(SANITIZED)UNCLASSIFIED FOREIGN-LANGUAGE RESEARCH PAPERS(SANITIZED)

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP80T00246A003000230001-2
• Release Decision: RIPPUB
• Original Classification: C
• Document Page Count: 78
• Document Creation Date: December 21, 2016
• Sequence Number: 1
• Content Type: REPORT

Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
Next 3 Page(s) In Document Denied
Iq
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
SBORNIK CESKOSLOVENSKE AKADEbIIE.Z)1MLDELSKTCH VED
VETERINARNI MEDICINA ROCNIK XXVIII-1955-CISLO8
Biochemicke studio viru slintavky a kulhavky
(Sledovkni hladiny fibrinogenu po infekci virem slintavky a kulhavky)
Bxoxx eeg oe ray'emie sapyca ,m ypa I.
Ha6moAesxe 3a KoJUCqeeTuoM dix6pnsoreaa nocne nmdes sapyc0M au yps
Blochemische Studien des Maul- and Klauenseuche Virus I
Dr G. PETR
Brioveta n. P., Terezin
Po infekci a beehem nfisledujici immunisace dochazi k nipadnym zme-
nim v chovani hladin riiznych sloiek krevni plasmy. Tak bylo zjisteno, ie
po infekci (3, 4) ? a vakcinaci (6) virem slintavky a kulhavky nastavaji
nkpadne zmeny v hladinkch mukoproteinu, albuminu; gamma-globulinlil
i celkovyeh serovych bilkovin. Tyto zmeny byly pozoroviny ve vetaim Zi
meniim meritku take,pfi jinych infekenich onemocnenich. Hlavne se to
setkkvkme se sledovinim zmen gamma-globulinu (1, 5), ktere jako nositele
protilitek s pribyvajici immunitou zvysuji i svou hladinu.
Dosud jsme se viak nesetkali s pripadem, kdy by byla take soustavne
sledovina hla4ina fibrinogenu, aekoliv je znkmo, ie ph akutni infekci je
hladina fibrinogenu vyisi. Pri zpracovkvini, krve zvifat v ruznych dobkch
po infekci virem slintavky a- kulhavky nkrii byla napadni srfiMivost krve,
kterk byla v prvni fazi immunisacniho.procesu mnohem vetsi nez v dobe
pozdLjii. To nos vedlo k domnence, ie se bude pravdepodobne beliem im-
munisace menit i hladina fibrinogenu. V teto prfici jsme se.tedy zab~vali
'sledovfinfm fibrinogenu v hovezi plasme po infekci_virem slintavky a kul-
havky.
K pokuslzm bylo pouiito nevakcinovanych, .zdravych 12 kusu hoveziho
dobytka, ve stiff vice nei 2 roky, vkhy 400-500 kg. Infekee byla provedena
natrenim jazyka had1ikem, namoeenyrn do suspense viru. Pouiivfino bylo
zi sadne Vallee ,0` typu viru slintavky a kulhavky titru radu 10-7.
Klinickgr prubeh onemocnenf byl vesmes velmi teiky s p iznacnou vy-
sokou horeekou, poeinajici jii v nejrannejsim stadiu infekce.
Odbery byly provadeny temel kaisdodenne po dobu 32 dni po infekei.
Plasma bylaziskivina z oxalatove krve nisledujicim zpusobem: do 100 ml
centrifugaeni zkumavky byly napipetoviny 3 ml 30 % Mavelanu drasel-
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
neho a za obeasneho otaeeni vysuseny pri teplote asi 50-60? C. Sfavelan
se vyloueil ve forme drobnych krystalku na stenach nadobky. Do kaide
takove nadobky pak bylo odebrano 100 ml krve a zamichano, aby se krys-
talky rozpustily. Krev pak byla odstredena a plasma staaena pipetou. east
plasmy byla zpracovana ihned, cast zatavena do ampulek a uloiena ph
-25? C. V piipade hovezi krve bylo pouiito mnohem vetsiho mnoistvi oxa-
latu nei tomu jsme zvykli ph odberech plasmy lidske proto, ie hovezi krev
i zdravych zvifat obsahuje mnohem vetsi mnoistvi fibrinogenu, a tim vice
pak zvirat po infekci, kdy je obsah fibrinogenu vice nei trikrat vyssi nei
u lidske plasmy.
Stanoveni fibrinogenu bylo provadeno adaptaci beine klinicke metody,
uvadene H o r e j s i m (2). 0,4 ml plasmy se zredi fysiologickym roztokem
na 20 ml, prida se 0,5 ml 2,5 % chloridu vapenateho a doplni do 25 ml opet
fysiologickym roztokem. Roztok se zamicha a necha stat pies noc v led-
niece. Vytvorena sifka nerozpustneho fibrinu se sbali pridanim kapky
oktanolu a protrepanim, pak se odfiltruje a sesbiri na filtru otavenou skle-
nenou tyeinkou v kulieku, ktera se obvyklym zpusobem spaluje s 0,5 ml
koncentrovane H2SO4 sine N za obeaneho pridfini peroxydu vodiku k urych-
leni mineralisace.
Zmineralisovany dusik se ph presnejsi praci destiluje v mikrokjel-
dahlove pristroji a uvolneny epavek se chyta do kyseliny borite (5 ml na-
syceneho roztoku kyseliny borite plus 5 ml destilovane H20) a titruje
n/70 HC1 na Tashiro indikator. Vysledna spotieba n/70 HCl, zmensena
o spotrebu ve slepe zkousce, pak delena 32 udava primo procento fibrino-
genu ve vzorku.
Cast experimentalni
Podle iidaju P e t r a a B o h a c e (3) poeinaji albuminy klesat 5. dne
po infekci a k maximalnimu poklesu dochazi 16.-19. dne po infekci. Gam-
ma-globuliny se pocinaji zvedat 8.-11. dne a dosahuji maxima asi 3 nedele
po infekci. Mukoproteiny v seru se pak poeinaji zvedat asi 3. dne po in-
fekci a jejich nejvyssi hladina byla ?zjiAt6na mezi 6. a 9. dnem po infekci.
Fibrinogen se proti temto sloikam krevni plasmy chov& zeela odlis-
nym zpusobem. Pro lepsi pfehlednost byly vysledky stanoveni sestaveny
v tab. 1, kde je zvlaste dobre patrny pohyb fibrinogenu v procentech bilko-
viny v plasme, ktery kolisa od 0,45 % ai do 1,73 %. Je zde patrny vzestup
$ladiny fibrinogenu jii zahy po infekci, a to v mnoha pripadech jiz 1. dne
po infekci. Odtud pak strme stoups ai do 7. dne po infekci, kdy byly u vsech
typickych pripadu zjisteny hodnoty nejvyssi. Odtud hladina vice ci mene
pomalu klesa. Na konci pokusneho obdobi, t. j. 32 dni po infekci, jsou vy-
sledky iponekud nesourode. U nekterych zvirat hladina fibrinogenu dosahla
hodnot zvifat zdravych, u jinych byla vyssi ei dokonce nii"si. Vcelku vsak
nutno poznamenat, ie u vsech pripadu se jevi znatelne maximum 7. dne
po infekci.
