(SANITIZED)UNCLASSIFIED FOREIGN-LANGUAGE BROCHURE ON INSTITUTE OF BIOLOGY(SANITIZED)

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP80T00246A002900500010-4
• Release Decision: RIFPUB
• Original Classification: K
• Document Page Count: 78
• Document Creation Date: December 21, 2016
• Sequence Number: 10
• Content Type: REPORT

Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
~ E SK O S L O V E N S KA AK A D E M I E V~ D
CESKOSLOVENSKA
MIKROBIOLOGIE
4
r~rur~rufrv(
~~V
~~ 4 ~~
~S. MIKROBIOL.
PRAHA, ~ERVENEC 1957 ? STR. 193-260
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
CESKOSLOVENSKA MIKROBIOLOGIE
Al:adomik DIONYZ BLA~`KOVI~, MIKUL~~` BURGER, JOSEF DYR, MILO~ HEROL]D,
CTIRAD JOHN, JAN KABELfK, Vt~CLAV K~~`, dopisujfef Glen L~SAZV, JIltf M ~LEK,
JAROMfR SEIFERT, JAROSLAV ~TERZL
KAREL BF.RAN, JIf`Lf MACURA, vykonny redaktor, ZDENI!]K TRNKA
~ilh~nkov~, L.: Piisobenf povrchov~ aktivnfch latek na drsne a hladke formy kvasinek .193
Malek, L, Burger, M., Hejmov~, L., ~ticica, J., Fencl, Z. a Beran, K.: Asimilace cukru a kyselin
pii kontinualnf~n zdro~idovanf nei?edgnych sulfitovych vyluhu 203
Arpai, J.: Selekcnc~ price na vahove diferencovanych konfdi~ch huby Aspergillus terreus Thom. I.
Samovolna nerovnocennost spor ~istej kultury .213
Fencl, Z., Burger, M. a Beran, K.: Amylolytick~ ucinnost mycelia plfsn? Aspergillus nigor odpacia-
jfcfho pi?i vyrobg kyseliny citronove .221
Bomar, M.: Pi?fsp~vek k zjistovanf ucinnosti fungitoxickych sloucenin .228
Seifert, J.: Vliv jedloveho porostu na biologicky stav pudy .234
~evitfk, V. a Podojil, M.: Orientacnf atanovenf iontov~ho charakteru antibiotik plotnovymi testy 238
~evcfk, tr. a Vrtiskova, A.: Pronikanf antibiotik dialysacnf membranou na agarovych plotntS,ch 242
Kratka puvodni sd~leni
Vinter, V.: Sporulace bacilix. V. Inhibits tvorby spor cystinem u n~kterych zastupcii rodu Bacillus 24fi
Lysenko, O.: Moznost prenosu mikroorganismu metamorfosou pakomara Chironomus plumosus 248
P~edb~zn 1,0
0,05
> 1,0
0,05
> 1,0
* Koncentrace jsou ud~ny v objemovych procentech Merfenu.
Pou~Cito drsnych a hladkych forem kvasinek: S. fragilis, lihovarsk~ kvasinka, 2 kmeny vinai~skych
kvasinek a ki?{sotvornych kvasinek: H. anomala a H. Schneggii. tw~rkov~no na sladinku s agarem obsa-
huj{c{ pi?{slu~n~ desinfekbn{ prostiedky. Inkubov~no pi7 30 ?C. Pi?i uvedenych koncentrac{ch nenastal
rust ani po tydnu inkubace
Z uvedenych vysledku je patrno, ze selektivni inhibici drsnych forem vedle cho-
latu vykazujf ze zkou~enych povrchove aktivnfch einidel jen kationaktivni sapo-
naty, ktere jsou v~eobecne znamy jako silne desinfekcnf prostredky. Pii tom se
osvedeily lepe nez cholat, neboE inhibovaly tez prechodne formy. Podobne jako
u cholatu sodneho nedoslo u koncentracf uplnc inhibujicich drsne formy kvasinek
ke snizeni poetu kolonii hladkych forem vyrostlych vzdy z jedne bunky ~ze suspense
o znamem poetu bunek, avsak rozmnozovanf bylo zpomaleno, coz se projevilo ve
velikosti vyrostlych kolonii. Je zajimave, ze dalsi zkou~ene anionaktivni latky, jez
jsou slab~imi desinfekenimi prostiedky, podobnych ueineu jako cholat nemely,
i kdyz byly velmi uL~inne ve snizovani povrchoveho napetf. Rovnez neionogenni
povrchove aktivnf latky byly bez tohoto selektivniho ueineu na drsne formy kva-
sinek, takze tento ileinek nelze spojovat pouze se snizenim povrchoveho napeti.
Vzhledem k tomu v~ak, ze podle na~eho zjisteni drsne formy kvasinek nejsou v~e-
obecne citlivej~f vuc~i desinfekcnim prostredkum a ze pro selektivnf uL~inek kation-
aktivnfch saponatu na drsne formy kvasinek je nezbytna pritomnost mastneho
ietezce v molekule, je zrejme, ze pro tento ueinek je povrchove aktivni charakter
techto latek nezbytny. Zjieteni, ze k inhibici drsnych a pTedevafm hladkych forem
nedochazelo ani u kationaktivnich latek pri ureite lzzce vymezene hodnote po-
vrchoveho napeti, poukazuje na to, ze jejich ilc~innost zavisi jak na jejich povrchove
aktivite, tak na jejich chemicke povaze. Pouze velikost snizeni povrchoveho napeti
nemuze byt rozhodujicim ukazatelem lieinnosti povrchove aktivnich latek na
mikroorganismy, coz je zrejme z toho, ze povrchove napeti nejakeho roztoku je
jen mirou nahromadeni rozpustene latky na rozhrani kapalina/vzduch, takze na
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
rozhrani kapalina/mikroorganismus budou pomery ponekud jine. Na povrchove
aktivni latky zde, jak upozornuje Mitchell (1951), pusobi jednak elektrost,aticke
silt' iontu nebo polarnich skupin bunecne Many, ktere jsou ovlivneny pH a kon-
centraci .iontu v mediu, jednak hydrofobni slozky teto Many. Jedine a latek po-
dobneho chemickeho slozeni mute byt stejny pourer mezi nahromadenim techto
latek na obou techto rozhranich. Hurni (1954) vsak ani pri sledovani tzcinku latek tak
podobnych jako je homologicka rada kationaktivnich prostredku typu Fortaseptu
na bakterie nenalezl primou zavislost mezi baktericidni ucinnosti a povrcliovym
napetim. V nasich pokusech dochazelo u zkousenych kationaktivnich saponatu
na sladince ztuzene agarem k ~ inhibici drsnych forem kvasinek v rozmezi po vrcho-
veho napeti u obou zkousenych pH maximalne 2 dyn/em, ackoliv slo o latky
chemicky znacne rozdilne. Rozhodujici pro ucinek je zde spise velikost snizeni po-
vrchoveho napeti nez jeho absolutni hodnota, coz je patrne z toho, ze inhibice
drsnych forem nastavala pri vyssim pH pri povrchovem napeti vyssim, nez je po-
vrchove napeti ciste sladinky o nizsim pH. Ovsem z vysledku tykajicich se jen
nekolika cinidel nelze delat obecne zavery.
Ve svych pokusech jsme dale potvrdili nalez nekterych jinych autoru, ze k:ation-
aktivni saponaty jsou ucinnejsi v mene kyselem prostredi, oproti tvrzeni Quisnovu
a Foterovu (1946), ze cetylpyridiniumchlorid je temer stejne ucinny v rozmezi pH 2
az 10. Mitchell (1951) vsak upozornuje, ze Salton v dosud nepublikovane praci
zjistil vyssi ucinnost kationaktivnich latek u vyssich pH jen ugram-positivnich
mikroorganismu, zatim co a gram-negativnich je pry vliv pH opacny.
Zajimavy je vliv povrchove aktivnich latek na charakter kolonii. Drsne k:olonie
se za snizeneho povrchoveho napeti stavaly hladkymi, lesklymi, vlhkymi az slizo-
vitymi, pri cemz se charakter kolonii men$ plynule s klesajicim povrchovym na-
petim. Pri tom se povrchove napeti roztoku, pri kterem dochazelo k tvorbe lesklych,
hladkych kolonii u drsnych forem, znacne lisilo podle toho, jakeho detergents bylo
pouzito. U kationaktivnich cinidel dochazelo k tvorbe lesklych kolonii jen unor-
malnich krisotvornych kvasinek, nebot drsne formy ssedlinotvornych kvasinek
byly pri techto koncentracich jiz uplne inhibovany. U anionaktivnich cinidel vsak
k tvorbe lesklych kolonii nedochazelo ve vsech pTipadech. Je treba jeste zjistit,
zda cirudla, jez nejsou schopna vytvorit leskle kolonie z kolonii drsnych, nejsou
prislusnymi kvasinkami stepena nebo jinak omezovana v ucinku.
Pokud jde o vlastni pricinu vyssi citlivosti drsnych forem kvasinek vuci ne-
kterym povrchove aktivnim latkam, nelze ji zatim jednoznacne vysvetlit. Jelikoz
.povrchove aktivni latky jsou znamy svym ucinkem na bunecnou blanu a jeji pro-
pustnost (Hotchkiss 1946, Ito a Fujii 1955), nabizi se vysvetleni, ze prave ve slozeni
bunecne Many se drsne a hladke formy lisi. Ovsem tuto domnenku nutno experi-
mentalne potvrdit. Soucasne je nutno mit na pameti zjisteni Kuhnovo a Bieligovo
(1940), ze kationaktivni saponaty stepi volnou vazbou mezi koenzymy, vitaminy
a jinymi aktivnimi slozkami bunky a jejich bilkovinnymi nosici tim, ze se vai na
acidicke skupiny techto bilkovin. Lze se tedy domnivat, ze a drsnych forem jsou
nektere z techto aktivnich slozek mene chraneny pied ucinkem kationaktivnich
saponatu, at uz je to zpusobeno vlastnostmi bunecne Many, umistcnim techto
slozek v bunce nebo nepritomnosti ochrannych latek. Jelikoz podle Imseneckeho (l. 952 )
vznikaji drsne formy kvasinek adaptaci hladkych forem na aerobni podrninky,
spojenou s uchovanim za nedostatku zivin, bylo by zajimave zjistit, zda lze drsne
formy opakovanou kultivaci na sladince s neionogennimi cinidly, jez nemaji inhi-
bicnich itcinku, avsak potlacuji tvorbu blanky a tim zarucuji submersni rust, pre-
vest zpet ve formy hladke.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Obr. 1. Kolonie drsnych forem S. fragilis na sladince s agarem v pi?itomnosti povrchovc~ aktivnich lritek.
Kultivovano pri 30 ?C; a) 3 dny kultivace na sladince s agarem o pH 4,5, b) 3 dny kultivace
na. sladince s agarem o pH 6,5, c) 6 dnu kultivace na sladince s agarem o pH 6,5, d) Ei dnu kulti-
vace v pcitomnosti 0,05% Syntaponu L; pH 6,5, e) 6 dnu kultivace v pi?itomnosti O,S?,o Tergitolu;
pH 6,5, f) 6 dnu kultivace v pritomnosti 4,3% Retardonu; pH 4,5, g) 6 dnu kultivace v pi?itom-
rtosti 0,2?~~ F.ryforu U-100 ?o; pH 6,5. - ZvBt"seno 10 x. Foto Bezd~k.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Obr. '~. Kolonie drsnych forem lihowarske kwasinky na sladince s agarern v pi?itomnosti powrchow~
aktiwnich latek. Kultiwov~no 6 dnu pii 30 ?C; a) bez pi?isad, pH 6,5, b) s 0,2 % Tergitolu, pH 0, ~,
o) se 4,3 ?%i, Retardonu, pH 4,6, d) se 7,6?,~o Retardonu, pH G, ~, e) s 0,2 ?%, Er,yfow 0- lUU ?,,,,
pH O,~i, f) s 2,0 ?~ liryforu 0-100 %, pH 6,5. - Zvgt?eno ]0 X. bbto 13ezdek.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Obr. 3. Kolonie kiieotvorng kvasinky H. anomala na sladince a agarem po 6 dnech kultivace pii 30 ?C;
a) bez piisad, pH 4,5, b) bez p~isad; pH 8,5, c) a 10 mg% Ajatinu; pH 4,5, d) s 2,5 mg%Ajatinu;
pH 6,5, e) s 0,2 % Eryforu 0-100 %; pH 4,5, f) s 0,2 % Eryforu 0-100 ?,o; pH 6,5.
ZvgtSeno 10 x . Foto Bezdgk.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Kationaktivni detergeneni einidla uplne inhibuji rozmnozovani drsnych forem
kvasinek ve sladince a na sladince ztuzen~ agarem v koncentracich, kdy u hladkych
forem zpusobuji nejvy~e pouze zpomaleni rozmnozovani. rTplna inhibice hladkych
forem nastava na sladince ztuzene agarem az pri 5-20nasobnych koncentracich
techto einidel vzhledem k inhibici drsnych forem. Pro ziskavani puvodnich hladkych
forem ze silne dissociovanych kultur kvasinek se tato einidla osvedeila je~te lepe
nez cholat sodny, neboE inhibovala tez prechodne (SR) formy; pH znaene ovlivnuje
ueinnost kationaktivnich saponatu na drsne i hladke formy kvasinek, coz se pro-
jevuje predev~im na pudach agarovych.
Selektivni inhibieni ileinek techto latek neni pouze funkci snizeni povrchoveho
napeti, neboE neionogenni a nektere anionaktivni detergeneni prostredky tohoto
uL~inku nemaji.
Povrchove aktivni latky, fez nezpusobuji selektivnf inhibici drsnych forem kva-
sinek, zpusobuji vet~inou ve vy~sich koncentracich premenu drsnych kolonii
v hladke, leskle az slizovite, ktere se v~ak jiz v prvni pasazi bez techto L~inidel
premeni v puvodni drsne kolonie.
Vy~~f citlivost drsnych forem kvasinek vuei nekterym povrchove aktivnim
latkam nelze vysvetlit vy:~~i citlivosti techto forem vuei desinfekenim prostiedkum
vubec. Z toho lze usuzovat na specificke pusobeni techto povrchove aktivnich latek
na drsne formy kvasinek.
Doc. Dr B. Hamplovi dgkuji za ztijem a piipominky pii teto prtici. Za poskytnuti vzorku nSkterych
zahranibnich vyrobku povrchovg aktivnich l~tek dgkuji Dr M. Vondrb,l!kovi z Vyzkumneho ustavu
antibiotik.
Damm, H.: (~renzflachenaktive Verbindungen and Mikroorganiamen. Zbl. Bakter., II. Abt. 109:349,
1956.
Glassman, H. N.: Surface active agents and their application in bacteriology. Bast. Revs. 12:105; 1948.
Hotchkiss, R. D.: The nature of bactericidal action of surface active agents. Ann. N. Y. Acad. Sei. 48:479,
1946.
Hurni, H.: Bactericide Wirkung and Oberflciehenapannung quaterndrer Ammoniumsalze. Schweiz. Z. allg.
Pathol. Bakteriol. 17:194, 1954.
Im~eneckij, A. A.: O nakopleniji biomassy v kulturach skladc~atoj formy Saccharomyces eerevisiae. Mikro-
biologija 21:3, 1952.
Ito, Y., Fujii, T., Fujii, R.: Bactericidal action of invert soap. J. Phltrm. Soc. Japan 75:310, 1955. Ref.
C. A. 49 : 10426h.
Komarova, L. L: Vlijanie L~etvertiL'nyeh ammonijnych aojedinenij na dro~~i pri rozliL~nych uslovijach.
Mikrobiologija 22:566, 1953.
Kuhn, R., Bielig, H. I.: fiber Invertseifen. I. Die Einwirkung von Invertseifen auf Eiweissstof)`'e. Beriehte'
dent. chem. Ges. 73:1080, 1940.
Mitchell, P.: Physical factors afJ'ecting growth and death. Bacterial physiology. C. H. Werkman a P. W.
Wilson, New York 1951.
Quisno, R., Foter, M. L: Cetylpyridiniumchlorid. I. Germicidal properties. J. Bast. 52:111, 1946.
Shibasaki, I., Terui, G.: Antimicrobial activity of surface-active substances. J. Fermentation Teehnol.
(Japan) 31:28, 1953, Ref. CA47, 5484d.
Stacey, M., Webb, M.: Antibacterial properties of the bile acids and some compounds derived from cholanic
acid. Proc. Roy. Soc. (London) B 134:523, 1947.
