HUTNICKE LISTY

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP80S01540R002200020005-6
• Release Decision: RIPPUB
• Original Classification: K
• Document Page Count: 62
• Document Creation Date: December 22, 2016
• Document Release Date: May 15, 2012
• Sequence Number: 5
• Content Type: MISC

Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020005-6
HUTNICKE
LISTY
ii5
C?ASOPIS MINISTERSTVA HUTNf HO PROMYSLU A RUDNI'CH D OLU
Hutnick6 listy. RoUk VIII.
Bmo, duben 1953.1
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
HUTNICK] LISTY
Casopis ministerstva hutniho prumyslu a rudnych dole
KypxaJl M14HHCTepCTBa meTaJIJryprYILI H py,1;H14KOB
Journal of the Ministry of Metallurgical Industry and Ore Mines
Journal du Ministere de l'Industrie Siderurgique et des Mines
Antonin ZApotocky, druhy delnicky president Ceskoslovenske republiky .... 169
V. Modr: Nezustali jsme take dluzni? .................................... 170
Dr. Ing. Zd. KadetAvek: Mechanismus lomu v litinAch - MexaHI43M K3JIOMa
B *iyryae. - Mechanism of fracture in cast iron. - Le mecanisme de Ia
rupture en fontes grises .......... .. .. ................. 171
Z. Eminger - Jar. Stejspal: Regulace teploty pH zkouskach oceli za vyssich
teplot s pouiitim dilatonietrickeho regulacniho ptistroje. - PeryJiHI;YHI
TeMHepaTypbI Hp14 YICIIbITaHLIHX HOJI3ygeCTJ4 CTaim B.YCJIOBHSIX HOBbI-
LgeHHbIX TeMnepaTyp x HpHMeHeH14MB AHJIHTOMeTpH`4eCKoro peryJi11-
pyioi ero ycTpoi4cTBa. - Regulation of temperature during the steel
testing at high temperatures by means of a dilatometric regulator. - Re-
gulation de la temperature pendant les essais d'acier au.x temperatures
elevees au moyen d'un regulateur .................................. 175
Ing. J. Teindl: Priciny vzniku bilych skvrn na pocinovanem plechu s velikym
leskem. - IIpw4T4I4HbI B03HHKH0BJIeHLIH 6ejibix HHTeH Ha 6JIeCTHH;erI 6eiio
}KeCTH. - Causes of origin of white spots on the tin sheets with a great
brightness. - Les causes de l'origine des taches blanches aux fer-blancs
a 1'eclat fort ................................... .... ..... 179
Dr. Ing. Z. KadeiAvek: ZAruvzdornost oceli, opatFenych hlinikovymi a kombi-
novanymi povlaky. - )KapyynopuocTb CTaJIei4, cHa6 KeHBbix aJIIoMI4-
HHeBbIMYI 14 K0M614HmpoBaHHbIM1I nOKpbITHHMYI. - Fire resistance of
steels with aluminium and combined coatings. - Resistance au feu des
aciers avec une couche d'aluminium et une couche combinee .......... 185
Ing. V. Benes: PNspevek k sledovani koksarenskzho plynu. - 3aMeTKH o6
ncc.JleA0BaHn14 KoKCOBoro ra3a. - Contribution to the study of blast
furnace gas. - Contribution a 1'etude du gaz des hauts-fourneaux ...... 192
Normalisacni hlidka .................................................... 199
K besedC o rychlotavbach v Ostrave .................................... 201
Literarni hlidka ........................................................ 203
Knihy a Casopisy dosle redakci .......................................... 205
Rozhledy ........................................................ ..... 209
V e d o u c i redakce: akademik prof. Dr. Mont. Ing. F r. P 1 A e k.
Redaktor: Dr. Vladislav David.
Soudruzi: Ing. J. Barinka, J. Klika, Ing. E. Kozina, V. Mudra, Ing. Dr. J.
Malkovsky, Ing. Dr. B. PoCta, Ing. Dr. V. Rauner, Ing. Dr. R. Stefec, V. Vavfich,
Ing. L. Vesely, M. Votruba, P. Knobloch.
Soudruzi: Ing. L. