(SANITIZED)UNCLASSIFIED FOREIGN-LANGUAGE PAMPHLET ON MATERIALS RESEARCH(SANITIZED)

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP80T00246A003400070001-6
• Release Decision: RIPPUB
• Original Classification: S
• Document Page Count: 192
• Document Creation Date: December 21, 2016
• Sequence Number: 1
• Content Type: REPORT

Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Next 1 Page(s) In Document Denied
Q
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
VY'ZKUMNY' USTAV MATERIALU A TECHNOLOGIE
MATERIALOVY SBORNIK
i9~6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
UVO D
These UV KS~ a vlady ASR o dalsim technickem rozvoji cs. prumyslu zduraznuji
vyznam zavadeni nove techniky pro nepietrzity rust produktiviry prace i cele technicke
urovne naseho prumyslu a zejmena prumyslu stroj{renskeho.
Jednim z ptostiedku, ktery ticinne pomaha zajis~ovat rust produktiviry, je rychle
vyuziti a zavadeni ukoneenych vyzkumnych praci nasich vyzkumnych ustavu do prase.
Vedle vyzkumnych zprav, ktere jsou vydavany pro uzsi okruh zajemcu, jsou to ze-
jmena vytahy ve forme clanku, uveiejnovanych v odbornych Casopisech, ktere zajisfuji
airai informovani technicke veiejnosti. Touto cestou vsak lze pro omezeny rozsah caso-
pisu publikovat jen malt' podil provedenych praci.
Ve snaze zpiistupnit vysledky dulezitejaich praci z oboru materialu v souborn8 for-
me pnkrocujeme k vydavani ?Materialovych sbornfku", ktere maji prinaset vysledky
praci Vyzkumneho ustavu materialu a technologie (Vi7MT) zejmena z oboru vlastnosti
materialu, tepelneho zpracovani a zkusebnich metod a zar"izen{.
Prvni ?Sbornik" obsahuje vyber celkem 9 praci, provedenych ve VUMT v r. 1954.
Krome toho byla do Sborniku zaiazena prace laureata statni cent' s. Zd. Emingera, ktera
uzce navazuje a doplnuje problematiku, o niz pojednava clanek Dr Pluhare a Vyklickeho.
V"sechny prace se zabyvaji vesmes aktuah~imi problemy, souvisfcimi s vyrobou.
Prace Ins. Vodsedklka se zabyva vysetcovanim hodnot vnitcniho tlumeni materialu,
pouzivanych pro vyrobu lopatek parnich turbin (chromovych a chromoniklovych oceli,
ocel{ zarupevnych), i nekterych dalsich materialu konstrukcnich pii vyssich cyklickych
napetich a za vyssich teplot.
Zkou"sky byly provadeny na nove; ve ViJMT a Vl'TTT vyvinutem vf. pulsatoru.
Prace dochazi k zaveru, ze pro turbinove lopatky je vyhodnejsi, vzhledem k nebezpeci
kmitani, volit 12% chromove ocelivysoko popustene, snizsi pevnosti. Pokud je pozado-
vana vy?sf pevnost materialu, ukazuje se vyhodne pouzivat Cr-oceli s ryssim obsahem
uhliku.
Ins. Dr Shon sleduje v praci ?Zad{rac{ zkousky dvojic materialu pro malice a yr"etena
armatur" vzajemne chovanf se ruznych materialu pii suchem treni, jednak pii malych
rychlostech (0,026 m/vt) a tlaku 30 kg/cm2, jednak pii plynulem zatezovani a rychlosti
do 0,37 m/vt. Pti vyhodnoceni zkou"sek pokusil se autor roztiidit vsechny zkouaene ma-
terialy do 3 zakladnich skupin podle odolnosti proti zadirani. Vysledky jsou dulezite pro
volbu materialu pr"i konstrukci matic a vreten armatur pro na3e energeticka zarizeni.
Prace K. Slonka je tcet{ praci, zabyvajici se problemy materialu pro energeticka za-
iizeni. V r. 1954 byla ve spolupraci s Leninovymi zavody, Plzen a V~KG-Ostrava sledo-
vana moCnost pou~iti ultrazvukovych piistroju k zjisfovani vnitinich vad velkych ry'kovku
pro turbinove a generatorove rotory.
Sledovani indikaci na 33 rotorech a jejich porovnani s vadami, zjistenymi po jejich
roz=ezani, ukazalo, ze spolehlivb vysledky lze dosahnout pn pouziti odrazove ultrazvukove
melody. Dusledne aplikovani melody umozni jistejsi a bezpecnejsi vyrobu techto naklad-
nych ry'kovku.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Otazka spolehliveho stanoveni ztratoveho cisla transformatorovych plechu pro vy-
sokofrekvencni generatory je resena v praci Dr Khola ?Trafoplechy pro akusticke frek-
vence amer"eni jejich ztratovych cisel". Pro merr"eni ztratoveho cisla byla vypracovana
jednoducha kalorimetricka metoda, pomoci ktere byly promer"eny materialy domaci
vyroby.
Vlastnostmi vyrobni technologie a praktickym uplatnenim ve ViJMT nove vyvinu-
te tisporne zaruvzdorne slitiny ?Pyroferal" se zabyvaji tri prate.
Je to pr"edevsim prate Ing. Dr J. Pluhaie ?Piispevek ke studiu vlastnosti zaruvzdor-
nych slitin zeleza a hliniku", ktera podava dalsi udaje o vlastnostech a chovani slitiny
Pyroferal a navazuje tak na praci, uver"ejnenou v casopisu Slevarenstvi, cis. 3, z r. 1954.
Tehhnologie vyroby a cenne zkusenosti metalurgicke a slevarenske podava prate
laureata statni ceny Zd. Emirtgera, vedeckeho pracovnika ViJ Leninovych zavodu, Plzen.
Treti prate z teto skupiny, zpracovana M. Vyklickym, podava dosavadni prakticke
zku"senosti, ziskane pr"i provoznim vyuziti nove slitiny.
Vsechny tai prate podavaji uceleny obrazek o vyhodach nove slitiny a ukazuji moz-
nosti jejiho vyuziti. Lze pravem ocekavat, ze zavedeni nove slitiny v plnem predpoklada-
nem rozsahu bude znamenat pro nase hospodaistvi podstatne uspory deficitnich piisad
chromu a prip. niklu a zlepseni provozni jistoty vyrobnich a provoznich zar"izeni.
Z oboru tvareni oceli za studena byla zar"azena do teto sbirky prate Dr Vrzala
?Rekrystalisace a mezioperacni tepelne zpracovana pri tvareni nizkouhlikovych oceli za
studena", ktera sledovala otazky zmeny struktury pri mezioperacnim zihani za studena
tvaiene mekke uhlikove oceli.
Z oboru tepelneho zpracovana zabyva se prate Ing. Zborila vyzkumem technologie
antikorosniho nitridovani pri zvysenych teplotach. V rmci prate bylo navrzeno jedno-
duche zarizeni pro nitridaci v normalnich pecich a vysetieny podminky pro prakticke
pouziti postupu. Postup byl s uspechem zaveden v zavode ~KD-Modiany.
Prate Ing. Dubna ?Registracni mikrofotometr cs. vyroby" podava popis konstrukce
registracniho mikrofotometru cs. vyroby, ktery byl vypracovan ve VLJMT Dr Kholem
a Ing. Dubnem. Vedle popisu jsou zde uvedeny vysledky pri jeho praktickem pouziti.
Prate ukazuje, ze fotometr patii k mericim piistrojum, ktere jak svym provedenim, tak
i vykonem mohou soutezit se zahranicnimi vyrobky.
Sbornik svym obsahem jiste bude vhodnou informaci na"sim vedeckym a odbornym
pracovnikum jak na zavodech, tak i v ustavech a piispeje tak k rozsireni vysledku praci
Vyzkumneho ustavu materialu a technologie.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Ing. 3'osef Vodsedklek - VLTMT Praha
VNIT~'tN~ TLUMEN~ CHROMOVYCH OCEL~
PRO LOPATKY PARN~CH TURBIN
Pojedn~ni o vnitmfm tlumenf materialu lopatek pro parni turbiny navazuje na difv8j~i pr~ci
o tomto thematu. [l] V teto praci byly uvedeny vj~sledky m8ceni vnitrniho tlumenf materialu pro
nektere oceli chromove nerezavejici, chromniklove austeniticke, pro oceli perliticke zarupevne a pro
nektere fine materialy pri vyssich cyklickych napetich a za vyssich teplot. Tyto itdaje, i kdy~ vnasejf
svetlo do nekterych temnych otazek, nebyly s to podati obecny rozhled o chovani chromov j~ch oceli,
na pr. pri ruznem chemickem slozeni, tepelnem zpracovani, nebyly s to osvetliti zmeny tlumenf pr"i
dlouhodobem cyklickem namahani a pii ruznem piedpeti - t. j. okolnosti, ktere konstruktera pri
volbe materialu pro tak exponovane souLasti, jakj~mi jsou turbinove lopatky, nesmirne zajimaji.
Systematickym sledovanim vnitrniho tlumenf cele lady ruznych taveb chromovych oceli se
podarilo vyjasnit problem do to miry, Ce dnes muzeme podati iadu obecne platnych zaveru. Poda-
iilo se take urL`it hlavni prfLiny tlumenf chromovych oceli, pifeiny, jejichi neznalost velmi easto
mohla vest i k havarii turbiny.
Pojem tlumenf.
Pri cyklickem namahanf soucasti -nebo lepe objemoveho elementu - se urcita cast
energie menf v teplo, nebo slouzi ke zvysenf vnitr"nf energie kovu. Pohlcovanf, mareni
energie pii cyklickem namahanf -tlumenf - definujeme ruznymi zpusoby, nejcasteji jako log.
dekrement utlumu. Prr"i doznfvanf volnych kmitu objemoveho elementu kovu sledujeme
velikost amplitudy k - a k ~- n kmitu - Ak resp. Ak -I- n.
Pak logaritmicky dekrement titlumu
~ _ l In Ak
n Ak+n
Jinak definujeme tlumenf jako pourer pohlcene prate pri jednom cyklu namahani
k magimalni energii cyklu jako mezne tlumenf
~=2~= A
kde S - plocha hysteresnf smycky =energie pohlcena v 1 cyklu,
A -max. potenciahu energie cyklu.
Jine definite, uzfvane obcas v literature, jako ?ztratovy uhel", nebo ?jakost reso-
nancniho obvodu Q", pomineme.
Piipominame, ze obecne neni log. dekrement utlumu materialu totozny s log.
dekrementem titlumu soucasti; tlumenf soucasti lze v"sak za pomoci ~ i v obecnych pii-
padech vypocfst [2].
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Ktere veliciny ovlivnujf tlumenf?
Tlumeni je velmi komplikovany zjev, ktery je ovlivnovan celou i?adou okolnosti. Je
to predevsim stay materiklu, dale pak provoznf -resp. zkusebni podmfnky.
Stav materialu definujeme celou iadou jeho vlastnosti. Je to chemicke slozeni,
struktura a tepelne zpracovani, stupeii tvareni za studena atd. Nesmime pustit se zietele,
ze behem provozu se tato velicina maze menit, a ze k urcitym zmenam temei? vzdy, kdyz
tlumeni je znacne, dochazi, i kdyz je nemuzeme beznymi prostredky prokazat.
Stav materialu urcujeme itdaji jeho mechanickych vlastnosti - t. j. tvrdost, pevnost,
mez prutaznosti, vrubova houzevnatost, mez imavy atd.
Protoze otazka stavu materialu maze byt pii velike rozmanitosti oceli rr"esena pouze
pro urcity material, event. pro urcitou skupinu materialu, budeme se konkretne zabyvat
nerezavejicimi ocelemi chromovymi a castecne i ocelemi austenitickymi CrNi a perli-
tickymi ocelemi zarupevnymi - t. j, materialy pro turbinove lopatky.
provoznf, resp. zkusebni podmfnky maji, jak v dalsim vysvitne, vehni podstatny vliv.
Pod timto pojmem uvazujeme: teplotu, frekvenci kmitani, druh napjatosti, velikost
cyklickeho napeti a tvar cyklu (piedpeti), historii namahani, pritomnost magnetickeho
pole a pod. Abychom mohli probrat pusobeni techto ruznych podminek, je nezbytne,
abychom si alespon v prehledu zopakovali hlavni piiciny a slozky tlumeni.
Zkkladnf slozky tlumeni:
1. Tlumeni relaxacni.
2. Tlumeni plasticke.
3. Tlumeni magnetomechanicke.
ad. 1. Je znamo, ze nektere jevy, ktere pii mechanickem napeti v materialu probihaji,
jevi casovou zavislost. [3, 4, 5.] Jsou to jevy, souvisici s difusi atomu hmoty a s piecho-
dem energie (tepla resp. elektiiny u polovodicu). Tento jev byl ve vyse uvedene praci
vysvetlen a proto kratce zopakuji jeho princip na nasledujicim piikladu:
Atomy metaloidu interstiticky rozpustene v a-zeleze zaujimaji mista v prostorech
ploch a hran v piipade, ze nepusobi napeti, zcela nahodne. Pi?i pusobeni napeti atomy
z mist stlacovanych pi?ebihaji do oblasti roztahovanych (obr. c. 1). Tento pochod ovsem
tahove
napeti
bez
napeti
Obr. ~. 1. Rozlozeni interstiticky rozpustenych
atomu C, resp. N v a-zeleze; a) stav nenapiaty,
E- b) pusobeni tahoveho napeti.
~ goo
wr
Obr. e. 2. Zavislost relaxaenf slozky tlumeni na
ithlove frekvenci.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
nevi okamzity, ale je dan rychlosti difuse. StesnanE atomy, kterb kladou odpor
deformaci, se postupne uvolnuji a umoznuji dal~i deformaci.
Meiitkem rychlosti relaxace je ?relazacnf cas" - t,. Pr"i cyklickem prubehu napEti
osciluji zminenE atomy, kladouce zaroveii deformaci urcity (zEasti nevratny) odpor.
Zmaien~ energie bude nejvetsi, kdyz
z,..u~=1
w - dhlov'a frekvence kmitani. Pro vehni nizkE a vehni vysoke frekvence se blizi tlumeni,
piisluSnE tomuto jevu, nule (obr. E. 2). Ve skuteEnosti probiha ovsem cela iada difusnich
pochodu s rozlicnymi relaxacnimi Easy, take se vytv'ai~i cele spektrum relaxacnich Easy
a maxim tlumeni (obr. E. 3).
10'w f0~ ~ d0 A /b ?
104 f0~
f !0: l0~
f c~s?c
Protoze v3echny difusni jevy jsou z'avisl6 na teplote - a to ruzne, podle velikosti
aktivacni energie, meni se jak , frekvence maxim, tak i celkove hodnoty tlumeni
s teplotou vehni podstatne. ThermodynamickE jevy, spocivajici v pr"echodu tepla
z mist komprimovanych do mist tazenych, jevi slab~si z'avislost na teplotE.
Difusnf tlumeni se s amplitudou nemeni, t. j. neni nulovE ani pii nekoneEne malEm
rozkmitu; naopak, mer"eni ukazuje, ze toto tlumeni pusobi i pii nejvy?~ich dosaCenj~ch
napEtich, aniz by se jeho velikost podstatne menila, pokud se nemeni velikost aktivaEni
energie s napEtim.
ad. 2. Plastickci slozka tlumenf, piesto, ~e pii vy~~im cyklickEm napEti obvykle pie-
vl~d'a, je jeStE nedostateEne prozkoum~na a vztahy ji ovlivnujici postr'adaji dosud mate-
matickEho vyj~dr"eni. Popul~rne lze i~ici, Ce pii p~ekroceni urEitEho napeti nast~vaji plastic-
kE deformace, kterE as rozdff od relaxaci vyvozenj~ch deformaci po odlehceni s Easem
nezmizi. Pr'ace, E~steEne slou~ici ke zvyseni vnitini energie, kter'a se projevi zpevnenim,
E'astecnE zmaien~ piemenou v teplo, se projevi jako tlumeni. Pievedeme-li tyro prostE
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
pojmy do dislokacni theorie, neobdrzime dosud z"adne obecnejsi zavery, nez dava prime
mer"enf. Lze dokazati, ze plasticka slozka tlumeni zavisi piedevsim na cyklickem napeti,
na pomeru maximalnfho napeti k mezi prutaznosti (take pri vys"sick teplotach).
V proem piiblizeni nezavisi na frekvenci namahani. Zavisi vsak na typu namahani
(normalni, tecne) a na historii namahani, nebot jiz vznik teto slozky je podminen zmenou
stavu materialu.
ad. 3. Magnetomechanickk slozka tZumeni. Feromagneticke materialy ve stavu zmagne-
tovanem meni pri pusobeni mechanickehonapeti nekteremagneticke vlastnosti - petmeabi-
litu a indukci. Naopak, magneticke jevy se obrazejf i ve zmenach elastickych vlastnosti
a rozmerovych velicin (magnetostrikce), nastava zmena E a ~. Magneticke jevy ovliviiuji
vsak tyto veliciny i v piipade, kdyz material neni v magnetickem poli a kdyz se navenek
jevi nemagneticky (6).
Feromagneticky material je v nemagnetickem stavu rozdelen na mnozstvi oblasti - do-
men - ktere jsou magneticke. Jejich vektory spontanni magnetisace jsou usporadany do vsech
smeru, takze jejich ticinek se navenek rusi. Pusobenim statickeho napeti se priznive orien-
tovane oblasti zvetsuji na itkor okolnich, mene piiznive orientovanych (obr. c. 4). Nastava
G'= ~ ~
6 >~
Obr. ~. 4. Zmcn velikosti domen ri ~
y p" ptixsobeni napeti. (Posuv 2 sten.)
~`ipka udava surer a smysl spont'anni magnetisace domeny.
t. zv. posuv 2 sten. Pri silnem napeti nastava take pootoceni vektoru spontannf magne-
tisace do smeru rovnobezneho nebo kolmeho k smeru napeti, podle znamenka magneto-
strikce. Tyto zmeny jsou vratne. Protoze zmeny jsou antiparalelni, nejevi se navenek
zmenou magnetisace. Jinak je tomu, je-li material ve stavu remanentniho magnetismu.
Pak vyvolavaji oba tyto jevy zmeny indukce (d B) (obr. c. 5).
Cyklicka zmena B je ovsem spojena se ztratami energie, ktere lze vyjadrit plochou
magneticke hysteresni smycky. Pro velmi male zmeny lze pro vypocet unit Rayleighovy
parabolicke hysteresni smycky.
Pak ztraty jsou timerne treti mocnine zmen indukce.
1 d B3
~h=3~.v. w3
w - permeabilita,
v - ztratovy cinitel.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Pro male zmeny napeti je zmena d B umerna napeti (a), take ztr'aty jsou fiim~rne
3 mocnine napeti a tlumeni t~h = Wh je umerne a.
B=Q
B=Br
~_~
6
S
B ~Br
Obr. i`. 5. Pusobeni mechanick~ho nap~ti na ro-
taci vektoru spont'anni magnetisace - a) ve stavu
nemagnetickbm; b) ve stavu remanentniho mag-
netismu se indukce misni.
--a
N
t~
Obr. L. 6. Ot~~eni vektoru spont~nnf mag-
netisace dom8ny ,~', pusobenim cyklickbho
nap8ti a~ . Pii sou~asn6m pusobeni sta-
tick@ho nap8ti ao nebo v siln6m magne-
tickEtn poli H je otALenf vektoru ~ men?i.
Abychom nazorne mohli sledovati,
ktere podminky ovlivnuji tyto jevy, zna-
zorneme si jednoduse vektor spontanni
magnetisace urcite domeny (obr. c. 6).
Jsou-li vlivy krystalove anisotropie male,
je vektor udrzovan v urcite poloze puso-
benim vnitr"nich pnuti a,. Pusobenim
vnejsiho napeti a a ev. magnetickeho
pole H se vektor staci od puvodniho
smeru ~ o tihel g~.
Na zaklade vypoctu energetickych
zmen, ktere na vektor pusobi, lze do-
kazati, ze zmeny tihlu ~ jsou nejvetsi,
kdyz uhel ~ je as 3 . Otoeime-li vektor
pusobenim magnetickeho pole nebo
silneho statickeho napeti do smeru cy-
klickeho napeti, budou itcinkem stejneho
cyklickeho napeti oscilace ~ mnohem
mensi, proto i tlumeni se zmensi.
Velmi silne magneticke pole zadrzi
vubec rotaci vektoru vlivem cyklickeho
napeti a pak magneticka slozka tlumenf
vymizi. Vsimneme si, ze ticinek static-
keho pr"edpeti je tyz (nevede-li ovsem
dostatecne vysoke napeti k piekroceni
meze prutaznosti!).
Jestlize cyklicke napeti je znacne,
pak uvazovane zmeny nejsou jiz linearni.
1
~~~\ ecnX ,Rr1t?~M
i ~
i~ ~ ~
K,G i? ~~
~~
~~ ~ ~~-
i
KzG ~~
G
Obr. b. 7. Theoretickj~ a experiment~in8
zji~t8ny prubbh magnetomechanicke hyste-
resni slozky tlumeni v z~visiosti na cyklic-
k8m aap8tf.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Pii velkych rotacich vektoru,~s se jiz Ohel ~ zvetsuje pomaleji, ev. vubec ne. Pak se ani
tlumici prace nezvetsuje a log. dekrement utlumu klesa - theoreticky (obr. c. 7)
A - konstanta.
Ve skutecnosti nebyl takovy piipad pozorovan, exponent je vzdy mensi nez 2. Je to
bezpochyby vliv distribuce vektoru spontanni magnetisace do vsech smeru a vliv nestejnych
magnetickych vlastnosti ruznych slozek. Na zaklade" vyse uvedenych uvah je zrejme, ze
slozku magnetickeho tlumeni lze oddelit od ostatnich slozek tlumeni tak, ze se zkusebni
tyc zmagnetisuje az do nasyceni. Pak magnetomechanicke tlumeni odpada. [7] Krome
teto hysteresni slozky patii k magnetomechanickemu tlumeni jeste tltuneni, zpiisoben8
virivymi ztrcftami pri zmenach smeru magnetisace domen. [6] Zatim co hysteresni slozka
v prvnim priblizeni nezavisi na frekvenci cyklickeho napeti, viriva slozka roste s rostouci
frekvenci; nezavisi vsak na napeti, pokud hysteresni slozka linearne roste. Pii vy"ssim na-
peti i tato slozka tlumeni klesa.
lldaje tlumeni chromovych ocelf.
Pro vyrobu turbinovych lopatek obeznych i rozvadecich se youziva ~?ro teploty do
400-430 ?C prevazne chromovych nerezavejicich oceli, vetsinou typu CSN 17021 =
= Poldi AK1, ridceji typu ESN 17022 = Poldi AK2S; tyto typy oceli se od sebe lisi
obsahem uhliku a chromu, ktere jsou v oceli AK2S ponekud vetsi.
Zatim co ocel AKl obsahuje maximalne 0,15 % C a 11,5=13 % Cr, ocel AK2S
0,16=0,26% C a 12=14 % Cr. Podle obsahu uhliku a chromu mute byt ocel typu AKl
bud perliticka, nebo obsahuje urcite mnozstvi feritu, casto ve forme radku. Tento ferit
nelze prevest pr"i ohrati na austenit a proto zustava i pri kaleni beze zmeny. [8] Struktura
oceli typu AK2S neobsahuje d ferit.
Chromove oceli se vzdy zuslechtuji; kali se s pomerne vysoke teploty (kol 1000 ?C)
bud na vzduchu nebo do oleje a popousteji se na teploty 500-780?, podle pozadovane
pevnosti. Chromove oceli je mozno nitridovat, ale silnejsich nitridacnich vrstev se do-
sahuje obtizne. Korosivzdornost povrchu se pak ponekud snizi, av"sak mez tinavy a odol-
nost vuci interkrystalicke korosi napetim vzroste. Vzhledem ke znacnemu mnozstvi
zkousenych materialu je mozno uvest jen nektere z nich. Jsou to oceli vyberovych taveb
Poldi AKl a Poldi AK2S (tepelne zpracovane a pokud jde o mechanicke hodnoty, vy-
zkousene SONP-Kladno) a oceli zahranicniho puvodu: Bohler KW 10, Schuller Bleck-
mann ARW a ARH. Chemicke slozeni techto oceli podava tabulka c. 1.
Material io C
Mn
Si i P S ~ Cr i Ni Mo Cu
Poldi AKl
0,11
0,50
0,19
0,017
0,004
12,60
0,38
0,02
0,21
Poldi AK2S
0,20
0,56
0,22
0,019
0,008
13,14
0,50
0,01
BShler KW10
0,16
0,23
0,44
0,024
0,009
13,75
0,67
Sch. Bl. -ARW
0,09
0,43
0,42
0,032
0,024
14,60
0,15
Sch. Bl. -ARH
0,22
0,42
0,52
0,037
0,023
13,56
0,26
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Poldi AK1 tavba IOS.