~ilhhnkovti, L.: Selektivni inhibice drsnych forem kvasinek. ~s. mikrobiol. 1 : 204, 1956.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
J~eKCTSHe xoHepxxocTxo-axTr~lixblx seu~ecTS xa clc.aaA~aTbie x r.aaAxr~e (~opMbl
Apoaxa~ceH
KaTHOHaHTHBHble CMaYHBaTeJIH H07IHOCTbIO HOJjaBJIHfOT pa3MHOHf(',HHe CE{JIaJjYflTbIX (~iOpM fi0-
JIOHHI~I J~pOHfHfO)%I Ha CyCZe H aI ape C CyCJIOM B ISOHI~eHTpaI~HFIX, KOTOpbIP y PJIaJjKHX (~IOpM BbI3bI-
BaIOT pa3Be TOJIbEiO 3aMeJjJIeHHe pa3MHOHfeHHH, nOJIHOe HOJ~aBJIF3HHe I'JIaJ{ffHX I~OpM H[a aI ape
C CyCJIOM HBCTyHaeT T07IbKO HpH B 5-2() pa3OOJIbIHHX EfOHL[eHTpal[HHX BTHX pearf',HTOB (}3', CpaRHe-
HHH C yrHOTeHHf?M CEfJIaJ;YaTbIX I~OpM~. ~JIH HOJIyileH14H HepBOHaiIa7IbHbIX rJIaJ;HHX HOJ3:OElH~I 143
CHJIbHO JjHCCOIIHHp OBaHHbIX Ky.nbTyp JjpOHtHfe~I 3TH peal eHTbI HOJ~XOJjfIT OIIje .RyYIHe, iIQM XOJIHT
HaTpHH, Taff Efaff OHIO HOJ~aBJIHIOT H HepeXO~Hble (~lOpMbl (SR); pH B 3HaYI4TeJIbHO~i CTeHeHH BJIHHeT
Ha Fje)%1CTBI4e HaTHOHaffTHBHbIX CaHOHaTOB Ha CEtJIaj[YaTble H I JIaZjKHe (~Op MbI Jjp O}KNf 0f1, 9T0
HpOHBJIHf?TCA HpeHijje BC8P0 Ha CpeJjaX C aI apOM. Bb160pOiIH08 yPHCTaIOfI(ee J~O~fCTBHO 3TIdX BeIIjCCTB
8T0 H0 HpOCTO (~yHHI~HH HOHHSHeHHH HOBepXHOCTHOI'0 HaTHHieHHH, Taff Kak HeHOHOreHHble H Ile-
EfOTOpble aHHOHaECTHBHble CMaiIHBaTeJIH He Off a3bIBaFOT TaHOrO ~[eI~CTB14il. IIOBepXHOCTHO-a KTHBHble
BeHjeCTBa, H0 OC)7IaJ[aIOII~He CH0006HOCTbIO Bb160p0YH0I'0 HOJjaBJIeHHH CHJIaJ~'IaTbIX I~OpM JjpO1KHSe~i,
B BbICOKHX KOEiI~P,HTpaL[HHX BbI3bIBaIOT 60JIbHIe~i tIaCTbIO HpeBpalI~eHHe CHJIa'~YaTbIX Ef OJIOHHI~I
B I JIaJjKI4C, 6JIeCTfiII~Hf,' YI J{a}Ke CJIH3HCTbIC, ffOTOpbIO ORHaHO '~'Hfe HpH HepROM IIaCCaHfB i~e8 OTHX
pearOHTOB CHOBa HpeBpaII~aIOTCR B HepBOHaYaJIbHble CKJIaJ;iIaTble Ef OJIOHHH. 110BbIHI0HyI0 '4yBCTRH-
TedIbHOCTb CKJIa~YaTbIX (~OpM ~p Oxfx{ei~ H HeECOTOpbIM HOBepXHOCTHO-affTHBHbIM BeIIjeCTBaM HeR03-
MOHiHO 06'bHCHf4Tb HX ~OJIee BbICOEfOI4 `IyBCTB14TeJIbHOCTbIO K Re3HH(~HI~HpyIOII(HM Cpf',~CTBaM B00611~e.
~3 3TOP0 MO}ffHO CJ~OJIaTb BI~[B0~ O HaJIHiIHH~CHeI~H(~1H'IeCIi OI'0 ~e~iCTBHB 3THX'HOBepXHOCTH O-aKTHB-
HbIX BeII~eCTB Ha CEfJIa~YaTble c~Op MbI J~p011{1fieBbIX ffOJI0HH1%I.
The Effect of Surface Active Agents on Rough and Smooth Forms of Yeasts
L. ~illxankova
Summary
Cation-active detergents completely inhibit the growth of rough Forms of yeasts in wort and wor
agar, in concentrations which only slow down the rate of growth of smooth forms.
The smooth forms are completely inhibited on wort agar by concentrations five to twenty times
higher than those required for the inhibition of rough forms. These agents are more suitable for obtain-
ing original smooth forms from strongly dissociated yeast-cultures than sodium cholate, because they also
inhibit transitional (SR) forms of yeasts. The effect of cation-active detergents on rough and smooth
forms of yeasts is markedly influenced by pH especially in agar media. The selective inhibitory action
of these substances does not only consist in lowering surface tension, since non-ionogenic and some
anion-active detergents do not possess this property. Surface active agents that do not cause selective
inhibition of rough forms of yeasts usually cause the conversion of rough colonies into smooth, glittering
or slimy colonies, which return, however, to the original rough colonies in the first subculture without
these agents. The higher sensitivity of rough forms of yeasts to surface active agents cannot be ascribed
to the higher sensitivity of these forms to disinfectants in general. These results indicato that cation-
active detergents exhibit a specific effect on rough forms of yeasts.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
L~esloosloveycs)cci
M I K R O B I O L O G I E
roc~ntik 2. (1957) - cr. 4
Asimilace cukru a kyselin pri kontinualnim zdrozd'cvani nered~nych
aulfitovych vyluhu
IVAN MALEK, MIKULt~~` BURGER, LIBU~`E HEJMOVt~, JAN ~I~ICA, ZDEN$K FENCL
a KAREL BERAN
Mikrobiologicke oddeleni, Biologicky uatav, ~eakoslovenaka akademie ved, Praha
Phi vypracovani teorif kontinualnich kultivaci mikroorganismu byly modelove
pokusy sestaveny tak, aby organicky substrat byl pokud mozno piemenovan
piimo v buneenou hmotu bez hromadeni meziproduktu (Monod 1950, Malek 1955,
Herbert 1956). Podminky kultivace (slozenf substratu, pH, mnozstvi vzduchu, std.)
byly voleny tak, aby vyhovovaly ruatu daneho mikroorganismu. Pouzijeme-li ke
kultivaci mikroorganismu media, ktere obsahuje ruzne vzajemne ae lisici slozky,
jejichz asimilace je podxninena tvorbou adaptivnich enzymatickych systemu, a je-
dovate latky, v jejichz piitomnosti kultivace mikroorganismu je taktez zavisla na
adaptivnich systemech, kontinualni proces se stave slozitejsim. Takovou pudou
jsou sulfitove vyluhy, ktere obsahuji &mes cukru (glukosa, mannosa, fruktosa,
galaktosa, xylosa a arabinosa), tekave kyseliny (octova a mravenei) a latky brzdici
rust (jako fural, koloidy a kyslienik sirieity).
Diskontinuelni zdro~idovani aulfitovych vyluhu je jib znacng propracovano (Fink a Lechner 1936,
Lechner 1940, Fink, Lechner a Illig 1942). V provozu se take pou~civa kontinualnich metod (Bernhauer
1950, Inskeep a spol. 1951). Je vyak malo praci, ktere by studovaly zakladni problemy, jejichz vyceyeni
je nutne pro dokonale vyu'~iti metody kontinuelni kultivace na tomto substratu. Pii zdro~Cdovani aulfi-
tovych vyluhu pou'~iveme mikroorganismu, ktere jsou adaptovane na jedovate slo~iky aulfitovych vy-
luhu. Je otezkou, do jake miry udr~iuje organiamus tyto adaptivni vlastnoati bghem dlouhodobe konti-
nualni kultivace a zda piipadng nedochazi k poaileni tSchto adaptivnichwvlastnosti. Tyto otezky jsou
a technologiokeho hlediska zvlayte vyznamne, chceme-li zdro~cdovat nei?edgne sulfitove vyluhy, ktere
nejsou upraveny slo'citgjyimi, meng ekonomickymi a od stavajicich zpusobu odlisnymi metodami. V ta-
kovem piipade jsou toti'~ jedovate slo~ky substratu piitomny v systemu v pomernS vysoke koncentraci.
Je nebezpeci, ~Ce dojde bghem kultivace k postupne degeneraci kultury.
Je znemo, ~Ce pii rovnova~nem stavu (steady state) bghem prutokove kultivace plati vztah, ~e zce-
dovaci rychlost (t. j. pourer objemu pi?itoku k celkovemu objemu v systemu na jednotku casovou) so
rovna apecificke ruatove rychlosti mikroorganismu. Zmgnou' prutokove rychlosti mu~Ceme a~ do ureite
hranice mSnit koncentraci mikroorganismu v systemu. Aby nastala maximalni rychlost rustu, je nutno
udr'~ovat koncentraci substratu nad ureitou hladinou. V tomto pi?ipadg vsak mule nastat takovy stay,
pie nebude veykere mno'cstvi ~Civin v systemu asimiloveno.
Pro technickou praxi je vyhodna takovy, prutokove rychlost, aby pii nejvetei rychlosti rustu daneho
mikroorganismu byly vypoti?ebovany vsechny asimilovatelne slo~cky protekajici pudy. To je, aby bylo
dosa'zeno one rychlosti prutoku, ktere hraniei s rychlosti, pi'i nib jiz nedochazi k uplne asimilaci substratu
(hranieni prutokove rychloat). Je zi?ejme, 'fie a tohoto hlediska buds pro technickou praxi vyhodny ten
organiamus, u ktereho je mo'zno pouzit nejvetsi prutokove rychlosti pi?i uplnem vyu'~iti asimilovatelnych
slo~ek a pi?i maximelnim mo~nem vyte'cku. Pii tom je zi?ejme, ~e vytg~ky za techto podminek nemohou
piekraeovat maximum mo'cnych vyte'~ku, ktere je mo'cno ziskat stacionarni kultivaci.
V teto praci srovnavame maximalni rychlosti prutoku, pii kterych dochazi k tiplne
asimilaci cukru a kyselin v aulfitovych vyluzich (hranieni rychlost) kvasinkami,
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
a to u dvou kmenu Torulopsis utilis a jednoho kmene Monilia murmanica; techto
druhu se v provozech obecne pouziva. Pii tom se snazime prispet take k otazce
promenlivosti adaptivnich syst~mu, nutnych pro asimilaci pentos a galaktosy a pro
piekonani jedovatych slozek pri kontinualni kultivaci mikroorganismu na nere-
denych a laboratorne neupravovanych sulfitovych vyluzich.
Material a metody
Pouzite mikroorganismy. K pokusum jsme pou~ili dvou sbirkovych kmenu Torulopsis utilis (c. 4 a 5)
a kmene Monilia murmanica, pochazejiciho ze abirky prof. Plevakove, dodaneho Vyzkumnyxn ustavem
kvasneho prumyslu. Kmen T. utilis c. 4 se lisil od kmene c. 5 tim, ze velikost bunk jak na pevnych,
tak na kapalnych pudach i na sulfitovych vyluzich byla podstatn~ v~tsi. Kmeny byly adaptovany pasa-
~COVanim, sti?idavg nasikmych agarech a submersng, na sulfitovych vyluzich a na syntetick~ pudgy obea-
hujici jako cukerny zdroj bud xylosu nebo galaktosu. Ani jeden kmen nebyl adaptovan na arabinosu
a T. utilis kxnen c. 5 nebyl adaptovan na galaktosu.
Slozeni a xiprava sulfitoveho vyluhu. Sulfitovy vyluh jsme obdr~celi ze zavodu Jindi?ichovske papirny,
n. p. Pochazel z varky m~kke celulosy (Bjorkmannovo cislo 60). Byl v provozu neutralisovan pi?i teplotb
70-SO ?C; v laboratoi?i byly po zahi?ati na 90 ?C piidany tyto soli (uvadime je v konecne ko;ncentraci):
(NHq)~504 1 %; MgSO4 . 77 H2O 0,05 %; KCl 0,02 %. Vyluh byl za tepla dekantovan, pH cire piidy
upraveno na 5,5 a pots sterilovan 45 min. pri tlaku 1 atm. Po sterilaci se pH zm~nilo na 5,1, pi?i cem~
vyluh zustal ciry. Vyluh nebyl jinym zpusobem laboratorng upravovan, takze koncentrace kyslicniku
sii?iciti~ho a furalu se tem~i? nezmgnila vzhledem k puvodnimu obsahu. Fosfat byl pi?idavan pri kultivaci,
jak je uvedeno dale.
Pouzity sulfitovy vyluh obsahoval 3,3 % redukujicich latek, z toho 2,6 %cukru, 0,016 ?~, furfurolu,
0,015 % volneho SO2, 0,057 ?,/? aldehydicky vazaneho S02 a 0,2 % tiskavych kyselin (jako kyselina
octova).
Pristroj. Pouzivali jsme kultivacniho pi?istroje, ktery sestavil J. ~icica. Piistroj sestava ze ti?i dvou-
litrovych fermentacnich nadob spojenych za sebou, kterymi substrat proteka regulovanou. rychlosti.
Jednotlive fermentacni nadoby obsahovaly 1 litr vyluhu a tento objem byl stale udrzovan b~hem
pokusu. Rychlost prutoku jsme i?idili kalibrovanym regulacnim pi?istrojem, xnno'cstvi vzduchu vhant?-
neho pod sklenLne vii?ive michadlo jsme m5i?ili diferencialnimi prtixtokom~ry. Pocet obratek michadla
byl takte'c regulovan. Pro ruzne obratky a mno~CStvi prohan~neho vzduchu bylo zjist~no mno'~stvi roz-
pust~neho kysliku sii?icitanovou metodou. Zdro~d~ny substrat vytekajici ze ti?eti fermentacni nadoby
byl shroma~dovan ve zvlastni jimaci nadoby. Fermentacni nadoby byly umist5ny v termostaticke lazni.
Pred ka~dym pokusem byl pi?istroj sterilovan v autoklavu hodinu pi?i pi?etlaku 1 atm.
Analyticke metody. Redukujici mohutnost jsme stanovili modifikovanou metodou Fehling-Bertran-
dovou (cit. Bori"sek, gala a Svatoxi 1953). Obsah cukru jsme zjistovali z rozdilu redukcni nwhutnosti
v puvodnim vyluhu a ve vyluhu po uplne asimilaci cukru; vyjadi?ujeme jej jako glukosu. Ani prodlou-
~enou kultivaci nebylo mono dosahnout uplneho vymizeni arabinosy ze substratu. Proto ve~kery cukr
je zde min5n jako celkovy cukr mimo arabinosu. Chromatografickou analysou jsme zjistili, ~;e pou~ity
vyluh obsahuje arabinosu v mnozstvi menlfim net 0,05 ?,/?, co'c pi?edstavuje menL nez 1,9 % ve vyluhu
pi?itomnych cukru. Vzhledem k tomuto malemu obsahu nerozlieujeme v dalsim veskery cukr od ve~ke-
reho cukru mimo arabinosu.
Fural jsme destilovali podle metody Tappi (cit. Bori"sek a sp. 1953) a v destilatu jsme je,j stanovili
bromometricky podle Powela a Whittackera (cit. Jurecek 1951).
T~kave organicke kyseliny byly stanoveny rovn~~C metodou Tappi (cit. Borisek a sp. 1953) destilaci
v Marlihamovg pi'istroji. Jsou vyjadieny jako kyselina octova.
Kyslicnik siiicity volny byl stanoven pi?imou titraci jodem. Aldehydicky vazany kyslicnik sii?icity
jsme stanovili jodometricky po destilaci v Markhamovg pi?istroji s kyselinou octovou (1 ml 70?o kyseliny
octove na 5 ml vzorku).
Su"sing kvasinek byla stanovena filtraci 10 ml suspense kvasinek sklen5nym filtracnim kelimkem G4.
Kvasinky po promyti (jednou 0,01 N-HCl a dvakrat destilovanou vodou) byly suseny 2 hodiny pi?i
105 ?C.
K chromatograficke analyse cukru jsme pou~cili.metody Greens a Stones (1952). Touto metodou lze
dobi?e odd~lit tyto cukry obsa~ene ve vyluzich: galaktosu, glukosu, mannosu a xylosu. Mannosa, ara-
binosy afruktosa maji zde atejne RF. Jelikoi fruktosa je pi?itomna v sulfitovych vyluzich v pom~rn5
malem mno~stvi a je velmi dobi?e asimilovatelna, nesledovali jsme kvalitativn~ jeji pi?itomnost ve
zdro'zdovanem substratu a neodlisovali jsme ji od mannosy. V n~kterych piipadech bylo nutno odd~lovat
arabinosu a zjisEovat jeji koncentraci. Z n~kolika zkoixsenych vyvijecich sm~si se ne,m poda:cilo arabi-
nosu dostatecniS odd~lit od mannosy p~tinasobnym vyvijenim chromatogramu ve sm~si isobutanol,
ledova kyselina octova, voda (v pom5ru 4:1:1). Mno~stvi arabinosy jsme zjistili porovnauun skvrn
vzorku se skvrnami znameho mno'cstvi arabinosy.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Kyslik piiv~dgny do fermenta5nich n~,dob jams stanovili siiiL~itanovou metodou (Cooper, Fernstrom
a Miller 1944); pH bylo mgieno elektronkovym pH metrem.
