FOREIGN TRADE MAGAZINE

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP83-00415R013500080003-0
• Release Decision: RIPPUB
• Original Classification: C
• Document Page Count: 53
• Document Creation Date: December 14, 2016
• Document Release Date: January 15, 2002
• Sequence Number: 3
• Publication Date: November 26, 1952
• Content Type: REPORT

FOR t{0.,,,
MAY 1949
`1NTEI.'
Approved For Release 2062/09/f9-. CIA-RDP83-004158013500080003-0
VL.II00 IrIoh1I IVIV +.riLtJ2l+itst+
SECURITY INFORMATION
CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY " -- r EPORT NOJ
INFORMATION REPORT CD NO.
COUNTRY Czechoslovakia
SUBJECT Foreign Trade Magazine
PLACE
25X1ACQUIRED
DATE OF II
ACQUIRED
25X1A
DATE DISTR. 26 November 1952
NO. OF PAGES 1
NO. OF ENCLS. 1 (magazine)
(LISTED BELOW) 25X1 A
SUPPLEMENT TO 25X1X
REPORT NO.
1. The attached copy of Zahranicni Obchod, No. 10 of 1952, is sent to you for
retention. The contents are listed in English on the inner iaackk cover page
2. Reference is made to the request for evaluation which was made in
forwarding the preceding issue of this nagazine. Please indicate if you are
interested in receiving future issues.
CLASSIFICATION
25X1A
25X1A
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013500080003-0
 ~ ~ 25X1A
'Approved For Release 0 9 P83-00415R013500080003-0
ZAHRANICNI
Ag'
OBCHOD
25X1A
THIS IS AN ENCLOSURE TO
DO NOT DETACH
10,
1952
Approved For Release 2VUff
jRR83-004158013500080003-0
 Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-004158013500080003-Q
MESICNPK MINISTERSTVA ZAHRANICNIHO OBCHODU
PRO HOSPODARsKOU INFORMACI
AIDI .IAROSLAV NAVRATILS REDAKCNI. RADOU
Ekonomicke problemy socialismu v SSSR . . . . . . 397
Rozmach sovetskeho zahranieniho obchodu . . . . . 400
Ing. Jaroslav Koh.out: Vystavba hospod .rstvi Olnske lidove
republiky . .. . .
Ivan Davidov: Monopol zahranicniho obchodu v Bulharske
Iidove republics . .
I)r 0. Taufer: XIV, zasedani Hospod'arske a socialni rady a pr o-
blemy mezinarodniho obehodu Milena Pokorna: 01ovo a zinek
418
427
CENA VITISKU 12 Kus
Redakce Praha II, tf. Politickych vezfLu 20, tel. 097. - Administrace Praha II,
ul. 28. Tijna_ 3, tel. 255-22, 258-15
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
 Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013500080003-0
RO.(NIK VII CXSLO 10
1nfJEN 1952
ZAHRANICNi OBCHOD
Ekonomicke problemy socialismu v SSSR
Theoreticky a politicky casopis 'CJV VKS(b) ,Bolsevik" uverejnil ve
svem 18. cisle dilo s. Stalina, venovane ekonomickym problemum socia-
lismu v SSISR. Ve svych panamlkach k ekonomickym otazkam, souvisi-
elm s listopadovou diskusi roku 1951, se zabyva s. Stalin otazkou cha-
rakteru ekonomickych zakonu za socialismu, otazkou zbozni vyroby za
socialismu, otazkou zakona hodnoty za socialismu, otazkou odstraneni
protikladu mezi mestem a vesnici, mezi dusevni a fysickou praci, jakoz
i otazkou likvidace rozdilu mezi nimi, otazkou rozpadu jednotneho sve-
toveho trhu, otazkou nevyhnutelnosti valek mezi kapitalistickymi zeme-
mi, otazkou zakladnich ekonomickych zakonu soudobeho kapitalismu
a socialismu a zdurazf uje mezinaro-dni vyznam marxisticke ucebnice
politicks ekonomie. Z tohoto souboru otazek, jez maji nesmirny vyznam
pro politickou ekonomii a tedy take pro zahranieni obchod, otiskujeme
otazku patou o rozpadu jednotnehosv6tov6ho trhu a testou o nevyhnu-
telnosti valek mezi kapitalistiekymi zememi.
Otazka rozpadu jednotneho svetoveho trhu a prohioubeni krise svetove kapitalisticke
soustavy
Za nejduleiitejsi ekonomicky vysledek druhe svetove valky a jejich hos-
podarskych dusledku je nutno povaiovat rozpad jednotneho, vse zahrnu-
jiciho svetoveho trhu. Tato okolnost urcila dalsi prohioubeni vseobecne
krise svetove kapitalisticke soustavy.
Druha svetova valka sama byla zrozena touto krisi. Kaida ze dvou kapi-
tall , stickych koalic, ktere se za valky'do sebe pustily, pocitala s tim, ie roz-
drti protivnika a dobude svetovlady. V tom hledaly vychodisko z krise. Spo-
jene staty americke pocitaly s tim,ze vyfadi sve nejnebezpecnejisi konku-
renty, Nemecko a Japonsko, ie uchvati zahranieni trhy a svetove zdroje
surovin a ie dobudou svetovlady.
Avsak valka nesplnila tyto nadeje. Pravda, Nemecko a Japonsko byly
vypazeny jako konkurenti tfi hlavnich kapitalistickych zemi: USA, Anglie
a Francie. Ale zaroven odpadly od kapitalisticke soustavy Ina a ostatni
lidove demokraticke zeme v Evrope, ktere vytvorily spolu se Sovetskym
svazem jednotny a mocny socialisticky tabor, stojici proti taboru kapitalis-
tickemu. Ekonomickym vysledkem existence dvou protichudnych taboru.
bylo to, ie se jednotny, vse zahrnujici svetovy trh rozpadl, v dusledku cehoi
mame nyni dva paralelni svetove trhy, rovnei stojici proti sobs.
Je nutno poznamenat, ie USA a Anglie s Francii samy spolupusobily,
ovuem anii chtely, k vytvopeni a upevneni noveho paralelniho svetoveho
trhu. Uvalily hospodapskou blokadu na SSSR, Cinu a evropske lidove de-
mokraticke zeme, ktere se neppipojily k systemu >>Marshallova planu>kapitalismus jako celek roste mnohem
rychleji nei drive v nejlepsim poradkuna veky vekuv pomoci < po
linii > Marshallova planu < pronikaja do anglickaho a francouzskaho hospo-
dafstvi a snazi se je pfemenit v pfivesek hospodarstvi Spojenych state. ame-
rickych, kdy americky kapital uchvacuje suroviny a odbytove trhy v anglo-
francouzskych koloniich a pfipravuji tak katastrofu pro vysoka zisky anglo-
francouzskych kapitalistu? Nebude snad spravnej:si fici,ze kapitalisticka
Arlglie a za ni i kapitalisticka Francie budou konec koncu donuceny vyrvat
se ze sevfeni USA a dostat se s nimi do konfliktu, aby si tak zajistily samo-
statna postaveni a ovsem i vysoka zisky?
Prejdeme k hlavnim porazenym zemim, k Nemecku (zapadnimu) a Ja-
ponsku. Tyto zeme nyni bidne zivofi pod botou americkaho imperialism.u.
Jejich prumysl a zernedelstvi, jejich obchod, jejich zahranicni a vnitini po-
litika, cely jejich zivot - jsou spoutany americkym okupacnim >rezimem rezim < USA a prodrat se na cestu samostatneho vyvoje - to znamena
veiit v zhzraky.