Zcela vyjimeene se chovala zvirata C. 7 a 12, u nichi se hladina fibri-,
nogenu od 1. dne po infekci postupne zvysovala temer ai na konec pokusne-
ho obdobi, kdy stale jeste cinila vice nei 200 % hodnot zvirat zdravych.
Procenticke vyjadreni ziskanych hodnot, vztaienych na hodnotu fibri-
nogenu u zvirete zdraveho jako na zaklad, rovnajici se 100 %, je nejlepe
videt na obr. 1 a 2.
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
Tab. 1. Vliv infekce virem slintavky a kulhavky na hladinu fibrinogenu. (V levem
sloupci u kacd6ho zvirete uvedeno procento fibrinogenu v plasm6, v pravem slbupci
jsou uvedena relativni procenta, vztai:ena na zakladni hodnotu fibrinogenu u zvifete
pfed infekci, rovnajici se 100 %).
Ta6.n. 1. $JIHmHxe HHc1)exI;HH BHpyCOM au;ypa Ha ypoBeab cpx6pHHOreHa.
(B .neeoo cToj16iXe y Ka)xi oro Ac iBOrxoro yxa3bIBaeTCg npoueHT cbH6plHoreHa B npOTo-
n.na34ke, ~B npaBoM CTOJi61;e npHBej(ex OTHOCHTeJ 1,rn A npoueHT, OTHOCgu;H~ICB K HCXOR-
HOMy ypOBHIO cl)x6pJHOreHa y )xwBoTHoro go xnc4eIa rn; 9To KOaxnecTBO npim o 3a
100%.)
wire 6.
dni po
2
5
6
10
3
12
injek
j
c
%
rel.
%
rel.
I %
rel.
%
rel.
%
rel.
%
rel.
Z
0,55
100
0,70
100
0,72
100
0,63
100
0,46
100
0,54
100
1
0,68
124
0,68
97
0,72
100
0,66
105
0,49
106
0,61
113
2
0,68
124
0,72
103
0;75
104
0,69
109
0,49
106
0,66
122
3
0,98
178
0,87
124
1,09
151
-
-
-
-
-
-
4
1,11
200
-
-
1,14
159
0,93
148
0,75
163
1,12
207
5
-
-
1,17
167
-
-
1,12
178
0,86
187
1,18
219
6
1,43
260
1,30
186
1,27
177
-
-
1,01
220
-
-
7
1,47
269
1,33
190
1,35
188
1,33
211
1,10
239
1,25
232
8
1,44
262
1,22
174
1,20
167
1,29
205
1,02
222
1,31
243
9
1,44
262
-
-
1,12
156
112
178
1,01
220
1,34
248
10
1,44
262
1,12
160
1,10
153
-
-
1,02
222
1,58
293
11
1,44
262
1,06
152
1,05
146
1,13
180
0,98
213
1,69
313
12
-
-
0,96
137
-
-
1,11
176
0,98
213
-
-
13
1,39
253
0,89
127
-
.
-
-
-
-
-
1,65
306
14
1,38
251
-
-
1,00
139
1,06
168
0,95
206
-
15
1,38
251
0,83
119
1,00
139
-
-
-
-
1,52
282
1?
1,41
'
256
-
-
1,02
142
0,92
146
0,90
196
1,49
276
18
1,36
247
0,89
127
1,02
142
0,90
143
0,90
196
1,66
307
21
0,85
154
0,89
127
1,10
153
0,83
132
0,85
185
1,59
294
24
0,85
154
0,77
110
1,05
146
0,83
132
0,85
185
1;73
320
27
0,79
144
0,75
107
0,85
118
0,71
113
0,60
130
-
-
30
0,79
144
0,65
93
0,82
114
0,64
102
0,60
130
1,63
302
32 1
0,68
124
0,66
94
0,76
105
0,64
102
-
-
1,46
270
Na obr. 1 jsou uvedeny vysledky pokusu.u 3 zvifat. Byly vybrany pfi-
,pady nejzajimavvjsi. Tak u zvirete c. 2 nastava zvlast6 prudky vzestup
hladiny fibrinogenu jig 1. dne po infekci a maximum 7. dne po infekci bylo
ze vaech zkoumanyrch pfipadu nejvyyi, t. j. 6inilo 269 % pfivodni hodnoty.
Na konci pokusneho obdobi je hladina stale jeAte mnohem vya i nei u zvi-
fete zdraveho, t. j. 124 %. U zvifete c. 11 nastaviL znatelny prudky vzestup
al 3. dne po infekci a maximum 7. dne 6ini 224 Y c; op6t normalnich hod-
not bylo zde dosaieno jig 27. dne. U zvifete 6. 8 bylo maximum ze vaech
.zkoumanych pfipadu nejnig i, pouze 163 %. Hladina fibrinogenu zde do-
konce klesa pod normalni hodnotu na pouhych 85 17c, a to 27. dne po in-
fekci a zustava tak a g do konce.
Na obr. 2 jsou uvedeny 2 pi1pady s abnormalnim pohybem fibrinogenu.
Hladina fibrinogenu se stale zvyguje temef ai do konce pokusneho obdobi,
anii by v prubehu kfivky byl patrny nejaky naznak vyraznejsiho maxima.
Hladina fibrinogenu 6ini jeate 32 dni po infekci u zvifete 6. 12 270 % a
u zvifete 6. 7 220 %. U zvirete c. 12 byla mimo to zjist6na nejvys i- hod-
nota vilbec, t. j. 1,73 % fibrinogenu v plasm6, 6ili 320 % proti obsahu
fibrinogenu pied infekci.
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
80' 2 4 6 8 10 12 14 16
18 20 22 24 26 28 30 32
dnf po infekci I
Diagr. 1. Pohyb hladiny fibrinogenu po infekci virem slintavky a kulhavky.
Uvedeny 3 normalni pripady u zvifat c. 2, 8 a 11.
J];narp. 1. 113MeHeHI4e ypoBHI cpr46pMHOrexa noc3ie LIHC eKL M B}IPYCOM xulypa.
11pI4BeAeHbI 3 HOpMa3IbHbIX c3iyma$ y 2KI4BOTHbIX NgN9 2, 8, 11.
c/.
300
4 o Z7 to 14 14 IQ 10 LV LL L4 LO GO JV JG
dnf po infekci
Diagr. 2. Pohyb hladiny fibrinogenu po infekci virem slintavky a kulhavky.
Uvedeny 2 odlisne se chovajici pripady u zvirat 6. 7 a 12.
.Z xarp. 2. 143MexeHna ypOBHH cpII6pJiHoreHa. Hociie 4HcpeK1 1414 impycoM arnypa.
fpifBeAexbl 2 ioT3111Tialou I'Ixcx cJiy'iasl y }KLIBoTHbix NNNQ 7 i4 12.
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
Z vysledkfi zde podanych Ize u6init takovy uzav6r, ze infekce virem
slintavky a kulhavky tvoff hluboky zfisah do chovanf hladiny fibrinogenu
v hov6zf plasm a znameni jeji prudky vzestup mezi 1. a 7. dnem po in-
f ekci, odkud pak vice 6i men6 pomalu klesa. Mohutnost vzestupu pak bude
pravd6podobn6 zaviset na sue infekce, protoze je6t6 dodate6n6 bylo zjist6no,
ze u zvITat po masivni infekci, tak jak se prbv64 k vyrob6 infek6niho mate-
ri&lu, dosahovala hladina fibrinogenu jiz za 18 hodin po infekci hodnot az
o 50 % vys"sfch nez zvIfata zdrava.