Pracovni postup. Inokulum pro kultivaci jams pi?ipravili submerani kultivaci kvasinek v aulfitovych
vyluzich na tisepacim atroji. Jednotlivg fermenta5ni n~doby byly na za~~,tku pokuau napingny aulfi-
tovym vyluhem tak, aby po piid~.ni inokula byl objem kapaliny v ka3de n~dobg 1 litr. Pak probihala
atacion~rni kultivace popean~ ve vysledcioh u jednotlivych pokusu. Po skonL~eni etacion#rni kultivace
byly jednotliv~ fermentaL~ni n~doby navz6jem apojeny a zah~jena prutokov~. kultivace. ~eratvy sub-
atr~t byl steriln8 piiv~,d~n do prvni fermenta5ni n6doby, odtgkajicf suspense kvasinek z tieti n~,doby
byla ehroma'~dov~na v jimaci n~dobg. Bghem celg kultivace byla teplota udr~ov4na pi:i 30 ?C a pH
amoniakem v rozmezf 4,5-5,5. Odpgnov~no bylo ngkolika kapkami sojovgho oleje. Ka~d~ kultivabni
n~doba byla vzdu~ngna litrem vzduchu na minutu piz po7itu obr~tek michadla 500-600~min. Za
tbchto podmfnek rozpustnost kysliku odpovidala (mgieno si~i~itanovou metodou) 120 mM~hod.~l.
K pgngni doch~zelo ponejvice na po5~tku kultivaci, pozdgji dodo k ustr#leni, zvl~tg pii kultivaci Mon.
murmanica, kdy nebylo t~eba odpgnovat i celych 24 hodin.
Bghem ce16 kultivace jams pi?ikap~vali.do syatgmu sterilnf 25% roztok KHeP04 v takov~m mno'~atvi
(podle rychloati prutoku), aby jaho koncentrace byla 0,2 %.
Ekonomicky koeficient (vytg'~ek) je vzta~en na ve~kery piitomny cukr a je uv~dgn v tgch f~zich
kultivace, kdy se ustaluje rovnov~ha v syatgmu a kdy ae prakticky shoduji su~iny kvasinek na jednotku
objemu aubatr~tu v jfmaci nadobg a ve tl~eti, piipadng ngkdy i ve druhg fermenta5ni n~dobg.
Vysledky
Kultivace kmene Monilia murmanica
Stacionarnf kultivace byla zahajena pii susin~ 3 mg/ml a trvala 11 hodin, kdy
bylo dosazeno su~iny 7 mg/ml.
Tab. 1. Prubgh asimilace cukru a tgkavych kyaelin u kmene Monilia murmanica
Hodiny kultivace
0 I
5 9
15 I
20 I
34
39 I
44 I
52 I
58 67
80
N~doba
Piitok subatr~,tu v ml~hod.
100 120 150
Cukr mg v 1 ml
1
1,0
-
2,0
3,0
6,2
11,5
11,8
12,2
-
14,1 15,8
15,3
2
-
-
0,7
0
0
0
1,0
1,3
-
3,8 I 3,6
5,6
3
-
1,0
0,7
0
0
0
0
0
-
0 0
1,7
TbkavS kyaeliny mg v 1 ml
1
-
-
2,1
2,2
-
-
I
2,2
-
-
-
2,2
2
-
-
-
0,2
-
0,3
_
1,1
-
~ 2,2
-
2,2
3
-
-
0,3
0,2
-
-
-
0,3
-
-
-
1,5
Ekonomicky koeficient
2
50,2
49,5
3
48,0
.48,4
46,8
44,1
46,8
45,0.
J
50,2
48,4
46,4
42,9
Vysledky prutokove kultivace jsou shrnuty na obrazcfch 1, 4a, 4b a v tabulce 1.
Prvnfch 15 hodin kultivace byl prutok 100 ml/hod. BShem t~to doby dochazf k po-
klesu su~iny v prvnf fermentaL~ni nadob~, v druhe a ve t~etf v~ak su~ina stoups
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
a v 15. hodine je dosazeno v druhe fermentacni nadobe ekonomickeho koefi-
cientu 50,2, pii cemz v tTeti nadobe mirne klesa na 48. Koncentrace cukru v systemu
taktez klesa, pri cemz v 15. hodine v prvni fermentacni nadobe je piitomno pouze
11,6 %puvodniho mnozstvi cukru, ktera, jak chromatogram ukazuje, odpovidaji
mannose, arabinose a xylose. Ve druhe a ve treti fermentacni nadobe jc; v teto
hodine pritomna pouze arabinosa, jejiz mnozstvi je, jak jiz bylo receno, w nasem
pripade zanedbatelne male. V teto hodine je mnozstvi kyselin v prvni fermentacni
nadobe ponekud vyssi nez puvodni mnozstvi v substratu, coz je mozno vysvetlit
tvorbou tekavych kyselin behem kultivace; o tom take svedci skutecnost, ze pri
kultivaci tohoto kmene bylo nutno piidavat vice amoniaku k udrzeni potrebneho pH
nez pTi nasledujicich kultivacich. V druhe fermentacni nadobe vsak dochazi k temei?
uplne asimilaci pTitomnych kyselin (zbyvajicich 10 % z puvodniho mnozstvi maze
byt kyselina mravenci). V treti fermentacni nadobe nedochazi jiz k dalsimu ubytku
kyselin.
V 15. hodine byl zvysen prutok na 120 ml/hod.; pri tomto prutoku dochazi
k ustaleni ve druhe kultivacni nadobe, o cemz svedci prubeh susiny a zejmE~na take
redukujici mohutnost i chromatografie ve vzorcich pudy (obr. 4a). Jiz v druhe
fermentacni nadobe neni pritomen zadny cukr. Susina i zde pak ponekud klesa,
ve treti fermentacni nadobe pravdepodobne autolysou nebo spotrebpu endogenniho
substratu, pro coz mluvi skutecnost, ze zde vetrani probiha za nepritomnosti asimi-
lovatelnych latek.
Pri dalsim zvysovani prutoku na 150- ml/hod. zacina znatelne vyplavovani kva-
sinek vdruhe fermentacni nadobe a pozvolna i ve treti. Je vidct staly pokles su-
siny nejdrive v druhe nadobe, pozdeji ve treti. Tomu odpovida take zvysovani
mnozstvi cukru v jednotlivych nadobach, takze v 80. hodine jsou jiz v druhe fer-
mentacni nadobe pritomny mimo glukosu vsechny cukry obsazene v puvodnim
substratu, i kdyz v mensim mnozstvi, a ve treti nadobe je pritomna vedle
arabinosy take mannose a xylose. V Leto hodine je tekavych kyselin ve tieti fer-
mentacni nadobe pritomno rovnez pomerne znacne mnozstvi.
Arabinosa, na kterou, jak jiz bylo receno, nebyla provedena predbezna adaptace,
neni odstranena ze substratu ani v tech pripadech, kdy jiz v druhe nadobi~ je pi~i-
tomna pouze jako jediny cukr, prechazi do treti nadoby a zustava i tam nedotcena.
Mikroskopicky i makroskopicky obraz ukazoval behem cele kultivace agl.utinaci.
Jinak mikroskopicky obraz zustaval bez pozorovatelnych rozdilu behem cele
kultivace.
Vysledky ukazuji, ze hranicni prutokove rychlost, jak byla definovana v uvodu,
lezi priblizne pTi 120 ml/hod. pri systemu dvou nadob (celkovy objem 2 litru). Pri
teto prutokove rychlosti dochazi k uplne asimilaci substratu v druhe fermentacni
nadobe.
Kuttivace Torulopsis utilis kmen c. 5
Stacionarni kultivace byla zahajena pri susiny 3,8 mg/ml a trvala 10 hodin, kdy
bylo dosazeno v jednotlivych fermentacnich nadobach od 10,1 do 11,6 mg/ml susiny.
Prubeh prutokove kultivace je shrnut na obrazcich 2, 5a, 5b a v tabulce 2..Prvnich
21 hodin byl prutok 280 ml/hod. Pri tom je zretelny ubytek susiny ve vsech fer-
mentacruch nadobach a nedochazi ani k tiiplne asimilaci cukru. Ve treti nadobe je
v 21. hodine pritomno jeste pies 25 % celkovyho mnozstvi cukru (tab. 2). C"hroma-
tograficka analyse nam ukazala, ze jsou zde pritomny mimo glukosu vsechny
ostatni cukerne slozky sulfitoveho vyluhu (obr. 5a). Je tedy zrejmP, ze pri teto
rychlosti prutoku se bunky vyplavuji. Proto jsme v teto hodine snizili prutok
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
a do 47. hodiny pokraL~ovali pii 234 ml~hod. Pii tomto prutoku dochazi k ustaleni,
phi L~emz ve tieti nadob~ dosahuje ekonomicky koeficient hodnoty 43 (tab. 2). Ale
ani zde nebyly cukry zcela aeimilovany, protoze v t~eti nadob~ je piitolnno je~t~
pies 11 % z jejich puvodniho mno~CStvi. Phi tom je dnlezite, ze v prvni nadob~ je
o zo ~o so eo
Obr. 1. Monilia murmanica. - Obr. 2. Torulopsis utilis kmen 5. 5. - Obr. 3. Torulopais utilie, kmen 5. 4.
Su~ina v prubghu kultivace mikroorganiamu. Osa xl: rychloat prutoku, osa x2: hodiny kultivace, oaa y:
mg au~iny v ml aubatriLtu. Kiivka 1, 2, 3 - prvni, druh~,, tieti fermental'ni n4doba.
Hodiny kultivace
0 I
13 I
17 I
21
35 I
40 ~
47 59 I
65
70
Nudoba
Piitok aubatr~tu v ml~hod.
280 234 244
Cukr mg v 1 ml
1
8,6
8,9
-
13,1
9,2
-
7,2
6,6
6,9
6,6
2
5,9
7,2
-
8,5
5,8
6,3
6,3
4,6
4,6
4,8
3
5,3
4,9
5,3
6,6
4,8
2,6
3,0
2,6
2,6
2,2
Tgkavg kyaeliny mg v 1 ml
1
0,2
-
-
-
-
-
-
0,2
-
1,3
2
0,4
-
-
-
-
-
-
0,3
-
0>2
3
0,5
-
-
0,8
0,3
-
-
0,2
-
0,2
Ekonomickv koeficient
2
40,8
37,9
40,5
38,7
38,7
3
~
43,3
43,0
43,3
40,5
41,8
J
I
42,3
41,9
40,7
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
jib poml'rnl; nfzka koncentrace cukru (28 % puvodniho mnozstvi), v druh~ nadoby
pouze 24 % puvodniho mnozstvf. Cllromatograficka analyse nam ukazala,Ce
z druh~ nadoby piechazf do tieti nadoby vedle arabinosy i xylosa a galaktosa,
v t~etf fermentaL~nf nadoby pak xylosy podatatn~ ubyvan Koncentrace galaktosy
se v~ak nem~nf. To dokazuje, ze za danych experimentalnfch podmfnek projevuje
tento kmen mnohem men~f schopnost asimilovat xylosu a galaktosu vubec, anebo
tem~l? vubec neasimiluje. Je zde nutno zduraznit, ze tento kmen nebyl piedb~~cn~
adaptovan na galaktosu a phi jednorazovych kultivacich take xylosu asimiloval ve
srovnanf a ostatnimi nami studovanymi kmeny podstatnl/ pomaleji.
T~kav~ kyseliny jsou asimilovany ve stejn~ mfte jako pii piedchozf kultivaci.
V 70. hodin~ zustava v prvnf fermenta~nf nadoby 65 % puvodn5 pritomnych ky-
selin, v druh~ a v tietf nadoby 10 % puvodnfho mnozstvf.
I u tohoto kmene jsme zjistili aglutinaci, dulezit~ v~ak je, ze b~hem kultiv~,ce
tato aglutinace mizi a v 55. hodin~ jiz kultura nejevf znaky aglutinace. Av~ak ani
za t~chto podminek se nelep~f vyt~zky.
HraniL~nf prutokova rychlost, pti nfz dochazf prakticky k ilpln~ asimilaci tech
cukru, na n~z byl kmen p~edem adaptovan (tedy vyjma arabinosy a galaktosy),
je 244 az 280 ml~hod. pri syst~mu trf nadob (celkovy objem 3 litry).
Kultivace Torulopsis utilis kmen ~. 4
Stacionarnf kultivace probfhala obdobn~ jako v prede~lych kultivacich. Byla
zahajena pri su~in~ 0,6 mg~ml a trvala 11 hodin, kdy bylo dosazeno su~iny 5 mg~ml.
Hodiny kultivace
9 19 I 34
39 I
43
N~doba
piitok substr~tu v ml~hod.
230 330 360
Cukr mg v 1 ml
1
3,4
5,3
3,0
4,3
-
2
1,3
0
0
1,3
-
3 I
0
0
0
0
0
Tgkavg kyaeliny mg v l,ml
1
-
-
0,4
-
-
2
-
-
0,2
0,4
-
3
-
-
0,2
-
0,2
Ekonomicky koeficient
2
43,5
45,8
3
49,2
45,3
46,5
J
42,3
42,7
Obrazek 3, 6a, 6b a tabulka 3 ukazujf shrnute vysledky z prutokov~ kultivace.
Po zahajenf prutoku pri piftoku 230 ml~hod. dochazf v prvnf fermentaL~nf nadoby
208
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
~~
~^ ~ ~ i
_ ~ .~ ~'~
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
MA,F,A
G
GA
F1 F2 F3 F1 F2 F3 F1 F2 F3 F1 F2 ST
0 0 13 13 21 21 35
F3 F1 F2 F3 F1 F2 F3 F1 F2 F3 ST ST
35 47 47 59 59 70 70
Prubeh asimilace cukrii Torttloysis utilis, kmen e.:i.
Osa s: hodinp kulti~-ace, Fi-F-;-F3: prvni, druha, tieti fermenta~ni nadoba. ST - standardni rozbok gzilaktoa~-, glukos~-,
,.#n u menice kationtu. Vzhledem k jednodu~~i pi?ipravc pi?idavame proto mcnic kationtu do
agarove pudy ji~c pied sterilisaci.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Vysledky a diskuse
Vysledky orientaL~nfho stanovenf iontov~ho charakteru plotnovymi testy u zna-
mych antibiotik 'sou uvedeny v tabulce 1 a 2. Na agarov~ pudgy s m~niL~em kationtu
je zteteln~ zmen~enf inhibiL~nfch zon u antibiotik zasadit~ho, p~fpadn~ amfoterniho
Tab. 1. Plotnovg testy a mgniL~em kationtu ROA v Na-cyklu
a a mgnibem aniontu Fluka STG v Cl-oyklu
Agarovg blobky s roztoky antibiotik. Velikost inhibiiSnich zon je uvedena v mm a ka~d$~ udaj je prumgrem
z 10 hodnot
Antibiotikum;
Stiedni agarovA vrstva
s mgniL~em kationtu
Stiedni agarov~ vrstva
a mgnibem aniontu
iontovy charakter
bez mBniL~e
a mgniL~em
bez mgnibe
s mgnitem
iontu
iontu
iont$
iontu
Streptomycin; zAea.dity
25,8
0
22
20,1
(Wakeman a Schatz 1945)
Viomycin; z4sadity
20,7
0
19,9
15
(Haskell a sp. 1952)
Neomycin; z~sadity
19
9,4
20
15,1
(Wakaman a Lechevalier
1949)
Chlortetracyklin; amfoterni
38,6
13,6
22
18,2
(Van Dyck a De Somer 1952)
Oxytetracyklin; amfoterni
39
10,2
24,6
22,5
(Regna a Solomona 1950)
Aktinomycin B (1055);
slabg z4sadity
25,5
17,2
21,3
21,2
(Wakeman 1954)
Aktinomycin 154;
slabg z~sadity
28,4
17,7
20,2
20
(Wakeman 1954)
D-chloramfenikol; neutr~lni
33,9
32,6
28,7
16,5
(Bartz 1948)
Penicilin; kysel~
24,9
25,5
31,5
0
(Fleming 1948)
Tab. 2. Plotnovg testy s mgni5em kationtu ROA v Na-cyklu a s mgniisem aniontu Fluka STG v Cl-cyklu
Agarov~ b1oL~ky s vyrostlymi aktinomycetami. Velikoat inhibi5nich zon je uvedena v mm a kaEdf~
udaj je priimSrem z 10 hodnot
ProdukL~ni aktinomyceta
Stredni agarov~, vratva
s mgniL~em kationtu
Stiedni agarov~ vrstva
s mgni5em aniontu
(antibiotikum)
bez mgni5e
s mgni5em
bez m5ni5e
a mSniL~em
I
iontu
iontu
iontu
iontu
Streptomycea griaeus
32,7
0
23,7
22
(streptomycin)
Str. aureojaciens
34
10,1
24,4
20,1
(chlortetracyklin)
Str. rimoaua
33,4
7
24,7
23,1
(oxytetracyklin)
Streptomyces 5is. 1055
26,1
14,9
24,1
24
(aktinomycin B)
Streptomycea 5is. 154
28,6
22,4
29,1
28,9
(aktinomycin 154)
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
charakteru, zatim co u antibiotika neutralniho charakteru (D-chloramfenikol) a u
antibiotika kyseleho charakteru (penicilin) zmenseni inhibicnich zon nepozorujeme.
Na pude s menicem aniontu nebyla u penicilinu pozorovana zadna inhibicni zona,
i kdyz u kontroly byla inhibicni zona pomerne velika. ~astecne zmenseni inhibicnich
zon na pude s menicem aniontu bylo pozorovano tez u antibiotik, jez nemaji kysely
charakter.