Nekteri rikaji, ze rozpory mezi kapitalismem a socialismeni jsou silnejsi
nez rozpory mezi kapitalistickymi zememi. Theoreticky je to bvsem sprav-
na. Je to spravna nejen ted', v soucasna dobe - bylo to spravna i pied dru-
hou svetovou valkou. A to vice ci mane chapali vedouci ka.pitalistickych
zemi. A presto druha svetova valka zacala nikoliv valkou s SSSR, nybrz
valkou mezi kapitalistickymi zememi, Proc? Za prve proto, ze valka s SSSR,
jakozto zemi socialismu, je pro kapitalismus nebezpecnejsi, nez valka mezi
kapitalistickymi zememi, nebot klade-li valka mezi kapitalistickymi zememi
pouze otazku ?ovladnuti jednech kapitalistickych zemi jinymi kapitalistic-
kymi zememi, pak valka s SSSR musi nutne polozit otazku existence kapi-
talismu sameho. Za druha proto, ze kapitalista, pfestoze z >propagacnich<
dixvodu halasne hovori o agresivnosti Sovetskeho svazu, sami neveri v jeho
agresivnost, nebot pocitaji s mirovou politikou Sovetskeho svazu a vedi, le
Sovetsky svaz sam kapitalisticka zeme nenapadne.
Po prvni svetova valce se rovnez melo za to, ze Nemecko je definitivne
~vyiazeno, prave tak jako se nyni nekteei soudruzi domnivaji, ze Japonsko
a Nemecko jsou definitivne vyrazeny. Tehdy se rovnez hovofilo a halasne
vyytrubovalo v tisku, le Spojene staty americke drzi Evropu na pridelu, ze
Nemecko se nemuze jiz postavit na nohy, ze od nynejska nemuze dojit
k valce mezi kapitalistickymi zememi. Pres to se vsak Nemecko pozvedlo
a postavilo na nohy jako velmoc za. nejakych 15-20 let po sva porazce, vy-
manilo se z poroby a dalo se cestou samostatneho vyvoje. Pri tom je cha-
rakteristicke, le to byla prave Anglie a Spojene staty americke, kdoz po-
mohly Nemecku pozvednout se hospodarsky a pozvednout jeho vojensko-
hospodarsky potencial. Ovsem, kdyz USA a Anglie pomahaly Nemecku se
hospodarsky pozvednout, mely pritom na zreteli zamerit pozvednuvsi se Ne-
mecko proti Sovetskamu svazu, vyuzit ho proti zemi socialismu. Nemecko
vsak zamerilo sva sily v prve fade proti anglo-francouzsko-americkamu
bloku. A kdyz hitlerovska Nemecko vyhlasilo valku Sovetskamu svazu, to
se anglo-francouzsko-americky blok k hitlerovskamu Nemecku nejen nepR-
poj 1, nybrz naopak byl nucen vstoupit do koalice s SSSR proti hitlerovska-
mu Nemecku.
399
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013500080003-0
 Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R01350008Q003-0
To znameni, ie boj kapitalistickych zemi o trhy a prani utopit sve kon-
kurenty se ukazalo prakticky silnejsi nei rozpory mezi taborem kapitalismu
a taborem socialismu.
Ptame se, kde je zaruka, ze se Nemecko a Japonsko nepostavi znovu na
nohy, ie se nepokusi vymanit se z americke poroby a zacit it samostat-
nym iivotem? Myslim, :.e takovych zaruk neni.
Z toho vsak vyplyva, ie nevyhnutelnost valek mezi kapitalistickymi ze-
memi zustava v platnosti.
Nekteri pravi, ie Leninovu thesi, ie imperialismus nevyhnutelne plodi
valky, je nutno povaiovat za zastaralou, protoie nyni vyrostly mohutne
lidove sly, vystupujici na obranu miru proti nove svetove valce. To je ne-
spravne.
Cilem soucasneho hn.uti za mir je pozvednout lidove masy k boji za zacho-
vani miru, za odvraceni nove svetove valky. Cilem tohoto hnuti za mir neni
tudii svrieni kapitalismu a nastoleni socialismu - toto hnuti se omezuje
na demokraticke cile boje za zachovani miru. V tomto smeru se soucasne
hnuti za zachovani miru lisi od hnuti v obdobi prvni svetove valky za pl^e-
menu vilky imperialisticke ve valku obcanskou, protoie toto hnuti slo dale
a sledovalo socialisticke cile.
Je moine, ie pii urcite shode okolnosti se boj za mir nekde rozvine v boj
za. socialismus, avsak to ui nebude dnesni hnuti za mir, n_vbri hnuti za
svrieni kapitalismu.
Nejpravdepodobnejsi vsak je, ie dnesni hnuti za mir, jakoito hnuti za
zachovani miru, v pripade uspechu povede k odvraceni d a n e valky, do-
casne ji oddali, docasne uchrani d any mir, odstrani valkychtivou vladu
a nahradi ji jinou vladou, ochotnou mir docasne zachovat. To je ovsem
dobre. Dokonce velmi dobre. Avsak toto vse nestaci k tomu, aby byla od-
stranena nevyhnutelnost valek mezi kapitalistickymi zememi vubec. Ne-
staci to, protoie pfi vsech techto ilspesich hnuti na obranu miru imperialis-
mus se presto udriuje a zustava tudii take nevyhnutelnost valek.
Aby byia. odstranena nevyhnutelnost valek, je nutno znicit imperialismus.
Rozmach sovetskeho zahranicniho obehodu
Na XIX. s ezdu VKS(b) v Moskve byly za pozornosti celeho sveta pro-
neseny projevy zasadniho vyznamu, pfedevsim zprava s. M a 1 e n k o v a
o cinnosti UV VKS(b), referat s. S a b u r o v a o smernicich XIX. sjezdu
k pt temu petiletemu planu ho.spodarski ho rozvoje SSSR a referat
s. C h r u s e e v a o zanenach v orzanisacnim radu VKS(b). Z diskuse
dne 10. rijna 1952 otiskujeme cast projevu s. A. J. M i k o j a n a, ktery
promluvil o rozmachu sovetskeho zahranicniho obchodu a o rozsii'eni
spoluprace se zememi demokratickeho tabora, zaroven vsak poukazal na
desorganisaci. hospodarakych vztahu mezi kapitalistickymi zememi.
Zahranicni obchod Sovetskeho svazu, stejne jako cele narodni hospodaf-
stvi, vykazuje v povalecnem obdobi novy rozmach.
Na rozdil od predvalecneho obdobi, kdy nas zahranicni obchod v dusled-
ku isolate Sovetskeho svazu nevykazoval neustaly rust, roste po valce obrat
zahranicniho obchodu na i zeme rok od roku, col ize vysvetlit jak upevne-
nim mezinarodniho postaveni SSSR a vznikem noveho sv6tov6ho trhu, tak
i rustem nasi hospodarske moci.
Objem zahranicniho obchodu Sovetskeho svazu pi evysuje dnes ptedvd-
lecny objem trojnasobne.
400
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
 Approved For'Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
Sovetsky svaz dodrzuje i v povalecnem obdobi sviij nemenny kurs rozvi-
jeni obchodnich styku s kapita1istickymi zememi na zaklade
vzajemnych vyhod.
Obchod se zememi kapitalismu se po jistem oiiveni v prvnich povalecnych
letech prudce sniiil v dusledku agresivniho kursu Spojenych state. Toto
snizeni vsak bylo vic nez vyvaieno rustem obchodu se spratelenymi zememi.
Ty kapitalisticke zeme, ktere chteji rozvijet obchodni styky se Sovetskym
svazem na zaklade vzajemnych vyhod, nalezaji v tom vidy u nas podporu.
Vyraznym prikladem toho je nas obchod s Finskem. Vymena zbozi mezi
SSSR a Finskem byla v roce 1951 ve srovnatelnych eenach devetkrat vyssi
neili v roce 1938. Dlouhodoba dohoda o vymene zbozi, uzavrena na leta
1951 ai 1955, stanovi dalsi znacne rozsireni obchodu. Tak na priklad jii
v roce 1953 prevysi vymena zbozi temer dvojnasobne uroven roku 1951,
t. j. za dva, roky se temer zdvojnasobi.
