CESKOSLOVENSKA EPIDEMIOLOGIE MIKROBIOLOGIE IMUNOLOGIE

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP80T00246A002800280004-7
• Release Decision: RIPPUB
• Original Classification: K
• Document Page Count: 88
• Document Creation Date: December 21, 2016
• Sequence Number: 4
• Content Type: REPORT

Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
(AASOPIS
SPOLEL`NOSTI S. MIKROBIOLOGT7, EPIDEMIOLOGT7
SEKCE S. LEKARSKE SPOLEL`NOSTI J. E. PURKYNE
VEDOUCI REDAKCE: PROF. DR K. RA~KA
REDAKCNf RADA: MUDR V. BARDOS, MUDR V. BURIAN, MUDR J. CERVENKA,
MUDR J. JOHANOVSKY, PROF. DR F. PATOCKA, DOC. DR V. $KOVRANEK
TAJEMNfK REDAKCE: MUDR L. SYRlaCEK
KV ETEN 1957
STATNI ZDRAVOTNICKE NAKLADATELSTVY - PRAHA
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
CS. EPIDEMIOLOGIE, MIKROBIOLOGIE, IMUNOLOGIE-3 (VI.-1957)
OBSAH
Suchanova M., Patocka F.: Pokus o dosaieni L forem Listeria monocytogenes . . 133
Seeman J.: Nalezy Listeria monocytogenes u hlodavcu . 140
Sobeslavsky 0.: Experimentalni infekce kura domaciho (Gallus gallus domesticus) R. burneti 146
Sery V., Strauss J.: Vyskyt ornithosy a salmonellosy u racka chechtaveho (Larus ridibundus
L.) - I. epidemiologicka vysetiovani . . . . . . . 152
Mornsteinova D, Albrecht P.: Experimentalni infekce my"sky Micromys minutus virusem cs.
klisfoye encefa)itidy, 157
Patocka F., Kubelka V., Korych B: Kultivace virusu encephalomyelitis enzootica suum v ho-
mologni tkani I. . . . . . . . 162
Koryc'h B., Patocka F., Kubelka V.: Kultivace virusu encephalomyelitis enzootica suum v tka-
iiovych kulturach homologni tkane II. . . . . . . . 166
Ruben J., Neubauer M., Duben Z.: Corynebacterium pyogenes bovis - srovnani kmenu zvi-
ieciho puvodu s lidskymi variantami . 169
Mottl J.: Mikrotechnika pro rychle zjisfovani redukce nitrate . . 179
Z praxe
Neubauer M., Duben J., Duben Z.: Pasteurellova angina . . . . . . . . . 183
Brazdova K., Aldova-Kleckova E.: Zkusenosti s parasitologickym vys"etrovanim obyvatelstva
provincie Sev. Hamgen v Koreji .. 186
Polak H., Nemec J., Neuwirth J., Blazkova P., Zita Z.: Vliv gamaglobulinu na motilitu lid-
skych leukocyte , . , . . . . 188
Absolonova 0., Fragner iP., Patera V.: Mykologicke nalezy ve sputu pfi plicni tuberkulose 192
Vosta J.: Ondatra pizmova reservoarem leptospiros v CSR . 195
Sedlak J., Dvolakova V.: Piispevek k diagnostice a therapii postdysentericke artritidy 197
Pokorny J., Havlik 0.: Otteni kontaminovych kultur leptosp r membranovymi filtry . 204
Manych J., Pokorny J.: Pouziti beznych desinfekcnich prostiedku a detergentu pri desinfekci
pathogennich hub 209
COZ[EP)KAHHE
Cyxaeoaa M., IZalogKa (D.: IlorlbITKa ao6HTbCR JI (popM Listeria monocytogenes 133
CeMa}l H.: 06Hapy)KeHne Listeria monocytogenes y rpbl3ynoa . . . . . . 140
Co6ecjla1BCKHN 0.: 3KCnepH?MeHTaJIbHaa HHL)exgns Kyp (Gallus gallus domesticus)
C. burneti .. 146
111epbr5 B., IJ.1Tpaycc 10.: OPHBT03 y caJIMOHeJIJl03 y o6blKHOBeHHON 4ailKH (Larus ridi-
bundus L.) 152
MOpHlTeiSHOBa A., Aj16peXT FL: 3KcnepH:MeHTaJIbHaH HH(peKIjaH !MbIwKH Micromys
minutus ~BHpycoM 4exocJloBagxoro KJleujeBoro 3Hueq)aJIHTa . 157
IlaTO4Ka (I)., Ky6enKa B., KOphix B.: KyJIbTHBauuHB BHpyca HH(4eKuHOHHOro 3II1te(jJaJlo-
MH3JIHTa CBHHeO (6oJie3}IH TeweHa) B roMOJI0rH4ecKo5 TKaHH I. 162
KOpb1x B., 1-laTO4Ka (D., Ky6e.nKa B.: KYJIbTHBaUHA (BHpyca HH(~eKIUHOHHoro 3Hlje(aJlo-
iMH3JIHTa CBHHeIS (60JIe3HH TeweHa) B TKaHeBbIX KyJlbTypax rOMOJIOrH4eCKHX
TKaHeS 11. . . 166
.L y6eH I4., Heu6ayep M., Jiy6eH 3.: Corynebacterium pyogenes bovis - cpaBHeHHe wTaM-
'MOB npOHCXOgsIHjHX OT )KHBOTHbIX C BapHaHTaMH OT ieAloBeKa . 169
SMOTTJI H.: MHKPOTeXHHKa Aim cKoporo o6Hapy)KeHH5i pe,gyK1[nH HHTpaTOB . . . . 179
CESKOSLOVENSKA EPIDEMIOLOGIE, MIKROBIOLOGIE,
IMUNOLOGIE
Nakladem Statniho zdravotnickeho nakladatelstvi v Praze III, Malostranske nam. 28. - Odde"leni
casopisu a administrace v Praze II, Krakovska 8, telefon [phone]. - Vedouci redakce:
Prof. MUDr K. Raska. - Vychazi 6krat rocne za predplatne 45,60 Kcs, jednotlive cislo 7,60 Kcs.
Tisk: Stredoceske tiskarny, n. p., zakladni zavod, Praha II, Halkova 2. - Rozsifuje: Postovni
novinova sluzba (kat. c. 135). Objednavky piijima kazdy postovni uiad i dorucovatel. - A-03811
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Cesko.slove nska
epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
ROC)NIK VI. KVPTEN 1957 USLO 3
POKUS 0 DOSAZEN( L FOREM LISTERIA
MONOCYTOGENES
M. SUCHANOVA a FR. PATOL`KA
Sama existence lidskych adnatnich listerios, jak byla zaznamenina postupne
r"adou autoru na celem svete [viz H. Seeliger: Listeriose (5) ] a od r. 1951 kaido-
rocne pozorovana take v CSR [Patocka-Benda (4), Vacek (7), Suchanova a spol.
(6), Mencikova (3) ] vede k vysoce pravdepodobne pr"edstave diaplacentarniho pfe-
nosu listerie podle vgeho intaktni placentarni barierou. Nage zkus"enosti (celkem
shodne s vetginou autoru cizich) doposud ukazuji, ie nakaza matek listeriosou za-
chvacenych plodu nastavi nejpravdepodobneji v poslednich mesicich gravidity. Je
zhusta inaparentni, z vel'ke casti lehkeho a klinicky netypickeho charakteru a jen
vzacneji teigi a vyrazna.
Vstupni branu nakazy matky, jak je z pfedeslaneho pochopite'lno - vetsinou
nezname. Podle nagi pfedstavy, overr"ene pfipadem Mengikove, mute ji byt sliznice
a lymfaticka tkaii tonsil. Podle experimentu na zvifeti (1, 2) lze pravem usuzovat
tez?na pomerne castou infekci alimentarni, pfipadne pfenos cestou konjuktivilni.
Naproti tomu neni nic znamo o vzniku listerie do gravidni matky traumatem, ac
se' to rovnei neda vyloucit [viz tei nase experimenty (6)]. Uropoeticky aparat, ja-
koito misto primarniho vniku listeriove infekce do organismu tehotne, se nim
zda byt milo pravdepodobny, a&o'li jsou listeriove pyelitidy a cystopyelitidy po-,
psany v pilpadech adnatnich listerios temef riejcasteji. Vetginou zde jde o nesporna
druhotna onemocneni, jei jsou paralelnim dusledkem zachvaceni placenty plodu.
Nepochybne dochazi.po vniku infekce do matky kteroukoli z vylicenych cest,
k pfechodnym bakteriemiim, pri nichi dochazi k prostupu listerie z krve inter-
vilosnich prostor na placentu a plod.
Jen k vuli upinosti poznamenavime, ie vyjimecne mule mit adnatni listeriosa
i jinou pathogenesu, t. j. ascensi nakazy per continuitatem z infikovane vaginy
do delohy a na plod (8).
Nevyfesenou zustava otazka ,jake jsou pficiny specific'ke afinity listerie k pla=
cente, resp. k plodu, jei byla prokazana naprosto jasne jak klinikou adnatnich
listerios tak fadou experimentalnich praci [na pf. Patterson (cit. z 5), Hahnefeld
(1), Gray (2), Suchanova-Mencikova-Patocka-Benegova (6)]. Pfedevs"im nut-
no uvaiovat o to okolnosti, ie tkan placenty samotne i embryonalni tkan plodu
jsou zvlagte vhodnym prostfedim pro mnoieni listerii i z nejnepatrnejgich infiku-
jicich kvant tohoto bakteria. Pravdepodobnou je dale domnenka, ie specificky
podpurny vliv na rozvinuti infekce v placente a plodu maji vnitfne sekretoricke
zmeny, podminene graviditou, nebo nektery z dosud neznamych a procesem gra-
vidity vyprovokovanych metabolite, . ktery by motel byt pro listerii podpurnym
rustovym faktorem. V nas"ich orientacnich pokusech zustal vgak, na p1. agofolin
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
zcela bez vlivu na rozsifeni listeriove infekce, vyvolane nepatrnymi davkami, ktere
u gravidni samice vedly ai k smrtici generalisovane chorobe.
Uz ve sve prvni praci s Bendou (4) jsme naznaeili, ie by pfestup ojedinelych
individul listerie z krve subklinicky nebo jen velmi lehce infikovane matky intaktnf
placentarni barierou mohl byt snaze pochopitelny, kdyby se prokizala schopnost
tohoto mikroorganismu rozpadat se v drobne ai i snad filtrovatelne formy snaze
prochizejici, schopne vsak dorust a vydatne se -nmoiit v citlive tkani placenty
nebo embrya.
Byli jsme si vedomi toho, ie podobny problem ztzstal nedofesen ipro pfipad
spirochaetae pallida, u nii se pr"edpoklada, ie prunik je umoinen jejim zvlastnim
typem pohyblivosti a dokonce pro mycobacterium 'tuberculosis, He jako prvotnf
pffeina se uvadi vznik nekros v placentirnich syncytiich, ktere tvofi most pfechodu.
U listerie nis k vyse uvedene koncepci vedl nalez drobnych granularnich forem
tohoto bakteria, ktere jsme ph prvych nagich pfipadech zjistili v hnisu placentar-
nich abscesu lidskych.
Poloiili jsme si ui tehdy za ukol pokusit se prostudovat s"ir"i moine varia-
bility listerie jednak smerem k tvorbe rozpadovfch casteeek a jejich regeneraci,
jednak se zamer"enim k jejich pfipadne schopnosti vytvafet analogon t. zv. L forem,
o nichi se prokazalo, ie mohou obsahovat mnoieni schopne gra?nularni elementy,
velikosti ai i vetss"ich filtrovatelnych virusfi.
A. Grdnularni formy listerie vznikajici jeji rozpadem v iivem organismu
Pfi jinak zamefene praci jsme zjistili, ie vstriknutf huste suspense iivych vi-
rulentnich listerii s lipoidnimi adjuvanciemi podle originalnfho Freundova pfedpisa
intramus'kularne kralikovi, vede pouze k lokilni zanetlive reakci, v nii Ize zjistit.
listerie vetginou ui jen ve forme granul nebo drobnych kokobacilu.
Pokusy tohoto druhu byly provedeny celkem na 9 kralfcfch a to 7 neimunnich a 2 piedem
immunisovanych. Vstifklo se 0,5 ml suspense bakterif s adjuvantni smesi v pomeru 1 dfl'bakterialni
suspense ku 2 dflum adjuvancif. V iadnem pffpade" nedo"slo ke generalisaci listeriove infekce.
Ve vsech 9 pfipadech byla extirpovana castecka svalu, do nehoi se injikovalo a to,prumerne
6. den po injekci. Mfsto vpichu bylo vysetieno mikroskopicky, kultivaene a 8krat sval z bezprostfed_.
niho okolf vpichu i histologicky.
Mikroskopicky v nateru z rozdreene tkane z mfsta infekce byla zjistena svalova drf, zanetiive
buiiky Azneho typu a v men"sine pifpadu gramnegativnf at gramlabilnf granulka drobnych rozmer(.
(i vetsi okrouhle elementy), ktera pfipominala kulata telfs&ka L forem. Typicke formy listerie nebyly
nalezeny.
Histologicky (doc. Dr Bednif, doc. Dr Benesovi) byl dokazan v intermysiu ruzne intensivni...
resorptivnf, granulomatosni zanet. Jenom v nekterych pfipadech byly prokazany napadne kritke,
vyjimecne take beine velike grampositivni bipolarnf tyeinky v nepatrnem poctu. Ve vsech 9 pfipadech
vyrostla bohata kultura listerie.
Anii bychom z techlo pozorovini chteli emit zvlas"te ddrazne zavery, pro nei:
nim chybf take pr"esne kvantitativni hodnoceni pomeru, mame snad pravo z nalezu
necharakteristickych granularnich a krit'kych forem a z diskrepance mezi chudosti
mikroskopickeho obrazu a bohatostf kultury" soudit, ie listerie za uvedenych po
mere ve tkini podlehi morfologickym zmenam pri relativne dobrem zachovani:
rustovych schopnostl.
Velmi zr"etelne granularni formy listerie byly zjisteny histologicky u krilika.
infikovaneho malym kvantem listerii a to v histiocytech v okoli plicnich listeriomu_
Rozmery techto granuli odhadujeme daleko pod 1 ml, takie podle naseho nazoru.
odpovidaji zhruba svou velikosti kokobacilirnim formam Rickettsia Burneti. Be-.
nes""ova a Meneikovi. v pfipravovane .praci. potvrzuji zcela analogicke nilezy-
v plicnich histiocytech deti pfi adnitni listeriose.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246A002800280004-7
kadou pokusu jsme si oveiili skutecnost publikovanou jii pr"ed nami,ze liste-
ria monocytogenes je bakteriem velmi rychle se mnoiicini ve vsech tkanich vy-
vfjejfcfho se kuieciho zarodku, ktere take inlekci zpravidla podleha a to tim rychleji,
cfm je mladsi. Nejrychleji usmrcuje podle nasich zkusenosti inokulace do iloutko-
veho vaku, ktery se ukazal citlivejsfm a rychlejsfm detektorem listerie z nepatrnych
inokulacnfch kvant neili hodnotny glukosovy bujon.
Celkem jsme zpracovali z nejruznejsfch vyzkumnych duvodtt asi 250 embryl 7-8dennfch,
naockovanych velmi iidkou, mladou kulturou listeril. Embrya vgsmes hynula do 2, resp. 3 dnu, pfi
Zemz zloutkovy vak, embryo samo, amniotonicka i alantoidnf tekutiny byly naplneny grampositiv
nfmi granularnfmi formami listerie tvaru i velikosti velmi drobnych az strednfch koktt. Typicke
bakterialnf formy listerie v kufecfm embryu se vyskytovaly rovnei, byly vsak pombrne vzacne. Vy-
skytovaly se zejmena tehdy, bylo-li embryo po uhynutf ponechano jeste nekolik hodin v inkubatoru.
Histologicky nalez nekterych uhynulych embryf zhruba potvrdil bakterioskopii.
Ze iloutkoveho vaku, embryalnfch tekutin i tkanf vyrostla rychle typicka kultura listerie v na-
padne velikem mnozstvi.
Granulirni, pffpadne kokovite formy listerie v techto pokusech pffpomfnaly. velikosti a samo-
zfejme i tvarem ony, jei byly prokazany ui dffve v 1idskych placentirnfch abscesech, pffpadne
iintracelularnf granula v plicnich histiocytech u kralika i cloveka.
Potvrzuje tedy kultura v tkanich mladeho kuiecfho zarodku schopnost listerie
vytvar"et drobne kokovite formy, ktere zcela nepochybne'snadno dorustajf v ty-
picky formovane listerie.
K dosaieni vetsiho kvanta drobnych resp. rozpadovych forem listerie, jehoz
by bylo mo2no vyuift i k filtracnfm pokusum, jsme pouiili dale metody kolodio-
vych vacku.
Vicky byly zhotoveny zhruba podle Keila ze 4% kollodia, naplneny bud bujonovou kulturou
nebo suspensi listerie ve fysiologickem roztoku, uzavfeny a zasity pod ktt i kralfkum. Nektere
are vacku byly kalibrovany na dimensi ?p6rtt barvivy, pH cemz zji"steno, ze tyto koilsaly v sirokych
atezich podle zpttsobu preparace, zpravidla se vsak zdaly mensf nez 10 mmi. U velke casti vacka
se pfi vhojenf jejich zav6r prakticky neviditelne uvolnil, col bylo pffcinou, ie v techto pffpadech
jednak pronikala kontinualnf mikrokvanta listerii do okolni tkane, jednak se ve vacku hromadil
zinetlivy exsudat z okoll. Vicky extirpovany po 4 a 7 dnech pobytu ve zvffeti, jejich obsah odpipeto_
van, pfezkousen mikroskopicky, kultivacne i co do obsahu bilkovin a pouiit k filtracnfmu pokusu.
Experimentovano celkem na 20 kralfcfch a 3 morcatech.
Vysledky pokusu lze zhruba rozde"lit do 3 skupin. Prva zahrnuje ty ojedinele pffpady, kdy
obsah kollodioveho vacku nekomunikoval s okolni tkanf. V techto pffpadech, byla reakce obsahu
se sulfosalicylovou kyselinou negativnf a listerie prakticky bez morfologickych zmen homogenne
v suspensi rozptylene. V druhe skupiny byla komunikace naprosto nepatrna, reakce obsahu se sulfo-
salicylovou kyselinou slabe positivnf, listerie zcasti morfologicky i tinkcne intaktnf, ale- shlukle
v masy. Mimo ne bylo vide"t inacne mnoistvf drobnych grampositivnfch granul. Vacky ze tfeti
skupiny, nesporne pod vlivem zivejsfho pfflivu exsudatu z rany (vyjimecne nalezeny v obsahu leuko-
cyty), obsahovaly velke mnozstvi bilkovin, mensf mnoistvf shluki listeriovych tel, zato vsak absolutnf
pfevahu drobnych grampositivnfch i gramlabilnfch granul z listeriovych tel. Kultivace z vacku
viech tff skupin prokazala listerii vzdy ve velkem mnozstvi.
Obsah vacku zejmena ze tfetf skupiny byl zfiltrovan pfes Schottuv filtr G5 a potom naockovin
jednak do glukosovych bujoniu, jednak vstffknut v mnoistvf 0,5 ml dozloutkovych vaktt 7 az 8den-
nfch kufecfch azArodka. V iadnem z techto pffpadtt neprokizan z filtritu touto metodikou rust
listerie. Kultivaci obsahu vacku zjistena visak ve vsech pffpadech listeria ve velkem mnozstvi.
Z techto pokusu lze soudit, ie kultura listerie v kolodiovych vaccich, podobne
jako ve svalu kralika nebo ve tkini kur"ecfho embrya, He piijde do kontaktu s te-
-,lesnymi tekutinami, podleha granulirnimu rozpadu. Tim vznikajf formy sice velmi
drobne, ale filtrem neprochazejfcf.
V 5 pfipadech jsme. pokus modifikovali tak, ze jsme zkusili filtrit nakoricen-
trovat centrifugaci na- s"vedske ultracentrifuze po dobu 30 min. za dosaieni maxima
30.000 o'britek/min. V techto pifpadech byla do bujonu resp. do kurecfho zarodku
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246A002800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
inokulovana. pouze tekutina spodnich vrstev centrifugacnfch rourek, ktere ovsem
neobsahovaly iadny viditelny sediment. V jedinem pr"ipade z techto peti centrifugat,
naockovany do iloutkoveho vaku kuieciho embrya, vedl po 4 dnech k vyvinu' -
typicke listerie, ktera usmrtila embryo generalisaci infekce. Tento cel'kem ui ne-
cekany vysledek zaznamenavame pr"edevsim kvali tiplnosti, nebof se nim nikdy
.pote jej nepodaiilo reprodukovat.
B. Pokusy o premenu kultury listeria monocytogenes na t. zv. L formu
V teto fade pokusa se zamerne pouiivalo cerstve isolovanych kmenu listeria
monocytogenes, protoie se opakovane prokizalo, ie k tvorbe L forem jsou nej-
vhodnejg"i stigmatisovane primokultury a nejmene vhodne kmeny dlouhou dobu
pasaiovane na neiivych kultivacnich padach. Nase dalsi prace skutecnost potvrdila.
Brzy se ukazalo, ie pfemena listerie z kmenu nami isolovanych adnatnich
listerios na typicke L formy je nesnadnym problemem. Jak je pfi teto praci beine,
bylo k prvym experimentam o premenu pouiito penicilinu.
Pracovali jsme beine znimou metodikou agaroveho ilabku (Dienes), do
nehoi byly nakapany ruzne koncentrace penicilinu 10, 50, 100, 500 j. penicilinu
v 1 ml). U vs"ech 12 nami zkousenych kmenu jsme dosih'li pouze ostre hranice
inhibicnf zony, ve ktere po 2 ai 7 dnech se zacaly objevovat spore droboucke ko-
lonie listerii, sloiene z dro'bnych kokovitych utvara, ale jinak nevykazujicizadne
typicke znaky L forem.
K dals"im pokusam jsme zkusili pouiit specificke protilitky ve forme hyper
Imunniho homologniho antilisterioveho sera (titr komplement fixacnich proti-
litek 1 : 512), inkorporovaneho v mnoistvi 10% do mekkeho iivneho agaru i te-
kute pady. Krome shlukovani bakterii v tekutem prostfedf jsme po pfeockovani
nepozorova-li formaci kolonii charakteru L.
Podle prace Wittlerove (9) ukazalo se i pr"idani glycinu do kultivacnich pad
faktorem podporujicim forinaci L kolonii u nekterych bakterii na pf. hemofila.
Zkusili jsme pro nags"e listeriove kmeny?i tuto metodu a to tak, ie jsme pfidavali
glycin v kvantu od 0,5-3% do mekkych agarovych pad s 10% konskeho sera,
na nei jsme naockovali tfi cerstve isolovane kmeny (6, 18, M.). Inkubovano anae-
robne, odcitavano denne po 7 dni; hodnoceno v naterech, barvenych gramem a tis-
kovymi preparaty barvenymi giemsou.
?V techto pf1padech byl t spech aspon castecny. V koloniich ze vsech tff kmenu
byla pravidelne pfi koncentraci glycinu 1-2 % zjisfovana tvorba vlaknitych forem,
mnohem delsich nei jak jsou pravidelne nachazeny v listeriovych koloniich R faze,
a ojedinele sferoidy, odpovidajici svymi rozmery i strukturou velkym kulatym te=
liskam L forem.
Presto vsak nelze fici, ie by kolonie obsahujici tyto dye abnormalni formy
listerie odpovidaly ve svem celku charakteristickym L koloniim bakterialnich
L. forem.
V posledni fade pokusa jsme se pokusi]i o kombinaci obou vliva, jei se zdaly
mit podle pr"edchazejicich pokusa alespon castecny podparny efekt na tvorbu ko-
lonii pfechodnych k L forme. .
Tyto pokusy se provade"ly tak, ke do piidy, sloieni: bujon z infuse z hovezich srdci s 1%
proteose peptonu 3 (Difco), s 1/z% NaC1, s 1,25-1,50% praskovaneho agaru a s 10% inaktivova-
neho konskeho sera, bylo inkorporovano 1 %, piip. 2 % glycinu. Do ilabku .uvedeneho stfedem
plotny nakapana kapka roztokiz penicilinu o 100 j./ml. Pudy opet kultivovany anaerobne. K po-
kusum pouiito kmenu 14, 18, 41.
Kolonie.rostouci mimo sterilni zonu penicilinove inhibice se sestavaly z dlou-
hych, pro glycin typickych forem. Uvnitf sterilni zony dochazelo. pfibliine 48 hodin
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246A002800280004-7
k pomalemu rustu drobnych kolonif, ktere obsahovaly dlouha vlikna a podstatite
vets"f mnoistvi kulatych telisek, nei jak bylo typicke pro -glycin samotny.
fast techto kolonil se pak jeste v dalsich dvou dnech vyvinula.ve formace
odpovidajici svou vnitfni strukturou zcela tomu, co popisuje Dienes jako B typ
L forem bakterialnich. Skladala se totii nyni ui z ojedinelych vlaken, ze str"edniho
kvanta vel'kych kulatych telisek a z velkeho mnozstvf kokobacilarnfch granul. Co
vsak? bylo zvlaste typicke pro tyto, ui zcela jasne L formy, byla jejich jakoby pe-
noviti struktura, vyvolani okrouhlymi prizdnymi prostory mezi vys"e popsanymi
urcitymi bakterialnimi formacemi. V dalsim sledu a to ai do 10 dni nastival spon-
.tinni, ale pozvolny zvrat v normalni listeriove kolonie.
