ARTICLE IN CZECH LANGUAGE. VESMIR (ORBIT) NATIONAL SCIENCE MAGAZINE.

• Document Type: CREST
• Collection: STARGATE
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP96-00787R000500240003-0
• Release Decision: RIPPUB
• Original Classification: U
• Document Page Count: 4
• Document Creation Date: November 4, 2016
• Document Release Date: March 29, 2000
• Sequence Number: 3
• Publication Date: January 1, 1977
• Content Type: HW

Approved For Release 2003/09/16 : CIA-RDP96-00787R000500240003-0
Approved For Release 2003/09/16 : CIA-RDP96-00787R000500240003-0
 A
vet
(Orbit) National Science Magazine
PRIRODOVEDECKY CASOPIS
CESKOSLOVENSKE AKADEMIE VED
ROI~-NIK 56 (1977) K6s 3,-
ISSN 0042-4544 VESMAD 56(7) 193-224 (1977)
Intuice a vedecko pozn6ni / P.Mblek
195
ll; p~ikp pv~gputirJ dmetrosem
UU
197
Maaagneettiicke pole liid
skkehho tela
/ T.Radil
200
K zoogeografii okouna i niho
/ J.Cihai
202
Kometa West / Jiii Bous"ka
204
Ochrana p irody zemi ,tietiho svi ta"
/ J.Hales
211
Glob6lni problemy soui:asnosti
/ V.Zagladin, I.Frolov
213
Domov orla skalniho a rysa ostrovida
/ L.Kunc
215
Nove knihy 196,
212
Zajimavosti
219
....~ .~: ~....__..: _ / ~-Lgwd: 4r~.. leas .2.0A3/09M.; CL&:,RDP9.6_-.OQZ,BI.R0.90500240003-0
 I ntu ice
Approved For Release 2003/09/16 : CIA-RDP96-00787R000500240003-0
poloh. Uvddejf, ze nikdo nevynalezl parnf stroj jen
tfm, 2e se dfval no babiccin cajnik a ie'kl: ?BabiClco,
prdvd jsem vynalezl parnf stroj", ze Newton nefor-
muloval ihned presnb zdkon zemske piita2livosti,
kdy2 nmu jablko spadlo na hlavu. Satirickemu'pohle-
du neusla ani legenda o Archimedovi a nepravde-
podobnost jeho vyroku: ,Heureka, ted uz vim, 2e
teleso ponorens do kapaliny le nad'le'hcovdno silou,
rovnajfcf se tf2i vytlacens kapaliny" (Moorti~mer a
Freiberg).
Legendy 'neddvajf tedy jasnou odpovbd. Mohou
byt jen vyrazeni volke obr?azotvornosti iidf, kterf
rddi ovenCujf ruznd fakta, dClajf le zajfmavbJgfmi,
-zvldgte pri popularizaci vi dy. Musime se 'proto ob-
rdtit'k dalgim zdrojfim,
k historickym vjkladum objevu a k esobnimu svi dectvi
badatelu.
vedecke
a
poznan.e
Intuice se clidpe jako urOity s'kok v po'hybu myMe-
nf, pri ktere'm myslenka k vyiesenf nejakeho pro-
bl.smu nebo vytvorenf ideje vytryskme nd'h1e z pod-
vodomf, easto v bkarnfiku, ik-dy se pracovnik danou
pro'blematikou bezprostredne nezabyvd. Popisuje so
jako ndhle osvfcenf, jako blesik prichdzejicf z cis-
tsho nebe. Rychle so vyno"ruje, ale take rychle so
zanoruje do ppodvedo'mf. K vyjddrenf ts'to zvldstnosti
intuice se liledajf pro ni i jine ndzvy. U nds so mlu-
vf nokdy o ?osvfcenf", Anglicans ?majf pro intuici
indzev ?Bunch", Nbmcl ,Gelstesblitz", rugtina u2fvtl.
ndzvu ?vclochnovenije".
Kolem intuice panujf stdle urbite rozpa'ky. Lidske
poznanf je v sve po'dstatb proces uvedomely. Intuice
jako by vybocovala z teto predstavy, nebof muoz-
ituje dosalmout vedoc'keho cile bez pifsnych logic-
lcych frvah, bez vCclo'msho zevgeobeciiovdnf zkuge-
nostnfc-li faktii. Intuici ve vhde odpovfdd v umenf
zhruba ndzev inspirace, na niz se ndzory take velini
rl znf.
Pokusfine so o ujasnenf techto otdzek. Opreme se
pri tone o starM I novojsf prdce, z navejsfcih 'hlavnC
o vyznamne monografie Orlova a Ponomareva.
Zdroje informaci o intuici
Piednb jsou to :houzevnate so udrz"ujfcf legendy,
dills historicke ro?zbory objevu 'a konebne oso'bnf
svedectvf objeviteld.