Nejduleiitejsi 'zmenou v nasem povalecnem obchode je to, ie podstatna
cast obratu zbozi pripada nyni na obchod se z e m e m i d e m o k r a t i c-
k e h o t a b o r a. Letos se tyto zeme, podileji na nasem zahranicnim ob-
chodu 80 procenty.
Ekonarnickym vysledkem existence dvou prctichudnych taborii bylo to,<
uci soudruh Stalin, ? ze se jednotny, vse zahrnujici svetovy trh rozpadl, v du-
sledku cehoi mame nyni dva paralelni svetove trhy, rovnei stojici proti
sobs. <
Hospodarska spoluprace mezi zememi demokratickeho tabora, to jest na
novem svetovem trhu, se rozvija na zaklade planoviteho vzestupu jejich
hospodar,stvi a soudruz~ke koordinace narodohospodarskych planfi, zaklada
se na rovnopravnosti velkych i malych narodu, na vzajemnem respektovani
zajmu a na vzajemne pomoci v hospodarskem rozvoji. Zde nemuie existo-
vat konkurence, pri nii jeden druheho ubiji, protoze zeme maji uprimny
zajem na vzajemnych uspesich.
Vymena zbozi mezi zememi tabora miru a demokracie stoupla od roku
1948 do roku 1952 vice nez trojnasobne; dokonce i vezmeme-Ii v itvahu me-
zeni obchodu s kapitalistickymi zememi, stoupl obrat zahranicniho obchodu
zemi demokratickeho tabora dvojnasobne.
Trh demokratickeho tabora ma k disposici takove zdroje, ktere umoznuji
kaide zem.i nachazet na novem svetovem trhu vsechno, co potrebuje ke
svemu hospodarskemu rozvoji. Pri tom kaida zeme dovaii to, co potrebuje,
a vyvaii zbozi, ktere potrebuji jine zeme, a ani jedna zeme nevnucuje druhe
zemi zboii, ktere tato nepotrebuje, jako se to deje na kapitalistickem trhu.
Spoluprace mezi zememi demokratickeho tabora vstoupila do nave etapy
sprechodem k dlouhodobym hospodarskym dohodam, kte-
re byly umozneny tim, ie lidove demokraticke zeme presly k perspektivni-
mu planovani. Dlouhodobe obchodni dohody zarucu ji zemim na dlouhe ob-
dobi, ie budou dostavat stroje, zarizeni, suroviny a jine zboii, ktere potr'e-
buji k hospodarskemu rozvoji, zarucuji take odbyt jejich vyrobku, vytvarej
jasnou perspektivu a jistotu dalsiho vzestupu hospodarstvi.
Za rychle politicks a hospodarske upevneni tabora demokracie a miru
vdecime prozirave politice soudruha Staling a jeho kaidodenni peci o upev-
no+yanI pratelstvi mezi Sovetskym svazem a bratrskymi narody zemi demo-
kratickeho tabora.
Dotlavky stroju a zarizeni ne,1novejsich konstrukci ze Sovetskeho svazu
401
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
 Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RQ13500080003=0
do lidove demokratickych zemi stouply v rote 1952 desetindsobne ve srov-
ndni s rokem 1948.
Sovetsky svaz dodava lidove demokratickym zemim dokonale zarizeni,
poskytuje jim maximalne levnou a prvotridni technickou pomoc a zdarma
jim pfediva patenty, licence i technologii vyroby.
To vsechno umoinilo lidove demokratickym zemim vybudovat novou vy-
robu a cela prumyslova odvetvi, vybaveni moderni technikou, kterych ne-
mely a nemohly by mit v jinych podminkach.
Vezmeme na priklad R u m u n s k o, ktere napino rozvinulo teibu nafty,
stalg se zemi rozvijejiciho se strojirenstvi a jii nyni s bratrskou pomoci So-
vetskeho svazu samo vyrabi tamer veskere potrebne zafizeni pro teibu
nafty a zacina vyra.bet sloiite pfistroje pro rafinaci nafty. Je to jediny pri-
klad na svete, kdy malt' stet, ktery ma naftove bohatstvi, ma take vlastni
naftove strcjirenstvi. Zeme Latinske Ameriky a Stredniho Vyehodu, kde
anglo-americke monopoly koristnicky vycerpavaji obrovske mnoistvi nafty,
o tom nemohou ani snit.
Na svetovem k a p i t a l i s t i c k e m t r h u dospely hospodarske vztahy
mezi zememi prohloubenim vseobecne krise kapitalismu do stavu hluboke
desorganisace. Tato desorganisace je zesilena expansivni politikou Spoje-
nych state, ktere usiluji o svetovladu. Americky imperialismus horecne bo-
juje za uchvaceni odbyti9t, pri cemi se pokouai najit v zesilenena vyvozu
ventil vnitrnich rozporu sveho hospodarstvi. Amerika chce mnoho prodavat
a velmi malo nakupovat v jinych zemich. Je to videt treba ui z toho, ie
v povalecnem obdobi einil prumerny rocni vyvoz USA 12,5 miliardy dolaru,
kdeito dovoz 7,3 miliardy dolaru, takie rocni prebytek americkeho vyvozu
byl vysi nei 5 miliard dolaru.
Ekonomicka nesmyslnost takoveho obchodovani je jasne zrejma z prikla-
du obchodnich styku mezi Amerikou a zapadni Evropou, kam Americana
vyvaieji po valce za vice nei 4 miliardy dolaru zboii rocne, zatim co z Evro-
py dovaieji jenom za jednu miliardu dolaru, uzavirajice sve hranice dovozu
evropskeho zboii vysokymi cly.
Coipak se mule obchod rozvijet, kdy prodej americkych vyrobku v za-
padni Evrope je ctyikrat vysai nei nakupy Americana.? Ne, takovy obchod
nevyhnutelne vede k dalsimu rozpadu mezindrodniho kapitalistickeho trhu
a k zostrovdn:i rozporu mezi zememi burzoasniho sveta. Tato expanse,
kterou provadeji USA veemi prostredky obchodni valky, vicetne dumpingu
v nevidane velkych rozmerech, sleduje poskozovani zajmu Anglie, Francie
a jinych kapitalistickych zemi, ktere Americana vytlacuji na svetovem trhu,
a dokonce i piimo v anglickych a francouzskych koloniich.
Vsechny formy americke ?pomoci < jinym zemim jsou pouze piastikem
stupiiovaneho olupovani a vykoristovani jinych narodu.
Navrat poraienaho zapadniho Nemecka a Japonska na svetovy trh jeste
vice zostfuje rozpory mezi poraienymi zememi a zememi, ktere se zmoc-
nily jejich trhu po valce.
Imperialisticke zeme zesiluji po valce jeste vice nerovnocennou vymenu
se z a v i s l y m i zememi, nakupujice od nich za babku suroviny a po-
traviny a prodavajice jim za premrstene ceny sve zboii. Tak Spojene staty
skupuji monopolne za pakatel mad' v Chile,. cin v Bolivii, naftu ve Vene-
zuele, kavu v Brazilii, kaueuk v asijskych zemich, coi vyvolava bourlive
protesty a vymeny vlad, ktere poslouchaji Americany. Na pfiklad americke
monopoly, ktere se roztahuji v Saudske Arabi!, maji na kazde tune vyteiene
nafty pies 13 dolaru zisku, coz je sedminasobek vlastnich nakladu jedne
402
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
 . - Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
tuny nafty. Nemensich zisku dosahuji i -v jinych zemich Stfedniho Vycho-
du, jejichz lid zivofi v bide a temnu.
Vladnouci imperrialisticke zeme rdousi hospodarstvi malo vyvinutych zemi
tim, ze si z rich udelaly agrarni a surovinove privesky a odbytiste pro ne-
prode jne zbozi. Tim se jeste stupnuje zrudnost mezinarodn% delby price mezi
kapitalistickymi zememi.
Naproti tomu roste a rozviji se na zdrave zakladne n o v y s v e t o v
t r h, opirajci se o bratrske vztahy mezi zememi demokratickeho tabora
a o soulad jejich zajmu, coz zajis1'.uje vytvofeni promyslene delby price mezi
temito zememi a planovity, bezkrisovy rozvoj jejich narodniho hospodafstvi,
odpovidajici Iejich pfirodnim zdrojum a hospodafskym moznostem.