U meniee kationtu jde pTevazne o vymenu iontu, takze zmenseni velikosti inhi-
bicnich zon pozorujeme pouze u antibiotik zasaditeho nebo amfoterniho charakteru.
U menieu aniontu se vsak vedle vymeny aniontu uplatliuje do znacne miry tez ad-
sorpce (mid a sp. 1954), cimz muzeme vysvetlit castecne zmenseni inhibicnich zon
i u antibiotik, jez nemaji kysely charakter.
Byla vypracovana metodika orientacniho stanoveni iontoveho charakteru nezna-
mych antibiotik testovanim na plotnach, obsahujicich agarovou vrstvu s jemne
zrnitym menicem iontu. Jako meniee kationtu pouzivame preparatu ROA. Z :menieu
aniontu se osvedcil preparat Fluka STG.
Bartz, Q. R.: Isolation and characterization of chloromycetin. J. Biol. Chem. lit : 445, 1948.
Fleming, A.: Penicillin. London 1946.
Haskell, T. H., Fusari, S. A., Frohardt, R. P., Bartz, Q. R.: The chemistry of viomycin. J. Am. Chem.
Soc. 74 :599, 1952.
Regna, P. P., Solomons, L A.: The chemical and physical properties of terramycin. Ann. N. Y. Acad. Sci.
53:229, 1950.
Severa, Z., Pec~,k, V., Hoffman, J.: Prumyslova isolate latek na m~nicich iontu. Chemicky prumysl
4:223, 1954.
~evcik, V.: ~vod do biochemicke analyst' mikroorganismu. N~SAV, Praha 1954.
~evcik, V., Podojil, M., Vrtiskova, A.: Pouziti papirove chromatografie pr"i vyzkumu novych antibiotik.
~s. mikrobiol. 2 : 1 i 5, 195 i .
`mid, J a kolektiv: Menke iontu, jejieh vlastnosti a Pouziti. SNTL, Praha 1954.
Van Dyck, P., De Somer, P.: Production and extraction methods of aureomycin. Antib. Chemother. 2 : 184,
1952.
Waksman, S. A.: Actinomycin. I. Historical-nature and cytostatic action. Antib. Chemother. 4 : 502, 1954.
Waksman, S. A., Lechevalier, H. A.: Neomycin, a new antibiotic active against streptomycin-resistant
bacteria, including tuberculosis organisms. Science 109:305, 1949.
Waksman, S. A., Schatz, A.: Streptomycin-origin, nature, and properties. J. Am. Pharm. Assoc. 34
2 i 3, 1945.
OpHeHTHpOBOL1HOe OnpeJ;eJIeHHe HOHHOPO XapalcTepa aHTHrOHOTHI{OB C nOMOLL~bIO
TOCTOB Ha nJIaCTHH1SaX arapa
bbl~Ia paapa6oTaxa nleTOAHKa opxexTxposovxoro oxpeAe~nexHH c xoMOU~bIO TecTOB xa arape
xoxxoro xapaKTepa xexssecTxbtx axTx6HOTxKOS. B ocxosxylo cpe,~y c arapoM mbI BK~Ia,~blBaeM
6noxx arapa c paapoculHMHCx aKTxxoMxgeTanlx H aauxxaeM cpe,~o~I c arapoM x KaTxoxo6MexxblM
aRcop6exTOM ROA xnx c axxoxo6MexxblM a~cop6exTOM Fluka STG. II.nacTxxlry arapa c xoxo-
xaMexxTeneM MbI aa~IHSaeM csepxy esoeM cpeRbl c arapoM, aapaxcexxoli Mxxpo6oM. Ogexlcy MbI
xpoHasoAHM cpasxxsax ~xaMeTpbl aox yrxeTexxH nocne 18-Yacoxo~I Hxxy6agHH xpx 37 ?C
H cpeAe c xoxoxsMexxTeneM - c ~HaMeTpaMH aox yrxeTexxx B KoxTponbxo# vacTH xsacTHxKx,
6e3 HOHOH3M8HHTe7Ix. 11eCMOTpx Ha T0, YTO 3Ta McTO~HKa McBee T04Ha, `IeM O~bI9H0 xpHMOHx-
IOx~H~ICx 6yMaHtHbI~l 37IeKTpOI~Ope3, OHa x0 CBOei~i HpoCTOTe H 6bICTpOTe yJ~06Ha Jj 7IH xep BbIX H3~Hpa-
TeJIbHbIX xpo6.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
A Test for Determining the Ionic Character of Antibiotics by means of Agar Plates
V. ,S~ev~ik and M. Podojil
Summary
A test was elaborated for determining the ionic character of unknown antibiotics by means of agar
plates. Agar blocks with mature actinomycetea are placed in the basic agar medium, over which an agar
medium containing cation exchange resin ROA or Fluka STG anion exchange resin is poured. Agar
medium inoculated with a micro-organism is then poured over the agar medium containing ion ex-
change resin. The results are evaluated by comparing the averages of inhibition zones obtained after
18 hours' incubation at 3 i ? C in the medium containing ion exchange resin and the averages of inhibition
zones in the control part of the plate containing no ion exchange resin. Although this method is leas
exact than paper electrophoresis, it is satisfactory for use in the first selective teats because of its simpli-
city and quickness.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
G~'e.skoslovenska
M I K R O B I O L O G I E
rocnik 2. (1957) - ~. 4
Pronikani antibiotik dialysacni membranou na agarovych plotn,i,ch
VLADIMfR ~`EV~fK a ALENA VRTh`SKOVr1
Mikrobiologicke oddeleni, Biologicky ustav, ~eskoslovenska akademie ved, Praha
f~editel ustavu akademik Ivan Malek
Doslo 5. 12. 1956
Schopnost antibiotik pronikat v tale zivocichu je velmi dulezita pro posouzeni
jejich ucinnosti in vivo. Prve udaje o teto vlastnosti nam poskytuje modelovv pokus,
Tab. 1. Velikost inhibicnich zon v mm pi?i dialyse antibiotik rozpust~nych v agarovych bloccich.
Titracni pods pro streptomycin
Puda
Doba dialysy (difuse) v hod.
(agarovy
1
2 4
6
18
blocek)
-- -
A
B
A
B A B
A
B
K
Streptomycin 100 ?g/rnl
S,
18,5
15
18
15 18,5 16 ~
18
16,5 ~
20
P$
18,5
15
19
16,5 20 17,5
19,5
18
21
Sp
17,5
14
17
15 18 15,5
18
16,5
20
P?
18 ~
14
17
~ 17 17 ~ 15,:i
17,6 ~
16
LO
Viomycin 100 ?g/ml
S,
9,5 ~
4
9,5
8 ~ 10,5 ~ 8
9 ~
6
13,5
P~
10,5
6,5
11
8 11,5 8
] 1,5
10
14,5
So
11,5
6,5
11,5
6,5 11,5 7
9,5
6,5
15
Po
12,5
7,5
~
11,5
~ 7 10,5 7 ~
9
5 ~
14
Viomycin 500 ?g/ml
Sr
12
10
13,5
11 13 10
13
11
14
Pa
13,5
l0
13,5
11.5 13,5 12,5
13,5
12,5
15
So
14,5
12
15
12 14,5 12,5
14
12,5
15,5
Po
] 2,5
9,5
] 3
~ 9,6 11 ~ 9
10,5 ~
9
12,5
Neomycin 500 ?g/rnl
Sr
14
11
14
12,5 14,5 13 I
14
13
14
P~
14
12
14,5
13 14,5 14
15,5
14
15
S?
14
11,5
14,5
12 14,5 13,5
16,b
13,5
15
Pa
12
8,5
12
9,5 12,5 11
12
10
12
Erythromycin 30 ?g/rnl
S,
10,5
6
12
6 14,5 11
15,6
12,5
17,5
P~
11
E
13
7 15 12,5
16
14
17,5
S~,
7,5
5
9
5 17 7
13
10,5
16
Po
8,5
5
11
5 13,5 8,5
14
12
16
A -agarovy blocek bez membrany (difuse).
B -agarovy blocek s membranou (dialysa).
K -agarovy blocek ponechan na agarove plotna do pi?istiho dne.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
kterym stanovime pronikanf antibiotik celofanovou membranou. Abychom tyto
poznatky mohli zfskat jiz v dob~, kdy mama produk~ni aktinomycetu na agarovych
plotnach, vypracovali jsme jednoduchou testovacf metodu. Pouziti uvedene plot-
nove metody ma site ur~ite omezenf, av~ak vzhledem k moznosti zpracovat v kratk~
dob~ pom~rn~ velky poet produkL~nfch kmenu je tato metoda vhodna jako jeden
z prvych vyb~rovych testu pii hledani novych antibiotik.
Material-a metody
P~2prava vzorku. Pii teatovEi pti 28 ?C na pudg S,. Bli3~i ozna~e~i standard
antibiotik a slo~eni agarovych pud je uvedeno v piedohozi prttci (~evdfk, Podojil a Vrtibkov4 1957).
Tab. 2. Velikost inhibibnich zon v mm pii dialyse antibiotik rozpulitbnych v agarovych b1oL~afch.
Titrabni puda pro chlortetracyklin
Puda
Doba dialysy (difuae) v hod.
(agarovy
~
1
I
2
4
6 I
18
b1oL
ek)
A I
B
A
I B
A I B
A
B
K
Chloramfenikol 100 ?g~ml
S1
26
22,5
28
25,5 29 27,5
30
29
30,5
P~
28
24
.29
27 30 - - 29
31
29
31
So
27
25,5
30
27 31,5 30
32
30,b
31,5
Po
24
23
27
I 25 28,5 26,5
29
28,5
29,5
Aktinomycin B 50 ?g~ml
S,
19,5
0
20
11,5 21 17
21
17,5
21,5
P~`
18
0
19
10,5 20 14,5
20,5
16
20
So
20
0
21
13,5 22 15,5
21,5
18
21,6
Po
20
0
20,5
20 21 16
21,5
18,5
22
Chlortetracyklin 100 ?g~ml
S1
20,5
16,5
26,5
22 27 22
28
23,5
27
P~`
23
15,5
24
18,5 26 21
25
22
26
So
27
19,5
28
22 28,b 24,5
29
25
28
Po
25,5
18
26
21,5 26 23
26,5
24
27,6
Oxytetracyklin 25 ~, g~ml
S1
17
7
19
11 19,5 15,5
20
17
20,6
P~`
12
6
15
9 18,5 -10,5
18
14,5
18
So
16
6
19,5
14 20 5 17,5
22
18
21,b
Po
16
7
19
12,5 I 20,5 17,5
22
19
21
Oxytetracyklin 100 g. g~ml
S1
22,5
11
24
17 25 22
26
22
26
P~`
20 I
8
23
15,5 24 20
25
20,5
24,6
So
23
17
24,5
22 26 24
27,b
24
27
Po
23,5 I
18 I
25
25 26 22
28,5
23,5
28,6
A -agarovy b1oL~ek bez membrRny (difuae).
B -agarovy b1oL~ek s membr~nou (dialysa).
K -agarovy blo5ek ponech~n na agarovy plotng do pii~tiho dne.
Pracovn2 postup. Teat, jfm~ zji~tiujeme pronik(ini antibiotik dialysaL~ni membrbnou, prov~.dime na
velkych sklengnych mis~ah 35 X 35 cm s agarovou pudou pro difusni titrace atreptomycinu nebo chlor-
tetracyklinu, zaoL~kovanou teatovacfm mikroorganiamem Bacillus aubtilza ATCC 6633 (~evbik 1954,
Hera 1955), na nib klademe btverebek dialysaL'n{ membr~r-y 1 x 1 em (vyrobce Kalle u. Co., NDR);
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
na membranu polozime korkovrtem vyriznuty agarovy blocek s vyrostlou aktinomycetou nebo s rozto-
kem antibiotika. Agarove blocky a dialysacni membrany snimame s plotny v ruznych casovych inter-
valech (1, 2, 4 a 6 hod.) a plotny inkubujeme v thermostatu 18 hod. pri 28 ?C. Po inkubaci odcitame
prumcry inhibicnich zon.
Tab. 3. Velikost inhibicnich zon v mm pri dialyse antibiotik u aktinomycet na agarovych bloccich
na pudg Sl
i
Ti
i
Doba dialysy (difuse) v hod.
Produkcn
aktinomyceta
tracn
pudg
1
- ----
2 4 6 K
A
B
A
B A B A B
Streptomyces
STM
21
18,5
22
21
23
21
23
22
23
griseus
CTC
12,5
10,5
15
13
18
16
18
17,5 ~ 17,5
S
10
STM
21,5
0
22
13,5
23
17
23
18,5
24
treptomyces
5/5
CTC
20,5
5
20
10
21
16,5
21
_
17 ~ 21,5
S
154
STM
20
0
21
7
21
15,5
21
16 22
treptomyces
CTC
17,5
0
18,5
10
19,5
15
20
15,5 20
S
607
STM
20
0
20,5
6,5
21
15
21,5
15 ~ 22
treptomyces
CTC
17,5
0
18,5
8
20
14
20,5 '~
17 ~ 21
Streptomyces
aureofaciens
CTC
20
8
23
15
20
20
26
21
26
I i
A -agarovy blocek bez membrany (difuse).
B -agarovy blocek s membranou (dialyse).
K -agarovy blocek ponechan na agarove plotny do pii~tiho dne.
Titracni puda: S'.CM -pro streptomycin; CTC -pro chlortetracyklin.
Staii kultur aktinomycet: 23 dny.
Pro kontrolu ucinnosti antibiotika v agarovych bloccich byly blocky kladeny na agarovou plotnu bez
membrany a snimany v tych~c intervalech jako u blocku s membranou, pi?ipadnc byly blocky ponechany
na agarovych plotnach po celou inkubacni dobu.
Vysledky a diskuse
Rozdily mezi velikostmi inhibicnich zon u agarovych blocku s dialysacni membra-
nou abez dialysacni membrany jsou uvedeny v tabulce 1 a 2 (antibiotika rozpous-
tena vagarovych bloccich). Velikost inhibicnich zon je vetsinou primo zavisla na
dobe dialysy nebo difuse. Inhibicni zony u agarovych blocku s membranou jsou
ponekud mensi nez a tychz blocku bez membrany. Podobne vysledky byly ziskany
u agarovych blocku s vyrostlymi aktinomycetami (tab. 3).
V pripade, ze u agarovych blocku s dialysacni membranou se neobjevi inhibicni
zony a u kontrolnich blocku bez membrany jsou inhibicni zony pomcrne male, nelze
jeste rici, ze antibiotikum neni schopno pronikat dialysacni membranou. Dia,lysacni
membrane je totiz urcitou zabranou pri pronikani antibiotik.
Byla vypracovana jednoducha testovaci metoda pro stanoveni schopnosti pronikat
dialysacni membranou a neznamych antibiotik na agarovych plotnach.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Literatura
Hess, J.: Stanoveni u~innoati atreptomycinu a dihydroatreptomycinu difuani metodou na kovovych plotn~flch.
Preslia, 27:49, 1955.
~evbik, V.: Lfvod do biochemicke analyay mikroorganiamu. NL~SAV, Praha 1954.
~evbik, V., Podojil, M., Vrti~kovh, A.: Pou~iti papirove chromatografie phi vyzkumu novych antibiotck.
~s. mikrobiologie 2:175, 1957.
IIpOH13ICHOBeHI3e aHTIi613OTI3HOB ilepe3 RuaJI133a1~13OHHylo HJIeHHy Ha HJIaCTI3HHax
arapa
CII0006HOCTb HexaBeCTHbiX aHTI3CHOTI3KOB HpOHHH3Tb *~epea Axanxaauxoxxyio nsexxy Mbi
OHpeJZeJIHeM Ha arape TaK, iITO Ha HJIaCTHHKy aPapa, aaCeaHHyIO TOCT-MxHpOGOM, HJIaJ{eM KBaJ~pa-
THH J{Na7IHaaLjI30HH01~ HJIeHHH, Ha HOTOpyIO HJIaJ{eM 6JIOH aPapa C paapOCHIHMFiCA aHTI-IHOMLIL~eTaMI3.
~JIH HOHTpOJIH MbI KJIaJ~eM ~JIOH aPapa C aKTLIHOMHI(eTaMH HpHMO Ha aaCBHHHyIO cpeAy, He HoA-
HaaAblBas J{Ha~HaauxOHHOfI HseHHx. tlepe3 6 sac. npH na6opaTOpxoli TeMnepaType Mbi cxxMaeM
~7IOHH aPapa K J~HaJIHaaL~HOHHbie IIJIeHKH, K IIJIaCTHHHy aPapa IIOMeHjaeM Ha 1g iIaC. B TepMOCTaT
HpH 28 ?C. IIpoxI3HHOBexxe aHTH6xoTHxa gepea AxanxaauHOxxyio H~exxy HpoxBnxeTCx aoxoN
yrH0T8HI3fi Ha HJIaCTI3HKe aPapa.
The Permeation of Antibiotics through a Membrane for Dialysis on Agar Plates
V. ~Sevc~ik and A. VrtiJlcovf
Summary
The ability of unknown antibiotics to permeate a membrane for dialysis is determined on agar plates
by placing a square of membrane on an agar plate inoculated with the test micro-organism and covering
it with an agar block with a fully grown culture of the actinomycete. An inoculated agar plate on whioh
an agar block with a mature culture of the actinomycete is placed, without an intervening membrane,
serves as the control. After leaving for six hours at laboratory temperature, the agar blocks and ultra-
filters are removed and the plates are incubated in a thermostat for 18 hours at 28? C. Permeation of the
antibiotic through the membrane is evidenced by an inhibition zone on the agar plate.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Kratka puvodni sdeleni
Sporulace bacilu. V.