Vyjimkou zde byly dva pripady, kde hladina fibrinogenu byla i na
konci pokusneho obdobi vice nez dvakrat vys"sf nez hodnoty zvfrat pied
infekci. Je mozne, ze toto odlisne chovani je zpusobeno tim, ie v6echna
zvfrata byla b6hem celeho pokusneho obdobi chovana v prostoru, siln6 za-
morenem slintavkou a kulhavkou, byla zde tedy moznost trvaleho pfilivu
antigenu do t6la zvirat. Zajfmave je, ze pri sledovanf hladin fosforu v krvi
se tata.z zviriata chovala rovn6z odlisnym zpusobem.
Byla sledovana hladina fibrinogenu v plasm6 po infekci virem slin-
tavky a kulhavky.
K prvnfmu zvyseni doch{zl jiz prvnfho nebo druheho dne po infekci,
odtud pike stoups a dosahuje maxima 7. dne po infekci, kdy 6inf 163
az 269 % hodnot zdravyvh jedincu pied infekcf. Po6fnajic 8. dnem po
infekci se hladina fibrinogenu vice Zi m6n6 pomalu snizuje. Na konci
pokusneho obdobf, t. j. 32 dni po infekci, cast zvfrat dosallla pivodnfch
hodnot, jink znamenala dosud hodnoty zvy6ene nebo dokonce nizsi nez pied
infekel.
Ve dvou pripadech se hiadina fibrinogenu postupn6 zvysovala bez
jakehokoliv naznaku maxima, tem6r az do konce pokusneho obdobf. 32 dnf
po infekci to hlad}na fibrinogenu 6inila 270 a 220 % hodnot vychozich.
Obsah fibrinogenu v plasm6 se v tomto pokuse pohyboval od 0,45 % do
1,73 %.
1. G r a u s g r u b e r W., Stock 1 W., 1953: Z. f. exp. Veterinarmed. 8, 404-415.
- 2. H o r e j gi J., S 1 a v i k K.: Zaklady chemickeho vygetfovani v 16katstvi, 1953,
4. vyd., str. 223, Stat. zdrav. , nak1. v Praze. - 3. P e t r G., B o h a 6 J., 1954: Vet.
6asopis SAVu, 3, 133-151. - 4. P e t r G., D o m b e k R., 1954: Vet. 6asopis SAVu, 3,
151-155. - 5. S t o c k 1 W., Z a c h e r 1 M. K., 1953: Hoppe-Seyl. Z. 293, 278-283. -
6. W e h m, e v e r P., 1950: Revue cl'Immunol. 14, 57-61.
BHoxlMH?lecKoe x3y`IeHHe BHpyca H1Iyypa I. ?
Ha6rno eHHe 3a KOJIH?leeTBOM 41Hi6pxnOreHa Hoene 3IH( IeKwIn BHpycOM Hmypa
B pa6oTe BeAeTCH Ha6moAeHHe 3a KOJIH?iecTBOM cpa6pHHorexa B npoTOn.na3Me
Hoene HHcpeKLHM BMpycoM JIIJiypa.
llepBoe noBI,ImeHMe KoJi4MeerBa c]?H6pMHoreHa Ha6JIK)AaeTCH yxce B 1 MJIM BO BTO-
poi ern nocjie MHcj eKuIH, C 3Toro MoMeHTa pe3Ko Bo3pacTaeT M AocTHraeT MaxcHMyMa
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
Ha?7 ,zeHb nocJfe mHcpeKI4H14, Korga OHO cocTaB,nxeT 163-269% KojIYI*3ecTBa 390pOBbIX
3K3eMrIJIHpOB ]{O HHc}1eKurn. HagI'IHaH c 8 9HH nocJle HHcbeKLMH KOJIHT4eCTBO cjD146pI4HO-
reHa 6oJtee HJIH McHee nOC'TeneHHO CHH}KaeTCH. B KOHLje onblTHoro nepHo.I a, T. e. Ha 32
geHb nocze HHcIDeKgMH, y gacTH }KHBOTHbIX 3TO KOJIYI*-IeCTBO J{OCTHFJIO nepBOHa*ga.nbHoro
YPOBHH, y gpyrHX Ha6J }o a3Iocb nOBbIIneHHe MJII4 Aaxce CHmKeHI4e no CpaBHeHHIO C CO-
CTOHHHeM go HHcpeKqHI4'.
B ABYX 1ICKJIIOgJ4reJIbHbIX CJIy'Ia$3X ypOBeHb c1H6pHHoreHa noCTeneHHO nOBbImaJI-
CFI 6e3 KaK14X-JI1160 npf43HaKOB gOCTH%eHHSI MaKCHMyMa noiITLI 90 KOHL(a OnbITHoro ne-
pnoga. Ha 32 gen n'ocae HHcceKL;HH ypoBCHb c1Yf6pnHoreHa COCTaBJIFIJI 270-220% nC-
xoRHOro cogep}KaHHH.
CogepxcaHHe cj)146pJ4HoreHa B npOTOnJIa3Me KpynHOro poraToro CKOTa B 3TOM onbl-
Te Ko.ne6a.nocb or 0,45% go 1,73%.
Biochemische Studien des Maul- and Klauenseuche Virus I
Die Verfolgung des Fibrinogenniveaus nach der Infektion
mit dem MKS Virus
Es wurde das Fibrinogenniveau im Plasma nach der Infektion mit dem Maul-
und Klauenseuche-Virus verfolgt.
Zur ersten Erhohung des Fibrinogenniveaus kommt es schon am 1-2. Tag
nach der Infektion, worauf ein heftiger Anstieg erfolgt and das Maximum am 7. Tag
nach der Infektion erreicht wird (das Fibrinogen erreicht hier 163 bis 269 % der
ursprunglichen Konzentration). Beginnend mit dem 8. Tage nach der Infektion
wird das Fibrinogenniveau mehr oder weniger langsam herabgesetzt. Am Ende der
Experimentalperiode, d. h. 32 Tage nach der Infektion, erreichte ein Teil der Ver-
suchstiere die urspriingliche Konzentration, wahrend bei den anderen entweder
hohere oder sogar niedrigere Werte als vor der Infektion festgestellt wurden.
In zwei Ausnahmefallen stieg das Fibrinogenniveau nach and nach ohne irgend-
welche Andeutung eines Maximums fast bis zum Ende der Experimentalperiode, am
32' Tage nach der Infektion betrug das Fibrinogenniveau 270 and 220 % der ur-
sprunglichen Werte.
Der Fibrinogengehalt im Plasma von Rindvieh bewegte sich bei diesem Versuch
von 0,45 % bis zu 1,73 %.
