinest ~asnost ao same poastaty
vlivu jednotlivych slozek vyzivy
a opet znemoznuj i presne srovnani
zoo I vysledku. Velmi malo je venova-
8 t5 22 29 36 43 50 57 64 ~2 P8 85 s2 ss na pozornost tez otazce delky po-
davam pokusne diety. Ve vetsi-
Obr. 5. Vztah mezi tvorbou specifickych protilr#tek a rus- rie pokusil byly pokusne dlety
tovou prosperitou. Prumgrna v$,hova kiivka skupiny kr- podaVariy 1., 2. a 3. mesice, ojedi-
mene dietou se stirednim podilem bilkovin (znac~eno ping).
Prumgry vypoctene z 5 nejt~zsich krys Ze skupiny nizko- nele dele. Pokusy Metcoffa, Dar-
bilkovinne (znaceno tec~kovan~) a vysokobflkovinne (zna- hriga, Scanlona a Stareho (1948)
ceno ~tirkovang); na ose y udany vahy v gramech; na ose Ukazaly, Ze p0 kratkodobem bil-
x pocet dnu od zacatku podavanf diety.
kovinnem nedostatku v potrave
(10 dni) dalsi podavani teto diety behem infekeniho pokusu nevedlo k potlaeeni
schopnosti tvorby protilatek, i kdyz byl zaznamenan celkovy pokles bilkovin sera
a tedy i y-globulinu. Tato prate jakoz i prate Bielera, Echase a Spieseho (1947)
ukazuji, ze hladina specifickych protilatek neni pTimo zavisla na celkovem mnozstvi
serovych bilkovin.
Zajimave jsou nase vysledky u krys krmenych vysokobilkovinnou dietou, u kte-
rych dochazi k vyznamnemu snizeni tvorby specifickych protilatek na imunisaeni
podnet, ale ktere jsou na zatizeni infekci stejne resistentni jako krysy krmene
dietou se strednim podilem bilkovin, proti skupine nizkobilkovinnych krys, ktere
hynou vyznamne rychleji a ve vetsim poetu. Optimalni tvorby specifickych proti-
latek je u krys v souhlasu s vysledky Poupy a spolupracovniku vazana na tak zvane
bilkovinne optimum v potrave. U hladiny komplementu je tato skutecnost tez
naznaeena, i kdyz neni statisticky vyznamna. Zde vsak hraje pravdepodobne
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
ur5itou ulohu celkov~ mnozstvf bilkovin v krevnfm sere. Bilkovinn~ optimum je
nejvyznaL~n~ji vyjadteno rustovou prosperitou. Proto jams se pokusili odkryt sou-
vislost mezi rustovou prosperitou a tvorbou specifickych protilatek. Nejprve jams
porovnali prum~rnou rustovou k~ivku u krys krmenych dietou se st~ednfm podflem
bilkovin s prum~ry 5_nejt~z~fch krys z vysokobflkovinn~ a nfzkobflkovinng diety
Obr. 8. Prumgrn~ aglutina8nf titry erovn~ny a aglutinaL~nimi titry b nejtg3.fiich krye v ka~d~ ekuping.
Na ose y jsou pr>~mgrng aglutinabni titry srovn~ny a aglutinaL~nimi titry b nejt8~ich krya v ka~dg
skuping, na ose x jsou dny odbgru po skonLteng imunisaci.
Ki'ivky: 1 - Llb (23,2
%bilkovin) priSmgr z
b nejtS~bich krya
2 - Lls (23,2
%bilkovin) prfimgr z
30 krye
3 - L18 (42,9
%bilkovin) prilm8r z
b nejtg~ich krye
4 - L18 (42,9
%bilkovin) prumgr z
30 krya
5 - L19 ( 6,7
%bilkovin) priungr z
b nejtg~ich krye
5 - Lly (6,7
%bilkovin) pr~mgr z
30 krys
(obr. 5), coz nam ukazalo, ze neni u takto um~le vytvoienych skupin prakticky
rozdflu. Prum~ry aglutinaL~nfch titre v~ech skupin s prum~ry aglutinaL~nfch titre
5 nejt~z~fch krys z kazd~ skupiny (obr. 6) ukazaly,Ce nejsou uvnit~ dietnfch skupin
v podatat~ z{~,dn~ rozdfly. To ukazuje, ze imunologickg vlastnosti jednotlivych
skupin jsou vyrazem kvalitativnfho rozdilu, ktery neni mozno vzt~,hnout k rustov(j
prosperity.
lwfm se sna~fine vysv~tlit snizeni tvorby protilatek u vysoko a nfzkobflkovinnych
krys ?Ge neni postizen mechanismus tvorby protilatek, ukazujf vysledky pokus>g
Wisslera, Woolridge a Steffeeho (1946) i Wisslera, Woolridge, Steffeeho a Cannons
(1946), z kterych je patrno, ze kratkodob6 podavani diet bohatych na bflkoviny
nebo aminokyseliny n~kolik dnf pied imunisaci u krys rozliL~n~ dlouho krmenych
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
nizkobilkovinnymi dietami podstatne ovlivni tvorbu protilatek ve smyslu zvyseni.
Tyto vysledky by naznacovaly, ze snizeni tvorby protilatek je vysledkem vycerpani
proteinovych reserv v organismu nebo nedostatku prisunu potrebnych aminokyselin
v potrave, coz byva nejc~astejsim vysvetlenim popisovaneho jevu. Proti nedostatku
potrebneho mnozstvi aminokyselin v potrave vsak jasne mluvi vysledky nasich
pokusu s vysokobilkovinnou dietou, pusobici na tvorbu specifickych protilatek
stejne jako nizkobilkovinna diets. Otazku bilkovinnych reserv je vsak mozno vy-
svetlit tim, ze pohotove bilkovinne reservy maji vztah k optimalni koncentraci bilko-
vin v diete.
Zaverem je nutno podle naseho nazoru zvlaste upozornit, ze rozdily v resistenci
mezi jednotlivymi skupinami nejsou prilis velike a mnohdy je treba statistickeho
zhodnoceni pro odkryti jejich vyznamu. Proti tomu rozdily mezi imunisovanymi
a neimunisovanymi krysami jsou tak obrovske, a to jak v bakteriemii, tak i v letalni
davice, ze jejich zakladni biologicky rozdil je piimo napadny. Tento rozdil nemuzeme
dietnimi zasahy preklenout. Proto si musime znovu uvedomit, ze hlavni surer boje
za odolnejsi lidskou populaci proti vetsine infekci spociva na specifickym imuno-
logickem zvyseni obranyschopnosti a ne na predpokladu, ze pouze dietni zasahy
by mohly vyresit tento problem.
Souhrn
1. Rozdily dosazene vlivem ruznych podilu bilkovin v diete se uplatnili pouze
uvnitr dvou zakladnich skupin, t. j. skupiny imunisovanych a neimunisovanych
krys. Dietni zasahy se vsak vubec neuplatnily v zakladnim biologickem rozdilu
mezi skupinami zviiat imunisovanych a neimunisovanych.
2. Krysy krmene nizkobilkovinnou dietou ve srovnani s krysami se strednim
podilem bilkovin v diete maji vyznamne nizsi hladinu komplementu, titr aglutinu-
jicich protilatek po imunisaci a mensi ziskanou i prirozenou odolnost vtilei infekci
Salmonella paratyphi B.
3. Krysy krmene vysokobilkovinnou dietou ve srovnani s krysami se strednim
podilem bilkovin v diete maji statisticky vyznamne nizsi titr aglutinujicich proti-
latek po imunisaci, naznaL~enou nizsi hladinou komplementu (statisticky nevyznam-
nou) a stejnou prirozenou i ziskanou odolnost vuei infekci.
4. Zjistili jsme, ze tvorba specifickych aglutininu je optimalni na diete se strednfm
podilem bilkovin, ktery je rovnez podminkou optimalniho rustu a odpovida tak
zvanemu bilkovinnemu optimu.
5. Jsou probirany priL~iny snizeni tvorby specifickych protilatek u organismu
krmenych vysokobilkovinnou dietou ve vztahu k proteinovym reservam organismu.
Za technickou spolupraci dgkujeme B, Hofmanove a D. Johanovske,
Berry, L. J., Davis, J., Spies, T. D.: The relationship between diet and the mechanism for defense against
bacterial infections in rata. J. Lab. Clin. Med, 30:684, 1945.
Bieler, M. M.. Echer, E. E., Spies, T. D.: Serum proteins in hypoproteinemia due to nutritional deficiency.
J. Lab. Clin. Med. 32:130, 1947.
Cannon, P. R.: Antibodies and the protein reserves. J. Immunol. 44:107, 1942.
Cannon, P. R., Chase, W. E., Wissler, R. W.: The relationship of the protein reserves to antibody produc-
tion. I. The effects of a low protein diet and of plaamaphoresis upon the formation of agglutinins. J. Im-
munol, 47:133, 1943.
Cannon, P. R., Wissler, R. W., Woolridge, R. L., Bendit, E. P.: The relationship of protein deficiency
to surgical infection. Am, Surg, 120:514, 1944.
Cannon, P. R.: The relationship of protein metabolism to antibody production and resistence to infection.
Advences in Protein Chemistry, New York, 2, 1945.
Faltovb,, E., Poupa, O. a Servit, Z,: Vliv vzajemneho pomeru glycidu a bilkovin v potrave' na kr"ecovou
pohotovost u my~i. Fysiol, cs. 4 : 10, 1955.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Forni, P. V.: Azoto prot4dico, accrescimento a resistenza antiinfettiva a antitossi dijterica. Medicine Speri-
mentale, 23, 1952.
Guggenheim, K., Buechler, E.: Nutrition and resistance to infection. Bactericidal properties and fagocytic
activity of peritoneal ,fluid of rats in various states of nutritional deficiency. J. Immunol., 54:349, 1946.
Guggenheim, K., Buechler, E.: The e,~'ect of quantitative and qualitative protein on the bactericidal proper-
ties and fagocytic activity of the peritoneal fluid rata. J. Immunol. 68:133, 1948.
Klimentova, A. A.: Vlijanije nedostatoL~nosti balks v pataniji na jestestvennuju ustoj~ivost krys k injekciji
B. enteritidis Oartneri. Trudy AMV SSSR. Voprosy infekeionnoj patologiji i immunologiji. Moskva
1954.
Krebs, E. G.: Depression of gams globulin in hypoproteinemia due to mal nutrition. J. Lab. Clin. Med.
31:85, 1946.
L$,t, J., Faltovh, E.: O ~innosti potravovdho centre. I. Regulate pi~ijirn~:ni vody a pevnk potravy. 77. Regulate
pr"ijimani bilkovin, elektrolytx2 a vody. Fyaiol. Lis. 3 : 132, 1954.
Lht, J., Faltovh, E.: Vliv vytivy na vy~i nervovou crinnost, I. Vliv ruznEho podilu i:ivocrib~nych bilkovin
na vy33i nervovou L~innost krys. Fyeiol. ba, 4:171, 1955.
Metcoff, J., Favour, C. B? Stare, F. J.: Plasma protein and hemoglobin in the protein deficient rat. J. Clin.
Investigation 24:82, 1945.
Metcoff, J., Darling, D. B? Scanlon, M. Ii., Stare, J. F.: Nutritional status and infection response. I.
Electrojoretic, circulating plasma protein, hematologic, hematopoetic and immunologic response to Salm.
tyfi murium. Infection in the protein deficient rat. J. Lab. Clin. Med. 33:1, 1948, 47-67.
Poupa, O.: O n~kterych u~'ineieh potravy nad jejieh fysiologickym optimem. Referht na plenkrnfm zasedfin{
L~SAV, Praha, duben 1954.
Robertson, E. C., Doyle, M. E.: Higher resistance of rata fed casein than those fed vegetable proteins. Prot.
Soc. Exp. Biol. Med. 36:374, 1936-37.
Schneider, A. A.: Nutrition and resistance to infection. The strategic situation. Vitamin and hormons
4:35, 1948.
Schneider, H. A., Webster, L. T.: Nutrition of the host and natural resistance to injection. II, The e?~''ect
of diet on the response of several genotyp of Mus muaculus to Sal. enteritidis injection. J. Exp. Med.,
81:359, 1945.
~terzl, J.: Imunitni zm~'ny u dlouhodobd imunisovanych zvtr"at. Refertit na pracovni imunologickb konfe-
renci v Liblicich 1954.
~terzl, J.: Pr22kaz a biologicke vlastnosti tkk~oveho prekursoru serovych procildtek. [wa. biologie 4:321, 1955.
Ver~ilova, P. A,: Vlijanije belkovoj nedostatocrnosti v pi~~evom refime na brucelleznuju infekciju u belych.
krys. Trudy AMV SSSR. Voprosy infekcionnoj patologiji i imunologiji. Moskva 1954.
Wisaler, R. W., Woolridge, R. L? Steffee, C. H.: Influence of amino acid feeding upon antibody production
in protein depleted rats. Prot. Soc. Exp. Biol. Med. 82:199, 1946.
Wisaler, R. W., Woolridge, R. L? Steffee, C. H., Cannon, P. R.: The relationship of the protein reserves
to antibody production, II. The influence of protein repletion upon the production of antibody in hypo-
proteinem-te adult white rats. J. Immunol, 52:267, 1946.
Watson, M? Studies on the influence of diet on the resistance to injections II. The e,~`ect of various diets
on the resistance of mice to bacterial infection. J. Hyg. 37:420, 1937.
B~z3>ix>ae xeAocTaTxa >~~z~ xa6blTxa s xHUte 6e.axo8 xa xMMyxxyIO peaxi[x1o.I.
I{paTxospeMeHHOe AettcTSxe AHaTbt
. 3. Tpttxa
PeaioMe
xpblCbi, HOJIyYBBHINB J~HBTy C HHaKHM COJ~epHSaHHBM ~eJIKOB, B CpaBHBHHH C KpbICaMH, HOJIy9aB-
IIIHMH B J{HBTe CpBJSHHI~i 6eJIKOBEi# HACK, OTJIHiIaJIHCb SHa~iHTBJIbHO 60JIee HH8HHM ypOBHBM HOMHJIQ-
McHTa H THTpOM arrJIIOTHHHpyIOII~Hx aHTHTeJI HOCJIB HMMyHHa1D;HH, a TaKHCB MBHbHte# eCTBCTBBHHO#
H HpH06peTBHHO# yCTO~YHBOCTbIO HO OTHOIIIeHHio K Salmonella paratyphi B. I{pbicbr, Ho~ty-
YaBHIHB J{HBTy C BbICOHHM COl18pH{aHHBM ~eJIKOB, OTJIH'iaJIHCb - B CpaBHBHHH C KpbICBMH CO CpeA-
HHM COJ{ep7HaHHeM 6enKOB B HOpMax - CTaTHCTHLiBCHH 8Ha9HMbIM CHHSKBHHBM THT a arrJIIOTHHH-
pyioH;Hx aHTHTeJI HOCJIB HMMyHHaauHH, HBCHOJIbKO 6o~ee (6ea CTaTHCTH`ieCHO~ 8HaiIHMOCTH~
HH8KHM ypOHHBM KOMHJIeMBHTa H TO# H{e CTeHeHbIO eCTBCT$eHHO# H HpH06pBTBHHO# YCTO~VHBOCTH
HO OTHOHIBHHIO K HHf~IeKI;HH, MbI yCTaHOBHJIH, iITO OHTHMaJIbH08 06 aaOHaHHB cneuHC)iH~ecxxx
arPJIIOTHHHHOB Ha,6JII0J{aeTCH HpH J{HHTB CO CpBJ{HHM C01~epH(aHHBM OeJIHOB, HOTOpaH HBJIHBTCH
O~(HOBpBMBHHO 3'CJIOBHBM HaH60JIBe GJIarOHpHHTHOPO pOCTa H OTBBLIaeT T. H. 6eJIHOBOMy OHTH-
MyMy. MbI paCCMOTpeJIH HpHtiHHbi CHHHteHHH CH0006HOCTH K 06paaOHaHHIO CHeLjH(~HYBCHHx aHTHTeJI
y OpraHHBMOB, BCHapMJIHBaBMbix IIHH{e# C BbICOKHM HJIH C HH8KHM COT{epHC3HHBM GBJIKa, H CBH8H
c HonpocoM HpoTexxosbix peaepsoH H opraxxaMe.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
The Influence of Protein Deficiency and Excess in the Diet
on Immunity Response. I.
Short-term Administration of Diets
Z. Trnka
Summary
In rats fed on a low protein diet the level of complement is markedly lower as compared with that
in rats fed on a diet with a medium protein content. The titre of agglutinating antibodies following
immunisationis also muchlower and both acquired and natural resistance to Salmonella paratyphi B is
decrease d.In rats fed on a high protein diet, the titre of agglutinating antibodies is (statistically) signif-
icantly lower as compared with that in rats on a medium protein diet, the level of the complement is
slightly lower (statistically not significant) and natural and acquired resistance to infection is unchanged.
It was found that the formation of specific agglutinins is optimal with a medium protein diet, which
is also optimal for growth and corresponds to the so-called protein optimum. The causes of the decrease
in the formation of specific antibodies in organisms fed on high and low protein diets is discussed in
relation to the protein reserves in the organism.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
L~eskoslovenska
M I K R O B I O L O G I E
rocrnik 1. (1956) - i;. 2
Vliv protilatek v kultivacnim prostredf na rust Salmonella paratyphi B
IVAN 1~fHA a LUDMILA ~tfHOV~i
~eskoslovenskh akademie vgd, Biologickf~ ustav, mikrobiologickg oddgleni, Praha
1~editel ~istaw akeuiemik Ivan MS,lek
Po objevenf protilatek, hlavniho specifick~ho humoralnfho faktoru imunity,
bylo opakovan~ zkoumano jejich pusobenf na ziv~ bakterie jak v organismu, tak
i in vitro. Po objevenf baktericidnf schopnosti normalnfho sera byla hledana podobna,
ale specificka u~innost i u ser imunnfch zvf~at. P~itom se ukazalo, ze baktericidni
schopnoat maji pouze n~ktera sera, obsahujici protilatky proti pom~rn~ mal~mu
poL~tu gramnegativnfch mikrobu. Zji~t~na neschopnost v~t~iny protilatek viditelnL
oQliviYiovat zivotnost mikrobu na jedn~ strand a zietelny baktericidnf uL~inek n~kte-
rych imunnich ser na druh~ strand se ataly dule~itymi L~initeli v boji meL~nikovsk~
a humoralnf teorie protibakterijni imunity.
V pokusech, ve kterych jams sledovali pusobenf protilatek v organismu, jams
pouzfvali jako modelu infekce Salmonella paratyphi B a krali~fho antisalmonellov~ho
sera. Abychom znali vztah zkouman~ho mikroba a pifalu~n~ protilatky, polozili
jsme si jako prvnf ukol zjistit vliv t5chto protilatek na zivotnf pochody a mnozenf
S. paratyphi B. Proto jsme sledovali rust, virulenci a metabolickou aktivitu kultury
S. paratyphi B po jeji opakovan~ kultivaci v tekutk pudgy s protilatkami.
Material a metody
Antiserum. V pokuse jsme pou~ivali v~idy celgho krRliSiho sera, ziskan~ho smi?enfm ngkolika ser
krhliktY imunisovan f~ch suspensf S. paratyphi B usmrcenou zahik~tlm na 70?C po dobu 1 hod. PouEivali
jsme aktiwiho sera, do doby pou'citi ulo~engho pii -30 ?C; jeho aglutinabni titr byl 1:2560.
Kultivac~ni p~lda. Ke kultivaci jsme pouEfvali bujonu s 0,5 % glukosy, s protil4tkami v iedgni 1:50.
Za kontrolu sloutil bujon s norm5lnim kr4liL~im aerem piidan~ ve etejnEim objemu jako imunnf serum
v pokuse.
Salmonella paratyphi B. V f~chozi kulturu jsme zfskali z krevniho agaru po pashzovhni pies bflou
mybku. Jednotlivg kultivace jsme preoL~kovali v~dy po 24 hod, do bujonu s protil6tkami a soubg3a-g
i kontrolni kultivaci do bujonu a norm5lnim aerem; mimo to jsme kulturu vyo5kovhvali na Endow pt]du
a do obyL~ejngho bujonu. Z kultury vyrostlg na Endovg pudg jsme piipravovali suspensi mikrobu ve
fyeiologickgm roztoku (2 miliardy/ml) s fosfbtovf~m pufrem o pH 7,1 ke stanoveni virulence a metabo-
lick5 aktivity. Virulenci jsme stanovili na birch krysRch po intraperitone~lnim vpraveni odatupiiova-
n f~ch dtivek suspense S. paratyphi B v~dy po dvou kryshch na kazdou d&vku.
Metaboleckou aktivitu mikrobu jsme zji~Covali podle spotieby Oa manometricky Warburgovou
metodou. Hodnoty spotieby kysliku jsme zji~Eovali po piid4ni 0,5 ml normhlniho nebo antisalmonello-
vgho sera a 0,5 ml 0,2 M glukoay ke 2 ml suspense bakterii 2 . 109~m1 mfkrobu v nhdobce. Hodnoty
jsme odbitali za 1, 2 a 3 hodiny a spotiebu kyslfku Fi^epoiithvali na 1 mg sufxiny za jednu hodinu.
V ysledky
Vychozf kmen S. paratyphi B jsme soub~zn~ kultivovali v bujonu s protilatkami
a v bujonu s normalnfm krali~fm aerem. Puda byla rozlita po 5 ml do zkumavek;
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
preockovali jsme vzdy po 24 hodinach kliekou kulturu, homogenisovanou
tiepanim, do nove pudy. Soucasne byla po kazde kultivaci kultura preocko-
vana na Endovu pudu ke zjisteni sterility. Fysiologickou aktivitu kultury jsme
urcovali jednak u vychoziho kmene, jednak u mikrobu po 7., 13., 19., 25. a 31. kulti-
vaci vpude snormalnim a antisalmonellovym kralicim serem.
Protilatek bylo v pude dostatecne mnozstvi, po 24hodinove kultivaci v pude
s antiserem zustavaly v bujonu volne protilatky. Protilatky pridane do pudy
neovlivnovaly viditelne mnozeni mikrobu. Jiz v prvni pasazi rostly mikroby v bu-
jonu s antisalmonellovym serem v hrube zrnitem sedimentu, zatim co v bujonu
s normalnim kralicim serem rostly zakalem. Po preockovani na Endovu pudu
vyrustaly mikroby z bujonu s protilatkami v koloniich pievazne v R-forme. Tento
charakter rustu se udrzel i v dalsich pasazich. Zmena v R-fazi se objevovala
i u mikrobu kultivovanych v bujonu s normalnim kralicim serem, kde se objevovala
vedle S-forem rada prechodnych stupuu k R-fazi. Po 31. pasazi vyrustaly mikroby
z bujonu s normalnim kralicim serem na Endove pude prevazne v S-fazi, zatim
co v kulturach v bujonu s protilatkami vyrustaly vedle piechodnych a vyslovenych
R-forem i ojedinele S-faze.
U kultur rostoucich v zrnitem sedimentu jsme soueasne s urcenim jejich aktivity
pieockovavali mikroby na normalni bujon, abychom zjistili, zda je rust v sedimentu
vazan na pritomnost protilatek. Ukazalo se, ze kultura roste v zrnitem sedimentu
i za nepritomnosti protilatek. Mikroby zaL~aly rust zakalem az po 7, az 9. pievodu
v normalnim bujonu.