Inhibice tvorby spor cystinem u nekterych zastupcu rodu Bacillus
VLADIMfR VINTER
Mikrobiologicke oddeleni, Biologicky ustav, ~eskoslovenska akademie vcd, Praha
l~editel ustavu akademik Ivan Malek
Doslo 22. 2. 1957
Pii studiu Sporulace mikroorganismu Bacillus megatherium jsme zjistili, rCe pi?idani cystinu (1.10-s M)
do kultury pied sporulaci naru~i tvorbu spor a omezi pievod vapniku do sporulujicich bungk (Vinter
1957). Pova~COVali jsme za nutne si ovgi?it, zda k tomuto jevu dochazi i u jinych bacilu a zda jde tedy
o jev obecncj~i. V Leto praci popisujeme charakteristiku inhibice tvorby spor cystinem u dalsich zastupcu
rodu Bacillus, hlavne skupiny Bacillus eereus.
Tab. 1. Inhibice tvorby spor a pievodu vapniku do bungk cystinem u ruznych zastupcu rodu Bacillus.
Obsah vapniku je vyjadi?en v mg vapniku na 1 mg celkoveho dusiku bungk. YJdaje v zavorkach v;yjadi?uji
procento spor v kultuie a jejich charakteristiku. V tabulce jsou pro zjednoduseni oznaceny n.ormalni
spory zkratkou S, ?defektni spory" DS a praespory P
Obsah vapniku v bunkach
Mikroorganismus
Kontroly bez cystinu
Kultury s cystinem
Staii kultury v okamrCiku piidani cystinu
v hod.
Pied
Po
sporulaci
sporulaci I
9
10
11
12
B.cereus X
0,0037
0,0196
0,0029
0,0030
0,0028
0,0035
(0)
(86,6 % S)
(< 5 ?,/o P)
(< 5 % P)
(< 5 ?,~o P)
(< fi % P)
B.eereus
0,0053
0,0337
0,0114
0,0078
0,0064
0,0064
(0)
(87,9 % S)
(28.5 %
(20.5 ?'o
(21.2 ?o
(1~'>2
P-DS-S)
P-DS)
P-DS)
P--DS)
B. mycoides
0,0053
0,0350
0,0280
0,0106
O,OOi2
0,0045
(0)
(89.7 % S
(79,3 %
(51,5 ?,/o
(26.1 ?o
(IE~'.8 %
+ volne
DS-S)
P-DS-S)
P-DS)
P--DS)
spory)
B. mesentericus
0,0045
0,0433
0,0076
0,0043
0,0041
0,0042
(0)
(88.5 % S)
(< 5 %
(< 5 %
(27.8 ?o
(21.,3 ?,/o
+ volne
P-DS)
P-DS)
P-DS)
P--DS)
spory)
B. anthracoides
0,0092
0,0235
0,0218
0,0224
0,0191
0,0117
(0)
(81,3 % S)
(61.3 %
(58,9 %
(59,8 ?'o
(38,9
DS-S)
DS-S)
DS-S)
P-DS-S)
Jako modelu jsme pou~cili dvou kmenu Bacillus cereus (kmen oznaceny X byl isolovan z pudy), dale
Bacillus mycoides, Bacillus mesentericus a Bacillus anthracoides. Zpusob kultivaee, stanoveni proeenta
spor v kultuee a obsahu vapniku v bunkach jsou popsany v minule praci (Vinter 1957).
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Ve v~ech pokuaech jame piidhvali cystin (konebnii koncentrace 1.10-4 M) v hodinovych intervalech
od ukonbenf logaritmickg fhze (9. hodina kultivace) do 12. hodiny kultivace, tedy do obdobi jedng a~
dvou hodin pied zab~tkem tvorby spor. Obeah vhpnfku v buiikhch jame stanovili 12. hodinu kultivace,
t. j. pied eporulaci, a 24. hodinu kultivace, kdy byly kontrohif kultury plug vyaporulovhny a kdy je~tg
nedochhzelo k masovgj~f autolyae sporangii. B. anthracoides aporuloval pomaleji, a proto jame obsah
v6pniku v buiikhch u vysporulovanb kultury zjistili a~ 30. hodinu kultivace.
V f~sledky uvedeng v tabulce ukazuji, ~e u vbech zkou~enych bacilu do#lo po piidhni cystinu do media
k inhibici jak tvorby apor, tak pi?evodu vRpniku do bunbk. U B. mycoidea a B. anthracoides doi3lo k inhi-
bici ruzngho stupng podle toho, do jak starg kultury byl cystin piidhn, tedy k podobn~mu piipadu,
ktery jame ji'~ diive prok~zali u B. megatherium (Vinter 1957). Tento jev je pravdgpodobng zpusoben
tim, 'fie bu~iky ngkterych bacilu maji po ukonl;eni vegetativniho mno'~enf jehtg achopnost rychleji rozlo'~it
1'fiat cystinu, take bShem vlastnfho proceau tvorby apor se jib ubinek zbytktit cyatinu nebo jeho rozpa-
dov f ch produktu projevuje mnohem slabgji. U oatatnich atudovanych bacilu byl proces tvorby apor
naru~en aiing i v kulturQch, do kterych byl cyatin piidhn uE po ukonL~eni mno'~eni. U B. cereus X byla
dokonce sporulace prakticky potlalena, proto~e do 24. hodiny bylo achopno vytvoiit praeapory pouze
necel fich 5 % bungk. Praeapory i ?defektni apory" vbech uveden f~ch bacilu byly evym tvarem i optio-
kymi vlastnoatmi atejng jako u B. megatherium. (Vinter 1957).
Vyeledky ukazuji,'~e k inhibici tvorby apor cyatinem nedoch~zi pouze u B. megatherium, ale i u ostat-
nich zRstupcu rodu Bacillus a'~e ae tedy pravdgpodobng jedn~ o obecngj~i zhkonitoat narulenf tvorby
apor bacilu.
Vinter, V.: Sporulace bacilu. IV. Ovlivni;ni tvorby apor Bacillus megatherium cyateinem a cystinem. ~s.
mikrobiol. 2 : 80, 1957.
Cnopoo6pasosaxHe y 6au>a.a~l. V.
IIoRasnexHe uHCTxxoM o6paaosaxxR cnop y xexoTOpbax npeAcTasxTene# po~a Bacillus
B. Burimep
PeaioMe
Y nATx npeRCTasxTene# poAa Bacillus (2 iuTaMMa Bac. cereus, Bac. mycoides, B. mesentericus
x B. anthracoides) Mbi nposepxnx soaMOxcxocTb xapyiuexnx cnopoo6paaosaxxx nyTeM npx6as-
~exHx uxcTxxa (1.10-4 M) nepeA xa~anoM aTOro npouecca. Mbt ycTaxosx~cx,vTO npx6asnexRe
uxcTxxa sbtabiaaso Mopc~o~corx~ecxxe xapyiuexxx o6paaosaxxR cnop, orpaxxeexxe nepexoAa
xanbunx s cnopoo6paayioulxe xneTxx x Raxce yTpaTy xneTxaMx cnoco6xocTx x cnopoo6paao-
saxxio.
Sporulation of Bacilli. V.
Inhibition of Spore Formation by Cyatine in Some Members of the Genus Bacillus
V. Vinter
Summary
The possibility of inhibiting spore formation by adding cystine (1 . 10_aM) prior to sporulation was
investigated in five members of the genus Bacillus (two strains of B. cereus, B. myocoidea, B. meaente-
ricua and B. anthracoides). It was found that the addition of cystine led to a disturbance in the morpho-
logy of sporulation and to a decrease in the transfer of calcium to sporulating cells, and sometimes to
loss of ability by the cells to form spores.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Moznost prenosu mikroorganismu metamorfosou pakomara
Chironomus pl-unaosus
OLEG LYSENKO
Odd0leni patologie hmyzu, Biologicky astav, ~eskoslovenska akademie v~d, Praha
l~editel astavu akademik Ivan Malek
Doslo 28. 2. 197
Otazka pTenosu mikroorganismu metamorfosou dvoukiidleho hmyzu, a to hlavng much, byla v minu-
losti intensivnts studovana, avsak nebyla dosud jednoznacn0 rozi?esena. Ngktei?i autoii (Ledingham,
cit. Tebbutt 1913, Cao 1906, Graham-Smith 1912a, b, Bacot 1911, 1914, Gosio 1920, Ostrolenk a Welch
1942) takovou moznost potvrzuji, jini (Nichols 1912, Tebbutt 1913 a Wollman 1921) ji popiraji.
V posledni dobg dokazuji Brinley a Steinhaus (1942), ze se mikroorganismy pienaseji metamorfosou
pakomara Chironomus plumosus. Larvy pakomara p~stovali v bazenu, ktery infikovali mikroorganismem
Serratia marcescens a u vyletujieieh dosp~leu tuto bakterii op0t prokazali.
Obr. 1. Chovne zacizeni pro sledovani vlivu metamorfosy larev vodniho hmyzu na mikroorganismuy.
A - chovna nadoba s vodou, B - sklen5na nalevka, D - sklen0ny valecek nahoie uzavi?eny gazou
pro sb~r imag, E - provzdusovaci zai?izeni, F - nadoba s desinfekcnim roztokem, G - zatf;mn~ni,
H - poresni vzduenici kostka. C - spojovaci valecek,
Ze vsech uvedenych praci jasn5 nevyplyva, zda slo skutecng o pravy pi?enos nebo jen o sekundarni
kontaminaci jiz vylihlych imag. Vzhledem k tomu, ~e je dulezite vr5d0t, zda dosp0li komari jsou schopni
letem po okoli roznaset infekcni agens z prostredi sveho larvalniho zivota, jimi jsou v0tsinou nekontro-
lovane odpadove vody, zjistovali jsme op0t, zda dochazi u pakomara k pravemu pi?enosu bakterii ;jejich
metamorfosou. Abychom se vyhnuli nedostatkam, jet se vyskytovaly v predchozich pracich, sestrojili
jsme jednoduchy piistroj, ktery do znacne miry vylucuje moznost sekundarni kontaxninace dosp~lych
pakomarax.
Larvy Chironomus plumosus jsme lovili v eutrofnich rybniccich v okoli Prahy a ve Vltava a krmili je
autoklavovanou suspensi kvasinek. Jako modelovych mikroorganismu jsme pouzili Salmonella enteritidis
var. danizs, Streptococcus faecalis NCTC 6783 a Eseherichia coli, ktere jsme dokazovali na Wilson-Blaie-
rov5 vizmutovem agaru (Sedlak 1955) na media s azidem sodnym Difco B 442 ztuzenym 1,5 ?~ agaru
a na Levinove agaru Difco B 5 (Difco Manual 1953). Jako pomnozovacich tekutych med jsme pouzili
masopeptonoveho bujonu a zivneho prostredi Bacoo Brilant green bile 2%.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Chovna aparatura. Piiatroj je achematicky znitzornSn na obrhzku 1. V chovng mince o prumgru 150 mm
a 75 mm vyaokg (A) je infikovanti, voda, v ktere rCiji larvy a prodgltivaji zde svoji metamorfoau. Obsah
kysliku je zvyl3ov~n probubl~v~nim vody atlaL~enym vzduchem, ktery je pi?ivRdgn do chovng milky
sklengnou trubici (E) zakonbenou por8ani koatkou (H). Spodni L~tiat chovng aparatury je zatemnSna
bernym papirem (G). Image, kter4 vyletuji z kukel, jaou vt#bena avgtlem, strhli,v~na proudem vzduchu
a putuji n~levkou (B) vzhuru do aklengn~ho v~leL~ku (D), kde se shromatduji. V~,lel'ek se ahromti~dg-
nymi imagy jame ka'~dy den vymgiiovali a Imaga z ngj brali na vybetieni. Aparaturu je mono pohoding
aeatavit i rozlo'~it a pokus kdykoliv autoklhvovhnfm bezpebnS zlikvidovat. Probubl~v~ni vzduchu mimo
obohacov~ni vody kyslikem zpusobuje i slaby pietlak uvniti? tohoto zaiizeni, bim~ ani~uje mo'~noat
kontaminace z okoli a ztiroveiY proud vzduchu od zdola vzhuru zabraiYuje imagum ntLVrat k infikovan8
vodg a tak sekundtirni kontaminaci.
Vlastni pokusy probihaly souL~asnS ve btyiech piistrojioh. Ka~d~ chovn~ nlLdoba obsahovala 3b0 ml
vodovodni vody a 50 larev. Do vody v jednotlivych n4dob~ch jame piid(tivali suspensi 24 hod. kultury
modelovych mikroorganismu (Salmonella enteritidas, Streptococcus faecalia a Eacheriehia cola) v takov~
koncentraci, aby se pobet bakterif pohyboval v rozmezi 106 a~ 106 bungk v 1 ml vody. PoL~et bakterii
jame denng zjibtiovali plotnovou metodou na piislu~n~m selektivnim mediu a pia ubytku jame pi?idRvQnim
suspense udr'~ovali mnoiatvi bakterii na uveden~m pobtu. Jedna ze btyi? n~dob jako kontrola nebyla
infikovhna. Na plotniLeh byly odebit~ny jenom typickg kolonie.
Z kukel vyletujici image byla narkotisovhna gtherem a vylieti?ovELna na pi?itomnost modelovych
mikroorganismu v pomnotovacich mediich. U ka~deho Imaga jame vyl;etiovali v obou mediich jak jeho
povrch, tak i tbini obsah. Nejprve jame opltLChli povrch pakomhra piimo ve zkumavice a pomno'~ovaci
pudou (napied v masopeptonovem bujonu a potom v brilant green bile). Potom jsme na sterilnim pod-
lotnim sklibku imago asepticky lancetou rozdrtili a 5tist tglniho obsahu nass~li do aklengng kapil3ry.
Hrot i s nasati,tym obsahem jame ulomili do zkumavky (10 x 100 mm) s 3 ml pomno~ovaci pudy. Media
byla inkubovtina 2 dny pia 37 ?C a potom je~tS 7 dni pia laboratorni teplotg. Obsah zkumavek, v kterych
se projevil rust, jsme oL~kovali na jednotlive aelektivni pudy a masopeptonovy agar.
Pii dvojim opakov4ni bylo vyl;etieno 169 imag a z nich jenom u 15, t. j. u 9 % byly prok~zRny mikro-
organismy; uk~zalo ae, pie to byly jen bg'cne vzdul;ne saprofytick8 mikroorganiamy (Sarcina ,flava,
S. lutes, Bacillus aubtilia a pod.). ~`lo ziejmg jen o sekundhrni kontaminaei phi lihnuti imag nebo pi?i
manipulaci. Modelovg mikroorganismy nebyly nikdy proki#z~ny. V dalliich pokusech v tomtb'~ uspo-
iud~ni jame doapgloe bez narkotisace a dallii manipulate pi7mo vhodili do pomno'~ovacich media. Ani
v tomto piipadg jame nikdy nezjiatili piitomnoat modelovych mikroorganiamu.
Nape vysledky tedy ukazuji, pie metamorfosou u pakomhru neprochtLZi ani jeden z pou~itych mode-
lovych mikroorganismu (Salmonella enteritidia, Streptococcus faecalis a Escherichia cola). Rovng~ Woll-
man (1921), ktery pracoval s mouchami, poukazuje na to, ~e pi?enos mikrobu metamorfosou nenf pri-
miLrnf, ale ~e u tohoto hmyzu jde v'~dy o sekundllrni kontaminaci a~i po vylihnuti. Vysledky Brinleye
a Steinhause (1942), kteii ov?em pou~ili jing metodiky, ukazuji, 'fie pi?enos je mo~iny. Podle nal;eho nti-
zoru rozdil mezi na?imi a jejich pozorov~nimi je zpusoben prhvg pou~itou metodikou, neboti oba autoii
nevyloubili mo'~noat aekund~rni kontaminaoe vylihlych doapblcu.
Z nabich vysledku rovngl: plyne, pie mikroflora sti?eva larvy pakom{~ra se nepien~i atadiem kukly
do Imaga. Ve zdrav8 larvg jaou bakterie lokalisov~ny ve atievb, nebot proniknuti mikroflory peritro-
fickou membrhnou a atievni stgnou do tbini dutiny mtL za n~sledek smrt hmyzu, cod potvrzuji i nape
di?ivgj~i pokusy (Weiser a Lysenko 1956). Pii kukleni pak stievni obsah odch~zi v mekoniu z kukly ven.
Rovnb~ zvyl;en?~ fagocytosa ve stadiu kukly spolupusobi pia vnitini aterilitS dospSlce. Metamorfosou
mohou tedy profit jen ty bakterijni nAlezy, kterg jaou v~ztiny na tk~nS hostitele.
Z mechanismu vylgt~,ni Imaga z kukly vyplyvti, ~Ce vyl~tnuv#i imago je i na svgm povrchu sterilni.