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
SBORNIK CESKOSLOVENSK AKADEMIE ZEMIEJDELSK''CH._Va,
VETERINARNI MEDICINA RO'CNIK XXIX-1956-CISLO 11-12'
Biochemickd studie viru sliutavky a kulha'vky
IL Kombinace viru slintavky, a !kulhavky s protaminsulfatem
BMOxuMw1ecs:oe usy'teaxe BxpYca uO ypa
II. KoM6x$anxx Bnpyca suz ypa c npoTwi iwcy Ib aa'OM
Biochemical Study of Foot-and Mouth Disease Virus II - Combination of Foot-an
Mouth Disease Virus with Protamine
RNDr Gustav PETR
Baoveta, n. p., Terezin, led. Dr R. Dombek
Z cetnych publikaci je znamo, ie 'protaminu Ize Casto, velmi vyhodne uiivat
pii IiIteni 'ruzneho biologickeho materialu, of jiz v priprave antigenu v se!or
logii, nebo pii i$olaci viru ze' surov6ho tkanoveho extraktul (5, 17). W: a r,r e_ n
a spol; (20) klasifikovali iadu viru podle toho, `zda po'pridani protaminu k vi-
rove suspensi byl virus ve vetii mitre piitomezl ve vznikle sraienine nebo su-
pernatantu. Tak zjistili, ie virus, zapadni, kofiske encephalomyelitidy (WEE), encephalomyokprditidy, japonske B a St. Louis encephalitidy a poliomyelitidy
(L an sing) po piidant protaminu k pfrslulne suspensi je piitomen v super
natantu, kdezto na pi. virus herpesu, vakcinie; lymfocytarni choriorneningitidy
(LCM) nebo, my"si encephalomyelitidy je, piltomen v sedimentu., Viry ffitene
timto zpusobem si zachovaly plnou potencialni hodnotu jako antigeny a u ja-
ponske B encephalitidy i jako vakciny po ozafeni ultrafialovymi paprsky.
Z jinych,autoru 'zjistili F. C. B a w d e n a N. W. P i r i e (3),ze virus ta4a-
kove.mosaiky je protaminem precipitovin a L. A. C h a mb e r s a W. H e n.1 e
(15) pozorovali totei "u vakcinie. S iispechem bylo unto protaminu tei ph
Cisteni viru myssi encephalomyokarditidy (21).
U viru slintavky a kulhavky'studovali reakci viru s protaminem a albuminem
Han se n a' H o, I m (10 ). Zjistili,ze protam4n, piidavan ke smesi suspense viru
a hoveziho albuminu zpusobuje kvantitativni. vyvlockovani komplexu virus-
albumin-protamin. Tento' komplex je v3 vode . nerozpustny, ale rozpousti se
dobfe v n/1 NaCI. K cisteni viru slintavky a kulhavky nelze tohoto postupu
pouiit, nebof suspense je naopkk obohacena o piidavany albumin, ale po oza-
ieni ultrafialovymi paprsky a po adsorpci na hydroxyd hlinity mi e slou"zit
jako vakcina.
Po chemicke strance tvoii protaminy nejjednodusli skupinu bilkovin. Vzhle-
dem k vysokemu obsahu basickych aminokyselin, hlavne argininu, maji cha-
rakter vyslovene basick r, col se projevuje tvorbou komplexu s bilkovinami, ma-
jicimi isoelektricky bod na strane kysele a nesoucimi negativni naboj. Pied-
poklada . se tedy, ie precipitace protaminem je vysledkem. kombinace, tnezi
obracene nabitymi casticemi za vzpiku komplexla podobnych solim. Timto pro-
965
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246A003000230001-2
blimem se podrobn6zabyval E. Hammarsten (9) a A. KIeczkowski
(16). ,
Cilem teto zakladni price bylo zjistit, zda je moino pomoci protaminu
ziskat virus slintavky a kulhavky ve stavu pokud moino Ristem, zbavenem co
nejvgtsf Usti doprovodnich balastnich litek a dale, zda je mono touto metodou
virus konc;ntrovat. Zavedeni takove metodiky by melo dale velky vyznam nejen
pro bliii chemicky vyzkum viru slintavky a kulhavky, nybri i pro vyrobnf (Rely
i v serologii pfi pffpravR Risteho antigenu.
P.eseni problemu si vyiadovalo rozdeleni cele price na nekolik (kolu dfl-
Rich. Bylo nutno zjistit: 1. Jakeho mnoistvi protaminu je tfeba ke kvantitativnf-
mu vyvlockovant viru do sedimentu, 2. v jakem fedeni virovR suspense protamin
(spes"ne pu'sobi, 3. jakkm zpusobem lze virus nebo komplex virus-protamin
extrahovat ze sedimentu a 4. je-li mono pouzit protaminu k pfime purifikaci
viru slintavky a kulhavky.
Materiel a metody
I n f e k R n i m a t e r i a l tvofila sliznice hovczfho jazyka, infikovana
masivne virem slintavky a kulhavky Vallee ?A", resp. "O" typu, bud Rerstva
nebo ve vets"ine pfipadu uchovavani v mrazicim pulte pfi -600 C. Ves"kere
price s infekcnim materialem byly provadeny ph pH 7,6 a za pokojove teploty,
pokud neuvedeno jinak v textu.
S u s p e n s e v i r u byla pfipravoyana roztfranim infikovane sliznice
s pfeRi tcnym piskem do konsistence pasty a fedenim m/150 fosfatovym pufrem
pH 7,6. Po centrifugaci suspense byl sediment extrahovan stejnym zpusobem
jest- dvakrat a supernatanty posleze dofedeny na iadanou koncentraci suspense
viru.
0 b s a h v i r u byl zjisfovan titraci infekcniho materialu podle metody
H e n d e r s o n o v y (13) v (prave Ba,rkov6 (2) na jazyku mladeho skotu
(asi 300 kg live vahy): na kaidy jazyk aplikovany 3 lady ruznych edenf, pfi
Remz bylo kaidym provedeno 5 vpichu po 0,5 ml v fade. kady byly uspor"adany
tak, ie 2 byly umisteny kaida po strane jazyka longitudinalne a tr"eti fada
transversalhe pod valem. Vedle toho byly jednotlive lady fedeni umisteny tak,
aby umoinily troji pozorovani vidy na jinem miste jazyka a u tff ruznych
zvffat.
. P r ot a m i n s u 1 f a t: 1 gram klupeinsulfatu byl rozpusten ve 100 ml
destilovane vody. K tomuto silne kyselemu roztoku byl pfidavin ri/50 NaOH
tak dlouho, az se vytvofil slabe viditelny zikal, t. j. do pH 5,8-6,1. P;ouiity
klupeinsulfat byl pr"ipraven podle metody R. J. B 1 o c k a a spol. (4) ze zmra-
ieneho mlicf sled(.
C h lo r o f o r m byl nejprve 'Risten uhlicitanem draselnym a pled po-
uiitfm desltilovin. Vytfepek s vodou reagoval neutrilne.
C e 1 k o v y d u s i k byl stanoven mikro-Kjeldahlem za pouiiti selenia
jako JCatalysatoru.