Vystavba hospodarstvi 6nske lidove republiky
Ing. Jaroslav K io h o u t
Tfi roky, ktere uplynuly od ustaveni Cinska lidove republiky, pfinesly
takove budovatelske uspechy, ze pro cinsky lid a budoucnost teto velka
zeme znamenaji vice, nez cela staleti stare feudalni a polokolonialni Ciny.
Uved'me jen uvodem nekolik hlavnich charakteristickych cisel z hospo-
dafstvi. Za tyto th roky stoupla prumyslova vyroba einy dvakrat a vyroba
zemedelska jeden a pulkrat. Mzdy a platy se zvysily o 60-120%. Ceny
byly stabilisovany a poklesly v prumeru za posledni pololeti o 5%. Vedouci
aloha statniho sektoru v hospodafstvi byla posilena a stat vlastni temef
80% tezkeho pruimyslu, 40% lehkeho prumyslu, 60% lodni dopravy a flplne
dopravu zeleznicni. Fees 90% vsech peneznich a uverovych operaci je pro-
vadeno statnimi bankami a dalsich 8% peneznimi ilstavy, na kterych ma
stat ucast. Zemedelska reforma se v tomtO rote dokoncuje a obsahne oblast
se 420 millony obyvatel. Statni rozpocet je vyrovnan a 50% statnich vy-
dajit je venovano na vyrobu prumyslovou i zemedelskou a na rilzna staveb-
ni a vodni price.
Letmy vycet techto uspechfi ukazuje, le L`'inska lidova republika iuspesne
splnila ukol, ktery pied cinsky lid postavil v prosinci r. 1949 soudruh Mao
Ce-tun, t. j. obnovit ve 3-5 letech cinslke hospodafstvi a pfikrocit pak k in-
dustrialisaci Ciny. Za uplynuly 3 roky byla prva cast tohoto iukolu nejen
splnena, nybrz do znacne miry pfekrocena. Staci uvedomit si otrasajici bidu
a zaostalost velke cinske zeme v minulosti a zkazy, ktera pfinesly dlouho-
leta valky, abychom pochopili velikost dila nova Ciny.*)
,Soudruh C'en Jun, namestek pfedsedy Statni administrativni rady a pfed-
seda jejiho financniho a haspodafskeho vyboru, napsal u pfilezitosti 30. vy-
roci Kornunisticke strany Ciny v cervenci r. '1951, ,Ae Cinske lidove republlce
se podafilo vyfesit 5 hlavnich hospodafskych ukolu: Znarodneni japonskaha
a kuomintanskehoi majetku v prumyslu i peneznictvi, stabilisace meny, pro-
vedeni zemedelska reformy a zvyseni zemedelska produkce, rozvoj vymeny
zbozi mezi mesty a venkovem a konecne velkou pomoc a ucast statu pfi
obnove a budovani prumyslu, stavebnictvi a zejmana velikych, vodnich sta-
veb. Soudruh. Oen Jun mohl rok nato v cervnu s uspokojenim konstatovat,
?) odrkazudeme na idale v 61Anku v 39. a 40. 61sle bagoptsu o'Zahrani6ni obchod san fan v tomto prtpade jiz nema pro
sovetske hospodai^stvi obranne funkce, ale je prostredkem pro planovane
navazovani sovetskeho narodniho hospodAfstvi na narodni hospodarstvi ze-
mi lidove demakracie, zamerene k vzajemne pomoci v hospodarskem roz-
vojiBalgarska targovija Petrol >Rokitas. Jedna cast kombi-
natu byla jiz dana do provozu. V pris-
tim rote zvyai zavod svou vyrobu o 70%
a zahaji produkci dals"feh 13 novych dru-
hu pro farmaceuticky prumysl a pro
zemedelstvi.
Ve Wierzbici zahaiila koncem zari.
provoz c em e n t a r n a. ktera patri
mezi nejvetsi a nejmodernejai v Evrop"e.
Technicky odbor Pol.ske akademie ved
projednaval plan na splavneni Visly,
Odry a Bugu, na vyuziti jejich velke
energie pro vyrobu elektriny a jejich
vody pro zavlazovani. Na zaklade sovet-
skych zkusenosti bude Visla usplavnena
v delce 1.000 km pro loth o nakladu az
1.000 tun. Vodni elektrarny o kapacite
1 mil. kW. dajI narodnimu hospodarstvi
5 az 6 miliard kWh. Vodou z Visly bude
zavlazeno 100 000 az 150 0010 ha. Reka
Bug se stane splavnou v delve 320 kin.
Vodni elektrarny, postavene na Bugu,
dajI polskemu narodnimu hospodarstvi
na 400 mil. kWh elektriny za rok. Pred
bezne. prate na Bugu budou zahajeny
jeste pied sk.oncenim sestileteho? planu..
Ve varsavskem pi edmesti 2erafi se bu-
duje velky ricni pristav, z ? nehoz pove-
de hluboky kanal, spojujici kratkou ces-
tou Vislu s Bugem. Visla s hornim to-
kem Odry bude spoiena stavbou Slez-
skeho karalu. Uskutecnenim planu bu-
de vybudovana sit modernlch vodnich
nest, jejichz hlavni tepna, dlouha temer
1 670 km. protne nejbohatsi a nejrusnej-
si oblasti zeme.
K obchod,ni doh?ode s N o r s k'e m,
ktera plati do 31. brezna 1951, byly sjed-
nany dodatky, podle ni?chz vyvoz pot-
skeho cukru se zvysi o 2 000 tun na 8 000
tun. Dale byla pozmenena klau.sule o
castecnem placeni v librach za dodavky
polskeho uhli.
Mad'arsko
Na zaklade jednani mezi vladou SS o -
vetskeho svazu a vladou Mad'ar-
ske lidove republiky byla dne 30. zari
1952 podepsana v Budapesti dohoda,
podle niz Sovetsky svaz odstoupi Ma-
d'arske lidove republice 69 sovetskych
podniku v Mad'arsku. Tyto podniky
byly drive nemeckym vlastnictvim a
jako takove byly na zaklade usneseni
postupimske konference odevzdany do
vlastnictvi Sovetskeho svazu. Dohoda
stanovi, ze sov6tsko-mad'arsk6 akciove
spolecnosti budou pokracovat ve sve
praci.
Dne 25. zari 1952 uverejnila Rada mi-
nistru. Mad'arske lidove republiky vyzvu
k pracujicim zeme, aby upisovali t r e t i
p u j c k u m 1 r u v cas,tce 1 300 mil. fo-
rintu. Pujcka byla vypsana dne 1. rijna
ve forme obligati slosovatelnych do 15
let. Dne 3. rijna bylo upisovani pujcky
skonceno. Pujeku u-bsalo na 3 154 00.0
obcanu, kteri prekrocili puvodne stano-
venou castku o 450 mil. forintu, to je
o 35 procent.