Pfeockovinf techto kolonif na vy"si jejich pr"emeny v L formu na glycinovou
pudu nezabranilo tomuto zvratu ke kultivacnimu normilu. Preockovanf na, pe-
nicilinovou pudu vedlo bud k zastaveni mnoieni nebo k vyvinu mikrokolonii se-
stivajicfch.z kokovitych elementu. , .
. Tato posledni serie pokusu tedy ukazala, ie Ize kombinac! itcinku penicilinu
a glycinu na nektere listeriove kmeny dosahnout pomerne nesnadno tvorby ne-'
stabilnf, varianty L formy listerie, oznacovane jako B typ, ktera pfechazi spon-
tinne k normalnlmu rustu beinych bakterialnich _kolonif. Tato faze je tak rychle
pfechodna, ie nam prozatim nebylo moino ji podchytit k prohloubenemubbiologic-
~emu studiu, zejmena k over"enf, zda obsahuji bakterialnimi filtry prochizejfci
granulka ve zjistitelnem mnoistvf.
Diskuse
Vysledky teto nasi prate nedovoluji prozatim zcela jasnych a urcitych zave'ru.
a take je nepokladime "za ukoncene. Jsou pouze souhrnem pozorovani a'vysled'ku'
prate zamefene k vytcenemu cili. Nechceme-li, jak jsme ostatne ui uvedli, dedu-
kovat z jedineho experimentu, neprokazali jsme ai do teto doby existenci vets"fho
mnoistvi snadno filtrovatelnych forem listerie. Zato jsme si over"ili starou zkus"e=
nost, ie listerie snadno vytvar"i v kontaktu s iivou tkinf kokovitc''a caste velmi
drobne tvary, jejichi rozmery odhadujeme pfibliine jako u drobnych forem rickett-
sia del'kou pod 1 mi. Podle vs"eho'jsou tyto schopny (jako extremni forma varia
bility bakterialniho tela listerie) i intracelulirniho parasitismu a nesporne celkem
snadno dorustajf do beinych bakterialnich utvaru.' Pr"emena v L formu, ktera by
rovnei mohla o'bsahovat filtrovatelna a regenerate schopna granulka, je v zasade
moinou, ale celkem nesnadnou a jen v pfechodna fazi. Zda se nam, ie tato pozo-,
rovani vybfzeji alespoh k tomu, aby cell problematika variacni schopnosti listerie
byla dale a prohloubene studovana.
SOUHRN
Jako pffspevek k fe"senf problemu pr"estupu listeria monocytogenes placentarnf barierou pfi
listeriosach fetu byla studovana morfologicka variabilita tohoto mikroba v zivych tkanfch a na
kultivacnfch pudach hlavne smerem k tvorbe drobnych, pffpadne filtrovatelnych mnozeni schopnych.
cistic, event. L forem.
Nase pokusy prokazaly, ze v zivych tkanfch (v kralicfm svalu, kam byly listerie vpraveny spolu
s, lipoidnf adjuvaritni smesf podle Freunda, v kralicfm podkoif, kde byly umfsteny v kolodiovych
vaccfch a v kufecfch embryfch, ockovanych do iloutkoveho vaku-) se listerie nachazf vetsinou v drob-
nych kokovitych ai granularnfch formach, ktere mohou byt uloieny i intracelulaine, na pr. v plicnfch
histiocytech kralfka). Na kultivacnfch pudach tyto elementy snadno regenerujf v typicke listerie..
Nejdrobnejsf z nich jsou zhruba velikosti drobnych forem rickettsia burneti, jejich filtrabilitu se.
vsak nepodafilo spolehlive prokazat.
- Na umelfch- pudach byla studovana schopnost listerie'vytvar"et L formu. K pokusum pouzito
penicilinu, glycinu a homologni protilitky.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246A002800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Protilatka nem6la vlivu v tomto sm6ru. Penicilin sam vedl pouze ke vzniku velmi drobnych
kolonif, slozenych z drobnych koku. Glycin vyvolaval dlouhe vlaknit? formy a tvorbu necetnych
sferoidu, piip'ominajfcich velki kulata telfska bakterialnfch L forem. Teprve kombinacf obou posleze
jmenovanych vlivi se podafilo vyvolat kolonie, ktere svou strukturou i elementy je skladajfcfmi,
se naprosto lis"ily od bakterialnfch kolonif a jasne pi'?ipomfnaly L formu Dienesova typu B. Elementy
ti chto kolonil pfi dals"i inkubaci a po preockovani se pozvolna vracely v normalnf typicke listerie.
PE3IOME,
fOnbiTKa Ao6HTbCa JI tpopM Listeria monocytogenes
KaK B3HOC K penieHHio Bonpoca nepexoxcAeHHN Listeria monocytogenes 4epe3 nJlaueHTap-
Hbni 6apbep npH JIHCTepHo3ax (peTycoB, H3y4anacb,. B )KHBbIX TKaHHX H Ha nHTaTejibHbIX.
cpeAax, Mop4 oJIOrH'IeCKa5iBapHa6HJIbHOCTb 3TOr0 MHKp06a - rJIaBHbIM O6pa30M BOnpOC
0 C'nOCO6HOCTH 06pa30BaHHH HIM' MaJIeHbKHX, 6bITb MO)KeT cpHJIbTpa6HJibHbIX, COOcO6HhIX K pa3-
MHO)KeHH1O 4aCTHU, BO3MO)KHO JI (pOpM.
HaIIH OnbITbl noKa3aJIH, 4TO iB )KHBbIX TKaHSIX (B KpoJIH4beli mbimie, B KOTOpyI0 JIHcTepHH
BBOAHJIHCb BMeCTe c nHfOHAHOH aA'bIOBaHTHOn CMeCbIO n0 PpOHHA, B KpOJIH4beM cy6KyTaHe,
rAe 6bIJIH nOMeIIteHbl B KOJIOAHOBbiX Meiuo4Kax H iB KypHHbIX 3M6pHOHax,,HHOKyJIHpOBaHfiblX
B )KeJIT04HbIN McUIOK) JIHCTepHH HaXOAsTCA npeHMynleCTBeHHO B MaJIeHbKHX KOKKOBHCTbIX HJIH
Aaxce rpaHyJlapnbix tiopMax, KOTOpble Mory'r nOMeIUaTbCH H HHTpaIteJIJIyJlapHO (Ha np. B ne-
ro4Hblx rHCTHOUHTax Kp0JIHKa). Ha nHTaTejlbHblx cpeAax 3TH 3JIeMeHTbi Jierxo pereHepnpylOT,
npeBpaIUa9ICb B THHH1Hbie JIHCTepHH. Pa3eeep caMbix MaJIeHbKHX H3 HHX npH6JIH3HTeJIbH0 TBKON
we KaK y MaJIeHbKHX (4OpM Rickettsia burneti, HO HX (~ HJIbTpa6HJIbHOCTb He yJanoCb HaAe)KHO
AOKa3aTb.
Ha McAHyMax H3yVaJlacb cnOCO6HOCTb JIHCTepHH O6pa3oBaTb JI (popMy. UJiH OnbiTOB
ynoTpe6JisJIHCb neHHI(HJIJIHH, rJIHUHH H roMOJIOrH4ecxne npoTHBOTeiia.
ITpOTHBOTena B 3TOM OTHouIeHHH He OKa3aJIH BJIHHHH$I. OAHH neH$UHJIJIHH Bbl3bIBaJI o6pa-
3OBaHHe JlHinb MaJIeHbKHX KOJIOHHN, COCTORIUHX H3 McJIKHX KOKKOB; rJIHUHH - noaiBJIeHHe AJIHH-
HbIX BOJIOKHHCTbIX ()OpM H o6pa3OBaHHe HeMHoro4HCJIeHHSIX c(pepoH toB, HanOMHHaIOI1IHX
60JIbIHHe KpyrJlble Tenbga 6aKTepHiiHbIX JI ()OpM. TonbKO 4epe3 KOM6HHaUHIO 060HX Ha KOHeU
ynoMHHyTbix areHCOB yAaJIOCb Bbi3BaTb o6pa30BaHHe KOJIOHHN, KOTOpbie no cBOeli cTpyKType
H COCTaBHbIM 3JIeMeHTaM COBepiII HHO OTJIH4aJIHCb OT 6aKTepHicHbIX KOJIOHHH H HCHO HanO.MH-
HaJIH JI (jopMy B.THna Dienesa. 9neMeHTbl 3THX KOJIOHHci npH AaJlbHelinleii HHKy6aIHH H nocne
nepeHoca Ha nOAxoAHIUylo cpeAy Mc IJI HHO o6paTHO BpaUlanncb B HOpMaJlbHbie THnHgHble
JHCTepHNHbwe l opMbl.
1 r -
An Attempt to Attain L Forms of Listeria monocytogenes
To supplement the findings concerning the problem of penetration of the placental barrier
by Listeria monocytogenes in foetal listerioses the morphological variability of this microbe has been
studied in live tissues and on culture media. Our attention was centered on the production of
minute, or even filtrable particles capable of, propagation, eventually bacterial L forms.
Our experiments showed that in live tissues (a - in rabbit muscle whither Listeriae were
applied with a lipoid adjuvant mixture according to Freund; b - in -rabbit subcutaneous tissue
where Listeriae were deposited in collodion sacs; and c - in chick-embryo yolk-sacs) Listeriae are
usually found in minute coccoid or granular forms which can also be found intracellularly (e: g. in
rabbit lung histiocytes). These elements readily regenerate into typical Listeriae on culture media.
The minutest of them are approximately the size of Rickettsia burneti, but their filtrability has not
'been reliably ascertained.
The capacity of Listeriae to form L forms has been studied on culture media; penicillin, glycin,
and homologous antibodies were implemented in these experiments.
The antibodies remained without any effect; penicillin alone lead to the production of very
small colonies composed of minute cocci; glycin evoked the production of long filamentous forms
and some spheroids similar to large spheric bodies of bacterial L forms. Combined, the two latter
substances evoked the production of colonies which in theit structure and in the elements composing
the 'wholly differed from bacterial colonies and resempled the L form type B described by Dienes.
The elements of these colonies under further incubation and. subculture gradually regained the form of
typical Listeriae. '.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
LITERATURA
1. Hahnefeld, M.: Profylaxe 1954, L, 164. - 2. Gray, Ml. Chintamani, Singh, Thorp, Jr.: Pro-
ceedings 89-175, 163-169, 1955. - 3. Mencfkova: Cs. hygiena, epidemiologie, mikrobiologie,
imunologie 225, 1956. - 4. Patocka, Benda: cs. hygiena, epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
325, 1953. - 5. Seeliger, H.: Listeriose, Monografie, J. Ambr. Barth, 1955. - 6. Suchanova,
Mencfkova, Patocka, Benesova: Acta Medica Universitatis Carolinae 1956, Supl. - 7. Vacek, R.,
Benda, R.: Pediatrick6 listy 9, 107, 1954. - 8. Wenkebach, G.: Mikr. kongres I.fm, 1953, Vol. II.,
406, Nr. 669. - 9. Wittier, R. G.: G. Gen. Microb. I., 1024, 1951.
Text pod obrazky na kr"idove pfiloze
Obr. 1. 24 hod. kultura Listeria monocytogenes v bujonu (zvetieno 1000X ).
Obr. 2. Dlouhe formy Listeria monocytogenes po 48 hod. v glycinove pude.
Obr. 3. Ojedinela kulata teliska a dlouhe formy Listeria monocytogenes na pude" s glycinem
dzvetsenf 600X ).
? -Obr. 4. Kolonie L-formy Listerie monocytogenes na pude s glycinem a penicilinem (zvet3e-
ni 1000X ).
Obr. 5. Kolonie L-formy Listeria monocytogenes na pude" s glycinem a penicilinem (zvets"e=
of 1000X ). .
Obr. 6. Granularnf formy Listeria monocytogenes v plicnfch histiocytech kralfka.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Cs. epidemiologie,
mikrobiologie, imunologie
VI -3-1957
Ustav epidemiologie a mikrobiologie v Praze, fediltel prof. Dr K. Ra"ska
NALEZY LISTERIA MON.OCYTOGENES U HLODAVCU*)
? j i.1 SEEMAN
U listerios je epidemiologie nejmene probadanym usekem a na mnoho otazek
stale nedovedeme odpovedet. Celkovy obraz epidemiologie a epizootologie je velmi
pestry a podoba se v mnohem ostatnim anthropozoonosam. Zplzsob sir"eni listerios
s kolobehem v piirode je znacne ruznorody a vs"echny clanky infekcniho r"etezu
nejsou dosud znimy. Zejmena nezname vsechny zdroje infekce, zpusoby sir"eni
a pienosu na cloveka.
Rozs"ireni listerios u zviiat ma vyznam pro s"ifeni nakazy i pro pfenos. na
cloveka. Proto je epizootologie nedilnou soucasti epidemiologie.
Jednou ze zikladnich, stale nevyr"esenych otazek jsou biologi,cke pr"irodni
reservoary listerios. Jejich znalost je potr"ebna k sledovani puvodu a sifeni infekce
pfi ieseni epidemiologickych souvislosti.
Prve nalezy listerii u volne iijicich zvifat.pochazeji ze dvacatych let od Mur-
raye a spol. a od Pirieho, ktery je nalezl nihodne pr"i kontrolnim vysetfovani
v ramci hledani pienas"eclz moru u . jihoafrickych mysi Tatera Iobengulae. Mysi
zachizely za typickych priznaku septikopyemicke infekce. Dals"i ojedinele nalezy
potvrzuji rozs"ifeni listerios u polnich hlodavcu, jako mysi, kriliku, zajicu (Gud-
kova-Sacharov v SSSR, Levy v. USA). Je pozoruhodne, ie byly listerie pro-
kizany u krys pouze v jedinem pfipade v Brazilii (Machiavello). Naproti tomu
Olafson piedpokladi, ie krysy mohou byt pfirodnim reservoarem, podobne jako
je tomu u moru.
Rozsifeni listerios u velkych, volne 'zijicich zviiat neni ve vets"i mite pro-
badano. 'Pouze ojedinele providene_vysetfovini s positivnim nalezem listeriosy,'
na pfiklad u li"sky a srnci zvere (Thal - Svedsko), naznacujf, ie se mule vysky-
tovat u lesnich zviiat casteji, nei je znamo.
Prubeh nemoci a pathologickoanatomicky nalez u zviiat, zaslych listeriosou,
se prakticky shoduje s obrazem experimentalni irifekce u pokusnych a laborator-
nich zvi"rat. Onemocneni byva septikopyemickeho razu s postiienim jater, He
jsou granulomatosni loiiska s nekrotickymi centry, zvetseni sleziny a casto posti-
ieni,plic ssedobilymi uzliky. Nekdy byva postiieno i srdce, He byvaji drobne
nekrosy podo,bne infarktovym Ioiiskum.
% Material a 'metody
Ucelem na"seho vysetfeni bylo zjistit orientacne promoienost,zviiat listeriemi a patrat po
pilrodnich biologickych reservoarech.
Odchyt a odbery byly provade"ny v ruznych prirodnich lokalitach v gechach pfi terennich
expediclch Ustavu epidemiologie a mikrobiologie.
Provedli jsme vy"setreni celkem 2000 zvi"rat. Kultivacne jsme zpracovavali organy ruznych
volne zijicich zviiat, pfevaine polnich hlodavcu, ptaku synanthropnich a exoanthropnich i nekolika
velkych zvifat, dale ojedinele nekterych chovnych zvIfat. Serologicky jsme vy"setfovali chovna zvirata
a srdecni vyluhy nekterych volne "zijicich zvirat.
Kultivacni bakteriologicke vy"setiovani jsme provade"li z jater, sleziny a plic, piipadne i ze
stfeva. U nekterych drobnych zvifat jsme zpracovavali smes jater a sleziny. Organy jsme po roz-
melneni ockovali pfimo na krevni agar a Endovu pudu a pomnozovali v jatrovem bujonu s naslednym
vyockovanim na vyse uvedene pudy.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
? Piezkouseli jsme metodiku kultivace po ulozeni infekcniho materialu na dobu 2-4 i vice
tydnii v Iednici pii teplote 4- 40, ktera postacf ke slabemu pomnozeni listerif. Tfmto zpusobem se
zvysf zachytnost (Gray, Linzenmeier). Podaiilo se nam timto zpusobem v jednom pi?fpade" zachytit
Listerii monocytogenes. Organy hrabo"se rudeho (Clethrionomys glareolus), negativni v primo-
kultuie, byly ulozeny 6 tydnu v Iednici a po teto dobe vyrostla pii pomnozeni v jatrovem bujonu
Listeria v ciste kultuie.
VysIedky
Prr"ehled vysledku bakteriologickych vysetieni je vyjadr"en v tabulkach 1. a 2.
V tabulce 1. se uvadi pievaine vysetieni hjodavcu, v tabulce 2: vysledlcy 'vy-
"setreni ptaku. Celkem bylo kultivacne vysetieno 1300 zvir"at. Listerie monocyto-
genes isolovana ve tiech pripadech: prvn% kmen z hrabose rudeho (Clethrionomys
Voln6 lijici zviiata
ISO ace
Druh
Pocet
vy?etfenych
zvrat
Listeria
mono-
Cytogenes
Erysi-
p elothrix
rhusio-
e
paththiae
Sorex araneus - Rejsek obecny
Sorex minutus - Rejsek malt' _
152
0
0
Neomys fodiens - Rejsek vodnf
12
0
0
Crocidura - Bglozubka
5
. 0
0
Apodemus sylvaticus - My?ice kiovinna
1
1
Apodemus flavicollis - My?ice zlutohrdla
295
1
Mus musculus - My? dom> cf
78
0
0
Microtus arvalis - Hrabo? polni
130
0
0
Clethrionomys glareolus - Hrabo? rudy
85
1
0
Rattus norvegicus - Potkan
43
1
0
Arvicola terrestris - Hryzec vodni
6
0
0
Lupus europaeus - Zajfc
12
0
1
Sciurus vulgaris - Veverka
'24
0
0
Ondatra - Ondatra
3
0
0
Mustella nivalis - Lasioka
6
0
0
Erinaceuseuropaeus - Jezek zapadnf
3
0
0
Plecotus
Myotis Netopyr
Barbastella
85
0
0
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Ptaci
Isolace,
Druh
Pocet
vyletienych
zviiat
listeria
mono-
cytogenes
erysi-
pelothrix
rhusio-
pathiae
Parus major-- Sykora koz adra
-
2
Parus coeruleus - Sykora modfinka
53
-
-
Parus cristatus - Sykora parukaika
-
-
Passer domesticus - Vrabec domAci
65
-
2
Corvus frugilegus - Havran polni
70
-
-
Turdus musicus - Drozd evritala
2
-
1
Turdus merula - Kos Cerny
3
-
-
Emberiza citrinella - Strnad obecny
40
-
-
Phoenicurus ochruros - Rehek domaci
25
- -
-
Fringilla coelebs - P6nkava obecnfi
51
-
-i
Erithacus rubecula - iervenka obecny
12
-
-
Columba livia - Holub
18
-
-
Motacilla alba - Konipas bily
15
-
-
Sturnus vulgaris - 8pa6ek obecny
10
-
-
Sylvia - POnice
12
-
-
Carduelis spinus -_Ci1cek lesnl
1
-
1
Carduelis carduelis - Stehlik obecny
3
-
-
Delichon urbica - Jiricka
45
-
-
Hirundo rustica - Vlaltovka
62
-
-
Phylloscopus collybita - Budnicek menlfi
7
-
-
Certhia familiaris - ~oupylek dlouhoprsty
4
-
-
Troglodytes troglodytes - StI'lzllk obecny
3
-
-
Aegithalos caudatus - Mlynaiik dlouhoocasy
3
-
-
Dendrocapus major - Strakapud velky
1
-
-
Garulus glandarius - Sojka obecny
5
-
-
Phasianus colchicus - Bazant obecny
22
-
-
Regulus regulus - Krylicek obecny
5
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Tabulka 3. Piehled serologiclcych vy?etrenf na listeriosu metodou rourkov6 aglutinace.
Zvfre
PoSet vy#etfenych
PoSet piipadu
se zvyAenym titrem
(1 160-1 640)
KrAvy
255
18
Telata
70
1
Ovice
46
6
Kozy
11
3
Kralfci
17
2
Zajici
16
-
Kachny
90
5
Slepice
53
0
Husy
25
0
Srdeinl v$luhy rdzn~ch volnd 'Eijlclch zvll?at
110
0
glareolus) z jater ?i ze sleziny, druhy kmen. z jater potkana (Rattus norvegicus).
Tfetf kmen?listerie pochyzf. z jater mysice kfovinne (Apodemus sylvaticus).
Uvydfine na tomto miste i vysledky isolacf kinenu'Erysipelothrix rhusiopathiae,
ktere jsme nalezli v devfti pffpadech, z toho tfikrat u hlodavcu: u mys""ice kfovinne
(Apodemus sylvaticus) ze sleziny, u mygice zlutohrdle (Apodemus flavicollis) ze
.smesi organu, a u zajfce (Lepus europaeus) z plic. Zbyvajfcfch.gest kmenu jsme
isolovali z ptiku: dvakrat ze sykory konadry (Parus major) ze smesi jater a sleziny
.a dvakrat z vrabce domycfho (Passer domesticus) z jater a ze smesi organu. Dalsf
kmeny z drozda cvrcaly (Turdus musicus.) ze sleziny a z ci ka lesnfho (Carduelis
?spinus) z jater.
Isolovane kmeny Listerie monocytogenes jsme identifikovali morfologicky,
.kultivacne i biochemicky a ovefili si pathogenitu na bflych mygkach. Serologicky,
pffslugf v"echny typu 1 (Paterson).
Piipravili jsme kralicf diagnosticka sera. K immunisaci jsme pouzili antigenu,
vyrobenych ze standardnfch kmenu (Paterson) serologickych typu 1-4, ktere
.nam zaslal doc. Dr Seeliger z Bonnu.
Serologicky vygetfovynf jsme provydeli metodou rourkove aglutinace. Po-
uzivali jsme antigenu prripraveneho z kmenu dodanych fistavem prof. Dr Patocky.
Vygetfovali jsme pr"evyzne chovna zvffata, jako hovezf dobytek, ovce, kachny, slepi-
,ce a j. a ojedinele srdecnf vyluhy dro'bngch volne zijfcich zvifat. Celkem jsme serolo-
gicky vys"etiili sera 700 zvIfat. Piehled vysledku serdlogickych vys"etfeni je vy-
jydfen v tabulce 3.
?Zvys"eny titr hladiny protilatek jsme pozorovali u 35 zvl at. Jako hranice pfi
hodnocenf povazovyn minimylnf titr 1:320.
Diskuse
U vs"ech hlodavcu s positivnfm kultivacnfm nalezem byl pathologickoanato-
mick}r nylez normalnf. Z toho lze soudit, ze jde bud o zdrave nosice listerif, kteff
mohou pr"eny"set zarodky podo'bne jakb bacilonosici, nebo o chronickou formu
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
onemocneni, jaka byla u zviirat ui popsana. V tomto smyslu se shoduji nag"e nalezy
s Machiavellovyini, ktery isoloval rovnei u zdravych hlodavcu zarod'ky (divoke?
krysy v severni Brazilii ).
Podobna .pozorovani uvedli t6i Plummer a Byrne, ktefi nachytali v severni
Kanad6 lumiky (Lemmus trimucronatus a Lemmus groenlandicus). Po pfevozu,.
pfi nemi nastalo sniieni odolnosti?, onemocneli mnozi listeriosou. Autofi priedpo
kladaji u zvifat latentni bacilonosicstvi.
Abychom mohli s konecnou platnosti posoudit ilohu hlodavcu i jinych volne:
iijicich zvIiat, je zapotr"ebi dalgiho vygetrovani. Z dosavadnichpositivnich nalezu
je patrno, ie se mohou uplatnovat jako biologicky reservoir.
Pfi kolo'behu infekce v pfirode maji v epizoQtologii listerios vyznam jak pie-
nas"eci nakazy, tak i docasni hostitele: Dosavadni poznatky jsou i zde velmi kuse.
Kratochvilovi se podarilo isolovat listerie z kligtete (Ixodes ricinus). Gill pova
iuje striecka (Oestrus ovis), sidliciho v nose ovci, za moineho pr"enagece nakazy?
ale nepodal dukaz.
Nage ojedinele pokusy o isolaci listerii z kligiat (Ixodes sp.) byly negativni,,
stejne jako kultivace z ptako?trude'k (Crataerina, Ornithomyia, Stenepteryx). .
SOUHRN
Positivni nalezy listerii u hlodavcu, i kdyi pozorovane dosud v male mife, poukazuji na.
ilcast hlodavcu v epidemiologii a epizootologii listerios. Potvrzuji nazor, ie se hlodavci Gcastni kolo-.
behu nakazy v pfirode".
Popsana isolace Listeria monocytogenes u potkana (Rattus norvegicus) je nalezem. pozoru-
hodnym, a pokud je nam z dostupne literatury znamo, dosud nepozorovanym.