Ocel, tepelne zpracovana SONP-Kladno postupem:
kaleni - 960 ?C do oleje, popou~t~ni na teploty 500, 540, 600 a 650 ?C s ochlazenim na
vzduchu - vykazovala mechanick6 vlastnosti podle tabulky c. 2. Prr"echodove rozpadov6
struktury neobsahuji ferit (obr. c. 8).
2,~t
/~
~~
~
di
b
40 SO 60
Obr. 6. 8. Struktura oceli Poldi AK 1, popusten8 Obr. 6.9. Tlumeni oceli Poldi AK 1, ruzn8 pev-
na teploty a) 500 ?C; b) 540 ?C; c) 600 ?C; d) 750 ?C; nosti (a, b, c, d) v z~vislosti na cyklick8m nap8tf.
zvist"sent 50U x ; leptano -Vogel. ~ipkami jsou nazna6eny velikosti meze unavy.
Sledujeme-li zavislost tlumeni na cyklick~m napeti, obdrzime zavislosti patrn6
v obr. c. 9. Vytkneme si charakteristicke znaky tlumeni t8to oceli:
a) Tlumenf nejtvrdsf oceli je vehni nizk8. Behem cyklickeho napeti pod ani nad
mezi t~navy se tlumeni nemeni.
b (a c) Charakteristicky ?nos" je zejm6na u mekci oceli markantne vyjadien. Ani zde
nenastavajf zmeny titlumu pii cyklickem napeti.
d) Nos je velmi typicky, avsak jen tehdy, je-li namahani oceli nizsi nez mez t9navy.
Piesahuje-li cyklicke napeti mez tinavy (ktera je v obr. c. 9. znazornena sipkami), tlumeni
behem cyklick6ho napeti rychle vzrusta. Znovu dodavame, ze pod mezi tinavy se typicky
charakter zavislosti ~ (6) nemenil.
Ozn
Popou~t.
Mez
kluzu
pevnost
Taznost
Kon-
e
t
I
Vrub
hour.
Modul pruznosti
Mez unavy
a
.
tepl. ?C
i
kg/mine
%
?
tV %d
8
E kg/?n'~
Q
kglmm2
k min
g/
~
C/ m
i
a
500
105,9
122,4
14,9
60,4
4,1
2,187 x 108
54,0
b
540
84,3
94,3
17,9
65,8
8,0
2,203 x 108
40,0
c
600
72,8
84,6
18,6
66,3
10,2
2,210 x 108 35,0
d
750
50,2
66,6
28,1
69,7
20,6
2,223 x 108 i 28,0
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Pusobeni statickeho pr"edpeti ~o se u nejtvrdsi oceli projevuje mirnym zvysenim
{~tlumu (obr, c. 10), zatim co u ostatnich oceli se tlumeni napadne snizuje, takze charakte-
risticky nos zcela vymizi. Po odlehceni vsak tlumeni nabude opet puvodnich hodnot.
Piilis znacne pr"edpeti vede, zejmena u velmi mekke oceli ke vzrustu tlumeni, avsak zme-
ny, ktere pri tom nastavaji (plasticke defor-
mace) jsou nevratne; po odlehceni se tlumeni
proti ptitvodnim hodnotam ponekud zmeni 10;
(zvysi se). Tento zjev probiha pr"i predpeti
tahovem i tlakovem (obr. c. 11 a c. 12).
POLD/ AK 7 (a)
6,' S2
G,?36.
~G,?94
.*i'
"~~ 0
??'
.:~~
' i
i~.
:'
/
j/
~
,
/??' ~
0 10 X! 30 40
Gk9/rn sn~
Obr. e. 10. Zmeny tlumeni pi?i tahovem predpeti
(ao - kg/mm~) u oceli Poldi AK1, popous"tene na
teplotu 500 ?C (a).
150?90y
POLDI AK 7 (b)
Q500
't!
40'0
(d)
G.=4
?'
Go=26,2
~.
~
'
6,=B,8
~? ~
G.=O
i
i
~,/
30 40
6kg/m~s-r
Obr. e. 12. Zmeny tlumeni oceli Poldi AK 1,
popoustene na teplotu 750 ?C (d) pri pusobeni
tahoveho predpeti (ao - kg/mmL).
cS'
=-2.t
46
o?.
~a
.o
~.
~~
G
.29
i
30
Gc ky~snsn
Obr. e. 11. Zmeny tlumeni oceli Poldi AK1, popoustene na teplotu 540 ?C (b) pii pusobeni
tahoveho predpeti (vo - kg/mm2).
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Oceli Bohler KWIO a Scholler Bleckmann AR1~.
Protoze podrobnej"si zpusob tepeln~ho zpracovani techto zu3lechtenych oceli nebyl
znam, byly obe oceli dodatecne zuslecht~ny postupem: kaleni 1050 ?C na vzduchu, po-
pousteni 725? - 4 hod. s ochlazenim na vzduchu - a zkou"sent' jak ve stavu dodan~m, tak
i dodatecne zuslechten~. Mechanick~ hodnoty podava tabulka c. 3.
Mez
Pevnost
Vrub.
Modul I Mez
Material
Stav
kluzu
aPr
Ta~nost
Kontrakce
houzev.
pruznosti unavy
vK
kglmma
0, %
s
~ %
R
E ~ a~
kglmm'
mkSlcm'
kBI~' kBlmm'
KW10
dodano
39,5
56,7
29
63
9,0
2,17x108
23,5
KW10
zu?l.
61,2
81,6
10,0
30,8
11,0
2,26 x 108
34,7
ARW
dodano
52,8
66,6
22,7
62,5
8,8
2,08 x 108
31
ARW
zusl.
39,6
55,4
19,8
73,0
14,2
2,14x 108
29,5
Struktura oceli Bohler KW10 odpovida di7ve uveden~ oceli Poldi AKl piislu~ne
pevnosti. Ocel Scholler Bleckmann ARW obsahuje znacne mnozstvi r"adkovit~ho feritu
(obr. c. 13).
Take cistota teto oceli nebyla valna (struskov~ smesky ASTM C 3=4).
Obr. 6. 13. Struktura oceli Schuller Bleckmann
ARW. Zvctseni 200 x . Leptaao kyselinou
chromovou.
Tlumenf.
Charakteristika oceli KW 10 v dodan~m stavu (pomerne mekka - vPt = 56,7
kg/mm~) vykazuje mfrny nos; pii vy"shim cyklickem napeti tlumeni vzrusta. Tento typicky
prubeh se behem cyklickeho nam'ahani nemeni, je-li cyklick~ napeti pod mezi navy;
nad mezi t~navy nastava prudky vzrust titlumu, po nemz n'asleduje pokles na hodnotu,
blizkou puvodni, vychozi hodnote. Prubeh zmeny tlumeni pro ruzna napeti, pi7 cyklick~m
napeti v~ = 29,5 kg/mm2 - tedy nepatrne nad mezi unavy, je dobre patrny z obr. C. 14.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
V piipade"", ze tato ocel byla zuslechtena (vP~ = 81,6 kg~mm2), je prubeh tlumeni
obdobny drive uveden~ Poldi AK1; ani pod, ani nad mezi unavy se tlumeni nemeni;
pouze pr"i vehni vysokem cyklick?m napeti tlumeni vzrusta.
Pod mezi unavy m'a tlumeni mirny nos; avsak pri dlouhodobem cyklickem namahani
i pod mezi unavy nastava znacna zmena jak charakteru, tak i absolutnich hodnot utlumu.
Pii napeti nad mezi unavy nastavaji zmeny tak intensivni, ze je sotva lze beznym
zpusobem sledovat. Zmeny utlumu na mezi unavy ukazuje nasledujici obrazek c. 15.
,} BOHLER KI/ 70
o,u
103 5 104 5 10f S 106 S
POCET CYKLU
Obr. ~. 14. Tlumeni oceli BShler KW 10
v prubehu unavy. Konstantni cyklicke napeti
a~ = 23,5 kg/mm=. Diagram uvadi tlumeni
pro ruzna napeti.
106 10 ~
POCET CYKLU
Obr. L~. 15. Tlumeni oceli SchtSller Bleckmann
pii cyklickem napeti pod mezi unavy (a~ = 31
kg/mm~). Konstantni cyklicke napeti a~ = 30
kg/mm=. Diagram uvadi tlumeni pro ruzna napeti.
Po intensivnim vzrustu nastava opetny pokles a ustaleni z~ (o). I ostatni zkousen~
oceli typu AKl se vyznacuji stejnymi charakteristickymi znaky: pii nizke pevnosti
?nosem" a zmenou zA (a) behem unavy, pri vyssi pevnosti nizkou hodnotou tlumeni
a nezavislosti na historii namahani.
Obe znacky vykazuji obdobne chemicke slozenf i vlastnosti (tab. c. 1 a c. 4). Ocel
Poldi AK2S byla zu"slechtena SONP-Kladno. Kaleni - 1000 ?C - olej, popou"stem 550,
580, 720 a 750 ?C s ochlazenim ve vode.
Ocel ARH, dodana v zuslechtenem stavu (presny postup nevi znam), byla dodatecne
zu~lechtena: 1050 ?C -vzduch, popou"stem 725? - 4 hod. -vzduch. Mechanicke hodnoty
obou oceli podava tabulka c. 4.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Po out-
P
Mez
pnYta~-
Pevnost
Tatnost
Kontrakce
Vrub.
Modul
Mez
unavy
Znabka
t~no
nosh
hout.
pru3aosti
tah - tlak
?C
_
aKkB/mm'
api kB/ten'
s^'1^
q ~/^
R mkgJcm'
B kg/cm'
ac kg/mm'
AK2S a)
550
113,6
125,4
14,4
53,4
1,3
42,0
b)
580
84,0
106,2
17,1
57,3
4,8
38,5
c)
720
54,9
83,6
20,9
60,8
13,6
34,5
d)
750
49,3
74,0
27,3
65,7
18,1
28,0
dodany
ARH
stav
61,4
79,3
22,5
64,5
9,5
2,25 x10?
32,0
725?
65,0
87,6
10,2
25,7
4,7
2,265x10?
39,0
U tvrd~ich druhu ma struktura zietelny jehlicovity charakter; mekci druhy maji
jemnejsf p~echodovou strukturu (obr. c. 16).
Tlumeni oceli Poldi AK2S pii vyssim cyklick~m napeti se vyznacuje tymiz znaky
jako vy~e uveden~ ocel Poldi AK1. Stoji vsak za zminku, ze tumeni je celkov~ ponekud
vyssi. Obr'~zky c.17 = 20 ukazuji charakteristiky tumeni ruzne popoustenych oceli a) = d).
Statick~ piedpetf i u t~to oceli snizuje tumeni, odstratiujic typicky ?nos".
eoo,
i
/'
,~'
.- ~
rr
_
~
.~?
,~-.x:12
~?Z~
10 ?0 30 20 % vyiazeny.
Vzorek
a
f69
I
Vzorek I a
I
f50
I
i
Vzorek
a
f.0
51/19
0,0
0,18 53/22
0,04
0,18
i
14/6
0,08
0,40
51/13
0,0
0,19 51/20
0,04
0,21
12/20
0,08
0,53
14/7
0,0
0,40 53/23
0,04
0,46
13/20
0,08
0,58
20/1
0,0
0,45 53/13
I 0,04
0,48
17/11
0,08
0,75
53/12
0,0
0,50 5316
0,04
0,48
54/13
0,09
0,66
54/23
0,0
0,50 20/8
0,04
0,50
54/17
0,10
0,6
19/17
0,0
0,77 17/20
0,04
0,61
11/15
0,11
0,71
51/12
0,01
0,19 11/20
0,05
0,48
19/13
0,11
0,71
52/20
0,01
0,20 14/23
0,05
0,51
54/12
0,12
0,50
51/11
0,01
0,21 16/15
0,05
0,67
14/20
0,12
0,59
54/20
0,01
0,22 17/15
~
0,05
0,69
20/3
0,15
0,40
52/13
0,01
0,57 53/19
0,06
0,44
16/20
0,15
0,64
51/16
0,02
0,20 20/6
0,07
0,32
18/20
0,17
0,60
51/17
0,02
0,21 20/7
0,07
0,47
14/23
0,19
0,65
53/17
0,02
0,48 ? 52/23
0,07
0,47
53/20
0,20
0,36
51/22
0,03
0,15 ~, 53/11
0,07
0,51
13/22
0,03
0,58 54/16
0,07
0,57
19/20
0,03
0,61 18/13
0,07
0,69
12/15
0,03
0,71
._
Rychlost 0,212 a O,.i75 mks:
Na prvych mistech jsou opet dvojice s mosazi, Al-bronzi, s materialem nitridova-
nym a cementovanym, ale na rozdil od piedchozi rychlosti se zde objevuje vetsf pocet
dvojic oceli zuslechtenych. Ockovana litina proti cementovanemu a nitridovanemu ma-
terialu se vyskytuje jen dvakrat,seda jiz nikoliv. 1'ricinou tohoto zjevu je pouze to okol-
nost, ze pii zvysenych rychlostech dochazelo u obou litin k tak nadmernemu opotiebeni,
ze se nedalo jiz dost dobie mluvit o zadirani ve smyslu toho, co jsme uvadeli drive.
Krome toho zvlast pii poslednf rychlosti dochazelo u vsech dvojic k ohiivani po-
vrchu na teploty kolem 400 ?C ci vice, takze jejich hodnoceni se stava problematickym.
Objevoval se zde velky oter, aniz by se nejak menil koeficient tieni. Je pravdepodobne,
ze ohiev vzorku zpusobil vytvoieni mazaci vrstvy oxydu, takze se jako vhodne ukazaly
take ty dvojice, kteres mely vetsi sklon k tvoieni oxydu. Zmenseni tieni pii stoupani
merneho tlaku, kter~ se pii zkouskach za nejvetsi rychlosti dost casto objevovalo, lze
piicist na vrub rovnez tomuto faktoru.
Vzhledem k pruvodnim zjevum, ktere doprovazely zkou"sky za vy"ssfch rychlosti
(oter, ohiivani, oxydace), lze povazovat zkou"sky za nejmensf pouzite rychlosti za nej-
spolehlivejsi k dosazeni hlavniho vytceneho cile, t. j. rozliseni odolnosti troucfch se dvojic
za sucha.
K vysledkum zkousek na nejruznejsich dvojicich nutno jeste dodat, ze nebyla na-
lezena takova zakonitost, ktera by davala moznost piesnejsiho urcovani odolnosti proti
zadirani jen z chemickeho slozeni, tvrdosti ci struktury materialu bez provedeni zkousek,
i kdyz snad s touto moznosti bylo tak trochu piece jen z pocatku pocitano.
Zavery ze zkousek.
Zkou~ky potvrdily to, co vlastne vyplyvalo jiz z theoretickych uvah, totiz ze ke sku-
tecn~mu treni za sucha (kovove cist~ povrchy) v beznych pracovnich podminkach ne-
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
dochazf. Jak je dostatecne znamo, tvo~i se oxydicke filmy jiz pci normalni teplote puso-
benim vzdu"sneho kysliku v pomerne kratke dobe. To znamena, ze zkousky, ktere jsme
provadeli, se de"ly jiz s urcitou, u ruznych oceli ruznou, tenkou mazaci vrstvou kyslic-
niku, takze je za zkou~ky ?za sucha" muzeme oznacit jen v pienesenem slova smyslu.
Tim muzeme take vysvetlit vetsi rozptyl vysledku v pocatecnim stadia zadirani, pro
ktery' vlastne puvodne navrzena doplnkova kriteria (pocatek odklonu od piimkove za-
vislosti pii plynulem zatezovani a pocatek rozkolisani) nemohla byt vubec pouzita.
Z theoretickych uvah vyplyvaji dale podminky, za ktery'ch bud k zadirani nedo-
chazi, nebo je tak silne potlaceno, ze se pro praktickou potiebu nemusi uvazovat.
Vide"li jsme v prve rade, ze k zadiranf dochazi tehdy, mohou-li se tvorit prune spoje
ve stycnych plochach. jestlize zamezime styku dostatecne silnou mazaci vrstvou, ne-
dojde ani k zadfrani, ani k opotiebeni, pokud ov"sem nenastane, vetsinou zvy'"senior mer-
neho tlaku, pieru~eni mazaciho fihnu. Pak dosednou plochy na sebe a dochazi opet
k tvoreni styku, nyni jiz omezene, neprojevf se nepifznive vlastnosti kovoveho povrchu,
ale pouze piilnavost. K zadfrani potom dojde jen u tech materialu, u nichz plasticke de-
formace postupuji rychle i pii malych mernych tlacich, a dojde k vyvinu tepla, ktere
vede nakonec k svaiovani stycnych mist a prudkemu zadieni.
Dale jsme videli, ze k zadirani nedochazi tehdy, jsou-li spoje mene pevne nez oba
trouci se materialy, nebo lezi pevnosti uprostied. Tento pripad je typicky pro tieni oceli
po slitinach na cinove basi (komposice), ale maze se vyskytnout i u bronzi a mosazi,
pokud spolupusobi zvy'3ena teplota stycnych mist. Pouzitim takovych antifrikcnich ma-
teri'alu tedy bezpecne odstranime nebezpeci zadirani. Je mozno ovsem upravit povrch
materialu, i ocelovych, tak, aby mel chazakter odpovidajici podmince spoju o nuke
pevnosti. Da se toho docilit na pi. fosfatovanim nebo difusnim sfrovanim, selenovanim
a pod.
Dale vypl j~va, ze zadirani lze potlacit tehdy, snizi-li se na nejmensi miru plasticke
deformace povrchu. Toho je mozno dosahnout zvy"senior pevnosti, resp. meze kluzu
povrchovych vrstev. Odolne vuci zadirani jsou proto kalene oceli, nebo alespoii na vy-
sokou pevnost zu~lechtene, stejne jako cementovane, nitridovane ci tvrde chromovane.
U techto vsech zpusobu se vsak objevuje urcita potiz. Koeficient Beni je dosti vysoky
a odvisly na jakosti povrchu mnohem vice nez v piipadech, kdy deformacemi se povrch
do jiste miry vyrovna. Z toho duvodu je nutno takove vzajemne se trouci plochy alespoii
brousit.
O zmenseni sklonu k zadirani pn tvoienf oxydickych vrstev jsme se jiz zminovali.
Porovname-li tyto zakladni ~vahy s nasimi zkou~kami, najdeme jejich plne potvrze-
ni. Shrneme-li dosazene vysledky, muzeme zkousene dvojice rozdelit do tii hlavnich
skupin:
I. Dvojice tvoiene kombinaci libovolnych oceli s antifrikcnim materialem (bronz, mo-
saz). Do teto skupiny path i nektere dvojice se ~edou ci ockovanou litinou, i kdyC
jsou horsi nez prve. U prry'ch dvojic se koeficient tr"eni pohybuje kolem asi 0,2,
u druhych az kolem 0,5.
II. Dvojice tvoiene pouze ocelemi, pii cemz jeden z clenu ma vysokou tvrdost povrchu,
dosazenou cementovanim, nitridovanim ci zu3lechtenim na vysokou pevnost. Koe-
ficient tceni se menf v rozmezi zhruba 0,6 az 0,7. Jeho kolisani behem provozu je
nepatrne. Vysoka tvrdost dovoluje pouzitf i kombinaci s austenitickymi ci marten-
sitickymi nerezavejicimi ocelemi.
III. Dvojice ostatni, t. j. kombinace oceli s nizsi pevnosti, zejmena v~ak vzajemne kom-
binace oceli nerezavejicich. Koeficient Beni je vysoky, dosahuje obvykle hodnot
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
pies 0,7. Pokud je mend, zpravidla silne kolisa, takze zadirani je doprovazeno
silnym poskozovanim povrchu.
V prve polovine tabulky c. VII jsou obsazeny prakticky pouze dvojice skupiny I
a II, t. j. dvojice, ktery'ch se podle danych provoznich podminek da bez obav pouzit pro
vyrobu matic a vr"eten armatur, a to i tehdy, nevi-li pocit'ano s dokonalym maz~nim.
Konstruktera bude jiste zajimat, do jake miry se daji vysledky zadiracich zkou"sek
aplikovat pii vypoctech, nebo jinak ieCeno, zda by bylo mozno z rich pomoci urcitych
koeficientu a pod. ziskat udaje o zivotnosti ureter a matic v provozu. Pii rozboru teto
ot'azky se musime vratit jeste jednou k hlavni odchylce od skutecneho provozu, kterou
jsme museli pr"ijmout pii laboratornich zkouskach, t. j. k tomu, ze zkousky se defy ?za
sucha".
Videli jsme, ze jiz ponech'ani zkusebnich vzorku delsi dobu na vzduchu staci k to-
mu, aby vytvorenim oxydicke vrstvy se zmenil prubeh zadir'ani. Tim spise se s podob-
nymi zmenami povrchu musi pocitat v praxi. Ale to znamena, ze nemoznost piesneho
urceni stavu povrchu v provozu piedem ztezuje presnejsi pr"epocet z vysledku laborator-
nich zkousek. A to by platilo v piipadech, kde by se jednalo o suche povrchy. Jeste
vetsi obtiz nastava, posuzujeme-li chovani dvojic mazanych. O tom jsme se pr""esvedc"ili
vlastnimi zkouskami mazanych dvojic, ktere ukazaly, ze pak jsou rozdily mezi nimi jen
nepatrne a pouze dvojice vylozene nevhodne (na pr". austeniticke) maji sklon k zadirani.
Muzeme si to oveTit na tabulce IX, ze ktere je ziejmo, ze koeficient treni prakticky
u vetsiny dvojic klesa pod 0,1 a pohybuje se v mezich, bezne udavanych pro t. zv. mezne
treni.
Jestlize tedy v provozu maze nastat cela iada pr"ipadu, kdy Beni se bude merit od
sucheho k meznemu, nemuzeme ocekavat takovou korelaci mezi vysledky laboratornich
zkou~ek a chovanim dvojic ve skutecnem provozu, aby se data vyjadrit obecneji platnym
Tabulka L~. IX. Prehled vysledk~ zkou~ek s maz~nim.
Rychlost I.
Vzorek I
__
fso fso I
I
zadi.
Vzorek
fao
f6o zadi.
Vzorek fao
fso
~~?
2/3
0,07
0,07 - ~ 12/15
I
0,05
0,10
-
20/6
0,05
0,06
-
2/6
0,03
0,04 -
13/20
0,04
0,05
-
51/11
0,05
0,07
-
2/7
0,05
zadi. ~ 38 13/22
I
0,06
0,06
-
51/13
0,02
0,04
-
3/3
0,08
0,1
- 14/20
0,06
0,07
-
51/19
0,05
0,05
-
3/4
0,09 i
0,12 !, - i 14/22
0,05
0,06
- I
51/22
0,05
0,05
-
4/3 !
0,09
0,1 I - 14/23
0,05
0,06 I
_ ~
52/13
(0,02)
(0,05)
-
4/4
zadr.
zadi. 20 16/13 ~
0,03
0,04 ~
52/20
(0,03)
(0,06)
-
4/8
0,02
0,04 - 16/22
0,09
0,10 ~
-
i
~ 53/13
0,04
0,05
-
5/1
0,02
0,03 ~ - ~I 17/13
j 0,03 .
I 0,04
-
I 53/17
0,09
0,09
-
5/3
0,06
0,08 - ~ 17/22
I
0,07
i 0,07
-
j 53/19
0,10
0,10
-
5/4
0,06
~ 0,10 -
17/23
0,03
' 0,04
-
~ 53/20
0,02
0,04
-
6/6
0,09
j zadr. 42 18/15
i 0,04
0,05
-
53/22
0,05
0,05
-
6/7
zadr.
I zadr. 18 18/20
0,05
0,07
-
54/19
0,03
0,04
-
6/8
0,04
zadr. 63 18/22
0,06
0,06
-
54/19
0,01
0,02
-
7/7
zadi.
zadr. 16 ~~ 19/13
0,06
0,07
-
54/20
0,01
0,01
-
8/8
zadi.
zadi. 20 21/23
0,03
0,04
-
11/22
0,09
0,10
! -
11/15
0,09
0,10 - ~~ 20/4
0,05
0,07 ~
-
~ 16/22
0,06
0,06
! -
11/23
0,04
0,04 - 20/3
0,06
0,07
-
i! 13/23
0,04
0,05
-
~ 13/23
0,05
0,06
-
~ !