Vysledky
Stanoveni optimalni koncentrace protaminu ke kvantitativni
precipitaci viru do sedimentu
A. H a n s e n a P. H o l m (10) ve svych pokusech s 1komplexem virus-
albumin-protamin pouifvaji vetsinou 1% suspense viru. Toto fedeni by bylo
pro prakticke ucely pfilis vysoke, zejmena pro nepohodlnou manipulaci s veli-
906
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246A003000230001-2
 i
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
kym& obj'emy. Pro zji#1ovani mmnbfstvi protaminu; pottebndho ke kvantitativnt
precipitaci virn do sedimeiita, byla proton` zvQlana apenee -5 %. Do fady `zkn
mavek byla napipetovliz;a 5% susper a viru' v mnp stvi,? odpovidajicini_ 2 g
materililu. Da>ka;FdE ch/mina Sediment,, obsahujici vecjle komplexu
virus-pzotamin i itne' balastnt 1[tky, byl promyt m,/150 fosfl.tovym pufrem pH
7,6, resuspendovan timtet pufrem: do_ objentu.v *chozi: 'suspense.. Obsah viru
byl zjiitovan titraci jak.sedintentu; tak supernatantu i vkchozi suspense na zvi~
fatech.
V f'sledky jednoho z tfchto -pokusti ' jsou alirnuty v tab.. 1. U Vallee ?O"
typu byly, hodnaty, udavajici IDsa, zaokro'ubleny. U typu A" byla titrace pro-
vedena pfeeneji aby bylo molna lepe pozorovat vztah mezi jednotlLvf-mi po-
kusy; Jak, It vid'et, infektivita -sedimentu se'pfi ptidani protaminu v mnoistvI
2 at 20 mg na 2 gramy in#ekfni tkAnb praktibky rovna,kontrolni v frchozi sus-
pensi. Supernatant ziistfvk sice infekcni (asi 10,000 IDso), ale jeho titr je v po-
rovnani s titrem sedimentu (asi 10,000,000 ID50 ), bezv frznamn '. Z~jtmave je
porovnani techto vfrsledk$,s pokuay`H a n s e n a a Ho I m a (10), ktefi udtivaji,
ie pri pfebytku protaminu se zda sediment opet rozpouitet. Nic takoveho ne-
bylo pozorovbno ani ph tech nejvyMch ltoneentracich protaminu. Pfi srdtteni
5%. suspense viru pretaminemjs-'tedy moino pouift, na 1 gram infekonl zkdn$
steiny nebo al d'esetirdsobng poeer mifigramiu 'protaminu ve 'forme 1% upra
veniho roztoku."
Tab. 1. Ziifovini mnotstvi protaMinu, potfebneho ke kvantitativni precipitaci viru
do sedimentu;
Taws 1. OnpeA"esnse KonxwecTna npoTassiasta, tteo6xoJuMoro xim KpauTirraT aott
npez ffxMTaigm mrpycaB a eHEr
Table 1. Determining the amount of protatfiin. necessary for a quantitative precipita-
tion of virus to sediment
V "0" typ
Vallee 10.3.
4 mg
10-7.4
10-4
6 mg
10-7
10-4
. 6 mg.
10-7.2
10.4
10 mg
> 10.6
10.3
-
-
- I
20 m
> 10.7
< 10-5
-
-
-
Rozmezi 1Eedenl suspense' pti pre.cipitael viru
protaminem
Ckolem druhb" faze pokusu.bylo zjistit, v jak?m rozmezi fedeni' suspense
dochizi ke kvantitativni precipitaci viru do sedimentu po -ptisobeni protaminem.
Bylo tedy zvoleno ureite stilt mnoi'estvi protaminu, kter'm byl precipitovan 'virus
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
z ruzne fedenych suspensi viru, ale obsahujicich stejne vahove mnoistvi in-
fekcniho materialu. Zvolene mnoistvi protaminu, pouiivaneho ke sraieni, cinilo
4 mg, olpet ve forme 1 % upraveneho roztoku. Postup ph zpracovani suspense byl
tentyi jak uvedeno shora, t. j. po pfidani protaminu ponechana suspense 20 mi-
nut v lednici, aby zakal iadne vyvlockoval, odstiedena, supernatant zkousen
na infektivitu primo a sediment po pfedchozim promyti m/150 fosfatovym
pufrem pH 7,6 a resuspendaci stejnym pufrem titrovan na obsah viru. Vysledky
jsou uvedeny v tabulce 2.
Tab. 2. }1edeni suspense viru slintavky a kulhavky, pfi kterem lze virus srazit
protaminem kvantitativne do sedimentu
Ta6nm4a 2. Pa36as.neHme cycrieH3HM ampyca siuiypa, npx KOTOpOM BO3MONKHO npOTaMm-
HoM x'BaHTaTaTMHHO ce1(sMeHTmpoBaTb B3lpyC.
Table 2. Dilution of suspension of foot-and mouth disease virus, during which the
virus can be precipitated quantitatively with protamine in sediment
Vallee 1"01" typ
J Vallee "?A'? typ
+ 4 mg protaminu
I + 4 mg protaminu
2 g materialu v celko-
IDso
2 g materialu v celko-
Ipso
vem objemu
sedi-
super-
vem objemu
sedi-
super-
mentu
natantu
mentu
natantu
200 (= 1 % virus)
10-6.7
10-3
200 (= 1 % virus)
< 10-7
10-3
80 (= 2,5% virus)
10-6,5
10-4
80 (= 2,5% virus)
10-7
10-4
40 (= 5% virus)
10-6,8
lo-3
40 (= 5% virus)
< 10-6
10-4
20 (= 10% virus)
10-6,7
10-4
20 (= 10% virus)
10-7
10-4
10 (= 20% virus)
10-6,6
10-5
10 (= 20% virus)
10-7
10-4
kontrola
10-6.8
kontrola
10-7,3
Jak u typu ?O", tak u typu ,,A" byl virus ziskan opet prakticky kvantita-
tivne. Spolu s vysledky pokusu pr"edchozich vyplyvi, ze lze protaminem v mnoi-
stvi, odpovidajicim dvou ai desetinisobku miligramu protaminsulfatu na dane
mnoistvi infekcniho materialu v gramech, uspesne precipitovat virus ze suspensi,
obsahujicich 1 az .20 % infekcniho materialu.
Vliv doby na precipitaci viru protaminem
K doplneni piedchozich pokusu byl jeste sledovin vliv doby sraieni na
infektivitu supernatantu i sedimentu. Vzorky po pfidani protaminu byly od-
str"edovany ihned, po 10, 20 a' 30minutovem stini za.pokojove teploty i za chla-
du a po 1, 2, 3, 6, 12 a 24hodinovem stani v lednici. Bylo dokizano, ie doba
sraieni ma vliv pouze na vyvlockovani zakalu a nikoliv na jeste dokonalejsi
precipitaci viru. Naopak jii po 3hodinovem stani v lednici zacal obsah viru
v sedimentu i supernatantu klesat a po 24hodinovem stani v lednici byl jii
mnohem niisi nei obsah viru v puvodni suspensi. Vyteinost viru, resp. sniieni
titru supernatantu se nezvet"silo ani byl-li protamin pfidivin ve dvou castech,
druha davka 10 minut po nrvni. Tento zpusob sraieni ma urcity vyznam ph
zpracovavani vets"iho mnoistvi infekcniho materialu, na pr". pfi vyrobe kon-
centratove protaminove vakciny, kdy se vypocitane mnoistvi protaminu pfi-
dava ve dvou divkich 10 irinut po sobe (19). Z uvedeni-ch'duvodu bylo upus-
teno od dels"i doby precipitace a vzorky ponechiviny stat 5-10 minut za
teploty pokojove nebo 10-20 minut za chladu. V: vet."sine pfipadu neni ani
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
nutno cekat na vyvlockovinf, nebof bylo-li protaminu dostatecne mnoistvf, zii-
kal velmi rychle sedimentoval jiz pfi 2,500- o/min. Vyjimecne zakal nevyvlo--
kovul a po odcentrifugovani sedimentu byl 'supernatant jeite stale slabe za-
kalen. V takoyem pfipade stacilo pfidat trochu protaminu, aby i zbyly zakal
sedlmentoval. Ve v?ech pffpadech'-byl sediment s"pinave bile barvy, lepkavy
a po, urcite dobe stanf na vzduchu ponekud zprnsvitnel,a nabyl syrupovite kon-
sistence. I i t
Extrakee viru z nrotaminov6ho sedimentu
.. Sediment,. vznikajici po pfidavani protaminu k suspensi viru, obsahuie
pochopitelne vedle komplexu virus-protamin i velkou cast balastnich latek.