Virulence (toxicita) mikrobu kultivovanych v protilatkach se podstatne snizila.
Vychozi kmen usmrcoval bilou krysu o vaze 200 az 250 g v davice 2 miliardy mikrobu,
po 7. kultivaci v protilatkach bylo treba k zabiti krysy 20 miliard mikrobu a tato
davka zustala zachovana bez podstatne zmeny az do konce pokusu.
I
Spotieba O
Pie-
Puda
Rust
Vi
Z
vod
ru-
lence
v APBS
v NKS
NKS
APBS ~ l
12
1 h.
2 h.
3 h.
1 h.
2 h.
3 h.
0
-
-
2
304
418
711
296
397
395
7
~-
-
Z
6
233
333
500
186
225
330
-
+
S
9
20
378
299
130
337
385
106
13
+
-
Z
4
295
373
442
256
359
340
-
-{-
S
7
20
370
505
375
310
385
472
19
+
-
Z
2
419
478
560
347
416
403
-~
S
7
-
535
765
520
462
508
518
25
+
-
Z
6
346
561
392
275
374
406
-
+
ZS
S
-
372
552
414
330
490
220
31
+
-
Z
10
420
551
439
283
376
519
-
+
S
7
20
384
639
406
370
441
422
Pievody mikroba S. paratyphi B v pudg s protilatkami (APBS) a v pude s normalnim kralicim
serem (NKS). Vlastnosti mikroba zjistiovany pied pokusem a po 7., 13., 19., 25., 31. pievodu. Rust
udavan jednak piimo v bujonu se serem (1), jednak u kultur s rustem v sedimentu udavan pocet kulti-
vaci v normalnim bujonu nutn~ch k tomu, aby kultura rostla opgt zakalem (2): Z - zakal, S -sediment.
Virulence zji~Eovana na bilych krysach, je udavana v miliardach mikrobu. Spotieba OZ je vyjadrena
v ?l na 1 mg su~iny mikrobu za jednu hodinu.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Pii ur~ovanf metabolick~ aktivity mikrobu maji nape vysledky piedev~im hod-
notu srovnavacf (ve v~ech pokusech jsme pouzfvali stejnych ser). Porovnanim
aktivity mikrobu vychozf kultury a kultury po 13., 19., 25. a 31. kultivaci lze zjistit,
ze kultivaci v protilatkach se spotieba Oa neutlumovala, naopak proti kulturam
z bujonu s normalnfm serem je spotieba zvy~ena.
Piidanf imunnfho sera k suspeni mikrobu se projevovalo zvy~enfm spotieby O$
ve druh~ az tieti hodin~ po piidanf protilatek. Tato reakce na protilatky zustala
zachovana po celou dobu pievodu kultury v pudgy s imunnfm serem. Odchyln~ ae
chovala kultura ze sedm~ho pievodu v protilatkach, kde do~lo k poklesu aktivity
ve 2. a 3. hodin~. Taz kultivace s normalnfm krali~fm serem vykazuje prudky
pokles aktivity ve 3. hodin5. Vysledky jsme shrnuli v tabulce 1.
Diskuse
Zji~t~n~ vysledky maji vyznam piedev~im v tom, ze umoznuji pii srovnanf s dal-
~imi pokuey o pusobenf protilatek v ziv~m organismu nazorn~ si dolozit vynikajfcf
aloha organismu pii ochrann~m uL~inku antibakterijnfch protilatek.
Sera z imunnfch zviiat, jak zjistili jiz McL~nikov v rote 1886 u anthraxu, u atrepto-
koku Denys a Leclef (1895), Bordet (1897) a dal~f, nedovedou zabranit rustu bakterif,
i kdyz mohou rust L~asteL~n~ tlumit, a to pies to, ze obsahujf proti t~mto mikrobum
protilatky. Vyjimku ~inf protilatky proti nLkterym gramnegativnfm mikrobum,
kter~ site "samy mikroby viditeln~ nepo~kozuji, ale kter~ za piitomnosti komple-
mentu bakterie niL~i a lysuji.
Ve svych pokusech jsme ziskali obdobn~ vysledky. Protilatky piidan~ do pudy
nejenze mikroby neniL~ily, ale ani nezabraiiovaly jejich rustu. Jedinym pozorovanym
jevem byla piem~na v R-formu a s tim spojena ztrata virulence. Ov~em tato skuteL~-
nost nesvLdL~i pro specificky po~kozujfci uL~inek protilatek, ponesvadz k t~to piem~nes
dochazi za nejruzn~j~ich podminek nevyhodnych pro rust dan~ho mikroba (zm~na
koncentrace soli nebo pH, chude pudy, vysoka teplota std.). Moznym vysvestlenim
je, ze k t~to piem~n~ z S v R-formu dochazi vlivem aglutinace mikrobu proti-
latkami a z toho vznikajfcfho zhor~eni piistupu zivin. Tomu by nasv~d~ovala i prate
Oldfeltova (1942), dokazujici nepiiznivy vliv aglutinace na rust i metabolismus
mikrobu.
Pozorovan~ zvy~eni metabolick~ aktivity po piidani protilatek ve 2. az 3. hotlines
odpovfda vysledkum ziskanym Follisem a Burnetem (1950). Sevag a Miller (1948)
a reds dal~ich pracovnfku nepozorovali zvy~eni spotieby O2, Jeney a Vaczi (1940)
dokonce zaznamenali v prvnfch 90 min. pokles spotieby O~ u ser bez bakteriolytic-
keho u5inku. Zvy~enf metabolick~ aktivity po piidani protilatek S. paratyphi B
jak u vychoziho kmene, tak i po 31. pievodu je dokladem toho, ze pod uL~inkem
protilatek nedo~lo ke specifick~mu po~kozenf n~kterych enzymatickych pochodu
bakterii. V tom pifpad~ by se takov~ po~kozenf musilo projevit zm~nou metabolick~
reakce na piitomnost protilatek u mikrobu pievad~nych v pude a obsahem imunniho
sera.
Pozorovany u5inek antisalmonellov~ho sera na kultura S. paratyplti B za podmf-
nek pouzitych v na~em pokuse je nepatrny ve arovnani s u~inkem, ktery ma toto
serum v ~iv~m organismu. Tak bflou my~ chrani davka 0,003 ml tkhoz sera proti
60 milionum mikrob$, t. j. proti 5 az 10 minimalnfm smrtelnym davkam. Jiz z tohoto
rozdflu mezi u5inkem ve zkumavice a v ziv~m organismu je vid~t, jak vynikajfci.
aloha hrajf pii zne~kodn~nf a odstran~ni mikrobu obrann~ pochody probfhajfci
v organismu. Proto stadium mechanismu pusobenf protilatek neznamena jen sle-
dovat vlastnf vazbu antigenu a protilatky, ale znamena i zji~Eovat zm~ny reakce
organismu na antigen za piftomnosti protilatek.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Souhrn
V pokuse jsme sledovali vliv krali~ich antisalmonellovych protilatek pritomnych
v kultivacni pude na rust, metabolickou aktivitu a virulenci Salmonella paratyphi B.
Za podminek pouzitych v nasich pokusech nedoslo ani po 31. pasazi v pudgy s proti-
latkami k zabrane rustu mikroba, ani ke zmene metabolicke aktivity. Pokles viru-
lence se objevoval soucasne s objevenim R-faze mikroba.
Pridani protilatek k suspensi S. paratyphi B zvy"sovalo metabolickou aktivitu
zjisEovanou podle spotreby 02; tato reakce nebyla opetovnou kultivaci za piitom-
nosti protilatek potlacena.
La technickou spolupraci dgkujeme L. Jiroutove.
Bordet, J.: Contribution d l'etude du serum antistreptococcique. Ann. Inst, Pasteur, 11:176, 1897.
Denys, F., Leclef, J.: Sur le mecanisme de l'immunite chez le lapin vaccine contre le streptocoque pyogene.
La Cellule, 11:175, 1895.
Follis, R. H., Burnett, J. M,: Effect of specifcc antibody on the metabolism of Serratia marcescens. Proe.
Soc. Exp. Biol. Med., 75:208, 1950.
Jeney, A,, Viiezi, L.: Die Wirkung des spezifischen Immunserums auf das Elektropotential and den
Sauerstoffverbrauch der Coli- and Proteus-Bakterienstamme. Zschr. Immunitatsforsch., 98:442, 1940.
Meitnikov, I. L: Oslabeni bakteridii sneti slezinnk v krvi imunnich beranu. Sbornfk: Otazky imunity,
Praha 1955 (str. 45).
Oldfelt, C. O.: Oxygen consumption and growth and the effect of immune and normal sera. Aeta Med.
Scand. Suppl, 132, 1942.
Sevag, M, G., Miller, R. E,: Studies on the effect of immune reactions on the rnetabolisrn of bacteria.
J. Bact? 55:381, 1948.
Bd1LIFIHI3e IIpLICyTCTBI~IFI aHTIITeJI B I{yJIbTHBaI[I~IOHHOLI Cpef[e Ha pOCT
Salmonella paratyphi B
B CBOHX OHbIT3X Mbi I3CC7IeA0BaJIH BJIHFIHHe Hpi3CyTCTBHH B xyJlbTLiBaI~AOHH011 CpeAe Hp07II3`IbLiX
aHTHCaJIMOHeJI03HbIX aHTI3TedI Ha pOCT, McTaCO7ILI~1eCHyIO axTHBHOCTb H BHpydIOHTHOCTb Salmonella
paratyphi B, B ycnoBHHx xaHlHx onbITOB Aaxce Hocse 31 Haccaxca B cpeAe, coAepxcasmeil aHTHTena,
HP, Ha~dIIOJ;aJIHCb HH yrH0T0HHe pOCTa MI3Hp06a, HYI H3MeH2HHH er0 McTa6pJII3LIeCHOIk axTHBHOCTYi,
CHi3H{eHI3e BHpyJIeHTHOCTH OTMe`la7IOCb OJ.~HOBpeMeHHO C Ha`IaJIOM l~,-(~a3bI MHHp06a.
ITpH6aB.nexxe aHTxTe.n x cycnexaxH Salmonella paratyphi B HosblHla~IO ee McTa6o~Ix~Iecxylo
axTxsxoeTb, yTO oTpaxcanoeb Ha HoTpe6neHxH O2. 8Ta peaxuHH He yrxeTa~Iacb B peaynbTaTe
HaccaHCxpoBaxHH B aHTHTe~Iax.
The Influence of Antibodies in the Culture Medium on the Growth of Salmonella,
paratyphi B
Summary
An experimental study was made of the influence of rabbit anti-Salmonella antibodies, present in the
culture medium, on the growth, metabolic activity and virulence of Salmonella paratyphi B. Under the
conditions provided in these experiments there was no check in the growth of the micro-organism, nor
any change in metabolic activity, even after 31 passages on the medium. A decrease in virulence appeared
at the same time as the R-phase of the micro-organism.
The addition of antibodies to a suspension of Salmonella paratyphi B increased the metabolic activity
ascertained according to the consumption of Oa. Passaging in antibodies did not bring about suppression
of this reaction.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
L~eskoslovenskci
M I K R O B I O L O G I E
roL~nik 1. (1956) - 5. 2
Spolurace bacilu. II.*)
Proteolytick~ enzymy v procesu sporulace u Bacillus megatherium
VLADIMfR VINTER
~eskoalovensk4 akademie vgd, Biologickf~ tSstav, mikrobiologick5 oddglenf, Praha
P~echod vegetativnf bu~iky bacilu do klidove formy, spory, je provazen radou
biochemickych zm~n, jejichz analysou muzeme pochopit hlub~f fysiologick~ z~koni-
tosti tohoto procesu. Jednou z takovych zm~n je prudky pokles proteolytick~ akti-
vity v media, ktery nastupuje v dob~ logaritmickl; faze procesu sporulace. S poklesem
proteolytick~ aktivity jsme se po prv~ setkali pii stadia sporulace BacilLuB pumilus
(Malek a j. 1953). Pozd~ji jsme pouzili jako modelu kmene Bacillus megatherium,
ktery je vyhodn~j~f vzhledem ke kratkosti avych ~etfzku a tedy k snadn~j~fmu
vypoL~tu procenta spor.
PifL~in poklesu proteolytick~ aktivity maze byt mnoho. Zji~Eovali jsme, zda bu~iky
nevyluL~ujf v prub~hu sporulace n~jakou l~tku, ktera by mohla enzymy inhibovat.
Vyzkou~eli jsme t~z vliv p~idanf cysteinu do kultury pied aporulacf na pokles proteo-
lyticke aktivity.
Material a metody
Kultura a p~iprava inokula. Pouriili jsme kmene Bacillus megatherium ze abirek Biologick5ho ~istaw
L`SAV, kter~ na pudg s kaseinov~n hydrolysRtem vytvkiel kr&tk5 tetizky. Pii piipravg inokula jsme
vychkzeli z kultur narostl$~ch na ptYdg ztuien~ agarem. Pro p~ipravu suspense spor k oL~kov~ni jsme
pou~Cili stejne pudya stejn~ kultiva7x-i metody, jak je uvedeno niyie. Bghem 13.-18. hodiny kultivaL~n1
dochhzelo k vyaporulov&ni kultury a bghem dall{ich asi 16 hodin k 5pingmu uvolnSni spor z bungk.
Jednotlivg baxlky v pokusech jsme pak oL~kovali takto ziskanou auspenai spor, kterh byla uchovhv~-a
pii 6 ?C.
'~ivnk pucla. Pou~iili jsme pudy, kterQ obsahovala 0,3 % kaseinovgho hydrolys&tu (Amigen), 0,1
glukosy a smgs soli o ngkolika diYle~it~ch iontech. pH pudy jsme upravili na 7,2.
Kultivace. Kultivovali jsme ve 100 ml pudy v 600 ml badkhch.Givnou pildu jsme inokulovali 3,0 ml
suspense spor. Ba~iky jsme umistili na ti~epaL~ce (96 kmitu~min., v f~kyv 9,8 cm) pii 27 ?C.
Stanovetvt procenta spor. Procento spor jsme zji&$ovali prim fpm mikroskopickf~m pozorovtinim a po8i-
ttinim jako v d~ivgj~i pnc~i (Vinter 1966).
Stanoveni stuprid zakalu. 8tupeii z6kalu kultury jsme zji~Eovali proto, abychom mohli pti hodnoceni
proteolytiokg aktivity vzthhnout ziskang hodnoty na jednotku zhkalu. Na obr. 1 uvfidfine pnYb6h
krivky zhkalu bghem rustu i sporulace kultury. Z~kal byl mien u netedgng kultury pii filtru 370 m?
proti L~irgmu supernatantu. Je piipojena tg~i kiivka mno~atvi bungk, kter~ jme zjiliEovali centrifugaci
vzorku kultury v kyvetg s kapilH.rou 10 minut pn 3000 obr.~min. Bghem aporulace dochhzi k v~iznaLnbmu
zvybeni density, pii semi mno~atvi bungk ztist4vlti stejn~ nebo se dokonce vlivem autolysy zmen~uje.
Je zi~ejm5, ~e zvf~~eni optickg density souvisi s vytv$ienim spor v buzYkhch a proto jsme proteolytiokou
?) Tato prfice navazuje jako druhg sdgleni na pr~ci Mb1ek, Z.: 8porulace bacilu. ~a. biologie 2:323,
1963
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
aktivitu vztahovali bahem sporulace na prvou prodlevu kiivky zakalu, ktera vyjadiuje maximum
vegetativnfho rustu. Pii znalosti hodnot obou prodlev ki~ivky je mozno podle zakalu v mezidobi
usuzovat na pi?iblizne procento spor v kultuie v danam okamziku.
Stanoveni proteolyticke aktivity. Odebrana vzorky jams centrifugovali a proteolytickou aktivitu
(PA) zjiatovali v supernatantu. Jako substratu jams pouzili 1% roztoku kaseinu, protoze enzym na
nL~m vykazoval nejvyssf aktivitu (obr. 2). Pro vlastni stanoveni intensity proteolysy jsme pouzili biure-
tova a Ansonovy metody.
I 2 3 4 S 6 t 8 9 lOK
Obr. 1. Kiivka zakalu, relativniho objemu bu- Obr. 2. Vliv koncentrace substratu ua rychloat
nick a procenta spor v prubahu kultivace B, me- proteolysy. Na ose x -koncentrace kaseinoveho
gatherium. Na ose x - staii kultury v hodinach, substratu v %, na ose y -aktivita enzymu, Vy-
na ose y - vlevo - opticke densita x 10 (o-o-o), jedi?ena v a .10_4 miliekvivalentu uvoingneho
vpravo - % spor v kulture (~- -{- ), tyrosinu.
uvniti? grafu - vy~ka sedimentu po centrifugo-
vani kultury v mm (?-?-?-?).
Obr. 3. Vliv pH kaseinoveho substratu na akti- Obr. 4. Stabilita enzymu pii 37?C. Na ose x - dal-
vitu enzymu. Na ose x - pH 1 % kaseinoveho ka inkubace v min., na ose y - PA, vyjadiena
substratu, na ose y -proteolyticke aktivita vy- v a . 10-smiliekvivalentutyrosinu. Enzym u da-
jadiena v a .10_4 miliekvivalentu tyrosinu, letrvajicich inkubaci byl patiicna iedgn.
Biuretova metody. Zakladem byla metodika popsana Slavikem a Smetanou (1953) upravene podle
Chaloupky (1955). Biuretova reakce jsme pouzili pro pokusy, kde jsme zjistovali prubah PA pi?i kulti-
vaci B. megatherium, jeji zavislost na proeentu spor a pro pokusy a eysteinem.
An~ono~y metody jsme pouzivali v upravg Chaloupkova (1956).
Optimalni pH proteolytickych enzymu B. megatherium. Zavisloat aktivity enzymu na pH substratu je
vyznaaena na obr. 3. Nejvys3i aktivitu vykazuje enzym pii pH kolem 7,0. Optimelni pH enzymu v da-
nam mediu jsme zji~tiovali tak, ze jsme jak supernatant ze 7. hodiny kultivace, tak 2 % kaseinovy roztok
smisili se stejn~m objemem Michaelisova veronalacetatoveho ustoje (pH 4,1-8,4) nebo boratovaho
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
uatoje pro pH w~i (HanL~ 19b1). Po smiseni enzymu a substr~tu jame stanovili pH amgsi elektmnko-
v fpm pH-metrem, paralelni vzorky inkubovali pn 37 ?C a stanovili pak proteolytickou aktivitu. Ve vbech
pokusech v tgto pr~ci jame pouiivali substr~tu o pH 7,0.
Inkubal~ni teplota. Inkubovali jame v~dy pi~i teplotg 37 ?C ve vodni l~zni. Pii t~to teplotg s vibe
uvedengm slo'ieni media zachov(;v& enzym p1nS svou aktivitu po dobu nejmgng bty~ hodin (obr. 4).
D81ka inkubace, pokud neni oznaL~eno jinak, byla BO minut.
Vysledky
Prubeh proteolytick~ aktivity pii sporulaci B. megatherium
Proteolyticka aktivita klesa b~hem sporulace B. megatherium velmi rychle na
nepatrnou hodnotu (obr. b). Kiivka poklesu je nejstrm~j~i v dob~ logaritmick~
faze proceau sporulace (obr. 6).
Obr, b. Relativni proteolytickk~ aktivita v pru- Obr. 6. Relativni proteolytickb aktivita bghem
bShu kultivace B. megatherium. Na ose x - stttii sporulace kultury. Na ose x - stfii~i kultury v ho-
kultury v hodin~,ch, na ose y - pobet mg natr~- din$ch, na ose y - vlevo - mg natrbvgn~ho
veneho kaseinu na jednotku zhkalu. Zab$tek kaseinu na jednotku zfikalu ( ),
sporulace oznaisen ~ipkou. vpravo - % spor v kultuie (- - - -).
Sledovani inhibice proteolyticke aktivity v prub~hu sporulace.
Pii pokusech jame uvazovali o moznosti, ze pied sporulaci nebo na zaL~atku tohoto
proceau by mohly bunky vylou~it takove mnozstvi inhibitoru, kter~ maze potlaL~it
proteolytickou aktivitu. V tom p~ipad~ by m~la PA samotneho, tiepan~ho i v klidu
chovaneho supernatantu z teto doby i u kultury klesnout po ur~it~ dob~ stejn~.
Postupovali jame takto: steriln~ jame odebirali z kultivaL~nich bank dv~ t~etiny
obsahu, ktere jame centrifugovali a zbytek kultury jame ponechali v bance na t~e-
paL~ce. Polovinu supernatantu jame dali do sterilni hanky stejne velikosti a umfatili
na tTepa~ce, druhou polovinu pak ponechali phi 27 ?C v klidu. U v~ech t~f paralelnfch
vzorku jame zjistili proteolytickou aktivitu ihned a po tiech hodinach. Tohoto
poatupu jame pouzili jak u kultury pied sporulaci tak v prub~hu sporulace. O po-
atupu sporulace jame se p~eav~dL~ovali po~ftanfm procenta spor v kultu~e phi odbliru
(tab. 1). Jestlize jame takto postupovali u kultury pied sporulaci (asi 12. az 12,b. ho-
dinu kultivace), zjistili jame, ze PA v kultu~e klesla po tech hodinach na nepatrnou
hodnotu jako obvykle, u supernatantu z t~epaL~ky kleala jen mirn~, nebo ae dokonce
zvy~ila a u supernatantu v klidu se zietelnl; zvye~ila. U odb~ru ze zaL~atku sporulace
(piiblizn~ do 10% spor) probihal pokles u kultury normaln~, u supernatantu dodo
v~t~inou jak na tiepaZ~ce, tak v klidu k mirn~mu poklesu. U bank, kde procea sporu-
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
lace zaL~al prechazet do logaritmicke faze, zvet~oval se postupn~ rozdil mezi inakti-
vaci supernatantu uchovavan~ho v klidu a supernatantu trepaneho. I kdyz se hod-
noty od sebe u jednotlivych bank znaL~n~ lisily, je tato celkova tendence ziejma.
Tabulka 1. Vlastnosti supernatantu odebran~ho p"red aporulaci a bghem tohoto procesu. V~echny
vzorky byly inkubov$ny 30 min. Proteolyticlch aktivita je vyj~,diena v a . 10-4 miliekvivalentu tyro-
sinu, hodnoty ve sloupci ?po 3 hodin~,ch" vyjadiuji v procentech poklea nebo zvyi;eni PA. Za hodnotu
100 %jame pova~COVali PA supernatantu ihned po odbgru
?