~
17/23
0,05
0,05
-
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
vztahem. Bylo by chybou usuzovat z toho, ze takova korelace nemuze byt zasadne na-
lezena. Je jen zapotiebi systematickym sledovanim dvojic v provozu a zachycovanim
vsech podminek shromazdit dostatecne mnozstvi podkladu, ktere po statistickem ryhod-
noceni jiste daji moznost urcite zavislosti stanovit. Za dnesniho stavu zatim tyto podklady
je"ste nemame a musime se proto do t8to doby spokojit, na zaklade mene bohateho ma-
terialu z dosavadnich provoznich zkusenosti, se stanovenim techto zasadnich smernic
pro volbu materialu vr"eten a matic armatur:
1. Nejspolehlivejsi jsou dvojice, z nichz jeden clen (malice) je mosaz nebo bronz. Z pev-
nostnich duvodu je treba dal prednost bronzum, ze kterych po strance uspory defi-
citnich prvku jsou nejvhodnejsi brozny hlinikove. (Na pr. Cu A15, Cu A19 Mn a pod.,
vzdy vsak kovane.) Jejich pouzitelnost je omezena hlavne teplotou a druhem koros-
niho prostredi. Doporucuje se proto takova konstrukce armatur, kde malice je mimo
aktivni prostor (tirnenove provedeni).
2. Vyhovi-li pevnostne, je mozno pouzit "sede litiny. Pro nejbeznejsi ,rychlosti ma ocko-
vana litina o neco horsi kluzne vlastnosti.
3. Je-li pouzito jen ocelovych dvojic, pak jeden z clenu muss mil rysokou tvrdost (ce-
mentovani, nitridovani, tvrde chromovani, ev. povrchove kaleni). Tvrdost povrchu
by nemela klesnout pod 700 Hy. Bez mazani nutno pocitat s rysokym koeficientem
Beni.
4, Jestlize podminky provozu ryzaduji pouziti pouze nerezavejicich oceli, je nejvhodnejsi
pouzit jen oceli martensitickych (chromovych), z toho jeden Glen o tvrdosti alespon
500 Hy (na pi. Poldi AK 5). Krome toho je nutno zajistit alespoii nouzove obcasne
mazani. Oceli austenitickych by se ve vzajemne kombinaci nemelo uzivat vubec.
Je vyhodnej~i volit kombinace nerezavejicich oceli s maticemi bronzovymi nebo ce-
mentovanymi ci nitridovanymi, umistenymi mimo aktivni prostor.
5. Odolnost prod zadirani je za ryssich teplot u v~ech dvojic lepsi nez za teploty nor-
malni, v dusledku tvoieni oxydickych fihnu. Pouzitelnost materi'alu, osvedc"enych pn
normalni teplote i pro teploty ry"ssf je omezena poklesem pevnostnich charakteristik,
ev. zmenou struktury, piipadne tecenim. Nutno take vzdy pamatovat na obtiznost
mazani. Z tohoto duvodu je vyhodne pouzit jeden z clenu dvojice nitridovany. To
plats i v piipade, ze soucasne s teplotou pusobi i korosni prostr"edi. Pouzitelnost ne-
rezavejicich oceli chromovych je dana hranicf 500 ?C.
6. Doporucuje se, aby k zamezeni zadirani bylo v nejvet"si mir"e pouzivano difusniho
sirovani ci selenovani, a to i za ryssich teplot (500 ?C), s vyjimkou pr"ipadu, kdy pu-
sobf korosivni prostr"edi [52j.
Zcfver.
Dosavadni volba materialu pro v=etena a malice armatur se de"la pouze podle pro-
voznich zkusenosti. Je pochopitelne, ze s v j~vojem armatur pro mene obrykle pracovni
podminky se ryskytla nutnost pouzit materialu ryhovujicich pr"edevsim temto podmin-
kam. Nektere neuspechy, zavinene volbou materialu, byly podnetem k tomu, aby cho-
vani materialu bylo sledovano take po strance zadirani. Timto thematem se dosud u nas
nikdo hloubeji nezabyval a nejsou prakticky ani znamy zahranicni literat'ni prameny, po-
jednavajici souhrnneji o tomto ukolu.
Za tohoto stavu jsme mohli volit dve cesty. Bud se zabyvat zakladnim vyzkumem
jevu psi suchem Beni na malem poctu typickych dvojic a z rich odvozovat theoreticky
obecne platne zavislosti, podle nichz by se mohl dit vyber materialu, nebo pouzitim jed-
noduche, ale citlive melody ryzkou"set co nejvet3i pocet materialovych dvojic a rybrat
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
nejvhodnej3~i piimo podle vysledku techto zkou~ek. Za danych okolnosti jsme druhou
cestu povazovali za spravnejsi, jiz proto, ze i uzit'a zkusebni metoda d~vala moznost
hloubeji vniknout do deju pri suchem Beni.
Celou praci byl sledovan tento cil. Bud je mozno vyberem vhodnych dvojic do-
sahnout takoveho jejich chovani, na jake byli dosud konstrukter"i zvykli u osvedcenych
materialu, jako ocel-bronz, pak je zbytecne na pr"". bronze pouzivat a usetii se tim budcenn8
suroviny, nebo se umozni vyvoj armatur, kde tyto materialy jiz nestaci, nebo takoveho
cite pouhym vyberem nelze dosahnout, pak je nutno hledat cesty, jak vhodnou Iipravou
povrchu dos~hnout alespon piijatelnych vlastnosti.
Ukazalo se skutecne, ze pouhy vyber materialu, zvla"sf podle dosud hojne rozsire-
neho n'azoru, ze k odstraneni zadiranf postaci pomerne malo rozdilna tvrdost (40 Hy),
nestaci, a ze jedine spravnym smerem, kterym muss byt zameieny i dal~i prace v tomto
oboru, je >icelne vyuziti ruznych povrchovy'ch Iiprav.
Jako ilspesne se ukazaly Iipravy, zvysujici podstatne tvrdost povrchu, zejmena nitri-
dovani a cementov~ni. Zkousky prokazaly, ze tyto 15pravy umoznuji pouziti materialu
i se znacnym sklonem k zadirani, na pr"". austenitickych, poked jeden z clentil dvojice
tuto ilpravu dovoluje. Okolnost, ze koeficient tr"eni je podstatne vyssi nez u diive obvyk-
lych dvojic ocel-bronz, nemusi byt na zavadu, je-li s ni jiz pii navrhu pocit'ano. Stejne
tak nesmi byt na z'avadu, ze tyto Iipravy ponekud zdrazuji cenu vyrobku. Zvyseni ceny
bude vzdy vyv~zeno vetsi spolehlivosti.
Nesmime stale zapominat, ze spoleh'ani se na odstraneni zadirani mazanim nevi
u vieten a matic armatur na miste. Materialy pro ne musi byt voleny vzdy podle jejich
chovani za sucheho treni tak, aby jejich funkce nebyla narusena ani pii nejnepriznivej-
sich podminkach.
V soucasne dobe je nejen v zahranici, ale i u nos sledovano pouziti Iiprav, ktere od-
stranuji nedostatky Iiprav diive zminenych. Je to syceni povrchu sirou, selenem a pod.,
ktere se vyznacuji nejen tim, ze cirri povrch soucasti odolny vuci zadirani, ale snizuji
i koeficient tienf na hodnotu blizici se hodnotalll osvedcenych antifrikcnich materi"alu.
Uspechy dosazene touto cestou naznacuji dalsi surer vyvoje, ktery musi byt v budoucnu
sledovan. Podari-li se odstranit nektere z nedostatktil, kterc zatim moznost plneho uplat-
neni zmensuji (na pi, mensi odolnost vuci korosi a pod.), bude to znamenat dal"si krok
na ceste k zjednoduseni volby materialu pro kluzne tienf i k jejich hospodarnejsimu
vyuziti.
NCIIbITAHI~IA HA SAE j~AHI~iE IIAP MATEPI~IAAOB j~.1~A TAEK
H ll1iINH,AEAEI~ APMATYP.
,Lj-p FI. Czox
PesioMe:
B CTBTbe nOMeI~eHbI pe3yJ~bT1TbI pa60T n0 H3y~IeHHIO COnpOTHB1~ACMOCTH
3aeRaHHIO nap M1TepHdJ10B AASI uInHHA,eJ1eI3 H raeK apMaTyp. IZpHBeAeHbl IpyH-
RaM2HTa~bHble T20peTHtieCKHe 0006pa?KeHHSI, OE)'bHCHHIOII~He pa3J~HLIHble noseAe-
HHH nap H Aaxo onpeAe~eHI3e 3aeRaxxsI HcxoAsl H3 BeJ1HYHHbI H Ko~e6aHHH
K03(~HI~HCHTa TpeHHR B npol~ecce B3aHMHOI'O KOHTdKTa Tpyu,3HXCx nOBCXpHOCTCN.
OnHCdHbI 3 McTO,l{bI HCnbITdHHH, CII0006bI paCI1IH(~pOBKH pe3yAbT3TOB HCnbI-
TBHHIi H C06CTBeHHdSI HCnbIT1Te1~bHdH annapaTypa.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
B Ka~IeCTBe MBTepHa/10B ,~{JIA HCnbIT8HHI3 npHMeHfIAHCb KOHCTpyK13HOHHble
CTaJ1H BO B3aHMHSIX CO~IeTBHHfIX, a TBKTKe H B COLIeTBHHH C aHTH(~pHKL,3HOHHbIMH
MdTepHdJlaMH. Oco6oe BHHMaHHe y,~e11HJ10Cb XpOMHCTbIM H XpOMO^HHKeJ1eBbIM
HepTKa8eI0II..IHM CTaAHM.
~CnbITBHHH npOBO,~H1lHCb B ,q,Hana30He TCMnepaTyp OT 20 ~C J{O 600 ~C,
npH CKOpOCTSIX OT 0,026 AO 0,375 M,/cex. I'IcnblTaxHSI n03BO11HJ1H paaAe~eHHe
CTaJ1eH Ha 3 OCHOBHble rpynnbI, H3 KOTOpbIX T01~bK0 nepable Rse xsnxloTCx
IIpHI'Oj~,HbIMH AJ-H IIIIIHHJ{eABH H TaeK apMaTyp. He npHTO,gHbIMH OKa3aAHCb
B 0006eHHOCTH HeKOTOpble napbI Hep?KaBeIOII~HX CTaAeH.
Ha OCHOBe pe3yJ1bT8TOB HCnb1TaHHH AaHbI pyKOBO,i{HI13He M3TepHallbl RJ1H
KOHCTpyKTOpOB, n03B0J1SII0II,3He Bb160p MaTepxa~oB AAS[ mnxHAeneI3 H raeK
apMaTyp.
REIBVERSUCHE MIT WERKSTOFFPAAREN, FUR SPINDELN
UND MUTTERN VON ARMATUREN
Ing. Dr. ,9`. shoe
Der Artikel gibt die Ergebnisse von Arbeiten wieder, deren Zweck es war, die
Einfressfestigkeit bestimmter Werkstoffpaare fur Mutters and Spindeln von Armatures
zu ermitteln. Es werden grundlegende theoretische Erwagungen angefiihrt, welche
das verschiedene Verhalten der Werkstoffe erklaren and eine Definition des Fressens
wind gegeben, welche die Grosse and das Schwanken der Reibungszahl beriicksichtigt.
Beschrieben werden die Prufinethoden, die Auswertungsmethoden der Versuch-
ergebnisse and der Prafapparat eigener Konstruktion.
Verschiedene Konstrukdonsstahle warden gepriift and zwar in Kombination mit
einander oder mit Antifriktionswerkstoffen. Rostfreie, Chrom- and Chrom-
nickelstahle warden mit besonderer Aufinerksamkeit untersucht. Die Versuchstempe-
raturen lagen zwischen 20 and 600 ?C, wobei die Geschwindigkeit 0,026 bis 0,375 m/s
betrug.
Diese Versuche ermoglichten, eine Einteilung der Werkstoffpaare in drei Haupt-
gruppen zu treffen. Nur die ersten zwei davon eignen sich fair die Verwendung als
Spindeln and Mutters bei Armatures. Als ungeeignet erwiesen sich insbesondere
einige Paare von rostfreien Stahlen.
Auf Grand der Versuchsergebnisse warden Richtlinien fur Konstrukteure festge-
legt, welche eine Wahl der fur Spindeln and Mutters von Armatures geeigneten Werk-
stoffe ermoglichen.
SEIZING TESTS MADE WITH COUPLES OF MATERIALS TO BE
USED FOR SPINDLES AND NUTS ON FITTINGS
Ing. Dr. ,~. Shon
The paper indicates the results of some eXperimental work done with various couples
of material to state their. resistance against seizing when used for nuts or spindles on
fittings. The author eXposes fundamental theoretical considerations able to eXplain the
different behaviour of different couples and derives a dffinition of seizing from the
magnitude and variation of the friction coefficient of the contacting faces.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Three testing methods are indicated, various possibilities of evaluation are men-
tioned and the testing apparatus of own make is described.
Several kinds of constructional steel have been tested by combining them mutually
or with some antifrictional materials. Special attention was paid to the testing of stainless
steels of the chromium and chrome-nickel type.
Temperatures between 20 and 600 ?C were used for testing and the test speed was
varied form 0,026 to 0,375 meters per second.
The experimental work permitted the tested couples to be divided into three
principal groups. Only the first two of them were found suitable for spindles and nuts
of fittings while the third one, mainly concerning some kinds of non-corrosive steels,
does not lend itself to the purpose.
On the base of the test results obtained, instructions for designers have beeen worked
out enabling them to choose proper materials for the construction of spindles and nuts
of fittings.
ESSAIS DE GRIPPAGE FAITS AVEC DES COUPLES DE MATERIAUX
DESTINES POUR DES TIGES ET ECROUS D'ARMATURES
Ing. Dr. ~'. ,Shon
Ce compte rendu contient les resultats de travaux executes dans le but d'etablir le
degre de resistance contre le grippage de quelques couples de materiaux destines a servir
de tiger ou d'ecrous d'armatures. L'auteur expose des considerations theoriques
fondamentales qui expliquent pourquoi les couples individuelles se comportent
differemment et donne une definition du grippage basee sur la grandeur et la variation
du coefficient de frottement des deux surfaces a leur contact.
Il indique trois differentes methodes d'essai, explique les methodes employees pour
1'evaluation des resultats d'essai et decrit 1'appareil d'essai de construction speciale.
Les materiaux employes etaient des aciers. de construction que 1'on a combines 1'un
avec 1'autre ou avec des materiaux d'antifriction. On s'est occupe avec beaucoup d'atten-
tion des aciers inoxydables au chrome ou chrome-nickel.
Les experiences se poursuivaient en variant les temperatures de 20 ?C ~ 600 ?C
et les vitesses de 0,026 a 0,375 m/s.
Les resultats obtenus ont permis de diviser les couples en trois groupes principaux,
mais dont les premieres deux seulement sont susceptibles dune utilisation comme tiges
ou ecrous d'armatures. On a trouve que certains groupes d'aciers inoxydables ne se
pretent pas a cet effet.
Sur la base de ces resultats, 1'auteur a elabore des instructions generales pour les
constructeurs afin qu'ils puissent choisir le material le plus propre pour la construction
de tiger et d'ecrous d'armatures.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
1. H. Mayer: Verschleiss and Verschleisswiderstand - Werkstoff Handbuch Stahl and Eisen 1937.
2. B. Kehl, E. Siebel: Untersuchungen fiber das Verschleissverhalten bei gleitender Reibung.
V, 1935, Arch. Eisenhiittenwesen 9, Lis. 11, str. 563/570.
3. E. Siebel, R. Kobitsch: Verschleisserscheinungen bei gleitender trockener Reibung. VDI Ver-
lag 1941.
4. A. Benef: Opotcebeni uhlikov j~ch oceli a nAnosov j~ch svaru. Techn. knihkup., Praha 1942.
5. E. Siebel: Verschleiss erscheinungen bei gleitender trockener Reibung. III, 1942, Z. VDI 86,
Lis. 9/10, str. 157.
6. G. D. Polosamkin: Materialy po fizike iznosa i trenija. 1946, rLurnal tech. fiz. 16, Lis. 12, str.
1427/1440.
7. Changes in steel by friction. IV, 1947, Chem. Age 56, Lis. 1447, str. 409/412.
8. D. V. Komvisorov: Vnb~nBje trenije i iznos metallov. Ma?giz 1947.
9. A. K. Zajcev: Osnovy uLenija o treniji, iznose i smazke main. Gos. nauL. tech. izd., Moskva
1947.
10. S. M. Savc~enko: Iznos i vosstanovlenije detalej oborudovanija. Oborongiz, Moskva 1948.
11. W. Bortenberg: Betrachtungen zum Verschleissproblem. II, 1949, N. Giesserei 36, L. 2, str.
39/45.
12. H. Wahl: Praktische Verschleisspriifung. IV, 1949, Arch. fur Metallkunde 3, L. 4, str. 121/128.
13. E. N. Maslov: Ispytanije materialov na iznosoustojLivost. IV, 1949, Zavodskaja laboratorija 15,
L. 4, str. 464/465.
14. I. V. Kragelskij, E. M. S`vecova: O vidach processa iznasivanija v uslovijach suchogo trenija.
1950, Doklady akad. nauk SSSR 75, Lis. 5, str. 681/684.
15.,x. T. Burec~ell,9`r: Mechanical Wear. Amer, soc. for Metals, 1950.
16. H. Meincka: Die Priifung der Verschleissfestigkeit von Oberflachen. X, 1950, Metalloberflache
4, L. 10, str. A 145/151.
17. N. P. Voinov: Metodika opredelenija iznosostojkosti poverchnostej trenija. 1950, Vestnik ma-
sinostroj. 30, L. 4. str. 11(15.
18. B. I. Kosteckij: Iznosostojkost detalej ma"sin. Masgiz, 1950.
19. P. Dinichert: Abrasion et polissage, frottement et usure. IX, X, 1951, Microtecnic 5, L. 5,
str. 107/112, 225/232.
20. F. T. Barzvell: Research on friction and wear. 23. XI. 1951, Engineering 172, L. 4478-9,
str. 651 /659, 697/699.
21. T. L. Oberle: Properties influencing wear of metals. VI. 1951, Journal of Metals 3, L. 6, str.
438/439.
22. W. Spath: Bemerkungen zum Verschleissproblem. VII. 1951, Schweizer Archie 17, L. 7,
str. 214/219.
23. V. V. L`ernyfev: K voprosu ob iznosostojkosti stalnych popereLnostej. VI. 1952, VLstnik ma-
sinostr. 32, L. 7, str. 54/57.
24. I. ,j'a. Aliic: Sravnitelnaja ocenka vlijanija trusLichsja materialov i sorta masla na zajedanije.
VII. 1952, Vestnik masinostr. 32, Lis. 7, str. 34/37.
25. I. V. Kragelskij: O razLete intensivnosti iznasivanija trusLichsa poverchnostej. I. 1952, ~urnal
tech. fiz. 22, L. 1, str. 44/54.
26. ,9`. T. Burwell, C. D. Strang: On the empirical law of adhesive wear. I. 1952, Journal of applied
physics 23, str. 18/28.
27. E. Rabinowicz: The Nature of the Static and Kinetic Coefficient of Friction. 1951, Journal of
Applied Physics 22, L. 11, str. 1373/1379.
28. I. Ming Feng: Metal Transfer and Wear. 1952, Journal of Applied Physics 24, str. 1011/1019.
29. Ing. Dr ,3'os. Nemec: Nove svaiovaci slitiny. 1952, Spoj. ocel., n. p., Kladno.
30. R. L. ,3`ohnson, M. A. Swikerr, E. E. Bisson: Wear and Sliding Friction Properties of Nickel
Alloys Suited for Cages of High-Temperature Rolling Bearings, Part I. 1952, Nat. Advisory
Committee for Aeronautics, Tech. note 2758.
31. E. Rabinowicz: Metal Transfer During Static Loading and Impacting. 1952, Proc. of the Phy-
sical Society 65, str. 630/640.
32. N. S. Gorbunov, V. P. Lazarev: K voprosu iznosostojkosti diffuzionnych chromovych pokrytij.
1952, Doklady Akademiji nauk SSSR 86, L. 2, str. 345/347..
33. F. S. Korotkov: Antifrikcionnyje kaLestva fosfatnych pokrytij truSLichsja stalnych poverch-
nostLj. 1953, Avtomobilnaja i traktornaja promyslenost, L. 1, str. 17.
34. N. Sputh: Physikalisch-chemische Grunderscheinungen des Verschleisses. 1953, IV, Glasers
Ana. 77, L. 4, str. 88/91.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
35. G. Niemann, K. Banaschek: Der Reibwert bei geschmierten Gleitflachen. 21. 2. 1953. Z.
VDI 95, 6. 6, str. 167/173.
36. I. Ming Feng, B. G. Rightmire: The Mechanism of Fretting. VI. 1953, Lubrication Engineering
9, i`. 3, str. 134/136, 158/161.
37. K. Germer: Vermeidung des Fressens von Maschinenteilen mit Hilfe von Phosphatschichten.
VI. 1953, Fertigungstechnik 3, i`. 6, str. 217.
38. V. B. Ljadskij: Iznosoustoj6ivost fosforistych perlitnych 6ugunov. VIII. 1953, 6. 8, str. 16/17.
39. IV. E. Campbell: Solid Lubricants. VIII. 1953, Lubrication Engineering 9, 6. 4, str. 195/225.
40. W. E. 3'ominy: How Metals Wear. VIII. 1953, SAE Journal 61, L~. 8, str. 23/25.
41. LY/. C. Leone, F. F. Ling: An Apparatus for Determining Galling Characteristics and Measuring
Coefficients of Kinetic Friction. 1953, Proc. Exper. Stress Analysis 11, L~. 1, str. 239/248.
42. P. E. Djacenko, T. V. Smuskova: Iznosostojkost i ostatoLnyje naprjazenija v poverchnostnych
slojach metalla. 1954, Izv. Ak. nauk SSSR, otd. tech. nauk, L. 4, str. 73/79.
43. G. Spengler: Molybdandisulfid, ein neuartiges Schmiermittel. 11. VI. 1954, VDI Zeitschrift 96,
6. 17/18, str. 506/512.
44. Skutsch: Langere Lebensdauer and verringerte Reibungsabnutzung durch neuen Trocken-
schmierfilm (Western Metals 11, 64-66, Aug. 1953). 1954, Technisches Zentralblatt-Maschi-
nenwesen 3, is. 8, str. 915.
45. Czyzewski: Mechanical Aspect of Seizing in Metal Wear. IV. 1954, Transaction ASME, str.
381/385.
46. A. G. Tarrant: Measurement of Friction at Very Low Speeds. 20. VIII. 1954, Engineer 198,
6. 5143, str. 262/263.
47.3'epifanov-Solo.~ko: Novyj metod oprede'lenija koefficienta trenija skolzenija i jego primen6nije
k issledovaniju adsorbconno-smazo6nogo dtijstvija. 1954, Doklady Akademii nauk SSSR 99,
6. 5, str. 801-804.
48. ,~`. Shon: K otazce zadirani materialu pro vietena a matice armatur. 1953, Strojirenstvi L. 7,
str. 516/523.
49. ,~`. Shon: Zprava VrJMT Z-52-094.
50. ,~'. Shon: Zprava V7'JMT Z-53-139.
51.3'. Shon: Zprava VYJMT Z-54-202.
52. ,~. Nainar: Zprava VUMT Z-54-170.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Ing. Dr Vladimfr Vrzal
REKRYSTALISACE A MEZIOPERA~N~ TEPELN~
ZPRACOV~-N~ P~1 TVA~EN~ N~ZKOUHL~KOVYCH OCEL~
ZA STUDENA
1. Ltvod.
Tv'ar"eni kovu za studena je technologiclry' pochod, umoCiiujici piedev~im dodani
tvaru kovu prakticky bez odpadu pii soucasncm dosazenikonecncho tvaru pomcrnc velmi
piesn8ho rozmcrove. Je to tedy pochod, ktery proti jincmu zpusobu tvarov'ani, na pr".
obr~bcni, je Ospornejsi co do mnozstvi materi'alu pii stejncm konecncm vyrobku. To je
okolnost vehni dulezita, uvedomime-li si, ze v jinych zpusobech tvazov'ani je vyu~iti vy-
choziho materialu canto vehni malt a pohybuje se podle druhu technologie a slo~itosti
konecn8ho tvazu mezi 10-90 %.
Prumcrna hodnota je asi 70 %.
Znamen'a to prakticky, ze asi 30 % materialu je bud znehodnoceno, nebo prakticky
ztraceno pro dal~i zpracov'ani. V kazdcm piipade nutno zde pocitat se ztr~tami pi~iisado-
v j~ch prvlug, zejm~na deficitnich.
Nutno tedy d'at pii zpracov~vani piednost technologii tv~eni pied jinfmi zpiisoby
tvazov'~ni.
Neni Ocelem cl'anku podrobnc rozebirat v j~hody tv~ieni za studena s hlediska v j~rob-
niho a proto nebudeme zde urcovat ekonomickc podminlry pouCiti toho zpiSsobu tvaro-
v~ni. Staci jen uvcst, ~e se hods vCdy v tom pitpadc, jedn~a-li se o vj~robu v~iho poctu
kusu, tedy o vyrobu seriovou, a je-li jiz pli konstrukci souca'stek mo~nost pou'ta'ti tv~eni
za studena uvazov'ana a tvaz je piislu3~nym zpusobem navrzen.