433
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013500080003-0
 Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013500080003.-0
Bada ministru a fly Madarske strany
pracujicich vydaly usneseni ?O rozvoji
iivocisne vyroby a pestovani
krmivovych kultur v letech 1952/54Rabotnicesko de-
lo((, obdrielo Bulharsko v letech 1945/47
ze Sovetskeho svazu 33 000 tun textil-
nich surovin, dale 36 100 tun kaucuku,
329 000 tun naftovych produktu, 217 000
tun cernych a barevnych kovu, 34 000
tun chemikalii atd. V dalaich letech se
vymena zbozi mezi Bulharskem a Sovet-
skym svazem, zvlaste dovoz surovin ze
SSSR, soustavne zvytovala. Vymena
zbozi mezi -obema zememi se podle ob-
chodni smlouvy na rok 1949 zvysila ve
srovnani s rokem 1948 0 20% a v obdobi
1947/50 se zvysila temer dvakrat. Be;
pornoci SSSR, bez sovetskych dodavek
nejmodr.rnejaich stroje a zarizeni by ne-
mohla byt uskutecnena velkolepa
elektrifikace Bulharska, rozvoj dopravy
a vybudovani novych bulharskych za-
vodu, byla by nemyslitelna veskera so-
cialisticka obnova bulharskeho prumys-
lu. Bulh.arsko obdrielo a dostava ze So-
vetskeho svazu stroje a zarizeni pro vel-
ke stavby bulharskeho prurnyslu, jakc,
hutniho zavodu W. I. Lenina>dohode?, kt.er-ou vnutily za-
padnimu Nemecku vlady Spojenych sta-
tu americkych, Velke Britannie a Fran-
cie a ktera jedna "o pfimem vojenskem
svazku agresivnich sil techto zemi se za-
padonemeckymi revansisty.? V dalsi cis-
ti sveho projevu se s. Svernik zminil
o cetnych upCrimnych navrzich vlidy
Nemecke demokraticke republiky na od-
straneni rozstepeni Nemecka, o iisili So-
vetskeho svazu -o uskutecneni jaltske a
postupixnske konference, ktere stanovi
vytvofeni jednotneho, nezavisleho a de-
mokratickeho nemeckeho statu a uvedl,
-e ka"zdym dnem stale silneji a jasneji
rozh-ofiva nehasnouci plamen boje ne-
meckeho lidu Proti nove valce, a za na-
rodni sjednoceni Nemecka. Namestek
predsedy vlady Nemecke demokraticke
republiky H. Rau prohlasil, ze uspechy
Nemecke demokraticke republiky v mi-
rove vystavbe a v boji za jednotu Ne-
mecka ukazuji vvemu nemeckemu lidu
a veekere svZtove vefejnosti, ze Nemec-
ka demokraticke republika se stala sil-
nejAi a blahodarnejsi zakladnou pro roz-
vijeni narodniho boje nemeckeho lidu,
le je vyrazem narodni yule a snah vaech
nemeckehh vlastencu. Duslednou politi-
kou mirove vystavby vzrusti neustale
hmotna a kulturni zivotni Cirovefi pra-
cujicich, ktefi nyni zahajili planovanou
vystavbu zikladu socialismu.
Lipsky veletrh oznacil list >Die
Wirtschaft? za velky itspech na ceste k
rozeifeni mir`ovych obchodnich styku'
mezi narody. Lipsky veletrh vyrazne
dernonstroval neustale rostouci silu a
vykonnost zemi socialismu. V Lipsku
vystavovalo celkem 8182 vystavovatelu,
z nichi 7384 z Nemecke demokraticke
republiky. Podle pfedbeznych odhadii
cini hodnota exportnich objednivek asi
300 mil. rublu. Nejvetsi objednAvky uza-
vfely SSSR, Polsko, Ceskoslovensko,
Svedsko, Rakousko a Finsko.
V Lipsku se konala schuze komitetu
Nemecke demokraticke republiky pro
podporu rozvoje mezinarodniho obeho-
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
 Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013500080003=0
du za i asti 30 vyznaenych narodohos-
podaie, vedoucich zavode a piedstavi-
telil zahranicniho obchodu. Bylo konsta-
tovano, ze Mezinarodni hospodaiski
konference v Moskva prispela k citel-
nemu uvolneni piekazek ve svetovem
obchodu, zejmena tech. ktere brzdily
obchod mezi Vychodem a Zapadem.
tjspech lipskeho veletrhu je Who de-
kazem.
Kapitalisticke zeme
Koncem zari se konala v Berlin mezi-
narodni konference kovodelnikfi proti
Schumanove planu, ktere se zd6astnili
odborove organisovani delnici z Francie,
Belgie. Lucemburska. Holandska, Italie,
Velke Britannie, Rakouska a zapadniho
Nemecka. Hlavnim cilem konference
bylo stanovit akcni program, ktery
umozni delnikem kovode'lneho a stroji-
renskeho prumyslu v kapitalisticke cas-
ti Evropy, aby uspesne bojovali proti
provedeni Schumanova planu. V. reso-
luci, schvalene konferenci, se pravi, le
Schumanuv plan je planem valecnym a
valka odporuje zajmem delnictva. Vy-
roba me slouzit miru a riikoliv valce.
Odbyt mirove vyroby je zar&en potie-
bou ve vnitrozemi a zejmena rozvinutim
vymeny zbozi mezi Vychodem a Zapadem.
Za tircasti delegate z vice nez 35 zemi
se konala v Berlin II. mezinarodni kon-
ference textilniho a konfekcniho delnic-
tva, Konference se zabyvala krisi v tex-
tilnim a konfekcnim prumyslu kapita-
listickych zemi a zvyseni zivotni ilrovne
pracuiicich. V rozprave poukazali iec-
nici, ie piicinou zostieni krise v textil-
nirm a konfekcnim prumyslu je preve-
deni hospodaistvi kapitalistickych zemi
na valecnou vyrobu. Viady USA a ji-
nych kapitalistickych zemi piesouvaji
celou tihu priprav k nova valce na pra-
cujici. Konference sclivalila resoluci,
vyzyvajici k ilcasti na mirovem kongre-
su riarode ve Vidni.
Stagnace a upadek vyroby
Hospodarska komise OSN pro Evropu
uverejnila zpravu o hospodafskern roz-
voji evropskych zemi za I. ctvrt-
leti a cast II. ctvrtleti 1952, v nil se
konstatu.je, ze prtimyslova zamestna-
nost a vyroba istagnovala nebo klesla
SS4R 100 552 573 466
USA 100 99 217 155
Anglie 100 123 - 112
Francio 100 80 - 63
Italia 100 108 - 72
tamer ve vsech velkych zemich zapad-
ni Evropy. Pies znacne zvys'eni valecne
vyroby se celkovy objem priamyslove
vyroby v zapadoevropskych zemich sta-
le snizuje. Zvlate podstatne se ?omezuje
vyroba v tech odvetvich, ktera jsou spo-
jena s civilni spotiebou, v textilnim,
obuvnim, nabvtkovem, automobilovem a
jinem prumyslu. Tak na priklad vyroba
britskeho t e x t i l n 1 h o prumyslu se
sni ila. v kratke dobe o dala:ich 15%, v
Rakousku o 15 az 20% dtd. Vyroba osob-
nich a u t o mobil e se sniiila v Anglii.
Francii, Italii, v zapadnim Nemecku a
v cetnych jinych zemich. Uhelny pre-
mysl stejne jako mnoho jinych hospo-
daiskych odvetvi trpi nadlrrumernym
dovozem draheho americkeho uhli. Ve
vsech zapadoevropskyeh zemich se ome-
zuje stavba obytnych dome, Akol. ne-
mocnic a jinych civilnich obje:kte. Auto-
ri zpravy piiznavaji, ze nedavno vypra-
covane plant' na zvygeni premyslove
vyroby v zapadoevropskych zemich
ztroskotaly. Do zapadni Evropy proniki
hospodaiska krise. V rote 1951 zvy4hy
vsechny zapadoevropske zeme bez vy-
jimky svou zivislost na dovozu ze Se-
verni Ameriky. D o v o z z d -o l a r o v e
o b 1 a s t i vzrostl o 26% 'za rok. vyvoz
v I, ctvrtleti 1952 poklesl ve srovnAni se
IV. ctvrtletim 1951 0 10%. Schodek
zahranicniho obchodu zapadni
Evropy s dolarovou oblasti neustale
vzresti. Pracujici zapadoevropskych ze-
mi straceji pod dvojim (Itlakem. ame-
rickych i vlastnich monopolia a maji
kazdy music menu a menu prostredkti
na nakup nejnutnejsich potravin a pre-
rnysloveho zbozi.