Proteolytick4
Po 3 hodin~ch
/? apor v kultuie
v okam~iiku odbgru
aktivita
ihned po odbgru
supernatant
supernatant
na tie a
p 5ce
kultura
v klidu
psi 27 ?C
Pied aporulaci (atr#ii kultury
12 hodin)
92,00
-~ 14,88
- 17,00
- 98,37
Pied aporulaci (st~iikultury
121/2 hodiny)
94,b0
~- 28,20
-~ 10,10
- 98,42
3,5
97,00
- 26,30
- 28,90
- 99,13
4,2
128,00
- 11,70
- 21,50
- 99,34
4,5
130,00
- 23,10
- 27,00
- 99,39
b,0
115,00
- 8,70
- 20,90
- 99,44
7,8
76,00
0
- 5,29
- 98,95
9,4
71,50
- 4,20
- 13,30
- 99,17
12,2
91,00
- 4,94
- 30,77
- 98,69
14,5
89,00
- 16,86
- 47,75
- 98,32
29,2
22,65
+ 2,70
- 20,51
- 93,02
29,5
82,50
- 12,74
- 16,40
- 99,04
48,7
5,75
0
- 47,83
- 98,61
48,9
31,35
-{- 5,40
- 86,43
- 97,29
Moznost produkce inhibitoru protean jame si ov~Tili jeste druhym zpusobem.
~edili jame supernatantem odebranym v prub~hu sporulace supernatant z kultury
stare 6,5 az 9 hodin, o nemz jame se predem presved~ili, ze se jeho proteolyticka
aktivita po trech hodinach v klidu pri 27 ?C nem~ni. Oba supernatanty jame iedili
stejnym objemem vody a sou~et zjist~ne proteolyticke aktivity obou vzorku jame
Tabulka 2. Stanoveni piitomnoati volneho inhibitoru v supernatantu ze sporulujici kultury. Tento
supernatant je v tabulce ozna5en jako ?inhibitor". Jako ?enzymu" bylo pouzito supernatantu z ruing
stark kultury. PA je vyj~,diena v miliekvivalentech uvoingneho tyrosinu . 10-4. Delka inkubace
30 min. Horns hodnoty vyjadiuji aktivitu ihned po amfsenf, apodni po tiech hodinr#ch at5s11 psi 27?C
Staii kultury,
Proteolyticka aktivita
apor v kultuie
v okam~iku
od
br~
ni
ze ktere byl
odebr~.rl
?enzym" iedgny
?inhibitor"
amiss stejnych
e
,
supernatant
stejnym
i?edgny
objemu
supernatantu
"
a proteolytickou
objemem
stejnym objemem
?enzymu"
(?inhibitoru
)
aktivitou
vody
vody
a ?inhibitoru88
(?enzym")
82,8 %
9 hod.
44,00
1,35
47,00
40,00
2,05
42,25
65,9 %
71/2 hod.
29,75
2,20
34,60
27,10
2,05
29,00 f
70,8 %
9 hod.
40,75
1,65
43,60 I
36,25
1,70
39,40
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
porovnavali s aktivitou sm~si stejnych objemu obou supernatantu. Pro odb~r
kultivaL~nf tekutiny z prub~hu sporulace jams volili ten okamzik, kdy jiz jeji proteo-
lyticka aktivita byla velmi nfzka. Kdyby v tomto supernatantu byl p~Itomen
inhibitor v dosud tiL~inn~ form, pak by vysledkem vz~,jemnrs reakce mezi nfm
a aktivnfm enzymem byl pokles aktivity sm~si. Ve skute~nosti nedoch~,zelo po
smf~enf k poklesu aktivity, ale naopak v~t~inou k nepatrnrsmu zvy~enf, kter~ se
po tech hodinach interakce phi 27 ?C vyrovnalo (tab. 2).
Z vysledku muzeme ud~lat tento z~vLr: pokles proteolytick~ aktivity v prab~hu
sporulace nenf z~ejm~ zpusoben p~ftomnosti voln~ho u~innrsho inhibitoru v kulti-
vaL~nfm media. V ptftomnosti bunk dochazl k podstatn~ rychlej~fmu snfzenf proteo-
lytick~ aktivity net u supernatantu ttepan~ho nebo chovan~ho v klidu.
Vliv ptidanf cyateinu do kultury pied sporulacf
Do banky s obsahem 90,0 ml kultivaL~niho media jams po dvanactk hodin~ kulti-
vac~ ptid~vali 10,0 m10,01 M roztoku 1-cyateinu (pH 7,0), takCe koneL~na koncentraoe
cyateinu v bax~ce byla 0,001 M. Proteolytick~, aktivita byla stanovena ihned po
Tabulka 3. Vliv p~idbuii cyateinu do kultury pied aporulaci na proteolytickou aktivita a aporulaci
B, megatherium. KoneL~n~ koncentrace cyateinu v bazYce byla 1.10-$M. PA je prumgrem ze dvou
bangk a je vyjduiiena v mg natr$ven~ho kaseinu
12.hodina I
(ihned po ami~eni)
14.hodina
16.hodina
PA
I aporulace I
PA I
aporulace
I PA I
aporulace
Kontrola (piidfino 10,0 ml vody)
20,40 I
0
2,80
63,1 %
2,50 I
89,3
Vzorek (piid~r- roztok cyateinu)
19,30
0
17,00
0
16,50 I
0
smf~enf a dale po druhe a ~tvrtk hodin~
ttep~nf. Dokontrolnfch bank jsme p~i-
davali 10,0 ml destilovan~ vody a stano-
venf provedli jako u vzorku. V uvede-
~` ~ ~?-
.`
~o ~\ ~.
Obr. 7. Vliv piid&ni cyateinu do kultury pied
aporulaci as proteolytickou aktivita a aporulaci
B. megatherium (koncentrace cyateinu 1.10-~ M).
Na oae x - et~ri kultury v hodin$ch, na oae y -
vlevo - mg natr~ven~ho kaseinu (ba~Iky a vo-
dou - - - -, ba~iky a cyateinem ),
vpravo - % apor v kultuie (ba~iky a vodou
- - -.-., baiiky s cyateinem ..............). Hod-
noty p~edatawji prumgr ze dvou banSk.
~ ~
~ ~
i ~
i ~`
nych intervalech byl tkz mikroskopicky kontrolovan stav bunk v kultu~e. Zatfm co
u kontrolnfch bank, kam byla pridana voda, do~lo k obvyklesmu poklesu PA
a k norm~lnfmu vysporulovanf, u bank s cyateinem k poklesu proteolytick~ akti-
vity nedo~lo a b~hem ~tyt hodin se spory nevytvoiily (tab. 3).
Podobnych vysledku jsme dosahli po p~id~,nf cyateinu desetkrat zied~n~ho, kdy
jeho koneL~na koncentrace v kultu~e po smfsenf byla 0,0001 M (obr. 7). Jedinym
rozdilem bylo, ~e se b~hem dvou hodin vytvo~ilo asi 2 %apor; jejich poL~et do L~tvrtk
hodiny nevzrostl.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
l~oztokem 1-cysteinu jsme ovlivnovali tez samotny supernatant z ruzneho stari
kultury. V tabulce 4 jsou uvedeny hodnoty PA supernatantu ze 7., 13. a 14,5. hodiny
kultivace ihned po pridani vody, reap. roztoku cysteinu o rtilzne koncentraci. Tabulka 4
ukazuje, ze u supernatantu odebraneho behem vegetativniho rustu kultury cystein
aktivitu pouze nepatrne snizil, u supernatantu po poklesu proteolyticke aktivity
zustaly hodnoty pod hranici pTesne meiitelnosti.
Tabulka 4. Vliv piidan{ cysteinu na proteolytickou aktivitu supernatantu ze 7., 13. a 14,5. hodiny
kultivace. PA je vyjadiena v mg natravengho kaseinu za 1 hodinu, hodnoty v zavorce vyjadiuj{ PA
supernatantu piiiedgn{ vodou.
Star{ kultury,
ze ktere byl
Proteolyticka aktivita supernatantu s ruznou koncentrac{ cysteinu
__
supernatant odebran
5 X 10_3
3 X 10_3
l X 10_3
7 hod.
13,70
14,70
15,00
(14,90)
(15,00)
(15,20)
13 hod.
8,90
10,00
10,36
(10,50)
(11,10)
(10,50)
141/2 hod.
1,20
-
1,20
(65 % spor)
(0,90)
(0,80)
Cystein jsme tez pridavali do supernatantu odebraneho v prubehu sporulaeniho
procesu a zjisEovali jeho vliv pri dalsim tiepani. Supernatant z cele banky jsme
rozdelili na dve poloviny do 500 ml bankk (po 40 ml), do jedne pridali cystein a do
druhe destilovanou vodu. Proteolytickou aktivitu jsme stanovili ihned a po urcite
dobe tiepani. Supernatanty jsme iedili tak, aby konecna koncentrace cysteinu
v nich byla 1.10-4 M (tab. 5). Vysledky ukazuji, ze pokles proteolyticke aktivity
behem tiepani je a smesi s cysteinem i u kontrol s vodou temer shodny a ze cystein
zde neuplatnuje sv-1j ?ochranny" vliv.
Tabulka 5. Vliv cysteinu (1.10 -? M) na sn{zen{ aktivity supernatantu odebraneho b5hem sporulace
a tiepaneho pii 27 ?C. Dals{ vysv5tlen{ v textu.
Doba
Proteolyticka aktivita v mg kaseinu natraveneho za 1 hodinu
Procento
sporulace
ti?e an{
p
ihned po sm{sen{ po skoncenn{trepan{
v hod.
vody
cystein vody cystein
11,5 ~
6
37,00
36,80 ~
28,00
29,50
13,8
6
52,00
51,00
34,80 ~
34,00
42,0
3
16,70
17.70
3,00
5,60
Diskuse
O moznosti produkce inhibitoru proteolytickych enzyme pri sporulaci jsme uva-
zovali jiz proto, ze znaene biochemicke zmeny bunek pri sporulaci vicetne nastupu-
jici autolysy mohou souviset s uvolnovanim rady latek do prostredi. Na priklad
ribonukleova kyselina, o ktere je znamo, ze nevstupuje vsechna do tvorici se sport'
a pTi autolyse aporangii maze prejit do media, ma mozna schopnost vazat se s proteo-
lytickymi enzymy a inaktivovat je. Tato schopnost ribonukleove kyseliny byla
na jinem materialu jiz popsana (Slavik a Smetana 1953, dorm a Hrubesova 1955).
Rychlejsi pokles proteolyticke aktivity pri tiepani v kultuie dokazuje, ze banky
se zueastni snizovani proteolyticke aktivity. Nelze zatim rici, v eem spoeiva pod-
stata ileinku cysteinu. Presnej~i zavery budeme moci ueinit az po vyjasneni toho,
zda ueinek cysteinu je specificky.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
V resent otazky poklesu proteolytick~ aktivity pi:i sporulaci budeme dale pokraL~ovat,
protoze je jednou z test, jak pochopit biochemick~ zm~ny provazejfci tvorbu spor.
Soultrn
1. V preb~hu sporulace Bacillus megatherium dochazf k prudkemu poklesu
proteolyticke aktivity v mediu na nepatrnou hodnotu.
2. V prubishu sporulace ani pied ni nelze dokazat v mediu volny inhibitor t~chto
enzyme.
3. V p~itomnosti sporulujicf ch bunk dochazf k podstatn~ rychlej sfmu snizeni proteo-
lytick~ aktivity nez u samotntsho supernatantu chovaneho v klidu nebo na trepa~ce.
4. P~idani cysteinu do kultury pied sporulaci (koncentrace 1.10-4 M) upln~
zabrani poklesu proteolytick~ aktivity, narusf vsak schopnost bunk sporulovat.
5. 1.10-4 M koncentrace cysteinu nezabrani poklesu proteolytickts aktivity super-
natantu odebran~ho v dob~ pokro~ile sporulace a trepaneho na tiepaL~ce pri 27 ?C.
Literatura
Anson, M. L.: Estimation of pepsin, trypsin, papain and cathepsin with hemoglobin. J. Gen. Physiol. 22 : 79,
1938.
HanL~, O.: Chemicka laboratorni pr"iruc~ka. Praha 1951.
Chaloupka, J.: Proteolytxrkd enzymy aktinomycety Strepto>vyces grieeua. ~s, biologie 4:206, 1955.
Malek, I.: sporulace bacilu. ~s. biologie 2:323, 1953.
$lavik, K., Smetana, R.: Stanoveni aktivity proteolytiekych enzyme. biuretovou reakci. Chem. linty 48 :849,
1852.
Slavik, K., Smetana, R.: O vlyvu nukleinovych kyselin na proteinasy. Chem. linty 47:253, 1953.
dorm, F., Hrubebovk~, M.: O bilkovinach %%X. Inhibice pankreatickych protean pankreatickou rti6o-
nukleovou kyselinou. Chem. linty 49:115, 1955.
Vinter V.: Nerovnocennont bun~'k Bacillus megatherium v prebd'hu sporulace. twa. biologie 4:294, 1955.
Cnopoo6paaosaxxe CauHnn
II. IIpoTeoaHTHYecxxe axaHMU s irpouecce cnopoo6paaosaxxH yBacillus megatherium
B. Buxmep
PeaioMe
B npouecce cHOpoo6paaosaaxx Bacillus megath ~rium Ha6nioAaeTCR peaxoe, - snHOTb Ao secaMa
HeaxaexTenaHxx HenHYHH, - cxxxcesxe upoTeoHHTH~ecxo~ axTHBxocTH cpeT~.
HH s xoAe cnopoo6paaosaxHR, HH Ao Hero Heaoat~osxso 6xsaeT RoxaaaTa HpxcyTCTSHe s cpeAe
cso6oAHOro xxrH6xTOpa aTHx a$aH~os.
IIpH Ha~xYxx cnopoo6paayioHlHx xneTOx Ha6nioAaeTCH ropaaAo 6oaee 6xcTpoe csxxaexxe
HIIOTfOJIHTHileCHOfI aHTHBHOCTH, tleM 8 01{HOII TOJIbHO }KHJ;HOCTH Ha]; OCaJ~HOM, xaK OTCTaHBaIOH;e11CH
B I[OHOe, T1H H Ha HatiaJIKe.
IIpx6asaexxe x xynbType TIo cuopoo6paaosaaHH uxcTexxa B xoHueHTpar;Hx 1.10-~ M cosep-
mexxo ocTaxasaHSaeT cxxxteaxe npomeoscHTHaecxolt axTHBHOCTx, xo s To sxe speMA HapyniaeT
H cnoco~HOCTa xneTOx x cHOpoo6paaosaxxio.
I{OHLIEHTpaI~HH I[xcTexxa 1.10-* M He IIpeHxTCTByeT CHHHteHHIO HpOT00JIHTH~Iecx0I1 aHTHS-
HOCTH CynepH3Tc.HTHO~ }KHJ{HOCTH, saxTO# s nepxoA nonsoro paasHTxR ~ouecca cnopoo6paaosaaHH
H scTpHxxsaeMO~ Ha xa~laJixe Hpx 27 ?C.
Sporulation of Bacilli
II. Proteolytic Enzymes in the Process of Sporulation of Bacillus megatherium
V. Vinter
Summary
During the sporulation of Bacillus megatherium a sharp fall in the proteolytic activity in the medium
occurs down to insignificant values.
Neither prior to nor during aporulation is it possible to demonstrate the presence of free inhibitors
of these enzymes in the medium.
A definitely more rapid fall in proteolytic activity occurs in the presence of aporulating calla than in
the supernatant alone cultured either at rest or on continuous shaking.
The addition of cysteine to the culture before sporulation (conc. 1 . 10- ~ M) completely prevents the
fall in proteolytic activity; however, it abolishes the ability of the cells to aporulate.
A concentration of 1.10- ~ M of oysteine does not prevent the fall in proteolytic activity of the super-
natant collected at the stage of advanced sporulation and subjected to continuous shaking at 27 ?C.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
L~eskoslovenska
M I K R O B I O L O G I E
ro~nik 1. (1956) - J. 2
Vztah metafoafatu k tvorb~ volutinu u kvasinek
Elektroforeticke rozdeleni fosforylovanych produktu oznaL~enych Pat
JI1=tf STt~RKA a JAN Zt~VADA
Karlova universita, biologicka fakulta, odd~lenf obecne mikrobiologie, Praha
Dodo 22. 9.,1955
Chemick~, povaha i biologicka funkce volutinu znameho u bakterii, hub a has,
nazyvan~ho t~z u ruznych mikroorganismu c~etnymi synonymy (polarni granula,
Neisserova t~liska, Babes-Ernstova granule, metachromatin, metachromaticka
granula a j.), je stale predmetem ~etnych studu a rozporu a nelze ji pokladat za zcela
objasnenou.
Meyer (1904), kter j. volutin po prve popsal, se domnival, ze obsahuje nukleovou kyselinu, Schumacher
(1922, 1926) jej pokladal piimo za volnou nukleovou kyselinu na zakladg reakce s methylenovou modii
a fosfinem. Nukleove kyseliny jeou akute~ng anadno extrahovany z kvasinek, obsahujicich volutin,
nikoli v{iak z bungk bez volutinu (Van Herwenden 1918). Brandt (1941) a Caspersson a Brandt (1941)
odliltuji volutin (t. j. granula obsahujici ribonukleovou kyselinu) jako latku vyskytujici se jen v cyto-
plasmg od metachromatinu, ktery je v cytoplasmg i ve vakuole. Volutin absorbuje ultrafialove papraky
s maximem v pasmu 2.650 az 2.750 Lli; ve vakuolach je jen nepatrng nebo zadny material a takovouto
absorpci. Metachromatin je podle tgchto autoru polyososulfat. Belozerskij (1945) extrahoval ze Spirillum
volutans ribonukleovou kyselinu s vyliaim obsahem fosforu a uzavlra, ze volutin obsahuje jako slozku
ribonukleovou kyselinu. Novy pohled na problem volutinu piineslo zji~t~ni, ze metachromasie je vylurSng
pusobena metafosfatem (Wiame 1947b), jiz drive znamym u hub (Mann 1944a, b) a ias (Sommer
a Booth 1938). Metafosfat byl atanoven diferencialni hydrolysou v kvasinkach a bakteriich obsahujicich
volutin (Schmidt a ap. 1946, Juni a ap. 1948, Ebel 1949) a nedavno byl identifikovan jako cyklickf~
trimetafosfat, vyskytujici se sou~asng s linearnim tripolyfosfatem (Kornberg a Kornberg 1954). Jejich
chromatograficke oddgleni popsali Ebel a Volmar (1961). Metachromaticky efekt vytvaif metafosfat
rovngrC u plisni (Damle a Krishnan 1954). Metafoafat piedstavuje 25 % ve{3kereho fosforu u kvasinek
(Ebel 1949), jeho polymer je enzymatickystgpitelny (Malmgren 1952). Wiame (1946a, 1946b, 1947a)
proto uzavira, ze volutin je toto~iny a metafosfatem.
1~ada praci je vgnovana analyse vngjliich faktoru, ovlivi~ujicich vznik volutinovych granula; vgtsinou
ae ahoduji ve zjilitgni tSsn6ho vztahu metafoafatu a volutinovych metachromatickych granul. Fyaiolo-
gicke okyaelovanf media a nerovnovaha ve vyzivS ovlivi'iuji nahromadgni volutinu v bunkach bakterii
(Duguid a sp. 1954, Smith a sp. 1964). Podminkou pro tvorbu metafoafatu a sou5asnb volutinu u kva-
sinek je piitomnost orthofosfatu v rCivngm media (Schmidt a sp. 1946, 1949, Juni a ap. 1948).
Pri sledovani vztahu mezi tvorbou volutinovych granul, pritomnosti metafosfatu
a dal~imi biosyntetickymi procesy, pri nichz fosfor hraje ur~itou lilohu, jsme nejdrive
v~novali pozornost vyberu metodiky, ktera by dovolovala zachytit a rozdelit s nej-
vy~si moznou citlivosti fosforylovane produkty. Protoze isolate produktu popsana
na priklad Schmidtem a sp. (1946) vyzaduje velke mnozstvi vychoziho materialu
a je zdlouhava, pouzili jsme elektroforesy na papire a detekce pomoci radioisotopu P3=.
V tomto sd~leni podavame zpravu o uprave teto metodiky a o vysledcich dosaze-
nych jeji aplikaci.
Material a metody
Kultivace. Pii sestaveni kultivacnich pokusu jams vy#li z pozorovani Jeenerovych a Brachetovych
(1943) i Schmidtovych a sp. (1946), kteii shledali, rie absorpce anorganiclcgho fosforu z proatiedl je siing
zvy~ena, je-li pied inkubaci na pudg bohate na fosfor kvasinka pgstovana na media bez fosforu. Jako
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
pokusn~ materi$1 jeme zvolili L~erety~ pekatskg kvaenice. K inkubaci jeme u~ili jednak Eivn~ho roztoku
bez fosfktu o sldEeni: glukoea 1 %, (NHS)=80~ 0.6 %, KCl 0,07 %, MgsO~ . 7 HSO 0,036 % v 0,06 M
jantaranovbm pufru o pH = b,2, jednak roztoku a fosfbtem, v ngmE byl jantaranov~ pufr nahrazen 0,1 M
fosff;tov~ pufrem o pH = 6,2 a ostatni sole zdstaly haze zmgny. Roztoky jeme rozdglili po 100 ml
do varnf~ch baagk s rovn~m dnem o obeahu 600m1 a inkubovali na ti~epacim etroji pii 92 kyvech
za minutu a d~lce kyvu 9 cm pti teplotg 28 ~ 2?C. Ka~dou baitku jeme zaoL~kovali 2 g lisovan~.ch kvaenic.
Foaftitovf~ pufr obsahoval Pas a byl ptipraven tak, aby vykeaoval aktivitu piibliEng 7?cu v 1 ml.
V urL~it f ch p~lpadech jeme tgE pou~ili fosflitovbho Eivnbho roztoku, dophzgn~ho Sss ve formg siranu,
aby mohly b fit oznabeny frakce obeahujioi ecru, pi?edevbim bilkoviny. Aktivitu jeme mgi7li nukleLrnim
pobitabem Teels ~ trubici a vypoL~it~vali srovn~r-im s puvodnim prepar~tem pas ve formg HaPO~, rasp. 8ss
jako Nea80`.
Barveni volutinu. Metachromatick~ granola jeme barvili obvykl~ zp~sobem jednak metachroma-
tickou methylenovou modi?i, jednak podle Alberta (Mackie a Mc Cartney 1960).
Elektroforetickd ddZeni jeme provRdgli na papi~e Whatman L'. 4 pii napgti 4,1 V/cm jednak v 0,1 M
veronalovgm pufru pii pH = 8,6, jednak v 0,1 M bor8tov~m pufru rovnSE phi pH = 8,6. Papir byl
dlouhf~ 48 cm a oba konce byly ponofeny 2 em v nk,dobktich s pufrem. Vzorek jeme nan$&eli bli'Ee ke
katodg obvykle ve formg homogenRtu, p~ipravengho roztfr~nfm se sklen8nfun prachem v porcelB-
novg mince bez dal~i ~pravy ptimo na papir v mnoEstvi aei 6?l/1 em startu. Teplota pti pi~ipravg
vzorku a bghem elektroforesy, kter6 trvala asi 12 hodin, nep~esAhla zpravidla ~- 4?C.
Exposits. UEili jeme roentgenovgho Slmu Foma Indus XX 10 x 40 cm, kter~ jeme vyvolali v f~vojkou
Agfa 108. Doha exposits pro materilil a aktivitou 40 ?cu/ml byla 24 hodin, vgtSinou jeme v~ak eapoaovali
3 a~ 6 dni, aby vy&ly i skvrny s mal fim obeahem Pet.