U ptaka synanthropnich a exoanthropnich jsme listerie nenalezli, takie Ize soudit, ze jim
nepfislusi v pfenosu nakazy valny vyznam:
? Nalezy povaiujeme za orientacni, protoze se jednalo o vys"etfovanI. zvifat z rl znych lokalit
v ramci terennich uprav Ustavu epidemiologie a mikrobiologie. V mistech vyskytu positivnich na-
lezunebyly pozorovany pfipady lidske listeriosy.
? V pfitomnosti se zamefujeme na hledani epidemiologickych souvislosti mezi vyskytem lidskycli
onemocneni a nalezy listerii u zvifat.
PE3IOME
06HapyxceHHe Listeria monocytogenes y rpbl3yHOB
I1OJ10}KHTejsbHb1e HaXOAKH JIHCTepHii y rpbl3yHOB, XOTH nOKa OHH Ha6J110ABJIHCb B He3Ha-
9NTeJIbHOH Mepe, nOKa3bIBaIOT Ha y4aCTHe rpbl3yHOB B 3r1HAeMHOJiorHH H 3nH300TOJIorHH
JIHCTepHO3OB. OHH nOATBep}KAaIOT MHeHHe, 4TO rpbl3yHbl, npHHHMaIOT y'IaCTHe. B II.HPKyJIHILHH
3TOFl HH(j)eKu,Htl B npnpoAe.
OnIHcaHHas H3OJIHAHH Listeria monocytogenes y cepON Kpb1CbI (Rattus norvegicus) HBJIHeTCF1
eAHHH'HOf HaXQAKOf1, H HaCKOJIbKO Ha!M H3BeCTHO H3 A,OCTyHIIOii JIHTepaTypbI, OHa Ha ApyroM
McCTe 17OKa He Ha6JI10AaJIaCb.
Y ITHU CHHBHTpOHHbIX H 3KCOaHTpOfHbMX AN JIHCTepHN He HausJIH, TaK 'ITO B03M0)KHO
nojlaraTb, 'ITO OHH He HMeK)T Ba)KHorO 3Ha'IeHHH B nepeHoce HH(j)eKHHH.
9TH HBXOAKH MbI C'IHTaeM opHeHTHpOBO'IHbIM, TaK KaK Aejio KacaisOcb HccJIeAOBaHHii
)KHBOTHbIX H3 pa3HbIX pafOHOB npH pa6oTe B Teppene, npOBoAHM01i 14HCTHTyTOM 311HAeMHOJ1O-
rHH H MHKpO6HOJI0rHH. B MecTax nOJ10)KHTeJIbHbIX HaXOJIOK cJly'1aH 'JeJIOBe'IeCKoro JIHCTepHO3a
He Ha6JI1oJ aJIHcb.
B HaCTOHH.Iee BpeMH MbI HaMepCHbl HCKaTb anHJIeMHOJ1orH'IeCKHe 0B153H MCNCAy paCnpOCT
paHeHHeM 3a6OJIeBaHHiI y JIK),I(ef H HaXOAKaMH JIHCTepHf y )KHBOTHbIX.
SUMMARY
Findings of Listeria monocytogenes in Rodents
Positive findings of Listeriae in rodents, also when observed rarely as yet, may refer to the
participation of rodents in the epidemiology and epizootology of listerioses. They confirm the'-Giew
that the rodents participate in the infection's circulus in the nature.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
The described isolation of Listeria monocytogenes in Rattus norvegicus represents an 'interest-
ing and, as far as we know from the literature-we have at our disposal, hitherto not observed finding.
No Listeriae were found in synanthrope and exoanthrope birds', so that we may conclude that
they have no much importance in the transmission of the infection.
Our findings have to be observed as good for orientation only, because we investigated animals
from different localities within special terrain expeditions of the Institute of Epidemiology and
Microbiology. No cases of human listeriosis were observed in the vicinity of positive findings.
Our present intention is to search for epidemiologic connections between the occurrence of
human infections and between findings of Listeriae in animals.
LITERATURA
1. Geurden, L. M. G.: Ann. Soc. belge Med. trop. XXXIV, 6, 901, 1954. - 2, Gill, D. A.:
Veter. J. 87, 60, 1931, Austral. Veter. J. 13, 46, 1937. - 3. Gray, M. L.,. Stafseth, D. V. M., Thorp,
.T.: J. Amer. Veter. Ass. CXVIII, 242, 1951. - 4. Gray, M. L., Stockton, J. J., Carpenter, W. S.:
J. Amer. vet. Ass., Vol. 124, 102, 1954. - 5. Gudkova, E. J., Sacharov, P. P.: Z. ex-per. biol.
Med. 22, 54, 1946. - 6. Jensen, R., Mackey, D. R.: J. Amer. Veter. Ass. 114, 420, 1949. - 7.
Kratochvil, N. I.: 'Gur. mikrob., epidemic]. a imunol. 11, 60, 1953. - 8. Levy, M. L.: Veter. J. 104,
310, 1948. - 9. Machiavello, A.: Arqu: de Hyg. 12, 105, 1942. - 10. Murray, E. G. D., Webb,
R. A., Swann, M. B. R.: Jour. Pathol. a Bacter. 29, 407, 1926. - 11. Oedegard, B., Grelland, R.,
Henriksen, S. D.: Acta med. scand. 142, 231, 1952. - 12. Olafson, P.: Cornell Vet. 30, 141, 1940.
13. Paterson, J. St.: J. Pathol. a Bacter. 48, 25, 1939; ibidem 51, 427; 1940. - 14. Patocka, F.,
Benda, R., Starka, J.: Cs. Hygiena, epidemiologie, mikrobiologie 2, 5, 325, 1953. - 15. Plummer,
P. J. G., Byrne, J L.: Canad. J. Comp. Med. a Vet. Sci. 14, 214. 1950. - 16. Pirie, J.
If. H.: Publ. S. Afr. Inst. Med. Res. 3, 163, 1927. - 17, Potel, J. a) Zbl. Bakter. I. Orig.
156, 490, 1951, b) Wiss. Zschr. d. Martin-Luther Univ.. Halle a. S. III, 341, 1953, c) Zschr.
f. ges. Hyg. 2, 3, 1956, d) Das Dtsch. Gesundheitswesen 92, 1954. - 18. Seeliger, H.:
a) Listeriose, J. A. Barth Verlag, Leipzig, 1955. b) Dtsch. med. Wschr. 587, 1952. c) Z. Hyg. 139,
389, 1954. d) Z. Hyg. 141,15 et 110, 1955..- 19. Webb, R. A.: Lancet, II, 5, 1943.
145
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Cs. eppidemiologie,
mikrobiologie, imunologie
VI -3-1957
Ustav epidemiologie a mikrobiologie, feditel prof. MUDr K. Ra9ka
-EXPERIMENTALNI INFEKCE KURA DOMACIHO'
(GALLUS GALLUS DOMESTICUS) C. BURNETI
O. SOBESLAVSKf
Nasi i zahraniene autofi,. zabyvajece se problematikou serene a kolobehu Q ho-
reeky, zmii uje se v nekterych svych pracech o vyskytu,teto rickettsiosy mezi divoce
iijecemi i domacemi chovnymi ptiky.-
Babudieri, Sussi-Valli a Moscovici isolovali v roce 1951 R. burneti z holuba
a vyvolali experimentalne infekci u vrabclz a kanira (1, 2, 3).
Z nasich autoru to byli Raska, Syrueek a spol., kter"e v roce 1954 a 1955 zjistili
serologicky positivni'nalezy u nejruznejsech druhu-synanthropnech, eusynanthrop-
nich a exoanthropnech ptiku, iijecich v ohnisku Q rickettsiosy (4, 5). V souvislosti
s temito nalezy vyvolali potom experimentilne Q rickettsiosu u kura domaceho
(Gallus gallus domesticus) a prokizali persistence puvodce nakazy v jeho or-
ganech (6).
Stoker oznamil koncem roku 1955, e take prokazal v oblasti s vyskytem
Q rickettsiosy positivni serologicke nalezy u ptaklz (7).
Z uvedenych pIIkladu je zfejme, ie ptaci, prave tak jako mnoho jinych druhu
iivoeichtz,.jsou vuei infekci C. burneti vice ei mene vnemave a ie mohou Q rickett-
siosou onemocnet. Avsak nezodpovedena a doposud otevfena zustivi otizka, do
jake miry a 'za jakych okolnoste se mohou stat zdrojem a reservoary teto nakazy
a do jake miry se mohou uplatnit pfi jejim kolobehu a sifeni.
V pfedkladane prici jsme se proto snaiili pfispet k fesene teto otazky mode-
lovgm pokusem - experimentalni infekci kura domaciho C. burneti. Vyteene dilee
ukoly mely pfedevsem objasnit dobu persistence C.'burneti v organech infikovanych
slepic, dobu vylucovine rickettsia trusem techto zvir"at a koneene potvrdit p"red-
poklidanou moinost transovariilniho pfenosu rickettsia u nich.
METODIKA
Pet slepic beineho chovu, druhu >vlaiskae, bylo po predchozim negativnim prukazu protil#tek
proti Q antigenu (Henzerling), infikovano emulse loutkoveho vaku kuieciho z#rodku, v kterem
byl pomnozen kmen C. burneti 1894, isolovany v roce 1954 z hlodavice Clethrionomys glareolus.
Infekce jednotlivych slepic byla provedena takto:
Slepice C. 1 0,1% emulse 1 ml s. C.
slepice C. 2 0,1% emulse 1 ml s. C.
slepice C. 3 0,1% emulse 1 ml i. p.
slepice Z. 4? 0,1% emulse 1 ml i. nas.
slepice Z. 5 0,1% emulse 1 ml i. nas.
Infikovane slepice byly umisteny odde"lene v klecich a dlouhodobe pozorovany. Jejich trus
a krev byly periodicky vys"etiovany na piitomnost rickettsia a zaroven byl zjisfovan titr specifickych
protilatek v jejich seru.
Krev byla ziskavina punkcI kiidelni zily, trus byl sterilne odebiran do Petriho misky. Tento
material, pokud nebyl ku'ltivacne zpracovavan ihned, byl uchovivan v mrazirne pie -150 C nejdele
14-21 dni. .
Krev byla inokulovana vzdy dvema moreatum v mnoistvi 2 ml i. p. Trus byl suspendov#n
ve fysiologickem roztoku pH 7,2. a pripravena'suspense byl,a centrifugovana pH nizkych otackach
146 ,
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
(1,500 of/min.) po dobu 10 minut. Supernatant byl potom odd6len od sedimentu a injikovin taktei
dvema morcatum subkutanne v mnoistvi 2 ml.
Casto se nam stavalo, ie morcata, kterym byla injikovana suspense trusu, hynula druhy nebo
tfeti den po inokulaci infekci zpusobenou B proteus. Proto jsme k inokulu pi?idavali polyvalentni
antiproteove serum.
Infikovana morcata byla umistena odde"lene po dvou do sklenenych valcit a byla jim pravi-
delne meiena telesna teplota.
Za 21-30 dni po infekci byla morcata exsanguinovina a v jejich seru zjis?fovan titr specifickych
protilatek proti antigenu C. burneti. K prukazu techto protilatek se pouiila komplement-fixacnf
reakce. V nekolika piipadech, kdy nam antikomplementarni vlastnosti ser zabranily vysetfit je timto
zpusobem, bylo uzito reakce mikroaglutinacni.
Antigen byl pfipraven z kmene Henzerling metodikou popsanou Siegertem, Simrockem
a spol. (8) a do komplement-fixacnf reakce byl piidavan v optimalnim iedeni zjistenem s"achovni-
covou titraci.
Jako kontroly specificity protilatek bylo v komplement-fixacnf reakci uiito antigenu piiprave-
neho z R. prowazeki.
Mikroaglutinace byla provadeena s koncentrovanym antigenem (kmen Henzerling).
Jako zdroj komplementu pro komplement-fixacnf rea'kci pouiili jsme neinaktivniho mor-
6ec1ho sera v mnoistvi 1,5 ai 2 jednotky;komplementu. Tyto byly urceny titraci stoupajiciho iedeni
neinaktivovaneho morceciho sera smichaneho s pracovnim iede"nim antigenu. Nejvyssi ied6ni mor6e-
c1ho komplementu, ktere zpusobilo totalni haemolysu 3% erythrocytarni sensibilisovane suspense
(berani), bylo povaz"ovano za jednu jednotku komplementu.
K sensibilisaci beranich erythrocyte bylo uiito dvou jednotek haemolytickeho amboceptoru.
K vysetr"ovangm inaktivovanym serum (560 C po 30 minut) fed6n9m od 1 : 4 do 1 : 64 byly
piid#ny 1,5 ai 2 jednotky komplementu, dale pracbvnt iede"ni antigenu a po 45 min. inkubace
've vodni lazni pfi 370 C 3% haemolyticky system. Po bpetovne 30minutove inkubaci ve vodni lazni
(370 C) byl hodnocen stupeii zabrany haemolysy. Za positivni byla povaiovana to sera, kteri roz-
ied6ni od 1 : 16 a vyse zpusobila totalni zabranu haemolysy.
,Pokusy byly provad6ny ve sklenenych zkumavkich o prumeru 8 mm, iedidlem pro vsechny re-
agencie byl 0,9% fysiologicky roztok a objemovou pracovni jednotkou pro antigen a fed6ne serum
bylo mnoistvi 0,1 ml, pro komplement a haemolyticky system 0,2 ml.
K mikroaglutinai`nim testum byla sera ied6na stejnym zpusobem jako pfi reakci komple-
ment-fixacnf. K nafede"nym serum, nanesenym bakteriologickou klickou (prumer 6 mm) na podloini
sklicko bylo piidanb stejne mnoistvi koncentrovaneho antigenu a spolu dobie promiseno. Po 24 hod.
inkubaci ve vlhke komurce pii 370 C jsme kapky na sklickich fixovali methylalkoholem a obarvili
vroucim roztokem Giemsova barviva. Obarvene kapky byly prohliieny imersnim objektivem mikro-
skopu a positivita sera byla hodnocena podle mnoistvi a velikosti shluku rickettsia. Specificita aghiti-
naci byla oveiovana v kontrolni kapce (antigen + fys. roztok nebo- standardnt negativni serum).
K druhe casti pokusu, k zjistovanf moinosti transovarialniho pienosu C. burneti bylo uiite
dvourocnich slepic druhu Rhode Island. Po piedchozim negativnim serologickem vysetr"eni na Q
rickettsiosu byla zviiata infikovana 1 ml 1% emulse iloutkoveho vaku kuieciho embrya, v nemi
byl pomnoien kmen C. burneti 1899, isolovany v r. 1954 z hlodavice Rattus norvegicus.
Od infikovanych slepic, iijicich ve spolecnerri vybehu se serologicky negativnim kohoutem,
byla odebirana sneseni vejce, inkubovana pfi 34-360 % v lihni, pravidelne denne prohliiena
a zjis"fovana fertilita a stay vyvijejicich se zarodku.
Material ziskany z techto zarodku i vylihnutych kuiat byl nejd"rive vy"setien mikroskopicky
na pfitomnost rickettsia, potom emulgovan ve fysiologickem roztoku pH 7,2 a injikbvan v mnoistvi
2 ml, vidy dvema serologicky negativnim morcatum vaiicim pribliine 250 g. Za kriterium pritom-'
.nosti rickettsia v inokulovanem materialu jsme povazovali signifikantne zvysene hla?diny specifickych
protilatek a teploty (400 C) infikovanych morcat.
DOSA2ENEVYSLEDKY
V dfivejsich pokusech bylo, Syruckem (6) zjigteno, ie Q rickettsiosa probiha
u slepic inaparentne. Vysledky piedkladane prace tuto s'kutecnost potvrzuji. Ope-
tovne jsme si overili, ie nelze vymezit jeden symptom (na pr. zmenu v chovani,
pok'les vahy, nechutenstvi, zvysenou telesnou teplotu a pod.), ktery by zretelne
dopre.vazel experimentalni Q rickettsiosu u slepic.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246A002800280004-7
Tabulka 1. Pfitomnost rickettsif v krvi a trusu infikovanych slepic zji?tovana v tydennfch
intervalech.
Rickettsiemia
C. burneti isolovana
Slepice 6is1o
po infekci
z trusu po infekci
ve dnech
ode dne
do dne
1
86
14.
42
bk
ta
g
nn
su
u
2
14
42
Zpi b
jnfekc
nfekc
e
antra perit.
3
14
49
4
-
14
42
i
-
ntra nas.
5
-
14
35
Vysledky dosaiene v otazce rickettsiemie a dlouhodobeho vylucovani puvodce
nakazy trusem kura domiciho ukazuje tabulka 1. Piamerna doba vylucovani
rickettsia trusem slepic je od 14. do 42. dne po infekci.
Isolovat puvodce nakazy z kr.ve pokusnych zvir"at se nam podafilo jen v jed-
nom pr"ipade. Tato krev vs"ak byla odebrana za podminek, ktere se lisily od pod-
minek odberu predchozich.
82. den po infekci jsme zaca'li pozorovat u slepice c. 1 pokles telesne vahy, ne-
chutenstvi, celkovou ochablost a'netecnost v chovani. Slepice potom za stale se _ .
zhorsujiciho stavu za 14 dnu uhynula. Pri pitve 'byl zjis""ten metastasujici 'tumor
intestini crassi. K informaci uvadime, ie positivni isolacni pokus byl z krve ode-
brane 10 dni pried uhynutim, , e' k prokizane rickettsiemii tedy do.slo za 44 dnu
po posledni positivni isolaci z trusu a ie jsme ze vsech vypitvanych organu iso-
lovali C. burneti (jatra, slezina, ledvina, place, vajecnik, strevo, dien kostni a na-
dorove masy).
Uvedene nalezy nas vedly k predpokladu, ie u slepice c. 1 doss"lo vlivem inter-
kurentni choroby k aktivaci latentni infekce a v dusledku toho k masivnimu
pomnoieni rickettsia a k vysevu do krevniho obehu.
Abychom si tento piedpoklad ovei?ili, snaiili jsme se vyvolat rickettsiemii,
resp. opetovne vylucovani rickettsia trusem u dvou z peti do pokusu vzatych slepic
podivanim celkoveho mnoisty 250 mg Cortisonu v petidennich divkach 5 X 50
mg). Dye zbyvajici slepice slou2ily jako kontrola (Cortison nedostaly).
c tvrty den po prvni injekci Cortisonu objevil se u slepic prujem. Od tohoto
dne jsme po dobn 3 tydnu 4krit vys"etrovali krev a trus na prfftomnost rickettsia,
avsak vysledek vs"ech isolaci byl negativni. Tento pokus povaiujeme ovsem jen
za hrube orientacni a uvadime jej jen pro uplnost.
V otazce dlouhodobeho pieiivani rickettsia v organech nemocnych zvIfat
bylo. zjisteno, ie rickettsie je mozno prokaza't jes"te za pet mesicd po infekci.
Vysledky periodickeho serologickeho vysetfovani pokusnych slepic ukazaly, .
ie komplement-fixacni 'latky se zacinaly tvoiit zacatkem 3. tydne poi infekci; ie
dosahly nizkych tits (maximilni titr byl 1 : 16) a ie 40. den jig hladina proti-
latek vymizela.
. . Vysledky druhe casti pokusu, v nii byla zjisfovana moznost pienosu CC. burneti
vejci experimentilne infikovanych slepic, znizornuje tabulka 2. Z ni je patrno,
2e infikovane slepice snesly v rozmezi 19-42 dnu celkem 13 oplozenych vajec.
Z. tohoto poctu podar"ilo, se isolovat C. burneti ze iloutkoveho vaku vyvijejiciho
se kufeciho embrya celkem v s"esti pripadech.
148
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246A002800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80TOO246AO02800280004-7
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80TOO246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
-IX
Ell
Obr. 5,
\ f r
Obr. 6.
J. Vosta
ONDATRA PIZMOVA RESERVOAREM LEPTOSPIR V OSR
Obr. 1. Leptospiry na postibienemrezu ledvinami ondatry (Dobellova metoda, 1200X )
Foto J. Vosta ,
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
EXPERIMENTALNI INFEKCE MYSKY MICROMYS MINUTUS VIRUSEM S. KLISTOVE
ENCEFALITIDY
Obr. 1. Zmnoieni endothelialnich bunek a pericytu mozkovych cev u Micromys minutus.
Haematoxylin-eosin, 100X.
Obr. 2. Perivaskularni infiltrat lymfocytu a plasmatocytu v mozku. Haematoxylin-eosin, 40O X
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Obr. 3. Zapalovy infiltrat a destrukce mozkove hmoty. Haematoxylineosin, 400X.
Obr. 4. Zapalovy infiltrat ve spojeni s poskozenou kapilarou. Haematoxylin-eosin, 400X.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Slepice
Isolace
Mslo
Inokulovany material
C. burneti
Poznamka
z inok. mat.
slezina a jatra
Vejce
zloutkovy vak
a) vylihnutych kui?at
b) kuiecich embryi
snesen6
mikro-
mikro-
5.
po infekci
stmt
skop.
start
skop.
ve dnech
nalez
ve dnech
nalez
za
riokettsii
rickettsia
1
21dni
18
-
+
2
29 dni
55 a)
-
+
3
31 dni
14
-
-
4
37 dni
18
-
-
5
38 dni
14
-
-
+
1
19 dni
14
-
14 b)
-
+
2
20 dni
14
-
14 b)
-
+
paresy
3
22 dni
2 a)
-
+
dolnich
kon6etin
4
29 dni
16
-
-
2
20. den vy-
5
36 dni
20
-
+
voje embryo
uhynulo
6
37 dni
14
+
+
7
38 dni
48 a)
- ?
-
kuie s nedo-
8
42 dni
3 a)
-
+
state5nym
I
vyvojem.
Ve tech pripadech byl pokus o isolaci negativni.
Z parenchymatosnich organu vyvijejicich se embryi zdarila se isolate rickettsia
ve dvou piipadech a v organech vylihnutych kuiat, ponechanych na iivu za nor-
maanich podminek dva ai padesit pet dnu, byla pratomnost zjistena ve tiech
piapadech.
Jeden pokus o isolaci v teto skupine byl negativni.
Dye vylihnuta kurata s positivni isola-ca C. burneti jevila znimky menecen-
nosti oproti kur"a'tum, ktera se vylihla z vajec normalnic'h slepic. Jednalo,se o paresy
koncetin a celkovy opoideny a nedokonaly vyvoj.
Ve sve experimentalni praci jsme se snaiili objasnit ulohu kura domaciho
(Gallus gallus domesticus) v procesu gareni Q rickettsiosy.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Dosaiene vysled'ky ukazaly, ie kur domad je vuci, infekci Coxiella burneti
vnlmavy. Onemocneni probiha inaparentne a C. burneti preilva diouhou dobu
v organech infikovanych slepic.
Zejmena je pozoruhodne dlouhodobe vylucovani puvodce nakazy trusem
a jeho pienos transovarialni cestou.
Je znamo, ie C. burneti je znacne odolna vfi6i nepriznivym zevnlm vlivum,
a ie se mule v suchem prostred! (na pr. prach -a pod.) udriet dlouhy as pine
virulentnl.
Je tedy dobr"e moine "sir"en! nakazy i zaschlym trusem infikovanych slepic.
Prukaz rickettsil. ve vejcIch infikovanych slepic ukazuje na dais! clanek prenosu
Q rickettsiosy.
Jsme si ovsem vedomi, ie masivni infe'kcni davka, ktere bylo v pokusech uiito,
neodpovlda pine prirozenym podminkam. Rovnei pocet provedenych pokusu je
dosud nedostatecny. Prfedkladame proto toto sdeleni jen jako prvou cast vv.sledku
zlskanych pia vyzkumu I lohy kura dbmaclho v epidemio,logii a epizootologii
Q rickettsiosy. .
SOUHRN
Autor se pokusil pomoci experimentalni infekce kura domaciho prokazat jeho ulohu v epide-
miologii a epizootologii Q rickettsiosy.
V prve casti pokusu byla zjistovana u slepic doba persistence C. burneti v jejich organech
a doba vylucovani rickettsia trusem techto zvifat.
Vysledky pokusu ukazaly, ze Q rickettsiosa probiha u experimentalne infikovanych slepic
bez klinickych symptoms a ie rickettsie byly trusem vyluc"ovany prumerne od 14. do 42. dne po
infekci.
Z krve pokusnych zvIiat se podai?ilo isolovat C. burneti jen v jednom piIpade a to u slepice,
ktera behem pokusu onemocnela metastasujicim nadorem tlusteho stfeva.
Dale bylo zjisteno, ze p{vodce.nakazy pieziva v organech po dobu peti mesicu po experimen-
talni infekci.
Vysledky serologickeho vysetieni ukazaly, ie komplement fixacni protilatky se zacaly tvo it
zacatkem tietiho tydne po infekci a ze dosahly jen nizkych titre. l?tyricaty den po infekci nebylo
je uz moano v seru prokazat.
V druhe casti teto price byl proveden pokus o isolaci C. burneti z tfinacti oplozenych vajec
snesenych slepicemi v dobe od 19. do 42. dne po experimentalni infekci.
Z'tohoto poctu podarilb se isolovat C. burneti ze,zloutkovych vaiku vyvijejicich se kurecich
zarodku celkem v sesti pripadech. Tnkrat byl pokus o isolaci negativni.
Z parenchymatosnich organu (slezina, jatra) embryi se zdarila isolace ve dvou piipadech.
V organech ctyi vylihnutych kui?at, nechanych na,zivu od 2 do 55 dne, byla pritomnost
rickettsia zjistena ve trech pripadech. Jeden pokus o isolaci byl negativni.