Soudruh Malenkov ve svem referatu
na XIX. sjezdu VKS.(b) uved) tento pre-
Wed o restu prilmyslove vyroby v SSSR
a v kapitalistickych statecll v letech
1929-195.1 (v pr?ocentech k roku 1929):
571 721 870 1082 1 266
170 175 160 182 200
121 135 144 157 160
74 85 92 92 104
93 97 103 1L8 134
436
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
 Apprqved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013500080003-0
Z uvedene tabulky je videt, jak uvedl
s, Malenkov, ze v UiSA, Anglii a v ,ji-
nych kapitalistickych zemich zapadni
Evropy pieslapuje prumysl stale jeste
okolo,drovne z roku 1929, kdezto v SSSR
vzrostl oblem/'prumyslove vyroby v do-
b6 od roku,/1929. do roku 1951 temer
trinactinas.ol?ne.
Bavlnarska konference
Pfkladem neresitelnosti rozporu mezi
kapitalistickymi staty byla bavln sska
konfererce 11 kapitalistickych zemi, kte-
ra se konala v zari v Londyne a potom
v Buxtonu u Manchestru. U6astn ci kon-
ference, delegati z Anglie. Spojenych
state, zapadoevropskych zemi, Indie a
Japonska jiz na prvni schuzi se pod-
statne rozchazeli ve svych nazorech a
nebyli s to dohodnout ise ani 0 otaz.kich
cenovych, ani o snii-eni -vyroby. Konfe-
rence byla svolana z podnetu britskeho
ufadu pro bavinu a skoneila konstato-
vanim, ze v pristiclr letech se obehod s
bavlnarskym zbozim zmensi, kdezto je-
ho produkce stoupne. V roce 1937 einil
svetovy export bavineneho zbozi 6 900
mil. 6tv. yardu, v rote, 19.51 5 520 mil. 6tv.
yardu a v race 1953 se odhaduje na 5 520
mil. 6tv. ,yardu: PodrobnejAi prehled po-
skytuje toto sestaveni o svetovem v y-
v o z u kusoveho bavlneneho zbozi (v
mil. 6tv. yardu):
1950
1951
1952*
Lndie
1 109
776
550
daponslco
1 088
1 082
926
Anglie
822
865
746
USA
500
809
777
Zap. Evropa
1 685
1 867
1 724
5264
5399
4723
jind zemd
82
122
917**
eelkem
5 346
5 521
4 820
* z2clad 1e:den-:dervein
** odhad
Produkc6 bavlny v kapitalistickych ze-
mich v rote' 1952/53 se odhaduje na 26
ai 27 mil. baliku, to je asi o 2 mil. mene
nez v sezone 1951/52. Ke dni 1. srpna
19512 tinily v kapitalistickych zemich za-
soby bavlny, pripravene na prodej v ro-
ce 1952/53, asi 14 mil. baliku, 'coz je o
2,8 mil. baliku vice nei v minute kam-
pani.
Mezinarodni konference pro suro-
viny se ro2pada,
Washingtonska mezinarodni konferen-
ce pro suroviny, ktera se ustavila v do-
be, kdy byl nedostatek surovin, zpuslo-
beny spekulaci , po americke, agreai na
Koreji, se rozpadava. Vybory pro ba-
vlnu, vlnu a papir byly zru3eny. Situate
na surovinovych trzich se zmenila, su-
rovin nasledkem neusthle se zmenAuji-
cich trhu v kapitalistickych zemich je
nadbytek, coz plati jak o zem-ed6lske
produkci, tak i o takovych sur?ovinach
jako jsou sira a uslechtila ocel. Situaci
na kapitalistickych trzich osvetluje i po-
kles cen surovin. Moodyho index cen
surovin se v poslednich etyrech mesi-
cich 1952 vyvijel takto:
30. VI. 434.8
30. VIII. 444,3
30. VIH. 431.2
30. IX. 427.6
Mezinarodni menovy fond
a Mezinarodni banka
Na poslednim zasedini tak zvanych
brettonwo?odskych instituci byl?i zastup-
ci Japeonska a zapadniho Nemec-
k a zvoleni do ridicich organu thou
instituci, coz jen posili posici Spojenych
state, ktere proti stanovam zneuiivaji
jak Mezinarodniho fondu, tak i banky
pro svoje imperialisticke cite. Za Mena
by.la prijata republika Haiti. Konfe-
rence v iMexico City zduraznila, zejme-
na gIsty delegatfi francouzskeho a brit-
skeho, ze je nutno snizit americke celni
sazby a vyslovila pozadavek zvyseni
investic v zemich hospodarsky malo vy-
vinutych. Nejde ovsem o rozvinuti pru-
myslove a zemedelske vyroby, ale pre-
devsim o vzestup produkce strategic-
kych surovin.
Na newyorskem kapitalovem trhu vy-
psala Mezinarodni banka pro obnovu a
rozvoj novou pujcku v castce 60 mil. S.
Evropska platebni unie
Hlavnim dluznikem Evropske platebni
unie v srpnu a v zari 1952 byla F r an -
c i e, jejiz deficit einil v srpnu 23,6 mil.
zuctovacich jednotek a v zari 54 mil.
ziletovacich jednotek. T u re c k o melo
v srpnu vuci EPU deficit 43,2 mil. a v
zari 16,9 mil. Posice A n g lie se zme-
nila. V srpnu civil jeji deficit 4,7 mil.,
v zari dosahla po prve aktivniho salda
eastkou 37,1 mil. Posice z a p a d n i h o
N e m e c k a jako veritele trva, v srpnu
einilo jeho aktivni saldo 37 mil., v zari
37,4 mil. Ho1andsko melo v srpnu
aktivum 20,2 mil., v zari pouze 1 mil.
Spo jene stafy 0.5
Zahranieni obehod v cervenci
vykazal ve srovnini s eervnem tyto
obraty (v mil. $):
dovoz vyvoz
"rvenec 836 1012
derven 860 1 162
437
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
 Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
Jak dovoz, tak i vyvoz vykazuji po-
kles. D o v o z je o 7% niz.4i nez prtzmer-
ny dovoz v I. polovine roku 1952 a o
9%nisi nez prumer z roku 1951. V y -
v o z paklesl o 24% proti pramcru I. po-
loleti letosnfho roku a o 20% proti pru-
meru z roku 1951. rtledni kruhy ve
Washingtonu vysvetlu.ji pokles vyvozu
mensi poptavkou ze zemi, ktere omezily
dovoz z dolarove oblasti, aby zastavily
ztencovini svych zasob dolaru a zlata.
V srpnu se dale zvvsi1 i n d e x z i -
votnich n ak1adu. jehoz vzestup jiz
trvi 6 mesicu. Podle zoravy Bureau of
Labor Statistics dosahl index v srpnu
stavu 191,1% prflmeru z let 1935/39 proti
190,8% v polovine eervence. Index byl
0 3% vyssi ne pied rokem a o 12% vys-
ei nez pied zahajenim americke agrese
na Koreji. Index cen potravin dosahl
sta.vu 235,5% prumeru z let 1935/39 a je
,o 3% vyssi nez pied rokem a o 16%
vy1si nez pied zahajenitn americke agre-
se na Kore,ji.
Koncem roku 1951 dosahly verejne 1
scukrome d 1 u h y ve Spojenych statecli
castky 519 miliard $. Za rok 1951 se zvy-
ei.i.o americke zadluzeni o 33 miliard $.
Velka Brit i nie
Britska prumyslova vyroba ja-
ko celek se neustile zmensuje, i kdyz
zbrojni prumysi zvysuje svou produkci.
Svedci o tom index prumyslove vyroby,
ktery v cervnu einil 111 (1948 = 100), v
eervenci klesl na 102 a v srpnu na 97-98.
Prumerny pocet pracovnich hodin v ty-
dnu poklesl na 45,8 hodiny proti 47,1 ho-
diny piedtim. K 15. z4fi 1952 bylo podle
1I ednich statistik ve V. Britannia 389 600
nezamestnanych, coi bylo o 14 000 osob
mene nez k 11. srpnu 1952.