Vysledky a diskuse
Kvasnice jeme inkubovali 15 hodin na pudgy bez fosforu (prvnf inkubace). Po
ukonL~eni bylo pH media 4,0. Kvasinky nevykazovaly mikroskopicky ani stopy
volutinu, naproti tomu kvasinky inkubovan~ 15 hodin na fosfatovrsm roztoku obsa-
hovaly znaL~n~ mnozatvf volutinu. Po odd~leni centrifugacf jeme bux~ky kultivovan~
na pud5 bez fosforu dukladn~ promyli vodou a pienesli do pudy s fosforem P8z a opLt
inkubovali 2 hodiny (druha inkubace). Za tuto dobu se vytvoiilo velk~ mno~stvf
volutinu. Kvasinky jeme opt promyli, odcentrifugovali a pievedli do pudy bez
fosfatu na 24 hodin (tietf inkubace). Paraleln~ jeme inkubovali kvasinky z prvni
inkubace na pudu s normalnfm fosfatem, k nfz jeme piidali Sib jako sulfat, tak~ie
aktivita tohoto roztoku byla 12,3 ,ucu/ml.
Po 2 hodinach inkubace na pudgy s P3~ a po odcentrifugovani bunk jeme zm~iili
aktivitu odd5len~ho roztoku a kvasinek. Kvasinky za tuto dobu absorbovaly pies
99 % fosforu z media. Podobnym zpusobem jeme zjistili, ze na fosfatovrSm mediu
obsahujfcfm Sib bylo absorbovano 31 % airy.
Pii vyhodnocovanf elektroforetogramu jeme shledali, ze kvasinky za 2 min. jib'
adsorbovaly z fosfatov~ho media zna~n~j~f mno~stvf fosforu, prokazateln~ho pouze
jako anorganicky orthofosfat. Domnfvame se, ~e fosfor je vazan pouze fysikaln~.
Naproti tomu za 2 hodiny na tkmze roztoku je P3~ krom~ velk~ skvrny na startu
prokazatelny v dal~fch 4 skvrnach, uvoln~nych z homogenatu bunk bohatych na
volutin, zatfm co cell bul"iky zanechavaji pouze silnou skvrnu na startu a tytk~
buifky eluovan~ varem a nanesen~ vZtetn~ eluatu davajf stejny poL~et a uspoinf
skvrn jako homogenat. Sirs Sib je obsazena piedev~fm v nepohybliv~m podflu, ktery
vytvaif silnou akvrnu na startu a pifalu~f nepochybn~ bflkovinam. Krom~ toho
vznikly 2 skvrny slab~f, z nichz jedna path anorganick~mu siranu.Gadna z t~chto
dvou skvrn se v~ak nekryje se skvrnami s1ouL~enin obsahujfcich fosfor. Bu~iky bez
volutinu po 24hodinov~ inkubaci na pudg bez fosforu nana~en~ jako homogenat
vykazujf stejn~ uspoiadanf skvrn jako honky s volutinem, av~ak chybf poslednf
skvrna; cell bulky z tkhoz media davajf jedin~ silnou skvrnu na startu a velmi sla-
bou skvrnu pravd~podobn5 anorganick~ho orthofosfatu. V eluatu varem z bunnk
bez volutinu se objevuje nova skvrna blf~ce ke startu, za of nasleduji dai~i
tii skvrny, chybf v~ak posledni skvrna, patrna na preparatech z bunnk s volutinem.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Fosfor P32 jako fosfat zaneehava skvrnu, odpovidajici zhruba treti skvrne od atartu,
viditelne na preparatech z bunek bohatych na volutin.
Cytologicka pozorovani ukazala, ze volutin, pritomny v drobnych granulich
v kvasnienych bunkach, zcela vymizi behem 15 hod. kultivace na mediu bez fosforu.
Po preneseni do media s fosforem se po 2 min. neukazala zmena v cytologickem
obraze, aekoli podle elektroforetogramu (a) bunky jiz absorbovaly velke mnozstvi
fosforu. Po 2 hodinach inkubace obsahuji bunky hojne volutinu. Po dalsi vymene
media se projevuje vypusteni fosforu opetovnou ztratou volutinu (obr. 1).
Z vysledku je patrno, ze kvasinky
s volutinovymi granuly, stanovenymi
metachromatickou reakci primo v bunce,
obsahuji krome fosforu vazaneho na bu-
S
Q
0
Obr. 1. Schema rozlozeni skvrn, vytvoienych
latkami obsahujicimi Paa na elektroforetogra-
mech. Oznaiteni jednotlivych prouzku: a) ho-
mogenat z kvasinek inkubovanych v roztoku
s PS2 po 2 min. inkubace, b) po 2 hodinach inku-
bace, c) celg bunky kvaeinekinkubovanychvroz-
toku Ps2 po 2 hodinach inkubace, d) bunky kva-
sinek inkubovanych v roztoku s Pia po 2 hodi-
nach inkubace, eluovane varem 2 min, vbetng
eluatu, e) homogenat z kvasinek inkubovanych
ve foafatovgm roztoku a Sab, f) homogenat z kva-
sinek inkubovanych v roztoku bez fosfatu (tied
inkubace), g) tale bunky kvasinek inkubovanych
v roztoku bez fosfatu (tied inkubace), h) eluat
piipraveny varem z bunk inkubovanych v roz-
toku bez fosfatu (tied inkubace), i) standard Pga
(jako fosfat).
neene bilkoviny a stabilne se vyskytujicich fosforec~nych sloucenin elektroforeticky
pohyblivych jeste dal~i, specifickou sloueeninu fosforu o znaene pohyblivosti. Tato
latka neni bilkovinne povahy (jeji skvrna nereaguje s bromthymolovou modri),
neobsahuje situ a neni prokazatelne pritomna v bunkach bez volutinu. Vodny eluat
skvrny dava s roztokem vajeeneho bilku po mirnem okyseleni kyselinou octovou
srazeninu koagulovaneho albuminu. Zji~tene vlastnosti svedei pro metafosfat.
Z uvedenych zjisteni muzeme uzavrit, ze tato substance je metachromatickou
alozkou volutinovym granuli, pri eemz se ovsem nevylueuje velmi pravdepodobna
uL~ast ribonukleove kyseliny jako dal~i slozky pri jejich tvorbe.
Souhrn
Bunky kvasinek s volutinovymi granuly vykazujicimi metachromatickou reakci
obsahovaly krome fosforu vazaneho v buneenyeh bilkovinach a krome stabilne
piitomnych elektroforeticky pohyblivych sloueenin dal~i specifickou sloueeninu
fosforu o vysoke elektroforeticke pohyblivosti. Tato nebilkovinna sloueenina, pro-
kazatelne nepritomna v bunkach bez volutinu, byla oddelena pomoci elektroforesy
na papire a stanovena jako metafosfat. Toto zji~teni nevylueuje ovsem moznost
ueasti ribonukleove kyseliny pri tvorbe volutinovyc granuli.
Dgkujeme Ing. V. Zavadovi za obgtavou pomoc pii ~e~eni pokusng 5asti.
BePozerakij, A. N.: Chimi~eskoje svojstvo volutina. Mikrobiologija 14:29, 1945.
Brandt, K.: Physiologische Chemie and Cytologie der Preaahefe. Protoplasma 36:77, 1941.
Caspersaon, T., Brandt, K.: Nucleotidumaatz and Wachstum bei Presshefe. Protoplasma 35:517, 1941.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Damle, S. P., Krishnan, P. S.: Studies on the role of metaphosphate in molds. I. Quantitative studies on the
metachromatic effect of metaphosphate. Arch. Bioch. Biophys. 49:68, 1954.
Duguid, J. P., Smith, J. W., Wilkinson, J. F.: Volutin production in Bacterium aerogenes due to develop-
ment of an acid reaction. J. Pathol. Bacteriol. 67:289, 1954.
Ebel, J. P.: Sur le dosage des m~taphoaphates done les mticroorgant8mes par hydrolyse di,~''erentielle; technique
et application aux levures. C. R. Ac. Sci. 226:2184, 1948.
Ebel, J. P.: Participation de l'acide m~taphoaphorique d la constitution des bact~ries et des tissue animaux.
C. R. 228:1312, 1949.
Ebel, J. P., Volmar Y.: Chromatographie sur papier des ortho, gyro, mdta et polyphosphates. C. R. Ac. Sci.
233:415, 1951.
Jeener, R., Brachet, J.: Synthesis of nucleic acid by yeast. Relations with fermentation and respiration.
Bull. closes aci. Acad. Roy. Belg. 29:476, 1943,
Juni, E., Kamen, M. D., Reiner, J. M., Spiegelman, S.: Turnover and distribution of phosphate compounds
in yeast metabolism. Arch. Bioch. 18:387, 1948.
Kornberg, S. R., Kornberg, A.: Anorganictripolyphosphate and trimetaphosphate in yeast extracts. Feder.
Proc. 13:244, 1954.
Mackie, T. J., Mc Cartney, J. E.: Handbook of practical bacteriology. Edinburgh 1950.
Malmgren, H.: Enzymatic breakdown of polymetaphoaphate. Siirtn. Svenak Kem. Tidskr. 64:27, 1952.
Mann, T.: Studies on the metabolism of mould fungi. 1. Phosphorus metabolism in?moulds. Biochem.
J. 38:339, 1944a.
Mann, T.: Studies on the metabolism of mould fungi. 2. Isolation of pyrophosphate and metaphosphate from
Aapergillua niger. Biochem. J. 38:345, 1944b.
Meyer, A.: Orientierende Unterauchung caber Verbreitung, Morphologie and Chemie des Volutins. Bot.
Zeit. 62:113, 1904.
Schmidt, G., Hecht, L., Thannhauser, S. J.: The enzymatic formation and the accumulation of large
amounts of a metaphosphate in bakery' yeast under certain conditions. J. Biol. Chem. 166:775, 1946.
Schmidt, G., Hecht, L., Thannhauser, S. J.: The effect of potassium ions on the absorptio> of ortho-
phosphate arul the formation of metaphosphate by bakers' yeast. J. Biol. Chem. 178:733, 1949.
Schumacher, J.: Welche chemasche Subetanz bout die Polklirnchen des Diphtherie Bazillue auf ? Zbl.
Bakter. I. Abt. 88:362, 1922.
$chumacher, J.: Uber den Nachweis des Bakterienkerns and seine chemiache Zusammenaetzung. Zbl.
Bakter. I. Abt. 97:81, 1928.
Smith, J. W., Wilkinson, J. F., Duguid, J. P.: Volutin production tin Aerobacter aerogenes due to nutrient
imbalance. J. Bact. 88:450, 1954.
Sommer, A. L., Booth, T.: Meta and pyrophosphate within the algal cells. Plant Physiol. 13:199, 1938.
Van Herwenden, M.: On the nature and significance of volutin tin yeast cells. Ak. Amst., Proc. 20 : 70,1918..
Wiame, J. M.: Remarque scar la mdtachromasie des cellules de levure. C. R. Soc. Biol. 140 : 89b, 1948a.
Wiame, J. M.: Basophilae et mdtabolzsme du phosphors chez la levure. Bull. Soc. Chim. Biol. 28 : bbl,
1948b.
Wiame, J. M.: Yeast metaphosphate. Feder. Proc. 6 : 302, 1947a.
Wiame, J. M.: The metachromatic reaction of hexametapiwaphate. J. Am. Chem. Soc. 69:3146, 1947b.
OTxoluexxe McTac~occ~aTa x o6pasosaax~o Bo~ioTxxa y upoxcxce~
IO. Cmaprra u N. 3aea8a
PeaioMe
J~poxcaces~e x~e'rxH c Bo~ioTxaoM, xoTOps~e Aasana McTaxpoMaTa~ecxyio peaxgaio, coRepxcana,
xponte ckoc~opa xneTO~aax 6enxos H xpoMe HocTOSiHao HpacyTCTByIOHjax s Hxx anexTpocpopeTa-
Yecxx noAsHxcgaix coeRaseaH#, Apyroe coeRxaeaae ~oct~opa c Bucoxoa anexTpo~j-opeTa~ecxo#
HouaxxcxocTSio. 3TO ae 6e~xosoe coeRHHexxe, xo'ropoe ae coRepxcaTCR B xne'rxax 6es sonioTaaa,
6r~ao onpeReaeao xax aeTackoc~iaT. 3TO omxpxTxe He acxnio~aeT BosMOxcaocTH y4acTHH B caHTese
BOJIIOTHHa H pI3GOH3'KJIeHAOBO# HHCJIOTLi.
The Relationship between Metaphospate and Volutin Formation in Yeast
Electrophoretic Separation of Phosphorylated Compounds Traced with P'~
J. Stkrka and J. Zdvada
Summary
Yeast cells with volutin showing a metachromatic reaction contained, in addition to the phosphorus
bound in cell proteins and to its electrophoretically mobile compounds which are constantly present,
another specific phosphorus compound of high electrophoretic mobility. This non-protein compound-
evidently absent in volutin-free cells-was identified as metaphosphate and separated by means of
paper electrophoresis. This finding does not exclude the possibility that ribonucleic acid participates in
the formation of volutin granules.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
L~eskoslovenska
M I K R O B I O L O G I E
rocn2k 1. (1956) - ~. 2
Mikrobni procesy a katalyticka mohutnost pudy
JAROMfR SEIFERT
Karlova univeraita, biologicka fakulta, oddglenf pudnf mikrobiologie, Praha
Poznatky ucinene v posledni doby pri mikrobiologickych studiich pudy nam dovo-
luji revidovat iadu starych nazoru na pudu a na procesy v ni probihajici. Nazor
na pudu jako na mineraln~ organicke prostiedi s pievazn~ chemickymi procesy je
stale vice nahrazovan pojetim pudy jakozto bioorganomineralniho komplexu s pie-
vahou procesu biologickych a biochemickych.
Mini se proto i napln n~kterych pojmu. Humifikace prestala byt degradaL~nim
procesem, ~aste~nou mineralisaci, a zaL~ina byt spravn~ chapana jako proces syntesy
novych latek. Jevy dosud pii~itane vylu~n~ chemickym procesum jsou nyni vic
a vice poznavany jako Jevy pusobene zivotnimi pochody mikrobu. Jednim z tako-
vych jevu, jehoz podstata byva ~asto hledana v ptitsobeni nezivych sou~asti pudy
a ktery pravd~podobn~ souvisi v nej-
vetsi mile s zivotni ~innosti mikrobu,
je tak zvana katalytickta, mohutnost
pudy (k. m.).
Pod pojmem katalyticka mohutnosti pudy
rozumfine achopnoat pudy rozkludat peroxyd
vodlku. Tuto vlastnoat objevil v sedmdesut f ch
letech minulaho stoletf Fraas (cituje Kai; 1926)
a od to doby ji atudovala iada autoru. Puvodni
vyavgtlenf tohoto jaw, je'c podali Koenig, Cop-
perath, Hasenblumer a Kai (1926), ktei?t apojo-
vali katalytickou mohutnoat pudy piedev~fm
a ainnoatf mikrobu v pudg a s produkef katalasy,
bylo poatupem doby nahrazovQno vyav8tlenim
jinym. Zvy"sane poznatky o koloidnf atavbL
pudy a uainku koloidu vedly iadu autoru k to-
mu, aby podatatu katalyticka mohutnosti pudy
hledali v pusobeni koloidnfch foram slouaenin
zeleza, manganu a humusovych latek. I kdy'c
nelze popift, ze katalytickk mohutnoat pudy, a
to zejmana apodnich horizontu, je do znaana miry
zpusobena uainkem uvedenych latek, domnfvu-
me se, ze nelze souhlasit s tim, aby byla tale
nebo v hlavnf mfie a pro v~echny horizonty
definovana jako nasledek pusobenf ne~Civych
latek. Ve ava pruci jame vy~li z piedpokladu
rozdflna podstaty katalyticka mohutnosti avrch-
nich a apodnich horizorittit a obratili jame po-
zornoat na ornici.
Material a metody
Katalasu jame atanovili podle poatupu uvede-
naho K~em (viz Klika, Novak a Gregor 1954).
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Je~to teplota znaL~ng ovliviiuje jakaamotn~ rozklad pemxydu, tak mS%nf objemu kyalfku, upravili jams
ai aparaturu tak, ~e jame mgiili pii konatantni teplotS 2 ?C. Pro piili& malb rozmgry isolabnich lahvi
jame nemohli pou~it DuchozYov~ch katalaaometru. Vymbili jame ai katalasometry z lahvi od mluka
(obaah 250 ml, obr. 1). Vzhledem k tomu, Ee nudobka katalaaometru, do nib jame pipetovali perozyd
vodfku, mgla omezenu rozmgry, zvykili jame koncentraci peroxydu naa 12 %, ani'~ili jame mno~atvi na
L~tvrtinu (10 ml) a souL~aeng jame zvf~ili mno'Eatvi vody (80 ml), piid4vanu ke zkoumanb pudg. Pudy
jame odvaEovali pro jedno atanoveni 5 g, byla-li na vzduchu vyachl4; u vlhkg pudy jame odva~ovali
o piialubng mno3stvf vice. Z pob4tku jame mgiili produkci kysliku za lb minut, pozdgji z duvodu uspory
Luau za 10 minut. Stanoveni u kaidgho pudniho vzorku jame opakovali 8 a~ lOkrgt. Katalytickd~ mohut-
noat pudy byla ud&na produkei 0$ za 10 (15) minut.
Produkci CO$ jame mgiili titrabng upravenou metodou ~tatnovovou (Bernht a Seifert 19bb).
Nurdity jame atanovili kolorimetricky pomoci fenolairovg kyaeliny.
Vysledky a diskuae
Prvnim na~im ukolem bylo zjiatit katelytickou mohutnoat ngkolika pud, libicich se puvodem a avymi
vleatnoatmi, z niche jame vybrali tii: puda G pochuzi ze zahrady u Genetickuho uatavu fakulty, pods E
z poll JZD Lipka v ~elezn~ch hor4ch a puda J z pole u Jinonic. Puda prvni a tied je atrukturni, druh4
je bez atruktury. Z4kladni charakteriatika pud je uvedena v tabulce, kde je uveden i prub$h rozkladu
peroxydu tgmito pudami.
Tabulka 1. Zkkladni charakteriatika atudovan~ch pud
Mnoistvi
Kat. mohutnoat
Obsah
pH
C
N
C: N
bakterii
bacilli
plfani
b
10
15
fos-
I
.lOa
I
.10a
.1G$
I
min.
I
min,
min.
foru
Puda G
7,1
1,8
0,17
10,8
800
250
24
15
25 I
31
32
Puda J
8,9
1,2
O,lb
8,0
474
340
144
8
18
22
14
Puda E
6
1,1
0,08
13,8
404
268
60
2
8
8
4
Porovnkme-li velikoat katalytickg mohutnoati a pudni urodnoetf, to je t%ba iici, 'ce zde mu'~eme
pozorovat piimou z4visloat, neboE urodnoat pudy klea4 od G pies J k E a katalytickG mohutnoat klea#
etejnf~m amgrem.
Jak jame se zminili ji'c v uvodu, vy~li jame z piedpokladu, ~e katalytickou mohutnoat pudy zpusobuji
ruzni binitelu a'~e ve avrchnich vratv4ch pudy je jeji hlavni podatatou enzym katalasa, produkovanj~
pii mikrobnich pochodech v pods. Piim~ dukaz, ziakany oddglenfm katalasy od slo3.ek oatatnich, se
nhm nepodaiilo podat, aL~ jame se o to ana~ili na zRkladg pruce Eyaterovy (1954) o vlivu Cu++ a Zn++ aol{
na mikrobni katalaau. Piiatoupili jame proto k pokuaum, kteru by uL'ast enzymatickB sloiky prok~zaly
nepiimo. Podatatou tgchto pokusu bylo zvf~benf mikrobni L~innoati v pud8 a pozorovu,ni, do jakg miry
buds toto zvybeni mit vliv na katalytickou mohutnoat.
Vy&li jame od pod na vzduchu vyachl f ch. Ty jame uvedli na 60 % abaolutni vodnf kapacity a inku-
bovalipii teplotg 25 ?C. Timto zpusobem se, jak znfimo, uvede puda do atavu biologickg 5innoati a v pods
zaunou intenaivng probihat mikrobni proceay. Po 14denni inkubaci jame mgiili rozdil mezi vychozi
a koneL~nou hodnotou katalytick5 mohutnoati. Jak vidime 2 tabulky 2, katalyticlc5 mohutnoat pudy
bghem inkubace znaL~ng atouple.
Tabulka 2. Vliv inkubace na zvjr~en{ katalytickg mohutnoati pudy
Doba v min., za nii byla etanovena produkce 08
Rozdil v produkci
inkubaci
i
d
Puda
5 I
10 I
15
a po
e
p
v lb min.
G
19
30
38
7
E
5
12
17
9
J
13
20
28
4
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Abychom zvysili c~innost mikroorganismu jests vic, pTidali jsme k inkubovane
pude 1 %glukosy, eimz jsme ji uvedli do stavu, kdy se ma projevit jeji celkova
biologicka aktivita. Zmenu katalyticke mohutnosti jsme stanovili jednak po 14 dnech
a jednak po 1 mesici. Vysledky jsou zachyceny v tabulce 3.
V
i
t
k
Produkce OZZa minut
ar
an
s po
usu
5
I 10
I 15
Puda G za 14 dni a za m5sic
19
30
38
Puda G -~ 1 %glukosy za 14 dni
28
41
52
Puda G + 1 %glukosy za 30 dni
19
29
37
Z tabulky je zrejme, ze katalyticke mohutnost se bghem prvnich 14 dnu znacng zvysila, avsak
v dal~im prub~hu pokleala na hodnotu prakticky stejnou, jaka je u pudy bez glukosy.
Jiz z tohoto stanoveni u jedne pudy bylo zrejme, ze glukosa, ktera pusobi zinten-
sivneni mikrobnich procesu v pude, zvysuje katalytickou mohutnost. Zeroveii bylo
prokazano, ze po dosazeni maxima katalyticke mohutnost po nejake dobe (podle
druhu pudy) klesa.
Protoze ze dvou stanoveni nebylo zrejme, kdy dosahuje katalyticke mohutnost
maxima, sledovali jsme zmeny katalyticke mohutnosti po 24 hodinach. Velikost
katalyticke mohutnosti byla udana produkci 02 za deset minut. Namerene hodnoty .
jsou uvedeny v tabulce 4.
Tabulka 4. ~asovy prubgh zm~n v katalyticke mohutnosti pudy G
has ve dnech
1
I 2 I 3
I 4
6
I 8
StuFen k, m, v pudgy G
25
26
28
28
28
28
Stupen k, m, v pudg G
s 1 %glukosy
I
32
34
42
48
48
48
Katalyticka mohutnost pudy bez glukosy stoups od prvniho dne plynule a dosahuje maxima jii
treti den. Prvni den pozorujeme rychle zvyseni, druhy den se katalyticke mohutnost udrzuje celkem
na stejne vysi a teprve tietiho dne zacne stoupat prudceji. '.Maxima dosahuje 4, den. Vzhledem k tomu,
ze dosehnuti maxima neatens po pomBrnS kretke dobg, je ziejme, ze to cast katalyticke mohutnosti,
ktere je spojena s mikrobnimi procesy v pudg a kterou podle nasi domn~nky muzeme piicist na vrub
enzymu katalase, souvisi s kretkodobymi procesy v pudy.