2. Pysik~flni jevy p>~i tvctr"ent za studena.
Tvaienim za studena rozumfine vynucenou zmcnu kovu, t. j. zmcnu tvaru vyvola-
nou pusobenim vnejsich sil pn teplotach lezicich nine net jist'a teplota ka~dcmu kovu ci
slitinc vlastni.
Tato teplota je teplotou rekrystalisacni. Na rozdil od teploty t'dni nevi pro urcitou
slitinu hodnotou st'alou, ale jeji hodnota se meni se stupnem pr"etvoieni, a to tak,'ie phi
vy~~ich stupnich deformace teplota rekrystalisacni kles'a.
Phi tv~eni'za studena vyuziv'ame vlastnosti kovu a jejich slitin, kter8 souhrnnc naz~-
v~me plasticita c~ii tv'arnost. Je to schopnost kovu a jejich slitin zmcnit trvale tvaz p~5sobe-
nim vnej~ich';'sil, ani~ by do~lo k poruseni jejich celistvosti.
Tv'ar"eni, t. j. zmena vncj3iho tvaru pusobenim vncjsich sil je doprov'azena t~ zmZ'-
nou vnitini. Abychom si ji mohli bliCe urcit, popi~eme si zhruba pochody odehravajid se
v kovu pii j eho tv~eni.
Vnitini zmeny lze rozclenit do nckolika fazi. R jejich popsani nutno si uvcdomit, ~e
kovy a jejich slitiny jsou l~tkami krystalickjrn-i, ve kterych jsou krystaly, kterc zde naz~-
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
vame tez zrny, neuspoisdsny vzhledem ke smeru krystalovych os. Tato poznsmka j e
znacne dulezits pro rysvetleni nekterych jevu.
Pusobime-li na shluk techto neuspor"adane orientovanych krystalu vnejsi silou, pro-
jevi se tato dvojim zpusobem. Prvni z rich nastsva pii silsch mensich a je dana pouze
zmenou miizkovych parametru, t. j. krystalove miizky se prodlouzi ve smeru (pr"i tahu)
pusobici sily a zkrati se ve smerech pricnych. Deformace mi~zky vsak bude ruzne veli-
kosti u ruznych krystalu. Tato skutecnost je dusledkem toho, ze odpor kladeny miizi ma
vektorialni charakter a je zavisly na smeru pusobeni vnejsi sily. Deformace vsak nebude
jednoz~lacne urcena odporem mrfzky, ale tez meznou podminkou, ze na styku jednotli-
vych krystalu nedojde k poruseni souvislosti. Znamens to, ze obecne bude napjatost a tim
i deformace mr"izky dsna jednak ucinkem vnej"si sily, jednak pusobenim vnitinich sil,
podminenych ruznosti orientate krystalu sousednich.
Tato napjatost bude tedy v urcitem iezu kovu pro kazdy krystal jinx a odlisns od t.
zv. napjatosti normalni, ryjsdr"ene podilem plochy a pusobici sily. Bude tedy tato normal-
ni napjatost, kterou zpravidla ryjadiujeme pusobeni vnejsi sily, jakousi stiedni ci statistic-
kou hodnotou napjatosti jednotlivych krystalu. Odchylky v hodnote napjatosti mrizek
mohou byt velmi znacne a dosahnout i vice nez 100 % v piipade"", ze ve vychozim stavu,
t. j. pii nulove vnejsi sile, nevi kov bez pnuti vnitr""rich podminenych j eho genesi. Prestane-
li vnejsi sila pusobit, deformace ji vyvolans rymizi. Prekroci-li napjatost miizky, vyvolana
vnejsi silou, urcitou hodnotu, nastane krome zmeny parametru mrizky jeste kluz bloke
miizky ve smeru nejvetsiho napeti smykoveho v tom piipade, ze s timto smerem souhlasi
nekters z kluznych rovin mrizky ryznacujici se nejhust"sim obsazenim atomy (ionty).
Blokem je zde minena vrstva v krystalu o tlousfce rovne iadove 102 az 103 parametru.
V tomto piipade" j e pak deformace krystalu nevratna a nerymizi, pr"estane-li pusobit vnej"si
sila. Teto deformaci rr"ikame trvals ci plasticka. Jak je patrno, nenastavs tato deformace
soucasne ve vsech krystalech, ale ma charakter selektivni. Jest jasne, ze pr"i tomto selektiv-
nim charakteru trvale deformace lze prakticky pr"edpokladat, ze mez napjatosti, pri ktere
nastanou trvale deformace v ramci urciteho krystalu, bude podstatne nizsi nez napjatost
urcena z trvalych deformaci vnejsiho tvaru celeho telesa podrobeneho pusobeni vnejsi
sily. Prakticky to znamena, ze kov namahanfm vnejsimi silami se deformuje v urcitych
mistech sveho objemu pii pusobeni sil blizkych nule, i kdyz vnejsi tvar se nemenf, nebo
- spravneji - je taro zmena prakticky nemeiitelna.
Dusledky popsanych jevu jsou nasledujici:
Pr"edevsim se meni energeticky stav krystalu a vnitinf obsah energie stoups. fast
zmar"ene vnejsi prsce se soucasne meni v teplo zrysujici teplotu tvsreneho objemu. Dsle
se meni energeticke pomery na hranicich krystalu zrn. Vnitini napjatost stoups, a to nejen
makroskopicky, ale i v ramci mrizky samotne. Odpor proti pretvoreni stoups, t. j. nastsvs
zpevneni materialu za soucasneho rycerpavani pietvsrne schopnosti daneho kovu, nebo
slitiny. To ms za nssledek, ze pri tvarovani za studena nelze udelit objemu tvaieneho
kovu libovolny tvar, ale jen tvar neryzadujici pine rycerpsni pr"etvarne schopnosti uvazo-
vaneho kovu nebo slitiny.
Nehomogenitu vnitiniho stave pusobi tez skutecnost, ze pienos vnej"sich sil do nitra
tvsieneho objemu nelze uskutecnit bezprostredne, ale pouze prostrednictvim vnejsich
vrstev. Dsle to bude tez tieni meni tvsienym kovem a zprostiedkujicim clankem, nsstro-
jem, kterym pusobeni vnejsi sily uskutecnujeme. Konecne pak to bude tez pietvarna
rychlost. Vliv rychlosti mozno prozatim rynechat, nebof rychlost sireni deformace je
podle dnesnich nasich znalosti rovna rychlosti zvuku, tedy iadove daleko ryssi nez
rychlosti pii tvar"eni skutecne se ryskytujici.
Po tva=eni kovu za studena tedy ziskame pietvoieny objem, jehoz vlastnosti budou
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
dany vicelku stupnem pietvoieni, avsak nebudou v pruiezu tohoto objemu homogenni,
pii cemz rozdily mohou dosahnout az 100 i vice procent. Rrome toho bude pietvarna
schopnost vycerpana u ur~it j~ch c~sti objemu do to miry,ze dal~i tv'ar"eni techto oblasti by
znamenalo poru~eni souvislosti, a tim zniceni tvaieneho kovu.
Aby bylo mozno dosahnout pozadovaneho pietvor"eni, musitne znat pochody, kte-
rymi lze navratit kovu pietvarnou schopnost a kterymi Ize docilit co nejvetsi homogeni-
sace vnitiniho stavu.
Prakticky se omezime na kratkodob8 pochody. Je to piedevsim ohiev na vy~"si teplo-
ty, pn ktery'ch v dusledku vyssi pohyblivosti atomu (iont$) v miizce nastava navrat do
puvodniho stavu rychleji. Navratem do puvodniho stavu zde ovsem minime piedevsim
navrat pietvarne schopnosti.
Podle vyse teploty nastane nejdiive vyrovnani deformaci mrizek. Tento proces na-
z j~vame zotavovanim. Pote, pii vys"sich teplotach, nastava vyrovnavani dislokaci a tvorba
nov~ch, v rovnovaznem stavu se nachazejicich krystalu. Tato druha cast procesu navratu
se nazyva rekrystalisaci. Pntom za urcitych piedpokladu danych piedevsim stupnem
pietvoreni, nastava pohlcovani nektery'ch deformovanych krystalu jinymi, t. j. dochazi
k vytvoieni jedincu vetsich. Rust krystalu (zrn) nastane pak jen tehdy, jsou-li uvnitT
deformovanych krystalu a zejmena na jejich hranicich vytvoieny takove energeticke pod-
minky, ktere umozni rekrystalisaci v nove mrizce zaujimajici objem nekolika krystalu
byvalych. Nutno vsak piipojit, ze timto pochodem nejsou odstranena krystalisacni cents
puvodnich krystalu a zaroveii, ze miizka noveho krystalu nevi zcela homogenni svou
orientaci. Dukazem toho je predevsim skutecnost, ze po pr"ekrystalisaci se vytvori opet
krystaly mensi, shodne prakticky s krystaly puvodnimi.
Redukce, pii ktery'ch vzniknou optimalni podminky pro rust zrna pii naslednem
ohievu nazyvame kritickymi. Velikost redukce se udava obecne procenty zmeny prurezu
ve smeru tvaieni u pochodu, ktery'mi je material prodluzovan (kovani, valcovani, tazeni),
nebo zmenou vy'sky (pii pietvaieni tlakem). Tento zpusob urceni redukce, obvykle v pro-
centech puvodniho pruiezu nebo vy"sky, neni zcela piesny a vicelku nam neiika mnoho
o stavu napjatosti a energetickem stavu jednotlivych mist uvazovaneho objemu materialu.
Bylo by rozhodne spravnejsi volit za meritko pietvoreni stupeii zpevneni, vyjadieny na
pr". zvysenim tvrdosti (HB, HV). I kdyz tento zpusob je pro prakticke ucely znacne prac-
ny, mel by byt pri porovnavani laboratornim vzdy provaden piednostne. To je dulezite
zejmena v tech pripadech, kdy neni mozno pouzit jednoducheho prepoctu redukce. (na
pr". pii protlacovani) nebo v tech mistech tvaieneho objemu, kterc se do jistc miry vymy-
kaji pocetnimu vyjadrenf redukce vubec.
3. Rekrystalisace a ncfvrat puvodnich vlastnost{ zlhknfm.
Tvar"enim ziskame z vychoziho polotovaru vyrobek, ktery' nabyl jist8ho tvaru, avsak
nikoliv tear konecny a tento - muzeme-li tak iici -meziprodukt je nutno uvest do stavu,
ve kterem bude schopen dalsiho pretvaieni. Tento meziprodukt neni vsak homogenni
a jednotliva mfsta jeho objemu jsou v ruznem stavu pr"etvoieni.
Abychom mohli posoudit vlivy ohievu na tento nehomogenni meziprodukt, nutno
urcit nektere hodnoty.
Piedev~im to bude kiivka zpevneni. V nasi praci byly hodnoceny dve oceli, a to se
jmenovitym obsahem uhliku 0,06 % a 0,15 %. Obsah uhliku, jak jsme uvedli jiz vyse, se
pohyboval mezi 0,05 a 0,20 %. Ponevadz mel byt tez posouzen vliv vychoziho stavu, byly
urceny kiivky zpevneni pro nasledujfci alternativy vj~choziho tepelneho zpracovani:
u materialu s 0,06 % C to bylo normalisacni ~ihani (920 -~ 10 ?C s vydrzi 45 min.),
normalisacni zihani s rychlej~im naslednym ochlazenim v proudu vzduchu, mekke zihani
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
(pii 690 ?C s vy'drzi 5 hodin) a zuslechteni, sest'avajici z kaleni do vody (z teploty 920 -~
10 ?C/30 min.) a popuateni na teplotu 590 ?C s vy'drii 30 min.
U materi'alu s 0,15 % C to bylo normalisac~ni zih'ani 900? -{- 10 ?C s vj~drzi 45 min.
a mekk8 zihani pi7 teplote 690 ?C s vydrzi 5 hodin.
Kiivky zpevneni byly urcov~ny na pasech valcovanych za studena, pn cem~ stupeii
pietvoieni byl urcen zmen3enim puvodniho pruiezu pasu ve smeru valcovani v %.
Kiivky pro oce10,06 % C jsou na diagramu 1, pro ocel s 0,15 % C na diagramu 2.
rn ~,
Zzs
4o so
Jak je z diagramu patrno, je prubeh zpevneni v zavislosti na stupni redukce zhruba
shodny, avsak kiivky pro jednotliv~ druhy tepeln8ho zpracovani jsou proti sobe posunuty.
V diagramu 1 je uvedeno pole omezen~ nahore kiivkou zpevneni normalisacnes ziha-
n~ oceli a dole kiivkou mekce zihane oceli.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Kiivka pro zualechtenou ocel je prakticlry ekvidistantni s obema a lezi uvniti tohoto
pole, blue k dolni mezi.
Pro stav normalisaene zihany s rychlejsim ochlazenim plats prakticky krivka horns.
V diagramu 2 je stejne pole omezene ki~ivkami pro zpevneni oceli normalisacne zihane,
mekce zihane a oceli v dodanem stavu. Tato poslednf je vlastne posunutou kiivkou
dolni meze, nebof struktura oceli vykazuje stopy mekkeho zihani bez ~plne sferoidisace
cementitu a ocel po tepelnem zpracovani byla za studena pievalcovana.
Porovname-li oba diagramy, vidime, ze pocatecni tvrdosti jsou dosti odliane, kdezto
konecne tvrdosti se prakticky shoduji. Lze piedpokladat, ze tato skutecnost je podminena
ruznosti obsahu uhliku, jehoz vliv je vyssi pri feritu nepietvaienem, kdezto psi vyssich
obsazich uhliku by byl jeho vliv patrny i u vyaaich redukci.
Z techto diagramu je dale patrne, ze rozdil mezi ruznym tepelnym zpracovanim pn
vys~ich redukcich se zmensuje, avsak s hlediska zpevneni je mekke zihani vy'hodnejsi, t. j.
stejne zpevneni nastane psi vysaich redukcich.
Zpevneni samo dosahuje 100% vychozi hodnoty, po piipade" o neco vy'se, t. j. tvrdost
se zvy~uje psi tvaieni za studena na dvojnasobek.
K urceni tepelneho zpracovani, kterym znovu ziskame tvar"eci schopnost, musime se
blaze zabyvat pochody, ktere se odehravaji v materialu psi ohievu po tvaieni za studena.
Jedna se zde o zotavovani a rekrystalisaci, psi cemz zotavovani se omezuje pouze na
napravu dislokace v puvodnich mi3zkach, kdezto rekrystalisaci se vytvaii nove krystaly
stejne miizky. Rekrystalisace je pak doprovazena za urcitych okolnosti rustem zrna.
U uvazovan j~ch oceli rust nastava u krystalu (zrn) zakladn! feritove hmoty.
Teplota rekrystalisace je zavisla parade" cinitelu, z nichz muzeme vytknout dva hlav-
ni. Je to pr"edevaim stupen tvareni a za druhe vychozi tepelne zpracovani.
Protoze lze i{ci, ze rekrystalisace je podminena ohievem oceli v energeticky nerovno-
vaznem stavu s porusenymi mifzkami, je mozno piedpokladat, ze bude nejvy'hodnejai
tvaieni oceli, ktera ve vychozim stavu bude co nejblize energeticke rovnovahy. V tako-
vem stavu se pak nachazi ocel, ktera byla dlouhodobe zihana tesne pod A?l, tedy phi
teplotach do 700 ?C. To vsak je ocel mekce zihana. Jak vidime dale, byl lento piedpoklad
potvrzen jen castecne a nevi vylduceno, ze zde pusobi i dalai vlivy, ktere zatim nebyly
postizeny.
K posouzeni chovani obou sledovan~ch oceli pn rekrystalisaci a pro urceni prahu
rekrystalisace byly z obou oceli piipraveny valcovanim vzorky vyse uvedeneho v j~choziho
tepelneho zpracovani, a to s redukcemi 5, 10, 15, 25 a 50 %. Takto piipravene vzorky
byly podrobeny zihani psi teplotaeh 450 az 700 ?C a tez normalisaene zihany. Krome
vlivu teploty byl sledovan tez vliv prodlevy na teplote, a to pro easy 15, 30, 45 a 6o min.
Vliv zihani byl sledovan jednak urcovanim velikosti zrna, jednak zmenami tvrdosti
a konecne tez mikrorontgenograficky. Ziskane vysledky byly zpracovany a graficlry vy-
rovnany. Z takto upravenych hodnot pak byly sestrojeny prostorove diagramy rekrystali-
sace pro jednotlive v j~chozi stavy a pro sledovan~ parametry, t. j. velikost zrna a zmenu
tvrdosti. Mikrorontgenogramy byly pouzity pouze pro kontrolu vysledku obou ostatnich
metod, nebof jejich vyhodnoceni je dosti obtizne a registracni mikrofotometr nebyl
k disposici.
Na obrazcich c. 3, 4, 5 a 6 jsou prostorove diagramy rekrystalisace oceli s absahem
0,06 % C pro rust zrna, na obrazcich 7, 8, 9 a 10 pak prostorove diagramy pro tutez ocel
a stejne vy'chozi stavy pro zmenu tvrdosti. Z diagramu zmen velikosti zrna (jejich rustu)
byly dale urceny stupne kritickeho tvareni, ktere ciselne jsou 9-15 %. Krome techto
diagramu, z nichz diagramy r$stu zrna jsou celkem bezne, byly urceny kiivky prahu
rekrystalisace pro zmenu velikosti zrna a zmenu tvrdosti a krome toho byly urCeny tez
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
;~
= = b
h O N
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
N O ~
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
krivky konce zmeny tvrdosti. Diagramy techto kr"ivek jsou na obr. c. 11, 12, 13 a 14 pro
prah zmeny velikosti zrna a v obr, c. 15, 16, 17 a 18 pro zmeny tvrdosti.
Oba druhy krivek se lisi prakticky v tom, ze krivky pocatku zmeny velikosti zrna lezi
nize, t. j. tyro zmeny nastavaji pr"i nizsich teplotach a jejich prubeh je odlisny rim, ze zatim
co pocatek zmeny velikosti zrn je temer" linearne zavisly na stupni redukce a stale klesa, je
prubeh pocatku zmeny tvrdosti zakriven a pro vyssf redukce se krivka asymptoticky blizi
urcite teplote. Lze predpokladat, ze taro skutecnost je podminena nehomogenitou mrizky
pri rekrystalisaci vznikajicich novych krystalu a rim podmineneho stavu vnitrni napjatosti,
pusobiciho, ze takto vytvorene krystaly jsou tvrdsi a teprve pri vyssi teplote nastane vy-
rovnani a rim pokles tvrdosti.
soucasne se pri stoupajici redukci zmensuje interval teplot, mezi nimiz probehne
zmena tvrdosti. To jen podporuje vyse uvedeny pr"edpoklad, nebof tyro krystaly budou
vice vzdaleny od energeticky rovnovazneho stavu, cimz budou vytvoreny priznivejsi pod-
minky pro zmeny tvrdosti, ktere pak probehnou pri nizsich teplotach.
Pro ocel s obsahem uhliku 0,15 % byly pak urceny diagramy a krivky analogicke.
Aby bylo mozno posoudit platnost techto diagramu a krivek, resp. zmen tvrdosti
a zmen velikosti zrna na skutecnych vyrobcich, bylo sledovano chovani vytazku pri zihani
na teplotach 450, 530 a 620 ?C s prodlevou 30 min. Zmeny byly sledovany na radialnich
rezech. Protoze se jedna o vytazky ruzne pretvorene ve svem objemu, bylo nutno urcit
prubeh tvrdosti a oblasti stejne tvrdosti na techto rezech. Za rim ucelem byla na upravene
plose rezu urcovana tvrdost podle Vickerse, atov pripadech oceli s 0,06 % C pri zatizeni
30 kg a u oceli s 0,15 % C pri zatizeni 5 kg. Tvrdost byla urcovana v pravouhle siti s roz-
teci 1, resp. 0,5 mm pro zakladni diagramy isodur.
K urcovani tvrdosti bylo pouzito sourr"adnicoveho stolku konstruovaneho k temto
ucelum (obr. 19) ve spojeni s tvrdomerem TP (obr. 20). Sit vtisku na vytazcich obou
typo je videt na snimcich v obr. 21. a 22.
Pro dalsi diagramy isodur po tepelnem zpracovani byla volena sit ridsi.
Sif byla vzdy uvedena v geometrickou souvislost s vnejsim obrysemrezu. ~iselne
vysledky byly jako kotovane body vyneseny na zvetseny obraz rr"ezu a body stejne tvrdosti
byly spojeny carami. Pri prokladani techto car stejne tvrdosti, t. j. isodur, bylo soucasne
provedeno graficke vyrovnani. Isodury byly zakresleny pro rozdily deseti cisel podle
Vickerse. Zakladni diagram techto isodur pro jeden vytazek z oceli s 0,15 % C tepelne
nezpracovany, je videt na obr. 23. Po zihani na 450 ?C s vydrzi 30 min. je diagram isodur
na dalsim obr. 24, po zihani na 530 ?C se stejnou vydrzi na obr. 25 a po zihani na 620 ?C
s vydrzi 30 min. na obr. 26. Jak je videt, nenastane ani po tomto zihani vyrovnani tvrdosti
v celem objemu vytazku. Vyjdeme-li z krivky zpevnovani, muzeme v kazdem bode vy-
tazku urcit stupen pretvoreni a soucasne kontrolovat, zda zmena tvrdosti vyvolana ziha-
nim souhlasi s drive urcenymi diagramy.
Tento souhlas je vehni dobry. Dalsi kontrola spocfva v tom, ze byla urcena pole pri-
slusna zpevnenim kritickemu stupni tvareni a kontrolovan rust zrna. I v tomto pripade je
souhlas vehni dobry.
Zcela analogicky bylo postupovano i u oceli s 0,06 % C. Vysledky jsou prakticky
stejne.
Na zaklade techto experimentalnich vysledku mozno prikrocit k uvaze o nejvyhod-
nejsim vychozim tepelnem zpracovani. Prozatim jsme uvedli, ze by to melo byt mekke
zihani, ktere dodava oceli nejvetsi pretvarnou schopnost a soucasne dovoluje vyssi stupne
pretvo"reef. Zkoumame-li lento zaver ve svetle ziskanych vysledku, dospivame k urcitemu
rozporu danemu rim, ze maximalni rust zrna u oceli s 0,06 % C nastane v zuslechtenem
stavu, kdy dostavame po rekrystalisacnim zihani zrna velikosti az sto tisic mikronu ctve-
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
e~
soo
650
. \\'
\\
600
.\
..\
\
\\.
sso
??
\\.
goo
\\.
.so
oo
6S0
600
SSO
.\
S00
~\
450
'\
.\
\~'~
~
o~
a
20
30
Obr. 12. -~
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
. //,.
~~
/~~
~%
/
.~/??
~.
~~/
%/
~j
~:.
i~~
/
~
ii
i
/
~~i
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
/
/
/
:
/
~~
~.
~
~,
~
.
~
.
/
/.~:
.i~..
i
./
tNO
u
o
N
e
u
o
h
//
:
/ /
//
j
/
/~
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
~~
/ i
//.
~~
.
./~
~? /.
//
~/
/
~~
%/
~
~
/
/
/
~~
~:.
I
i%
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
re~nich. Pak n~sleduje ocel normalisa~n~ zihan~ s rychl jm ochlazenim v proudu vzduchu
(velikost zrn kolem 45 OOO?'); t=eti v po~adi je normalisace norm'alnf se zrny asi 25 000?s
a ~tvrta, m~kk~ zihani se zrny kolem 20 000 ?2.
Toto poiadi jednoznacne vyhovuje v j~e uveden~mu piedpokladu. U oceli s 0,15 % C
v~ak toto poiadi je jin8, t. j. nastal tam v~t~i rust u v j~choziho stavu mekce zihan~ho net
u oceli normalisovan~. Jist~ vysvetleni by mohlo bjt v tom, ze rozdfl mezi rustem zrna
u normalisa~n~ zfhan~ oceli a oceli m~kce zihan8 je pom8rn~ mall, takze pn ucinku naho-
dilych vedlej~ich vlivu maze byt poiadf opacn6.
Dalsi vysvetleni by mohlo byt v proveden~m tepelnem zpracov~ni, ackoliv metalo-
graficky jsou struktury v obou pr"ipadech normalnf. Neni vsak vylouceno, ze zde spolu-
pusobi okolnost, ze mekk8mu zihani byla ocel podrobena po urcit~m tvareni za studena
a nikoliv po normalisaci. To by znamenalo, ze i po proveden~m m~kk~m zih'ani byl energe-
ticky stav nerovnovazny, a to ve vetsi mire nez u oceli normalisovan~. Toto platf i pro
ocel s nizsim obsahem uhliku ve stavu zuslechten~m. Takto by byl zmineny rozpor
vysvetlen a odstranen.