Beielo tedy o to, jakym zpusobem virus extrahovat, aby do extraktu pre?lo co
nejmene cizich latek. Puvodne byl k extrakci pouzvan 1 mol NaCI. Experimen-
talnf vysled'ky vgak ukazaly, ze tento zpusob nenf vhodny, jednak proto, ie
extrakci 1 mot NaCI pfechazela do roztoku -i znacna cast komplexu protaminu
s balaatnfmi latkami, jednak bylo obtiine oddelovat extrakt od sedimentu,_proto-
ia i pfi jadnohodinove 'centrifugaci pii 6,000 o/min. zustaval supernatant silne
zakalen balastnimi bilkovinami, pffpadne jejich komplexy s protaminem.
K odstranenf zakalu a zlers"enf metody hlavne se zfetelem k ziskani co
nejcist?fho viru, byly provadeny pokusy extrakce viru za pfitomnosti chlorofor
mu. Chloroform slam nema mit inaktivacniho vlivu na aktivitu viru a mimo to pro'
svou ?chopnost tvofit nerozpustne Rely tr"e!panfm.s roztoky bilkovin je velmi
casto pouzivan pfi odstraiiovanf bilkovin z roztoku` Podle toho by pfi ex-
trakci viru ze sedimentu za ' pfitomnosti chloroformul byla odstranena i velka
cast balastnich bilkovin, co! by melo pro purifikaci viru nesmfrnk vj'znam.
Z tcchto duvodu byla 10% suspense infikovane tkine hovezfho iazvka roz-
dclena po 25 ml do 4 centrifugacnich zkumavek, cast pak pouiita jako .kontrola
ke stanovenf obsahu viru. 'Ke v"sem vzorkum bylo pfidano po 5 ml protaminu
a po 10 minutach stani pfi pokojove teplote vznikly zakal 'odstfeden. Pak bylo
do kaide zkumavky napipetovano 5 ml chloroformu a 25 ml 'ruzne koncentro-
vaneho roztoku NaCI, upraveneho na pH 7,6, pfipadne m/150 fosfatoveho
pufru pH 7,6. Smes byla dukladne tr"epana 10 minst a odstfedena pfi 3.000
o/min., Supernant byl pak titrovan beinym 'zpusobem ? na obsah viru. Vysledky
vyjadfene jako ID,,,, poukazaly na to, ze mnoistvf viru, pfipadne komplexu
virus-protamin, extrahovaneho za` pfitomnosti chloroformu, stoupalo s koncen-
tracf NaCI a pfi pouhtf 1 mol NaCI dosihlo temef 'stejnych hodnot jako kon-
trola (tab. 3). Ke zji"stenf stupne ci?tenf byl soucasne v super'natantech stanoven
obsah dusiku. Hodnoty, vyjidfene v m r % N, byly daleko ni I nei u kontrolni
suspense a se zvysujfcf se koncentracf NaCI se zvys"ovaly. Udaje,'uvedene v 1.
sloupci v tab. 3 znacf prubeh jedhoho takoveho pokusu. Jindy byly nalezeny
pomery jive.
Stoupajfci hodnoty ID50 i' zvy"sujici se obsah dusiku sice sledovaly prak-
ticky tutei kfivku v zavislosti na molarite NaC1, ale obsah viru a hlavnc obsah
dusiku byly zavisle vyhradne na dukladnosti i dobe tr"epani. U vzorku trepanych
krat?,f dobu byI obsah dusiku vy?"sf, u vzorku tfepanych na turmixu byl obsah
dusiku opet nii?i. V 1. sloupci tab. 4 byl protaminovy sediment extrahpvan
pouze 3 minuty tfep4nim s chloroformem. Vyteznost viru v supernatantu byla
-aiffl, kdeito naopak obsah dusiku byl vys"sf. I pH tomto zpusobu extrakce
zustaval supernatant, obcas zakalen zejinena ph vyss"ich koncentracfch NaCI.
Zakal byl odstranovan. tfepanim supernatantu s dals"fmi 5 ml chloroformu, zno-
vu cehtrifugovano a opet stanoveny hodnoty ID60 i obsah dusiku. Hodnoty vy-
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
j. dfene ve 2. sloupci tab. 3 ukazuji, ie infektivita supernatantu se nem6nila,
ale obsah dusiku se sniiil jes"te vice. U vytr"epku s m/150 fosfatovym pufrem
pH 7,6 jevil supernatant po druhem tfepani dokonce jii zapornou reakci na
kyselinu sulfosalicylovou. Tak bylo znovu potvrzeno, 'ie chloroform nemaskod-
-liveho vlivu na infektivitu viru, nebof vzorky, ktere byly tfepany s chlorofor-
mem tfikrat za sebou, nejevily rozdilu v obsahu viru od vzorku tfepanych pouze
jednou. Nejvyhodnejiim roztokem pro extrakci viru z protaminoveho sedimentu
je 0,15 mol NaCI nebo m/150 fosfatovy pufr pH 7,6 vzhledem k tomu, ie vy-
tfepky s temito roztoky byly na balastni bilkoviny pomerne chuds"i nez tomu
bylo u vyssich koncentraci NaCl.
Tab. 3. Extrakce viru slintavky a kulhavky z protaminoveho sedimentu m/150 fosf.
pufrem pH 7,6 a rOznymi roztoky NaCI za piitomnosti chloroformu. (Vallee ?O" typ,
ttepano 1 minut)
Ta6Jlxi;a 3. 3KCTparxpoaaaxe sapyca slujypa 113 npoTaMxxosoro ceexMeHTa1 M/150 cpoc-
cl7aTHbIM 6yc!epoM pH 7,6 x pa3JI11*IHbIMII paCTBopaMM NaCl npx HaJix9xx xalopo44opMa
(Valle 0 typ, BcTpHxxBaHxe 10 MHHyT)
Table 3. Extraction of the foot-and-mouth disease virus from protamine sediment
with a phosphate buffer solution of a concentration of m/150 at pH 7,6 and with va-
rious solutions of NaC1 in presence of chloroform. (Vallee 0 type, shaken 10 minutes)
1. tfepini
2. tfepini
extrakeni roztok
IDso
mg % N
IDso
mg % N
m/150 fosf. pufr
10-6,1'x/
0,9
10-6.2

bilk.
obsah obsah
olO bilk.
bilk.