Jakmile jsme dospeli k tomuto poznatku, mela nase prate vedle puvodniho cite
zjistit podstatu katalyticke mohutnosti v ornici jests dalsi cil, totiz zjistit, co nem
katalyticke mohutnost Tike o procesech v pude.
P"refine jsme si overili zavislost zvysovani katalyticke mohutnosti na spotrebe
glukosy pozorovanim v prvnim dnu inkubace a to vzdy po tiech hodinach. Sledovali
jsme hladinu glukosy, nitratu a velikost katalyticke mohutnosti. Podle lidaju
tabulky 5, ve ktere jsou vysledky uvedeny, lze rici, ze katalyticke mohutnost se
zvysuje ilmerne s iibytkem glukosy. Pri tom vsak, vezmeme-li v tivahu koneenou
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
hodnotu katalyticke mohutnosti 48, vidime, ze ubytek glukosy predchezi atoupeni
katalyticke mohutnosti. Zejmena to je nepadne v udobi mezi 24. a 48. hodinou,
kdy obsah glukosy klesne z 0,63 % na 0,2 % a katalyticke mohutnost se celkem
nenl~ni. Nitrety z pudy mizi jiz za 18 hodin.
twas v hodinach
3 I
6 I
9 I
12 I
15
18 I
21 I
24 I
48
Mno~CStvf N~NO;, v mg/kg
12
10
10
9
5
0
0
0
0
Mno'~stvf glukosy v %
1
0,98
0,95
0,9
0,7
0,65
0,64
0,63
0.2
Katalytick~ mohutnost
25
26
27
27
28
29
30
32
34
U pudy J a E jams se spokojili pouze se stanovenim po 24 hodin4ch. Jak je vidno z tabulky 6,
i u tbchto pud je prubeh zvyi;ov~nf katalyticke mohutnosti pii piid~nf glukosy prakticky stejn~ jako
u pudy G. RozdIIy jsou v dobg, za kterou je dosa~eno maxima (puda J) a d&le v hodnot~ch, o ktere
se bghem inkubace katalytick& mohutnost zvyeila. Ptidavek 1 %glukosy ptixsobi u pudy G zvyeeni
0 20 ml 0a, u pudy J o 28 ml a u pudy E o 32 ml O2.
Tabulka 8. Vliv glukosy na zvyseni katalyticke mohutnosti u pudy J a E
has ve dnech
1
2 I
3 I
4
I 5
6 I
7
Puda J
13
15
16
18
20
20
20
Puda J s glukosou
29
30
41
43
45
48
48
Puda E
5
5
6
8
9
10
11
Puda E s glukosou
15
21
30
43
43
43
43
Kdyz jams zjistili kladny vliv glukosy na zvy~oveni katalyticke mohutnosti,
zajimalo nes, jak na toto zvy~eni pusobi ruzn~ koncentrace uveden~ho monosacha-
ridu. Koncentrace jams odstupnovali takto: 0,2 %, 0,6 % a 1 %. P~itom jams vzdy
stanovili je~t~ zm~ny v pudgy bez glukosy. Vysledky jsou uvedeny v tabulce 7.
has ve dnech
1 I
2 I
3 I
4
I 9
Puda bez glukosy
25
26
28
28
28
Puda s 0,2 %glukosy
32
34
34
34
34
Puda s 0,6 %glukosy
32
34
38
40
40
Puda s 1 %glukosy
32
34
42
48
48
Jak vidime z hodnot zachycenych v tabulce, zvyeov~ni katalyticke mohutnosti probih~ pii veech
koncentracich glukosy prakticky stejnou rychlostf. Avi;ak tam, kde je pou~ito ni'~ei koncentrace, se
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
zvy~ov$ni katalyticku mohutnosti zastavi drive, kdei:to v pokusech s vgtbim mnozstvlm glukosy pokra-
buje zvyuov$nf d$le. Koncentrace glukosy zvy~uje maximum katalytickg mohutnosti.
Vzhledem k tomu, ze jsme cht~li znat zavislost zvy~ovani katalytick~ mohutnosti
na biochemickych procesech v pudgy, stanovili jsme zaroven produkci kysli~niku
uhlic~iteho. Vysledky tohoto stanoveni prina~i tabulka 8.
has ve dnech
. 1
I 2
I 3
4
I 5
I 8
Puda bez glukosy
24
4
4
3
4
4
Puda s 0,2 ?~o glukosy
54
13
10
7
8
8
Puda s 0,6 %glukosy
61
57
44
12
10
9
Puda s 1 %glukosy
57
110
72
44
20
16
Ve v~ech piipadech vidfine, 3e produkce kyslii?nfku uhli5itgho a zvy~ov$nf katalytickg mohutnosti
spolu souvisf. Zvy~ov$nl katalyticke mohutnosti trv$ jen potud, pokud je zvy~ena produkce C02.
Jakmile to poklesne, piest$v$ se katalytick$ mohutnost zvy~ovat. Vysledky zfskane v pokusech s pudou
G jsme si ovgiili u ptitdy J. Vysledky stanoveni jaou v tabulk$ch 9 a 10.
~'as ve dnech
1
I 2
I 3
I 4
5
6
Puda bez glukosy
13
15
16
18
20
20
Puda s 0,2 %glukosy
20
20
21
22
25
25
Puda s 0,6 %glukosy
20
22
25
31
37
37
Puda s 1 %glukosy
23
30
41
47
50
50
has ve dnech
1
I 2
3
I 4
5
I 6
Puda bez glukosy
15
7
7
7
5
4
Puda s 0,2 %glukosy
66
22
13
9
8
7
Puda s 0,6 %glukosy
70
162
31
15
12
10
Puda s 1 %glukosy
73
290
79
17
15
10
U ptitdy J na rozdfl od pudy G se zvysovala katalytick$ mohutnost je~t5 po ur5itou dobu po snizeni
produkce COz. Av~ak i zde je mozno i?ici, ze oba procesy spolu souvisf. Zd$ se v~ak, ze zvy~ov$ni kata-
lyticke mohutnosti, t, j. podle na~f domngnky produkce enzymu katalasy, souvisf jen a jednou L~$sti
tgchto protean, pi?i nichz je vylu5ovan C02.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Pongkud podobnb pomgry jsou i u pudy E, Zde nenf tieba zv1~E v~sledky komentovat. Stabf nS~n
porovnat pouze obg tabulky 11 a 12, abychom se pi'esv~dbili i zde o souvislosti obou procesti.
has ve dnech
1
I 2 I
3
I 4
I 5
I 6
Puda bez glukosy
5
b
8
8
9
10
Puda s 0,2 %glukosy
5
8
8
10
12
12
Puda s 0,8 %glukosy
12
18
22
24
28
28
Puda s 1 %glukosy
15
21
30
43
43
43
has ve dnech
1
I 2
I 3
I 4
I 5
I 8
Puda bez glukosy
20
8
8
4
b
3
Puda s 0,2 %glukosy
42
51
19
11
6
4
Puda s 0,6 %glukosy
42
164
84
25
21
11
Puda s 1 %glukosy
42
170
112
49
37
23
Projdeme-li nynf v~echna provedena stanovenf, phi nichz jams pouzili ruznych
koncentracf glukosy, vidfine, ze zvy~eni katalytick~ mohutnosti je prfmo um~rn~
mno~stvi pridan~ glukosy a do urL~itk miry i produkci COs. Tato druha zavislost
ukazuje na to, ze katalyticka mohutnott souvisf ve zna~n~ mf~e s biologickymi
proceay v pudgy. Pri tom je tTeba konatatovat, ze absolutnf hodnoty zvy~enf kata-
lytick~ mohutnosti i produkce COa zavisi na druhu pudy.
Jib d~fve nom bylo zn~,mo (Berndt a Seifert 1955), ze produkce COZ se u v~t~iny
pud znaL~nL zvy~f, jestlize k nim p~idame nejen glukosu ale souL~asn~ i mell~f mno~iatvf
0,1 % NaN08. P~idali jams proto k pudg obi latky a stanovili produkci CO$. Jak
vykazuje tabulka 13, produkce kysliL~nfku uhli~itkho znaL~n~ atoupla.
has ve dnech
1 ~
2 I
3 I
4
I 5
I 8
Puda s NaN03
22
10
7
3
3
3
Puda s 0,2 %glukosy
a 0,1 NaNOg
88
31
15
13
11
9
Puda a 0,6 %glukosy
a 0,1 % NaNO$
189
73
28
20
19
12
Puda s 1 %glukosy
a s 0,1 % NaNOy
246
154
62
34
30
22
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Po skon~enem mereni jsme stanovili katalytickou mohutnost. Ukazalo se, ze
a~koliv produkce C02 byla zna~n~ vyssi, zustala katalyticka mohutnost stejna, jako
kdyz byla pridana pouze glukosa bez nitratu. (Puda bez glukosy 28, s 0,2 % glu-
kosy 33, s 0,6 ?,o glukosy 40, a s 1 %glukosy 47). Toto zjisteni nas utvrdilo v nazoru,
ze skutecne katalyticka mohutnost pudy souvisi jen s casti procesu, pri kterych je
produkovan C02.
Kdyz jsme vsak zjistovali c~asovy prubeh zmen katalyticke mohutnosti, zjistili
jsme, ze maxima katalyticke mohutnosti bylo dosazeno podstatne drive nez u pudy
bez nitratu. Tak u kontroly bylo dosazeno maxima 3. den, u vseeh koncentraci pak
jiz druhy den. Mimo to jsme u pudy G zjistili, ze mnozstvi COz, ktere se uvolnilo
od zacatku pokusu do dosazeni maxima, bylo stejne jak u pokusu s nitraty, tak
i v pokusu bez nitratu. Muzeme tedy iici, ze rozhodujicim ~initelem pri zvysovani
katalyticke mohutnosti byla koncentrace glukosy.
Zda se, ze nitraty nemaji na pochody, pri nichz se zvysuje katalyticka mohutnost
pudy, vliv. Abychom si tuto domnenku potvrdili, zvysili jsme mnozstvi NaN03
na 0,2 %. Produkce kyslicniku uhli~iteho, jak je videt z tabulky 14, se zna~ne zvy-
sila, avsak maxima katalyticke mohutnosti zustala na stejne vysi.
h
P.odukce COZ
Katalyticka
mohutnost
as ve dnech
1
2 3 4 I 5 6
7
2 4 I 7
Puda bez glukosy + NaN03
24
8
6
3
3
3
3
26
28
28
Puda s 0,2 %glukosy -{- NaN03
93
22
13
6
4
4
4
32
32
32
Puda a 0,6 ?,o glukosy -}- NaN03
215
64
27
11
10
7
5
40
40
40
Puda s 1 ?o glukosy {- NaN03
310
110
33
22
15
10
5
48
48
48
Vliv nitratu byl vyzkousen tez u pudy E (tabulka 15).
has v dnech
1
2
3
4
.5
8
Puda bez glukosy
10
9
7
6
2
2
Puda s 0,2 %glukosy ~- NaN03
19
69
26
16
7
5
Puda s 0,6 %glukosy -{- NaN03
19
164
60
42
13
14
Pudas 1 %glukosy -F NaN03
19
167
175
59
31
24
V tomto pokusu byla katalyticka mohutnost stanovena jen po jeho ukoncenf t, j. testy den. Bylo
zjiatgno, ze neni rozdilu mezi hodnotami ziskanymi pii inkubaci pudy s glukosou a hodnotami ziska-
nymi pii inkubaci pudy s glukosou a nitraty, Je ov$em tieba dodat, ze u teto pudy se pri inkubaci
s nitraty nezvysila ani produkce C02. Ta ~inila u pudy bez nitratu u kontroly 44, a nitraty 36 (za 6 dni),
Pii koncentraci glukosy 0,2% byla produkce bez nitratu 133 a s nitraty 144, pii koncentraci Q6%
pak v prvnim piipadg 327 a v druhem 312. Puda s 1 %glukosy produkovala 433, a glukosou a nitraty
439 mg,
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Protoze pokusy a nitraty nas je~t~ vfce utvrdily v n~zoru, ze katalyticka mohut-
noat je zpusobena hlavn~ enzymem katalaaou, jeho~i produkce souvisf s aerobnfmi
pochody, provedli jams n~kolik stanoveni vlivu ruzn~ho provzdu~n~nf pudy na kata-
lytickou mohutnoat. K t~mto pokuaum jame pouzili pudy E, kterou jams inkubovali
jednak v Petriho miskach, jednak v uzav~enych zava~ovacfch nadobach t. zv.
?maaovkach". (Pokua trval 7 dnu, kdy jsme atanovili katalytickou mohutnoat.)
Vysledky jaou v tabulce 16.
Pudainkubov~na
za pifstupu vzduchu I
za nepifstupu vzduchu
Puda bez glukosy
11
11
Puda a 0,2 %glukosy
12
12
Puda s 0,8 %glukosy
28
22
Puda s 1 %glukosy
43
20
Z vysledku je z~ejm~, ze ve variantach bez glukosy nebo a malym mno~atvfm
glukosy se vliv omezen~ho pl`fstupu vzduchu neprojevil. Pii vy:~~ich koncentracfch
glukosy ae v~ak omezeny p~fstupu vzduchu projevilo podatatnym snfzenfm koneL~nych
hodnot.
Pokua jsme opakovali; abychom dosahli anaze 20
spot~ebov~,nf kysliku, pouzili jsme nadoby o po-
loviL~nfm obsahu (1/2 1). Vysledek byl ten, ze ve
variants 0,6 % dos~hla katalyticka mohutnoat
hodnoty 18 (za 2 i za 5 dnu), kdezto ve varian- ~s -1
t~ s 1 %glukosy byla hodnota za 2 dny 21 a za ; ~
5 dnu 13. Tfm jsme ai prokazali nejen; ze omezeny
p~fatup kyslfku ma za nasledek snizenf maxima, +o j
ale i to, ze true-li omezeny p~fstup kyslfku dale, 1
Dili vytvo~i-li se anaerobni podmfnky, hodnoty ~
katalyticke mohutnoati klesajf (obr. 2). s ~
Pti dal~fch pokusech jsme cht~li pro regu- r s s ~ 9
laci mnozatvf kysliku v pudgy vyuzft antago-
nismu mezi vzduchem a vodou v pudgy. K poku- Obr, 2, Zmgna hodnot katalytickg mo-
aum ame vzali udu G o maximalnf vodni ka &- hutnosti pudy pii inkubaci za omezen~-
~ 1~ ~ p ho piistupu vzduchu. Osa x = poet dnu,
?cit~ 47 % a p~esytili jsme ji vodou. Na 50 g osa y = hodnota k, m, konc.
-pudy s 0,5 g glukosy jsme deli 25 ml vody. Tfm glukosy o,s%, - - - - - -konc. glukosy 1%.
.jsme doeahli zavla~enf plea 100 %. SouL~asn~
.jame p~ipravili ke atanovenf serif s pudou nasycenou na 60 % a kontrolnf serif zavlaze-
nou tez na 60 % a 100 % max. vodni kapacity, av~ak bez glukosy. Inkubace trvala
5 dnf. Vysledek atanovenf byl piekvapujfcf. Nejv~t~f katalytickou mohutnoat vy-
kazovala puda nasycena plea 100 % vodnf kapacity. Davala hodnoty kolem 70,
zatfm co puda s glukosou nasycena vodou na 60 % dale hodnotu 48 a obi dug
kontrolnf pudy 30. Serif pokusu jame n~kolikrat opakovali a vzdy se stejnym vy-
sledkem. Na zaklad~ t~chto atanovenf jsme uspo~adali pokus, ktery nam mil uka~zat,
j ak ruzna koncentrace vody pusobf na z many katalytick~ mohutnoati.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Tabulka 17. Vliv ruznaho obsahu vody na velikost katalyticka
mohutnosti a na produkci CO2 u pudy G inkubovana s glukosou
Mnozstvi vody
Kat, mohutnost
Produkce COr
10 ml
48
261
15 ml
47
281
20 ml
49
280
25 ml
68
283
30 ml
55
205
Puda G byla po dobu 6
dnu inkubovana s ruznym
mnozstvim vody (10, 15, 20
a 25 ml na 50 g pudy) a
po sesti dnech byla stano-
venakatalyticka mohutnost.
Vysledky jsou zachyceny
v tabulce 17, kde je uve-
deno i celkove mnozstvi
C02, ktere jednotlive va-
rianty produkovaly.
Pii tomto stanovenf nejviee pi?e-
kvapilo, ze produkce CO2 se pi?i
rtitznam mnozstvi (s vyjimkou nej-
vya~f koncentrace) prakticky nemi3nf, zatim co v hodnotach katalyticka mohutnosti jsou znacna rozdily.
To v~echno potvrzuje jiz difve vyslovenou domntsnku, ze katalyticka mohutnost je spojena s procesy,
pi?i nichz je sice produkovan C02, avsak tyto procesy nejsou jedinymi procesy v pudy, pi?i nichz je COl
produkovan.
Mn
tvi
z
d
Katalyticka mohutnost
o
vo
y
s
pudy J
I pudy E
10 ml
47
40
15 ml
56
30
20 ml
32
24
.,., ....
I
~ ~ i
~
y pri 60 /O. Rozdd v pusobenf
ruznaho mnozstvi vlahy na hodno-
ty katalyticka mohutnosti se pro-
jevil i v pokusech, kde byly pudy
inkubovany boz glukosy. Zde zvy-
~enf obsahu vody z 10 ml v 50 g pudy na 25 ml m$lo za nasledky anizeui katalyticka mohutnosti
z20na13aupudyEz9na6.
Protoze jams chtgli v5d5t, zda zvyr;ovani katalyticka mohutnosti se stoupajlcf koncentraci vody
u pudy G je vyjimkou, ci zda se vyskytuje i u jinych pod, provedli jsme m$ieni u pudy U, ktera ae
svymi vlastnostmi blizila pods G. Je to cernozemnl strukturni puda, bohata na dusik. Jeji vychozi
katalyticka mohutnost cini 30. Nejdifve jsme vyzkou?eli, jak pusob[ na katalytickou mohutnost teto
pudy ruzna koncentrace glukosy. Zjistili jsme, ze 0,2% glukosy zvyauje jen z 30 na 31, 0,6% na 37
a 1 % na 44 (za 6 dnu). Ma tedy pnda U pomarng nlzky koeficient zvysovani katalyticka mohutnosti
na jednotku glukosy.
Obsah vody jsme v puda U, ktera ma vodni kapacitu 40, odstupiiovali stejnb jako v pi?edealych
pi?lpadech. Vysledek byl tento: puda s 10 ml mala po 6. dnech k. m. 44; 15 ml - 54; 20 ml - 62;
25 ml - 63; 30 ml - 64.
Puda bez glukosy dala hodnoty navzajem velmi blizke, s tendenci poklesu od 10 ml k 25 ml (33-30).
Podobnoat a pudou G se projevila i v tom, ze souaasna pi?idani glukosy a nitratu vede k zkracenf doby,
potiebna pro dosazenf maxima k. m, V pudg a nitraty bylo dosazeno maxima 65 jiz druhy den, zatfm
co v pudg bez nitratu byla hodnota k, m. 33.
Dalai puda, kterou jsme v tomto smgru vyzkouaeli, byla zlutka z Du?nfku pouzivana v nazi fysio-
logicka zahradg k vegetac~nim pokusum. Struc~na charakteristika tato pudy je tato:
pH aktivnf 7, vymgnna 6,2; C = 1,3; N = 1,4; maximalnf vodni kapacita je 35. S ruznym mnozstvim
glukosy vykazovala tato puda hodnoty: 0,2 % - 24; 0,6 % - 29; 1,0 % - 36; kontrola - 18.
Jak pusobila inkubace tato pudy a glukosou i bez of a ruznym mnozstvim vody na katalytickou
mohutnost, ukazuje tabulka 19.
U pudy J bylo dosazeno maxi-
ma pi?i 80 %v?odnf kapacity a u p~-
d E
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
MimO t0 jsme vyzkou~eli Tabulka 19. Vliv ruzngho obsahu vody na hodnoty
je~t~ jednu pudu z pokus- katalytick~ mohutnosti u pudy z Du~niku
nych zahonu fysiologick~ za-
Katalyticlc~ mohutnost pudy
hrady biologick~ fakulty.
Mno~iatvi vody inkubovan~
(Puda B: pH 7; C - 2,6;
bez glukosy s glukosou
N - 0,27. Maximalni vodnf
kapacity 43). I zde se pro-
10 ml 18 36
jevilo stoupajici mnozstvi
vody na zvy~enf hodnot ka-
15 ml 22 57
talytick~ mohutnosti piizni-
20 ml 22 59
v~. Pii tom 10 ml vody
byla hodnota k. m. 32, pii
25 ml 19 50
15 a 20 m141 a pii 25 ml 53.
Znovu se na t~chto pii-
kladech potvrdilo, ze zvy~eni katalytick~ mohutnosti se stoupajicim obsahem vlahy
v pudgy neni tikaz vyjimeL~ny, nybrz pro iadu pud zcela b~~cny. Z sesti zkoumanych
pud ~tyii vykazaly nejv~t~i hodnoty katalytick~ mohutnosti nad 100 % maxim~,lnf
vodnf kapacity (obr. 3).
~~: ~
~::_._~~: u _._ ~~
.~~_ \~
E
Obr. 3. Vliv ruzne koncentrace vody na hodno- Obr. 4. Hodnoty katalytickg mohutnosti v ruz-
ty k, m. Osa x =max. vodnf kapacity, osa n~ch hloubk(tch pokusng n~,doby. Nahoie = vo-
y =hodnota k. m. J, G, U, L, B, E -pudy. da v ml, osa x (dole) =hodnoty k. m.,
? osa y = hloubka pokusn~ n~,doby v cm.
Inkubace provedena v Petriho miskach ram vsak znazoriluje pom~ry, jak~
mohou byt jen ve svrchni vrsty~ orrice. Proto jsme u pudy G pouzili jako pokusnych
n~,dob cukrovarnick~ zkumavky. Puda byla navrstvena do vy~e 8 cm a inkubov~na
s glukosou pii iuzne koncentraci vlahy (v rozsahu od 10 az 25 ml na 50 g pudy).
Z vysledku zachycenych na obr. 4 je ziejm~, ze vztahy, kter~ jsme dilve pozo-
rovali, jsou platne jen pro svrchnf, nekolikacentimetrov~ vrstvy pud. V hlub~fch
vrstvach pudy se vliv piili~ vysok~ koncentrace vlahy uplatnuje nepifzniv~.
Projdeme-li vsechny dosud uvedene pokusy, vidime, ze zavislost hodnot kata-
lyticke mohutnosti na mikrobnich procesech v pudgy je dostatek ziejma. To znamena,
ze za hlavni slozku k. m. muzeme povazovat enzym katalasu. Katalasa je enzym
uplatnujici a tvoiicf se pii oxydaL~nfch procesech. Musi byt tedy vztah mezi inten-
sitou oxydaL~nich procesu a mezi mnozatvim katalasy v pudgy. Proto jsme si vzali
za ukol prostudovat vztahy mezi hodnotami katalyticke mohutnosti v pudgy a mezi
nitrifika~nim procesem. M~ieni hodnot k. m. v pudach, inkubovanych s 1 %glukosy
a ruznym mnozatvim vody jsme doplnili sou5asnym stanovenim obsahu nitr~,t$.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Od drivejska nam bylo znamo, ze pridavek 1 %glukosy do pedy vede k vymizeni
nitrate, a to podle druhu pedy na kratsi ci delsi dobu (12 dni u pudy G a 60 dni
u pedy E). Souvisi-li zmena hodnot k. m. s oxydaenimi procesy, mela by se tam,
kde se zvysi hodnota k. m., zkratit doba, po ktere se nitraty znovu v pede objevi.