Tim autor prokazal v pokusnych podminkach transovarialni prenos C. burneti u slepic.
V zaveru autor diskutuje o dusledcich teto moznosti v kolobehu Q rickettsiosy v pfirode".
PE3IOME
9KCnepHMeHTaJlbHasi HH4IeKI],119 Kyp (Gallus gallus domesticus) R. burneti
ABTOp nonbiTaJICH AOKa3aTb npH HOMOII),H 3KCnepHMeHTaJIbHOi HH(DeKB,HH Kyp ponb Kyp
B 3nHAeMHOJIOrHgeCKOM H 3nI300TOJIOrwwIeCKOM npoueccax KY pHKKeTTCH03a.
B nepBON YaCTH OnbiTa yCTaHaBJIHBanoCb BpeMH nep3HCTeHI(HH C. burnetilB opraHaX Kyp
H BPPM$I BbIAeJ]eHHSI pHKKeTTCHfi C HX rOMeTOM. Pe3yJIbTaTbI onbITa nOKa3aJIH, TO KY pHKKeT-
TCH03 npoTeKaeT y 3KcnepHMeHTaJIbHO 3apa*eHHbIX Kyp 6e3 KJIHHHieCKHX npH3HaKOB H 'ITO .
pHKKeTTCHH BbiAeJIBJIHCb C uoMeTOM IB cpeAHeM C 14-bix no 42-hie CyTKH nocne HH()eKH,HH.
H3 KPOBH HOAOnbITHb]X HTHIJ yaanoCb H30JIHpOBaTb C. burneti JIHHIb B' OAHOM cJiyvae,
If 3T0 CJIyYHJIOCb Y Kypngbl, KOTOpaa 3a6onena Bo BpeMB onbiTa MeTaCTa3HpyK)IUHM onyxwieM
TOJICTOII KHIHKH.
Ranee 6b]JIo yCTaHOBneHO, 4TO B036yAHTeJIb HH(j)eKgHH QOXpaHAeTCH B opraHax glepea
rSITI, MecliI eB nocne 3KCnepHMeHTanbHoi IIHq)eKIjHH.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Pe3yJIbTaTbl cepoJlorl'iecxoro HccJleAOBaHHA nOKa3aJIH, qTO npOT1tBOTeJIa CBB3bIBaIOIUHe:
KOMHJIeMCHT HagaJln o6pa3oBaTbcsl C HagaJla TpeTbec HeAeJIH nocdie 3apaxcean51 H'iTO OHH
AOCTHrJIH JIHIIlb HH31CHX THTp0B. B 40-ON .AeHb nocjie HH(j)eKItHH y)Ke HeJlb3sl 6blJIo AOKa3aTb HX
HaJIHHHe B CbIBOpOTKe.
Bo BTOPOA gacTH 3T013 pa60Tbl 6bIJla c tejlana nOnb1TKa H30JIHpOBaTb C. burneti H3 13
OnJIoAwTBopeHHblx HHl.t, CHeceHHbIX KypaMH B nepnog'c 19-bix no 42-oe CyTKil nocjie 3KCnepn-
MCHTaJIbHO}i HH(})eKI[HH.
H3 3TOr0 'lHCJIa yAaJiOCb BbiAejlnTb C. burneti H3 )KeJITOgHbIX MeuIIKOB pa3BHBaIOIIUIXC3f
KypHHbIX' 3M6pHOHOB iB 06H[eM B IDeCTH cJiygaax. TpH pa3a 6bIJla H30J1J9HHOHHa5i nonbiTKa He-
raTHBH0H.
143 napeHXHMaT03HbIX opraHOB 3M6pnoHOB (ceJle36HKa, negeHKa) n30JI51UH51 y,gaJiacb
AM pa3a.
B opraHax geTbipex gbInJIHT, OCTaBJIeHHbIx npn )KH3HH B npeae.lax OT ,ABYx ,AO 55 CyTOK,
HaJIHrHe pHKKeTTCHi6 6blJIO o6Hapy)KeHO B Tpex c. y4aBx. OAHa H30JIIIQHOHHaH nonbJTKa 6blJIa
OTpHltaTCJIbHa.
3THM aBTOp AOKa3aJI B 3KCHCptMeHTaJIbHb1X yCJIOBHSIX TpaHCO!BapHaJlbHyIO nepe,Aany
C. burneti y Kyp.
3aKJIIOgHTeJlbHaH aHCKYCCIifq nOCBButeHa nocneacTBHHM 3TOff B03MO)KHOCTH AJIH 1[np-:
KYJINH,HH Ky JlnxopaAKH B npHpoae.
SAMMARY
Experimental Infection of the Domestic Fowl (Gallus gallus domesticus) with Rickettsia burneti
The author tried to prove the role of the domestic fowl in the epidemical and epizootical process
of Q rickettsiosis with help of experimental infection.
In the first part of the experiment the period of persistence of Coxiella burneti was investi-
gated in organs of the fowl, and the period of excretion of rickettsiae through their faeces.
The results of the experiment have shown that Q rickettsiosis in experimentally infected hens
passes without clinical symptoms and that rickettsiae are excreted through faeces on an average since
the 14th to the 42nd day after infection.
The isolation of C. burneti from blood succeeded in one casy only, namely in a hen which fell
ill with metastizing tumour of the colon during the experiment.
Further, it was found that the agent persists in organs during the first five months following
the experimental infection.
The results of serologic investigations have shown that the antibodies fixing the complement
have been formed at first on the beginning of the third week after infection and that they reached
only low titres. On the fourtieth day after infection they could not be proved in the serum.
In the second part of our experiment we tried to isolate C. burnet'i from thirteen fertil eggs laid
by hens during a period from the 19th to the 42nd day after experimental infection.
Out of this number Rickettsia burneti was isolated from egg yolks of developing chicken
embryo altogether in six cases. The attempt for isolation was threetimes negative.
The isolation from parenchymatous organs (spleen, liver) succeeded in two cases.
The presence of rickettsiae was proved in three from four borne chicken left alive from 2 to
55 days; one attempt for isolation was negative.
By this, the author has proved a transovarial transmission of C. burneti in hens under experi-
mental conditions.
Finally, the author is discussing the consequences of such a possibility for the circulus of
Q rickettsiosis in the nature.
LITERATURA
1. Advance in the Control of Zoonoses, WHO Monograph series, No 19, Geneva 1953. -
2. Babudieri, B., Moscovici, C.: Nature London, 1, 195, 1952. - 3. Babudieri, B., Suzzi-Valli, E.:
R. C. 1st sup. San. 14, 430, 1951. - 4. Raska, K., Syrucek, L.: Sbornik prat. konference o ohnisko-
vych nakazach, Bratislava, 1945 (v tisku). - 5. Syrucek, L., Raska, K.: Bull. WId. Hlth Org. 1956,
15, 329-337. - 6. Syrucek, L.: Cs. epidemiologie, mikrobiologie, immunologic 4, 196, 1955. -
7. Stoker, M. G. P.: Pisemne sde"leni 1955.'- 8. Siegert, R. et all.: Zbl. Bakter. Orig. 157, 309, 1951.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Cs. epidemiologie,
mikrobiologie, imunologie
VI-3-1957
- Ustav epidemiologie a mikrobiologie v Praze, ieditel prof. MUDr Karel Raika
VYSKYT ORNITHOSY A SALMONEL'LOSY U RACKA
CHECHTAVEHO (LARUS RIDIBUNDUS L.)
1. epidemiologicka vygetrovani*)
VLADIMIR ?t`ER' a JURAJ STRAUSS
V epidemiologii nekterych nakaz hraji ptici vyznamnou l lohu. Ve Spojenych
statech jsou povaiovani (5, 6, 7) za nejduleiitejgi zdroj salmonell. V poslednlch
letech upozornili nekteri autor"i na vyznam ptaku pri s"lren! Q horecky (Ras"ka, Sy-
rucek, Havlik, Lim (45, 46), Babudieri a spol. (2, 3) a mimo jine'bylo take sledo-
vano i jejich uplatnovani v epidemiologii virusovych encefalitid (26, 30,:32, 33, 35).
Mezi ptaky epidemiologicky vyznamne je mono pocltat racky pro jejich zpu-
sob iivota, pestrost pr"ijlmane potravy, ktera se mnohde sk'ladi z Welke casti z.odpad-
ku a zdechlin. Jsou rozglreni na celem svete a pfi svem tislcikilometrovem putovani
mohou pfijlt do styku s ruznymi ptaky a zvlraty. Zavaini u nich mule byt i dlou-
hodoba persistence puvodcu nekterych nakaz po odeznen! akut'i faze.
Castym nalezem u racku jsou salmonelly. * *) Van Dorssen (49) isoloval z rac-
ka boufnlho (Larus canus L.) v okoli Utrechtu S. typhi murium, Jansen (11, 12,
13) v souvislosti.epizootii v kachnlc'h farmach rovnH S. typhi murium, Adams (1)
isoloval z racka bour"nlho S. typhi a Steiniger s-Hahnem (40) na Schleimunde
S. typhi, S. typhi murium a S. thompson. Kumerloeve a Steiniger (16) prokazali
v okoli zamoienych pfistavu u racka stfibr"iteho S. paratyphi B a S. typhi murium.
Steiniger a Hahn (40) popi~suji onemocneni salmonellosou u lid!, kteri sblrali vejce
racka strlbfiteho v okoli Flensburgu. Take Schmidt (34) zjistil S. typhi murium
u racku chechtavych a bournlch pfi jejich hromadnem hynuti na ostrove Riems.
Steiniger a Hahn (40) popisuji nalez S. typhi ve vejclch racka chechtaveho v bliz-
kosti Eutinu a isolaci S. paratyphi B, S. typhi a S. panama z trusu racka ilutono-
heho (Larus fuscus L.) v o'kol! Svarthallar ve gvedsku.
Virus ornithosy isoloval v rote 1947 Meyer a Eddie (22, 23) z racka strlbfi-
teho (Larus argentatus smithsonianus). Mezi dalslmi nalezy u racku sto'ji za po-
vgimnuti pru'kaz lyssy v Anglii (21).
Behem epidemiologickeho vysetrovini v nekolika drubeiirnach upoutali nasi
pozornost rackove chechtavl, kteri u nas misty hnizdi v tislcovych kolonilch. Vzhle-
dem k tomu, ie jsme byli svedky jejich tesneho souiiti s kachnami, u nichi byla
zjigtena ornithosa a nikaza S. typhi murium, i vzhledem k dalgim epidemiologic-
kym souvislostem, pokusili jsme se objasnit jejich epidemiologicky vyznam.
POSTUP VYSETIkOVANI
V kachni farme v B. ve vychodnich C;echach se vyskytly v posledni dobe u zamestnancu 3 p i-
pady,onemocnenJ ornithosou a v sousedni farme 3 pfipady.onemocneni S. typhi murium v rodine
jednoho zamestrtance. U nekterych mladych kachen byly zjisteny v jarriich mesicich priznaky typicke
pro ornithosu (15, 47, 48) a z trusu urciteho poctu kachen byla opakovane isolovana S. typhi
murium.
PH egidemiologickem vysetfovani spolupracoval Dr Kleinbauer, Dr Urbas"kova-Kratka
(KHES Pardubice), Dr W. Z,`ernk (Biologicka fakulta KU), J. KiIiova a M. Fric (UEM).
**) Ui v rote 1952 isoloval Dr F. Prochazka v jiinich Z?echach S., typhi murium z uhynulych
racku chechtavkch. (Nepublikovane sdelenl.)
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Tabulka 1. Piehled bak'teriologick6ho a virologick6ho vy6etieni rackn.
Isolace
Celkovy
' po6et
S. typhi murium
virusu ornithosy
Rackove
vysetienych
Bakteriologicky
Po
sit.
Po6et vyaetre-
Positiv.
rackn
vysetieno
n6.lez
I
nych racknv iso-
isolace
la6nich pokusech
Chyceni
25
25
" 21 b) d)
11
1 a) b) o)
Wadi
Uhynuli
11
11
'9 b) d)
- 2
0
Jednoro6ni (chyceni)
2
2
1
1.
0
Dosp6li (chyceni)
2
2
0
1
0
Celkem
40
40
31
15
1
a) Positivni isolace virusu ornithosy ze sm6si slezin a jater 2 rackn.
b) Nekrosy v jatrech u n6kterych vyaetiovanych rackn.
c) Loziskov6 peribronchiAlni nekrosy u jednoho vy?etiovan6ho racka.
d) NApadn6 zv6tlenA slezina u n6kterych vy#etiovanych rackn.
Pii epidemiologickem vysetfovani, ktere jsme provade"li v uveden6 drubezarne v 6ervnu, po-
zorovali jsme zejmena v dob6 krmeni, ze se mezi kachny sletala cela hejna rackn. Toto zjist6ni bylo
podn6tem k pruzkumu hnfzdisf rackn na nedalekem rybnIku, ktery je piirodni reservaci. V okoli
kolonii jsme nalezli velky po6et uhynulych mladat nekolik tydnu starych. Mimoto jsme zjistili na
plovoucich ostrovech a v rakosf v6tsi pocet zrejm6 nemocnych, zna6ne vyhublych mladych rackn, kteri
se dali snadno chytit. Na nekterych byla napadna atrofie svalstva a hn6dozeleny prujem.
Pii pitve rackn nebyly pozoroviny napadnejsi zmeny na orginech, pouze
u nekolika byla zjistena znacne zvetsena slezina, znamky zanetu stiev a u 5 pitva-
nych mladat, zlutavi nekroticka loiiska v jatrech.
Celkem bylo vysetreno 40 rac'ku, z nichi 36 bylo mladych ve stiff 2-8 tydna,
dva byli jednorocni a dva dospeli. S. typhi murium byla isolovana ze sleziny
a stievniho obsahu 30 mladych a jednoho jednorocnfho racka. (Celkem tedy u 77 %
vysetiovanych.) Z makroskopicky patrnych nekrotickych loiisek v jatrech byla
isolovana rovnei S. typhi murium v ciste kultuie. V histologickych preparatech
byla patrna v okoli nekros jen slabs mononuklearni reakce a v nekrotickych ma-
sach zjis"teny shluky bakterii. Ve ilutavem vytoku, ktery slepoval ocni vicka jed-
noho racka, byly nalezeny vedle bunecnych elementu Gram positivni koky.
Pokus o isolaci virus ,u ornithosy na bilych myskach byl proveden u 15 rackn,
jejichi organu (slezin, jater, ledvin, plic) bylo.'pouzito ke 14 isolacnim pokusum.
Isolace virusu, k'tery byl identifikovan (43), se zdafila ze smesi slezin a jater dvou
?mladych rackn pii soucasnem nalezu S. typhi murium. (Tab. 1.) V histologickych
preparatech z organu techto rackn byly zjisteny makroskopicky neviditelne ne-
krosy v jatrech a v plicich, ojedinele loiiskove peribronchiilni nekrosy s chabou
okolni reakcl mononuklear6. Na otiskovych preparatech sleziny obarvenych podle
Macchiavelliho byla patrna elementirni teliska.
Po zjisteni nalezu u rackn v reservaci B. jsme rozsiiili epidemiologicke vy-
setiovini na hnizdis"te rackn v jinych krajich. V jednom jihoceskem okrese v kachni
farme K. jsme odhalili prave doznivajici onemocneni ornithosou u 3 osetr"ovateltz
kachen,'ktera'byla potvrzena serologicky. U nekterych kachen jsme zjistili pr"iznaky
charakteristicke pro ornithosu. (15, 47, 48). Pokus o isolaci virusu u techto dvou
kachen se vsak nezdaiil. V teto farme byla v poslednich letech zjisfovana pii pra-
videlnem vysetiovinf kachniho trusu 'S. typhi murium. Poblii farmy K. jsou na
rybnfkich hniidiste nekolika tisic rackn chechtavych, kteri vsak pii nail navs"teve
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
byla ui tamer opus"tena. V cervnu a zacatkem cervence bylo pozorovano take
v teto oblasti masove hynuti mladych racku. Ze str"evnlho *o'bsahu a sleziny jed-
noho mrtveho racka byla isolovana S. typhi murium. Ph dals!m epidemiologic-
kem vygetiovani bylo zjigteno, ie s hynutlm racku pravdepodobne souvisela. i epi-
zootie v nedaleka vykrmne vepru, do n!i mohla byt trusem racku zanesena
S. typhi murium. V casove souvislosti potom dodo na nekolika mistech jineho
kraje k vyskytu onemocneni u lid!, kteri poiili vyrobky z masa techto vepr"u.
DISKUSE
Hromadne hynuti mladych racku je casto zjisfovano v ruznych zemlch, jeho
pr"lciny vsak nebyly vys"etr"ovany komplexne. Nekter"! ornithologove uvadeji, ie
v prvnlm roce, zvlagte v prvnlch dnech iivota'zahyne ai 75 % racku [Steinbacher,
? Phrodni reservace v B.
Nolez racko krouikovaneho v reservace v B.
Makatsch]. (20, 37) Smrtnost od prvnlho roku je podle Stadieho (36) jii.jen 10
ai 15 %. Z bakteriologu na pr". Schmidt (34). oznaeil S. typhi murium za puvodce
hromadneho hynuti mladych racku na ostrove Riems. Take nami sledovana epi-
zootie a hynuti mladych racku bylo asi piedevs"!m zpusobeno S. typhi murium,
jak se di soudit podle isolaci teto salmonelly u 77 % vygetrovanych racku. Pro
pomerne malt' pocet pokusu o isolaci virusu ornithosy, nelze zatlm posoudit,
v jake mire se tento virus uplatuoval ph popsana epizootii. Hynuti mohou zrejme
podporovat i nektere nepr"lznive vlivy prostiedi, jako nedostatek potravy, chladne
pocasl, po pr"lpade dalgi pfidruiena nakazy.
Racek chechtavy u nas hnlzdi na nekterych rybnlclch v tislcovych kolonilch
v do'be, ktera odpovidi nejvetgi produkci v lIhnlch nagich drubeiaren. Ph dnegni
snaze o zakladini kachnlch farem na rybnlclch v zijmu .zvygeni vynosnosti ryb-
nicnlho hospodar"stvl, stiva se otizka ohroie*ni kachen volne. iijlclm ptactvem
aktualnl, zejmena pfi tesnam souiitl, ktere muieme misty pozorovat hlavne mezi
kachnami a racky..
Z mapky 1 sestavena Cernym je patrno? kd'e byli chycen! rackove o'kroui-
kovani v poslednlch letech v nami sledovana reservaci. Podle techto nalezu mohou
pfichazet rackove do s'tyku s ruzngmi druhy ptaku, zejmena na moiskem pobreil,
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
v deltich velkych r"ek a na velkych jezerech ve Svycarsku. Steiniger se domniva,
ie k nakaze racku salmonellami dochazi zejmena ve vodach ph pozr"eni odpadku
bohatych na bil'koviny, ktere skytaji dobrou iivnou pudu pro pomnozeni ba'kterii.
Rackove se mohou stat jednak zdrojem nakazy pro drubei, jednak se mohou
ph tesnem styku s drubeif sami nakazit salmonellosou nebo ornithosou. To pak
pfispiva k udriovani nakaz v blizkosti kachnf farmy, protoie se rackove kaido-
rocne vracejf do mist svych starych hnizdisf..
Bude treba dalsiho komplexniho vysetfeni, abychom mohli dokonale objasnit
epidemiologicke souvislosti v okolf hnizdisf racku. Ui nynf vsak muieme upo-
zornit na zavainost zakladani kachnich farem v blizkosti kolonii racku nebo do-
konce pffmo v pffrodnich reservacich. Nase zjis"teni by vsak melo byt brano v tivahu
i ph zakladani jinych chovatelskych zafizenf.
SOUHRN
PH epidemiologickem vysetfovinf v jedne farme, We byla zji"stena u zamirstnancu i u kachen
ornithosa a u kachen zaroveil i S. typhi murium, upoutala pozornost autoru hejna racku, kteff se
dostivali do tesneho styku s kachnami. Phi -pruzkumu jejich hnizdi"sf na nedalekem rybniku bylo
zjilteno hromadnt hynuti mladat. Ze sleziny a trusu 31 (77 %) racku ze 40 vysetfovanych byla
isolovina S. typhi murium. Isolacnf pokusy na bflych myskach byly provide"ny z orginu 15 racku.
Ze smesi sleziny a jater dvou mladych racku chechtavkch (Larus ridibundus L.) pH soucasnd isolaci
S. typhi murium, byl isolovan virus, ktery byl identifikov#n jako virus ornithosy.
Na podklade" epidemiologickeho vysetfovani upozorr ujf. autofi na ohroieni chovii drubeiie
salmonellosami a ornithosou v blizkosti hnizdisf racku chechtavych. .
PE310ME
OpHHTO3 y caJIMOHeJIJIO3 y o6bIKH0B6HHOH 4aHKH (Larus ridibundus L.).
1. 3nHAeMHoJIorH4eCKoe HCCJIeAOBaHHe
BO BpeMH 3nHAeMHo.norH4eCKOro HccJIeAOBaHHH Ha OAHOIi (pepse, Ha KOTOpOH 6bIJI o6Ha-
py?KeH OPHHT03 Y TpyAAH(HXCH H y yTOK, a y yTOK BMeCTe C TeM Taxxce S. typhi murium, BHH-
MaHHe aBTOpOB npHBJIeKJIH CJIeTbl 4aeK, COnpHKacaloataslcss C yTKaMH. O6CJIeAys1 HX rHe3,ta Ha
HeAaJ1eKOM npy11y, aBTOpbI o6HapyxcnnH, 4TO MOJIOAbie 4afKH norH6a.nH MaccaiMH. 133 ceoe-
3eHKH H noMeTa 31 4aliKH H3 40 HccjleAoBaHHb1x 6w is BbIAeJIeHa S. typhi murium. 143oJI514HOH-
-Hble.OnblTbI Ha 6enblx Mblmax COBeplIIaJIHCb 113. opraHOB 15 qaeK. 1430 CMeCH ceJIe3eHKH H ne-
9eHH A'ByX MOJIOAbIX o6bIKHOBeHHbIX qaeK (Larus ridibundus L.), npH COBMeCTHOH H3OJISIUH11
S. typhi murium, 6b1JI Bb1AeJneH BHpyc, KOTOpbil 6bIJI yCTaHOBJIeH KOK BHPYC opHHT03a.
Ha ocHO~BaHHH 3nHAeMHoJibrH4ecxoro HccJ1eAOBaHHA aBTOpbI o6palualoT BHHiMaHHe Ha
yrpmxcaeMOCTb nTHueBOACTBa CaJIMOHeJIJIO3aMH H OplIHT030M B6JIH3H rHe3AOBHH o6bIKHOBeHHbIX
4aeK.
SUMMARY
The Incidence of Ornithosis and Salmonellosis in the Black-Headed Gull (Larus ridibundus L.)
1. Epidemiological Investigations
While makir4g epidemiological investigations on a poultry farm where ornithosis had been
confirmed in employees and, at the same time, a combined infection of ornithosis and Salmonella
typhi murium in ducks, the attention of. the authors was called to flocks of Black-Headed gulls,
which came into close contact with the ducks. On investigaiting their nesting grounds in the vicinity
of a not very distant pond, perishing of the young en masse was discovered. Salmonella typhi
murium was isolated from the spleen and faeces of 31 of the 40 gulls examined, i. e. of 77;%.
Fourteen isolation experiments were made on white mice from the organs of 15 gulls. Simultan-
eously with isolating Salmonella typhi murium from a mixture of spleen and liver of two young
gulls (Larus ridibundus L.) a virus was isolated which was identified as the virus of ornithosis.
On the basis of their epidemiological investigations the authors call attention to the danger
of salmonellosis and ornithosis infections in poultry farms situated in he vicinity of the breeding
places of the Black-headed gull.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
LITERATURA
1. Adams (cit. podle Van Dorsena): Tijdskr. Diergeneeskd., 62, 1263; 1935. - 2. Babudieri,
B., Moscovici, C.: Nature, 1, 195, 1952. - 3. Babudieri, B., Suzzi Valli, E.: R. C. Ist. Sup. San.,
14, 470, 1953. - 4. Castellani, A., Chalmers: Man. Trop. Med., 3 rd ed. 939, 1919. - 5. Edwards,
P. R.: Kentucky Agr., Exp. Sta. Bull. 320, 1932. - 6. Edwards, P. R.: Kentucky Agr. Exp. Sta.
Bul. 400, 43, 1940. - 7. Edwards, P. R. a spol.: Centr. Agr. Sta. Bull., 499, 1947. - 8. Fallet.
G. H.: L'ornithose, Masson Paris 1951. - Haagen, E., Mauer, G.: Zbl. Bakter. Orig. 143, 81,
1938. - 10. Haagen, E., Mauer, G.: Dtsch. med. Wschr. 65, 808, 1838. - 11. Jansen, J.: Z.