-Na zdklad'nf pramen informacf o intuici se musf-
me podfvat a2 do 'antick6ho Recka. Je to slaved le-
genda o tom, jak Archimedes neoCekdvans pN el na
'zpusob, jak urCit mnofstvf !zlata a stNbra 'v ?korune
syrakus'kslro krdle, vyskcCil z vany a vybe'bl nahy
na ulici s vykrikem ?lieurekal"
Legendy oveircuji 1 Cetns jine o'bjevy. Zndme je
,,Newtonovo jablko" a objev gravitate. Casto cito-
vany jo ,Mefnd6lejo,vfiv sen" a objev periodic-
k6 sous,lavy prdkii. Oblfben6 'je tdma ?Watt a
Cajnfk" a objev parnfllo stroje. Vss"ec'hny tyto le-
gendy a innolio dals"fch pokiddd V. I. 0 r i o v ve
sve knize ?Traktdt o inspirace, matce vellegeh obje-
vt.7" za dirkaz existence Intuice, nebot jak Him, ,,le-
gends o Archimedove objevu le pies tisic lot, bohem
teto dlouho doby meld lidstvo mofnost milionkrat
ji zapomenout. Mk vsak v sobo neco, co ji ofdy
znovu a znovu piipominalo a ofivovalo v lidske
obrazotoornosti. Patrne jests nejednou so rodil
Archimeduv vyjkrilc znovu, za ticheho vytrfeni,
v au.gi cetny"ch vyndlezcu ve chvili 9fastne5ho na-
padu."
Avgaic legeardy imaji tendenci zvoli'Covat nCkte're
jevy a deformovat skutebnosti, ?nebyvajf historicky
'pravdive. Tfm so take vyznam'intuice zvelMuje, in-
tuice se izoluje od ostatnich bb16hnku p-ozndvacfho
i rocesu, absolutizuje se vyzna'm bezdecnos'ti pPi ob-
jevecll. 'l'ento nesprdvny vy,znam in'tirtce vyvoldvd
Padu kritik. PrechdzeJI nbkdy of do s'atirickych
Pramenu je vfc net Cost, stargfch i novejg.Ich. Nej-
cennbjgf z nich jsou popisy vlastnfcli objevitelu,
'v nichf ?jsou zachyceny vgechny okoino?sti, za kte-
r9ch k ndhlemu ozrejmenf problemu doglo. Problem
si pbiblifime 'nekolika ttkdzkami.
D a r w i n upo'zorlluje ve svs autobiografii, 2e si
std'le inuze vybavit mfsto na ulici, k'de se k jeho
radosti objevilo ndlile resent, 'ktere iogickyani ?po-
stupy nemohl 'nalezt. Tak 'vznikla teorie o vyvoji
druhl.i.
Stejne dramaticky popisuje M e C n i k o v vznik
sveho ndpadu o ?predstave fagocyte,zy bilych
krvinek.
Mofno v~a'k ddt pPfklady i z doby novejsi, do'icon-
ce 1 soucasns.
M a x P I a n c k, za?kla'datel kvantovC teorie ve
fyzice, vyjddril jejf vznik v piedndgce p11 udelovdnf
Nobelovy cony takto: ?Po nblcolika tydnech nej-
usilovnejgi prdce v mom fivote byla tma, v nit jsem
se zmital, jakoby ozarena bleskem a piede mnou se
otevi ely necekano perspektivy."
B e r t r a n d R u s s e l l 'popisuj e intuici takto:
?Kafdy, kdo so zabgval jakoukoli tvurci praci, za-
kusil v mensim stupni stay mysli, lcdy po dlouhe
praci se projevt v okamfite nddheie pravda nebo
krasa - mute se to tjkat nbceho docela maleho
nebo se to mute ty'lcat celeho vesmiru. Tento zdfi-
tek le v tom okamfiku velmi piesvedcujici; pochyb-
nost mute prijit pozdeji, ale tenkrdt je vse uplne
jisto. Myslim si, fe nejlepsi tvurci prdce, v urneni,
ve vede, v literatur"e, ve filozofii, vzntkla v tako-
vem okamfiku."
KoneCne uvddim citdt M c I v i n a C a l v i n a, no-
sitele No'belovy cony za objevenf dflCfch chemic-
'kych,reakcf fotosyntszy: ?Rdd bych popsal okamfik
(a - ab le to podione - byl to ion okamfik), kdy
jsem poznal zakladni obrys asimilaeniho cyklu kys-
Iibniku uhliciteho. Sbehlo se to v mfiku - riiplne
ndhle - a tak ndltle, behem nokolika vtePin jsem
si uvc5domil cyklicky charakter cesty uhlrkoveho
atomu. Je v tom cosi fako inspirace, myslim si ale,
fe le treba by't na to pNpraven."
Zajfmavy byl vysledek ankety, kterou zorganizoval
Platt a Baker mezi chemi?ky. 232 chemiku bylo do-
tdzdno, co soudf o intuici v pozndvacim procesu.
33 % odpovedelo, ze i'ntuice jim o'mdhd pre vyre-
senf zdvafnych otdzek, 50 % napsalo, ze te'nto stay
znaji, a jen 17 % d.otazovanycdi priznalo, fe tento
stav nikdy nezazili. Bancroft disicutoval o'tdzku in-
tuice se svymi Ctyrmi kolegy. Pro tri -z nich
byla intuice kafdodemU zkufenosti. Ctvrty naprosto
'nerozumbl, co je tfm mfnbno, a prohldsil, z"e nikdy
nembl zddnou inspiraci. Kdybyc'h byl mezi dota'zo-
vanymi, byl bych odpovbdbl kladne. Opa'kova'ne
jsem zafil popisovany stay ndhlsho jakoby bezdCC-
Autor prof.MUDr.DrSc.Prokop Mfilek, Glen korespondent
CSAV, viz Vesmir 54, 3, 1975. 195
4{ ov .ed-tFvr-Release-280314D 46-.-GIA-RDP95=QQZ..7_RQ.Q4500240003-0