Zde ovsem musime vyjit z predpokladu, ze glukosa neochromi proces nitrifikace
v pede a ze doeasne vymizeni nitrate je spojeno jen s jejich zvysenou spotrebou.
U pedy G, jak je zrejme z predeslych pokuse, je nejvetsi zvyseni hodnot k. m.
pri inkubaci s 1 % glukosy a mnozstvim vlahy 25 ml na 50 g pedy. Oeekavali jsme
proto nejvetsi zkraceni doby, po niz se nitraty v pede nevyskytuji, prave u to
varianty. A skutecne se ukazalo, ze pri koncentraci 25 ml na 50 g pedy se objevily
nitraty jiz 6. den. Jak probihal dale proces nitrifikace a zkracovani doby vymizeni
nitrate, vidime z tabulky 20.
Tabulka 20. Prtixbish nitrifikace v pudL G inkubovane a 1 % glukosy a ruznym mno~CStvim vody
P
t d
i
u
Mnozatvl N~N03 v 1 kg pudy s ruznym mnozstvim vody
o
e
n
10 ml
I 15 ml I 20 ml
25 ml
I 30 ml
6
-
-
-
4
-
9
-
-
4
12
7
11
st.
2
G
36
nestanov.
Porovname-li hodnoty k. m. s easovym prebehem znovuobjeveni se nitrate,
musime konstatovat shodu obou procese. Pri tom jsme si plne vedomi toho, ze nas
shora uvedeny vyklad o vztahu nitrifikace ke k. m. nemusi byt spravny. Zavislost
nemusi byt soueasna, nybrz nasledna. Pak by se zde spice uplatnovalo vysvetleni,
ze katalyticka mohutnost, ktera v prevazne mire spociva v enzymu katalase, je
s~ojena se syntesou nove mikrobni hmoty. K teto syntese je spotrebovana glukosa.
Clm drive glukosa vymizi, tim drive mete nastoupit nitrifikaeni proces. Toto druhe
vysvetleni by podporovalo i zjisteni, ze pri zvyseni obsahu vody stoupa site kata-
lyticka mohutnost, avsak produkce kyslieniku uhlieiteho se nemeni.
V kazdem pripade je vysledek tohoto pokusu zajimavy v tom smeru, ze nam
otevira nove pohledy na pesobeni kombinovanych vlive v pede. NeboE pridavek
glukosy k pede ma vzdy za nasledek vymizeni nitrate; zvyseni obsahu vody v pede
ma za nasledek snizeni intensity nitrifikaeniho procesu. (U pedy G byla po 6 dnech
zjistena hodnota nitrifikace tato: pri 10 ml vody 100, pri 15 ml 65, pri 20 ml 60
a pri 25 ml 12). Pri soueasnem pridani glukosy a zvyseni obsahu vody se nitraty
objevi nejdrive tam, kde bychom je nejmene cekali, t. j. ve variante s vlahou kolem
100 % a pri tom se doba, po niz nitraty v pede nezjistime, zkrati na polovinu.
Je prirozene, ze jsme si platnost poznatku ueineneho a pedy G overili jeste u dal-
sich ped. Zjistili jsme, ze u pedy J plan podobna, i kdyz ne zcela stejna zavislost,
neboE:
pri '10 ml vody je k. m. 47 a obsah nitrate po 9 dnech 0
priM15 ml vody jerk. m. 56 a obsah nitrate po 9 dnech 35
pri 20 ml vody je k. m. 32 a obsah nitrate po 9 dnech 25
pri 25 ml vody je k. m. 21 a obsah nitrate po 9 dnech 0
U pedy U je zavislost stejna jako u pedy G. Zde pri stoupajicim obsahu vody 10,
15, 20, 25 ml na 50 g pedy stoupa katalyticka mohutnost z 44 na 58, 61 a 0. Obsah
nitrate po 6 dnech je 0, stopy, 21 a 32 mg.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Z cell prate je ztejm~, ze dosazen~ vysledky, i kdyi jsou zajimav~ a mini v ~ad~
p~ipadu nape nazory na zavislost biochemickych procesu v pudgy, jsou vlastn~
prvnimi orientaL~nimi body, z kterych je nutno vychazet k dai~fm zji~t~nim. ftada
v~ci zustava nevysvLtlena, n~kter~ poznatky jsou snarl platn~ jen pro uveden~
pudy. Podstatu zde studovanych jevu je t~eba poznat je~t~ hloub~ji.
Satchrn
V praci byla provedena dada pokusu, kterymi jsme prokazali souvislost kata-
lyticke mohutnosti pudy s mikrobnimi procesy. Zaroveii jsme prostudovali n~kter~
zavislosti mezi hodnotami katalytick~ mohutnosti a b~znymi procesy v pudgy,
jakymi je produkce kysli~niku uhli~iteho nebo proses nitrifikace.
Studium katalytick~ mohutnosti nas p~ivedlo k zajfmav~mu poznatku, ze faktory,
kter~ osamocen~ pusobi na proses nitrifikace neptfzniv~, ztraci phi sou~asn~m puso-
benf ve zna~n~ mike tento nep~fznivy vliv.
Bernht, J., Seifert, J.: Bxologickk aktivata pdd. BiolSgia 10:285, 1955.
Eyeter, H. C.: Toxicity of micronutr2enta toward corn leaf catalaae. Ohio Sei. 54:145, 1954.
Kam, V.: Priep~vek k vysv~'tleni fyaiologxeky ruznkho chovBni pddy vlhk~, vyachlk a n~kolikrat vyaoe~end.
Sbornfk L~AZ 1:89, 1928.
KR~, V.: Mikrobiologickca charaktertetika klimatogennich p~dnich typo. Sbornik L~AZ 14:88, 1939.
Klika, J., Novak, V., Gregor, A.: Praktikum fytoeenologxe, ekologxe, klimatoloyie a pudoznalatvi. Praha,
1954.
NovB~k, V., Crha, B.: Katalyticka mohutnoat ~'elezztomanganovych konkreei pudnich. Sbornik L~AZ 14:310,
1939.
Mxxpo6xo~lol t3~lecxxe npoueccbt H xaTaJII3Ti3LIecxas Cr10006HOCTb HOYBbI
fl. 3a u~epm
PeatoMe
SbiJI nOCTaBJIeH pHA OnbITO$ C uenbIO OnpeJ{eJIeHHH CyH{HOCTH KaTanNTHY8CK0# CHOCO6HOCTH
nOYHOHHOrO nOKpOBa HaIIIeH. OnbITbl J{OJIHfHb[ 6bI7IH HOK~aaTb, B YeM COCTOHT HaaHMOCBHab Me3KJ~y
npoRyxgxe# KaTanaabi H MHxpo6HOnorHYecxHMH npoueccaMH.
B peaynbTaTe Hxxy6auHH novsbt npH 80 % a~6conioTxo# BnaroeMKOCTH H npH TeMnepaType 25 ' C
KaTanHTHYecxaH cnoco6HOCTb noYBbt nosbiHiaeTCR. OHa nosbiHiaeTCH eiue 6onbme B cnyYae HHKy-
6auxH npH Tex xce ycnosHRx, Ho c ~x6aBnexxeM rnioxoabt. IIosbTmexxe KaTanHTHYecxo# cnoco6-
HOCTH nOYBbi B O6n~eM npHMO npOnopuHOHaJIbHO KOJIHYOCTBy Ao6aHJIHeMO# K He# rJIIOKOabi.
Hoac~c~HunexT nosbtinexHH y paaxbix BHAoH noys 6bIBaeT paaxbt#, ECJIH x noYHe, HHKy6HpyeMO#
C rJII0K030#, npH6aBHTb 0,1 % NaN08, MaKCHMyM HaTaJIHTHTHYeCKpfl CnOCO6HOCTH ~[OCTHraeTCH
6bICTpee, HO ee CTeneHb ~BbICOTa~ He M@HHBTCH. 1TpH HHHy6aIjHH nOYBbt C paanHYHbiMH KOJIHYeCTHaMH
rJIIOHOabi npH fi0 % a6COJIIOTHO# BJIaPOeMHOCTH BeJIHYHHa KaTanHYeCHO# CHOCO6HOCTH 6bIBaeT
nponopuxoxanbna npoRyxuHH COa. EcnH xonHYecTBO HoAbt npH HHKy6auHH HexoTOpbix noys
c rntoxoao# npeBbiHiaeT 60 %, xaTa~cHTHYecxaR cnoco6xocTb BoapacraeT. HexoTOpb-e HH~ noYB
ROCTHraioT MaHCHMyMa KaTaJIHTHYCCHO# CnOCO6HOCTH npH SU % a6cOJIIOTHO# BJIar02MHOCTH,
Apyrxe HY
vytvoieny nejlep~i piedpoklady a zale~i nyni jen na n(a jako celku i na ka~ddm jednotlivd jak budeme
umdt tuto novou aituaci naplnit a rozvinout.
Moje zprava je ovgem jen zcela nedokonal~ r-astmjem takovgho rozvfjeni apoluprace, v~dyE to pii
obrovakgm rozsahu sovgteke vedy a velkem poL~tu mikrobiologick~ch pracovigE na celem uzemi Sovgt-
akeho avazu ani neni jinak mo'ine. Ale je naatrojem prveho piibli~ienf, ktere muaime dale rozvijet a pro
ng~ muaime vgichni spoleL~ne hledat dalgl testy. Zprava je neuplna i z tgch pracovi#E, ktera jaem na-
vi;tivil, pongvadz v dobg mgho pobytu ae je#tg na ngkter$~ch pracovigtfch dokoneovaly prazdninove
opravy, fads pracovnfku se doaud nevratila z dovolen~ch. Proto prosfm, aby byla piijata ne jako
ngjakf~ uplnj~ vyget, ale jako fads podnetu a udaju, ktere vyplynuly z mg testy. Za avgho pobytu jaem
ae aeznamil s ngkter~mi pracoviEfti mikrobiologickeho v~zkumu jak obecneho, zakladnfho, tak zdravot-
nickgho, zemgdglakeho i kvasneho. V tomto poiadi podam o nich zpravu.
A. Pracovigtg obecng mikrobiologie
Mikrobiologicky zistav AV SSSR
Moskva, (Bolgaja Kaluzakaja 33), ieditel L~len koreapondent AV prof. A. A. Imgeneckij. Ma kolem
150 pracovniku nepogitaje v to adminiatrativnf. Y7koly tohoto uatavu jaou vymezeny tim, ~e ee ma
zabjrvat zakladnim vyzkumem mikroorganiamu mimo mikroorganismy patogennf. S uatavem jaem se
letmo aeznamil jii pied 5 lety a mo'cno iici, 'ie za t8ch b let se celkova naplfi uatavu a jeho laboratoif
podatatng nezmgnila. Ma 8 oddglenf:
1. Oddeleni promgnlivosti a dgdienoati mikroorganiamu, vedene prof. Imeeneckf~m. ~isi;f obecng
principy aelekce, a to jednak na zakladg vztahu zmgn fyaiologickych k morfologickfan zmgnam kolonii
(zvlagtg u penicilii, kvasinek), jednak atudiem uL~inku prudce uginkujfcich binitelu. Vedle toho ae
studuji i otazky nitrifikace, podaiilo se jim ziskat gists kultury nitrifikatoru a sna~Cf se urL~it roli jejich
pruvodeu.
2. Oddglenf vzajemnf~ch vztahu mikroorganiamu, vedeng L~lenem koreapondentem AV N. A. KraaiL_
nikovem. Prate tohoto oddglenf jaou u nas vSt#inou znamy. Jaou zameieny na otazky antagoniamu,
jeho role, jeho vyznam pro syetematiku mikroorganiamu. Pracuje na nova systematics aktinomycet.
Souatieduje se na studium pouCitl antagoniatu a antibiotik proti chorobam roatlin.
3. Oddgleni funkcionalnf morfologie, prof. M. N. Mejsel. Toto odd8leni, jeho vf~sledky zname p%de-
vgim z vynikajfcf Mejeelovy kni'cky o funkL~ni morfologii kvasinek, rozvinulo v posledni dobg tematiku
piedevSim amgrem k vyu'citi isotopu v mikrobiologickgm v jrzkumu. KromS otazek metodickf~ch, ktere
majf umo~Cnit hlubgf a komplexnejgf studium morfologickg, biochemicke i fyaiologicke (v tom amyslu
byla takg zamgiena jeho piednabka na 3enevake konferenci), iegl i. otazky jojich praktickgho vyu'~iti.
Vidi je jednak ve vypracovani metod chladng aterilisace v potravinaiatvi, kde by bylo mono vyu'Ift
easti odpadov f~ch radioaktivnfch latek; i kdy~ nedochazi k uping aterilisaci, take uL~inek se bli~l spige
paateurisaci, zda ae, ~Ce je mozno s tfmto $ginkem v praxi poL'itat. Jine prakticke pouiiti vidi v otazkach
selekLnich; tak na piiklad se jim podaiilo podstatnS zvyeit mikrobni produkci ergosterinu. Mo3a-oat
vyu~Citf isotopu se jevl i v fine tradigni ot$zce tohoto oddglenf: mikrobnf titraci vitaminu, ktemu je mono
vyutitfm isotopu zkratit na 4 hod. V uaeku vitaminove prate dosahli uapgchu v produkci riboflavinu,
kde dosahovali a~ 3 mg vitaminu v 1 g auchgho produktu.
Vedle techto otazek rozpracovava oddglenf i nastroje funkitnS morfologickg prate: mikroekopy.
Jejich apoluprace ma podil na novgm, vehni dokonalgm universalnfm mikroakopu, kter~ se vyrabi
v Leningradg a je v prodeji pod znaekou MBI-fi, dale na mikroakopu luminiacengnlm a anoptralnim
(podobny zdokonalenemu fazovemu).
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
4. Oddcleni pudni mikrobiologie vede Glen korespondent E. N. Miaustin. O praci tohoto oddclenf
jiatc pods podrobncjsi zpravu dr. J. Macura, ktery v ncm pracoval delsi dobu, omezfm se jen na kratky
piehled. Piedevsim se dale rozpracovavajf otazky mikrobnich asociaci v pudc, a to pi?edevsim ve amcru
atudia rozkladu humuau. Hlavni pozornost pii tom soustieduji na aktinomycety, ktere hraji pi?i rozkladu
h ~musu nejdulezitcj~i roli. Navazujf na cinnoat paeudomonad, ktere odstcpuji povrchnej~f amino-
akupiny. Rozklad probiha pomalu (za 0-8 mcaicu 50 %), paklize ae nechaji aktinomycety ucinkovat
na vct~f koncentrace, jez pusobf na mikroby toxicky; pracuje-li se s men~imi koncentracemi, pak roz-
klad probiha podatatnS rychleji.
Jako dal~i otazku leaf apecificky vyznam plisnf v pudc, v teto dobc hlavnc penicilif. Nachazeji
rozdfly v zastoupeni penicilif a aspergilu mezi severem a jihem, atejng tak jaou ruznc zastoupeny jedno-
t1ivH akupiny (aekce) penicilif. Jedna aspirantka ae zabyva i otazkou fusarif v rhizosfeie roatlin.
Dale se atuduje role nesporulujfcfch bakterii; pi?i tom nebyly nalezeny nLjake podatatne rozdfly
v jednotlivych typech pud, api~e zji~tcny rozdily (u pseudomonad) pod ruznymi roatlinami; doporucujf
mluvit o dominanci, nikoliv o specifitg jednotlivych druhu.
Oddglenf iebf i praklicke ukoly: rozpracovavajf dale otazky bakterijniho hnojenf, zjiatili, ze neuapcch
pi?i pou~itf azotobaktera (asi 50 %) je zpusobovan antagonismem penicilif a lze jej odstranit pouzitfm
organickeho komplexu. Spolecng a Edel#tejnem propracovali metody pouzitf azotobaktera v ra~eli-
novych baliccich pi?i sazenf zeleniny (zeli, rajcata) i kukui?ice s pozoruhodnym vyaledkem (az 40
zvy~enf). )~e~ili otazky nizkeho vzchazenl semen esparcetu a zjiatili, ze to zpusobuje pi?itomnoat alter-
narie, kterou lze odstranit loupanim semen. rTCastnili se konference pro mykotrofii a podileji ae
i na vyzkumu Malcevovy metody.
5. Oddclenf moiskg mikrobiologie, spojone s laboratoi?i novych vy~eti?ovacich principu a a kabinetem
elektronovgmikroskopie,vcde A. A. Krias. Prase tohoto oddclenf je u nas znama v poslednf dobc hlavn~
z vyzkumu mikrobu v hloubkach ledoveho mole, ktere byly uskutecncny na plovoucfch krach aevernfho
polu. Tyto prate jaou soucasti celeho systematickeho vyzkumu, ktery byl uskutecnen i v ~ornem moii,
v Kaspickem jezeie, v Tichem oceanu u Kurilakych ostrovu. Prate, pii nichz bylo u~Cito piedev~im
metody kolodiovych filtrtit, piinealy velmi piekvapujici vysledky, ukazaly exiatenci mikrobu, z nich'z
ngkterg se nepodai?ilo doaud umcle vypLstovat, ncktere vl3ak path na pi?iklad i ke kvasinkam, v hloub-
ka,ch, kde vtixbec je otazky, z jakeho zdroje berou energii pro ave zivotni d8je. Byly zjiateny i utvary,
ktere tvarem i velikosti pi?ipominajf filtrovatelne wiry.
Kromc te3chto otazkk iesf se v laboratoi?i Jako tradicni terra otazka bakteriofaga. A. A. Krisa ne-
poklada bakteriofagy za zivy organiamus, nesouhlasf s tim, ze akce bakteriofaga zacina tim, ze ae jeho
castice adsorbuji na povrchu bakterijni bunky. Za elementarni castice fags poklada zrnka, ze kterych
jaou alozeny nitovite utvary, jez je mozno ziakat pusobenim vyaokych tlaku na bakteriofaga. Pomoci
elektronove mikroakopie se studuje i chiipkovy virus, u nghoz velmi jednoduchou metodou, zalozenou
na achopnoati adsorbovat ae na membranu, byly primo z kuireciho zarodku ziakany vedle beznych
virovych critic je~tg zvl~tnf nitiovita utvary.
V kabinetu elektronoveho mikroakopu pracujf a velkym sovctskym mikroskopem, na kterem sou-
atiedili celou iadu zlep~enf, coz umoznuje plynuly piechod od malych po velka zvct"sent. Vypracovali
pieenou metodu pro atanovenf rozlisovacf achopnoati elektronovgho mikroakopu, zavedli na tkani
svalovc, roatlinng i na bacilech metodu ultratenkych iezu.
6. OddSlenf vyzkumu viru -Glen korespondent AV SSSR V. L. Ryzkov. Prate tohoto oddgleni
byla predstavena na virologickg konferenci samotnym Ryzkovem, nebudu se proto o ni ~frit.
7. Oddclenf technicke mikrobiologie, ktere vede akademik V. N. ~apo~nikov a pracuje na ncm u nas
dobie znamy prof. N. D. Ijerusalimskij, ktery je aoucaang zastupcem ieditele ustavu. V tomto oddclenf
ae pokracuje na znamych pracfch Ijeruaalimakeho o aporulaci bacilu (maaelneho kvasenf). Pomoci
dvojvrstevnych mikrokomurek se leaf faze sporulace; tak na pi?iklad zjiatili, ze ve spojeni s proceaem
sporulace prudce klesa pocet mikrobu, ktere vytvoif pi?i rozsevu kolonie a novy vzeatup nastava teprve
po skonceni sporulace. Pracuje ae na prutokova kultuie pii aceton-butanovem kva~enf, na produkci
vitaminu B18 bakteriemi propionovymi, aktinomycetami a mikrobem Bacillus megatherium. ?~e~f ae
biochemismua ngkterych antibiotickych aktinomycet, zvl$atc vztah aminokyaelin k produkci.
S. OddSlenf geologickg mikrobiologie vede S. I. Kuzngcov. Tato laborator znama avou ucastf na
studiu bakterii provazejicich loziska nafty, rozpracovava podrobncji otazky spojene ae airnymi bakte-
riemi. Pomoci isotopu atuduji fotosyntesu bakterii purpurovych, hledali cestu k zabrancni koroae
zpusobenc sirnymi bakteriemi v Kujby~evake piehradg (ukazali, ze lze pouzit formalinu, ktery v okruhu
200 m dovede odstranit zdroje tcchto sirnych bakterii). Studuji otazky organickeho i mineralnfho hno-
jeni rybniku.
Kromc tcchto oddglenf je tieba se zmfnit jestg o praci V. I. Kudrjaviceva, ktery se zabyva otazkami
promgnlivoati a syatematiky kvasinek (jeho monografie je k disposici v Biologickem ustavu bSAV).
To je atrucny piehled cinnoati Mikrobiologickeho ustavu. Souhrnnc mozno vyzvednout neobycejnou
&fiku prate tohoto ustavu, dale to, ze v jeho praci zakotvilo jiz uzfvanf metodiky isotopove. Naproti
tomu se mi zda, ze je m$1o zastoupena prate na otazka,ch biochemie a fyaiologie mikroorganismu. To je
castecnc vyvazovano praci Biochemickeho ustavu AV SSSR, kde na otazkach biochemiamu mikro-
organiamu pracuje prof. A. N. Bclozerakij (otazky biochemickych zmcn v ontogenese a aktinomycet,
zvlastg ve alozeni nukleovych kyselin, jadernych latek u bakterii, forem fosforove vazby u azotobaktera,
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
volutinu, antigennfch atruktur ve apojeni a promgnlivostf). Tento nedoatatek ustavu m$ bit odetranbn
v proponovanb novoatavbli uetaw, kde se nadto polit$ a laboratoii pokuanfich provozu, a laboratoii
biofyaik$lni a se sbirkou kmenu, apojenou a laboratoii ayetematiky. Doaavad toti~i nevi v uatavu
jednotng takovb abfrky, ale pii jednotlivych oddglenich jeou piipojeny bohatg abirky kvasinek, bakterif
a aktinomycet.
Katedra mikrobiologie na biologickd fakultd Stdtni Lomonoeovy university v Moakv~', vedouci akademik
Vlad. Nik. ~apobnikov.