I o~
obsah o
bilk.
I
0 8,0 100 7,31 7,05
7,67
1 7,95 7,25 6,82
7,45
3 8,1 7,25 7,13
7,56
4 8,0 7,2 100 7,05
100
7,75
5 7,83 98 7,05 97 6,9
98
7,56
100
6 7,83
98 6,9 95
7,46
99
8 7,2
90 7,0 96 6,5
92
7,3
98
9 6,67 83 ~ 6,9 95 6,27
89
7,45
99
10 6,5 81 6,62 91 6,2
88
7,25
96
11 6,3
79
6,82 94 6,1
87
7,2
95
12 6,67
83
- 6,2
88
7,1
94
13 6,5
81
7,13 98 6,27
89
6,82
90
15 7,75
97
7,3 101 6,27
89
6,86
16 7,62
95 - 6,2
88
7,1
17 8,39
7,35 101 6,47
92
18 8,15
102 - 6,6
93
7,2
95
19 7,75
97 7,3 101 6,56
93
7,2
95
20 7,62 95 7,45
103 6,67
95
7,45
99
22 8,62 108 7,6
105 7,0
99
7,67
101
23 8,77 109 7,83 108 7,13 101
8,08
24 (1) 9,08
113 8,1 110 7,13
101
7,8
103
25 (2) 8,62
108 8,35 115 6,9
98
7,5
100
26 (3) 8,9
111
7,9 109 6,8
96
7,74
102
27 (4) 8,15
7,83 108 6,9
98
7,7
102
29 (6) 8,4
105
775 107 6,97
99
7,62
102
31 (8)
8,5
106
7,83 108 7,05
100
7,8
103
32 (9)
8,53
106
7,62 105
7,45
106
7,2
33(10)
9,0
111
7,8 108
7,45
110
7,67
102
34(11)
9,38
117
7,8 108
7,62
101
36(13)
9,38
117
7,75 i 107
8,31
118
7,75
103
37(14)
9,08
113
7,92 109
8,0
113
7,62
101
38(15)
8,85
110
7,83 108
7,75
110
7,67
101
39(16)
8,77 109
7,15 99
7,7
109
7,62
101
40(17)
8,4
105
7,45 103
7,7
109
7,7
102
41(18)
8,36
105
7,45
103
7,7
109
7,67
102
45(22)
8,15
7,58
105
7,62
108
7,7
102
47(24)
8,5
106
7,3
7,62
108
7
62
101
48(25)
8,66
108
7,6
105
7,83
111
,
7,75
103
51(28)
8,4
105
7,7
106
7,62
108
7,25
53(30)
8,46
106
7,53
104
8,15
7,8
55(32)
8,4
105
7,7
106
7,45
106
7,65
101
58(35)
8,31
104
8,08
110
7,53
107
7,62
101
60(37)
8,46
106
8,4
116
7,62
108
7,7
102
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
Sledovan obsah celkovych serovych bilkovin behem immunisace proti
viru slintaviky a kulhavky.
Zjistena zavislost chovani bilkovin sera na chowani jejich slo2ek, t. j.
albuminu a globulin{. Proto v dote mhaximd1niho zvyseni gamma-globulinu
dosahuji i serove bilkoviny maximalnich hodnot a 6ini a2 118% piivodniho
mno2stvi.
3. X. 1953
Bioveta, n. p.,
Terezin
A s t a n i n P. P., 1951: Prakti6eskije za3'iatija po biochimii, 99.
G a w a. l o ws k i K.. G o s ma n B. A., 1932: Roz(pr. II. tr. 6es. Akad. 42, 9.
H o m o 1 k a J., 19513: as. 16k. 6es. 92, 63'3.
M a j o r H., 1951: Min. Wschr. 29, 195.
R e i t h E., 1949: SUddtsch. Apoth. Ztg. 89, 294.
Urban N., Rive H., 1950: Arztl. Wschr. 44, 870.
W e h m e y e r P., 1949: Revue d'Immunol. 13, 232.
PEKOHBAJIECIZEHTHbIE H I'HTIEPHMMYHHbIE CbIBOPOTKH
IIPOTHB II11,YPA KPYI-IHOFO POFATOI'O CKOTA
B HacTo1rn ec pa6OTe OnHChIBaIOTCa Ha6JIIoAeHHH Haj( (3HJIbTpaTHOH peaKuHeA
bpAH9KH, aJIb6yMHHaMH, raMMa-rJI06yJIHHaMH H 6eeIKaMH BOO61ue B CbIBO9OTKe KPOBH
KpynHOPO pOraTOrO CKOTa B Te9e,HHe npouecca HMMYHH3aUHH nPOTHB BH ypa.
1. (DHJIbTpaTHalI peaK11HH bpAH9KH: nepBb13i nojrbeM (lHJIbTpaTHOH BOJIHbI HacTynaeT
Ha 3 AeHb no HH(jeKIIHH, MaKCHMyMa AOCTHraeT Ha 6-7 AeHb, a 9epe3 3 HeaeJiH nocjie
HH(ceKUHH Ha6JHoaaeTCa BO3BpaIueHHe K HOpMaJIbHbIM BeJIH9HHaM. FIOCJIeAylolItaH BaKun-
HauHH ApyrHM THHOM BHpyCa He HMeeT H09TH HHKaKOPO BJIHHHHH Ha AaJlbHelimee H3Me-
HeHHe BbICOThI BOJIHbI.
2. IlaaeHHe KOJIH9eCTBa aJIb6yMHHa HacTynaeT Ha 5-7 AeHb no HH()eKI(HH, a MHHH-
MVMa AOCTHraeT Ha 16-18 AeHb no HH(IeKQHII. KOrZa o6'beM aJIb6yMHHa COCTaBJIHeT
65-75% ero nepaoHaoaJIbHOFi KOHueHTpauHH.
3. RoBbimeHHe KOJIH9eCTBa raMMa-rJI06yJIHHa npOHCXOAHT Ha 8-11 j[enb no
HH(~eKIIHn, nociie 9ero C.neayeT pe3KHN cKagoK BBepx, a no AOCTH)KeHHH npH6JIH3HTeJIbno
9epe3 3 HeAenH no HH(1eKILHH MaKCHMyMa (ypOBeHb raMMa-rJI06y.IHHa aOCTHraeT ripH
9TOM 190-230% nepBona'aJlhHON KOHueHTpauHH) HacTynaeT HOpMaJIH3aII,HH ypOBH.
rlocjleAyloniaa BaKUHagHSI ApyrHM THHOM BHpyca Bbl3BaJIa y HeKOTOpbIX H3 nOAO-
fIbITHbIX )KHBOTHbIX aaJlbHefiwee HOBhlmeHHe yp.OBH1 raMMa-ralo6yJIHHa, AOCTHrmerO KyJib-
MHHaUHH Ha 6 AeHh noc.le BaKIjHHaIHH.