V t e x t i 1 n i m prumyslu poklesla
nezamestnanost o 16 000 osob. Dal8i vy-
voj je nejisty a organ londynske City
Financial Timesa napsal dne 13. fijna
1952, ie vyhli?dky na pri4ti rok jsou
vzhledem na stale k l e s a j i c i v y v o z
velmi probiematicke.
V zaii a v srpnu dosahl britsky z a-
hranieni obehod techto obratd (v
mil. ?):
dovoL
r voz
saldo
z4iii
238.4
194.7
- 43.7
sroon
263.2
189.7
- 73.5
I.-,IX.
52
2
688,9
2
0,36,5
- 625,4
I.--IX.
51
2
919.1
1
993.7
- 925.4
Snizeni
s c h o d k u
britske
obchodni
bilance se dosihlo jen omezovanim do-
vozu. V y v o z klesl v srpnu o 31 mil. ?
proti eervenci a v zai`i o 26 mil. X. Me-
sieni prumer britskeho vyvozu v III.
ctvrtletf 1952 einil 191,5 mil. ? proti 224,4
mil. ? v I. polovin letoeniho roku.
I3ritska platebni bilance byla v
I. polovine 1952 aktivni castkou 24:mil. ?,
ktera se prostredky z americke vojen-
ske pornoci zvysila na 82 mil. ?.
Britsti pracujicf byli znovu postizeni
z d r a z e n i m zakladnich potravin. Od
5. rijna 1952 snizenim vladni subvence
nastalo zvyseni cen masla, cukru, mar-
garinu, slaniny a syra. Zvy?eni cen 6ini
8 az 20%. Tehoi dne bylo zruleno pri-
delove hospodafstvi a cenova kontrola
caje.
(id 1. Mina neni zapotrebi povoleni
pro ziskavani a pouzivani olova, zinku
a medi, jejich slitin a 4rotu. Na londyn-
ske burse zboii bylo ke stejnemu datu
zahajeno obchodovani s olovem, preru-
aene pied 13 lety. Ceny poklesly ze 131 ?
na 106 ? 10 sh za tunu. Cena zinku byla
dne 10. xijna snfzena na 118 ? za tunu
proti 122 ? pi`edtim.
Francie
V listopadu se iocekava krise PinaSro-
vy vlady v souvislosti s parlamentnim
projedn.avanim ratifikace smlouvy o
evropskem znovuvyzbrojeni a pri roz-
prave o rozpoetu na rok 1953. R o z p o-
e e t na priatf rok ve vy?.i 4 000 miliard
frs vykazuje schodek asi 430 miliard frs,
ktery bude nutno kryt zvysovanfm da-
noveho bremene. K temto dvema hlav-
nim problemum poji se cela rada dal-
aich, ktere charakterisuji rozklad kapi-
talistickeho hospodarstvi. Je to zejme-
na otazka vy s o k y c h c e n francouz-
skeho zboii v pomeru k svetovym ce-
nam a neustale zvy,ovini cen potravin,
ktere ohrozuje mzdy a tim kupni silu
pracujicich.
Inflace se projevuje nelen v ne-
ustalem zvysovani cen, ale i ve vys"i
obehu bankovek, ktery se nyni pohy-
buje na. ttrovni 2 000 miliard frs. V cerv-
nu 1938 prekrocil obeh po prve 100 mi-
liard, v prosinci 1943 500 mld, v unoru
1949 1 000 mld a v z6h 1952 2 000 mid.
Take prizmyslova vyroba upa-
da. Jeji index klesl v srpmt na 121 proti
139 v eervenci.
Kritickou situaci francouzske burioas-
ni vlady zostruje konflikt mezi fran-
couzskymi a americkymi imperialisty v
Maroku. American zadaji na podklade
rorhodnuti haagskeho soudu stejna pra-
va jako Francouzi ph provadeni sve
expansivni, hospodarske politiky. Dokla-
dem hlubokyeh rozporu mezi tak zv.
438
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
 Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
spojenci le take konflikt, kterk se roz-
rusta kolem otazky opomoci? 650 mil. $,
kter?: Francie reklamuje jako slib dank
z`vazne na sanaci francouzskeho vojen-
skeho rozpoctu. USA vsak odmitaji po-
skytnout dolary, dokud se nepfesvidci
oblast dolarovd
obiast sterlingov?i
z toho zem5 OEEC
ostatnl zemS OEEC bez sterl. oblasti
June zem6
celkem
Podstatny vzrust' dovozu pfipada na
dolarovou oblast, v niz se Francie stale
.vice zadluzuje, ponevadz vkvoz do teto
oblasti naopak znaene klesa. Za prvnich
8 mesicu 1952 einil deficits dolarovou
oblasti 126 517 mil. frs proti deficitu
65 012 mil. frs v teze dobe loni. Slabost
francouzskeho hospodafstvi se projevu-
je stalym poklesem vyvozu do vsech
oblasti.
Jen do nekolika zemi zvksila Francie
svilj vkvoz za 8 mesicu 1952 proti teze
d,obe Toni, ooz vsak v celkovem?objemu
se n.eprojevuje. Tak na pfiklad do Spa-.
nelska vyvezla Francie za 11,96 (loni za
8 mes. 9,77) mid frs zbozi, do Finska za
14,86 (8,23) mid, do Svycarska za 67,33
(65,83) mld frs, do Turecka za 8,56 '(5,97)
mid, do Indie za 6,9 (3,8) mid, do Jiho-
africke unie za 6,1 '(5,9) mid. do Arabie
za 9,86 (2,09) mld a do Jugoslavie za 6,56
(2,12) mld frs.
Zapadni Nemecko
Zapadonemecky zahranicni o b -
c h -o d vykazal v srpnu 19'52 ve srovnanf
s cervencem tyto obraty (v mil DM):
d'ovoz v$ vaz
srpen 1193 1347
5ervenec 1235 1488
Jak dovoz, tak i vkvoz v srpnu po-
klesly, dovoz oo 3% a vkvoz,o 10%. t on-
cem. roku se ocekava, ze pfebytek ob-
chodni bilance se zmeni ve schodek, a
to nfasledkem rostoucich obtizi ve vy-
vozu. V bulletinu, vydavanem bonnskou
vladou, varoval mluvci ministerstva hos-
podafstvi pled dlouhodobkmi zavery ze
soucasneh?o stavu zapadonemeckeho za-
hranicniho obchodu.
Vnitfni hospodafskou situaci zapad-
niho N2mecka neposuzuje priznive
anglickk profesor narodniho hospodaf-
stvi na universite v Leedsu Hillman.
Napsal, ze v zapadnfm Nemecku kiesa
spotfeba a liromadi se zbozi, takze bude
nutno snizit vyrobu. Poeet nezamestna-
nkch cini _podle jehb vkpoetu 8% celko-
veho poctu zamestnanych.
o iisili, ktere francouz$ka vlada vynalo .l
na remilitarisaci.
Rozdeleni francouzskeho z a h r a n i c-
niho obchodu podle menovkch ob-
lasti za prvnich 8 mesiciz 1952 a 1951
podava tento pfehled:
-- -
1952
1951
1952
1951
(v mil. frs.)
178 600
143 273
52
683
7826-1
306 049
318 249
104
924
145 436
116092
'103905
68
659
113 117
1266 612
236 820
265
868
284 144
129 283
124 303
113
237
121 836
880 544
822 645
536
112
629 677
iS I r s k e m byla sjednana obchodni
dohoda, platici do konce zafi 1953. Irsko
vyveze do zapadniho Nemecka zejmena
za 8,5 mil. DM Iate6n6ho dobytka, za
3 mil. DM cerstvych ryb a za 2 mil. DM
vlnenkch tkaniv. Pro zapadni Nemecko
nebyly urceny dovozni kontirigenty, pro-
tole velka cast zapadonemeckeho impor-
tu do Irska byla liberalisovana.