Je umistlfna v novb budovg fakulty na Leninovfich hor$ch. Tak jako jing katedry (na pifklad roat-
linnb biochemie, veden$ Bglozerak fpm) m$ dvg b$ati - v~zkumnou a v fiukovou. V f~uky atudentu,
kter~ch je 20 v jednom roL~niku a na katedru piich$zeji ve 3. rolniku, se ubastnf d$le prof. Ijerusalimakij
a prof. Mejsel', 3 docenti a 3 aaiatenti. Ve 3. robniku majf vedle obecngho kurau pul roku praktikum
a pul roku apeci$lnf kure, vgnovany standardiaaci produktu v~iroby; ve 4. robniku majf paralelnb
technickou a pudni mikrobiologii. Soubg'cntj a piedn$tikami muaf abaolvovat ve velkem praktiku 5 vel-
k f~ch ukolu, v8novan~ch kvasink$m, bakteriim, d$le majf isolovat samoatatng ngkter f mikroorganiamus
a rozebrat jeho T!innost (na pifklad producenta antibiotika, vyvolavatele chorob roatlin a pod.), ve 4.
a 5. ~ikolu se pak pod vedenim akademika $aposnikova hodnoti soudobb iikoly fyaiologie mil~obtY.
V 5. rocs studenti pracujf na diplomovb pr$ci. Na katedie toho t!asu pracuje 9 aspirantu.
Ve vyzkumnf~ch laboratoilch katedry pracujf 4 vgdeL~ti pracovnici a 3 laboranti. Vedle toho je
mezikatedrov$ laboratoi antibiotick$, veden$ N. S. Jegorovem, kter$ jednak vychov$v$ k$dry, jednak
ie~f lama ntikter(i v$~zkumng ot$zky. Z$kladnimzamgienfm pr$ce je fyaiologie mikroorganiam>Y jako
z$klad jejich ovl$d$ni a ve apojeni s jejich vyu~itfm ve vjrob$ch.
Mikrobiologicky uatav Zabolotix~ho AV USSR
Kyjev, Bolbaja '~itomirskaja 28. ~.editel akademik V. T. DroboEko. M$ 6 oddgleni, 81 pracovnik>Y,
z toho 34 vgdeck f~ch.
1. Oddgleni obecnb mikrobiologie, vede L~len koreapondent Ukrajinakg AV L. I. Rubenlik. Studuje
vyu~iti azotobaktera, hlavng miatnich kmen~, vychov$v$ kmeny pro rtYzng plodiny (pbenici, cukrovku,
bavlnik, brambory), atuduje mo~noati vysulienf~ch prepar$ti~. Takto piipraveng kmeny zvybuji v pod-
mink$ch Ukrajiny urodu o 10-20 %. Dnea jich pou~ivajf i v kysel~ch pud$ch Poleaf po organickgm
piihnojeni a v$pngni.
2. Oddljleni roatlinn~ch bakterioa; p%d v$lkou %liili ot$zku gumosy bavlniku, proti kterb na~li
cestu v termochemickg pifpravS semen. Nyni pracujf i na ot$zk$ch viros.
3. Oddtileni priunyalovb a technickb mikrobiologie; pracujf zde na ot$zk$ch boje proti bakteriof$gu
pii v f~robg m1bL'ng kyseliny, kde vypracovali ul;inn$ opat%nf, vypgatovali kmeny pro v~robu kyseliny
mlbbnb, kterb nemaji vitaminovych n$roku, ie~i ot$zky aceton-butanolovgho kva&eni, stimulate uzr$-
v$ni s~rii, polokontinu$lnf metody lihovgho kvabenf.
4. Oddlileni patogennich mikroorganiamu. Pied v$Ikou ie~ili ot$zku tg~kgho onemocngni koni,
atachiobotriomykosy; prok$zali, ~e onemocnSni je zpusobeno toxiny zvl$htniho druhu plisng (Stachio-
botris alternans) a 'Ie vznik$ po krmeni elamou. D$le pracovali na ot$zk$ch brucelosy, vypracovali
5spgl{n~ l~ebny postup sulfonamidy. Po v$Ice se souat%dili na ot$zky antibiotik, zvl$ltg roatlinnbho
p$vodu; do praxe deli antibiotikum imanin, kterg se oavgdL~uje pii zevnim pod$v$ni zvl$~tk pii ap$le-
nin$ch, neboE vedle antibiotickbho $L~inku atimuluje regeneraci tk$nf, takEe se jim podaiilo ryl~it
i nemocnb a 59 a 82 % pop$lenf, a to bez atahujfcich jizev. Zjiatili, ie i fads alkaloidu ti8inkuje v~bSrovS
na mikroorganiamy.
Studuji tb'~ antibiotickg vlaetnoati z jednoho kmene penicilia; isolovali kryatalickb antibiotikum, kterg
nazvali mikrocid. Mimo to toho t;asu studuj{ je&tg 2 jin$ antibiotika, iaolovan$ z plfani. Studuje ae i vliv
antibiotik na choroby roatlin. Pou~itim roatlinnf~ch antibiotik dos$h1i akvgl~ch vf~eledktY u rajl!at,
zdvojn$sobili urodu; u pbenice 1$tka typu alicinu zvf~liila urodu o 20 %.
5. Oddgleni mykologickb. Studuje p11anS, kterg se vyakytuji v krmivu a vyvol$vaj{ odtud toxick$
onemocnljnf, d$le pliang ~kodicf v obilnich akladech, mykofloru likodlivou i uzitebnou na koienech
kulturnfch roatlin (pbenice, jeL~men, vojtlSl{ka), koneL~nli syatematiku fusarii.
8. Oddgleni promgnlivoati - P. E. Vizir. Pokoubeli se o ?vegetativni hybridisaci" u Escherichia
soli, tfm ~e ji pgatovali na produktech (po autolyse) Salmonella typhi murium; ziskali kmeny bli~ici se
uvedenb salmonele. Se Salmonella typhi doatali jen ?rozkyvang" kmeny. Vedle toho atudovali filtro-
vatelnb formy u Salmonella typhi murium, dost$vali je pravideing ze atarych kultur. Ziskang kultury,
regenerovang Sukngvovou metodou, byly velmi ruznotvarb, baato chromogennf, zmgnSng antigenng,
i biochemicky (vgtbinou neaktivnf nebo alkaliaujicf). Kmeny zmgnbng jeou vgt~inou nepatogenni
L~tyiikr$t vl{ak zfakali zptit plni; patogenni vf~chozf bakterium. Ngkterg zmgngn6 kmeny byly dob%
imunogenni.
7. Oddglenf biochemie mikroorganismu, apolupracuje a laboratoiemi p%dchozimi.
V tomto ustavg, kter~ jel{tS Hasa atopy velk~ch ztr$t za vlaateneckg v$lky, se projevuje zvl$&E velkb
pi$ni po uibf apolu- pr$ci s pracoviliti nal?imi.
B. Pracovi~tli lbkaiakg mikrobiologie
(3amalejuv iiatav epidemiologie a mikrobiologie
Pracovi&ti3 Akademie lgkaiskf~ch vgd v Moskvg, nejvgt~f uatav tohoto druhu, jsem tentokr$t nav~tivil
jen zcela povrchng. Mgl jaem pohovor s jeho ieditelem, u n$s dobie zn$m fpm, nabim vynikajicim piitelem
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
akademikem G. V. Vygodisikovem, i jeho zastupkyn{ prof. Ver~ilovou, zn$mou svymi pracemi o zisk$ni
kmenu pro zivou vakcinu prod bruce]ose. Avsak pracovn( napln tohoto ustavu je u n$s dostateeniS
znama, a to aE ve sve slozce vyzkumni3 vyrobn{, nebo$ u nas pracovala jeho vyznacna spolupracovnice,
prof. Beilinsonov$, ati ve ave slozce eist8 vyzkumne nebo vyzkumn8 epidemiologicke. Jsou zn$my
pr$ce Zilberovy o virove etiologii zhoubnych n$doru, pr$ce Trojickeho o patogenese i lecenf dyaenterie,
imunologicke pr$ce Zdrodovskeho, parasitologicke pr$ce Petrisitevy; pr$ce o tularemii prof. Olaufjeva,
o leptospir$ch prof. Ananina, pr$ce Planjelesovy o ucinku antibiotik. Ostatng jinf nazi pracovnfci
(Ra?ka, J. M$lek) meli v ned$vne dobg pi?{lezitost seznarnit ae s ustavem podrobneji odkazuji proto
na ni3,
J$ jsem mgl moznost poznat bliss pracovn{ napln druheho nejvgtl3{ho ustavu v Moskva podob-
neho typu:
- Me~nikovuv aistav v?kcin a ser
Tento ustav, pracuj{cf jiz 36 let, m$ vyzkumne laboratoie v Moskvg a rozs$hlou vyrobn{ z$kladnu
(asi 5001id{) 40 km od Moskvy, Je to irstav, stoj{cf na z$sadS spojeni vyzkumu s vyrobou, neboE zlep~ovat
a doplnovat vyrobn ser a oc~kovacfch prepar$tu lze jen ve apojenf a vyrobou. Proto i nesouhlasf ae
atavem u n$s, kde pracuje vyroba jako vyrobnf z$vod a od n{ oddgleng vyzkumny ustav. Ve avych
moakevskych laboratoi?{ch, trp{cich t{m, c{m vgtsina vyzkumnych ustavu v Sovbtskem avazu, ze jejich
pracovnf n$pln roste rychleji nez laboratoie a budovy, piivit$ n$s hued u vchodu vystavka dokumentu
ze zivota I. I. Meenikova, jehoz tradico je pracovnf linii ustavu. Tematika ustavu je dana jednak ukoly
vyrobn{mi, jednak ukoly epidemiologickymi. rTstav m$ Cato oddglenf:
1. Oddelenf epidemiologicke pracuje piedev"sim na ot$zk$ch stievnfch n$kaz (zkracov$n{ doby
rekonvalescence, resistentn{ bakterie a jejich epidemiologicky vyznam, ot$zky bacilonosiestv{, atypicke
bakterie pi?i dysenterii, laboratorni diagnostika, vybgr kmenu pro vakcinaci), d$le na ot$zk$ch dStakych
nakaz (difterie, zvla$tg u ockovanych, vyznam netoxickych kmenu difterickych, mikrobn{ faktor
u zaskrtu); ies{ ot$zky leptospiros (ohniskovost, klasifikace, uc~innost oc~kovacfho prepar$tu, piipravo-
vaneho velmi jednodu3e z kultur v destilovane vodg a usmrcenych teplem, ktery uz 2 roky zkou~ejf
s uspi3chem v terenu); tularemie, u n{z chtgj{ vypracovat oekovacf I$tku typu plneho antigenu,
2. Oddelen{ mikrobiologicke (Krestovnikova). Ma laboratoi mikrobiologickou a imunologickou. Prv$
navazuje na piedchozf prate Krestovnikove s filtrovatelnymi formami a rickettsiemi, d$le ie~{ ot$zky
antigenu u uplavicnych bakteri{ (volantigen s labilni slozkou), zabyv$ se filtrovatelnymi formami
bakteri{ tyfovych, ktere pry z{skava zcela z$konitg. Imunologick$ laboratoi studuje obecne reakce na
vpraven{ antigenu a ot$zky imunity prod puvodcum plynate angti; z Cl. per/ringens isolovali uL~inny
antigen typu volantigen, nyn[ totez zkous{ u Cl. septicum.
3. OddSlen{ virologicke (Solovjev), des{ na rozd{1 od Virologiekeho xistavu Akademie lekar"skyeh vd'd
hlavne ot$zky prakticke - pi{pravu novych ockovac{ch prepar$tu. M$ pi'edev~{m laboratoi chiipkovou,
kde ie~i piedevs{m otazku vyroby vakciny (je um{stgna piimo v ustavu v Moskvl3) a s t{m apojenou
ot$zku promenlivosti viru (prok$z$n piechod viru A v A prim,), d$le vyr$bej{ lebebne a profylakticke
serum, ktere m$ dobre vysledky; maj{ st$lou epidemiologickou kontrolu. Laboratoi? ne~tovic rozpraco-
v$va pi?{pravu vakciny na kuirecich z$rodc{ch, ktera je daleko hoapod$rngj~f (z 1 z$rodku mozno piipravit
400-~00 d$vek), mozno lepe regulovat jej{ virulent{ (vyrobili jiz na 1 milion d$vek teto vakciny),
Vypracovali piesnou metodu pro kontrolu ueinnosti vakciny, t{m ze pripravili vysokovirulentnf kmen,
ktery ve ziedgnf 1 : 10_e vyvola prudke smrtelne onemocngn{ kraliku. Laboratoi vztekliny: v iei;eni
vztekliny, kter$ je velmi aktualn{, ma ustav vedouci ulohu, Vypracovali novy typ vakciny na embryo-
nech (sucha, ping atabiln{), maj{ y-globulin z konskeho sera jako dopingk pci vakcinaci nebo pro leL~bu
pi?i kontraindikaci vakciny a staraj{ se o zlep"sent boje v terenu, Laboratoi? teoreticke imunologie
studuje ot$zky imunity na kulturach tk$n{ z organismu vn{mavych a neon{mavych. Laboratoi? neuro-
infekc{ rozpracovala serum prod z$ni3tu mozku i jeho y-globulin, buds pracovat na vakciny prod
poliomyelitidg,
4. Oddglen( vyrobn{ (N. A. Ponomareva). a) Hlavn{m tematem je vyzkum y-globulinu. Zvl$~tS
vyznamny je jejich y-globulin prod spalnick$m a pertuasi, ktery pi?ipravujf v dostatecnem mnozsty{
hlavng z krve placentarni (mgs{cng zpracuj{asi 15001 sera !) -maj{ dokonale zorganisov$n sbgr placen-
t$rn{ krve. Zlepsili vyrobn y-globulinu prod spalnickam, rozpracovali i druhe frakce (~-globulin); pi?i-
pravuj{ suchy y-globulin i z jinych ser (protimorove, kravske prod isernemu kasli, protiencefaliticke).
b) Oddblen{ polyvakciny (sm{~en$ vakcina protisalmonelov$ - Ginsbug-Kalinina). Bakterie ae na-
mnozuj{pro vakcinu hloubkovou kultivac{ ve fermentorech obdobnych, v jakych se vyr$bgj{ antibiotika.
Kromg ot$zek samotneho antigenu se studuje ot#zka mechaniamu ziskane imunity, zvl$std lokalisace
antigenu (na pi?{klad tyfoveho antigenu v plicfch !), ot$zka vakcinaCniho intervalu, mists pod$n{, role
ap$nku pi?i tvorbi3 protil$tek, reakce na rtitzne antigeny. Vedle toho vypracovali zpusob konservace
komplementu, ktery ted v suchem stavu spolecng s hemolysinem diatribujf pod n5zvem ?aktivin".
c) Laborator z$skrtov$. Hledaj{ vlastnf kmen misto P-W 8 pro pi?ipravu anatoxinu, vyr$bgjf ana-
toxin cistgny, adsorbovany, rozpracov$vajf vyrobn bianatoxinu (prod z$skrtu a tetanu). Vyrab{ se
serum protiz$skrtove, protitetanicke a protigangrenosn{.
5. Oddglen{ kl{nicks se zabyv$ hlavng dysenterii. 1'Tstav vyvfj{ velm{ intensivnf einnost v pi{pravg
svych k$dru, poi?$d$ prayidelne ustavu{ vedecke konference s ueastf { mlad"sick pracovniku.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Paeteuruv ustav vakcin a adr v LeningradS.
~.editel M. P. Bglov. VSdecky z$etupce ieditele A. V. Ponomarov. YTetav je umistgn na teritoriu
slavngho YTatavu experiment$lni mediciny, v jeho~ lunS puvodng vznikl. M$ ov~em v j~robni z$kladnu
mimo Leningrad. V uatat~8 je velmi dobie rozpraGov$na piedevBim of>robabakterinuprotiaalmonelos$m
a dyaenterii, opgt hloubkov fpm zpuaobem ve 4 ?reaktorech", v nich'c doaahujf koncentrace 80-70 miliard
mikrobu v 1 ml. D$le ustav vyr$bi pod piim~n dohledem prof. Smorodinceva velmi ubinnou vakcinu
proti ch~ipce (4 miliony d$vek robnb), piipravuji i 1~L~ebng serum proti chiipce, diagnoatika, kryatalick~
tuberkulin a j.
SouL~asng a timto uetavem jsem nav~tivil hned v sousedetvi v Epxdemwlogxckkm a m%krobiologiclcdm
uatavd virologickou laboratot, vedenou prof. A. A. Smorodincevem. Jejf pr$ce je u n$s dostatebng
zn$ma, nebudu se proto o ni &iiit. Jen chci zduraznit velk~ vf~znam teoretick~+ i praktickf~ experimen-
t$lnf pr$ce, kter$ ae zde uskutebi~iuje a ifzenou promgniivoatf chiipkov~ho viru pod uL~inkem protil$tek,
jet jednak vede k prognoae typu kmene, kter~ se vyskytne v pii~tf epidemii, jednakmute vgat k vytvo~eni
kmene s polyvalentnfmi antigennimi vlastnoatmi. V poaledni dobg zahajuje laboratot pr$ce na pi~fpravS
vakciny proti poliomyelitidg. Je~tg jeden v~robni, epidemiologicky a vyzkumn~ uatav jsem letmo
navlitivil v Kyjevg. Je to
Eptidemiologicky a mikrobiologicky uatav ministerstva zdravotnictvi USSR.
Jeho vSdeck$ L'$st, kterou vede u n$s dobie zn$m~i autor ubebnice epidemiologie prof. Oromabevakij,
m$ asi 65 vgdeck~ch pracovnfku a pracuje na ot$zk$ch epidemiologickych (zvl$~tg dysenteric, ap$la,
chripka, ale i vzteklina, brucelosa, tularemia, v poslednf dobg Q-horecka, kter$ se vyskytla na Krymu,
ale i helmintologie), na ot$zk$ch imunologick~ch (mechanismus ubinku toxick$~ch 1$tek, aumace
podprahov~ch podr$~dgni, rozpracovali patogenetickf~ model dyaenterie na kock$ch, podm{ngng
reflexy v tvorbg imunity), ale i na ot$zk$ch rakoviny (prof. Timofejefakij zde pracuje na ot$zk$ch
virovgho puvodu rakoviny).
M$ tyto laboratoie: Laborato~ epidemiologickou; mikrobiologickou (toxiny shigel); lab, atTevn{ch
n$kaz (promgnlivost dys. tyL~inek ae vznikem alkalieujfcich nebo ~lutych kmenu); lab. dgtakych n$kaz;
lab. virovf~ch onemocngni; lab. lgkairokg parasitologie; lab. imunologickou; lab. patofysiologickou (zde
ae ~e~i ot$zky podmingn~ch reflexu v imunitg - N. M. Bere~naja; lab. deainfekce; lab. zoonos; lab.
etiologic n$doru; lab. bioterapie rakoviny; lab. biochemie.
I v tomto ustavg jsem se aetkal s velk f rn pi$nim prohloubit pifm f. styk s nat;imi pracovi~ti. Je to
tim z$va'ingjbi, Ee u n$s a~i dosud je tento uatav m$lo zn$m a m$ mnoho spolebngho a problematikou
nazi. Zvl$~tg pozoruhodnf~, pro n$s velmi poubnf~, a opgt po konkretnf spolupr$ci volajicf je vynikaj{ci
uatav pro stadium infekLnich nemoci:
Zfstav in/ekc~nich onemocndni Akademie lekarakych vdd
(Kyjev, Citadel, No 11). Veden L~lenem ALV, prof. I. L. Bogdanovem. Tento uetav je pro n$s poubnf~
jednak proto, pie vzornym zpusobem apojuje laboratorng experiment$lnf pr$ci s prat{ klinickou, jednak
proto, ze jeho problematika je velmi blizk$ problematice ngkter~ch na~ich uatavu. Tim vStbf je chyba,
'ce je dosud u n$a nezn$m a apolupr$ce s nfm neexistuje.
Jeho b$at klinick$ m$ 1501uzek, rozd8len Etch mezi chiipku, dyaenterii a ap$lu, poliklinickg odd51en1
a klinicke laboratoie. Experiment$lni b$st m$ laboratoie: epidemiologickou s odd~lenim virologickfmn
a bakteriologickjan, lab. patofysiologickou aimunologickou, lab. patomorfologickou, radiologickou
a velkf zvgtinec, kde mimo jin$ pokuan$ zvfiata maji opice a fretky. Experiment$lni L~$st pracuje
v komplexni spolupr$ci s kliniky. O rozsahu uatavu avgdbf, 3.e v ngm pracuje 220 pracovniku, z toho
b3 vgdeckfch, a o urovni to, pie mezi vgdeckf*mi jaou 2 blenovg Akademie, b profeaoru, b doktor>S
a 21 kandid$tu vgd.
Laboratoi? patofysiologick$ (N. N. Sirotinin) iibinnost in vivo. Uk$~e-li se tam
uL~innou, jde d$le do zkou~ky ui: na apecialisovanf~ch pracovihtich (uatav tb, spec. uatav rakoviny std.).
Pti vf~bgru antibiotik proti vimvf~m n$kaz$m v prvg etapg je zkou~i proti viru tab$kovb mosaiky.
Z velkgho poL~tu zkoubenf~ch kmen~ jam obvykle z~st$v$ za rok asi 10, z nich'~ v&ak 7-8 d$le odpad$
pia podrobngj8f zkoubce. Ale i zbjrvajicf 2-3 nab f~vaji koneL~n fun v f~sledkem,
Z dal~ich zdravotnickf~ch mikrobiologickj~ch pracovi~E jeAtg alespoiY zmfnka o mikrobiologickd
pr$ri na ot$zk$ch tuberkulosy:
TIstav teiberkulosy Akademie ldkafskyeh vdd
(ved, Z. A. Lebedgva). Bylo by tieba, aby tento vynikajici i4atav, umfatgn~ v leanat~ krajing za periferii
Moskvy, navi3tfvili na&i vedouci ftiaeologovg a sezn$mili se a jeho zamg$enim, organisaci, a jeho praci
organishtoraky vgdeckou (ustav je metodicko-vgdeck~n centrem asi 20 tiatavtY po cel~m Sovgtak~n
avazu) i s jeho praci experiment&lni. HIavnfm zamgi'enim vgdeckg pr$ce je prevence a L~asnh lgbba,
Aby 1gL~ba mohla bit ~Sapg&n$, je tieba ji uskute~nit v prv$xn, celkovgm obdobf onemocnSni, je~tg dHve
net ae procea lokaliauje v org$nech, rtJatav vgnuje proto i pgbi objasngni tohoto prvbho obdobi, jeho
vL?asn~ho rozpozn$ni. M$ oddgleni experiment$lnf, klinickg a diapensaL~ni. Nejvgtbi v$hu ve ahodg se
zamg%?enfm kladou na oddgleni dispensabni,
Experimentfilnf oddgleni m$ ti~i laborato~e: patofyaiologickou, mikrobiologickou a patomorfolo-
gickou. Poaledni z nich m$ nyni ztf~enou praci tam, 'fie nem$ t~mgiS materi$1 - ze 600 lu3.ek uetavu
roL~ng umiraji na tb 3-4 nemocnf; proto ae souatieduji na atudium tuberkulosnich procea~ u osob,
kter~ umrou na jinou chorobu, dale na material z resekci a koneEng na atudium experimentalni tb.
Studujf hlavng vznik a dynamiku kaseom~ a atanovi indikace k jejich chirurgick~ lgbbg.