4. BeJIKH CbIBOpOTKn B neJIOM H3MeHBIOTCH B 3aBHCHMOCTH OT KOJTe6aHHN CBOHX
cOCTaBHbIx 9acTei - anb6yMHHa m r.rlo6ynnaa.
I4MMyHH3auuHB Ha6JIK)AaJIaCb B Te'eHHe 60 AHe6 nocJle HH(peKUHH y 12 no1OnbITHbIX
)KHBOTHbiX H 6blJlo npoBeaeHO CBblme 500 aHaJIH30B pa3JIH'lHbIX o6pa3uoB.
Buoeera,- iapodxoe npednpuRTue, Tepe3ui-i
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
DIE REKONVALESZENTEN UND HYPERIMMUNEN RINDERSEREN BEI
DER MAUL - UND KLAUENSEUCHE
Es wird die Filtrat-Reaktion Brdlidkas, Albumine, Gamma-Globuline, and sl;mt-
liche Eiweisskvrper in dem iSerum des Rindes wa.hrend der Immunitat gegen den Virus
der Maul - and Klauenseuche beobachtet.
1. Brdifkas Filtrat - Reaktion: Zum ersten Aufstieg der Filtratwelle kommt
es am dritten Tag nach der Infektion, sie erreicht des Maximum am 6-7. Tag mid
nach drei Wochen nach der Infektion erreicht sic wieder normale Werte. Die darauf-
folgende Vakzination mit einem anderen Typ des Virus hat fast gar keinen Einfluss
auf die weiteren Veranderungen der Wellenhdhe.
2. Zu einem Rtickgang der Albumine kommt es am 5-7. Tag nach der Infek-
tion and das Minimum erreicht er am 16.-18. Tag mach der Infektion, wean der In-
halt der Albumine 65-75% der urspriinglichen Konzentration betragt.
3. Zu einer Erh ihung der Gamma-Globuline kommt es am 8.-1'1. Tag nach der In-
fektion, worauf ein heftiger Aufstieg erfolgt and nach dem Erreichen des Hohepumk-
tes, etwa drei Wochen nach der Infektion (die Gamma-Globuline erreichen hier 190-
230% der urspriinglichen Konzentration) kommt es 'zu einer Stabilisierung. Die da-
rauffolgende Vakzination mit einem anderen Typ des Virus hat bei einem Teil der
Versuchstiere eine weitere Erhohung der Gamma-Globuline zur Folge, die den Hdhe-
punkt etwa 6-9 Tage nach der Vakzination erreicht.
4. Samtliche Eiweisskdrper des Serums verhalten sich in Abhangigkeit vom
Verhalten iherer Bestandteile, d. It der Albumine and Globulin. Die Immunisation
wurde w .hrend 60 Tage nach der Infektion an 12 Tieren beobachtet and es wurden
mehr ais 500 Analysen verschiedener Muster durchgefilhrt.'
Bioveta, n. p. Terezin
0 salmonelbzach hospodarskych zvierat na Slovensku mame doteraz
malo publikacif (Niznansky 1944, 1952, Ni'zndnsky-Hormann 1952). Z Who
dovodu si o ich rozsireni, zdravotnom a hospodarskom vyzname najma do
roku 1940 mWeme urobit len nevyrazny obraz.
R a s k a u2 roku 1939 dokumentacne poukazal v obsirnej publikacii
na relativne caste salmonelove onemocnenie l'udi v Cechach a na Morave,
vyvolane aj novymi typmi salmonel. Zdoraznil komplikovanost problemu
a ich prevencie, najma so zretel'om na u.zku silvislost 1'udskych infekcii
sc, salmonelami zvierat. Kvoli predideniu otrav masom Nadal:
1. zlepsit zdravotnu kontrolu produkcie a predaja potravin, hlavne
masa a masovych vyrobkov,
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
 Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2
2. zaviest systematicku bakteriologicku kontrolu masa chorych a nu-.
dzovo zabitych zvierat za tesnej spoluprace lekarov, veterinarov, klinikov
a bakteriologov.
Spravne uzavieral,ze hlavne mala zal'uba v pozivani polosuroveho
masa a nedokonale varenych alebo udenych vyrobkov 'e pricinou vy--
skytu otrav masom.
Ked S e d 1 a k a So 1 a r roku 1948 upozornili na existenciu exotic-
kych salmoneloz na nas"om uzem6, vytycili sme patrania po ich zdrojoch.
S e ,d 1 a k roku 1952 podl'a bakteriologickych nalezov v poslednych ro-
koch prisiel k zaveru, ze napadne stupol pocet salmoneloz, pricom hydina,
najma vajicka, stall sa hlavnym pramenom alimentarnych r'udskych nakaz,
k m maso a masove vyrobky sa uplatnovali v epidemiologii v mensej iniere.
Preto pre prevenciu 1'udskych infekcii 2iada, aby sa v spolocnom stravovani
nepripravovali pokrmy zo surovych kacacich vajec.
V topol cianskom zrebcine panoval v rokoch 1924-1931 infekcny potrat
kabyl, vyvolany S. abortus equi, ktory v tomto obdobi zapricinil 890/o ab-
ortov z ceikoveho poctu 4,28% kobyl potrativsich z rozlicnych pricin.
V rokoch 1932-1944 sa nevyskytlo v tomto zrebcine ani raz paratyfova
zmetanie v 5,42% zmetavs""ich kobyl.
Pred druhou svetovou vojnou boll udajne u osipanych najma na juz-
nom Slovensku caste infekcie S. suipestifer var. Kunzendorf, a to v osobit-
nej forme i vo forme kombinovanej s morom, ale nemarrme o niclh ziadne
dokumentaone udaje.
Pri bakteriologickej neobligatnej kontrole masa z nudzovych zabiti
v bakterioiogickom oddeleni Ostavu mesta Bratislavy pre skumanie po-
travinzivocIsneho povodu nezistili podia H u d e c o v e j statistiky v ro-
koch 1937-1941 salmonely ani raz. Tento fakt svedci pre priaznivu epizo-
otologicku situaciu v salmonelozach za spomenute obdobie.
Co sa tyka otrav masom a masovymi vyrobkarni, zapricinenych salmo-
nelami na Slovensku, je opisana do roku 1940 len endemia v istej rodine
na okoli Topol'cian, vyvolana S. cholerae Buis pri domacej zabijaake, ktora
sa skoncila smrtel'ne u 2 osab.
Sustavne sme patrali po salmonelozach pri laboratornom vysetrovani
infekcneho materialu od roku 1940, t. j. od zaciatku cinnosti veterinarneho
ustavu v Bratislave. Referujemie o skusenostiach ziskanych pri diagnostike
a tlmeni salmoneloz za, rocky 1940-1. VII. 1953. V spomenutom obdobi boll
vykultivovane z rozneho infekcneho materialu zvierat a pri bakteriologic-
kej kontrole masa tieto typy salmonel na Slovensku: 1. S. abortus ovis,
2. S. abortus equi, 3. S. gallinarum, 4. S. cholerae suis, 5. S. typhi murium,
6. salmonely zo skupiny enteritidis.
H u d e c pri bakteriologickej kontrole masa nudzovo zabitych zvierat,
Approved For Release 2008/04/22 : CIA-RDP80T00246AO03000230001-2