Po roztr'~eni hibetni pokorcky se imago opirt;, o okraj hrudi kukly a poatupng se vysouk4vti ze zadelku
kukly, ani~ by se dotklo vody. Jestli~Ce vl;ak used na okraj n~drie a~ do zpevngni ki7del, dochtizi k ae-
kundhrni kontaminaci.
Pii mechanickgm zpusobu pi?enosu mikroorQanismu mu'~eme pakombry iadit jen mezi piile~itoatnu
synantropni mechanicke hmyzi plena?ebe.
Dgkuji akademiku I. Mhlkovi, Dr J. Weiserovi a dot. Dr J. St~rkovi za pi?ipominky k tgto prtLCi.
Bacot, A. W.: On the persistence of bacilli in the gut of an insect during metamorphosis. Trans. Roy. Ento-
mol. Soc. London 2:497, 1911.
Bacot, A. W.: On the survival of bacteria in the alimentary canal of fleas during metamorphosis from larva
to adult. J. Hyg. (plague suppl. 3 : 655, 1914).
Brinley, F. J., Steinhaus, E. A.: Some relationships between bacteria and savage-inhibiting insects. 1942.
Cit Steinhaus (1946).
Cao, G.: Nuove osservazioni sul passagio del microorganismi a traverso l'intestino di alcuni inaetti. Ann.
Igiene Sper. 16:339, 1906.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Difco manual. Difco laboratories. Detroit 1953.
Gosio, B.: fiber die Verbreitung der Bubonenpesterreger durch Insektenlarven. Arch. Sehiffs. Trop. Hyg.,
29 : Beiheft 1; 134, 1925.
Graham-Smith, G. S.: An investigation of the incidence of the microorganisms known as non-lactose fermen-
ters in,flies in normal surroundings and in surroundings associated with epidemic diarrhoea. Oast Ann.
Rept. Local Govnt. Bd., Supp. Rept. Med. Officer 1911-1912 304, 1912a.
Graham-Smith, G. S.: An investigation into the possibility of pathogenic microorganisms taken up by the
larva and subsequently distributed by the ,fly. 41st Ann. Rept. Local Govnt. Bd. Supp. Rept. Med.
Officer 1911-1912:330, 1912b.
Nichols, L.: The transmission of pathogenic micro-organismus by flies in Sain Lucia. Bull. Entomol. Res.
3:251, 1912.
Ostrolenk, M., Welch, H.: The housefly as a vector of food poisoning organisms in food producing establish-
ments. Am. J. Publ. Health 32:487, 1942.
Sedl~k, J.: Enterobaeteriaeeae. St. zdrav. nakl., Praha 1955.
Steinhaus, E. A.: Insect microbiology. Comstock Publ. Co., Ithaca, N. Y. 1946.
Tebbutt, H.: On the influence of the metamorphosis of Musca domestics upon bacteria administered in the
larval stage. J. Hyg. 12:516, 1913.
Weiser, J., Lysenko, O.: Septikemie bouree morusoveho. ~s. mikrobiol. 1 : 216, 1956.
Wollman, E.: Le role des mooches dana le transport de Bermes pathogenes etudie par la technique des elevages
aseptiques. Comt. Rend. Hebdom. Acad. Sci., Paris 72:298, 1921.
B08M0?IfHOCTb IIepeHOCa MIII{p0~OOB i3epe3 MOTaMOp(~03 MOTbIJIH ChITOnOmUS plUn108U8
0. /7~,tcercho
PealoMe
BbIJIO ycTaxoBnexo, vTO cnyxcHBluHe B HauecTBe MoAe~IH MHxpo6bl Salmonella ente:ritidis,
Streptococcus faecalis H Escherichia coli xe cnoco6xbl conposoxs~aTb MOTbIJIR Chironomus
p1llmOSUS aepe3 eP0 M0T3MOp(~03. BbIJIyHHBUIUeCR B3pOCJIble HMarO, JIHYHHHH HOTOpbI:~C iHHJIH
B 3apa}HeHHO$1 CpeRe, OHa3bIBaIOTCR COBepHI8HH0 CTepHJIbHbIMH Ha HOBepXHOCTH H BHyTp]4i Te.na.
e~TH MOTbI7IbI CH0006HbI HpHHHM1Tb yiIaCTHe B Hepexoce HH(~eKL1HH TOJIbHO I{aH CJIyiIa~HISe CHH-
aHTpOHHble MOXaHHileCHHe HepeHOCiIHKH.
The Possibility of Bacterial Transfer during the Metamorphosis of the Midge
Chironomus plumosus
Summary
It was found that the test micro-organisms, Salmonella enteritidis, Streptococcus faecalis and Esche-
richia coli, did not accompany the midge Chironomus plumosus throughout its metamorphosis. 7'he sur-
face and internal parts of the body of the mature imagos which developed from larvae reared in an in-
fected environment, were completely sterile when the imagos emerged from the pupa. Midges can parti-
cipate only in the mechanical transmission of infection, as chance mechanical synanthropic insect car-
riers. Explanation to figure: An apparatus for the investigation of transfer of test micro-organisme~ during
metamorphosis of water-inhabiting insects. (A: culture cup for midge larvae, B: glass funnel, I): glass
cylinder closed at top by cloth in which imagos are collected, E, H: supply for aeration, F: cup with
disinfectant, G: paper cone for maintaining lower part in darkness).
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Fredb~zna sd~leni
Vztah metabolismu ruznych uhlohydratu k produkci chlortetracyklinu
u kmene Streptomyces aureofaciens
JOSEF ROKOS a PAVEL PROCH~ZKA
Mikrobiologickg oddblenf, Biologicky uatav, ~eskoslovensk~ akademie vSd, Praha
~,editel ustavu akademik Ivan M~lek
Dodo 7. 4. 1957
Pii produkci chlortetracyklinu kmenem Streptomycea aureofaciena se vbeobecng pou'~fv~ jako zdroje
uhliku sacharosy. Nenf v~ak zn~mo, zda jejf jednotliv~ slo~iky, gukosa a fuktosa, jsou metaboliso-
v~ny stejnymi nebo odli~nymi cestami. Klein a Doudoroff (1950, 1951) se domnfvajf, ~e mikroorga-
nismua Pseudomonaa putrefaciens, b5~ing kultivovan$~ na sacharose, metaboliauje jejf jednotliv~ slo~ky
ruznymi cestami.
Tab. 1. Produkce chlortetracyklinu kmenem Streptomycea aureofaciena pii kultivaci
na pud5.ch s ruznymi cukry
(VyjSdieno v ?g chlortetracyklinu v 1 ml fermenta5nf tekutiny)
Cukr piidtivany do
Hodina fermentace
fermentaL~nf pudy
24 48
72 96 I 120
Sacharosa
160
510
890
1210
1260
Fruktosa
180
640
900
1070
1180
Glukosa I
100
140
370
520
490
Tab. 2. Prubgh pH a mno'~atvf nevyu~itych uhlohydr~tu ve fermenta5nf pudg pii
kultivaci kmene Streptomyces aureofaciena
(VyjSdieno v mg monosacharidu v 1 ml fermentaL~nf tekutiny)
Cukr piid(LVany do
Hodina fermentace
fermenta5nf pudy
- 0 I 24 I 48 72 I 96 I 120
pH
Sacharosa
Fruktosa
Glukosa
6,90
6,90
6,90
6,62
8,73
6,19
6,41
6,68
6,23
6,28
6,53
6,14
6,25
6,62
6,50
6,70
6,91
7,45
Mno~atvf nevyu~Citych uhlohydr~tu
Fruktosa
Glukosa
30,3
30,3
29,1
23,5
23,3
12,0
17,8 I
I 6,0
13,0
0,9
8,0
0,7
Zajfmalo nas, zda k podobnemu jevu doch~zf i pii kultivaci aktinomycety Streptomyces aureofaciene,
zejm~na s ohledem na vliv jednotlivych metabolickych cest na produkci antibiotika. Nahradili jame
proto ve fermentacnf pudg (BLlfk a ap. 1956) sacharosu stejnym v~hovym mno'~stvfm fruktosy nebo
glukosy. Monosacharidy, ktere jame v koncentrovanem roztoku sterilisovali filtraci sklengn~m fil-
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
trem S 5, jsme asepticky pridavali do bank tak, aby byla zachovana stejna konecna koncentrace
zivin a objem fermentacni tekutiny jako v kontrolni pudg se sacharosou. V prub5hu kultivace na
reciprokem tiepacim stroji jsme v jednotlivych casovych intervalech stanovovali produkci chlortetra-
cyklinu, Izbytek monosacharidu a pH. Zji~tSne hodnoty jsou uvedeny v tab. 1 a 2.
Zjistili jsme, ze produkce chlortetracyklinu vmediu sfruktosou dosahuje priblizn~ stejnych hodnot
jako v mediu se sacharosou, v n5kterych piipadech hodnot dokonce daleko vys~ioh. V prostiedi s glu-
kosou dochazi ke zcela opacnemu jevu. Produkce je zde daleko niz~i nez pii fermentaci se sacharosou
ci fruktosou, pi?i cem~C cisla uvedena v tab. 1 jsou maximalni hodnoty zjist8ne v Tads pokusu. Rust
organismu je vsak pTibli~cn~ stejny, at pouzijeme kterehokoli z uvedenych cukru. Rozdilnost fermen-
taci na glukose a fruktose potvrzuje rovn~z prub5h pH a rychlost spotieby cukru (tab. 2). Dal"sun
charakteristickyln rozdilexn pTi kultivaci s ruznymi substraty je pigmentace mikroorganismu.
Tyto vysledky naznacuji moznost, ze jednotlive slocky sacharosy jsou odlisn5 metabolisovany,
pTi cemz produkce chlortetracyklinu je ovlivn5na typem uhlohydratu ve fermentacnim prostredi.
Z literatury je znamo, ze produkce chlortetracyklinu je spjata s oxydativnim st~penim cukriy kde~to
s glykolysou podstatn~ mend (Di Marco a sp. 1956, Boretti a sp. 1956). Byla-li oxydativni testa potla-
cena enzymatiekym jedem (arsenitan) a vyvolana glykolysa, byla podstatn~ snizena produkce anti-
biotika, aniz doalo k ovlivn~ni rustu organismu. Titiz autoTi dokazali, ze produkeni mycel kultury
Streptomyces aureofaciens je vybaven enzymy dvou metabolickych test, a to glykolyticke a. oxyda-
tivni, a domnivaji se, ze pro biosyntesu chlortetracyklinu je vhodna optimalni rovnovaha t~chto dvou
test. Z nasich vysledku bylo mono piedpokladat, 'ce volbou uhlohydratove sloCky lze m~nit pom~r
oxydativniho a glykolytickeho st5peni cukru. Domnivame se, ~e fruktosa je metabolisoviina vice
oxydativni cestou nez glukosa. Teto mo~nosti nasv5dcuje i dalsi pokus, ve kterem jsme pou~iili k po-
tlaceni glykolysy kyseliny monojodoctove, kterou jsme piidavali ve 12. hod. fermentace (konecna
koncentrace 2.10-' M). PTidavkem kyseliny monojodoctove jsme skutecn5 dosahli zvyseni produkce
chlortetracyklinu v pudy s glukosou na 700 g.g/ml proti 100 ?g/ml v pudgy bez kyseliny monojodoctove.
Podobn( vysledky jsme ziskali s fluoridem sodnym. Po pTidani fluoridu sodneho (10-z M) ve 12. hod.
fermentace do pudy se sacharosou se zvysila rovnS~C produkce chlortetracyklinu. PTidavane inhibitory
melt' na produkci chlortetracyklinu daleko v~tsi vliv v pocatecni dob~ fermentace (od 8. do 20. hod.)
nez v pozdbj~ich hodinach.
Uvedene vysledky se shoduji s praci Matelove a sp. (1955), kteri zjistili znacny vliv zm5n pi?ikonu
kysliku do fermentacni pudy na produkci chlortetracyklinu vranych hodinach kultivace. Je otazkou,
zda kultura Streptomyces aureofaciens nereaguje na vn5j~i zasah eitliv5ji v ranych hodinach k.ultivaco
ne~C pozd~jsich v souvislosti s mo~Cnymi zm8nami v intensitg aerobni a glykolyticke testy meta,bolismu
cukru.
BL~lik, E., Herold, M., Doskocil, J., Mrva, J.: Vyzkumna zav5recna zprava. 19.56.
Boretti, G., Di Marco, A., Julita, P., Raggi, F., Bardi, U.: Presenza degli enzimi dells via esosomono-
fosfato ossidativa Hello Streptomyces aureofaciens. Giornale di mierobiolo2ia 1:406, 1956.
Klein, H. P., Doudoroff, M.: The mutation of Pseudomonas putrefaeiens to glucose utilisation and its
enzymatic basis. J. Batt. 59:739, 1950.
Klein, H. P.: Fructose utilisation by Pseudomonas putrofaciens. J. Baet. 61:524, 1951.
Di Marco, A., Boretti, G., Julita, P., Pennella, P.: Researches on carbohydrate metabolism in Streptomyces
aureofaciens in connection with chlortetracycline production. Revue des Fermentations et des Indu-
stries Alimentaires 11:140, 1956.
Matelova, V., Musilkova, M., Necasek, J., ~mejkal, F.: Vliv prerusovaneho vzdu.4n~ni na produkci chlor-
tetracyklinu. Preslia 27:27, 1955.
OTHOITICHHe McTa~00JIH3Ma pa3JIIILIHbIX yPJI0B0J);OB K HpOj~yICI~HH
x.rlopTeTpaullxJlHHa y HITaMMa Streptomyces aureofaciens
Mbi yCTaHOBHJIx, iITO xpHCyTCTBxe B Cpe,~e CaXap08bI, (~pyKT03bI x rJIIOIL08bI CxJIbHO BJIxxeT
xa HpoRyxgxlo x.nopTeTpauHI;Jlxxa mTanlnloM Streptomyces aureofaciens. B cpe~e c c~pyxTOSOIi
Hpo~yxuHx xJlopTeTpauHxJlxxa RocTxraeT HoHTH Taxxx axe paanaepoB, xaH B cpe~e c caxapoaoil,
a B xelsoTOpblx cJlyYaxx - Raaxe 6oJlee axa~IxTe.nbxblx. B cpe~e c rJlloxoaofl ero xpo~yxgxx 6blsaeT
ropaaAo xHaxe, ueM xpx c~epnlexTagHx c caxapoaotl H.nx c~pyxTOaoll. - I~IccJledosa.nocb Taxaxe
BJlxxxxe xexoTOpblx axsxMaTxYecxxx xRoB. MoxoxoRyxcycxaH xxc.noTa HoBbuxaJla Hpo,~ylcgHlo
xJlopTeTpagxxJlxxa B cpe~e c rJlloxoaoll, TorAa xax ~ITOpxcTbl# xaTpxil - B cpe~e c caxaposolI.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
The Relationship of the Metabolism of Different Carbohydrates in the Production
of Chlortetracycline by Streptomyces aureo f aciens
Summary
The production of chlortetracycline by Streptomycea aureofaciena was found to be markedly affected
by the presence of saccharose, fructose and glucose in the medium. The production of chlortetracycline
in a medium containing fructose attained approximately the same values ae those obtained in a medium
containing saccharose, and in some cease even higher values. In a medium containing glucose, production
was far lower than on fermentation with saccharose or fructose. The effect of'some enzymatic poisons
was also tested. Monoiodoacetic acid increased the production of chlortetracycline in media containing
glucose, while sodium fluoride increased production in media containing saccharose.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Zpravy
Zprava o celostatni porade o ochrane prumyslovych vyrobku
prod biologickemu znehodnocovani
Ve dnech 7. a H. kvgtna 1957 ae konala v Liblicich pracovni porada svolana Biologickym ustavem
~SAV a sekretariatem statniho plane vyzkumu pii ~SAV o problemu ochrany prumyslovych vyrobku
prod biologickemu znehodnocovani, t. j. prod po~kozovani bakteriemi, plisngmi, di?evokaznymi hou-
bami apod.
Porada byla svolana proto, aby byl ziskan piehled o sou~asnem stave vyzkumu a praxe, aby byl
zhodnocen narodohospodai?sky dosah biologicke korose a aby na zaklad~ t~chto poznatku ~mohl byt
co nejueinneji a nejucelneji koordinovan dalsi zakladni i aplikovany vyzkum. Zticastnili se ji pracov-
nici vyzkumnych ustavu i zastupci prumyalu.
V zahajovacim referaty poukazal akademik Malek na diivejsi nedocenovani biologickeho faktoru
pii znehodnocovani ruznych materialu a zduraznil dosavadni 'civelnost pi?i i?e"seni otazek biologicke
korose a nutnost koordinace.
V hlavnich piednaskach objasnil Ing. Roubal (Vyzkumny ustav ochrany materialu) ngktere za-
kladni pojmy a vymezil ctyii zakladni testy ochrany prod korosi (vyber materiJ~a~,lu, konstrukcni tipravy,
uprava vngj~iho prostiedi a povrchove upravy) a V. Zanova (Biologicky ustav VSAV) se dotkla apravne
volby zku~ebnich mikroorganismu a jejich dal~iho udr'covani, zduraznila dule~itost volby materialu
a nutnost jednotnych metodik pro vyber materialu.