Oddglenf patofysiologickg (prof. Platonov) atuduje otazky resistance jednotlivych organu ve apojenf
s jejich enzymatickou L~innosti: nejresietentngj~i orghny (svaly, ~titna ~lhza, ~ialudek) maji nejaktivngjbi
oxydativnf enzymy (place na pifklad dychajf 3krat mgng net ledviny), Infekci se takg nejdiive (jib za
15-20 min, po infekci !) po~kozuji oxydativni achopnoati - trpi zvla~tg i CNS, a to i tehdy, kdy~ nehi
pi~imo infekci poatiiena; vyevgtluji to u~inkem nSjakgho endotoxinu bakteria. Dale atuduji, jak se mSni
funkL~nf stay organu pi?i tb, zvla~tg nervovg souatavy a ~il$z s vnitini aekreci. Konebng atuduji i otazky
chemoterapie; zjiatili, ~e streptomycin m$ nejen piimy vliv na bakteria, ale atimuluje i fagocytosu a m$
vliv na latkovou vymgnu. U ftiazidu (INH) zjiatili, 3.e ru~i acetylcholinovy u~inek tb nh,kazy na mozek,
Oddgleni mikrobiologickg atuduje hlavng otazky patogenesy. Studujf pomocf bakteria poznadenych
isotopy jejich rozbii~ov$nf v tkle. Ukazali, 'fie virulentni ae chovajf zcela odli~nS od nevirulentnich:
virulentnf po podko3siim vpraveni zuat$vaji dlouho na mistg, pak proniknou do uzlin a odtud za ngjaky
Leas zase db1e, po intravenoanim ae rozdgli neatejnomgrng do jednotlivych orga#nu; naproti tomu ne-
virulentni kmeny (BCG) ae po jakgmkoliv vpraveni (e. c., per oe, i. p.) velmi rychle rozdgli po celgnn
organismu a pak se pozvolna vylubujf,
V diakusi a ieditelkou uatavu jaem ai vyjaanil, pros v Sovgtakem avazu nezavedli povinn$ intra-
kutanni oL~kov$ni proti tb, aL~ plug uznav$ji zava~noet na~ich zkut;enoatf: zatim to byl pro celg rozsahlg
uzemi Sovgtekgho avazu neie~itelny ukol, Zavgrem zkuaenoatf z tohoto uatavu bych znovu vyzvedl
zava~nost jeho zamgienf na zachycov$ni a 1~L~eni nejrangj~ich foram tb - jiat8 lime i pro nas nej-
duleEitgj~f.
Z tgch jaem nav~tivil jen jeden uatav, a to,
V3eavazovy vddeeko-vyzkumny ustav zemdddlskd mikro6iologie VASCHNIL v Leningradg
(ved, akad, Z. 1,. Samojlov), Je to nejstar~i vgdecke pracovi~tg zemgdglakg mikrobiologie, na ktergm
pracoval KoatyL~ev ml., Nadaon, je metodickym centrem v~ech pracovi~t zemgdglakg mikrobiologie.
Mh poboL~ku v Moakvg. Omezim se zde jen na nejstruL~ngj~i piehled. YTatav m$ tyto laboratoie:
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
1. Laboratoi" obecne mikrobiologie se sbirkou kultur, hlavng zemgd~lsky dulezitych mikroorga-
niamu (J. N. Kirjalova). Vedle uchovavani kmenu iesf otazky zvysovani aktivnosti mikrobu, vzajem-
nych vztahu (na piiklad mezi aerobnimi a anaerobnimi vazaci duaiku).
2. Laboratoi? pudnf mikrobiologie, vedena autorem znameho preparatu AMB N. M. Lazarevem.
Tato laboratoi? ma starou tradici, u jejfch zakladu byli 3 akademici: S. P. Kostycev (spolu s Vinograd-
skym - zakladatel ekologicke mikrobiologie), Omeljanskij a Nadaon. Pudnf mikrobiologii definuji
jako nauku o pudni mikroflory, o jejim avazku a pudou, o zakonitoatech vyvoje mikroflory, o uloze
mikroflory v urodnosti pudy a koienove vyzivg, o i?izeni mikroflory. Neodmitaji rozpracovavanf jednot-
livych mikroorganismu, ale zamftajf jejich isolovane hodnocenf. Hlavnfm zamisienim laboratoi?e je
rozpracovanf t. zv. bioorganomineralniho komplexu a jeho zakonitosti, jehoz vysledkem byl prav5
preparat AMB. Piineali velmi nazorne a pi'esvlsdisive experimentalni dukazy pro to, ze i pi?i pi?ijimani
latek mineralnich, jako jaou P, K, dusicnany, hrajf dulezitou roli mikroorganiamy. Na zakladg avych
pokusu uzaviraji, ze je tieba vytvoi?it a rozpracovat novy pojem ?vnitinf konstituce pudy", jehoz
poznanf umozni piejit od empirickeho poznanf k v~deckemu ifzeni procesu v pudgy.
3. Laboratoi? vyzivy roatlin (I. I. Samojlov).
4. Laboratoi? zdokonaleni technologic vyroby a pouzitf bakterijnich hnojiv rozpracovava a zdoko-
naluje technologii piipravy (hloubkove kultivace) a atuduje podmfnky nejvgtsi ucinnosti, coz je tim
zavaznSj~f, pongvadz na zakladg uaneseni strany a vlady se bode nynf bakterisace provad5t na velkych
plochach. Dosavadnf vysledky byly velmi uspokojive: na rozsahlem pokusu, ktereho se uitastnilo
v r. 1952/53 900 kolchozu a vice nez 200 vudeckych organisaci, zjistili, ze prumgrn~ zvysenf u ozimych
p~enic bylo asi 2 q, u jaiin 1,5 az 1,8 q~ha, u brambor asi 30 q~ha, u zelenin o ngco mensf. Piitom vy-
po~etli, ze naklad na 1 ha bakterisace je asi 50 kop~jek. Ve avem preparatu azotobaktera dosahujf pri
hloubkove kultivaci za 36 hod. asi 1000-1500 milionu zivych bakterif v ml (opticky 10-15 miliard),
doporucuji davat 40 miliard zarodku na 1 ha, u nitraginu maji 3000-4000 milionu zarodku v ml.
U azotobaktera rozpracovavaji nynf suchy preparat; foaforobakterie dodavaji v podobg apor do pod
bohatych na organicke latky, provgi?ili jej celkem na 40Q000 ha s velmi krasnymi vysledky. Azoto-
bakterem bakterisuji i kompoaty, pi?ikrmujf jfm zvlastg u zeleniny.
5. Laboratoi biologickeho zpracovanf zemgd5lskych produktu. Zam~iuji se jednak na pi?ipravu
kultur pro i?izeny prubgh silazniho procesu (v poslednf dobg zvlastg u kukui?ice, zakvas p;"ipravujf rovnbz
hloubkovou kultivaci a diatribuujf jej tekuty), jednak na zakvasy pro zlep~ovani krmiva (acidofilin,
azotobakter), jednak na preparat pro iizene ma~eni lnu a konopi.
6. Laboratoi? pro bakteriologicky boj a hlodavci. 1'Tstav ma experimentalni zakladnu v Puskinu
u Leningradu, ktera umoznuje provadgt piesne arovnavacf pokusy, mimo to ma k diaposici pro polni
pokusy sovchoz.
Kromg tohoto ustavu se chci je~tg zmfnit o Museu pvdoznalstvi AV SSSR v Leningradg -jednak
pro jeho velmi nazorne a bohate exponaty, jednak proto, ze jsem se tam setkal s pracovnicf (T. V.
Ariatovakaja), ktera propracovava metodu prutokove kultivace pro problematiky pudnf. Pouzfva
kapilarnf mikrometody, kterou zavedl a rozpracoval prof. B. V. Pirfilev na Leningradske universitg.
7, nick mng zbyl has navstivit jen
Vyzkumny% ustav pivovarnicky v Moskva.
Biochemicke odd~leni tohoto ustavu vede prof. I. J. Veselov, ktery byl clenem sov$tske delegate na
konferenei technicke mikrobiologie u nas v rote 1954. Tento ustav umiat~ny ve vice nez stgsnanych
pom~rech ma 65 pracovniku, z toho 38 vgdeckych a jen 131aborantu; tento pro nas tak nezvykly pom$r
(nebo spice nepomgr) mezi poctem vgdeckych a pomocnych pracovnfku je vysvgtlovan prostorovymi
moznostmi >'7stavu. Domnivam ae v~ak, ze - stejng jako v jinych ustavech sovgtskych -bode ti?eba
tento pomgr zmgnit, aby bylo mozno lepe vyuzit sil a echopnosti pracovniku v~deckych. Dal~fm nedo-
atatkem ustavu je, ze name pokusny zavod, ma jen male ctvrtprovozni laboratoie. S tfm vgtsi tictou
ov&em je tieba pi?ihlizet k vynikajicfm vysledkum ustavu. (Tstav ma tyto laboratoi?e:
Laboratoi mikrobiologicka se zabyv$ jednak kontrolou biologickeho procesu (iesi na pi?iklad i otazky
myti lahvf, vyuziva hojng metody membranovych filtru, ktere se vyrab5ji v SSSR tovarng), jednak
ie~f otazky zesilenf u5innoati ~istych kultur; pozoruhodne je pozorovani, ze pbstovanim a uchovavanim
kvasinek pi?i nuke teplotg (3 ?C) se zvysuje kvasna achopnoat az o 25 %. Na tomto oddgleni jsem videl
piesny aparat sovgtske vyroby pro bakteriologickg vy~etiovani vzduchu, vyrabLny sovgtskou vyrobnou
1Pkaiskych pi?istroju.
Laboratoi? aurovinovaresi velmi dukladn5 otazky chmele a jeho p~stSni (na piiklad pi?ikrmovani),
otazky je~mene, lab, fysiologicka atuduje vliv CO2 na kvai3enf, lab. kontrolnf, lab. technologicka i?esi
otazky zdokonaleni procesu, zvlastS i ae zietelem na kontinualnf prnb~h, lab. bezalkoholickych napoju.
Laboratoi? biochemicka si zavedla ping (i ve velmi stgsnanych pomgrech) metodiku isotopovou;
zajfmavym zpusobem si zabezpe5ila dostatecne kvantum zna~ene sacharosy a glukosy tim,ze si v doko-
nale automatisovane komoie vyp~atovali iepu v atmosfeie C1~0:. Vicelku tedy velmi zajfmavy uatav,
u ktereho by ae mohl nab vyzkumny ustav pivovarnicky velmi mnoho naucit.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
To je letm~ v~get poznatku, kterg jsem zfakal n$v&tgvou eovgtakj~ch mikrobiologick~ch pracovigf.
Je z ngho jiatg zcela jeang, jak cenng bude nav$z$nf hlubgi apolupr$ce a mikrobiology sovgtakymi.
Dodal bych k tomu jen je&tg to, ~e aovgtgtf mikrobiologovg maji o nazi mikrobiologii velkf~ z$jem
a opgtovang mng piipominali, prop nevyu~ifv$me daleko vice nei doaud publikagnfch moznoatf v sovgt-
sk$~ch 5aaopisech.
I, celofat~,tni konference virologu
konan~a ve Smolenicich ve dnech 19.-22. rijna 1955
Biologick$ aekce L~SAV a aekce biologickf~ch a lgkaiakfch vgd Slovenskg akademie vgd uapoi$dala
v domovg vgdeck f~ch pracovnik$ ve Smolenicich ve dnech 19.-22, i`ijna 1955 prvni celoat$tnf ajezd
virologu. Konference mgla pracovnf r$z a zugastnili ae jf tgi: zahraniL'nf virologovg. Ze Sovgtakgho
evazu byli piitomni: glen koreapondent AV SSSR V. L. Ry3.lwv, glen koreapondent AMV SSSR A. A.
Smorodincev a prof. A. K. ~ubladze. Polakg virology zastupoval dr. Koziuaki, rumunakg dr. Cajal
a z NDR byl piftomen prof. Urbach.
Bylo radoatnou akutegnoatf konatatovat neobybejn~ rozmach geakoslovenakg virologie v poslednich
letech, dokumentovan f~ velk j>m pogtem u~aatnfku konference a nemgng bohat jm poL~tem piedneaen~ch
experiment$Infch pracf dobrg urovng. Tematicky byla n$p1zY konference rozglengna do 4 akupin. Prvnf
ekupinu tvoiily refer$ty, kterg se zabfvaly patogeneaou lidakf~ch a zvfiecfch virusovf~ch infekcf; ve
druhb skuping se iebily problgmy imunologie a provence virusov f*ch infekcf. T%tf tematick$ ekupina
byla zamgiena k obecnf~n problgmum vztahu viruau a buiriky. Ve gtvrtg akuping byly probr$ny ngkterg
problgmy vyzkumu rostlinn~ch viros.
Zaaed$ni virologu zah$jil akademik D. BlabkoviL~, kter~ po piivft$ni mil j~ch hoatf naL~rtl pracovnf
program konferonce. Prvni den byl vgnov$n patogenese lidak~ch a zvfiecfch viros. V hlavnfm refer$tg
aezn$mila prof. A. K. ~`ubladze piftomng s problgmem chronickf~ch forem virusovfich onemocngnf,
zvl$$tg se z%telem k viros$m centr$lniho nervovgho syatgmu. Pozoruhodng byly sovgtakg poznatky
v oboru diagnoatiky a terapie akutnf encephalomyelitidy a sclerosis multiplex. Ve druh~n hlavnim
refer$tg aezn$mil prof. dr. R, liarnach pittomng s ngkterymi problgrny patogeneay virusov~ch infekcf
dom$cfch zvfiat. V dal&fm bylo piedneaeno celkem 12 dfl8fch rofer$tu, z nich'c byla vgtbina vgnov$na
atudiu neurotropnfch viruau. Z refer$tu vynikly ngkterg aktu$lnf probl~ny, kterg jaou v piftomng dohs
ie~eny L~eakoslovenak~mi virology. Je to piedevgim atudium z$kladnfch biologickfch vlastnostf neuro-
tropnich viruau, iaolovanf~ch na uzemf L~SR a experiment$lnf atudium jejich patogenesy. Velmi ~Eiv$
diakuae ae rozvinula k problgmu poliomyelitidy, jejf v~izkum je v nagich zemfch teprve v pog$tcfch.
Vzhledem k z$va'rnoati tohoto onemocngnf bude nutn~ intenaivngjgf of zkum v tgto oblasti.
Piedmgtem druhgho dne jedn$ni byly ot$zky imunologie a prevence virusov~ch infekcf. lilavni
refer$t piednesl L~len koroapondent Akademie lgkaisk$~ch vgd SSSR A. A. Smorodincev na terra ?Zvl$$t-
noeti ochrannfich mechaniamu pii protiviruaovg imunitg a jejich souvieloat s fyaiologickymi faktory".
Pouk$zal na odlitinoat imunitnfch procesu vyvolan~ch v organiamu viruaem a bakterijnf bui'ikou. Tak
na pifklad fagocytosa, kter$ m$ pii bakterijnf infekcf z$sadnf v~znam, pi?i virusovg infekcf se uplatiriujo
mnohem mBng. V dalt3im pak autor rozebral piiginy piirozeng a ziakane protivirusovg imunity a vliv
centr$lnfho nervovgho syatgmu na jejf vznik. Di1L~i refer$ty byly zamgieny ponejvfce na aerologii
a imunologii neurotropnfch viruau a viruau akupiny chiipky. Velmi instruktivnim byl refer$t akademika
D. Blatikovi8e a Dr V. R$thovg, kde na z$kladg aerologickg analysy bylo mo'cno aledovat pohyb jednot-
liv~ch typu chiipkov~ch viruau v nai;f populaci v poslednfch letech. ~$at refer$tu byla vgnov$na
ot$zce virusov$~ch vakcin.
Tied den konference byl vgnov$n ot$zk$m vztahu viruau k buiSlc$rn, V hlavnim refer$t8 Dr A. W.
Kozitiski sezn$mil piftomn8 a modernimi biochemick~mi poznatky, kterg vyplynuly z intenaivnfho
studia interakce viruau a vnimavych bungk. Ve svgm refer$tg uvedl avg poznatky o receptorech viruau
chiipky e o povaze aubetr$tu bakterijnich viruau. Ve druhgm refer$tg prof. Dr A. Fingerland analysoval
a patomorfologickgho hlediska zmgny bungk a tk$nf, napaden~ch ruznf~mi viruey. Refer$t byl dolo3en
velk~rn mnoiistvim neobygejng zdaiil~ch mikrofotografif. Dflisf rofer$ty byly tematicky velmi ruzno-
rodg, cod je zcela piirozeng, neboC z$kladnf terra dne ?Vztah viruau k bui4k$m" je problgm neobyL~ejng
Birokf~. ~$at refer$tu pojedn$vala o morfologii viruau a tk$nf viruaem napaden~ch, o obecnf~ch bio-
logickf~ch vlaetnostech viruau a o biochemickf~ch vlaetnoatech inhibitorti. Tii refer$ty byly vgnov$ny
apeci$lnfm virologickf~m technik$m. Vgechny refer$ty naznaL?ovaly zvygujfci se technickou a metodo-
logickou iSroveii nagich virologickf~ch laboratoif.
Poalednf den konference byl vgnov$n problgxnum rostlinn~ch viros. V uvodnim refer$tg ae glen
koreapondent V. L. Ryzkov zabj~val fyaiologif roatlinnf~ch viruau a piirozenou imunitou roatlin vuL~i
nim, Na zag$tku avgho refer$tu se zab~val gfieji obecng biologick$~mi vlaetnoetmi viruau a vyvodil
z nich domngnku o parasit$rnim charakteru viruau. V dale;f g$ati refer$tu na z$kladg bohatgho experi-
ment$lnfho materi$lu uk$zal, ~e achopnost rozmnoriov$nf viruau v roatling bi jejf vnimavoat nebo
imunita je ve velmi tizkb korelaci s metabolick~m stavem rostliny.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Druhy referat pi~edneal slen korespondent L~SAV C. Blattny na team; Jaky je biologicky areal
roatlinnych viros. Poukazal na neudrzitelnost nazoru, ze virusy mohou napadat jen rostliny kve-
toucf a podal dukaz o exiatenci virustiz i u rostlin niz?ich. Dr V. Valenta v referats o nskterych pro-
blemech rostlinne virologie v ASR poukazal na nutnoatsirafho uifvanf diagnostickych metod a jejich
prohloubenf.
V pSti dflcfch referatoch byly potom probrany nsktere experimentalnf vysledky (interference kmenu
tabakovs mosaiky, ovlivnsnf citlivosti tabaku na tabakovou mosaiku vegetativnfm sblfzenfm, vyzkum
viros typu bezsemennosti) a byly shrnuty a zhodnoceny naae aerologicke diagnoaticke metody roatlinnych
viros. '
Na zavsr akademik D. Blaakovis shrnul a kladns zhodnotil vysledky konference a naznacil nej-
blizaf efle naaf virologie. Je to piedevafm dokoncenf pruzkumu ohniaek encephalitickych viros na uzemf
L~SR, dokoncenf pi?ipravy ucinne vakciny proti klfatove encephalitids a zavedenf v;ech forem boje
proti klf?tattixm, pienaaecum encephalitidy, do praxe. Pi?i vyzkumu chiipky bude nutno stale sledovat
pohyb virusovych kmenu v populaci, aby bylo mozno v budoucnu urcit virusovy typ, ktery pravds-
podobns vyvola epidemii. Pi?i tschto znalostech bude mozne lepsf vyuzitf vyhodnych kmenu k vakci-
nacnim ucelum, Dale je nutne zabyvat se zavedenim zive protichiipkove vakciny podle Smorodinceva.
Cilem poliomyelitickgho vyzkumu je zhotovenf ucinne vakciny, pro jejiz pi?fpravu je nutns zjiatit typy
poliomyelitickych kmenu a jejich diatributi v populaci naaeho atatu.
V oboru veterinarnf virologie se ukazuje piedevafm potieba zdokonalovanf diagnostiky virusovych
onemocnsnf a jejf zavedenf do terennich pracoviaE. Zvlaatnf ziretel bude nutno vsnovat i nadale pro-
blemu chi?ipky a obrny vepi?u.
Nejblizafm cilem rostlinne virologie je ucinny boj proti hospodai?sky zavaznym virosam, jako je
atolbur, virosy brambor, cukrove iepy, S tsmito praktickymi cfly muss jit soubszns vyzkum zakladnfch
otazek virusovych infekef.
Prvnf celoatatnf konforence byla juts meznfkem v praci ceakoslovenskych virologu. V pifjemnsm
prostiedf smolenicksho zamku bylo vymsnsno mnoho zkuaenostf a navazana uzka apoluprace nejen
v celostatnfm ale i mezinarodnfm msiftku. Nejlepafm dukazem toho byla sjezdova resolute, ktera
doporucila rychle vytvoienf mezinarodnfho virologickeho casopiau, v nsmz by byly zveiejnsny zavazne
virologicke prase.
Dr Mida Rosenberg
Oprava k 1. cislu ~s. mikrobiologie:
V praci J. Chaloupky: Proteolyticks enzymy aktinomycety Streptomyces griseus.
II. Vliv povahy a koncentrace dusfku na sekreci proteasy na str. 34 a 35 ma byt
v legends k obr. 1, 2, 3 a 4
proteolyticka aktivita v a, 10_3 mekv tyrosinu
Vydava Biologicky uatav ~eskoslovensks akademie vsd v Nakladatelstvf ~s. akademie vsd,
Vodiskova 40, Praha II, Adresa redakte: Biologicky ustav L~SAV, Na eviciati 2, Praha XIX.
Administrate: Nakladatelstvf ~s. akademie vsd, Vodiskova 40, Praha II, tel. 246241. YTSet
Statnf banky seskoslovenakg c 438-214-0087, sfslo amgrovacf 0152-1. Snfzeny poplatek povolen
vymSrem c. 313-400-Be-55. Dohledacf postovnf ui?ad Praha 022. Tisknou a expedujf: Prazaks
tiakarny, n. p., provozovna 04, Praha XIII, Samova 12. Vyalo dne 4. kvstna 1956. - A-21452
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500002-3
Smernice pro p~ipravu publikaci
~eskoslovenslc~ mikrobiologie uveiejzYuje pr$ce ze vt;ech useku mikrobiologie (obecn~, ]bkaisk~,
technickg a zemgdglskg), poked majf obecnSj~f zamg~enf a vyznam. Otiskujf ee puvodnf prSce, krltitkk
puvodnf edglenf, p~ehledng refer~ty, diekusni L~lltinky, recense knih, zpruvy a redakL~nf bl&nky. Ptedbg'ts-~
edglenf budou uveiejiiovuna jen vf~jimegng u pracf z&sadniho vfznamu.
Vgechny prbce prochltizejf recensnfm ifzenfm a o jejich uvetejngnf rozhoduje redakgnf reds basopisu.
Autor nese plnou odpovgdnost za puvodnost pry^e, za jejf vgcnou a form~lni sprRvnost; odpovfdlti
rovng~ za to, Ee publikace piedklbdang price byla schvblena jemu pi?Islugnymi nadf?fzenfnni org~ny.
Jako puvodnf edglenf lze publikovat pouze takovg vf~sledky, jejich~i podstata nebyla dosed uve~ejngna
nebo podftina autorem k uveiejngnf jinde, aE dome gi v zahranigi. V$~jimku tvoi?i pi?ipadnu piedbg~
edglenf, na ng~ vbak muss bit v prRci odk~zt