Infektionskh. d. Hausteire, 52, 11, 1938. - 12. Jansen, J.: Tijdskr. Diergeneekd. 65, 435, 1938. -
13. Jansen, J.: Z. Hyg., 122, 418, 1940. - 14. Konrad, J., Strauss, J.: t;asopis lekaru ceskych, 16,
413, 1955. - 15. Kubasek, M., Strauss, J.: Referat na sjezdu o anthropozoonosach, Praha 1956. -
16. Kumerloeve, H., Steiniger; F.: Dtsch. tierarztliche Wschr. 39, 313, 1952. - 17. Lichacev, N. V.,
Us"akov, A. A.: Ornitoz - Bolezni ptic, tom I., 1951. - 18. Le Blaye, Guggenheim: Manuel Pra-
tique de Diagnostic Bacteriologique, 1914. 19. Lerche, M.: Tierarztliche Rundschau, 44, 713,
1938. - 20. Makatsch, W.: Die Lachmowe, Leipzig 1952. - 21. Mc Menemey: Ustni sdeleni. -
22. Meyer, K. F.: Psittacosis-Lymphogranuloma group in Viral and rickettsia] infections of man,
edited by T. M. Rivers, J. B. Lipincott Comp. 338, 1948. - 23. Meyer, K. F.: Psittacosis and
ornithosis in Diseases of Poultry edited by H. E. Biester and L. H. Schwarte, ed. 2, Ames, Iowa,
313-549, 1948. - 24. Meyer, K. F., Eddie B.: Science 79; 546, 1934. - 25. Meyer, K. F..
Eddie B.: Acta trop., 9, 204, 1952 -.26. Moskvin, I. A.: Dokl. An. SSSR, 28, 1940. - 27. Nocard:
Cons. Hyg. Pub. Solubr. Dep. Sene, Sence, Mars 24, 1183. - 28. Olitsky, K., Casals, J.: Viral
Encephalitis in Viral and rickettsial infections, edited by Rivers T. M., 165, 1955. - 29. Pattyn,
S. R. a spol.: Bull. W. H., 12, 581, 1955. - 30. Pavlovskij, J. N.: Parazitolog. Dal. Vostoka, Moskva
1947;- 31. Rasmussen-Ejde, R.- K.: Zbl..Bakter. I. Orig., 143, 89, 1938. - 32. Raska, K.: Epi-
demiologie (II. vyd.), Praha 1954. 33. Raska, K. a'spol.: t;eskoslov. klisfova encefalitis, Praha
1954. - 34. Schmidt, U.: Zbl. Bacter. I. Orig., 160, 487, 1953. - 35. Solov'ev V. D.: ZMEI, 4,
1941. - 36. Stadie (cit. podle Makatsche). - 37. Steinbacher (cit. podle Makatsche). - 38. Stei-
niger, F.: Schleswig-hoist. Arztebl. 2, 163, 1949.. 39. Steiniger, F.: Zbl. Bakter. I. Orig. 157,
52, 1951. - 40. Steiniger, F., Hahn, F.: Acta Pathol. microbiol. scand., 4, 401, 1953. - 41. Strauss,
J.: Referat na sjezdu o anthropozoonosach, Praha 1956. - 42. Strauss, J.: Cs. epidemiologie, mik:c-
biologie,. imunologie, 6, 281, 1956. - 43. Strauss, J., Bednar, B., fiery, V.: 'Dosud niepublikovano.
- 44: Strobel, W.: Dtsch. med. Wschr. 79, 176, 1954. - 45. Syri.cek, L., Raska, K., Havlik, 0.,
Lim, D., Manych, J.: ts. hygiena, epidemiologie, mikrobiologie 4, 199, 1955. - 46. Syrucek, L.,
Raska, K., Havlik, 0.: Cs. hygiena, epidemiologie, mikrobiologie 4, 22, 1955. - 47. Sery, V.,
Kleinbauer, V., Strauss, J.: Referat na sjezdu o anthropozoonosach, Praha 1956. - 48. Sery, V.,
Strauss, J., Fric M., Kleinbauer, V.: Cs. epidemiologie, mikrobiologie, imunologie, 61, 24, 1957.
- 49. Van Dorssen, C. A.: Tijdskr. Diergeneeskd. 62, 1263, 1935.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
bs. epidemiologie,
mikrobiologie, imunologie
VI - 3 - 1957
EXPERIMENTALNf INFEKCE MYSKY MICROMYS
MINUTUS VIRUSEM ESL. KL19TOVE ENCEFALITIDY
D. MORNSTEINOVA a P. ALBRECHT
Vyznam ruznych divoce iijicfch drobnych ssavct ph sffenf virusovych infekci,
charakterisovanych prirodni ohniskovosti, je dobfe znamy. U nas byl dokazan
u drobnych ssavcu Apodemus flavicolis, Clethrionomys glareolus, Sorex araneus
a Mus musculus styk s virusy klfs"fove encefalitidy, lymfocytarnf choriomeningitidy
a zapadoamericke konske encefalomyelitidy. (1, 2) Dosavadnf prace byly zame-
ieny piedevs"im na dlzkaz prftomnosti virusu isolacnfmi a serologickymi vysetre-
nfmi. Otazky vnimavosti, pi?fpadne prirozene odolnosti, kolobeh virusu.v orga-
nismu techto iivocichu a virusonosicstvi - duleiite s hlediska epizootologickeho
a epidemiologickeho - se dosud u nas nesledovaly. K rr"eseni techto problemu jsme
pouiili mys"ky Micromys minutus iijici v prfrodnfch ohniskach klfsfove ence-
. falitidy.
MATERIAL A METODIKA
E x p e r i m e n t a l n i z v i f e. Experimentovali jsme na myskach '.Micromys minutus (dale
jako M. m.), ktere se vyskytuji pbmerne hojne v jiinich oblastech naseho statu. Od jara do podzimu
iiji ve vlhkych mistech, v rakosinach. V teto dobe piichazeji do styku s Apodemus flavicolis, Sorex
aranus, Neomys fodiens, Microtus arvalis. Na podzim se stehuji do stohu, He -pfezimuji a kde se
mohou dostat do styku s Mus musculus. Microtus arvalis. (Za tyto idaje de"kujeme in. J. Noskovi.)
Mysi, kterych jsme pouiili k pokusum, byly chycene v pfirode" z jedne ldkality v podzimnim
obdobi (1955). Do nachytani potiebneho\poctu se udriovaly v neinfekcnim zvefinci za podminek
beinych pro chov bilych mysi. *) Pro neobycejnou plachost a aivost byla prace s nimi dosti obtfina.
Pozorovana ojedinela hynuti, ktera se vyskytla v dobe pied zaiazenim do pokusu, nemohla byt
z d{ vodu kanibalismu diagnostikovana. Histologicke vy"setfeni nekolika mozku M. m. dalo nor-
malni histologickk nalez bez pathologickkch zmen.
Virus a z p tir sob i n f e k ce. Pouiili jsme virusu klIi(ove encefalitidy >Oa M 27 (iso-
lovany Dr V. Bardosem a spol. Cs. hygiena, epidemiologie, mikrobiologie, imunologie, III, 2, 1954)
ve forme suspense z my"sich mozku, vytitrovane na vnimavych bilych mysich subkutanne. * *) My"sky
M. m. rozde"lene do 5 skupin po 10 jedincich se ockovaly subkutanne suspensi po 0,01 ml obsahujici
mnoistvi virusu < 1 LD50, < 10 LD50, < 100 LD50, < 1000 LD55o. 5. skupiny - neinfikovane - jsme
pouiili jako kontroly.
K o n t r o I a v i r e m i e. Odber krve se provadeel krvacenim z orbitalniho sinusu, ktere mygi
dobfe snasely a jen v ojedinelych pfipadech vedl k jejich uhynuti. Krev se nassivala do ochlazene
.stfikacky a okamiite ockovala i. c. bilym mysim vaiicim 10 g. Krev od jedne M.. m. se ockovala
vidy dvema bilym mysim.
Kontrola pfitomnosti virusu v mozku a zpusob h istoIogickeho
vyfetIen1. Z kaide mygi M. m. usmrcene chloroformem se vypitva1 mozek, z nehoi
jedna hemisfera slouii1a k pfiprave suspense (10%), druha k histologickemu
vy"setreni. 'Suspense ?z mozku se ockovala vidy na 4 bile mygi do 12 g i. c. A 0,03 ml a zbytek
soucasne ipt. Piltomnost virusu se sledovala v jedne ai dvou pasdiich na bilych myskach. U kaide
usmrcene mygi se kontroloval mozek a slezina tea bakteriologicky.
Polovina mozku, odebrana k histologickemu vysetfeni, se ihned fixovala po dobu 24 hod.
v Bouinove roztoku a po odvodneni a zaliti do parafinu se udeelaly transversilni nebo sagitalni se
miseriove fezy v odstupu 100-150 i a barvily se hematoxinem a eosinem.
Odchyt mygi provedla parasitologicka skupina VU Z`SAV.
*'1 K titraci a detekci virusu se behem cele price pouilvalo vysoce vnimavych mysek z farmy
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Tabulka 1. Pi?ftomnost virusu klfet. encefalitidy v krvi experimente.lnc infikovanych mygi
Micromys minutus.
Skupina
Mnozstvi virusu,
Vyseti?ene
Kontrola viremie
pouziteho-k infekci
M. M. cis.
po 21. hod.
po 70. hod.
1
' 1 LD
1.
0/2*)
0/2
.
<
5o
2.
0/2
0/2
2
10LD
1.
0/2
2/2
.
J,,
<
2.
0/2
2/2
3
< 100 LD
1.
0/2
2/2
.
50
2.
0/2
--
2/3'
4
1000 LD
0
1.
0/2
2/2
.
6
<
2.
0/2
2/2
*) Iitatel = pocet uhynutych
Jmenovatel = pocet ockovanych } bflych myf, infikovanych krvf M. m.
N e u t r a l i s a c n I t e s t. Smes virus + serum se po jednohodinove inkubaci ph 370 C
ackovala s. c. po 0,02 ml, kazde fede"nl na 4 mysi. Kontrolni serum, odebrane pied infekci, i serum
po infekci, pochazely od nekolika mygi teze skupiny.
Pr is b e h i n'f e k c e. Ve skupine mysek, ockovanych mnozstvim virusu
< 1 LD5o, doslo k uhynuti 4 mysek z 10; z toho u 2 mygi dokazan positiv'ni bakte-
riologicky -nalez*) (pravdepodobne jako dusledek edberu krve z orbity), a u 2
mysi pro vyskytnuvsi se kanibalismus piicina smrti se nezjistila.
Ve 2. skupine mysek, ockovanych mnozstvim virusu
~ ca
c 0
toxica
-14
4 m
m
.5
o
More
4
a`
1,5
1047
5
39,8
39,6
40,7
10
,a m
m
toxica
0
5
1
1041
1,5
40,2
39
39,3
11
p?, q N
A q
Mors
toxica
take gkrob a dextrin. Ve shode s Merchantsem (4) a na rozdil od Lovella (2) mely
nase kmeny vidy MRT negativni. Rovnei KNOB na rozdil od Topleye a Wil-
sona (5) bylo vidy negativni.
Vgichni autori se shoduji v tom, ie nejcitlivejgim zvir"etem je kralik. Merchants
(4) uvadl. dale morce a myg, Lovell (2) mys a mene krysu, kdeito morce jako,ne-
vnimave. Ward (6) povaiuje morce a mys za malo vnimave,,krysu za nevnima-
vou. V nasich pokusech byl nejvnimavejsi k cerstve isolovanym kmenam kralik,
mene bila mys, a morce a krysa byly re-sistentni. Patockovy varianty byly,patho-
genni pro krilika i morce.
Pi',i srovnavani vlastnosti hemolysinu pyogennich korynebakte'rii a atypickych
variant vidime, ie jsou si podobne v tom, ie oba path kpravyin exotoxinam. Jsou
thermolabilnf a Ize je irreversi!bi'lne zrugit ui zahr"atim na 56? C po 5 minut. Oproti
Hewitto,vu sdeleni (7), ie hemolyticka aktivita zvi ecich kmenu neni cysteinem
dotcena, zjistili jsme v nagich pokusech s purifikovanym hemolysinem podobne
sniieni jako u kmenu Patockovych. K stejnemu efektu doglo vlivem cholesterolu
a peroxydu vodi'ku. Pridanim zminenych substance do pevnych pad vyvolali jsme
cysteinem trvale potlaceni tvorby hemolysinu u vetsiny kmenu, cholesterolem z po-
catku potlaceni hemolysy razneho stupne. Po nekolika dnech? se hemolysa na
techto padach vyrovnala intensitou kontrolnim plotnam. Zda se nam, e kyslik
ovlivnil hemolysu mene, nee vysviti z udaja Patockovych. Kvasinkovy extrakt,
ktery obsahem ribonukleinovych kyselin podporuje tvorbu S streptolysinu, se
ukiza'1 bez ucinku. Na rozdil od lids'kych variant, ktere pasobily nej'lepe na kralici
-krvinky, dale pak na lidske a kon'ske, ucinkova'1 nag hemolysin nejvice na konske,
kralici, lidske a berani.
Pokud moino shrnout poznatky z provedenych pokusa, je hemolysin Coryne-
bacterium pyogenes bovis thermolabilnim exotoxinem, pravdepodobne proteinove
povahy. Je velmi podobny hemolysinu lidskych variant s tim rozdilem, e je pro-
dukovin v daleko vet5ich kvantech, ie stinim jeho titr rychle klesa a ie se zda
odolnejgim vaci 02.
Zkougky thermoresistence na isolovany toxicky system prokizaly, e hemo-
lysin neni totoiny s leta'lnim toxinem, jak pi'edpo'klada Lovell (3). Nepro!kazali
jsme opakovane paralelni vzrast hodnot hemolysinu a letalniho toxinu. Krome
toho se ukazal hemolysin jako netoxicky ve smyslu ucinku letalniho toxinu podle
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Tabulka 7. Experimentalni prakaz letalniho endotoxinu.
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80TOO246AO02800280004-7
Lovella (2). V normalni bujonove kultur"e jsme opakovane existenci letalniho exo-
toxinu vubec neprokazali. Dostatecna kvanta toxicke latky jsme ziskali teprve
rozbitim bakterialnich tel s naslednou koncentraci a purifikaci. I. v. aplikace
takto pripraveneho toxinu usmrtila kraliky prurrierrie do 10 dnu. Po inkubacni
dobe nekolika dni objevila se u zviiat netecnost, nechutenstvi a za priznaku vzel
stupnych pares s terminalnimi paralysami a teike kachexie zviiata hynula. Pri
pitve vedle napadne lomivych jater a ochableho srdecniho svalu byly nadledvinky
a ostatni organy beze zmen. Histologicky byly prokazany v jitrech a myokardu.
znamky toxickeho poskozeni.
Ponevadz" toxicka latka pusobi po zi?etelne inkubacni dobe, uvolnuje se ai
po rozpadu bakterii; pusobi pomalu ve velke smrtici davice a, ponevadi je relativne
thermostabilni, povaiujeme ji za letalni endotoxin. Udaje Lovellovy (2) o uhynuti
zvirat v nekolika minutach po aplikaci pr"edpo'klidaneho toxinu nezdaji se nam
spravne hodnoceny a.domnivdme se, ie jde o sokove prcjevy. Svymi pokusy jsme
prokazali na rozdil od Lovella (3), ie hemo.lyticky exotoxin a letalni endotoxin
jsou dye cdlis"ne sloiky a ie jejich mnoistvi v jedne kulture C. pyogenes nemusi
vzrustat paralelne, coff zivisi vyhradne na toxicite kmene. Porovname-li vlastnosti.
naseho endotoxinu s Patockovym, zjigfujeme rozdil nejen ve velikosti smrtici davky
a v dobe, itcinku podavaneho toxinu, rt bri i v nasledcich o'bjevujicich se na orgi-
nech. Proti nasemu preparitu pusobil Patockuv toxin po i. v. aplikaci 0,5 ccm.
smrt kralika do 24 hodin. Pii pitve upozornuje Patocka na mirne zvets"ene nadled-
vinky, coi jsme my nezjistili. Vide"li jsme naopak poskozeni jater a myokardu, coz
Patocka u svych zvirat nepozoroval. Tyto zmeny jsme nenachazeli u mysi inokulo-
vanych iivou kulturou v tech pripadech, He fatalni pru.beh byl velmi rychly. .
Po zhodnoceni vsech uvedenych vlastnosti pyogennich korynebakterif zvire-
ciho a lidskeho puvodu zdaji se pies uvedene vzajemne rozdily ve svych zakladnich
vlastnostech podobne. Tyto nalezy zdaji se podporovat Patockovu domnenku
o moinem vyvoji lidskych variant ze zvir"ecich kmenu prenosem a adaptaci na
cloveka.
SOUHRN
Autoh studovali morfologii, kultivaci, biologii, pathogenitu a toxicitu 32 kmenu Co. pyogenes
bovis, isolovanych z ruzneho pathologickeho materialu ze zvI at. Srovnavaji je s lidskymi variantami
studovanymi? Patockou.
Na rozdil od Patocky majf vsechny kmeny vyraznou beta hemolysu i za aerobnIch podminek..
Jsou mene serofilni, silneji proteolyticke jak na, ielatine, tak na koagulovanem seru. Lakmusove
mleko okyseluji a koaguluji rychleji s naslednou retrakcf a peptonisaci koagula. Uhlohydraty atakuji
intensivneji; zkva"suji pravidelne glukosu, laktosu, maltosu, skrob a dextrin. Indol, H2S, acetylmethyl-
karbinol, urea, KNO3 a MRT Jsou vidy negativni. Vsechny kmeny jsou enormne citlive na penicilin_
a velmi dobfe na streptomycin.
Nejvnimavejsim zvIfetem k infekci je kralik a mene bfla mys. Krysa a morce Jsou nevnimave..
Hemolyticky i letalni toxicky princip byl uvolnen ve velkych kvantech rozbitim bakterii stfi-
davym zmrafenim a rozmraienim. Koncentrace provedena amonium sulfatem a purifi'kace dialysou
Hemolysin je thermolabilnim exotoxinem. Nejvyssi dosafeny titr byl 1 : 8192. Teplota 560 C'
jej irreversibilne nici za 5 minut. Podobi se Patockovu hemolysinu, ale je produkovan ve vetsim.
mnofstvi. Vuci kysliku je resistentnejsi a stanfm v lednici jeho titr rychle klesa. Nema vlastnosti
letalniho toxinu.
Letalni sloika je relativne thermostabilnim endotoxinem. I. v. aplikace 5 ml uimrcuje kralika.
za 10 dnu za pfiznaku progresivni kachexie a vzestupnych pares s terminalni paralysou. Pfi pitve-
vidime degeneraci jater a myokardu a histologicky zjisfujeme toxicke poskozenf techto organu. Na.
rozdil od Patockova toxinu pusobi pozvolneji, ve vetsich davkach a odlisuje se ucinkem.
Corynebacterium pyogenes bovis se castecne list od atypickych variant isolovanych Patockou`
z lidskeho materialu.
176
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80TOO246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
PE3IOME
?, 'Corynebacteiium pyogenes bovis - CpaBHeHHe WTaMMOB np0HCXOAAIikFX OT ]KHBOTHbIX
C BapHaHTaMH OT geJ10BeKa
ABTOpbI H3ygaJIH MOp(j)OJIOrHIO, KyJIbTHBaitHK), 6HOJIOrHIO, naTOreHHOCTb 11 TOKCHLIHOCTb
32 WTaMMOB Co. pyogenes bovis, H30JIHpOBaHlibiX H3 pa3HOrO naTojlorHueCKOrO MaTepHaJla OT
]KHBOTHbIX. OHH Cpa!BHHBaIOT HX C BapHaHTaMH Bb1AeJ1eHHhGMH H3 geJIOBeKa, H3ygaeMblMH
1-IaTORKa,
B OTJIHYHe OT WTaMMOB IZaTogKa 3TH WTaMMbI HMeI0T CHJIbHblii 6eTa reMOJIH3 Aa]Ke npH
aapo6Hblx yCJIOBHHX. OHH B McHbieii CTeneHH cepO(Wlbllble, 60JIee npOTeOJIHTHgeCKHe KaK Ha
)Ke.IaTHHe TaKH Ha'KoaryJIHpoBaHHON CblIBOpOTKe. OHH OKHCJISIIOT JIaKMyCHoe MOJIOKO H Koary-
JlHpyIOT 6bicTpee, c nocjieAoBaTeJ1bHOH peTpaKUHeii H neuTOuH3a1kHef Koaryjla. YrJioBoAh1' 01111
aTTaKy 0T 6o.lee HHTeH3HBHO; cnpa)KHBaIOT peryjlspno rJIYK03y, JIaKT03y, MaJIbT03y, KpaXMaJI H
AeKCTpHH. HHAOJI, H2S, AueTHJIMeTHJIKap6HHOJi, MO'1eBHHa, KNO3 H MRT BcerAa HeraTHBHbl.
Bce WTaMMbl B BbICWQFi CTeHeHH 4yBCTBHTeJIbHb1 K neHHIUHJIJIHHY H OgeHb XOPOWO K cTpenTO-
MHuHHy.
Ca'MbIM BOCnpHIIMg11Bb1M ]KHBOTHb1M K HH(leK1u111 ABJIS(eTCA KpOJ1IIK, McHee - 6e iaa
MbIWb. KpbICa H MOpCKaA CBHHKa HeB0CnpHHMgHBb1.
FeMOJIHTH'IeCKHiI H JieTaJlbHbIFT TOKCHgeCKHlI npHllUHn OCBo6o)CJ1aJICA B BeJI1iKHX KOJIII-
geCTBaX pa36HTHeM 6aKTepHi1 gepeAOBaHHeM 3aMOpa)KHB3HHA C pa3MopaMCHBaHHeM. KoHiteH-
TpaLHA 6blJIa npOBei eiia aMMOHHyM CYJIbcpaTOM a nYPH(MHKaItHA - A1iaJIH30M.
reMOJIH3HH SIBJISIeTCSI TepMOCTa6HJIbHbIM 3KCOTOKCHHOM. CaM11Iil BhICOKHH THTp 6b1Ji 1:8192.
TeMnepaTypa 560 C ero HeO6paTHMO yHHgTOMCaeT gepe3 113Th M11HyT. BTOT reMOJIH3HH HOXO]K
Ha reMOJnl3nH IZaTOIlKa, HO OH npoAyuHpyeTcH B 6oJ1bWeM KoJlxgecTBe. OH ABJIAeTcH 6o.lee
yCTOiWHBbIM K KHCJIOpOAy H ero THTp 6btCTpO noHHMCaeTCA n0MeuteHHeM B XOJIOAHHKe. OH He
HMeeT OBOfICTB JIeTaJIbHOrO TOKCIIHa.
JIeTaJIbHaA COCTa.BHasl gaCTb ABJISIeTCH OTHOCHTeJbHO TepMOCTa6HJIbHbI:M 3HAOTOKCHIIOM.
1. v. anJ111KaitHa 5 Mr yMepU BJIS1eT KpOJIHKa gepe3 10 CYTOK C HpH3HaKaMH nporpeCCHBHofi Ka-
XeKCHH H HOBb1U1 10UtHXCA napec C TcpMHHaJ1bHbIM napaJimieM. I-IpH BCKpb1T11H Mh1,Ha6JIIOAaeM
Aerellepaumo neueHH H MHOKapAa a rHCTOJ1orHgeCKH O6Hapy KHBaeM TOKCHgeCKoe nOBpeBCAeHHe
3THX opraHOB. B cpaiBHeHHH C TOKCHHOM hlaTOgKa, 3TOT 3HAOTOKCHH.AeACTByeT McAJ1eHHee,
B 6OJIbWIlX g03aX H OTJIH9aeTC51 344eKTOM.
Corynebacterium pyogenes bovis oTgaCTH OTJIHgaeTCA OT aTHHHgeCKHX BapHaHTOB l130JIIi-
poBallilbix I-IaTOiKa H3 MaTepnaiia OT gejloaeKa.
SUMMARY
Corynebacterium pyogenes bovis - A Comparison of -the Strains of Animal .Origin with Human
Variants
The authors have studied the morphology, cultivation, biology, pathogenity, and toxicity of
32 strains of Corynebacterium pyogenes bovis, having been isolated from various pathologic material
from animals, and they compare them with variants investigated by Patocka.
All strains - what makes the difference from those studied by Patocka - display pronounced
betta haemolysis also under aerobic conditions. They are less serophilic, more proteolytic in gellatine
as well as in coagulated serum. They acidified and coagulated the litmus milk more rapidly with
a following retraction and peptonization of the coagulum. They attack the carbohydrates more inten-
sively. The glucose is regularly fermented by them as well as lactose, maltose, starch, and dextrin.
Indol, H2S, acetylmethylcarbinol, urea, KNO3, and MRT are always negative. All strains are
extremely sensitive to penicillin and very good for streptomycin.
The animals most sensitive to the infection are the rabbit, and a little less the white mouse.
The rat and the guinea pig are insensitive.
- The haemolytic and letal toxic factor has been set free in big quantities by disrupting of
Bacteria by repeated freezing and thawing. The factor was concentrated by means of ammonium
sulphate, and purified by dialysis.
The haemolysin is a thermolabile exotoxin. The highest titre attained was 1 : 8192. It is
destroyed at 560 C in 5 minutes. It resembles to Pato6ka's haemolysin, but is produced in higher
quantities. It is more resistent to oxygen and after keeping in icebox its titre falls down rapidly.
It does not possess the properties of a lethal toxin.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
The lethal component is a relatively thermostable endotoxin. I. v. application of 5 ml kills
a rabbit in 10 days with symptoms of a progressive and ascendent paresis with a terminal paralysis.
When examining post mortem we observe degenerative changes in liver and myocardium, and histo-
logically we find a toxic injury of those organs. Differently from Patocka's toxin, its activity is
more protracted, it acts in greater amounts, and the result of its action is different.
The Corynebacterium pyogenes bovis differs partly from the atypic variations isolated by
''Patocka from human materials.