Pro posouzeni vhodn~ho vychoziho tepeln8ho zpracovani je v3~ak nutno urcit je3t~
jeden cinitel, a to je starnuti oceli. V tomto piipade se uk~zalo u oceli s nizsim obsahem
uhliku, ze je vyhodn~j?i zu3~lechteni. V tomto piipade je mozno faze podmiiiujid vznik
st'arnuti v~etne terci'arniho cementitu uchovat v tuhem roztoku ve vet~i mile, nez je tomu
po mekk~tn zih'ani.
Dulezita je zde teplota popou"steci, kter'a m'a bj~t asi 650 ?C. Phi vys~fch teplotfch
popoustecich ned'av'a zu~lech~ovanf jiz jednoznacn~ vysledky v tomto smeru. Otazka je
i Sena samostatne a nevi predmetem nasi prace.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
4. Mesioperac~nf tepeln~ xpracovcini.
Meziopera~ni tepelnb zpracov'ani je mimo po3adavek n~vratu p~etvfirn~ schopnosti
v~z'ano je3t~ na po~adavky ur~itych mechanick j~ch vlasmosti kone~n~ho v j~robku a ur~it~
maxim~alni velikosti zrna v kone~n~m v j~robku.
PoCadavek prvni je pom~rn~ snadno sphutelnj~, pon~vad~ je z~visly pouze na stupnt
redukce po poslednim tepeln~m zpracovdni.
Po~adavek druh~ je z'ava~n~j~i a jeho spln~ni je m~n~ jednoduch~.
~
/
_
~~
CN
w
w
?o
IO
.~.~
~.~.
.-o
x
z
Byl zkoum'an vliv velikosti zrna na mechan. vlastnosti obou zkotimanych oceli po
p~etvoreni 25 % a 50 %, aby mohla byt posouzena dulezitost pozadavku urcit8 velikosti
zrna. Ukazalo se v"sak, ze staticky urcovan~ mechan. vlastnosti se prakticky nemeni s veli-
kosti zrna. Dynamicke vlastnosti nebylo mozno zkou~et pro piilis mall rozmery zkuseb-
nich tiles. Lze v~ak predpokl'adat, ze v tomto piipad~ urcity vliv se projevi. Lze proto ,
pokladat pozadavek maximalni velikosti zrna za opravneny aspon do jist8 miry.
Vliv velikosd zrna na mech. vlastnosti je na tab. v obr. 27.
Nasim ukolem tedy bylo urcit takov8 mezioperacni tepeln~ zpracovani, ktere by za-
rucilo navrat pietvarn~ schopnosti pn soucasn6m zaji~tenf minim'alniho rustu zrna.
K tomuto ucelu byly nakresleny diagramy, obsahujicf kr"ivky po~atku a konce zm~ny
tvrdosti, knvku poc'atku rustu zrna a kiivku vzrustu zrna o 25 %. V tomto diagramu byly
ur~eny meze tepeln~ho zpracovani. Maximahii teplota je s ohledem na rust zrna prakticky
nez'avisl'a na vychozim tepelnem zpracov~ni a jeji maximum pro rust zrn nejvyse o cca
15 % je pro ocel s 0,06 % C 600 ?C a pro ocel s 0,15 % C asi 610 ?C. Dolni mez je odvo-
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
zena z pozadavku co nejvetsiho navratu pietvarn8 schopnosti. V tomto smeru je nejdule-
zitejslm poznatkem skutecnost, ze pokles tvrdosti u vy~sich redukci je podstatne rychlejai
nez u redukci malych. Z diagramu zmen tvrdosti vyplyva, ze navrat pietvarn8 schopnosti
nastane u oceli s 0,06 % C psi teplote asi 575 -586 ?C. Zakreslime-li si obe tyto meze do
vyse uveden~ho diagramu, muzeme si zhodnotit vliv zihani. Diagram je na obr. c. 28.
Jak je patrno, nastane pro spodni mez pokles tvrdosti od redukce asi 20 % a bude
ukoncen pro redukce vy~ai nez 50 %. Pro horns mez nastane pokles tvrdosti od redukce
asi 14 % a bude ukoncen pro redukce nad 40 ?j?.
.~
??
.zs~~
Abychom si mohli urcit efekdvni pokles tvrdosti, nakreslime si je"ste diagram isother-
malnich rezu prostorovymi diagramy zmen tvrdosti. Vidfine ho na obr. 29. Jak je patrn~,
~Splny navrat tvrdosti nenastane ani v jednom piipade"". Nejmensi zmeny nastanou v oboru
kritick~ho tvaieni. Tato skutecnost byla jiz drive vytcena. V tomto diagramu jsou sou-
~asne zakresleny pasy urcujici pro ruzn~ vychozi tepeln~ zpracovani obor tvrdosti. Jak
je v diagramu videt, bude po navrzen~m tepeln~m mezioperacnim zpracovani maximalni
tvrdost prislusna redukci asi 13 %, t. j. kritick~mu stupni tvareni. Tato redukcc je jiz po-
m~rne mala a v dal~i operaci lze redukovat dale v dostatecn~ mile.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Zcela podobnu je situace u oceli s 0,15 % C, pouze s tim rozdilem, ze meze jsou po-
neku.dsir~i jak ve smeru nahoru, tak i dolu. Zde muzeme pocitat s tim, ze vyssi obsah
uhliku je soucasne cinitelem zmensujicim velikost rustu zrna.
Zvolend teploty soucasne jsou dostatecne nizlcE, aby se na povrchu zpracovanbho
vyrobku netvor"ily oxydy a nevi nutne je odstranovat.
Hv
193
0 10 20 30 40 So
Obr. 29.
MEIo-li by dojit pn mezioperaCnim tepel. zpracov~ni k ~SplnEmu n'avratu pietv~rnE
schopnosti a soucasne zrusen rust zrna pii rekrystalisaci probehly, bylo by nutno souc'~sti
podrobit normalisacnimu zih'dni. V tomto p~fpade se zru~i vliv piedchoziho tvueni a zrna,
ktera se zvet~ila pii piedchozim rekrystalisacnim zih'ani, se opEt rozpadnou a feritovE
zrno nabude prakticky stejnE velikosti jako v p~vodnim stavu.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
5. Zkver.
Z piednesenbho je mozno vytknouti n'asledujici z'akladni poznatky pro tv'ar`eni oceli
s nizkym obsahem uhliku za studena.
a) Nejvyhodnejsim tepel. zpracovanim vychoziho materialu je mekk~ zih'ani pii
teplote 690 ?C po dobu n~kolika hodin. Vyhodnejsi je delsi doba.
b) Mezioperacni zih'ani, zarucujici dostateelly n~vrat pietv'arne schopnosti muss se
omezit na pomerne Iizky obor teplot, ktery' je dan u oceli s 0,06 % C rozmezim 575 az
600 ?C, u oceli s 0,15 % C rozmezim 560-615 ?C.
c) V piipadech, kdy by byl pozadov'an Iiplny navrat pietvarne schopnosti, je nutne
provest normalisacni zihani pi7 teplote 920, resp. 900 ?C. Teploty uvedene pod bodem
b) nelze zvysovat, nebo~ pak nastane nez'adouci rust zrna. Pro normalisaci jako tepelne
zpracovani mezioperacni je nutno vsak vypracovati za~izeni, ktere by umoznilo toto zi-
h'aui bez vzniku oxydu na povrchu zihanych vyrobku. Tedy zarizeni bud s neutralni
atmosferou, nebo vakuove.
d) Tvaieni za studena u studovanych oceli je tv'aienim pod teplotou asi 420 ?C,
coz je dohu hodnota poc'atku rekrystalisace. S ohledem na zpevneni plan teplota vyssi,
a to asi 500 ?C. Tyto teploty budou mit znacnou dulezitost u souc'asti vyrabenych protla-
covanim, u kterych moznost mistniho dosazeni teto teploty je mozn'a, zejmena v mistech
velmi silne tvar"enych pii provadeni operaci na mechanickem lise.
e) Doba zihani nem'a podstatny vliv a projevi se teprve pri zcela kritickych ohievech,
na pr. indukcnimi metodami. Pak lze uplatnit jiny typ diagramu, ktery' byl vypracov~n
v zahranici. V tomto diagramu se meze teplot urci podobne jako v nasem pripade, t. j.
urci se kr"ivky vymezujici pro kriticke stupne tvaieni teploty piipustneho rustu zrna a urci
se jejich casova zavislost. Se zkracujici se dobou nutn'a vyska teploty roste.
PEKPNCTAAAI~I.~AI,~~ISI N! MEiiSAY011EPAI~I~IOHHASI
TEPMI~ILIECKAA OBPA60TKA IIPI~I XO.I~OAHO)~i LIITAMIIOBKE
MA.AOYT.I~EPO j~NCTbIX CTA.1~El~
Nxrc. ,1(-p Bn. Bpaan
PesioMe:
CTaTbx 3aHHMaeTCSI BOIIpOCdMH, CBH3aHHbIMH C Me?KAyOrlepagHOHHOIi Tep-
MHYCCKOH 06pa60TKOH Ma~OyrJIepOZ[HCTbIX CTaneH npH XOrO,i~HOH IIITdMIIOBKe.
Ha OCHOBe o61~ero axa~Il3a cpxsH~IeCKHX SiBJ1eHHH, npoTexalou3Hx B cTa~H
B npoi~ecce ,iSecpopMHpoBaHHH H Ha OCHOBe 3KCIIepHMCHTa11bH0 OIIpeAelleHHbIX
IIpOCTpaHCTBEHHbIX ,i{HarpaMM H3M@HeHHI3 TBepJ~OCTH H pOCTa 3epHa B Ilpogecce
OT?KHra B 3aBHCNMOCTI3 OT TCMIIepaTypbI H OT CTeIieHH 062KdTHH ~Cy?KeHHA)
yCTdHdB~lHBaeTCSI j~7ISI 2 HCC11ej{yeMbIX CTaneH Me?KAyOrlepagHOHH$R TepMHYCCKaSI
o6pa6oTKa, IIpH KOTOpOH IIOJ~yYHTCSi J{OCTdT04H0e BOCCTdHOBJ~eHHe IIAdCTHYCCKHX
CBONCTB MCTa11J1a 6e3 IIOBbIIIIeHHH pOCTa .3epHa B KpHTHYCCKH J~e(~OpMHpyeMb[X
OF)JIaCTAX. ~J15I 06eHX CTdJ1er3 C HOMHHdAbHbIMH CO,Z{epxiaHHSIMH yrnepoRa 0,06 ?,~o
H 0,15 % 6bIAH yCTdHOBJ1eHbI BeAHYHHbI KpHTHLIeCKOH J{CQIOpMdI~HI3, a HMEHHO
OT 12 J{O 15 /O H 11 %O, TeMnepaTypa Me~KRyonepagHOHHOro oTaKHra ASR nep-
BOI3 CTdAH npH BbIZ{epxtKe OKOAO 30 MHH. COCTdB71HeT 575 ?-600 ?C, A~sI aTOpox
cTaJ1H 560 ?-615 ?C. ?Z~er3cTSHe TdKOrO oT?KHra OG'bsICHeHO Ha H30TepMH4eCKHX
CeYeHHSIX npOCTpaHCTBeHHbIX J~,HarpaMM H3MCHeHHH TBepj{OCTH. BOCCTaHOBJ1eHNe
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
IIJ~aCTHLIeCKHX CBOHCTB npOHCXO,~HT B CBepXKPHTH4eCKH ,i{e(~IOPMHpOBBHHbIX
OGJ1dCTAX, n01~Hax rOMOreHH3aIiHH node XO1-Oj{HOii mTaMTIOBKH OCy~eCTB~AeTCs
TOJ~bKO nyTCM HOpMdJ~H3aL,~iHH.
REKRYSTALISATION UND ZWISCHEN-Wb-RMEBEHANDLUNG
BEI DER KALTVERFORMUNG VON KOHLENSTOFFARMEN
STAHLEN
Ing. Dr. Vrzal
Der Artikel behandelt Probleme, welche mit der Zwischen-Warmebehandlung von
kohlenstoffarmen Stahlen bei der Kaltverformung in Zusammenhang stehen. Auf Grund
einer allgemeinen Analyse der physikalischen Vorgange, die Bich im Stahl bei der Ver-
formung abspielen, and auf Grund experimentell gewonnener Raumdiagramme der
Haneanderung and des Kornwachsens Beim Gluhen (in Abhangigkeit von der Tempera-
tur and der Reduktion) wurde bei zwei untersuchten Stahlen jene Zwischenwarmebe-
handlung ennittelt, welche eine geniigende Erneuerung der Bildsamkeit des Stahles
herbeifiihrt, ohne dass in den kritisch umgeformten Bereichen ein iibennassiges An-
wachsen des Kornes eintritt. Fur die beiden Stahle, von denen der eine nominell einen
Kohlenstoffgehalt von 0,06 %, der andere einen solchen von 0,15 % hatte, wurde der
kritische Umformungsgrad zu 12-15 % bezw. 11 % ermittelt. Beim erstgenannten
Stahl betragt die Gluhtemperatur zwischen den Operationen bei einer Gluhdauer von
30 Minuten 575 bis 600 ?C, beim zweiten 560 bis 615 ?C. Der Einfluss dieses Gluhens
wird an Hand von isothermalen Schnitten durch die Raumdiagramme der Harteande-
rungen erortert. Die Erneuerung der Bildsamkeit erfolgt in den iiberkritisch verformten
Bereichen. Eine vollstandige Homogenisation nach der Kaltverformung kann nur durch
Normalisierung (Ausgliihen) erfolgen.
RECRYSTALLISATION AND INTERMEDIATE THERMAL
TREATMENT OF LOW-CARBON STEELS DURING COLD WORKING
Ing. Dr. V. Vrzal
The paper is concerned with the problem of the intermediate thermal treatment of
cold worked low-carbon steels. On the base of a general analysis of the physical processes
going on within the steel during working and on the base of experimentally determined
spatial diagrams of hardness variation and grain growth during annealing (depending
upon temperatures and reductions) the author determines, for two kinds of steel, the
intermediate thermal tratment by which a sufficient renewal of the ductility of the worked
steel is obtained without causing too high a grain growth in the critically worked regions.
For the two steels, one having nominally 0,06 per cent, the other 0,15 per cent of carbon,
the critical degrees of working transformation have been found to be 12 -15 % and 11
respectively. For the first steel, the temperature of intermediate annealing was found
to be 575-600 ?C, for the second one 560-615 ?C, the annealing time being 30 minutes.
The influence of this annealing process was studied by means of isothermal cuts through
the spatial diagrams of hardness variation. The renewal of the workability occurs in the
critically worked pans. A complete homogenisation after cold working can only be
reached by normalising.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
LA RECRYSTALLISATION ET LE TRAITEMENT THERMI6ZUE
INTERMEDIAIRE DES ACIERS A BASSE TENEUR DE CARBONE
PENDANT L'ECROUISSAGE
Ing. Dr. Vrzal
Le compte rendu s'occupe du probl~me du traitement thermique intermediaire des
aciers ~ basse teneur de Carbone pendant 1'ecrouissage. L'auteurs base ces considerations
sur une analyse generate des phenomenes physicaux qui se produisent daps 1'acier pendant
1'ecrouissage et sur des diagrammes spatiaux des variations de durete aussi Bien que de
la croissance du grain pendant le recuit, en dependance de la temperature et du degre
de reduction. Pour deux types d'acier it determine un traitement thermique interme-
diaire qui est ~ meme d'assurer le retour de la ductilite sans que la croissance du grain
devienne demesuree dans les regions d'ecrouissage critique. Pour ces deux aciers dons
1'un a une teneur en Carbone de 0,06 %, 1'autre de 0,15 %, it a trouve que le degre
d'ecrouissage critique est de 12 ~ 15 % pour 1'un et 11 % pour 1'autre. La temperature
de recuit intermediaire est de 575 ~ 600 ?C pour 1'un et de 560 ~ 615 ?C pour 1'autre
acier, la duree du recoil etant 30 minutes. L'influence de ce recuit est etudiee au moyen
de coupes isothermales par les diagrammes spatiaux des variations de la durete. Le
retour de la ductilite se produit dans les regions d'ecrouissage critiques. Pour obtenir one
homogenisation complete apres 1'ecrouissage, it n'y a pas d'autre moyen que le recuit
normalise.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Ing. ,~`osef Zbor"il - ViJMT Praha
NITRIDOV1~Nf PROTI KOROSI
Pr"ehled literatury. Zar"fzenf. Nitridovclnf ruxnych matericflu a xkous'1ry. Nitridace v provoxu.
Odolnost nitridovanych vrstev prod korosi je znama celou iadu let. Byla a je to ze-
jm~na sov~tska v~da, ktera vyuziva tohoto jevu na ~irok~ zakladn~ v prumyslu.
Odolnost nitridovan~ vrstvy prod korosi, na pr". ve vod~ lze vysvetlit snizovanim
koncentrace vodikovych iontu (zvy~ovanim pH) uvedeneho prostiedi, kter~ jsou vazany
rozpou~t~jicimi se nitridy z vrstvy za vzniku cpavku. Zvy~eni elektrodov~ho potencialu
nitridovan~ vrstvy v uvedenbm prosuedi blizi se pak hodnotam nerezav~jici ocele typu
0,1
0 600
0,1 S !0 !S 20 hod.
Soo
0,2
0,3 3 wo
~ ~"'? E i
~ ~ ` t1LlY
'~
Diagram 1. Zmbna potenci9lu ocele ve vodovodni ~~ 0 s 4 ,6 8 l0 32~ ~ (vih.l
vod8 (1 = nerezav8jicf ocel 18/8; 2 = ocel St 5
(LSN 11501) nitridovan~ pi%i TNIIA IiI~iPOc~EPAAb
Munocnae Btixnu,~xuu"
Pe3IOMe:
~pHBeJ~eH 0630p npOBeJleHHbIX ,2{O HdCTORIi~erO SpeMCHH 3KCIIJIOdTaL,~iNOHHbIR
HCnbITdHHH H3AeAHH H3 nHpO(~epallSi, B nepByto OTiepeAb JIOnaTOK Ileileli jj11A
o6xcHra Ko~~eRaxos, I,3eMCHTaL,3HOHHbIX sIII,~HKOB, THreJ1eH j1JIH nJ1aBKH aJ1K)MHHHH,
6opaxca H 6pOH3bI, a TaK?Ke K0110CHHKOB napOBbIX KOTJ~OB.
~OIIaTKH neYeH J~J1H OE?KHra K0J1LIeJ;aHOB, I,I~eMCHTdI~HOHHble NII,IHKH H a71K)MH-
HHenaaBHllbHble TIIPCAH SIBJISIIOTCH y?Ke HCnbITaHHbIMH B 9KCrIJ10dTdL,3HH H onpas-
J{aBnIHMHCA 8 OTHOnICHHH J~J1HTeJ1bHOT0 CpOKa CJ1yxi6bi IlHpocpeparsi. Aa~ee npH-
BeJ~eHbI HTOI'H 3KCnA03TataiHOHHbIX HCnbIT8HHI3 06pa3I,30B, nOMeI~eHHbIX B Kpe-
KHHTOBOI3 yCTdHOBKe JJJ1H npHpOJ{HOI'O ra3a H B paCr[J~aB~eHHOM COJ~OBOM I~eAKe.
Ha OCHOBe J1a60paTOpHbIX H 3KCnROaTdL,3HOHHbIX HCIIbITdHHH AaeTCx 0630p
npej{HabteYCHHbIX IIpHMCHCHHH nHpO(~epaJ1SI J{11H OTJ~eJIbHbIX J{eTa~el3.
BETRIEBSERGEBNISSE MIT DER NEUEN, SPARSAMEN HITZE-
BESTi4NDIGEN LEGIERUNG FE-AL VOM PYROFERAL-TYP
UND VORSCHLi4GE ZU DEREN VERWENDUNG
Miloslav Vyklicky
Der Artikel gibt eine 1*7bersicht uber bisher vorgenommene betriebliche Versuche
mit Abgiissen aus Pyroferal, insbesondere mit Schaufeln fur Pyritofen, Einsatzhartungs-
tiegeln, Schmelztiegeln fur Aluminium, BOraX and Bronze Bowie Rostst~ben fur Dampf-
kesselfeuerungen.
Betriebsmassig erprobt and mit Rucksicht auf Lange Lebensdauer geeignet befunden
Sind Schaufeln fur Pyritofen, Einsatzhartungstiegel and Schmelztiegel fur Aluminium.
Der Artikel berichtet auch uber Betriebsversuche mit Probestucken, welche in einer
Einrichtung zur Verarbeitung von Erdgas nach dem Krackverfahren untergebracht wa-
ren and uber Frobestiicke, welche in geschmolzener Natronlauge gelegen sind.
Auf Grund der vorgenommenen Laboratoriums- and Betriebserprobungen wird ein
~'berblick uber die zu erwartende Verwendung des Pyroferals fur bestimmte Maschinen-
teile gegeben.
OPERATING RESULTS OF THE NEW ECONOMICAL AND HEAT
RESISTING ALLOY FE-AL TYPE PYROFERAL AND PROPOSITIONS
FOR ITS APPLICATION
Miloslav Vyklicky
The paper gives a survey of operating tests made with machine parts cast from
Pyroferal: blades for pyrite furnaces, crucibles for cementation, for aluminium, borax
and bronze, also grate bars for steam boilers.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Thoroughly tried and well proved with respect to long life are Pyroferal blades for
pyrite furnaces, crucibles for cementation and crucibles for aluminium. The paper ment-
ions also operating results obtained by testing Pyroferal specimens placed in natural gas
-cracking installations and in caustic soda.
Based on laboratory and operating tests, a general view is given concerning the
future application of Pyroferal to various machine parts.
RESULTATS D'ESSAIS EN SERVICE DE L'ALLIAGE FE-AL
DU TYPE PYROFERAL, ECaKOMI6IUE ET RESISTANT
A LA CHALEUR
Miloslav Vyklicky
Un rapport est donne concernant des epreuves en service de pieces coulees de Pyro-
feral, ~ savoir de palettes de fours de pyrite, de creusets de cementation, de creusets
~ aluminium, a borax et ~ bronze, aussi de barreaux de foyer pour chaudieres.
Jusqu'~ present on a essaye et bien eprouve 1'endurance du Pyroferal dans son
application pour les palettes de fours de pyrite, pour creusets de cementation et pour
creusets ~ aluminium. Le rapport mentionne aussi le resultat d'epreuves faites aver
quelques eprouvettes placees dans une installation a cracquer le gaz naturel et miser
dans de la soude carbonique fondue.
En se basant sur les epreuves pratiques et celles de laboratoire, 1'auteur donne un
aper~u de 1'emploi futur du Pyroferal pour un nombre de pieces de machines.
1. Pluhar"": Nahradn:f material pro krakovani zemniho plynu misto uzlvanych legovanj~ch trubek.
Zprava Vl_TMTI.-53-136.
2. Pluhar"-Vyklickys: rJsporn6 taruvzdorn@ slitiny pro teploty nad 800 ?C. Slevarensrvi 1954, his. 4
(Prace Lsl. vyzkumu sl8varenskeho, str. 9-16).
3. Pluhar": 1'Jsporn~ '~a'ruvzdornb materialy pro teploty nad 800 ?C. Zprava ViJMT Z-54-190.
4. Vyklicky~: Vj~zkum pouCitelnosti uspornych litj~ch ~aruvzdornj~ch slitin Fe-AI (typu Pyroferal).
Zprava Vt.TMT1,-54-191/1.
5. Girfovic~: ~ugunnoe litjo (1949).
6. Zkusebni zprava his. ZS-5503 ?Zkou~ky abrasivniho opouebeni".
7. Uxa: Pyroferal ve sklaiskem priunyslu (sklarny Inwald).
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
ZKOU~EN~ TURBINOVECH A GENERATOROVECH
ROTORU ULTRAZVUKEM
Y. ~3'vod
Energetick~ zdroje budovan~ v souCasnb dob~ maji mnohem v~tsi vykon ne'~ zdroje
neddvnd minulosti. S rostoucim v j~konem zvet~uji se vsak jak rozmery zarizeni, tak po-
~adavky kladen~ na jakost materialu dule~itych sou~a'stek, jakymi jsou na p~. turbinovE
a gener~torov~ rotory.
Ke kontrole jakosti materi'alu turbinov j~ch a gener~torovych rotoru Ize pouziti z b~-
nes u~ivan j~ch star~ich nedestruktivaich metod jen melody magnetick~, nebot metoda
prozar"ovani rtg. a gamma paprsky je vylou~ena z rozmerovych duvodu. Magaetick~ me-
toda umo~~iuje v~aak jen zji~teai diskontinuit souvisicich s povrchem, nebo le~icich
v t~snb jeho blizkosti. Vady tohoto druhu se sice u v f~kovk0 rotor0 vyskytuji a jsou ob-
vykle indikov~ny na i`elnich sten'ach tela rotoru, nebo na ku~elovb c'asti pii piechodu
z tela rotoru do hiidele. Bylo v~ak zji~teno, ~e vady vystupuji as uvedenych mistech a~
k povrchu materi~lu obvykle jen v pripadech, kdy prev Fist vnitiku rotoru je vadami
prostoupena. Negativni vysledek magneticlc~ zkou?ky proto nezarucuje, ze materiel ne-
obsahuje p=ipadn~ i zava~n8 vnitini vady.