Jugoslavie
Do .lake zavislosti na kapitalistech
upadd Jugoslavie, ovladana zradcovskou
Titovou klikou, svedci skutecnost, se
in.dustrialisacni program byl
omezen, aby Jugoslavie vice dovazela
hotovych vyrobku z kapitalistickkch ze-
ml. Castka na prumyslove investice byla
sni .ena ze 135 miliard dinaru na 83,6
miliardy dinaru a castka na prfimyslo-
ve ~stavby ze 104 miliard dinarfi na 42
miliard dinarC. Takovou cenu plati Tito
kapitalistum, ktefi mu slibuji dalsi uve-
ry, aby tim vice utuzili svou kontrolu
zeme a jejiho hospodafstvi. Velmi ne-
pfiznive pfisobi take n e fi r o d a po le-
toanim suchu, takie vlada byla nucena
zakazat vkvoz chleboveho i krmneho
obili. Psenice a zita se nedostava asi 35
tisic vagonfi, jecmene 9 000 vagonu a
ovsa 6 000 vagonu.
Jugoslavskk zahranicni obchod
vykazal v dobe leden-cervenec letogniho
roku tyto obraty (v miliardach dinaru):
I.-VII. 52 I.-VII. 51
dovoz 62,7 70,8
vkvoz 48.7 -
Iilavnimi dodavateli Jugoslavie v
uvedenem obdobi byly Spojene staty s
12 miliardami dinaru, zapadni Nemecko
s 8,6 miliardy, Anglie s 3,9 miliardy, Ra.-
kousko s 3,4 miliardy a Italie s 3,3 mi-
liardy. Hl.avnimi odberateli byly zapad-
ni Nemecko s 12 miliardami, Anglie s
8,6 miliardy, Rakousko s 5.2 miliardy,
iSpojene staty se 4,7 miliardy a Italie se
4,2 miliardy.
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
 Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
Turecko
V I. polovine 1952 bylo dosazeno v
zahranicnim obehodu techto obratfi (v
mil. ?T):
I.--VII. 52 I.. .VI. 51
dovoz 717.3 488,2
vi'voz 506,4 439.8
S c h o d e k obehodni bilance v prvni
polovine letosniho roku cinil 210,9 mil
IT proti 58,4 mil. IT ve stejne dobe r?o-
ku 1951,
Hlavnimi vyvoznimi, polozkanli bylo
obili se 146 mil. IT, bavlny s 99 mil. IT,
taba?k s 88 mil. ?T, ovoce se 44 mil. IT
a olejnata semena s 18 mil. IT. Vyvoz
obili a bavlny se ma letos zvyit, rovnei
tak vyvoz chromu, medi a uhli.
Zakladem tureckeho hospodarstvf je
stale zemedelstvi, kter?e uhrazuje 82%
potfeb zeme. V roce 1951 produkovalo
Turecko 10,6 roil. tun obilovin, 0,4 mil.
tun lu.stenin a 1,09 mil. tun prumyslo-
vych plodin. z toho 155 000 tun bavlny
a 82 000 tabaku. Statni doly vytezily loni
2,9 mil, tun uhli, 0,7 roil. tun lignitu,
220 000 tun ielezne rudy, 159 623 tun
ehromove rudy, 217 529 tun medene rude
a 7 390 tun siry.
Egypt
Vojellskym prievratem generalai Iagiba
a jeho dustojnicke skupiny byl nucen
odstoupit ?krai Faruk a zrici se ~trunu ve
pros?pech sveho nezletiieiho cyna Fuada.
Vlada byla nucena provest p o z e m k o -
v ?o u r e f o r m u, kteri omezuje pozem-
kove vlastnictvi na 200 feddanfi, to je
asi 80 ha. Pozemkova reforma se tyka
pouze 1 milionu akru z 6 milionfi akru
or-i6 piidy v Egypte. Pozemkoveho vlast-
nictvi cizirh prislusniku, kteri maji asi
500 000 akrii zemedelsk(- pudy v Egypte,
se reforma netyki. Egyptska vlada poia-
dala vladu USA. aby uspitila hospodar-
skou a technickou pomoc podle ctvrtebo
bodu Trumanova programu, cimi jasne
dokazuje, ze proti zajmilm zeme chce
spolupracovat s hlavnim psedstavitelem
imperialistickeho sveta.
Platebni bilance Egypta za rok
1951 skoncila schodkem 20 mil. ?E proti
14 mil. ?E v roce 1950. Ackoli vyvoz ba-
viny poklesl asi o 3 miliony kantartl
(133400 tun), zvy.4ila se hadnota vyvozu
o 13,5 mil. ?E. Dovoz se zvyg'il 0 20 mil.
?E, takie schodek obchodnf bilance za
rok 1951 einil 40 mil. ?E prop 33 mil. ?E
v roce 1950. Ryzi vynos z nevlditelueho
vyvozu dosahl castky 24,8 mil. ?E,' to je
o2mil. ?vice neiVroce1950.
R o z p o c e t na rok 1952/53 vykazuje
vydani v castce 206 mil. LE. Po sniieni
o 40 Mil. ?E je rozpocet v rovnovize.
Dane byly zvyseny o 10,7 mil. ?E. V,y-
dani na armadu cirri 37,6 mil. .?E, kdeito
na ?kclstvi jen 26,9 mil. ?E.
Iran
Vyvoj iranskeho zahranicniho
o b c h o d u v poslednich tiech letech
je zachycen v tomto prehledu (v mil.
i
lu
r a .):
1949-50
1950-51
1951-52
(9 mesic0
dovoz
6 786
6 242
5
482
vyvoz
1 721
S494
3
112
bilance
- 5 063
- 2 748
- 2
370
lrasns.k
rok zaitbna 21. bfezna,
Pakistan
Zahranicni obchod v hospodar
skem rote 1951/52, ktery skoncil v cerv-
nu, vykazuje Schodek 472,9 mil. rupii,
kdeito pred rokem vykazoval aktivurn
563,4 mil. rupii. Bylo dosazeno techto
obratu (v mil. rupii):
dovoz 2 879.0
vwoz 2 406.1
Schodek byl zp isoben krisi ve vy-
vozu surovin a poklesem cen bavlny a
juty na kapitalistickych trzich.
Se Sovetskym svazem byla v
zAri sjednana v Kara6i kompensacni
dohoda, podle n12 si obe strany vymeni
zboii v hodnote 6 mil. ? kaidym cme-
rem. Sovetsky svaz doda Pakistanu 150
lisle tun p~enice vymenou za 22 000 tun
pakistanske juty a 13 150 tun surove ba-
vlny. Od roku 1948 ma Pakistan ve sty-
ku se Sovetslcym svazem 1(. ripocJI. KoroyT: 3KOHOMHiecI(oe CTpOHTeAbcTBO KxTaftcxo# Ha-
poAuoii Pecny61"Hxz3 . . . . . . 403
HBaH ) aBH;kOB: MoxonoAHx BHeulHel'I ToprOBAK BoArapcxo# sapo?--
Hoi Pec ny6AHnH . . . . . . . . . . . 410
Ap. O. Tayc ep: XIX. coseujaHne 9KOHOIvl ItIecxoro H coI naAbxoro
coBeTa II npo6ACMbI B Me.xc4ynapo4HOf1 ToproBAe . 418
MHni. HoxopHa : CBHHe]g H UHn c . 427
Economic Problems of Socialism in U. S. S. R. . .
397
The Expansion of Soviet Foreign Trade . . . .
400
Eng. Jaroslav Kohout: The Building Up of the National Economy
of the Chinese People's Republic . . . . . . . .
403
Ivan Davidov: Monopoly of Foreign 'Trade in the Bulgarian
People's Republic . . . . . . . . . . .
410
Dir.. 0. Taufer: The XIV. Session of the Economic and Social
Council and Problems of International Trade . . . .
41.8
Milena Pokorna: Lead and Zinc . . . . . . . .
427
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415RO13500080003-0
 25X1A
lease 2002/0/IL
W.1 ,
t, 6 1`
0415 R013500080003,-0
Approved For Relea?e' 21J0210 119 , CFA RI Q83-00415R013500080003-0