LITERATURA
1. Patocka, F.: Casopis lekaf ceskych XCIV, 1323, 1955. - 2. Lovell, R.: J. Path. Bact., 45,
339, 1937. - 3. Lowell, R.: J. Path. Bact. 56, 525, 1944. - 4. Merchants, J.: J. Bacteriol. 30, 95,
1935. - 5. Wilson, G. S. - Miles, A. A.: Topley and Wilson's Principles of Bacteriology and Immu-
nity. Vol. I., 469, 1948. - 6. Ward, A. R.: J. Bacteriol. 2, 619, 1917. - 7. Hewitt, L. F.: J. Path.
Bact. 59, 145, 1947.
Oprava
Graf c. 1.
S4r-t 6eachvrantaer
512
256
(
128
64
32
I 16
~~
8
Malin Z
SdrusCcnetanaa
32
16
256
S6i= Henzerltag
128
64
i
w
1024
sirm L 35
512
2
32
16
.
S4rw L 32
5i1j1ff', 21.i :' u2 L
35 955 5 3 L3205 8 n'' C 0 1,12 L35 !I %M C r 02, LJ5 i 16 C 1 02 1.15
R@PS'B~tRnd ? Y-0 y teat a ,
Henaerling 0eachventaer L 32 L 35
Vysledky absorbcie komplementfixacnych protilatok so 4 kmefimi C. burneti.
V 1. cIsle tohto rocnika na"sho casopisu nedopatrenim vypadol z prace Brezina, R.,
Taborska, D.: Antigenne vlastnosti kmeiiov C. burneti izolovanych na Slovensku, na str. 39
graf 1, ktory uverejnujeme.
178
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Cs. epidemiologie,
mikrobiologie, imunologie
VI - 3 - 1957
Ustav epiderniologie a mikrobiologie, Praha, ieditel prof. Dr K. Ra"ska
MIKROTECHNIKA PRO RYCHLE ZJISTOVANI
REDUKCE.NITRATU
JOSEF MOTTL
Zjis"fovinf redukce nitratu zavedl na za'klade svych pozorovani do la'boratorni
praxe Maassen (1) ui roku 1902. Od ite doby je literatura plna protichudnych na-
lezu zavinenych vetsinou nespravne a nef plne provadenymi testy.
Reakce probiha podle schematu:
\NH3
Podle uvedeneho schematu probiha tedy redukce nitratu pies nitrity ai na
hydroxylamin a eventuilne dale ai na dusik nebo amoniak. Proto v testu nestacf jen
zjisfovanf radikalu -NO'2, nebof reakce ui muie byt ve stadiu redukci vznikleho
hydroxylaniinu, je'hoi produkce je pro ba'kterialnf redutkci nitritu charakteristicka
[Blom (2), Lindsey a Rhines (3) ]. Potom vsak, prestoie nitraty byly zredukovany,
nitrity nedokaieme a vysledky oznacime nespravne negativnimi. Proto je nutno
v neprftomnosti nitritu se vidy jeste.presvedc"it o nitratech, nejlepe podle doporueeni
ZoBella (1)ireduk6nf metodou se zinkem, a teprve v pritomnosti nitratu muieme
oznacit kulturu za NO'3 - negativni. Rychlost prubehu jednotlivych fizf cele re-
akce neni vidy stejni a zileif pr?edevgfm na deice inkubacni doby a aktivite vygetr"o-
vaneho kmene. Inkubacnf doba u makrotechnickeho usporadinf testu je 4- 5 dni.
Ucelem teto prace bylo vypracovinf mikrotechniky pro zjisfovanf redukce NO'3
v dobe co nejkratsf a s potfebou minimilniho inokula.
Pci vypracovav#nf mikrotechniky jsme vysli z dcivejsich zku"senosti a snaiili jsme se techniku pro
zjiittovani redukce NO'3 zaloiit na stejnem principu jako pcedchozi mikrometody pro zjisfovani oxy-
dativni desaminace tryptofanu v diagnostice skupiny Proteus-Providencia (Mott], Schuh) (4) a tvorby
indolu (Mottl) (5).
M e d i u m: Byly zkou"seny 2 pndy. Jednak obycejny masopeptonovy bujon s obsahem 0,1%
KNO3, tak jak se being uiiva v makrotestu, jednak pufrovany fysiologicky roztok s timtei obsahem
dusi6nanu.
Behem zkousek vfak druhe medium ukazalo urcite vyhody. Pcedevsim intensita barevne reakce
byla mnohem silnejsi v bezbarvem a cirem syntetickem substratu nei v zabarven6m bujonu. Krome
toho se cervena barva vyvijela zcetelrie rychleji, zvlaste ph redukci zinkem, He byl rozdil ai 10 mi-
nut. Nejzavainejs"im duvodem k vyloucenI bujonu vs"ak, byla moinost nespecificky positivnich vy-
sledku, ktere jsme pozorovali nekdy u neockovanych kontrol nebo negativnich kmenu (streptokoku).
Tyto nespecificke vysledky je moino vysvetlit stopami nitritu v peptonu (Logie) (6) a masove infusi
(Jordan a Burrows) (7), z nichi je bujon pcipravovan. Moinost kontaminace synthetickeho media
nitrity nehrozi, pouiijeme-li chemikalif analyticke cistoty.
Sloieni pndy a pciprava: Na2HPO4 0,1 g, KH2PO4 0,1 g, fysiologickk roztok 100 ml. Po roz-
pu3teni upravit pH na 7,2-7,3, povaNt v proudici pare 30 minut, sfiltrovat pies papir, pcidat 0,1 g
KNO3 a po rozpusterii vysterilisovat 30 min. zahratim v pace pod tlakem.
Roztok vydrii v lednici asi 14 dni.
D e t e k c n I s y s t e m: V soucasne dobe se nejcasteji uiiva k detekci nitritu Griessovy me-
thody, tak jak ji navrhl a do mikrobiologie zavedl Conn a spol. (8) s a-naftylaminem a kys. sulfa-
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
nilovou (p-aminobenzensulfonovou) nebo methody uzivajici dimethyl-a-naftylaminu, jalc ji dopo-
rucil Wallace a Neave (9). Toto druhe cinidlo jsme vsak nemohli vyzkou"set, nebof se nam nepodaiilo
opatrit dimethyl-a-naftylamin, ktery se u nas beine nevyrabi.
P i? i p r a v a c i n i d 1 a: 0,8 g kys. sulfanilove rozpustime ve 100 ml ziede"ne kys. octove
(5n-CH3COOH) a 0,5 g a-naftylaminu rovnei ve 100 ml 5n-kys. octove.
Je-li po rozpu"steni roztok a-naftylaminu fialove zabarven, postupujeme pfi pr"iprave nasledovne:
0,5 g substance rozpustime ve zkumavce s 20 ml vrouci dest. vody a bezbarvy roztok a-naftylaminu
odpipetujeme od cervenofialoveho zbytku, ktery ulpiva v podobe olejovite kapky na dne zkumavky.
Odpipetovany roztok zfedime 100 ml 5n-kys. octove. Oba roztoky (kys. sulfanilove a a-naftylaminu)
uchovavame v dobie tesnicich lahvickach z hnedeho skla.
Reakce s kys. sulfanllovou (p-aminobenzensulfonovou) a a-naftylaminovym cinidlem (a-naftyl-
aminacetat) je velmi citliva a v pi?itomnosti aniontu NO'2 vznika cerveria barva tvorbou p-sulfo-
benzenazo-a-naftylaminu:
SOeH ? C6H4 . NHe + HNO5 + C10H, NH2 -> SO3H ? C6H4 ? N : N C10H4 ? NH2 + 2H20
Pii negativni reakci byl zjisfovan aniont NO'3 v substratu pomoci redukce praskovym zinkem.
P r a c o v n i p o s t u p: K provedeni testu staci pienest klickou jedinou kolonii a emulgovat
ji v 0,3 ml fosfatoveho substratu v aglutinacni zkumavce. Inokulum ma byt dostate6ne silne, aby
dalo lehkou, ale zr"ejmou opalescenci tekutine prohlfiene pioti tmavemu pozadi. Absolutni sterilita pH
praci neni nutna, jen relativni je nezbytna. Zkumavka se pak umistni do vodni lazne 370 C piesne
na 3 hodiny. Otvor zkumavky se nemusi uzavirat vatovou zatkou, staci jen pi?i'kryt listem cisteho
papiru, aby vodni para, srazejici se na viku vodni lazne, neskapavala do zkumavky. Po 3 hodinach
se zkumavka vynda a piida se po 1 kapce roztoku kys. sulfanilove a roztoku a-naftylaminu. V pii-
tomnosti nitritu se vyvine okamifte cervene zabarveni substratu, ktere ph zvlaste silne reakci pozvolna
hnedne. Nejsou-li nitrity piitomny (subs'trat zustane bezbarvy), neoznacujeme jeste vysledek za nega-
tivni, ale pi?idanim nekolika mg praskoveho zinku (prosteho dusitanu) do teze zkumavky se piesvedi i-
me o piitomnosti dusicnanu v mediu. Je-li dusicnan piitomen, zinek jej zredukuje na dusitan a po
chvili,se objevi cervene zabarveni. V tom piipade" je vysledek negativni. Neobjevt-li se zabarveni ani po
zinku, znamena to, ie redukce uz probehla pres nitrity a vysledek je positivni.
Vzhledem k tomu, ze reakce je velmi citliva, musi mit test vzdy jako kontrolu jednu neocko-
vanou zkumavku.
I n k u b a c n i d o b a: V nasem uspoiadani testu byla prum6rna inkubacni doba potiebna
k dosazeni maxima reakce v rozmezi 1-2 hodin. Cela fada kmenu davala positivni vysledek uz po
nekolika minutach a jen nekolik malo kmenu vyz"adovalo 2.30 hod. inkubace (tab. 1). Proto 3hodi-
novou inkubaci povazujeme za dostatecnou zaruku spolehlivych vysledku.
Kmen
Inkubace'
0
15'
30'
lh.
2h.
3h.
4h.
-5 h.
Pseudomonas
aeruginosa 1/33
-
-
+
+ +
+++ I
++ { +
I-+
-
2/33
++
++++
+++
-
-
3/33
-
+
++
+++
++++
++++
I -
-
4/33
++
++++
I
++++
+
-
Vysledky v tabulce 1. ukazujf prubeh reakce u 4 kmenu pseudomonas, ktere
se behem nasi price ukazaly jako nejmene aktivni ve schopnosti redukovat nitrity.
Maximum reakce je u 2-3hodinove inkubace. Po, teto dobe nitrity rychle mizi,
take je nutno si prubeh redukce nitratu pies nitrity oveiit metodou se zinkem.
Mikrotechnicke uspor"adani testu bylo proveieno celkem na 410 sbirko"vych
kmenech. -
Kontrolou byl u?nas rutinne uzivany makrotest podle Ilosvaye (10) (bujon s 0,10/0 KNO3,
inkubace 4.dny, 0,5-m1 rozt. kys. sulfanilove a 0,5 ml rozt. a=naftylaminu, event. zinek). Jako ne-
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246A002800280004-7
gativni kontroly bylo uzito streptokoku ruznych serologickych skupin (kromg enterokoku, kterejsou
NO'3-positivni) a vzdy jes`te jedne zkumavky neockovane.
Vysledky jsou shrnuty v tabulce 2. a byly ve vs"ech pr"ipadech identicke.
Tabulka 2.
P06et
Mikrotest
Makrotest
Kmen
kmenu
posit. I neg.
posit.
neg.
Salmonella
30
30
-
30
-
Arizona
22
22
-
22
-
Escherichia (va. Pc. coliforme)
88
88
-
88
Bethesda-Ballerup (va. Pc. intermedium)
57
57
-
57 .
-
Klebsiella
37
37
-
37
-
Cloaca cloacae (vco. Pc. aerogenoides)
20
1.9
1
19
1
Shigella
30
30
-
30
-
Proteus
81
80
1
80
1
Providencia
26
26
-
26
-
Pseudomonas
19
17
2
17
2
Celkem kmenu - -
410
DISKUSE
Test na redukci nitrate je v ramci zjisfovani biochemicke aktivity mikroorga-
nisme pro caste nesrovnalosti ve vysledcich mnohdy opomijen. 0 nespolehlivosti
vysledke bylo casto diskutovano [ZoBell a Meyer (11), Tittsler (12), Conn (8),
Wallace a Neave (9) ] a vidy se ukazalo, ie byla zavinena nesprivnou testovaci
technikou.
Nejcastej"si pficinou je nettplne provadeni testu, tak jak jej popisuje na prr.
Hauduroy (13) a cela fada jinych, bez redukcni metody se zinkem. V takovem
pripade nam uniki 20- 30 % positivnich vysledke. Jinou pficinou nespravnych
vysledke je pouiiti nevhodnych substance pr"i pfiprave testovaci pudy a detekcniho
cinidla. l;asto pepton obsahuje nitrity (Logie) (6) nebo specificky substrat (KNO3,
NaNO3) je kontaminovan stopami nitrite v dostatecnem mnoistvi, aby byly de-
tegoviny citlivym cinidlem. V takovem pfipade dostavime positivni vysledky
i u negativnich kultur. Rovnei prodlouieni inkubace pies 4 dny je pricinou falesne
positivnich reakci. Jednak Logie (6) dokazal akumulaci stop nitrite v tekutinach
vystavenych dels"i dobu it inku vzduchu, jednak je moine, ie se nitrity' uvolnizji
nasledkem autolysy pfimo z bakterialnich tel.
Tyto devody nas vedly pfedevsim k upusteni od reprodukce jedine mikrotech-
niky (spis"e semimikrometody) pro zjisfovani redukce nitrate; vypracovane Bach-
mannovou a Weaverem (14). Tato metodika vyiaduje pouiiti bujonu jako zaklad-
niho media a velke inokulum (3 pine klicky agarove kultury ). '
Nagg"e mikrotechnicke uspofidani testu se temto zdrojem chyb vyhyba. Medium
neob'sahuje pepton ani jiny snaze pfis.tupny 'zdroj dusiku a inkubacni doba je re-
lativne velmi kratka. Pfi provefovani navriene techniky 410 sbix'kovymi kmeny
byly ve vsech prfipadech vysledky identicke s kontrolnim makrotestem (tabulka'2.),
i v pfipade dvou kmenu provisorne urcenych jako Pr. morgani a Pc. aerogenoides.
Oba tyto kmeny davaly opakovane negativni vysledky, cimi se. lig"ily od ostatnich
za,stupce techto 'skupin. Pozdeji provedeni revise biochemickych vlastnosti obou
kmenu take ukizala, ie se nejedna o kmeny patr""ice do zminenych skupin.
Pfi provadeni testu, mikro i makrotechnickeho, dochazi nekdy pr"i positivni
reakci k pozvolnemu blednuti cervene barvy, takie po nejake dobe (3-5 minut)
je medium opet?bezbarve. Tuto skutecnost pozorovali i jini pracovnici a Buchanan
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246A002800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
a neschopnosti testovaneho organismu piodukovat sirovodik. Proto je nutno reakci
odecftat hned po pfidani reagencif.
Za technickou spolupraci dekujeme M. Budesfnske.
SOUHRN ?
Autor popisuje mikroreakci na zjiisfovani mikrobialni redukce nitrate pro rutinni diagnosticke.
ecely.
s Fulmerem (15) se zmiiiuji o napadne velke korelaci mezi nestalosti cerveine barvy
Reakce se provadi v 0,3 ml pufrovaneho fysiologickeho roztoku s 0,1% KNO3 a po naocko-
vanf se inkubuje 3 hodiny ve vodni lazni. Potom se pr"ida Griessovo cinidlo, 1 kapka rozt. kys. sulfa-
nilove a 1 kapka rozt. a-naftylaminu, event. zinek. Positivni reakce je cervena, pTi negativni ze-,
stane substxat bezbarvy. Absolutni sterilita pH praci neni nutna.
Mikrotechnika byla proveiena na 410 sbirkovych kmenech, pfevaine z celedi Enterobacte-
riaceae.
PE310ME
MHKpOTeXHHKa jiis CKOporo o6Hapy)KeHHA peAyKtkHH HHTpaTOB
ABTOp OnHCbIBaeT MHKPOpeaKH,H1O Ha O6HapyxceHHe MHKpo6HaJIbHOf peAyKgHH HHTpaTOB
AJIH O6bIKHOBeHHbIX AHarHOCTHgeCKHX iteaeli.
PeaKgHSI CoBeplllaeTCA B 0,3 itviJi ny44epOBaHHOrO (? H3HOJIorHgecKoro paCTBopa c 0,1 %
KN03 H noc.ne HHOKYJIHI[HH HHKy6HpyeTC5i B TegeHHe 3 gaCOB B BOJ.[AHOfi 6aHe. 3aTeM Ao6aBJIA-
eTCH peareHC Fpnecca, OAHa Kanusa PaCTBOpa cyJlbtpaHHJIOBON KHCJIOTbI H OAHa KanJla pacTBOpa
a-Ha4)TbiJIaMHHa, npH cJiygae UHHK. 1-10J10}KHTeJ1bHaa peaKI HA siBJIHeTCH KpaCHO[i, npH oTpHIja- j
TeJlbHON - cy6CTpaT OCTaeTCa 6e3ItBeTHbIM. COBepmtleHHaa CTepHJIbHOCTb npH pa6ore He o6- 1
H3aTeJIbHa.
TeXHHKa npOBepsulaCb Ha 410 11ITaMMax H3 KOJIJIeK1[HH, 60Jlbtue}I gaCTblo H3 CeMeUCTBa
Enterobacteriaceae.
SUMMARY
Micromethod for Quickly Detecting the Nitrate Reduction
The author describes a micromethod for detecting the microbial reduction of nitrates for the
use of routin diagnostic.
The reaction is carried through in 0,3 ml of buffered saline with 0,1 % KNO3, and after
inoculation the test tubes have to be incubated during 3 hours in water bath. Then the Griesse agent,
1 drop of suiphanil acid solution, and 1 drop of a-naphtylamin solution, eventually zinc, are to be
added. The positive reaction is red; when it is negative, the substrate remains colourless. There is no
need for an absolute sterility of the manipulation.
fi
LITERATURA
podle: J. J., Biochem. Z.
1. Maassen A., cit. ZoBell C. E., Bact., 24:273, 1932. - 2. Blom
y J. J.,.Schuh V.,
194:392, 1928. - 3. Lindsey G. A., Rhines Ch. M., Bact., 24:489, 1932. - 4. Mottl
EMI, 3:147, 1956. - 5. Mottl J., Cs. epidemiologie, mikrobiologie, imunologie 4:190, 1956. -
6. Logie J., J. Hyg., 10:143, 1910. - 7. Jordan, E. 0., Burrows, W.: Textbook of Bacteriology,
14. vyd., str. 16., Philadelphia, 1945. - 8. Conn, H. J., et al.: J. Bacteriol. 3:115, 1918. - 9.
Wallace, G. I., Neave, S. L.: Bacteriol. 14:377; 1927. - 10. Ilgsvay, L.: Manuel technique,
Washington, 1941. - 11. ZoBell, C. E., Meyer, K. F.: Proc: Soc. exp. Biol. Med., 29:116, 1931. - 1
12. Tittsler, R. P.: J. Bacteriol. 19:261, 1930. - 13. Hauduroy, P.: Microbiologie generale et
technique microbiologique, str. 574., Paris, 1947. - 14. Bachmann, B., Weaver, R. H.: Amer.-
J. clin. Path., 21:195, 1951. - 15. Buchanan, R. E., Fulmer, E. I.: Physiology and Biochemistry
of Bacteria, sv. 3., str. 191., London, 1930.
182
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Z PRAXE
Mikrobiol. oddel. KHES v Havli6kov6 Brode"
Veterinarnf stfedisko, Caslav
PASTEURELLO-VA ANGINA
Cs. epidemiologie,
mikrobiologie, imunologie
VI - 3 - 1957
P a s t-e u r e 1 1 a m u l t o c i d a jako vyvolavatel hemoragicke septikae-
mie zvffat, mezi nimii je velmi rozs"ir"ena, se vyskytuje u lidi pomerne vzacne,
jak o tom svedci nevelky pocet piipadu uvedenych v pisemnictvi nags"em i cizim
Meyer (1).
U nas popsal pilpad lidske pasteurellosy flegmonosniho typu Patocka a Wagner (2), pilpad
otitidy Blaskovic.[cit. podle Ra"sky] (3). V cizi literatuie se uvade"jf nejcasteji onemocnenf flegma-
nosni [Allot a spol. 6 piipadu po pokousanf psem a kockou] (4). ?Jinf autofi uvade"jf septi'kaemie
[Rivoalen] (5) a Sauter (6), casto s naslednou lokalisaci v meningach [Levy-Bruhl (7), Sauter (6),
Lewis (8)] nebo v kloubech [Pizey] (9). Pffpad bronchopneumonie uvadi Ohnesorge a Schroer
(10). Gastroenteritis popisuie von Baer (11). Ludlam (12) isoloval P.-multocidu z apendikalnfho
abscesu. Prvnf pilpad bakteriologicky diagnostikovane pasteurellosy u cloveka uvadi Brugnatelli (13).
4nginosnf formu, kterou popisujeme, jsme zatim v dostupne fiteratuie nezjistili. Regamey (14)
se sice zmihuje o Meyerove piipadu ieny prohlizitele masa, ktera trpela zani tem sliznic prova-
zenym tonsilitidou. Z hnisaveho obsahu pustulek byla isolovana kultivacne Pasteurella, ktera
vs"ak nebyla prokazana na tonsillach. Bliisi druh urcenf chybi. Ve svem pfehledu pnvodcu angin
neuvadi Pasteurellu multocidu ani Pfecechtel (15, 16), ani Patocka (17).
Pocatkem cervence min. roku byla pfijata us"nim oddelenim OUNZ v Hav-
lfckove Brode 20leti zemedelska pracovnice J. C. (c. os. 6108/56) s klinickou
diagnosou angina lacunaris. Pacientka udivala bolesti v krku a obtiine poly-
kini. Teplota 39,4? C. Tonsilly byly p"ekrvene, prosakle, na medialnich plochach
byly "sedave povlacky misty splyvajici. Podc"elistni uzliny byly nehmatne. Po
aplikaci penicilinu se stay rychle upravoval, povlaky tonsillirni ustupovaly a po
5 dnech pacientka propus"tena domu bez potiii.
Kultivacne z tonsillirnich vyteru zjisteny za 24 hodin na krevnim agaru
vedle malo cetnych kolonii alfa streptokoku a neisserii cetne asi 1/2 mm kolonie
pfipominajici kolonie H. influenzae. Enduv agar zustal sterilni. Mikroskopicky
nilez z podezr"elych kolonii u'kizal drobne g-ovoidni tycinky ai kokobacily uni-
formniho tvaru, bipolarne se barvici s naznacenym pouzdrein. V prvni su'bkulture
chybel satelitni fenomen charakteristicky pro H. influenzae. Kolonie byly jii
vetsi, prumerne 1 mm. Zprvu byly pruhledne, pozdeji se v centru kalily a okraje
byly "sedave. Celkovy vzhled kolonii byl mukosne lesklq. Na Endo agaru opet
nerostly. V dals"ich pasaiich rostly ui daleko lepe, dosahovaly ai 3 mm a v bliz-
kosti se slevaly. Mukosne leskly charakter zustal zachovin. Na Endove agaru
vyrustaly pozdeji ve velmi drobnych koloniich. V jitrovem bujonu jsme pozo-
rovali difusni zakal stfedniho stupne bez blanky, pozdeji husty viskosni sedi-
ment. Na ielatine byl velmi drobny a pomaly rust podel vpichu. Rovnei s"ikmy
agar vykizal pomaly a slaby rust. Pohyb zustal negativni pfi 37? i 22? C.
Isolovany kmen produkoval kyselinu bez tvorby plynu z glukosy, sacharosy,
a manitu, kdeito laktosa, maltosa; trehalosa, xylosa, raffinosa, salicin, dulcit,
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
inosit,,skrob a glycerin zestaly beze zmeny. Tvorba indolu, sirovodfku, katalasy
a redukce nitrate byla positivni. Lakmusove ml6ko a MRT beze zmeny.
Ze 24hodinove bujonove kultury jsme inokulovali dospele mygce 0,2 ccm
i. p. Mygka uhynula do 24 hodin na perakutni sepsi bez vyraznych organovych
zmen. Zpetna kultivace z organe byla positivni v ciste kultufe. Isolovany kmen
si podriel rust v mukosnf fazi ii virulenci za pal roku, kdy jsme pokus na mys"ce
opakovali se stejnym vysledkem. Meyer uvadi, ie mukosnf kolonie zustavajf sta-
bilnfmi i po 20 i vice pasaifch (18).
Mikros'kopicky nalez, sou'hrn vlastnostf kultivacnich i fysiologickych a pru-
kaz experimentilnf pathogenity svedc"f, ie isolovany kmen je P a s t e u r e 11 a
mu Ito ci d a.
Diferencialne diagnosticky pr"ichizf v uvahu Pasteurella pseudotuberculosis,
Haemophilus influenzae a laktosu nekvasfci enterobacteriaceae. Pasteurella
? pseudotuberculosis je pohyblivi. Ma negativni indol, alkalisuje lakmusove mleko
a podle nekterych autore (19) vykazuje lepgf rust na Endu. V experimentu vy-
voliva zmeny charakterisovane jako pseudotuberkulosnf. H. influenzae je mi-
kroskopicky z kultury velmi polymorfnf, potfebuje trvale rastove faktory V a X
a .biochernicky je`za beinych podminek inaktivni. Od laktosu nekvasfcich entero-
bacteriacef se P. m. list podle Pato.cky (19),symptomovym triasem: gpatnym res-
tem na Endo agaru, negativni laktosou a produkci indolu spolu s nepohyblivosti.