Spolehlivou kontrolu t~chto velk j~ch v j~kovku umoCnila v~ak pomerne nova nede-
struktivni metoda, metoda ultrazvukov~, jib lze zjistiti v~echny z~vazn~j~i vady u rotoru
se vyskytujici, jimiC mohou byt kov'anim nesv~enb dutiny, vm~sky, trhliny a vloclry.
K bezpecn~mu zji~teni t~chto vad je nutno kontrolu provost v nekolika smerech po celd
d~lce v j~kovku, pcipadne vhodnou upravou zku~ebniho postupu vysetnti cely jeho objem.
Vi~MT Praha ve spolupraci se zavody V~KG a LZ Plzen provedl v r. 1954 ultra-
zvukovb zkou3ky na 33 rotorech, kter~ m~ly za uCel stanovit moznosti pouziti a spolehli-
vost ultrazvukov~ melody, vypracovat pro stavajici ultrazvukov~ aparatury vhodny zku-
~ebni postup a ov~ienim ultrazvukov@ho nalezu jinn metodami, piipadn~ roziezanim
zmetkov j~ch rotor~i, shroma~diti nejnutnej~i podklady pro vyhodnocov~ni ultrazvukovych
zkou3ek v provozu. Vypracov~anim sm~rnic pro zkou~eni rotoru zav~sti pak jednotnj~
zku~ebni postup ve v~ech na3ich zavodech, kter~ rotory vyrabeji a tim piisp~ti k zlep~eni
jakosti t~chto n~kladnych vykovku a zameziti ztratam, kter~ dosud vznikaly zmetkov~nim
t8mer hotovych rotoru.
2. Uxitd aparatury a provederif skousek.
Vy~et~ovan8 rotory, jejich tavby, chemick~ slo~eni a v~hy jsou uvedeny v tabulce ~.1;
byly v3echny zkou~eny metodou odrazovau - aparaturou HUGHES II. B a Est rotoru
(20 ks) t~ metodou pruchodovou - aparaturou ULTRASONEL.
Pn zkou3~eni aparaturou Hughes II. B bylo uCito ultrazvukovf ch vln o frekv. 1,25
? me/s, p~ipadn~ 2,5 me/s a plochych sond, jimiC lze zjistiti vnitmi vady le~ici v hloubce
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
vetsi nez asi 100 mm od mista piilozeni sond (na rovinnom povrchu). Citlivost piistroje
byla volena tak, aby v mistech zdravoho materialu mole koncove echo vysku 50-60 mm.
Zkou?eni bylo provedeno podol2-6 zkuaebnich smeru. K zaji"stem dobreho piecho-
du ultrazvukovych vin mezi sondami a materi'alem bylo nutne v pripadech hrube opraco-
vaneho povrchu po vykovani vybrousiti na zvolenych zku"sebnich smerech po cele deice
rotoru rovinno plosky,sirky zhruba 30-40 mm. Tate uprava byla vzdy nutna pn kontro-
le provedeno po konecnem tepelnem zpracovani.
Pii zkouseni aparaturou Ultrasonel byly Bondy upevneny v pojizdnem drzaku, ktert
umoztioval souose nastaveni sond na prumerech od 100 mm do 1200 mm.
V piipadech, kdy byly rotory kontrolovany jak po ohrubovani, tak po konecnem
tepelnom zpracovani, bylo zkouaenf provedeno vzdy v tychz zkusebnich smerech, aby
vysledky obou zkou"sek bylo mozno navzajem porovnati.
3. V,ysledky ultrazvukovyeh zkousek.
Ultrazvukovymi zkou~kami provedenymi metodou odrazovou a zcasti toz metodou
pruchodovou na 12 turbinovych a 21 generatorovych rotorech byla piitomnost vnitinich
vad indikovana na 13 rotorech (7 turbinovych, 6 generatorory'ch).
Z prubehu ultrazvukovych indikaci bylo zr"ejme, ze zjistene vady jsou velkoho rozsa-
hu u 5 rotoru, u 3 rotoru ze jde o vet"si mistni vady a u 5 zbyvajicich rotoru o vady ojedi-
nele.
U 4 rotoru (rotor c. 1, 3, 5, 8) s nejzavaznej"simi ultrazvukovymi indikacemi bylo
provedeno oveieni ultrazvukoveho n'alezu piicnymi, piipadne podelnymi fiery. Vady
zviditelnene na plochach iezu naleptanim nebo magnetickou metodou jsou pro rotory
c. 1, 3, 8 na obr. 1-3.
Na obr. 1 jsou porovnany zviditelnene vady na pr"icnem iezu rotoru c. 1 s odpovida-
jici ultrazvukovou indikaci pro zkusebni smer 2. U rotoru c. 1 byla zjistena pri ultrazvuko-
vo kontrole, provedeno po konecnem tepelnem zpracovani aparaturou HUGHES IIB
temei po cele deice tole ruzne vyrazna poruchova echa odpovidajici vniunim vadam, roz-
lozenym v soustiedne zone ve vzdalenosti 1/, S71 -1/2 f6 od povrchu materialu. Rozsah indi-
kovanych vad byl pomerne malt', takze jen v ojedinelych piipadech nastal vyrazny pokles
echa koncoveho. Z vysledku ultrazvukove zkou"sky a s ohledem na diivej~si vyrobni postup
bylo mozno usuzovat, ze material obsahuje vlocky, jak bylo pozdeji prokazano oveienim
ultrazvukoveho nalezu ctyi-mi piicnymi a jednim podelnym rezem.
Na obr. 2 jsou porovnany snimky ultrazvukovych indikaci pro zku"sebnf smer 2 se
snimkem osovo vady na piicnem rr"ezu rotoru c. 3. Rotor byl kontrolovan metodou odra-
zovou (aparaturou HUGHES II B) jak po ohrubovani, tak po konecnem tepelnem zpraco-
vani. Pii obou zkouskach byla temer na ~/, delky tole rotoru zjistena ruzne vyrazna poru-
chova echa odpovidajici vnitinim vadam, rozlozenym pr"evazne v osovo casti vykovku.
Pr"edbezne over"eni ultrazvukovych indikaci bylo provedeno osovym vyvrtem, na jehoz
stone byly v mistech indikovanych ultrazvukem zji"stony rozsahlejsi vady charakteru
dutin. S ohledem na znacny rozsah vad byl rotor zmetkovan a provedeno podrobnejsi
oveieni ultrazvukoveho nalezu 6 pricnymi r"ezy.
Na obr. 3 jsou porovnany vady zviditelnene magnetickou metodou polevaci na pric-
nem iezu rotoru c. 8, s ultrazvukovymi indikacemi pro zkusebni smery 1, 2, 4 a pripojen
snimek otisku trhlin z obvodove casti vadne oblasti pro zkusebni smer 2. U rotoru c. 8
byla zji"stone pii ultrazvukovo kontrole provedeno po konecnem tepelnem zpracovani
aparaturou HUGHES II B, po celo deice tole rotoru ruzne vyrazna poruchova echa
s mistnim znacnym poklesem, piipadne zmizenim echa koncoveho. V nekterych mistech
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
hlavovo cash tela rotoru nastaval toy velk j~ pokles koncov~ho echa, ackoliv oscilogracn ne-
obsahoval vyrazn~j~i echa poruchova.
Z vysledku ultrazvukovo zkousky bylo mozno usuzovat, ze rotor obsahuje cetno
vnitini vady chazakteru trhlin, rozlozene ve vzdalenosti 150-250 mm od povrchu, jak
bylo toz prokazano oveienim ultrazvukovoho nalezu 4 piicn j~mi a 1 podeln jmi iezem.
4. Zhodnocenf vysledku ultrazvukov,~ch zkousek.
Z vysledku ultrazvukovych zkousek proveden j~ch na turbinovych a generatorov j~ch
motorech odrazovou metodou (apazaturou HUGHES II B) a pruchodovou metodou
(aparaturou ULTRASONEL) vyplj~va:
1. Phi rucnim zpusobu zkou3~eni dava spolehlive v j~sledky ve v~t~ine piipad~ jen metody
odrazova (apazatura HUGHES II B), nebof u metody pruchodovo jsou indikace zavislo
na iade" vlivu, promennych behem zkou"sent (na pi. souosost sond, flak na sondy a pod.),
takze lze zjistiti jen piitomnost pomerne hrubych vad.
2. Rontrola metodou odrazovou po ohrubovani vy'kovku dava vyhovujici v j~sledky, nevi-li
ovlivnena hrubou strukturou materialu. V opacnom piipade" je nezbytne provost ultra-
zvukovou zkou~ku fez po konecnem tepelnom zpracovani. (Plata obvykle pro velko
rotory o ~ tela ? 900 mm).
3. K spolehlivomu provedeni kontroly je nutne zvla3te u cash o velkem priimeru, vy-
brouseni rovinnych plosek, ktero umoziiuji lep~i dotyk sond a tam i piechod ultrazvuko-
v j~ch vln do materialu.
4. Trhliny jsou indikovany p=evazne jako vady mimoosove ve v~ech zku~ebnich smorech.
Nejvyraznejsi poruchova echa odpovidaji trhlinam, lezicim na vnej~im obvode zbny
vad. V nekterych piipadech obvodove vady vet~iho rozsahu odstinily vady za Hama
le~ici, takze tyto nebyly vyrazne indikovany.
S. Trhliny ~ikmo orientovane jsou indikovany jen malymi poruchovj~mi echy, cod vede
k podceneni jejich zavaznosti, pokud nejsou takovoho rozsahu, ze vyvolaji podstatn~
pokles nebo ~plno ztnizeni koncoveho echa.
6. Vlocky lze spolehlive zjistit tehdy, jsou-li huste rozloCeny v materialu rotoru. Indikace
od vlocek osamolych byly tak male a obtiCne reprodukovatelne, ze se jevily jako bez-
v j~znamne. U materialu nachylnych k tvoieni vlocek je proto pravdepodobne, ze sebe-
mensi mimoosovo indikace odpovidaji ojedinelym vlockam.
7. Rovanim nesvaiene zbytky jadrovych dutin jsou indikovany piev'a~ne jako vady oso-
vo. U techto vad nejsou obvykle ultrazvukovo indikace ve v~ech zku~ebnich smerech
stejne vyrazne.
6. Smerrzice pro zkousenf.
Pro provadeni ultrazvukove kontroly rotors v pragi lze na zaklade zku3~enosti ziska-
n~ch diive uvedenymi zkou"skami doporuciti tento postup:
1. Re zkou~eni uzivat zasadne jen metody odrazovo - t. j. apazatury HUGHES II B, po-
kud nejsou k disposici jinn apazatury impulsniho typu.
2. Rontrolu pxovade"t jak po ohrubovani vykovku, tak po jeho konecnom tepelnom zpra-
covanf. Druha kontrola je naprosto nutna, kdy~ pn proem zkou3eni material mel hru-
bou strukturu.
3. Zkou3eni provost podol 3 smeru navzajem o 120? odchylen j~ch. R piipadnemu ohledani
mist se spornymi indikacemi je vhodno provost kontrolu v dalsich smerech zvolenych
ve vadno oblasti.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Tabullca ~. 1.
Tavby, chemickb sloteni a v#hy zkou~en j~ch rotoril.
Rotor
I Tavba
Chemicke sloCenf
k
6islo
C
I Mn
Si
P
~ S I Cu Cr
I Ni I
W
I V I
Mo
v
g
1
E
0,21
0,68
0,37
I 0,013
0,013 0,012
0,80
0,011
1,28
' 0,26 -
7.100
2
E
shodn6 s 6is
lem 1
7.600
3
E
0,32
0,66
0,36
0,013
0,017 0,16
0,66
0,13
1,37 (
0,26
8.000
4
E
0,23
0,72
0,29
0,020
0,013 -
1,39
0,22
1,24
0,31 0,12
8.500
5
E
0,40
0,79
0,32
0,015
0,012 0,13
0,14
1,90
-
0,20 -
14,700
6
M
0,44
0,42
0,33
0,012
0,022 -
0,18
2,15
-
0,21 -
21.600
I
8
M
0,41
0,56
0,25
0,019
0,022 -
0,12
2,00
-
I 0,12
-
12.100
9
E
0,32
0,71
0,34
0,021
0,021 0,15
0,85
0,07
1,30
~ 0,23 ~ -
5.500
10
E
shodn8 s Lisl
em 9
3.000
11
E
0,28
0,63
0,33
i 0,011
0,017 0,15
0,96
0,12
1,26
0,26 -
7.500
12
E
0,31
0,69
0,35
~ 0,013
0,019 0,13
0,90
0,12
1,23
0,28 -
8.300
13
E
0,29
0,64
0,31
0,013
0,013 0,12
0,89
0,16
1,65
0,25 -
7.600
14
E
0,26
0,69
0,35
0,014
0,015 0,14
0,92
0,13
1,22
0,27 -
4.700
15
E
0,21
0,66
0,26
0,012
0,014 -
1,09
0,11
-
0,27 -
3.900
16
E
0,28
0,64
0,28
0,014
0,011 -
1,38
0,18
-
0,24 -
10.590
17
E
0,39
0,80
0,30
0,017
0,014 0,14
0,14
1,90
-
0,20 -
9.800
18
M
0,46
0,46
0,20
0,014
0,026 -
0,15
2,20
-
0,20 -
21.600
19
M
0,43
0,44
0,27
0,015
0,030 -
0,08
2,49
-
0,24 -
18.500
20
M
0,29
0,46
0,19
0,016
0,020 -
0,04
0,70
-
0,07 -
6.130
21
M
0,29
0,49
0,25
0,028
0,025 -
0,04 I
0,74
-
0,02 -
6.130
22
M
0,30
0,40
0,20
0,012
0,009 -
0,08
0,59
-
0,05 -
6.130
23
M
0,33
0,69
0,29
0,033
0,031 -
0,08
0,13
-
- -
6.130
24
M
0,30
0,40
0,20
0,012
0,009 -
0,08
0,59
-
0,05 -
6.130
25
M
0,29
0,49
0,25
0,028
0,025 -
0,04
0,74
-
0,02 -
6.130
26
M
0,33
0,50
0,29
0,031
0,031 -
0,07
0,70
-
0,07 -
6.130
27
M
0,29
0,46
0,19
0,016
0,020 -
0,04
0,69 j
-
0,07 -
6.350
28
M
shodne s Lis
lem 27
6.350
29
M
0,29 ~
0,49 ~
0,25
j 0,028
~ _0,025 ~ - ~
0,04 ~
0,74 ~
- j
0,72 ~ -
6.350
30
M ~
shodn6 s Lisl
em 27
6.350
31
M
0,29 j
0,37 ~
0,27
~ 0,09
j 0,026 ~ - ~
0,03 I
0,70 ~
- j
0,01 ~ -
9.850
32
M
shodn6 s ~isl
em 31
9.850
33
M
0,31
0,70 I
0,34
I 0,024
0,007 I - I
1,80
0,14
- I
0,22 I -
550
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
4. Frekvenci a citlivost zvolit tak, aby oscilogramy nevykazovaly parasitni echa od struktu-
ry materialu a koncove echo melo vy'~ku 50-60 mm. (U velkych rotoru po ohrubov~ni
nelze tyro podminky obvykle sphuti.)
5. Posouv~nim sond v danych zkulebnich smerech provede se piezkouleni po cele delce
rotoru.
b. Jsou-li zjisteny v materi'alu vnitinl vady, pak pii kontrole provedene ve v3~ech zkuleb-
nich smerech zhotovi se alespo>'i pro 1 sorer snlmky ultrazvukovych indikad na zac'~tku
a konci vadnE: oblasti a ve 2-3 mistech dalsich s typickymi indikacemi.
6. Zcfv~r.
Z dosazenS~ch vj~sledku lze iici, ~e ultrazvukova metoda je vhodnou metodou pro
kontrolu rotoru, bez ohledu na jejich rust a velikost. Za piedpokladu spr'avne techniky Ize
ji prakticky zjistiti vsechny z'avaznejsi vnitini vady, ktere se v materialu rotoru mohou
vyskytnout.
Jako ka~da zkulebni metoda, ma i metoda ultrazvukov~ jiste omezeni, tale na pr"".
ojedinele male vady piev'dz"ne radi'alne orientovane, bud vubec uniknou zjisteni nebo
poruchov'a echa jimi vyvolan'a jsou orals a temei nereprodukovateln'a.
Rozsah provedenych zkou~ek nestacil k zjistenl vlech piipadu, ktere se v praxi mohou
vyskytnout. Pii zav'~de"ni ultrazvukove metody do prase bade proto nutne ultrazvukove
n'alezy soustavne ove=oust k zisk'ani dalsich zku~enosti a podkladu.
YAbTPAABYKOBbIE NCIIbITAHI'iH POTOPOB AAA TYPfiI~IH
H TEHEPATOPOB
Ilporp. K. CnoHex
PeswMe:
OIIHCdHO HCIIbITdT2AbHOe OGOpy,gOB8HHe, CIIOCOC)bI HCIibITBHHH H pe3yAb-
T1Tbi yJ~bTPa9ByKOBbIX HCIIbITdHHH TyP6HHHbIX H reHCpaTOPHbIX pOTOPOB. M3
n0J1yLIeHHbIX J~C3y1IbT1TOB CJIej~}'CT, LITO yRbT()a3BYKOBbIM MCTO~{OM MO?IiHO Ha-
,1{e21SH0 06HaPVTISNTb BCC Ba1KHeIiIIIHe BHYTPeHHHe j{C(pCKTbI POTOpOB (yCHJ~OLIHble
F1aKOBHHbI, BK1lH)LIeHHH, TPeII,~HHbI H (~JIOKCHbI), eCAH IIPHMCHHIOTCH IIO,!{XO~{HI13He
IIPHCMbI HCIIbITBHHIi. YJ1bTPa3ByKOBbIM MCTO~{OM 6bIA0 06HaPyTKeHO HaJIH~IHC
Ae~exT08 B ~ 3 pOTOpaX H3 33 HCnbITbIBaeMbIX; H3 HHX 5 HMe110 AecpeKTbl E)0J1b-
IIIHX j~13MePOB. IIyTCM Pa3Pe3aHHH 4' POTOPOB C H8H60J1eC Ce(~be3HbIMH ,gC~CKTa-
INH IIOAyLIeHbI IIO KPaHHeH Mej~e liaCTHLIHbie OCHOBIHHSI j~AH O13eHKH Pe3yJ1bT1TOB
yJ1bTPa3BYKOHbIX HCIIbIT1HHH IIPH KOHTP0J1e POTO(~OB H1 IIPaKTHKe.
ULTRASCHALLPR~JFUNG
VON TURBINEN- UND GENERATORROTOREN
Prof. K. Slonek
Es wird, Hach Beschreibung der beniitzten Priifeinrichtung, fiber die Priifverfahren
and die Ergeblrisse der Ultraschallproben berichtet, welche an Turbinen-and Generator-
rotoren vorgenommen warden and sus denen hervorgeht, dass man mit Hilfe von Ultra-
schallpriifungen auf verlassliche Weise alle schwereren Fehler im Inneren der Rotoren
(beim Schmieden unverschweisste Hohlungen, Einschliisse, Risse and flockige Stellen)
feststellen kann, woferne ein geeignetes Plvfverfahren gewahlt wind. Aus einer Gruppe
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
von 33 Rotoren warden bei 13 davon durch Ultraschall Mangel festgestellt, welche bei
fiuif Rotoren grosseren Umfanges waxen. Durch Aufschneiden von vier, mit den schwer-
sten Mangeln behafteten Rotoren warden, zumindest teilweise, Unterlagen fiir das Aus-
werten von Ultraschallbefunden bei der praktischen Kontrolle von Rotoren gewonnen.
ULTRASONIC TESTS OF TURBINE AND GENERATOR ROTORS
Prof. K Slonek
The author describes the employed testing device and exposes the testing methods
and the results of ultrasonic tests made on turbine and generator rotors, the results
proving that it is possible to detect every serious defect inside the rotor (holes not closed
by forging, inclusions, cracks and flaky spots), subject to a proper testing method being
employed. Thirteen rotors out of a series of thirtythree have been found by ultrasonics
to be defective and five of them showed defects of larger size. By cutting four of them
which had the most serious defects it was possible to obtain, partly at least, the basic
lues for the evaluation of ultrasonic observations for the practical testing of rotors.
CONTROLE ULTRASON161UE DE ROTORS POUR TURBINES
ET GENERATRICES
Prof. K. Slonek
Apr~s avoir d~crit son appareil d'essai, 1'auteur expose les m~thodes d'essai qu'il
cmploie et indique les r~sultats obtenus en contr6lant des rotors pour turbines et g8n~-
ratrices. Ces r~sultats prouvent qu'on peat reussir ~ trouver chaque d~faut important
al'int~rieur du rotor (trous pas fermes par le forgeage, inclusions, fissures et endroits
floconneux) sous condition qu'on emploie une methode d'essai appropri~e. Treize rotors,
dans une s8rie de trente-trois, furent d~signes, par 1'ultra-son, comme d~fectueux dont
cinq avaient des d~fauts assez graves. En coupant en plusieurs morceaux quatre ,de ces
rotors, les plus s~rieusement affectes, on s'est procure, au moins partiellement, des ren-
seignements fondamentaux, n~cessaires pour 1'evaluation des observations faites au con-
trble pratique des rotors.
POU~ITA LITERATURA.
1. D. S. 3`ra~$er?: Opred~lenije defektov v metalliLeskich izd~lenijach ultrazvukovym metodom.
Zavodskaja laboratorija ~. 4, 1947.
2. W. Felix: Die zerstSrungsfreie Priifung grosser Schmiedestucke mit Ultraschall. Schweizer
Archiv 1951 (April), str. 107-113.
3. A, i~. Rankin, C. ,~. Boyle: Thermal craks in turibn and generator rotor forgings. Mechanical
Engineering 1950 (July), str. 559-566.
4. R. Schinn: Contr8le de lourdes pit:ces de forge pour turbines ~ vapeur. 4. Congrbs international
des Fabrications mecaniques.
5. T. Gardner: Manufacturing Controle of Large Steel Forgings. Iron Age 1949, December 29,
str. 46-48.
6. K. Slonek: Vypracov~nf spolehliv~ metody pro zkou~eai velkj~ch rotoru ultrazvukem. Vt'JMT-
Praha, V j~zkumn~ zpr~va Z-54-181.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Dr Frantisek Khol, Vi7MT, Praha
TRAFOPLECHY PRO AKUSTICK~ FREKVENCE
A M~~EN~ JEJICH ZTR~-TOVYCH ~~SEL
1. Ifvod.
Az do r. 1950 bylo u nas technice silnych proudu stredni frekvence (100-10 000 cfs)
vbnovano velmi malo pozornosti. V nasem prumyslu nebyla vyrabena vetsi silnoprouda
zarizeni, v nichz by se technika strednich frekvenci mohla uplatniti. Ve slaboproudem
prumyslu bylo venovano temto frekvencim dosti pozornosti, ale zarizeni byla pomerne
mala s hlediska energetickeho, takze nebylo treba velkeho mnozstvi levneho vyhovujiciho
magnetickeho materialu.
Teprve rozvojem indukcnich topn j~ch zarizeni, ktera se staveji az do prikonu nekolika
tisfc kW, pri %emz energie se do zahrivaneho neb taveneho materialu zavadi strfdavj~m
magnetickycm polem a to vetsinou v prostoru s malou permeabilitou, je treba velkych
jalov j~ch vy'konu. I kdyz pouzitim vyssich kmitoct0 nevyjdou pro tyto velk~ vykony ve~ke-
ra zarizeni (jako jsou indukto~y, transformatory, kondensatory a ostatni stroje) tak velka,
jako by vysla pro kmitocet 50 c/s, piece se vzdy jedna o velke zpracovane energie a vet3i
mnozstvi magnetickeho materialu, na ktery' jsou kladeny vetsi naroky.
Proto technik-konstrukter, aby mohl odpovedne navrhnouti indukcni topne zarizeni
co mozna hospodarne, nemusel zbytecne predimensovati zarizeni a mel vetsi pocit jistoty
pri navrhu, je treba, aby dostal specialni vhodny material a vsechny potrebne udaje o jeho
fysikalnich vlastnostech, t. j. jake ma hodnoty pri vy"ssich kmitoctech, za vy~sich teplot
a podobne. Jedna se hlavne o vhodne transformatorove plechy s nizkymi wattovymi ztra-
tami pri strednich kmitoctech, ktere se u nas doposud nevyrabely a byli jsme odkazani na
jejich dovoz ze Zapadu.