Odborne referaty zahajil Ing. Payer a V. Payerova (Plynarensky ustav) sdelenim o mikrobni odol-
nosti isolaci potrubi v zemi. Plynarensky ustav vypracoval novou antikorosni banda~c pro isolate
potrubi a opravy isolaci elektrickych kabelu, ktera je odolna vuci pusobeni plisni a pudnich. bakterii
a odstranuje obtiznou a tg~ckopadnou praci s horkym asfaltem v terenu. Problem byl iesen a hlediska
fysikalne chemickeho i biologickeho soucasng a byla vyzdvizena ueelnost apoluprace korosnich odbor-
niku a biologu.
V dalsim referaty upozornil Ing. Barta (Vyzkumny ustav kvasneho prumyalu) na velkcj korose,
ktere vznikaji vlivem sirnyeh bakterii na vodnich dilech a na potrubi, zejmena v pudach bohatych
na sirany. Vyzkcun v tomto oboru je velmi nutny a nalezeni prostiedku prod ueinku sirnych bakterii
by piineslo velke uspory.
Ing, Dole~el (Vyzkumny uatav ochrany materialu) podal prehled soucasneho stave ochrany plas-
tickych hmot prod plisnim, uvedl zpusoby ochrany a po~iadavky, ktere jsou kladeny na fimgicidni
latky pro plasticke hmoty a vyjmenoval i?adu sloucenin, ktere se osvedcily jako ochrany ureitych
plastickych hmot. V zaveru aveho referatu zduraznil nutnost vyi?eseni ochrany termosetickych mate-
rialu a pryzi, vypracovani zdravotnich pTedpisu pro praci s fungicidnimi latkami, ieseni problemu
adaptace na fungicidy a nutnost hledani novych latek s vyatupnovanymi fungicidnimi a baktericidnimi
vlastnostmi a se snizenou toxicitou. Plastickych hmot se tykalo take dalsi sdeleni Ing. Bomara (Vy-
zkumny ustav obalovy), ktery hovoiil o odolnosti polyvinylchloridu, polyamidu a polyethylene prod
mikroorganismu~n za obtiznych skladovacich podminek.
Dalai dva referaty se zabyvaly ochranou dieva a dievgnych vyrobku. Pracovnici Vyzk:umneho
ustavu technologic di?evoprumyslu Ing. Ledvina a Ing. ~ermak ve svem referatu hovoiili zejmena
o impregnaci dieva jako zpusobu, jim~ lze prodlou~Cit ~Civotnost dieva a sni~Cit t~zbu. Ing: Koukal se-
znamil ucastniky konference s praci Vyzkumneho ustavu di?evaiskeho v Bratislava, kde aleduji jednak
napadani a rozklad dieva houbami, jednakresi problem ochrany di?evni suroviny, materialu a tropi-
kalisaci dieva, to znamena ochrane prod tropickemu klimatu. Oba di?evaiske ustavy cht8;ji zavest
thou termite a testovaci metodiky na odolnoat materialu prod tcmtoskudcum.
Ing. Malivankova (Vyzkumny ustav prumyalu papirenskeho) zduraznila nutnost ie~eni otazky
ochrany papirovych obalu a specialnich papirn urcenych pro tropy a otazky konservace surovin a polo-
latek zpracovanych v papirenskem prumyalu (di?evo, dievovina, bunicina, std.).
O problemech kozelu~CSkych, ktere zasluhuji ie"seni, referoval promovany biolog P. ~afaiik. Jde
piedev"aim o zlepseni konservacnich metod a suroviny a odstrancni ztrat zpusobenych rozkladem
tiislovin.
O organisaci a soucasnem stave vyzkumu v elektrotechnicke tropicke stanici v SLR podal zpravu
Dr Blahnik, ktery take seznamil ucastniky konference s vysledky laboratornich zkousek elektrickych
isolantu provedenych ve Vyzkumnem ustavu silnoproude elektrotechniky, a zminil se tez o pozadavcich
na zakladni mikrobiologicky vyzkum.
Dalai referat Ing. Zajicka z Vyzkumneho ustavu antibiotik se tykal problemu, jak zabranit toxic-
kemu pusobeni ~eleza pii biosyntese chlortetracyklinu a oxytetracpklinu. Osvcdcila se vrstva ce-
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
meet-vodni aklo, kter~ snese sterilisaci, br~,ni styku '~eleza s ~ivnou pudou a sou~asng br~ni korosi
~eleza a zvy~uje ~ivotnost fermenta~nich tanku. Vyie~enim tohoto problgmu bude mono zav~st
vyrobu chlortetracyklinu v n. p. Penicilin o tii roky diive.
Druhy den porady zah~jili svymi refer~ty pracovnici Vyzkumn~ho ustavu agrochemickg techno-
logie (Dr Be~ka, Dr Toman, Ing. ~`tota, PhMr ~krobal); jejich zpr~,vy se tykaly jednak ngkterych
fungicidnlch l~tek, jednak vybgrovych a arovn6vacfch zkou~ek pro fungicidy. Flo piedevbfm o orga-
nickg s1ouL'eniny rtuti typu RHgX, kde R je alkyl, aryl nebo heterocyklicky radik~l a X je anion,
nej~astgji jednoduchy anorganicky nebo octanovy iont. Dalai refer~t se tykal jednojadernych a vice-
jadernych fenolu a ngkterych piibuznych l~tek.
Posledni refer~t V. Z~,novg se tykal zku~ebnich metodik na odolnost materi~lu proti plisn{m. Bio-
logicky ustav vypracoval metodiky, kterg zahrnuji tii zpusoby zkou~ek: zkou~ku materi~lu samotnych,
zkou~ku materi~lu chr~ngnych fungicide{ l~tkou a zkou~ku trvanlivosti fungicidnf l~tky aplikovan~
v materi~le. Tyto metodiky maji nahradit sLarg a nevyhovujici mezie~rodni normy pro testov~nf
materi~lu.
Ze v~ech p~ednesenych refer~tu a pisemng podanych materi~lu vyplynulo, 'fie mikrobni korose
zpusobuje ka'~doroL~ng nabemu n~rodnfmu hospod~istvi etamilionovg ztr~ty. Ve vyzkumu ae jiE do-
s~,hlo nbkterych uspgchu, jako na piiklad ve vypracov~ni testovacich metodik, ve vyie~enf ochrannych
isolacf pro potrubf, v aplikaci fungicid v plastickych hmot~,ch a ve vyrobg novych fungicid. Realisace
ve vyrobg je v~ak dosud nedostate~n~,.
Referujici i ostatni uL~astnici konference velmi kladng hodnotili pianos a metodickou pomoc Bio-
logick~ho ustavu ~SAV.
Na z~vgr porady piijali uL~astnici resoluci, kter~ doporu~uje: ~r,~.,
1. Koordinovat v oboru biologick~ korose z~,kladnf vyzkum v Biologickgm ustavu l.i~AV a apli-
kovany vyzkum ve Vyzkumngm ustavu ochrany materi~lu G. V. Akimova.
2. Zamgiit vyzkumnou L'innoat zejmgna na studium ochrany vodnich staveb, zaifzeni v zemi a hlav-
n{ch exportnich vyrobku.
3. Pokra~ovat a rozvfjet dosavadni vyzkum a roz~iiit jej na kovy a anorganickg materi~ly.
4. Rozvijet vyzkum ochrannych l~,tek i s hlediska zdravotni nez~vadnosti.
Konference navrhla zaiadit problgm ?Korose v piirozenych podmfnk~ch", jeho~ souL~~sti je i bio?
1
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Druha v~esvazova konference o antibiotikach konana v Moskva ve dnech
31. kvetna - 9. cervna 1957
Ve dnech 31. kvytna a~C 9. cervna 1957 probihala v Moskevske statni university v Moskvy II. Vse-
svazova konference o antibiotikach. Konferenci poi?adalo ministerstvo zdravotnictvi SSSR. Zu%astnilo
se ji temyi 2000 delegattii, pracujicich ve vyzkumu antibiotik, v technologii vyroby antibiotik a na pou'ziti
antibiotik v klinicke i mimoklinicke praxi. Na rozdil od prvni konference, ktera se zabyvala pi?edevsim
koordinaci vyzkumnych planu pracovist SSSR, probihala druha konference za uyasti delegatu lidovy
demokratickych stattir. Tim byla i tato konference ve skuteynosti druhou konferenci antibiotik socialis-
tickeho tabora a navazovala tak na prvni konferenci poi?adanou pied dvyma lety ve Varsavy.
Ze zahraniynich delegaci byla nejpoyetnyjsi delegace z ASR (7 pracovniku). Konference se dale ziryast-
nily delegace z ~inske lidove republiky, Polska lidove republiky, Madarske lidove republiky, 13ulharske
lidove republiky, Rumunske lidove republiky, Nymecke demokraticke republiky, Federativni lidove
republiky Jugoslavia a Mongolske lidove republiky. Z USA se ziryastnil konference S. A. Waksman, ktery
byl v to doby na navstyvy v SSSR. Vzacnym hostem na konferenci byl i vyznamny zdravotnicky pra-
covnik S. S. Sokhey z India, laureat Stalinovy ceny miru, ktery jiC delsi dobu aktivny sleduje praci na
antibiotikach v zemich socialismu a proto se velmi aktivny zuyastnil zvlasty zavyreynych jednani, pri
nichz propagoval jednak rychle pievadyni vysledku do praxe a jednak urychlene poskytnuti pomoci
zvla"sty tym zemim, ktere poti?ebuji zavest vyrobu antibiotik.
~asti konference se ziryastnila ministryny zdravotnictvi SSSR M. D. Kovrigina. Prve ytyi?i dny byly
pi?edna"ceny vsechny referaty v plenarnim zasedani. V dalsich dnech byly referaty rozdyleny do tri sekci:
1. sekce biologic producentu, chemie a technologic antibiotik; 2. sekce experimentalny klinickeho
vyzkumu antibiotik; 3. sekce ziskavani a vyzkumu novych antibiotik. Konference myla v prve lady
ukazat v eel~sii?i problematiku vyzkumu a vyvoje antibiotik v SSSR a lidovy demokratickych statech,
naznayit dalsi smyry vyzkumu, ukazat a doporuyit nejvhodnyjsi metody a vytvoi?it podminky pro sjedno-
ceni vyzkumu antibiotik v SSSR a lidovy demokratickych statech.
~eskoslovenska delegace pi?ednesla .celkem s referatu, ktere piedstavovaly nejdule~cityjsi vysledky
na vsech usecich vyzkumu antibiotik. Jednotlive pi?edna"sky i soubor referatu jako celek vzbudily mimo-
i?adnou pozornost (jak bylo zduraznyno i v zavyru konference) pi?edevsim i Lim, ze ve vytsiny piipadu
ukazovaly i nova testy a piistupy, ktere na konferenci bud nebyly zastoupeny nebo byly zastoupeny
neuplny. Proto i yast referentu byla pozvana do pi?edsednictva plenarnic zasedani. Praci vykonanou
v Biologickem ustavu ~SAV pi?i hledani novych antibiotik i pi?i rozpracovani vhodnych metodik pcednesl
ve svem referaty L Malek; prate vzbudila pozornost jak originalnim pi?istupem spoyivajicim daleko vice
nez na pracovistich sovytskych v biochemicke analyse producentu, tak i nykterymi vysledky o roli
polyenovych antibiotik (~`evyik a spol.). Zcela mimoi?adny zajem vzbudil referat P. Malka o lymfotrofnich
antibiotikach; by to konstatovano, ~Ce prate zahajuje novy smyr ve vyzkumu i pouCiti antibiotik v klinicke
praxi. Po pi?ednesenem referatu byl P. Malek jako ytvrty ylen ys. delegace vzat do presidia konference.
Referat M. Herolda, doplnyny referatem V. ~`koly o vyroby technickych preparatu chlortetracyklinu pro
krmne iryely i o vysledcich, kterych bylo pii jeho pouziti dosa~ceno, odkryl na konferenci jinak nezastou-
penou cast vyzkrunu pou~citi antibiotik, ktera je pravy dnes pro Sovytsky svaz pi?i jeho velkych irkolech
v ~Civoyisne vyroby mimoi?adny dule~Cita. Na plenarnim zasedani byl pienesen i referat G. Mikese
a F. ~`orma o chemickem sloieni sovytskeho antibiotika albomycinu, ktery ukazal jako nespravne tvrzeni
americkych badateltir, ze albomycin je toto~ny se znamym jiz antibiotikem griseinem. O ostatnich nasich
referatech a jejich ohlasu se zmiriujeme u jednotlivych sekci. Referat S. A. Waksmana se zabyval celkem
znamymi zkusenostmi o socialnim vyznamu antibiotik.
Z praci tykajicich se biologic producentu antibiotik pi?ednesenych na plenarnim zasedani nebo v sek-
cich myl v prve lady vytsi vyznam referat N. A. Krasilnikova, v nym~ autor ukazal zakladni problematiku
morfologie a fysiologie aktinomycet jako producentu antibiotik. Vytsi pozornost vzbudily teC referaty
S. I. Alichanjana a jeho spolupracovnikra tykajici se selekce producentu antibiotik. Prakticke vysledky
byly ziskany pii pou~iti metody hybridisace, UV-zai?eni, X-paprsku, ethyleniminu a aktinofaga jako
mutagenniho 1'aktoru. Zajimave vysledky s hlediska fysiologie producenta penicilinu pi?ednesl N. D. Ijeru-
salimskij ve svem referatu o vyvojovych stadiich na plisni Penicillium chr~sogenum pi?i hloubkove kulti-
vaci. Z referattir zabyvajicich se biosyntesou antibiotik zasluhovaly vytsi pozornost referaty M. M. Levi-
tova o uyasti nykterych aminokyselin v biosyntese penicillinu, N. S. Jegorova o vlivu inositu a latek
s guanidinovou skupinou na biosyntesu streptomycinu, dale o vlivu p-dimethylaminobenzaldehydu na
tvorbu chlortetracyklinu areferat M. A. Gubernijeva o metabolismu nukleovych latek a fosforu a Act.
aureofaciens. Velmi zajimavy byl referat yinskeho delegate Shen-San-Chinn o prubyhu biosyntesy
chlortetracyklinu, ktery do znayne miry objasnoval cestu vzniku jednotlivych meziproduktu. Pro nas
byl Lento referat velmi dtirleiity, nebot take u nas se pracuje na tychto otazkach, kde jsme zjistili, re vlivem
organickych rhodanidtir (benzylrhodanid) je mo'zno podstatny ovlivnit dyje pi?i biosyntese aureomycinu
(pi?erusovani vzdusnyni, nepiiznivy vliv vyssi hladiny anorganickych fosfatu, atd.). Vliv fosfatu na
prubyh biosyntesy chlortetracyklinu, vliv 'celeza a odstrariovani tohoto vlivu pi?idanim komplexonir,
byly pi?edmytem nykolika dalsich zajimavych sovytskych, yinskych i nasich referatu.
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Biologi{ producentu antibiotik ae dale zabyvala iada referatu: N. A. Krasilnikov a L. V. Kalakuckij -
o antagoniatech mezi t. zv. anaerobnimi aktinomycetami, R. A. Maximova - o vyakytu kmenu produku-
j{c{ch fumagilin v pi?irodg, N. O. Blinov - o studio producenttiz protihoubovych antibiotik typo kandi-
cidinu, A. G. Kubajeva - o aktinomytetach akupiny.Act. lavandulae, A. I. Korenjako - o producentech
atreptomycinu, E. S. Kudrina - o producentu albomycinu. Velkou pozornoat vzbudil referat o vynu-
ten~m antagoniamu Meisnikovova'~aka ~illera, ktery na tgto otazce teoreticky jiatg pro antibioau velmi
dule~citg pracuje tgmt3i pul atoletf.
Daly{ akupina referatu, z niche uvadfine jen ngkter~ zaj{mavSj~f, ae tykala chemickych a techno-
logickyth otazek pii {solac{ ant{biotik. V tgto skuping byly piedneaeny pieva~ng referaty z vyzkumnych
uatavu a daleko m~nS referaty z useku technologie a zku~enoati ze zavodu. Byla to akupina referatu
tykaj{cich ee isolate penicilinu V, chemickych vlastnost{ penicilinu V, rychlosti jeho rozkladu (G. I. Klei-
ner, A. S. Chochlov, B. P. Brune se sp. atd.). Jeden ze zaj{mavych referatu se tykal ayntesy aei istyi7ceti
amino potiebnych pro pifpravu soli penicilinu depotniho charakteru (Z. V. Pu~karjeva). Dal~f referaty
jednaly o isolaci ant{b{ot{k pomoci mgni~u iontu. Ngkol{k referat$ se tykalo isolate a bi~tbn{ atrepto-
mycinu na mgni~{ch typo divinylbenzenmetakrylova kyselina. Z tgchto referatu vyplynulo, 'Ie bylo
plipraveno ngkol{k mgni~tii iontu, z niche posledn{ oznaL~en{ KFUCH pova~uji autoi7 za optimaln{ pro
isolaci a ~i~t~nf streptomycinu. Zajimav~ bylo take,'~e ae podaiilo vypracovat metodu a pi?ipravit mgnibe
iontu vhodn~ pro isolaci oxytetracyklinu a do jistb mfry i chlortetracyklinu (m~ni~ SBS 3) a albomycinu
(m~ni~ iontu CDV-3, G. V. Samaonov, Leningrad). Z tbthto referatu vyplyva, ~e jak akupina pracovn{ku
leningradakych, tak moakevakych piedneala velmi konkretni a dule~itg poznatky z tohoto uaeku. Dali3{
referaty z tgto akupiny ae tykaly piipravy dihydrostreptomycinu (S. M. Maniofe) a ziakani kryatalickgho
erythromytinu (D. M. Trachtenberg). Jeden referat pojednaval o zaj{mavg otazce pou'~it{ methyl-
siloxanu jako odpSrYovadla (P. S. Zasypkina). Ze zava~noati obsahu vSt~iny referatu i z jejith pobtu
vyplynul zna~ny pokrok, ktereho bylo v SSSR v poslednfch letech dosa~eno ve vyzkumu a technologii
antibiotik.