Noveji se prokazalo (20),ze vetgina virulentnich kmenu je vedle penicilinu,
aureomycinu, chloramfenikolu a polymyxinu B, na lktere je in vitro dobfe citliva',
pomerne resister.tnf na streptomycin, neomycin 'a bacitracin. Potvrzuje to i uspeg-
na lecba nag! pacientky, kde po uiitf penicilinu se stay rychle upravil, a Patoc-
kova zprava (19), ie vetgina virulentnich kmenu P. m. je relativne dosti-citlivi
na penicilin (zkus"enost u gramnegativnho rni'kroba pomerne pfekvapujfcf). ,
Pasteurellosy jsou typickou a beinou zoonosou. Pasteurellu multocidu po-
vaiujeme za velmi rozgifeneho mikroba nejen u divoce iijfcfch zvfi'at, ale i u do-
macfch. Patocka uvadi, ie kooky mfvaji pasteurelly v tlame v 90 % a psi asi ve
30 % (3). Sarni jsme ji isolovali velmi casto z polnfch'zajfcu uhynulych zejmena
v jarnfch mesfcfch, ale i ze zajfcu'klinic'ky zdravych. Z domacfch zvifat jsme meli
pfflefitost zachytit cetne kmeny temef ze vgech druhu i z drubeie. Jako nejzajf-
inavejgf uvadfine pfipady zmetanf u klisny a kravy v jedne staji ve dvou dnech.
V obou zmetcfch byla isolovana P. m. v ciste kultufe. Rovnez v ciste kultur"e
byla zfskana P. m. z jater ve dvou pffpadech iloutenky vepru.
Prekvapuje nas, fe pies velike rozgir"enf P. m. mezi zviriaty, dochazf k one-
mocnenfm cloveka relativne vzacne, a to nejcasteji u lidf nejvfce exponovanych,
t. j. u chovatelu drubeie a pestitelu domicfho zvfr"ectva. Mikrobiologicka dia-
gnostika hemoragickych pasteurellos u zvffat je snadni, ponevadi P. m. roste
cel'kem dobfe na beinych kultivacnich pedac'h i z materiilu vice dnf stareho.
Soudime vgak, ie diagnostika lidskych onemocneni bude daleko obtfinejs"f, po-
nevadz adaptacf na lidskeho hostitele dochazf zfejm6 u nekterych kmenu ke
zmenam rustoveho charakteru. Zpomaleny rust a rust v trpaslicfch koloniich,
jako u nami isolovaneho kmene, jiste stezuji diagnostickou praci. Trpaslicf rust
je podle Meyera (1) vzacny a je blfzky M fazi, do ktere pasdiovanfm nas" kmen
pfegel.
SOUHRN
' Je popsan pifpad lakunarnf anginy u zemede"lske pracovnice. Vyvolavajfcim agens byla
Pasteurella multocida, rostouci v primokultufe v trpaslicfch kolonifch, ktere pasaz"ovanfm pie"sly
v typickou M fazi. Onemocnenf bylo zvlidnuto uspegne penicilinovou therapif.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
PE3IOME
nacTepenJ1osan alrHHa
ABTOphi onHCblBaioT cJ1yliali naxynapxo1i allrHHbl y aeMneJjeabgeCKOU pa6oTHHIthI. Bo3-
6yxuialoIuHM areHCOM 6bina Pasteurella multocida, pacTyulax B npHMOxynbType s MHHHaTypHhIX
KOJIOHHSIX, KOTOpbie npH nOMOII(H naCCHpoBaHHH'npeBpaTNnHCb B THnHYHyIO M (pa3y. 3a60ne-
BaHHe 6bino c ycnexoM JIHKBHAHpoBaHo neHHH,HnnHHOBON Tepaniieu.
Angina due to Pasteurella
The authors describe a case of lacunar angina in a woman working in agriculture, where
Pasteurella multocida was found as its agent. In primoculture, it was growing in dwarf colonies
changing during passages into the typical M-phase. The infection was successfully treated by
penicillin.
1. Meyer, K. F.: Pasturella ex Dubos R. J.: Bacterial and Mycotic Infections of Man II. vyd.,
450, 1952. - 2. Patocka, F., Wagner, V.: Casopis lekaiu ceskych 82, 997, 1943. - 3. Ra5ka,
K.: Epidemiologie II. vyd., 556, 1954. - 4. Allot, E.' N., Cruickshank, R., Cyrlas-Williams, R.,.
Glass, V., Meyer, I. H., Straker, E. A. and Tee, G.: J. Path. Bact. 56, 411, 1:944. - 5. Rivoalen,.
A.: Bull. Soc. Path. exot. 709, 1936. - 6. Sauter, E. K.: Kinderaerzt. Praxis 21, 488, 1953. -
7. Levy-Bruhl, M.: Ann. M?d., 44, 406, 1938. -.8. Lewis, M. L.: Amer. J. clin. Path., 3, 241,.
1953. - 9. Pizey, M. C. D.: Lancet, 324, 1953. - 10. Ohnesorge, Schroer: Dtsch.'med. Wschr..
1025, 1940. - 11. von Baer; W.: Zbl. Bakter. Orig. 390, 1917. - 12. Ludlam, K. G.: J;. Path.'
Bact. 56, 307, 1944. - 13. Brugnatelli, E.: Zbl. Bakter. Orig. 337, 1913. - 14. Regamey, R.:.'
Schweiz. med. Wschr., 19, 666, 1938. - 15. Pfecechtcl, A.: Tffdcnl a hodnoceni angin, Tho-
mayerova sbfrka c. 10-11, 1953. - 16. Piecechtel, A.: 'Sbornik streptokokove nakazy,'s. 115,
1954. - 17. Patocka, F.: Sbornik* streptokokovc nakazy, s. 196, 1954. - 18. Meyer, K. F.:
Pasteurella v Dubos R. ; J.: Bacterial and Mycotic Infections of Man II. vyd. 452, 1952. - '19.
Patocka, F. a kol.: Mikrobiologie spec. I: d. Praha 1954. - 20. Neter, E.: Gorzynski, G. A., Cass.
W. A., Proc. Soc. exp. Biol. Med. 76, 493, 1951.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Cs. epidemiologie,
mikrobiologie, imunologie
VI - 3 - 1957
Hygienicky a epidemiologicky tistav lekarske fakulty v Brne. Ustav epidemiologie a mikrobiologie
v Praze
ZKUSENOSTI S PARASITOLOGICKYM VYSETROVANIM
OBYVATELSTVA PROVINCIE SEVERN( HAMGEN
V KOREJI
IKVETU9E BRAZDOVA a EVA ALDOVA-KLECKOVA
Chceme seznamit nasi odbornou verejnost se zkusenostmi z oblasti parasito-
logie, ktere jsme nashromaidily behem dvoulete price v Koreji. Dr Kleckova
zaildila a vedla mikrobiologickou laborator ceskoslovenske nemocnice v Cond-
iinu od kvetna 1954 do kvetna 1955, Dr Brazdova pokracovala po jejlm od-
jezdu v jeji praci ai do konce r. 1955; krome teto price zastavala jeste funkci
epidemiologa. -
Klimaticky je provincie Sev. Hamgen, jejimi hlavnlm mestem je Condzin,
sldlo cs. nemocnice, odlisna od nas"eho mirneho str"edoevropskeho pasma. Lei!
na 40? sev. s"lrky a tato jiin! poloha udiva riz celemu podnebi i pies vliv stu-
deneho mo"skeho proudu na severovychodnim pobieil. Nejvyss1 letni teplota
dosahla 45? C, nejniffi zimn! -32? C. Piechodne obdobi, jaro a podzim, jsou
velmi kratke. V cervnu, cervenci a srpnu - v obdob! desfu v jiinlch provincilch
- spadne take v provincii Sev. Hamgen znacne mnoistvi sriiek. Toto klima
umoznuje mistnlmu obyvatelstvu pestovani ryie jako hlavnlho zdroje vyiivy.
Vyjmenovane pfirodn! podminky umoiiiuji sire vyskyt parasitu, ale mnohem
vets"l vyznam pro stupefi infestace obyvatelstva ma nlzka' hygienicka drover ii-
vota. Zvlas"te nyni po znicujld vilce, kdy jeste mus! Korejci it v minimalnlch
bytovych prostorech bez pr"lslusenstvi, je Mimi infekcnlch chorob i parasitarnich
onemocnen! velmi usnadneno. Celkovou 'hygienicko-epidemiologickou situaci
zhorsuji nektere za'kor"enene zvyky obyvatelstva, na pi. shromaidovani lidskych
vykalu v nekrytych nevelkych nadobach, jejichi okoli byvi vlhke a fekaliemi zne-
cis"tene (vyznamne pro pfenos ankylostomiase), dale pouiivani cerstvych lid-
skych vykalu ke hnojeni ryie, zeleniny a jinych plodin. Take zvyk, ie deti
nepouilvaji zichodu, vede ke znacnemu zamoi?eni pudy v okoll domu vajlcky ruz-
nych helmintu. Vyskyt T a e n i a s o l i u m je umoinovin tim, ie pesto,vani
vepii . behajlci volne po osadac'h, poiiraji lidske vykaly a maso pak neri! ph
korejskem zpusobu ilpravy dukladne. propekano. Nekryte zachody, pouilvan1
povrchovych vod k vareni, myt! a casto i k pitl, poiivani syrove zeleniny a dale
zvyseny vyskyt hmyzu jsou zakladnlmi pr"lcinami rozs"lrenl stievnlch infekcl,
Stolic celkem
v
getien
Nalezen vaJ'ibka helmintu
Posit* nick
y
o
pocet
%
6094
Ascari8lumbricoides
4112
67,5
Trichuris. trichiura
609
10,0
Ancylostoma duodenale
360
5,9
Taenia
71
1,1
Clonorchis 8inensis
6
_
Strongyloides stercoralis
3
_
Fasciolopsis buski
1
_
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246A002800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Stolic na amoeb.
amo
m
tozoi
i f
t
ti
6
Positivnich
dyse
y pro
vn
or
a
vege
Nalezen
pocet
N
336
Entamoeba histolytica
135
41 .
Lamblia intestinalis
12
3,5
Trichomonas intestinalis
88
I '
26,0
zvlaste bacilarni a amoebove dysenterie. Rozsahla ryioviste divaji prileiitost
k mnoieni anofelu a prate v nich znamena take nebezpeci nakazy ankylostoma-
tem. Ve vnitrozemskych krajIch, He se hojne poiivaji polosyrovi i'icni krabi, je
zvysena nemocnost plicni distomatosou. Pomerne iidkkm onemocnenim v nasi
pilmorske provincii byla jaterni distomatosa (clonorchiasis).
V tab. 1 uvidime pocet nami vyset?enych stolic a pro hlavni helminty stupen
zamoi'eni obyvatelstva.
Krome serioveho vyseti'ovani stolic ambulantnich i hospitalisovanych pa-
cientu jsme vyseti'ovali zimerne stolice nemocnych, u nichi bylo klinicke po-
dezreni na amoeb'ovou dysenterii. V pi'ehledu uvedi tyto vysledky tabulka 2.
6094 stolic uvedenych v tab. 1 bylo vysetieno na pritoinnost vajicek hel-
mintu pi'imou mikroskopii. Krome toho k ziskini. obrazu skutecneho zamoi=eni
obyvatelstva bylo vyseti'eno 200 stolic (s"'kolni mlidei) koncentracnimi meto-
dami Tellemannovou a Fullebornovou s temito vysledky:
A s car i s nalezena u 98 % a T r i c h u r i s u 30 %. Ze 200 stolic hor-
niku .z blizkeho hnedouhelneho dolu, vysetrovanych Fullebornovou metodou,
zjisteno 20 % vajicek A n c y l o s t o m a d u o d e n a l e krome beinych para-
situ (Ascaris a Trichuris).
Cisla ziskani nami ph pouiiti koncentracnich metod odpovidaji udajum
J. S. Simmonse (Global Epidemiology, 1945), ktery udivi pro Koreu tato pro-
cerita zamoi'enosti: Ascaris 95 %, Ancyloistoma duodenale a Ne-
e a t o r a m e r i c anus 25-30 %. Tento 'autor vsak neudava ani pocet vy-
s"etfenych stolic, ani oblast, ve'ktere'bylo vysetrovani provedeno.
Ni mikroskopi4e diagnose sput na BK jsme vysetrovali krvavi sputa
a sputa nemocnych s klinickym podezrenim na plicni distomatosu take v na-
tivnim preparatu na pritomnost motolice. plicni P a r a g o n i m a w e s t e r-
Pobet.vysetienych sput
nalez vaji5ek
?/
0
Paragonimus
%
z celkov6ho poctu
celkem
sputa suspektni
Westermani
sput
na distomatosu
3893
128
85
66,4
2,2
m a n i. Vysledky jsme uvedli v tab. 3. Nas"i pacienti byli vets"inou byvali vojici,
kteri se infikovali na fronte v oblastech u 38. rovnobeiky a pokud podle anamnes-
tickych t daju se nakazili v provincii Sev. Hamgen, pochizeli z vnitrozemskeho
okresu Mjoncong, He se poiivaji hojne iicni krabi. V celkovem poctu vysetreni
na plicni onemocneni vsak distomatosa v nasi provincii cinila pomerne nizke
procento.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Cs. epidemiologie,
mikrobiologie, imunologie
VI - 3 - 1957 "
Hematologicka laboratof III. internf kliniky KU v Praze, pfednosta akademik J. Charvat
VL.IV GAMA GLOBULINU NA MOTILITU LIDSKYCH
LEUKOCYTCJ
H. POLAK, J. NEMEC, J.'NEUWIRTH, P. BLA2KOVA a Z. ZITA
Pfevaina vets"ina protilatek je obsaiena v gama globulinove frakci sera. Proto
se gamma globulinu v medicine pouiiva tam, kde, chceme dodanim protilatek umoinii
nebo posilit specificke imunitni procesy mezi urcitym antigenem a pfislusnou
protilatkou.
V poslednich letech se objevilo nekolik praci, ktere se zdaly nasvedcovat
tomu, ie pr"iznivy vliv gama globulinu u infekcnich onemocneni nespociva pouze
na dodini protilatek, ktere jsou v nem obsaieny.
Allgower a Sullmann (1950) zjistili, ie gama globulinova frakce lidskeho
sera ma stimulacni licinek na migraci lidskych leukocyte in vitro. Na zaklade
svych pokusu tito autofi uzaviraji, ie imunologicky duleiita filoha proteine, kter6
jsou obsaieny v gama globulinove frakci, je jeste doplnena jejich stimulacnim licin-
kem na leukocyty. " .
Pfi sledovini vlivu Cohnovy frakce II obsahujici ta'kfka vyhradne gama glo-
buliny, jsme nezjistili jeji positivni vliv na motilitu detskych leukocyte. (Polak,
Polakova, Skvafil, 1956.) Zestavala vgak moinost, 2e se vliv gama globulinu
na motilitu leukocyte projevuje jinak u deti a jinak u dospelych.
Pfistoupili jsme proto k pokusum, v nichi jsme sledovali vliv lidskeho gama
globulinu na motilitu leukocyte .dospelych lid!, a to jak po jeho pfidani in vitro,
tak po jeho intramuskularni aplikaci..'
METODIKA
P o k u s y i n vitro. Ke 2 ml krve smisene s 2 y heparinu (NOVO) obsaz"eneho ve 20 mms
fysiologickeho roztoku pfidano: 1. 0,2 ml. fysiologickeho roztoku jako kontrola. 2. 0,2 ml roztoku
gama globulinu nefede"neho na prumernou koncentraci v plasme. 3. 0,2 mI roztoku gama globulinu,
nafedefneho na 4X koncentraci v plasme. 4. 0,2 ml roztoku gama globulinu v takove koncentraci,
kter# zvysi obsah gama globulinu po pfidani ke,2 ml krve pfibliane na dvojn#sobek. 5. 0,2 ml roztoku
gama globulinu v takove koncentraci, ktera zvys"i obsah gama globulinu po pfidani ke 2 ml krve
pfiblizne na ctyfnasobek.
Po protfepani byla krev plnena do silikonovanych komurek a zpracovavana dale metodikou.
popsanou v pfedchozich publikacfch (Polak, Polakova 1956). Velikost migrace odecftana pod mikro-
skopem v thermostabilni komofe za 3, 6 a 24 hodin inkubace. Z kazde zkumavky plneny 2 komurky,
ze ktery'ch vzat aritmeticky prumer.
P o k u s y in vivo. Pokusy byly provedeny na 12 zdravych dobrovolnicich, ve veku od 16
do 30 let. Z nich bylo 9 zen a 3 muz"i.
Stanovena kontrolni migrace. Po ni aplikovino 3 ml 10% Gamma-globulinum humanum
normale Biogena. i. m. a za 24, 48 hodin a po 7 dnech zjisfovany migracni ilodnoty. Migrace ode
clt#na opet za 3, 6 a 24 hodin inkubace.
VYSLEDKY
V pokusech in vitro byly zjis"fovany diference motility leukocyte v ? v ko-
merkach s gama globulinem proti kontrolnim migracim. Vysledky hodnoceny nu-
lovym t- testem podle Cramera (1946). Takto byly hodnoceny rozdily hodnot
po 3, 6 a 24 hodinach inkubace. Vysledky jsou shrnuty v tab. 1.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Kontrola
y2
V4
2y
4y
3 hod.
n
12
11
11
11
9
inkubace
?dM
1498,0
-14,7
+47,0
-25,0
+ 4,7.
a
554,4
135,7
410,2
,321,9 -
105,2
t
0,34236
0,32224
0,2455
0,1263
P
0,9
0,9
0,9
> 0,9
6 hod.
n
12
11
11
11
9
inkubace
?dM
2305,4
+ 9,5
-33,1
+23,6
-82,2
a
578,3
'245,0
344,5
235,5
437,7
t
0,1226
0,30380
0,22923
0,5310
P
> 0,9
0,9
0,9
0,9
24 hod.
n
11
11
11
11
9
inkubace
-AM
4344,3
-59,8
+28,8
+71,5
-420,2
a
1116,8
304,3
461,8
362,9
611,9
t
0,62145
0,19718
0,56808
1,9472
P
0,9
> 0,9
0,9
0,1
Z tabulky 1. vyplyvi, ie diference ve vsech 4 pokusnych- seriich s pridanim
.ruznych koncentraci gama globulinu jsou sta'tisticky neprukazne.
V pokusech in vivo vzata za ziklad kontrolni migrace a zjisfovany opetne
diference za 24 a 48 hodin a 7 dni po aplikaci gama globulinu v pilslus"nych ode-
61tacich intervalech (3, 6, 24 hod.). Vysledky hodnoceny nulovym t- .testem.. Viz
tab. 2.. .
Kontrola
za 24 hodin
za 48 hodin
za 7 dni
3 hodiny
n
12
10 -
10
8
inkubace
dM
1498,0
- 29,2
-'121,2
- 91,5
a
554,4
630,3
535,6
230,4
t
0,13897
0,6788
1,0502
P
0,9
0,9
0,5
6 hodin
n
12
11
11
9
inkubace
?dM
2305,4
- 64,0
-182,2
-157,9
a
578,3
746,5
610,8
311,6
t
0,27235
0,4433
1,4329
P
0,9 .
0,5
0,5
24 hodin
n
11
10
10
8
inkubace
dM
4344,3
-361,8
- 93,1
-355,6
a
1116,8
986,3
775,8
549,3
t
1,1004
0,35998
1,7128
P
0,5
? 0,9
0,5
V tabulkach n = cetnost, 0 = diference proti koptrolni migraci, a = stan-
dardni deviace, t = hodnota t-testu, P = pravdepodobnost.
Migrace u jedne z pokusnych osob po pridini gama globulinu in vitro a po
jeho aplikaci in vivo jsou zachyceny na obr. 1.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
ROZPRAVA
Ukolem teto'prace bylo zjistit, zda gama globulin v to forme, v jake je pi=i-
pravovan pro huminni aplikaci, ovlivnuje imunitni stay lidskeho organismu i jinak
nez prisunem protilatek. Konkretne, zda ma stimulacni ucinek na leukocyty.
Friedmann -a Schonfeld (1917) zjistili, ie ph vyr"azeni sera z prostr"edi, v nemi
sledovali motilitu leukocyte, se jejich pohyblivost znacne snizuje nebo uplne
? E
Obr. 1.
Mikrofotografie migracf ve sklickovych komurkich u pokusne osoby N. H. (23 roku). Zvetleno
28X. Na ose y velikost migrate v A. A: kontrola pied inkubaci bezprostiedne po zcentrifugovani
komurky. - B: migrate za 6 hodin inkubace, kontrolni stanoveni s fysiol. roztokem. - C: migrace
za 6 hodin inkubace po pridani gama globulinu ve stejne koncentraci jako v plasme. - D: migrace
za 6 hodin inkubace po pridani gama globulinu ve 4nasobne koncentraci. - E: migrace za 6 hodin
inkubace po pridani gama globulinu v koncentraci, ktera zvys"i hladinu gama globulinu v testo-
vane krvi na dvojnasobek. - F: migrace za 6 hodin inkubace po piidani gama globulinu v kon-
centraci, ktera zvysi hladinu gama globulinu v testovane krvi na ctyinasobek. - G: migrace za
6 hodin inkubace za 24 hodin po i. m. aplikaci gama globulinu. - H: migrace za 6 hodin inku-
bace za 48 hodin po i. m. aplikaci gama globulinu. - I: migrace za 6 -hodin inkubace za tyden pa:
ustiva. Obdobne pozorovini ucinil Merchant (1950), ktery zjistil, ie je motilita
leukocyte v Lockeove roztoku mnohonasob.ne mensi nei ve vlastni plasme. Z techto
pokusu vyplyva, ie homologni serove bilkoviny jsou nezbytne nutne pro opti-
malni funkcni stav leukocyte. Merchant ve svych poke sech rovnei u'kazal, ie jde
o hlubsi biologic'ky vyznam serovych bilkovin, nebof 'k itprave leukocytarnich
funkci nedoslo ani tehdy, byla-li viskosita vybalancovaneho rozto'ku soli upravena'
arabskou gumou.
Jestliie na pr". Allgower a Siillmann (1955) zjistili, ie v Tyrodove roztoku
dochizi ke sniieni motility leukocyte, a ie se jejich pohyblivost po pridani gama
globulins zvysuje vice nei po pridani ostatnich plasmatickych proteins, Ize z takto
usporadaneho pokusu jen zteii usuzovat na to, ie gama globuliny stimuluji mi-
graci leukocyte.
Nase metodika nam umoinila sledovat motilitu leukocyte v cele krvi, t. j.
za pritomnosti celeho spektra plasmatickych bilkovin. Zmeny, ktere by nastaly
v niotilite leukocyte pridinfm gama globulinu za nasich experimentalnich pod-
minek, by musely byt vyvolany jeho specifickym ticinkem na leukocyty a ne nor-
malisacf prostredi.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Jak ukazaly.vysledky nasich pokusu, nevedlo piidani gama globulinu ke.
zkoumane krvi in vitro ke zvys"eni motility leukocyte. Rovnez v pokusech in vivo
nebyly zjisteny zmeny v motilite leukocyte.
SOUHRN
AutoH sledovali. u 12 dospelych zdravych jedince vliv hum#nniho gama globulinu na mo-
tilitu leukocyte po jeho pfid#ni in vitro a jeho intramuskul#rni aplikaci.
Zjistili, ze jak po jeho pfid#ni in vitro v reznych koncentracich v cele lidske krvi; tak po
jeho i. m. aplikaci nedoch#zi ke zmen#m pohybov6 schopnosti leukocyte.
PE3IOME
BJIHHHHe raMMa r.1O6yJ1HHa Ha -HOABH)KHOCTb JIeyK014HToB y 9ezoBeKa
ABTOpbI Ha6J1 oaaaa y 12 B3pOCJIbIX JIHg BJUIHHHe 4ejloeegecKoro raMMa rJlO6yJlRHa Ha
.nO)jBH)KHOCTb JreyKOI[HTOB noc.ne ero JIo6aBJ1eHHH in vitro H ero HHTpaMyCKyJISipHofi anJIHKaAHH.
OHH yCTaHOBHJIH, HTO KaK nocne ero J1o6aBJ1eHH51 in Vitro, TaK H nocjie ero i. m. anJIHKa-,
:qHH H3MeHeHHH nOABH)KHOCTH JIeyKO[tHTOB He BCTpe'aloTCH.
SUMMARY
The Influence of Gamma-Globulin on the Motility of Human Leucocytes
The influence of human gamma-globulin exercised on the motility of leucocytes was in-
vestigated after its adding in, vitro and after its intramuscular application.
The authors found that nor its addition in vitro in various concentrations into human blood,
nor its intramuscular application lead to any changes of the motility of leucocytes.