Kdyz bylo ustanoveno V j~zkumne a vyvojove str"edisko elektrickych peci v ramci
MSt a pristoupilo se ke konstrukci elektrickych peci, bylo nutno vyvinouti nove transfor-
matorove plechy a melody pro jejich mer"ens pri vyssich kmitoctech, nebof dosud byly
k disposici jen nepresne a neuplne ~daje v cizi literature.
2. Volba transformcftoroveho plechu.
Pri stridave magnetovanych jadrech, slozenych z transformatorovych plechy od sebe
dobre isolovanych, vznikaji v nich hysteresni a vi"rive ztraty. Za predpokladu, ze magne-
ticka indukce je rovnomerne rozlozena v celem prurezu transformatoroveho plechu, plats
pro celkove ztraty Steinmetzuv vztah
kter~ rika, ~e hysteresni ztraty jsou umerny prvni mocnine frekvence f, nezavisi na tlou?f-
ce plechu, jsou zavisle na x = 1,58 -1,65 mocnine magneticke indukce, a wive ztraty jsou
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
umerny druhe mocnine magneticke indukce Bm~, frekvence a tlou"sfky plechu t a nepi~fmo
timerny elektrickemu odporu P a ~, rJ jsou Steinmetzovy koeficienty.
Ve skutecnosti magneticke indukce po prurezu transformatoroveho plechu nevi roz-
lozena rovnomerne, nybrz vlivem vii7vych proudu stoups magneticke indukce od sti?edu
plechu ke krajtitm az do hodnoty maximalniho sycenf (pro zelezo 20 kG), ale mei?eni pro-
vadime pr"i urcite sti?edni hodnote magneticke indukce. Tato stiedni hodnota klesa se
stoupajicf frekvenci nagnetickeho pole a s tlousfkou transformatoroveho plechu. Tim si
vysvetlime, pros Steinmetzuv vztah pro vyssi frekvence a silnejsf plechy neplatf, nebof
hysteresni ztraty jsou zavisle na tlousfce plechu a nejsou piesne umerny prvni mocnine
frekvence, kdezto vi"rive ztraty stoupajf pomaleji nez s druhou mocninou frekvence a tak
celkove ztraty pri akustickych frekvencfch jsou vetsf nez by odpovidaly hysteresnf slozce
a slozce, zpusobene viiivymi proudy a piipisujeme je t. zv. magneticke viskosite materialu.
Pi?esnym vypoctem rozlozeni viiivych proudu v transfotmatorovem plechu bylo
zjisteno, ze pii vyssich frekvencich jsou temer" vsechny of "rive proudy vytlaceny k povrchu
transformatoroveho plechu (magneticky skinefekt). Plech nam pr"edstavuje urcitou impe-
danci, sestavajicf z realne a imaginarni casti. 'Tato realm cast odporu je vzdy vet"si, nez
odpor mei?eny stejnosmernym proudem. Tlousfku obou povrchovych vrstev, kterymi
prochazejf of"rive proudy a ktere maji pro stejnosmerny proud stejny odpor jako cely pru-
iez plechu pro stridavy proud, oznacujeme jako ekvivalentni hloubku h vniknutf magne-
tickeho toku a je dens vztahem
h - ~// g ~2 A~f - 357 U f~ f ~~ (2)
kde e je merny odpor transformatoroveho plechu, meieny stejnosmernym proudem,
? petmeabilita a f frekvence strfdaveho magnetickeho pole.
Tato ekvivalentni hloubka h ma velky vyznam pro volbu transformatoroveho neb
dynamoveho plechu podle tlousfky pro urcitou frekvenci stifdaveho magnetickeho pole,
abychom zbytecne neplytvali magnetickym materialem, piipadne vlivem nerovnomerne-
ho rozlozeni magneticke indukce nesnizovali efektivni permeabilitu. Je proto vyhodne
voliti tloustku transformatoroveho neb dynamoveho plechu stiidave magnetovaneho asi
takovou jako je ekvivalentni hloubka pro danou frekvenci a material, jak je uveden
v tab. c. 1.
Material 50 c/s
600 c/s
825 c/s
1000 c/s
2000 c/s
4000 c/s
10000 c/s
Dynamovy plech
? = 2000
~ '
e = 0,1 Sl/cm3
0,35
0,100
0,086
0,078
0,055
0,039 0,025
Trafoplech
,u = 7000
p = 0,752/cm3
0,50
0,145
0,123
0,112
0,079
i 0,056 ~ 0,035
V tabulce c. 1 jsou provedeny vypocty ekvivalentni hloubky pro kmitocty navrzene
lady rotacnich generatoru cs. vyroby.
Z tabulky je videt, ze s dosud vyrobenymi transformatorovemi plechy velmi dobie
vystacime do frekvenci 1000 c/s.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Ve spolupraci se ~elezarnami Stalingrad v Liskovci a Rr~lovodvorskymi v Rr~alov~
Dvoie podaiilo se behem r. 1952 a 1953 vyrobiti transform'atorove plechy tlou~fky 0,25,
0,18, 0,13 a 0,10 mm s vehni dobrym povrchem, jejichz magneticke vlastnosti jsou
zvla3te dobre ve smeru v'alcov~ani. Jejich tepelnym zpracov~anim ve vodiku neb technickbm
vakuu se podaiilo sni~iti wattov8 ztraty pn 50 c/s az na 0,9-1,0 W/kg ve smeru valwvani
pii tlou~t'k'ach 0,18 mm a 0,35 mm pii syceni 10 kG. (Viz tab. 2.)
Tak jsme se dostali do situate, ze site dokazeme vyrobiti transformatorov~ plechy
pro indulccni tepeln'a zaiizeni, ale nemuzeme bezne meiiti jejich wattov8 ztr'~ty pii vy~3~ich
frekvencich, takze nemuzeme posouditi jejich kvaliru a konstrukt~ri nemaji potiebnE
hodnoty pro a'avrhy zaiizeni.
3. M~enf xtrcfta~ych cisel pr"i akustickych frekvencfch.
Ackoliv je tnnoho meiicich metod a pristroju pro stanoveni ztr'at pi7 magnetisaci
stejnosm~rnym neb stiidavym proudem o frekvenci 50 c/s, chybi bezn'a metoda pro mis-
~eni pii akustickych kmitoctech. Vysledky nameien~ metodami pri 50 c/s lze pouziti pro
vypocty zaiizeni pracujicich se stiidavym proudem maxim'alne do kmitoctu 150 c/s.
Pro meieni pii vyssich frekvencich byly vypracov'any mustkove melody, melody
s elektrostatickym wattmetrem a resonancni melody, ktere byly podrobne popsany Ing.
O. Bendou ve Strojno-elektrotechnickom casopise, 1954. Dalsi metodou je kalorimetrick~
metoda, ktera je zalozena na zakladnich fysikalnfch vztazich a pouziva jednoduchych
meiicich zaiizeni. Jeji piesnost je dostacujicf pro technickou praxi. Rozhodli jsme se
k propracovani teto melody, nebo~ cele zaiizeni jsme mohii zhotovit v nasich laboratoiich.
Zminime se strucne o techto metodach, aby vynikl rozdil mezi jednotlivymi meto-
dami a metodou kalorimetrickou.
a) M u s t k o v a metoda byla ruznymi autory upravena, ale vzdy je to mustek
pro m~ieni komplesnich impedanci a z~kladni schema je na obr. 1.
Zdrojem proudu akusticke frekvence je zesilovac buzeny t6novym gener'atorem, vj~-
stupni napeti je meieno voltmetrem Vl. Indik'atorem vyrovnani mustku je telefonni slu-
ch'atlco a mustek se vyrovn'av'a odporem R4 a kondens~atorem C4, pci cemz kompensaCni
kapacita Ck vyrovn'av'a ztraty v magnetisacnim vinuti vzorku a volt se
R2 Cl
Ck R
0
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Wattov8 ztr'aty W/k
K
i
i
i
il
A
C
Mernj~
V z o
k
g
oerc
t
vn
s
m
a
z/
Max. permeabilita
r
Y
I
o
3
I 5 l
7,5 I 10
I 12
I 15
3 I
5 I 7,5 I 10
I 12 ~
I 15
~
mm%m
provozn~
zihan8
0,18
0
35
0,14
0
16
0,37
0
39
0,68 I 1,02
0
70
1
02
2,18
2
20
~ 3,01
3
08
0,24
0
24
10,35
0
37
0,40
0
42
0,47
0
48
10,49
0
49
10,70 ~ 6250 pii 4750
~
0,710
,
,
,
,
,
I
,
,
,
,
,
,
,
0,71
6150 4600
0,723
zihan@ ve
0,18
0,09
0,26
1
0,49
0,84
1
1,26
2,81
0,20
0,25
1
0,29 1
0,31
1
0,38
0,42 ~ 13820 pii 6500 -
~
0,677
vodiku
0,35
0,10
0,28
0,53
0,89 I
1,32
2,69
0,20
0,27
0,31 I
, ,0,35
0,42
0,46 i 13000
7500
0,670
vochran.
atmosfePel
0,18
0,35
0,13
~ 0,15
-
0,31 0,60
0,34 ~ 0,67
0,95
1,16
1,53
1,66
3,08
2,87
~ 0,21
~ 0,23
0,29
0,32
0,36
0,40
0,40 l
0,46 1
0,46
0,49
0,52
0,56
10000pri6000
9200 5100
0,701
0,712
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
kde Rz, Cl jsou hodnoty m~stku, Ro odpor magnetisawiho vinuti. Ztrdty v ~elezn~m
j~dre vzorku jsou dany vztahem
Wk C C R "''`-'""
g= i s s M ,
(3)
kde f je frekvence, pn kter6 bylo provfideno meieni, Vl nap~ti zm~enE na voltmetru Vv
M vaha vzorku v kg.
Magnetickou indukci 8,,,~ ur~ime s dostate~nou p~esnosti ze zn$m8ho vztahu
_ VZ . lOs (4)
B~ y2nz.q.f.
kde VZ je efektivni nap~ti na sekund'arnim vinuti meien~ voltmetrem s velk jam vnitmim
odporem, 2 pru~ez vzorku, urcen~ z celkov8 v'dhy a m~rnb v'dhy, z pocet z'avitu vinuti.
Tato metoda je pom~rn~ rychl~ a p=esna, vyzaduje vsak piesnych norm~l~ kapacit
a odpor~.
b) Metoda s elektrostatickj~m wattmetrem.
Pro meieni wattovy'ch ztr~t v Celeze pn frekvencich az do 25 kc~s byl vypracovaa
r. 1951 elektrostaticky wattmetr, kterj~ pak pii zapojeni, uveden~m na obr. 2 meii p~imo
ztraty.
~=2~ ,>?k?cc?i
Obr. 2.
Elektrostatickj~ wattmetr je konstruov'an ze ctyT krabickovitych kvadrantu jako
elektrostaticky voltmetr a vCdy dva protejsi jsou propojeny. Mezi kvadranty je stacena
jehla, zave~en'a :na 10 cm dlouh~ kovov~ strune o pr$meru 0,01 mm.
Pii volbe obou zesilovacu tak, aby zesilovad koeficienty sphuly vztah ~ = 2 y, pak
vj~chylka jehly wattmetru je tim~rn'a
m=k.u.i,
kde i je magnetisacni proud a u indukovane napeti, kter~ je umern8 indukci B~.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Tato metoda je rychla a pohodlna, je nezavisla na fazov~m posunuti, ma nepatrnou
apoti~ebu. Je ovsem tieba miti tento specialni ~vattmetr a 2 zesilovace, coz na nasich pra-
covi3tich nevi.
c) R e s o n a n c n i metoda. je jedna z nejstarsich metod (r. 1928), je velmi
rychla a jednoducha, ale hodi se jen pro rychle informativni mereni. Hodi se do 10 kc/s
a jeji uspocadani je na obr. c. 3.
le/ . ~ C[d ..1
~ '~2
OBR.3.
Paralelne k magnetisacnimu vinuti je pripojen kondensator C, ktery'm se kompensuje
jalova slozka zakladni harmonicke magnetisacniho proudu, takze obvod je v resonanci
a ma ciste ohmicky charakter, coz se pozna na minimalni vychylce miliamp~rmetru.
Pro stanoveni V2, t. j. magnetickeindukcepodlevztahu (4), se pouzije elektronkoveho
voltmetru. Wattove ztraty ve vzorku se vypoctou z jednoducheho vzorce
I. V2 Zl
W/kg = M Z2
(5)
Z? Z2 je pocet zavitu magnetisacniho a indukcniho vinuti. Minimum proudu I je vsak
ploch~ a tim jeho nastaveni nejiste. Nameiene ztraty zahrnuji v sobe t~z ztraty ve vinuti
a vzorek se pii meieni silne zahiiva.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
4. Kalorimetrickcf metoda.
V dal~im stru~n~ uvedeme princip me~eni ~vvattov j~ch ztr~t kalorimetrem (viz obr. 4
a skute~n~ provedeni kalorimetru je na obr. 5). Budid v j~kon pn meieni dodav'a nizko-
frekven2~ni zesilovaC (2), buzenj~ z t6nov~ho gener~toru (1). Prome=ovany vzorek, ktery'
mace miti ruing tvar (prstencovy jako u balistick~ metody, ~tyihranny a sloceny z pasku
jako u mal6ho Epsteinova piistroje, neb cell transformfitorek, pokud se vejde do poucit~ha
kalorimetru), ma vedy magnetisaCni vinuti, do kter~ho piiv'~dime proud ze zesilovace (2)
a sekundarni vinuti. Z velikosti indukovan6ho nap~ti v sekund'arnim vinuti stanovime
magnetickou indukd B. Jeho velikost m~r"ime elektronkovym voltmetrem (3) a jeho pru-
b~h kontrolujeme na oscilografu (4).
Pii meieni wattovych ztrat pn dan6 frekvend a indukd postupujeme takto:
Nejprve si vypo~eeme pilslu~n8 napeti E pro danou indukci B ze vztahu
E~~ = 4,44 B~ q f x 10_s Volt, (6)
kter j~ plan pro sinusovb indukovan~ nap~tf v sekund~rnim vinuti pii chodu napr~zdno,
pii ~emc q je pruiez j~dra, f frekvence magnetisacniho (prim'arniho proudu), z poCet se-
kund~rnich z'avitu.
Na t6nov~m gener~toru nastavime prislusnou frekvenci f a nastavime zesilovacem
magnetisa~ni proud tak, aby na selcund~arnim vinuti bylo vypoctene napeti Est a pii tom
Vzorek I
A I B I C I D
Tlou~tka plechu
0,13 mm
0,25 mm
0,35 mm
0,50 mm
RozmBr mezikruci
100/60 mm
100/60 mm
100/60 mm
100/60 mm
Poet plechii v j~dru
102 ks
53 ks
37 ks
25 ks
V j~~ka mezikruci
13 mm
13 mm
13 mm
13 mm
Prui`ez vzorku
1,840 cmz
1,885 cros
2,300 cmz
2,380 cma
VAha vzorku
351 g
360 g
438 g
453 g
M~rn~ v~ha
7,68 kg/dme
7,66 kg/dms
7,65 kg/dms
7,62 kgJdm$
MBrnj~ odpor
0,68 S2/cm8
0,67 Sl/cma
0,67 S2/cma
0,66 Sl/cm9
Poet magnetisa~nfch
z~vit~, drat ~ 1,5 mm
100
100
100
100
Odpor magnetisaLnlho
vinuti
0,075 S?
0,075 S2
0,075 S2
0,075 ~
Po2xt induktnifch
zAvitu,dr~t ~ 0,31
100
100
100
100
Odpor induk&iiho
vinuti
1,79 SI
1,77 S?
1,78 S2
1,76 S?
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
melo sinusov j~ prub~h. Wattov6 ztr~ty ve vzorku (t. j. ztraty v zeleze a vinuti) se p~emenf
v teplo, jez je umernC zv j~seni teploty kalorimetru o d T v Case d t podle vztahu
Z K M d t W lkg~ (~)
kde M je vaha vzorku v kg a K tepeln'~ konstanta pouzitCho kalorimetru, zvan'a vodni
hodnota a musixne ji piedem pro danC meieni stanovit. Konstanta K je elektricka energie,
kterou se teplota kalorimetru (t. j. se vsim uvniti jako teplomCru, michacky, vsech dr~'aku,
piivodu i vzorku a petroleje) zv j~si o 1 ?C. Toto potrebnC mnozstvi energie stanovime
z tepelnCho vykonu stejnosmerneho proudu v odporovbm telisku, ktere je trvale zabudo-
vano v kalorimetru.
Mereni wattovych ztr'at kalorimetrem je tedy vehni jednoduchC a pohodlne, nebo~
po vlozeni promeiovanCho vzorku stanovime nejprve vodni hodnotu K, nastavime
prislu~nou frekvenci a indukovane napeti, odpovidajici zadanemu syceni B a pak za pra-
videlnCho mich'ani odecitame v pravidelnych Casovych intervalech teplotu na teplomeru.
Hodnota ztrat se vypocte z jednoducheho vzorce (7). Pii piesnem mei?eni je nutnC ode-
Cisti ztraty ve vinuti, ktere se meri na vzorku, ktery ma stejny pocet vinuti, ale jadro m'~
z gumoidu mist:o zeleza.
V nasem ustavu jsme provedli meieni wattovych ztrat na Ctyr"ech druzich transfor-
m'atoroveho plechu, jehoz vzorky nam dodaly zelez'arny Stalingrad z Liskovice. Jednalo se
o tloust'ky 0,13 mm, 0,25 mm, 0,35 mm a 0,50 mm. Z tabuli byly vyrazeny prstence
Q1 100/60 mm, takze smerovC vlastnosti nebyly sledovany. V'aha vzorku, mern'a v'aha,
merny odpor a pocet z'avitu primarniho a sekundarniho vinuti je uveden v tab. C. 3.
Mereni jsme provedli pn frekvencich 500 c/s, 2000 c/s, 5000 c/s a 10000 c/s az do
takoveho syceni, dokud nam daval pouzity zesilovaC KZ Tesla neskreslenC sekundarni
napeti.
Wattove ztr~ty ve W/kg
Vzorek I 0,13 mm I
0,25 mm I
0,35 mm ~ 0,50 mm
Frekvence
Syceni
1 kG
1,75
2,0
1,3
1,0
2 kG
3,5
5,0
2,0
2,5
500 c/s
3 kG
6,4
7,0
3,3
6,0
4 kG
9,5
9,0
6,0
9,7
5 kG
1,30
12,5
10,5
13,5
1 kG
5,0
5,7
5,6
8,5
2 kG
12,6
11,7
13,0
24,0
2000 c/s
3 kG
25,6
23,0
28,7
42,5
4 kG
42,2
44,3
57,0
63,0
5 kG
62,5
71,6
93,0
83,5
5000 c/s
2
kG (
41,0 I
45,0
54,5 ~
84,0
10 000 c/s I
1 kG
31,0
42,0
56,5
I 82,5
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
f c/s B kG\I 1 I
2
I 3
4 I
S
50
0,20
0,50
0,70
0,80
0,94
500
0,85
3,5
6,2
9,5
13,0
600
0,9
3,7
7,2
11,0
16,5
825
1,3
5,3
9,0
14,5
21,5
1000
1,5
6,0
11,0
18,5
27,0
2000
5,0
12,6
25,6
42,2
62,5
3000
7,0
22,0
40,5
64,5
-
4000
8,5
28,0
59,5
-
-
10000
31,0
-
-
-
-
V j~sledky mei'eni jsou uvedeny v tab. c. 4. Transform~atorov~ plech tloustky 0,13 mm
jsme promtitili podrobn~ pro frekvence pouzivan6 pii n'avrzich indukcnich peci (viz tab.
5 a obr. c. 6).
Nase m~i'eni uk~zala, ze transform~torov~ plechy nazi vjroby dobi'e nahradi plechy
zahranii`ni vyroby a ~e je mono doporuciti je pro konstrukci indukc~nich topn j~ch zar"izeni.
Zcfvh.
Vypracovfinfm kalorimetrick8 metody bylo ndm umozn~Ilo m~ieni ztr'atov j~ch cisel
ruinj~ch vzorku pn akustickych frekvencich. Samotn~ metoda je vehni jednoducha,
snadno realisovateln'a a mei'enf mine provad~t laborant bez vy~siho vzdclani. Pr"i vyhod-
nocovani odpada kresleni ztr~tov j~ch smy~ek, jejich planimetrov~ni of matematickft neb
mechanickE.
Jako metoda cist~ fysikalni najde uplatn~ni v m~ncich laborato~lch, nebof se dg
velmi dobi'e realisovati a je zvla~tc pro meieni ztrutovych cisel pi'i vys~ich frekvencich
vehni pohodlnu a presna.
Touto metodou se daji dobie realisovati m~i'eni ztr~t ruzn~ isolovan j~ch plech>1 i phi
ruzn}~ch teplotach.
TPAHCcI~OPMATOPHbIE CTAAI~i A.ASI ~BYKOBbIX 4ACTOT
N N~MEPEHNSI KO~cBcUI~IL~I~IEHTA IIOTEPb B HI~iX
,Q-p lD. Kzon
Pe3toMe:
Pa3pa60'I'aH KIJIOPHMCTpHYCCKHH McTOZ[ j{11H H3MepeHHH K03(11(~1H13HeHT3 n0-
1'epb 8 TpaHC(~OpMdTOPHbIX CTa11AX H ,2~HHaMHbIX 2IieJ1e3aX RpH 3ByKOBbiX LIaCTO-
TBX. Pa3pa60'CaHHbIi3 MCTOj{, BBHAy CBOHX KaLIeCTB aE)COAIOTHOCO, ~IHCTO (pH3H-
9eCKOTO MOTORa, MOHfeT CJ1yHiHTb j{AH IIpOBepKH J~pyrHX MCTOAOB. OH HBAHeTCA
yj{06HbIM H Af:rKO IIpHMCHHMbIM ,~JIH TCXHH*IeCKOH npaKTHKH.
nyTCM H:3MepeHHH, npOBej{eHHbIX H1 TpaHC(~OpM1TOPHbIX CTaJIHX ~IeXOC110-
B8I,3K000 IIpOH3B0~{,CTBa IIOJ1yLIeHbI BeJIH~IHHbI K03(~(11H13HCHTOB nOTepb B CTIJIN npH
BbICnIHX YICTOTdX~ n011y4eHHble A,aHHble Hy2KHbI ~{J1H KOHCTpyKI,3NH reHepaTOPOB
AAH BbICOKOTiaCTOTHOtO HarpeBa.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
TRANSFORMATORENBLECHE FUR AKUSTISCHE FRE6ZUENZEN
UND MESSUNG IHRER VERLUSTZIFFERN
Dr. F. Khol
Zum Messen der Verlustziffer von Transformatoren- and Dynamoblechen bei
akustischen Frequenzen wurde eine kalorimetrische Methode ausgearbeitet. Man kann
diese absolute, rein physikali~che Methode auch zur Kontrolle anderer Methoden ver-
wenden. Sie ist bequem and fur die technische Praxis gut geeignet.
Durch Messungen an inlandischen Transformatorblechen wurden fur hohere Fre-
quenzen die Verlustziffern bestimmt and diese sind fiir die Konstruktion von Genera-
toren fur Hochfrequenzheizung verwendbar.
TRANSFORMER SHEETS FOR ACOUSTIC FRE6IUENCIES.
MEASURING THEIR AMOUNT OF LOSS
Dr. F. Khol
A calometric method of measuring the amount of loss of transformer and dynamo
sheets at acoustic frequencies has been elaborated. Being an absolute, plainly physical
method, it can also be used for checking the results of other methods. It is easy to use
and readily lends itself to the technical practice.
The amounts of loss of home made transformer sheets have been measured at.
higher frequencies, so values for the design of alternators for high frequency heatingare
available now.
TOLES POURTRANSFORMATEURSAFRE6IUENCESA000ST161UES
MESURES DES VALEURS DE LA PERTE
Dr. F. Khol
Une methode calorimetrique a ete elaboree pour la mesure du coefficient de perte
des toles pour transformateurs et dynamos ~ frequences acoustiques. Comme it s'agit
dune methode absolue, clairement physicale, elle pout titre employee pour le controle
d'autres methodes. Elle est simple a apliquer et se prrte bien ~ la pratique technique.
Les valeurs de la perte des toles peur transformateurs produites dans le pays ont
ete mesurees par 1'auteur ~ des frequences elevees et peuvent servir a la construction
d'alternateurs de chauffage a haute frequence.
i. Arkadejev: Problemy ferromagnetismu a magnetick~ dynamiky, Sbornik AN SSSR.
2. Greig, Kaiser: Iron-Loss measurements by s. c, bridge and calorimeter, Journal of IEE 95,
II. 1948.
3. Choudbury, Glyne: The use of elektrostatic Wattmeter for magnetic-loss measurements, The
Proceeding of IEE 98, 1951.
4. O. Benda: Meranie magnetickych vlastnosti Celeza pri tdnovj~ch frekvenci'~ch, Strojno-elektro-
technicky Lasopis, Bratislava 1954.