V t~to aekci byly piedneseny takg referaty L~lenu nab{ delegate E. Bglfka, ;,Vliv benzylrhodanidu na
produkci chlortetracyklinu", a V. ~evisfka, ktery se tykal otazky enzyme pi?i biosyntese aktinomytinu.
Referat Bblfkuv byl velmi zaj{mavy a dule~ity, proto'~e tato latka podatatng zvy~uje vytb'cky chlor-
tetracyklinu i u kmenu a vysokou produkc{. Na konferenci ae ukazal i jeho vyznam teoreticky, neboti
dava novg mo'cnosti pro ovlivnSnf biosynteay chlortetracyklinu. Pi?ednesen{ zku#enost{ o fermentaL~n{
vyrobg chlortetracyklinu si pi?{mo vy'cadala aovStaka atrana. Referat V. $evis{ka byl velmi zaj{mavy
zvlaatg s hlediska teoretick6ho, proto'~e ukazuje nova testy ke studio biosyntesy a fermentaci neznamych
antibiotik.
Referaty zabyvajfcf ae popisem novych antibiotik byly piedneseny pracovnfky z l:Tatavu pro z{skavanf
novych antibiotik v Moskva (protibakterijn{ antibiotika krystalomycin a aktinoidin, protivirova anti-
biotika heliomycin a cerulomycin), dale pracovn{ky z VSesvazov~ho vyzkumngho uatavu antibiotik
v Moakvg (protivirov~ antibiotikum aktinoxanthin), z Gamalejova Ustavu epidemiologie a mikrobiologie
v Moskvg (sekazin), z Mikrobiologickeho tistavu AV SSSR (nova protivirova antibiotika z aktinomycet)
a jine. Vgt~f poet referatu se zabyval metodikami pro z{akavan{ antibiotik s protitumorovym a proti-
virovym uL~inkem. U prvych byla propracovana vedle pokuau na zviiatech (my~{ch), zvl~tg japonaka
metoda vyu~{vaj{c{ vlivu antibiotika na oxydoreduk~n{ schopnost auapendovanych bungk ascitickgho
Ehrlichova tumogu. U jinych dale bg~cnych metod pou'~fvali pokuau na zvii?atech nebo na tka~iovych
kulturach s virem chiipky, a to zaalou~{ pozornoat akute~nost, ~e u~inek ngkterych antibiotik na poly-
valentnf aktinofagy jde soubg~ng a ti~inkem na ngkterg wiry.
Experimentaing klinicka sekce vyzkumu antibiotik se se~la ~eatkrat v puldennfch zasedan{ch za
piedsednicty{ pTedn{ch pracovn{ku v oboru teorie a praxe antibiotik (Z. V. Jermoljeva, P. N. Ka~kin,
Ch. Ch. Planjelea, V. Ja. ~lapoberskij, G. P. Rudnjev, P. Malek, std.). Bylo pi?edneaeno 93 referatu vedle
~etnych koreferatu a diakuanfch pi?{apgvku. Byly probrany v~echny otazky antibiotik, na ktera hleda
odpovgd klinik ve svg dennf praxi, jako je otazka citlivosti mikroorganismu na antibiotika, farmako-
dynamika jednotlivych antibiotickych preparatu, otazka vedlejs~{~h pi?{snake a novych syndrome
vznikaj{efch po podanf antibiotik a pod. V otazkach vzniku resistance mikrobu byla vgnovana pozornoat
v~em hlavn{m mikroorganiamum (atafylokoky, sahnonelly, E. soli std.). Je zajfmav~, ~e pomgrng malo
referatu bylo vgnovano epidemiologickym otazkam ve vzniku resiatentnich stafylokoku v prosti?edf
nemocnic, a to pravdLpodobng proto, ~e nasledkem racionaln{ho pouf{van{ antibiotik komplikace
vyvolang reaiatentn{m stafylokokem nejeou jelitg v Sovgtakgm svazu tak hrozivg jako ve atatech, kde je
antibiotik pou~C{vano ~asto nekriticky. Pokladali jsme za avoji povinnoat zvla~tg na tuto otazku v diakusi
upozornit (P. Malek). V otazkach komplikac{ po podavan{ antibiotik bylo zvlaatg mnoho referatu vgno-
vano problgmu kandidomykos, ktery byl sledovan na modelovych infekc{china nemocnych na klinice.
Velkou pozornost je nutno vgnovat referatum ze ~koly Z. V. Jermoljevov~, ktera velmi apravng
zduraznuje nejen nutnoat hledanf novych antibiotik, ale i mo'~nost vypracovavani novych preparatu jiE
znamych antibiotik nebo jejich vzajemnych kombinacf. Znamg jaou ji'~ jeji preparaty penicilinu
a ekmolinem. Na konferenci uvedla ae svymi spolupracovn{ky dal~f preparaty s ekmolinem, jako ekmolin
s tetracykliny (ekmobiomycin). Je zajfmavB, 'fie taco antibiotika a ekmolinem uisinkujf i na kmeny
reaiatentnf, na samotny penicilin nebo? biomycin, a vytvai?ej{ ve tkan{ch organiamu podstatng vy~~{
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
koncentrace. Nasledkem toho jsou tyto kombinovane preparaty penicilinu a tetracyklinu ucinnisj~i ne~C
samotny penicilin nebo chlortetracyklin, jak bylo dokazano v experimentu na piiklad u pneumok:okovych
sepsi nebo u dysenteric. Pozornosti zaslou'ci te~C preparat tetracyklinu s dibenzylethylendiaminem
(DBED), tedy obdoba superdepotnich preparatu penicilinu. Mimo tyto kombinace nebo nove sole
antibiotik bylo upozorn~no na mo~nost praktickeho pouzitf ngkterych novych antibiotik jako koli-
mycinu a mycerinu patiicich do skupiny neomycinovych preparatu. Dale je to neocid, prepariit zhoto-
veny V. S. Derkacem a ucinny proti nadorum.
Prakticky cenne a dule~ite jsou te~i prate zeskoly Ch. Ch. Planjelese, ktery jiC mnoho let zduraziiuje,
~e na ucinne koncentrace v mistg infekce nelze soudit jen podle hladin v krvi, ale ze je nutno dusledng
sledovat rozprostieni jednotlivych antibiotik v organismu a jejich prunik do ruznych tkani.:Referaty
piednesene z tohoto oddbleni na konferenci rozvijeji dale tuto otazku. Byly sledovany na piiklad otazky
kolobghu tetracyklinovych antibiotik v organismu, vaz4a tgchto antibiotik na bflkoviny sera i tkani
a podobng. Vedle tSchto skupin praci, na ktere bylo strucng upozornbno, byly pi?edneseny dalsu desitky
referatu ze vsech oboru mediciny, z kterych bylo lze usuzovat na rozvijeni otazkk antibiotik u in.fekcnich
chorob, v chirurgii, u tuberkulosy, oftalmologii std. Ze vsech referatu vyplynulo, ~Ce antibiotika se v So-
vatskem svazu stala leky, jejich~i pou~Civani proniklo do nejbir~iho terenu a ze t~sny svazek mezi terenem
a vyzkumnymi stTedisky je zarukou dalsiho itspgsneho rozvijeni otazkk pou~iivani antibiotik v klinice.
V tbto aekci se take velmi dobie uplatnila prate piednesena ca. delegaci z Biologickeho uatavu L~SAV
(J. Rokos, M. Burger, P. Prochazka), ktera odkryla jako zdroj vedlej~ich nepiimych ucinktix pi?i aplikaci
chlortetracyklinu jeho ucinek na pankreaticke enzymy i cestu jak Lento ticinek odstranit.
Po akonbeni konference, jejf~ zasedani trvala ka'zdodennS od 9 hodin rano do pozdnich hodin vecernich
s kratkou poledni piestavkou, jsme se sna~iili v ngkolika malo zbyvajicich dnech seznamit se co nejvice
s praci jednotlivych mbskevakych pracovibt, ktera ie~i otazku antibiotik. V Sovgtskem svazu se pracuje
na vyzkumu antibiotik ve tiech rovinach: na pracovi?tich Akademie vgd SSSR se i?esi obecng teoreticke
otazky jako systematika a ekologie producentu (N. A. Krasilnikov, A. J. Korenjako, G. K. Skrjabin);
v novg budovanem >'Tstavu biologicke fysiky bude zifzena pod vedenim S. I. Alichanjana laboratoc,
ktera bude ie~it teoreticke otazky selekce producentu pomocf prudce ucinkujicfch binitelu. V A.kademii
lekarskych vad SSSR pracuje na otazkach hledani novych antibiotik novg vybudovany Ustav pro hledani
novych antibiotik (S. D. Judincev, G. F. Gauze, M. G. Bra~nikova, V. A. Lorin) a Planjeleaova laboratoi
v Gamalejovg YTatavu epidemiologie a mikrobiologie. Ministerstvo zdravotnictvi SSSR ma pro otazky
antibiotik Vbesvazovy vyzkumny tistav antibiotik v Moskvg (i?editel M. A. Guberninjev), ktery v posled-
nich letech prndce vzroatl (ma dnes temgi 500 pracovniktir) a zabyva se hlavng rozpracovavanim anti-
biotik pro vyrobni i klinickou praxi. Byl novg ziizen Vyzkumny ustav antibiotik v Leningradi3 (ieditel
P. N. Ka"skin), ktery se podle piednesenych referatu zam8cuje hlavn8 sm~rem klinicke aplikace, a iretav
ve Sverdlovsku. Vedle toho se v~ak pracuje na problematice antibiotik i na vysokych ~kola,;h (Bio-
logicka fakulta Moskevakg university a jine) a v Ukrajinskb akademii vgd.
Podavame strncny piehled o praci na moskevskych pracovistich.
Mikrobiologicky uatav AV SSSR v Moskva
Vyzkumu antibiotik se v8nuje velka pozornost ve tiech oddglenfch uatavu. 1. V oddgleni promSnli-
voati a dgdibnosti mikroorganismu, vedenem ieditelem uatavu A. A. Imbeneckim, se iebi obecne principy
selekce antibiotickych mikroorganismu. 2. V odddeleni vzajemnych vztahu mikroorganismu, vedenem
N. A. Krasilnikovem, je prate zamSiena piedeveim na studium antagoniamu jako obecneho jevu. fast
praci je venovana vyznamu antagoniamu pro syatematiku aktinomycet. Na tuto praci navazuje studium
ekologie antagonisttir a dale pou~Citi antagonisttir a antibiotik proti chorobam rostlin. Vgtei pozornost se
vgnuje protivirovym antibiotikum. 3. V oddelenf technicke mikrobiologie, ktere vede V. N. ~apoenikov,
pracuje N. D. Jerusalimskij, zastupce teditele uatavu, ktery se zabyva predeveim fyaiologickyrni atadii
producentu antibiotik. V oddSleni se ieei iada problemu, zabyvajicich se studiem biosyntesy antibiotik.
Po skonceni konference piednaeel V. ~evcfk v Mikrobiologickem uatavu AV SSSR na 'zadost; vedou-
cich pracovniku tohoto uatavu o mikrometodach pou~ivanych pi?i vyzkumu novych antibiotik, ktere
byly vypracovany v Biologickem uatavu L~SAV. Pi?ednaeky I. Malka a V. ~evcika se staly podkladem
pro eirsi diskusi v Mikrobiologiekem uatavu AV SSSR o spoleenem vyzkumnem planu v oboru anti-
biotik. Na zaver diskuse byl vyhotoven koncept apolecneho vyzkumneho planu v oboru antibiotik pro
Mikrobiologicky ustav AV SSSR a Biologicky ustav L~SAV, ktery bude pi?edlo~en obema aka,demiim
ke schvalenf. Prate na spolebnem planu bude zahajena ji'~ v II. pololeti 1957.
Katedra mikrobiologie na biologicke fakultd Statni Lomonosovovy university v Moskva (vedouc;i V. N.
~apobnikov).
Fyaiologie mikrobu vzhledem k produkci antibiotik je ieeena pod vedenim V. N. ~apoibnikova
a N. D. Jerusalimskeho. Pod vedenim N. A. Krasilnikova je zde iesen problem toxikosy pudy. Zajimave
vysledky byly ziakany pii sledovani toxicity pud z ruznych oblasti SSSR. Toxicita pud mu'ze byt
zpusobovana. jednak anorganickymi latkami a jednak produkty latkove vymeny mikroorganismu
(antibiotiky). Pozoruhodne vysledky zde byly ziskany tee u akumulace radioaktivnich latek bakteriemi.
Ljatav pro hledc#ni novych antibiotik Akademie leka~skych, vdd (ieditel S. D. Judineev) v Moakve .
Pomerne rozsahly ustav (temgi 200 pracovnfktir) vznikl z Laboratoie pro hledani novych antibiotik
Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
 Approved For Release 2008/04/10 :CIA-RDP80T00246A002900500010-4
Akademie lekai?akych vgd, jeji~ z4klad byl vytvoien v rote 1948. Z4kladn{ problematikou uatavu je
ziak4v~n{ novych antibiotik s protibakterijnfm, protivirovym a protitumorovym u~inkem. ~atav m~
oddglen{ biologic producentu (G. F. Gauze), oddglen{ isolate a bi~tgn{ antibiotik (M. G. Bra'~nikova),
oddglen{ farmakologie a experimentr#ln{ terapie (V. A. Lorin) a pomocnou laboratoi? pro piipravu ~ivnych
pud. V budoucnu m~ byt zi?{zeno oddglen{ selekce producentu antibiotik a ebfrka mikroorganismu, ddle
chemicke oddgleni pro vyzkum atruktury antibiotik. Price uatavu je zalo~iena na ~irokgm sbSru anti-
biotickych mikroorganismu, ktergho ae zubastnf a{ti hygienicko-epidemiologickych stank. Po isolaci
antibioticky aktinomytety se nejdi{ve zji~tiuje, zda ji'~ v uatavu bylo pracov~no se z{skanym druhem
aktinomycety. Pro tuto pr~ci byl v uatavu vypracov~n rychly kl{b.") Pro dalb{ pr~ci se berou druhy
antibiotickych aktinomycet, s nimi~ v uatavu dosud nebylo pracov~no. Z u~innych kmenu pi?ipravuje
chemicke skupina prv~ koncentr~ty, u nich'~ se zji~tiuje toxicity a soubg'~noat s aktivitou. Vhodn~ prepa-
r~ty jsou d~]e bi~t5ny a u vybranych latek se zkou~{ jejich chemoterapeutick~ ubinnoat na 12 typech
bakteri{, dale na vita chi?ipky, Ehrlichovg ascitick~m tumoru a na Crockerovg sarkomu. U vhodnych
prepar~tu se dale sleduje jejich farmakologie. V posledn{ dobg se v uatavu pracuje na ti?ech novych anti-
biotik~ch, kter~ byla z{sk6na v krystalickem stavu: cernlomycin, heliomycin a krystalomycin.
P~esvazovy vyzkumny uatav antibiotik v Moskva m~ tato z~kladnf oddglen{ a ukoly, ktere formuloval
i?editel uatavu pi?i nazi{ n~v~t~vg: 1. technologic antibiotik z~kladn{ch i novg uv~,dbnych do provozu;
2. nova antibiotika (ve spoluprQci s Vyzkumnym ustavem novych antibiotik, G. F. Gauze); 3. selekce
kmenu provozn{th i novych; 4. fysiologie producentu (podm{nky fermentace, nova pudy, mechaniamua
biosynteay, prekursory); 5. chemicke oddglen{ (chemie, fysik~ln{ chemie, analytika, struktura antibiotik,
vyzkum metod isolate, chromatografie, mbnibe iontu std.); 6. technologic aparatur a pokusng provozy
(konstrukbn{ oddglen{ a poloprovozy fermentabn{ i chemicke; 7, experiment~ln{ terapie (7,. V. Jermol-
jeva). Nove lekovg formy, biologick4 kontrola, modelove infekbn{ pokusy std.; S. oddglen{ novych anti-
biotik; 9. varna pud; 10. hlavn{ mechanik; 11. dokumenta~n{ oddglen{; 12. administrativa. 1'Tstav m4
celkem 500 zamSstnancu (administrativa 37 zambatnancu). Dule~itk ukoly, jako na pi?. nova antibiotika,
selekce, fyaiologie, analytika, chemie, technologic, maj{ nejm~ng 20 spolupracovnfku. Vybavenf uatavu
je s hlediska aparaturovgho velmi dobrg a ubelne, i kdy~ ustav zat{m nen{ na v~ech usecfch vybaven tou
nejmodernSj~{ aparaturou. Vedouci L~initelg v~ak poklt#daj{ vybaven{ uatavu za podminku prvoiad8
dule~itoati, o ~em~ avgdL~{ i