LITERATURA
Allgower, M., Sullmann, H.: Experientia, 6:107, 1950. - Cramer, H.: Mathematical Methods
of Statistics, Princenton, Princenton University Press, 1946. - Friedeman, N., Schonfeld, A.: Bio-
chem. Z., 80:312, 1917. - Merchant, D. J.: J. inf. Dis. 87:275, 1950. - Pol#'k, H., Po1#kov#, K.,
$kvanl, F.: Cs. pediatrie, 11:464, 1956. - Polak, H., Pol#kov#, K.: Ce. pediatrie, 11:321, 1956.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Z`s. epidemiologie,
mikrobiologie, imunologie
VI - 3 - 1957
Krajska hygienickoepidemiologicka'stanice KNV Praha
MYKOLOGICKE NALEZY VE SPUTU` P tI PLICN I
TUBERKULOSE
0. ABSOLONOVA, P.[FRAGNER a V. PATERA
PrvnI piipady plicni kandidosy popsal Castellani (1905) na Ceylone, Boggs
a Pincoffs (1915) v USA. Pozde"jgi price jsou od Steinfelda (1924), Tornella
(1946), u nas Viklickeho, Vorreitha, Ningerove, Pospis"ila, Vlcka a jinych. Can-
didu albicans nalezy Rossier ve sputu u 10 % zdravych osob, Viklicky u 29 %?
Tragerova uvidi positivni nalezy p;i kataru hornich test dychacich u 63 % pa-
cientu. Castejsi nalezy udiva pisemnictvi pii teikych, kachektisujicich cho'robach
(tuberkulosa, karcinom) a zvlaste u lidi starsich.
(Bliis"i, udaje o kandidosach - zvlaste pak klinicke obrazy, therapii a seznam
pisemnictvi - nalezne ctenar v monografii Obrtela a spol.: Onemocneni vyvo-
lana kvasinkovitymi mikroorganismy, Stat. zdrav. na'kl. 1956, Praha.)
V toznto sdeleni chceme se za'byvat mykologickymi nalezy ve sputu tuberku-
losnich pacientu u nas, piedevgim se zfetelem k vyskytu C. albicans.
V ilnoru ai kvetnu. 1955 vygetr"ovali jsme sputum 125 tuberkulosnich * }
pacientu, mikroskopicky i kultivacne.
Nasim nejcastejsim nilezem mykologickym byla Candida albicans (Robin)
Berkhout (62 nalezu); na druhem miste ruzne jine kvasinkovite mikroorganismy
(61 nalezu ), na tr"etim pak saprofyticke plisne vlaknite (31 nalezu ). Jejich vy-
pocet uvidime v ta'bulce 1.
Pocet vzorku positivnich a negativnich je uveden v tabulce 2.
Candida albicans. byla tedy zjitena ve sputu poloviny vsech vysetrovanych
pacientu. Jeji nalezy rozdelili jsme podle mnoistvi zirodku v I ccm sputa do tr"i
skupin (tabulka3.)
Ndlezy
PoSet nddezit
Candida albicans
62
Candida tropicalis
8
Candida pulcherrima
2
Candida parapsilosis
1
Candida sp.
2
Torulopsis glabrata
13
Saccharomyces sp, div.
22
Geotrichum candidum
13
Penicillium sp. div.
26
Blastotrichum sp.
I
Hormodendrum resinae
1
Verticillium sp.
1
Aleurisma sp.
1
Mucor globosus
1
Celkem
154
*) Dekujeme za spolupraci MUDr J. Halaskovi, iediteli tuberkulosn
v jehoz ustave se vysetiovdni provade"lo.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Nalezy ojedinele, ai 300 zarodku na 1 ccm sputa, povazujeme za nalezy na-
hodne; u infekci pies 10 000 zaroc#k6/1ccm se domnivame, ze C. albicans se jiste
ucastnuje chorobneho procesu; nalezy 350-10000 z/ccm jsou nam nejasne. Po-
kud byla provide"na bronchoskopie, shledavame u pacientu s nalezy vys"simi nei
1000 z/ccm vyznacne nespecificke zmeny na sliznici trachey a bronchu.
Nalezy
Poi et vzorku
Candida albicans
62
Jin6 mykologick6 nalezy
30
Negativni
33
Celkem
125
Vsechny. vys"etiovane pacienty jsme rozdelili podle vekovych skupin (tabul
ka 4.). Porovnime-li procenta vyskytu C. albicans u pacientu ruzneho stars (ta-
bulka .5.), vidime, ie nalezy se pohybuji ko'lem "45 ai 55 %. Nezda se proto, ie
by s1o, o patrnejsi zavislost vyskytu C. albicans na stars the pacientu.
Skupina
Poet zArodku C. albicans
na 1 ccm sputa
Pooet vzorku
1.
Ojedinglg a3 300
22
II. "z-
300 al 10 000
.33
III.
vice nez 10 000
7
Celkem
62
Ze soustavy, usporadane podle pohlavi pacientu (tab. 6.), je patrno;ze
Candida albicans byla nalezena asi u 44% muzu a 61 % ien; ostatni mykologicke
nalezy jsou vsak naopak u muiu castejsi: 19% vzorku sputa s nalezem jen kvasin-
kovitych organismu (jinych nei Candida albicans) pfipadi na muse a jen asi 2%
na ieny. Pro uplnost poznamenavame jes"te jednu zajimavou zkus"enost. 'Pri tomto
i jinychsetrenich jsme zjistili, ie Candida tropicalis (Cast.) Berkhout doprovazi
V6kov4 Skupina
C. albicans
I II III
C. albic.
celkem j
Ten fine
kvas. org.
Jenvlak.
plisn6
Neat.
g
Celkem
do 20 let
1 -
1
1
1
1
4
21-30let
7 9 -
16
4
1
8
29-
31-40let
4 ?6 2
15
4
4
8
31
41-50let
6 10 3
19
5
3
9
36
51- 60 let
4 5 2
11
4
3
6
24
nad 60 let
- - -
-
-
-
1
1
Celkem
22 33 7
62
18
12
33
125
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Vgkovi skupina
PoSet nAlez6
C. albicans
PoSet vkch
vygetienych
O/0
do 20 let
1
4
25,0
21-30 let
16
29
55,2
31-40 let
15
31
48,4
41-50let
19
36
52,6 -
51- 60 let
11
24
45,8
nad 60 let
-
I
-
Celkem
62
125
C. albicans
I II, III
C. albic.
Celkem
Jen jin6
kvas. org.
Jen vluk.
plfsng
Negat.
Celkem
Muli
12 22 4
38
17
9
22
86
Zeny
10 11 3
24
1
3
11
39
Celkem
22 33 7
62
18
12
33
125
skoro pravideln6 C. albicans a jen vzicne, byvi nalezem samostatnym. Pom6r
mnoistvi C. tropicalis ku C. albicans ve sputu byvi 1 : 10 a je pozoruhodn6 staly
ph opakovanych vysetrenich i b6hem therapie.
Ziv6rem Ize 7"ici, ie jsme stanovili nejb6inejsf mykofloru ve sputu tuberkulos-
nich pacientu. Piekvapujici je Casty nalez C. albicans (50%). Pokous"eli jsme se
nalezt n6jake souvislosti s klinickym obrazem oriemocn6ni s dcsavadni therapil
(antibiotika) a anamnesou pacientu. Tyto souvislosti se vs"ak nepodarilo nalezt
a rovn6i epidemiologicke s"etreni v Ie6ebn6 a pokusy s aeroskopem v pokojich ne-
mocnych neobjasnily 50% vyskyt C. albicans u pacientu.
SOUHRN
U 50% (ze 125) nemocnych plicni tuberkulosou byla ve sputu kultivacn6 prokizana Candida
albicans (Robin) Berkhout 1923 v ruznem mnoistvi. Souvislosti s klinickym obrazem a prub6hem
onemocn6ni, jakoi i s dosavadni therapii a anamnesou pacientu nebyly nalezeny.
PE310ME
MHKOJlorH4eCKHe HaXOp,KH B MOKpOTe HpH .serOgHOM Ty6epKyJie3e
Y 50% (H3 125) 6oJIbHblx JlerOgHbIM Ty6epKyJIe3OM 6bIJIO jtOKa3aHO KyJIbTHBaUHOHHbIM
o6pa3OM npHCyTCTBHe Candida. albicans (Robin) Berkhout 1923, B pa3HOM KOJIHgeCTBe. CBH3H
C KJIHIIHgeCKOFI KapTHHO1 H TegeHHeM 3a60JIeBaHHsI, KaK H C AO CHX nop CyMeCTBOBaBIIIeI1
TepanHef. H aHaMHe30M 6oJIbHbIX He 6bIJIH HaigeHbi.
SUMMARY
Mycological Findings in Sputum of Patients with Lung Tuberculosis
In the sputum of 50 % (from the total number 125) of patients with lung tuberculosis Candida
albicans (Robin) Berkhout 1923.was proved by cultivation in various quantity. No connections,
with the clinical feature and the course of the illness, nor with the existing therapy and patient's
history were found.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
t;s. epidemiologie,
mikrobiologie, imunol.ogie
VI - 3 - 1957
Parasitologicka laboratoi KHES Ceske Budejovice
ONDATRA PIZMOVA RESERVOAREM LEPTOSPIR
V tr S R
J. VO9TA
V poslednich letech na celem svete, i u nas, lstiva se vyzkum 'leptospiros, ty-
pickych antropozoonos, stfedem pozornosti a zajmu cetnych pracovniku. Proto
jsou provadena v endemickych oblastech pecliva leptospirologickasetfeni, zame-
rena k odkryti novych reservoirovych zvirat a zachyceni novych domicich kmenu.
V rimci dlouhodobaho leptospirologickeho vyzkumu v jii. C;echich vy"setfili
jsme v iijnu 1956 na leptospiry 73 kusu ondater, z nichi bylo sest positivnich.
Roku 1905 k nam knife Colloredo Mansfeld ze severni Ameriky dovezl 3 samicky a 2 samce
ondatry piimova (O n d a t r a z i b e t h i c a L.) a vysadil je na dobfisskem panstvi. V neuvefi-
telne kratke dobe rozsifila se ondatra piimova tak, ie roku 1938 vyskytovala se ui na uzemi
200.000 km2. Jeji rychle roz"sifeni bylo umoineno silnym mnozenim, sklonem ke stehovanl a ne-
dostatkem nepfatel, nebof v uvahu pfichazeji pouze 1i9ka, tchof, vyr a jestfab. Ondatra piimova
iije ve stojatych vodach bohatych na rostlinstvo, z nouze vsak obyva take klidni, rakosim zarostla
ramena iek, We se. iivI vyhradne vodnimi rostlinami a jenom vyjimecne sahne po zvifeti. Je ovffiem
dokazano, ie ondatry poiirajIskeble. Mellon zpusobit velke "skody, ktere vsak nevznikaji poiiranim
rostlin, nybri jejich hrabanim. Ondatra deli totii chodby mnoho metro dlouhe, ktere vedou celym
bfehem. Hrize rybniku byvaji easto tak prode"ravele, ie ? se protrhnou. NAsledek toho jsou velke
ztrity ryb. V zafl nebo iijnu stavi si ondatry na zimu ve vode hradi"ste z rikosu, pfeslicky,
puakvorce a kusu blata v prumeru asi dva metry. 'Vrcholek pfevysuje hladinu ai o metr. Tato
stavba je pravdeepodobne budovana a obyvana cleny jedne rodiny a slouii jako ochrana pied zimou
a zaroven jako zisobarna. Na podzim a na jafe ondatra se stehuje, ,vsak nikoli z nedostatku po-
travy nebo pfemnoieni, nybri zfejme pro svuj stehovavy pud. Doba vrhu u ondatry je ?od dubna
do fljna, ai na vyjimky, a mnoii se velmi silne, nebof ma ai ctyfi vrhy po 2-14 mladych.
Nilez leptospir u ondatry u nas uvadeji V. a M. Je'linkove v praci >Rozsirenf
leptospiros v ruznych castech CSR(( bez bliisich itdaju. Leptospiry u ondatry byly
nalezeny take v Polsku ph leptospirologicka akci u Lublina a take v Bulharsku
(Parnas a Angelov, ref. na Mezinarodnim mikrobio'l. sjezdu v Praze r. 1956).
Tim se fadi ondatra piimova (0 n d a t r a z i b e t h i c a L.) k jinym clenum
podceledi M i c r o t i n a e zr~ampm jii drive jako reservoir leptospir.
Material 73 kusu ondater jsme ziskali od sberacu nirodniho podniku >Sberne
surovinye v C;eskych Budejovicich a pochizel z rybniku kolem Tiebone. Vsechna
zvffata byla vysetfena na leptospiry mikroskopicky (nativnf preparit), serologicky,
histologicky a kultivacne.
Serologicky
Ondatra
Mikrosko-
L. grippothy-
Histologicky
Kultivacn5
zibethica L.
pick
y
Y
1 d
L. bovis
.
kmen Turna,
kmenHlubokti 55
c. 1
neg.
1 5000.
1 1000
+
neg.
c.4
neg.
1 20000
1 5000
+
neg.
6. 6
neg.
1 40000
1 20000
neg.
c.9
neg.
1 40000
1 20000
+
neg.
c. 33
neg.
1 : 5000
1 :-100
neg.
neg.
c. 64
nog.
1 1.000
1 : 100
-1-
neg.
195
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
ZAVER
Vys"etr"ili jsme celkem 73 kusa ondatry piimove (0 n d a t r a z i b e t h i_c a
L.), z nichz bylo sest positivnich serologicky na L. grippotyphosa pi?i koaglutinaci
L. bovis v niisim titru. Pet zvfr"at bylo positivnich histologicky. Vysetfeni mi.-
kroskopicke a kultivacni by]o negativni hlavne pro pozdni doddvdni chycenych-
zvifat. Tim se stdvd ondatra piimovd, kterd se setkdvd na svych lo'kalitdch v jiznich
Cechdch a jinymi 61eny podceledi M i c r o t i n a e, zndmymi leptospirovymi re-
servodry (Microtus agrestis, Arvicola terestris), reservoirem.
leptospiry L. grippotyphosa.
Pro serologicky vysetr"eni jsme sterilne vypreparovali srdfcko, ktere jsme
vloiili do zkumavek s 2 ccm 0,9% fys. roztoku, cimz jsme zfskali pfiblizne r"edeni
1 : 10. K serologickym reakcim jsme pouzili techto kmenu: L. icterrohaemorhagiae
kmen Lebe a Frysava, L. grippotyphosa kmen Turna a Hlubokd 55, L. bovis, L.
sejroe, L. canicola C7, L. pomona kmen Mezzano, L. mitis, L. australis A, L. hyos.
Serologicky bylo positivnichsest zvir"at, na L. grippotyphosa za koagulatinace
L. bovis v nizsim titru.
Kousky ledvin, fixovane v 10% formalinu, byly zpracovdny histologicky
str"Ibr"ici metodou Levaditiho v. modifikaci Dobellove. Histologicky bylo' positiv-
nich pet ledvin.
Mikroskopicke vysetieni suspense ledvin v zdstinu bylo negativni. Take kulti-
vace kousku ledvin v Korthoffove pude zalozene ze vsech zvffat mely negativni
vysledek. Negativni vysledek kultivaci byl vsak jiste ovlivnen tim, ze zvirr"ata ne-
byla ke zpracovdni doddna ihned po odchytu. Z technickych duvodu to nebylo
moine.
SO.UH?RN
Vys"etfili jsme na leptospiry 73 kusy ondatry piimove (0 n d a t r a z i b e t h i c a L.) mi-
kroskopicky, serologicky (aglutinace - lyse), histologicky a kultivacne. Sest zvifrat bylo positiv-
nich serologicky na L. grippotyphosa pH koaglutinaci L. bovis v uzsim titru, pet histologicky.
PE310ME
Ondatra zibethica L. - pe3epByap aenTOCnxp B gexocJlOBaKHH
Mbi Hcc.legosa.lH . 73 3HTyKH Ondatra zibethica L. MHKpOCKOnH4eCKHM, cepowsorH9eCKHM
(arrjlyTHHauHH - JIH3HC), rHCTOJIorH4eCKH'M H KyJ1bTHBagHOHHbIM McTOAaMH Ha npHCyTCTBHe
JIellTocnHp. Wecm )KHBOTHbIX 6bIJIH n03IITIIBHbl CepoJIOrHYeCKH Ha L. grippotyphosa npH KO-
arrJlK)THHat[HH L. boviS B HeBbICOKHN THTp, IIHTb - rHCTOJ10rH4eCKH.
SUMMARY
Ondatra zibethica L. as a Reservoir of Leptospirae in Czechoslovakia
The presence of Leptospirae in 73 individuals of Ondatra zibethica L. was investigated on
the microscopical, serological (agglutination - lysis), and histological way and by cultivating. In
six animals, antibodies (agglutination - lysis) against Leptospira grippotyphosa were found by
the serological investigation. Five animals were histologically positive.
LITERATURA
Bartik, F., Pokorny, B.: Leptospiry u hrabo"sa v panvi ceskobudejovicke v roce 1949. - Vest-
n1k Cs. zoologicke spolecnosti XV., 1951. - Gerber, R.: Nagetiere Deutschlands. Akademische Ver-
lagsgesellschaft, Geest u. Portig K.-G., Leipzig 1952. - Jelinek, V., Jelinek, M.: Rozsifeni lepto-
spiros v ruznych castech CSR. Sbornik t'`SAZV, fada B, c. 6, 1954, str. 721-730. - Jirovec, 0.,
Pokorny, B.: Dalei zpravy o leptospirach v C,`echich a na Morave v letech 1944-48. Prakticky lekaf,
c. 13, 1949. - Kathe, J.: Z. Immunitatsfsch. Bd. 103, 1943, Heft 1. - Kmety, E.: Bratislavske le-
karske listy, r. XXXI, str. 118, 1951. - Kmety, E.: Zbl. Bakter. Orig. 161, r. 1954. - Kmety, E.,
Chylo, E., Kratochvil, J.: M. agrestis reservoir leptospir v pfirode". Zool.-entomologicke listy, C. 4,
r. 1955. - Mucha, V.: Polni horilcka na Slovensku. Bratislavske lekirske listy, roc. XXIV, sos". 1,
1944.
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
Cs. epidemiologie,
mikrobiologie, imunologie
VI -3- 1957
Katedra mikrobiologie Lekaiske fakulty hygienicke Karlovy university v Praze, piednosta doc.
MUDr Jiri Sedlak - Klinika nemocf vnitfnich Lekafske fakulty hygienicke Karlovy university
v Praze, pfednosta prof. MUDr Vratislav Jonas"
P(SPEVEK K DIAG,NOSTICE A THERAPII
POSTDYSENTERICKt ARTRITIDY
jiRf SEDLAK a VERA DVORAKOVA
Je celkem znamou skutecnosti, ie akutni shigellosa (bacilarni dysenterie) byvi
? v mhohych piIpadech provazena artralgiemi pr"echodnaho razu, ktere ustupuj.i ve
stejnam casovam sledu jako dominujici strevni symptomy tohoto onemocneni.
Artralgie pfedstavuje v takovam pripade jeden ze symptomlz klinickaho obrazu
akutni shigellosy. Naproti tomu pojem >postdysentericka artritidac (23) zustiva
vyhrazen pro kloubni projevy shigellosy, kteri z jakychkoli pficin pr"esla z akutniho
stadia do' stadia chronickaho. B e i g 1 b o c k (1) tuto komplikaci chronicke shi-
gellosy nazyva celkem vystiine >RuhrreumatismusKaKOBa B.: K BOnpOCy RHarH0CTHKH H TepafHH noCTAHcceHTepH4eCKHX
apTpHTOB
I-IOKOpHblli fl., haBJlHK 0.: OgHLueHHe KOHTaMHHHpoBaHHblX KyJlbTyp JlenTOCnnp c no-
IMOHjbIO McM6paHHbIX (!)HJIbTPOB . . . . . . . . . . . . . .
MaltbiX H., IloKOpHbIN Sl.: 11pHMeHeHHe 06b14HbIX jlecHH(k)eKUnOHHbIX Cpe1.CTB H AeTep-
reHTOB npH Ae3HH(tJeKUHH naToreHHblx rpH6oB
192
695
Suthanova M., Patocka F.: An Attempt to Attain L Forms of Listeria monocytogenes 133
Seeman J.: Findings of Listeria monocytogenese in Rodents . . 140
Sobeslavs'ky 0.: Experimental Infection of the Domestic Fowl (Gallus gallus domesticus)
with Rickettsia burneti 146
Sery V., Strauss J.: The Incidence of Ornithosis and Salmonellosis in the Black-Headed Gull
(Larus ridibundus L.) . . . . . . . . . . . . . . . 152
Mornsteinova D., Albrecht P.: Experimental Infection of the Mouse Micromys minutus with
the Virus Czechoslovak Tick-Borne Encephalitis . 157
Patocka F., Kubelka V., Korych B.: Cultivation of the Encephalomyelitis enzootica suum
Virus in Homologous Tissue I . . . . . . . . . . . . . . . 162
Korych B., Patocka F., Kubelka V.: Cultivation of the Encephalomyelitis enzootica suum Virus
in Tissue Culture of Homologous Tissue II. . . . . . . . . . . . 166
Duben J., Neubauer M., Duben Z.: Corynebacterium pyogenes bovis - A Comparison of
the Strains of Animal Origin with Human Variants . . 169
Mottl J.: Micrometlhod for Quickly Detecting the Nitrate Reduction . . 179
Pokorny J., Havlik 0.: Purification of Contamined Cultures of Leptospirae with Membrane
Lung Tuberculosis . . . . . . . . . . . . . . . . . 192
Volta J.: Ondatra zibethica L. as a Reservoir of. Leptospirae in Czechoslovakia . . . . 195
Sedlak J., Dvorakova V.: A Contribution to Diagnosis and Therapy of Postdysenteric Arthritis 197
Absolonova 0., Fragner P., Patera V.: Mycological Findings in Sputum of Patients with
.
the Motility of Human Leucocytes 188
Polak H. Nemec J., Neuwirth J., Blaikova P., Zita Z.: The Influence of Gamma-Globulin on
_Brazdova K., Aldova-Kleckova E.: Experiences with the Parasitological Examination of the
Neubauer M., Duben J., Duben Z.: Angina due to Pasteurella . . . . . . . . 183
From Practice
Manych J., Pokorny J.: Disinfection of Pathogenous Fungi Using the Current Disinfection
Means and the Detergents 209
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
 Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7
NOVA KNIHY
STATNIHO ZDRAVOTNICKtHO NAKLADATELSTVI
MUDr Ladisl'av P o l a k
PATHOGENESE EKZEMU S HLEDISKA REFLEXNI THEORIE
Autor rozde"lil monografii na dye casti. V prvni uvadi rozsihlou nejnovejsi literaturu ekzemu
a rozebira kriticky nazory cizich autoru. Druha cast obsahuje vysledky autorovych pokusu na
morcatech a jeho formulate hypothesy o vzniku a "sir"eni sensibilisace opirajici se o uceni I. P.
Pavlova. Prace je urcena pro dermatology, neurology a strediskove lekare, kteri se zajimaji
o problem ekzemu.
Stran 152, vyobrazeni 13, cena kart. vytisku Kcs 12,90
MUDr Jaroslav S k a l a
ALKOHOLISMUS
V nasem odbornem pisemnictvi je dosud citelny nedostatek publikaci o alkoholismu. Tuto mezeru
vypliiuje monografie MUDr J. Skaly. Autorovi se podaiilo prokazat, ze alkoholismus je hospodai-
skym i politickym problemem nejen u nas, ale i v zemich na vychode a zapade". Kapitoly o leceb-
nych zarizenich, lecbe a jejich vysledcich ukazuji dlouholetou autorovu zkusenost v tomto oboru.
Staf o alkoholismu v soudni psychiatrii napsal MUDr J. Bartosek, kapitolu o praci protialkohol-
nich poraden soc. prat. A. Mafova. Kniha je vhodne doplnena iadou tabulek, nizornych grafu
a obrazu.
Je urcena nejen lekaium, ale i zdravotnickym pracovnikum, kteri se ucastni prevence a lecby
alkoholismu a vsem, kter"i o tuto otazku maji zajem.
Stran 232, vyobrazeni 27, cena viz. vytisku Ms 30,-
PRJSPEVEK K UCENI 0 SIGNALNICH SOUSTAVACH
Autor kriticky hodnoti na zaklade" vlastniho bohateho experimentalniho studia soucasny stay vy-
zkumu signalnich soustav u nas i v zahranici a piinasi mnoho novych pohledu do teto thematiky
a fadu podnetnych navrhu pro dalsi zpracovanf teto otazky. Velkym klia-dem-emprate je spojeni
theorie s klinikou. Prace prinasi mnoho noveho pro vsechny pracovniky, kteri se zabyvajt vyss"i
nervovou cinnosti, zejmena pro fysiology a neurology.
Stran 204, vyobrazeni 35, cena kart. vytisku Kcs 18,10
Doc. MUDr M. V o j t a - doc. MUDr K. K u b a t
MATKA A DITE - III. v'ydinf
Knizka je malou ucebnici pro nastivajici matky. Seznamuje je se zmenami, ktere se deCji v orga-
nismu deny v prubehu tehotenstvi, ph porodu a v sestinede"li, dale s pocatky vyvoje ditete po
narozeni (do tii mesicu) a se zakladnimi pravidly zivotospravy v tomto tidobi zenina zivota.
ZavCrem jsou v knizce shrnuta vsechna dulezita ustanoveni o socialni pomoci a peci o hmotne
zabezpeceni matky.
Stran 112, vyobrazeni 52, cena kart. vytisku Kcs 5,36
KNIHY OBDRZITE VE VSECH PRODEJNACH n. p. KNIHA
Approved For Release 2008/04/15: CIA-RDP80T00246AO02800280004-7