5. Krcichter, Lindemann: Kalorimetrische Bestimmung der Verluste von Transformatorblechen,
Elektrotechn. ZS 73, 1952, 362-365.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Ing. Lubomfr Duben
REGISTRAZ~N~ MIKROFOTOMETR
~ESKOSLOVENSK~ VfROBY
V}stah: V clanku jsou uvedeny zpusoby me~eni hustoty zcernani fotografick8 emulse
a podan primp, podle nehoz pracuje novy registracni mikrofotometr, vyrabcnj~ n. p.
Reramos v Brnc. V daisim jsou popsany jednotlivc casts tohoto pristroje a uvedeny dosa-
~ienc vysledky.
1. i7'vod.
Hustota zcernani nejakc latky, zpravidla fotografickc emulse se posuzuje podle jeji
schopnosti pohlcovat svctlo. Urcita latka propust{ z puvodni intensity I? pouze jeji cast I,
psi cemz mezi obema intensitami plats Lambertuv zakon svetelne absorpce:
I = I? . 10-? d
kde s je extinkcni koeficient latky a d tlousfka vrstvy.
Hustota zcernani emulse se bezne ryhodnocuje mikrofotometrem. U tohoto piistroje
je svetlo ze zdroje o stale svitivosti soustiedeno optikou na ryhodnocovany snimek. fast
svetla, snimkem prosla, dopada pies Sterbinu na fotoclanek, jehoz elektromotoricka sila
se mer"i galvanometrem. Jeho ry'chylka je tedy nepi~imo dmerna zcernani emulse.
V praxi se zpravidla jedna o fotometricke ryhodnoceni car (spektralni analysa, roent-
genova strukturni analysa a pod.). V tom piipade je tieba stanoviti vedle polohy a max.
zcernani cary tez jeji tvar, t. j. jeji Sin a strmost boku. Rozhodujidm cinitelem pro spravne
rykresleni prubehu csry je Su'~ka zmincne Stcrbiny. Podle zkusenosti se doporucuje, aby
siika Sterbiny byla max. 1/10 Sii~ky fotometrovane caty.
Fotometrovani car se provadi takto: psi zvolenesterbine se pro nulove zcernani, t. j.
pro nektere neexponovane misto snimku, nastavi plna vychylka galvanometru a~. Po
zavedeni ryhodnocovaneho mista snimku do svetelneho ltuzele se odecte vychylka a,
ktera je ovsem mensi net a?. Snimkem se posunuje o rovnomerne useky, na pi. po
0,01 mm, a odecitaji se v j~chylky galvanometru pro jednotlive body Cary. Z vychylek lze
rynest kiivku podle obrazku la. Obrykle se vsak rynasi fotometricka ki~ivka jako zavislost
hustoty zcernani S na deice snimku. Pr"i tom je hustota S vyjadr"ena jako dekadiclry' loga-
ritmus pomeru svctelne intensity na snimek dopadajici I? k intensitc snimkem prosle I.
~iselne se pak tato hodnota rovna soucinu e . d z uvedeneho absorpcniho zakona. je tedy:
S =log j? =log a = E d
Podle teto zavislosti se vyjadiuje hustota zcernani v absolutnich jednotkach, jet jsou
bez rozmcru. 1VIa tedy na pi. absolutni hustotu zcernani 2,0 takove prostiedi, ktere z do-
padajidho zarenf propusti 1100.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Pr"epoctem podle uvedeneho vztahu dostaneme tedy hodnotu zcernani v absolutnich
jednotkach a jejich vynesenim do diagramu podle obr. lb fotometrickou kiivku, jake se
v praxi pouziva. Pro usnadneni prace jsou nektere mikrofotometry vybaveny vedle stup-
nice linearni tez stupnici logaritmickou, na niz lze odecitati pr"uno absolutni hodnoty za
piedpokladu, ze pri nulovcm zcernani ukaze pi7stroj plnou vy'chylku, ktera na logaritmic-
kc stupnici take odpovida nulovemu zcernani.
0
~<
S
f,2
Obr. la- lb. Fotometricka kiivka v linearnich souiadnicich a v absolutnich jednotkach.
Jinak by bylo mozno vyhodnotiti hustotu zcernani snimku jeho srovnanim s norma-
lem o zname hustote, udane nejlepe opet v absolutnich jednotkach. Aby pak techto nor-
malu hustoty nemusela byt pro ruzne hodnoty cela rr"ada, je takovy normal obvykle uspo-
iadan ve tvaru optickeho klinku. Jeho hustota zcernani se meni linearne od nuly na jednom
kraji az do urcite hodnoty, zpravidla 1,0 nebo 2,0 na druhem kraji. Pomer max. hustoty
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
klinku k jeho dclce pak udava t. zv. klinovou konstantu, tedy pro klinek o max, hustot
2,0, dlouh~ 20 cm, bude:
k - S~ _ ~ = 0~1 an-i
Je patrno, ze jednoduchjm odmc=enim dclky od lmaje klinku lze urcit hustotu zcer-
nani v ktercmkoliv jeho mists. Lze tedy provadcti fotometrovani snimku tim zpusobem,
ze se nejprve xjisti vychylka galvanometru pro urcitc misto snimku, pots se vlozi misto
snimku opticky klinek a pohybuje se jim tak dlouho, az galvanometr ukazuje tutcz v j~chyl-
ku. Odmcienim pr"isluanc d81ky na klinku se stanovi hustota zcernani snimku. Tento
zpusob by vaak byl v provozu jests pracnejai nez zmincnc fotometrovani bodu za bodem
s piepocitavanim na absolutni hodnotu. Podstatnbho zjednoduseni se dosahne uspoiada-
nim snimku a klinku za sebou tak, aby svctelnj~ tok prochazel obcma soucasne pr"ed dopa-
dem na fotoclanek. Toto uspoiadani umoziiuje lento postup:
Pro urcitou polohu snimku a klinku ma fotoclanek urcitc osvetleni, danc souctem
hustot snimku a klinku, a galvanometr udava jemu t~mcrnou vychylku. Pohybem sniinku,
na pr". do jeho tmavsi casti klesne vychylka galvanometru. Posuvem klinku do svetlejai
ca'sti je mozno vyrovnati vychylku galvanometru na piivodni hodnotu, coz nastane v tom
okamziku, kdy se soucet obou hustot rovna opet puvodni hodnotc. Draha klinku udava
v tomto piipade" p~imo rozdil zcernani mezi obcma body snimku a to v absolutnich jed-
notkach. Hlavni vyhoda tohoto usporadani spociva v tom, ze je lze snadno spojit s regist-
racnim zaiizenim. Zaznamena-li se pohyb snimku ve smcru osy x a pohyb klinku ve smc-
ru osy y, dostaneme fotometrickou kr"ivku v absolutnich jednotkach hustoty cernani.
Podle tohoto principu pracuje registracni mikrofotometr, ktery' je dale popsan.
Dalai vyhodou tohoto uspoiadani je skutecnost, ze fotoclanek je prakticky stale stejn~
osvetlen. Naopak je treba si uvcdomiti, ze svetlo dopada na fotoclanek az po pruchodu
snimkem a klinkem, jichz soucet hustot ma stalou hodnotu rovnou max. hustotc pouzitcho
klinku. Ve spojeni s pozadavkem ~Szk6 stcrbiny je ziejmc, ze zaiizeni bude pracovati
s malou svctelnou intensitou. Dalai nevyhodou je skutecnost, ze rozsah p=istroje je ome-
zen max. hustotou pouzitcho klinku, t. zn. ze lze vyhodnotiti pouze to mists snimku, jejichz
zcernani nepr"evysuje max. hustotu klinku. Pii tom je lhostejnc, jak byla fotograficka
emulse exponovana a zda se jeji zcernani pohybuje v linearni casti gradacni kiivky ci
nikoliv. Jako kazdym fotometrem se i piistrojem podle uvedencho principu pouze ob-
jektivnc posoudi pohltivost fotoemulse, ci jincho optick6ho prostiedi. Hlavni vyhodou
popsancho usporadani je tedy moznost registrace fotometrick6 knvky, jejiz hodnoty jsou
zaznamenavany primo v absolutnich jednotkach zcernani.
2. Registracni mikrofotometr.
Narodni podnik Keramos, zavod v Brne-Malomci7cich vyrobil v r. 1953 ovcrovad
a v r. 1954 prvni sera registracnich mikrofotometru podle vzorku, vyvinuteho ve Vyzkum-
ncm ustavu materialu a technologie (viz Slaboproudy Obzor 19536, SO sv. 14, cis. 6,
cerven 1953, str. 280-283). Z puvodniho prototypu byl zachovan princip; konstrukce
pifstroje byla vyrobnim zavodem piepracovana a zdokonalena. Stalo se tak jednak proto,
aby pocet ovladacich prvku byl snizen na minimum a obsluha pristroje piizpusobena
pokud mozno praci se znamymi fotometry, jako je Hilgeruv nebo Zeissuv, jednak byl
piistroj dopiricn na pr". moznosti pozorovat vyhodnocovan8 misto behem provozu a pod.
Celkovy pohled na pi'istroj je na obr. 2, pro srovnani je na obr. 3 uveden puvodni
vzorek.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Piistroj jako celek tvoii konstrukcne i funkene 4 casti: optickou, elektrickou, stolky
s pohony a kymograf.
Pred popisem jednotlivych castf je v dalsfm zopakovan princip piistroje.
Svetelny zdroj osvetluje 2 fotonky: pracovni, pied niz je vlozen vyhodnocovan~
snimek soucasne s optickym klinkem, a srovnavaci, na niz dopada stale piislusne zesla-
bene svetlo. System pracuje srovnavaci metodou: kazda zmena v osvetleni pracovni foton-
ky, zp$sobena zmenou zcernani snimku je automaticky vyrovnana posuvem optickeho
klinku tak, aby osvetleni obou fotonek bylo stejne. Pohyb snimku se potom piena~i na
vodorovnou osu registracniho zaznamu, pohyb klinku na osu svislou. Pohyb snimku nevi
ve skutecnosti plynuly, ale stiida se s pohybem klfnku, takze Cara zaznamu je stupnovita.
V pr"ipade plynuleho posuvu by musel totii tento pohyb byti neobycejne pomaly, aby
i pii zaznamu ostrych ca4~ byl dostatek casu pro pohyb klinku. Pohybuje se tedy snimek
tak dlouho, az zmena jeho zcernani porusi rovnost osvetleni obou fotonek o jistou stalou
hodnotu, danou citlivosti piistroje. V tom okamziku se snimek zastavi a pocne se pohybo-
vat klinek. Jeho pohyb trva az do doby, kdy se obnovi rovnost osvetleni obou fotonek.
Srovnavacf fotonka by vlastne mohla byti nahrazena zdrojem staleho napeti; protoze
v3~ak nutno pocitati s kolisanim napetf a starnutim soucastek, je srovnavaci napetf odvoze-
no stejnym zpusobem jako pracovni, coz zmensuje zavislost vlastnosti piistroje na zme-
nach si~oveho napeti a svitivosti zdroje.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
2. 1. Optickcf Dist.
Zdrojem svetla je projekCni ~rovka 12 V, 100 W. je umistZna ve svisl~ valcov~ ko-
moie na vrchni Asti p~istroje a chlazena proudem vzduchu. Do srovnAvaci cesty piich~zi
sv~tlo pouze malym otvorem ve sd`edu kulov~ho zrcadla, kter~ odrazi piev'dz"nou Est
sv~tla do pracovnf cesty.
Po pruchodu timto otvorem je sv~telnj~ svazek lomen zrcadlem do svisl~ho smeru
a osv~tluje pifmo srovn~vad fotonku. Mnozstvi sv~tla to lze jemn~ regulovat natocenim
zmin~n~ho zrcadla.
V pracovni cesty je za prv~m kondensorem umist~aa irisova Ilona, ktera dovoluje
zmen~eni svytelnyho toku phi pouziti ~ir3i ?terbiny. Dale je svytelny svazek opet lomen
Obr. 3. Vzorek registrabniho mikrofotometru, kterj~ byl vyvinut ve VUTS.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
zrcadlem do svisleho smeru a soustceden druh}sm konden sorem na snimek. Objektiv,
umisteny mezi snfmkem a klinkem, promita vyhodnocovane misto snimku do roviny
sterbiny a to s dvacetin'asobnym line'arnim zvet~enim. Pied dopadem na ~terbinu je pa-
prsek jeste znovu lomen zrcadlem do vodorovneho smeru.
Obr. 4. Optick'a fast registraL~niho mikrofotc metro. P?
Fa - fotonky, Zl, Z2, Z, - zrcadla, C - pe Ana Ilona,
~ - zarovka, Kl, KQ - kondensatory, I - iris ova Ilona,
S - vyhodnocovany snimek, O - objektiv, Oh' - opticky
klinek, S` - ss"t~rbina.
Obr. 5. Blokov@ schema elektricke Lasti reE istrai`niho
mikrofotometru. Fl, Fz - fotonky, Zl, ZQ - na ~etove se-
lektivni zasilova~e, KS - koncovy stupen, R - releova
sada, Ms - motorek pro pohyb snimku, Mk - m~ ~torek pro
pohyb klinku.
Zaostieni obrazu se provadi knoflikem na pravem boku pi7stroje. Sirr"ka i vyskaster-
biny je nastavitelna dvema knofliky se stupnicemi, umistenymi rovnez na pravem boku pii-
stroje. V dusledku dvacetinasobneho zvetseni obrazu snimk.t je jeji sirka dvacetinasob-
kem myslene sterbiny na snimku, coz podstatne snizuje tiaroky na vyrobu sterbiny.
Dalsi vyhodou tohoto uspor"adani je skutecnost, ze svetlo c.opada na vetsi cast plochy
fotokatody, coz prodluzuje zivotnost fotonky. Za sterbinou j~: pak umistena pracovni fo-
tonka.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
~terbinu i obraz v jeji rovine lze trvale pozorovati okularem v prave dolni cash pii-
stroje. Tfm je mozno visuah~i zaosti~eni obrazu, vyhledani linky na snimku a kontrola
chodu behem provozu piistroje.
Mikrofotometr ma dva opticke linearni klinky o delce 20 cm a o konstantach 0,05
a 0,1, tedy o max. hustotach 1,0 a 2,0. Jsou vybrouaeny z neutralne ~edeho skla a do-
plneny~opacnym klinem cirym, takze maji v cele delce konstantni tlou~flcu i rozptyl.
2. 2. Elektricluf c6st.
V piistroji jsou pouzity plynem plnene fotonky Pressler 90-079 o citlivosti 260
?A/Lm pii napeti 100 V. Aby bylo mozno pouzit stndavych zesilovacu, jsou fotonky
vlozeny do str"idaveho magnetickeho pole, ktere je napajeno sifovym kmitoctem. Zesi-
lovacum dodavaji fotonky sti7davy signal 1 mV~ o kmitoctu 100 c/s. Toto napeti je
zesileno dvoustupnovym odporove vazanym zesilovacem, jehoz zesileni je 5000. Prvni
stupen zesilovace je osazen elektronkou 6 BC 32, jejiz mrizkovy svod je soucasne pra-
covnim odporem fotonky. Druhy stupen je osazen pentodou 6 F 31. Za nape~ovym ze-
silovacem je zarazen katodovy zesilovac, osazeny rovnez elektronkou 6 F 31. Z jeho vy-
stupu je zavedena zaporna zpetna vazba pr"es dvojity T-clanek, ktery potlacuje kmitocet
100 c/s. Zesilovac je pro tento kmitocet selektivni, cimz se potlacuje tak8 vliv rusivych
napeti jinych kmitoct$. Z vystupu katodoveho sledovace je soucasne buzen vykonovy
stupen s elektronkou 6 L 31, ktery dodava po usmerneni jedno ze srovnavacich napeti
35 V na odporu 10 kSl.
Stejne je zesileno a usmerneno napeti druhe fotonky.
Mezi obe stejnosmerna. vystupni napeti je zapojeno rele 2000 S2, 20 ,uA s deprez-
skym systemem jako nulovy pr"istroj. Pokud trva rovnost obou vystupnich napeti, je
kotvicka rele ve stiedni poloze a posunuje se snimek. Jakmile se hustota snimku zmeni
natolik, ze se vystupni napeti lisi o 1 ?/p7 sepne rele jeden z kontaktu, snimek se zastavi
a pocne se pohybovat klinek. Jeho pohyb trva tak dlouho, az se osvetleni pracovnf fotonky
vyrovna a nastane opet rovnovaha vystupnich napeti. Jak je patrno, pracuji jak fotonky,
tak zesilovace prakticky stale v temz pracovnfm bode.
Protoze pii vkladani snimku a jinych manipulacich s piistrojem jsou vystupni na-
peti ve znacne nerovnovaze, ktera by po~kodila deprezske rele, vyrovna se piistroj pied-
bezne podle ruckoveho pi7stroje, jehoz citlivost lze postupne zvysovat a teprve pii do-
sazeni priblizne rovnovahy se vradi rele. Nulovy pristroj je umisten na panelu pr"istroje
vlevo; piistrojem vpravo se kontroluje velikost srovnavaciho napeti.
2. 3. Stolky a pohony.
Fotometrovany snimek piidrzuje v ramecku odperovana li~ta. Fotografickou desku
lze upnouti piimo, film se vklada predem do zvla"stniho drzaku. Posuv snimku obstarava
zavitov8 vieteno, do nehoz zapada roziiznuta matice. Odklopenim matice ze zaberu lze
se strojkem volne pojizdet podelne; k jemn8mu podelnemu posuvu slouzi mikrometricky
~roub. Dale je na stolku zaiizeni pro piicny posuv ramecku a pro nastaveni car rovno-
bezne seSterbinou.
Zavitove vieteno je pohaneno stejnosmernym motorkem pies ozubene pievody. Pii
plynulem pohybu je rychlost snimku asi 3 cm/min.
Stolek klinku je zcela zakryt a nese vedle soupravy dvou klinku registracni pero. Po
zvednuti paky s perem lze klinkem volne pojizdet. Pohon tohoto stolku se deje zavito-
vym vietenem Stejne jako u stolku pro snimek. Vzhledem k reversaci posuvu klinku je
vole v ozubenych pievodech eliminovana odp8rovanou dvojici kol. Tato vole by v~ak
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
nevn~~ela chybu do zaznamu. ~azeni jednotlivych klinku se de"je tahlem na pace s pi-
s'atkem.
2. 4. Kymograf.
Piistroj registruje fotometrickou knvku na papir s rastrem o Siice 200 mm. Na re-
gistracni valec se papir odviji z padesatimetrovc role a vychazi ustim v pr"edni cd'sti pr"i-
stroje. Pohyb registracniho valce je odvozen z ozubenych pievodu pro pohyb snimku
pies pievodovou skiinku kymografu. Ta umoznuje volbu ruzneho dclkovEho zvct~eni,
a to 5 : 1, 10:1, 20:1, 40 : 1 a 80:1. Ukonceny zaznam se odstiihuje vestavenymi
nuzkatni otocenim dvema knofliky na celni stene kymografu.
~S. Dvsazen~ vysledky.
Piistroj pracuje se "sterbinou o minimalni siice 0,3 mm pii pouziti klinku o mag.
zcern'~ni 2, nebo se sterbinou 0,06 mm pii klinku o polovicni hustote. Vyska sterbiny
je piitom maximalni, t. j. 15 mm, rovnez intensita svetla je maximalni. Pro posouzeni
"sterbiny v rovine snimku nutno ovsem jeji rozmery delit dvaceti. Citlivost piistroje,
t. j. zmena, nutna k poruseni rovnovahy piistroje, cirri 0,005 v absolutnich jednotkach.
Pokud nevi na stolku vlozen snimek, registruje pristroj linii nuloveho zcernani,
kter'a je rovnobezn~ s osou x. Odchylka tcto lime od pr"imcho smeru, zpusobene rusi-
vymi vlivy, cirri -~-1 mm. Kvalita zapisu nulove lime je jednoduchou kontrolou stavu
piistroje.
Na obr. 6 je zapis roentgenogramu Debye-Schererova ze vzorku mede"ncho dr'atu
za pouziti Co K a, ~ zaieni. Kopie snimku je piipojena. Snimek byl vyhodnocen za
techto podminek: klinek Sm~ = 2,sterbina 1 x 15 mm, plne osvetleni, zvetseni peti-
n'asobnc.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Obr. 7 ukazuje fotogram emisniho spektra uhlikove oceli v okoli cry 2296 A pro
stanoveni obsahu uhliku. Pri vyhodnocovani bylo pouzito klinku Sm~ = 1, Sterbiny
0,06 mm a plneho osvetleni. Zvetseni je dvacetinasobne. Fotografie spektra ve stejnem
zvet"sent je piipojena.
PETI~iCTP1~IPY~OL~I~i1~ t~OT03AEKTPi'ILIECKI~I>!i c1~OTOMETP
I'IHJK. ~. ~(,JEEH
PeawMe:
B CTdTbe OIIHCbIBdeTCH perHCTpxpyK)u,~HH MHKPO(~OTOMeTp, 3dnHCbIBdH)I13HH
~OTOMeTpHYCCKHe KpHBble B a6CO~1K)THbIX Be1~HYHHdX nOLIepHCHHH. OH pd60TaeT
B ~{Hana30He nJ10THOCTeH OT ~ AO 2.
~OTOMeTp MO?KeT CJ~y?KHTb K8K j7J1H paCiIIH(~pOBKH CIIeKTpdJIbHbIX CHHMKOB,
T8K peHTreHOrpaMM, H T1K1Ke, rt0 Mepe HdJ~OCHOCTH, aCTpOHOMHYeCKHX CHHMKOB.
LICHTELEKTRISCHES REGISTRIER-PHOTOMETER
Ing. L. Duben
Beschrieben wird ein Photometer, welches photometrische Kurven in absoluten
Schwarzungswerten aufzeichnet. Es arbeitet in einem Bereich von 0 bis 2.
Verwenden lasst es Bich sowohl fur die Auswertung von Spektralaufnahmen als auch
von Roentgenogrammen, gegebenfalls auch von astronomischen Aufnahmen.
RECORDING PHOTOELECTRICAL PHOTOMETER
Ing. L. Duben
The paper describes a recording microphotometer able to draw photometric curves
in absolute units of density (blackening). It works within the limits of 0? to 2.
This photometer can be used for the solution of both spectrograms and radiograms,
eventually also of astronomical photographs.
PHOTOMETRE ENREGISTREUR PHOTOELECTR161UE
Ing. L. Duben
Le compte rendu decrit un microphotometre enregistreur qui dessine des courbes
photometriques en unites absolues du noircissement. L'appareil travaille dans lea limites
de0~2.
Il se prete aussi bien ~ 1'evaluation de spectrogrammes que de radiogrammes, mais
aussi de photographies astronomiques.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Khol: Mikrofotometr registrujici absolutni hodnoty Lernani fotografickb emulse. Slaboproudj~ Ob-
zor 1953.
Vassy A., Vassy E., Chezlomas R.: Un nouveau microdeasitom6tre enregistreur. Science et
industries photographiquesl-2, 1945.
Kramer i~.: Ein optisches Registrierphotometer. Zeitschr. Naturforschung 6a 1951.
V. K. I'rokofdv: FotografiLeskije melody kolidestv~nnovo spektralnovo analiza metallov i aplavov.
Moskva 1951.
Brode: Chemical spektroscopy, London 1949.
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Str.
IJvod
3
Ing. Josef Vodsedklek: Vnitini tlumeni chromovych oceli pro lopatky parnfch turbin
5
Ing. Dr Josef Shon: Zjis"E~vani odolnosti proti zadir'ani materi'alu pro vi?etena a matice ar-
matur
27
Ing. Dr Vladimir L'rzal: Rekrystalisace a meziopera~ni tepeln~ zpracov~ni pi?i tvai~eni niz-
kouhlikovych oceli
55
Ing. Josef Zbor"il: Nitridovani proti korosi
79
Ing. Dr Jaroslav Pluhar"": Pii~pevek ke studiu vlastnosti zaruvzdornych slitin zeleza a hli-
niku
97
Dr Zdenek Eminger: Piispevek k otazce vj~roby pyroferalovj~ch odlitku .
117
Miloslav Vyllicky; Provozni vysledky a navrh na pouiitf nova itsporn~ zaruvzdorne siitiny
Fe-Al typo PYreferal
1~1
Karel Slonek: Zkou"sent turbinovych a gener~torovj~ch rotoru ultrazvukem
157
Dr Frantisek Khol: Prafcplechy pro akustick~ frekvence a m~ienf jejich ztri{tovych cisel
169
Ing. Lubomir Duben: Registra~nf mi'rrofotometr ~eskoslovensk8 vyroby
181
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
 A -06614
Vytiekly pralsk8 tiakArny> o. p. zfkl. zLvod
 Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6
Next 1 Page(s) In Document Denied
Q
Approved For Release 2008/03/24 :CIA-RDP80T00246A003400070001-6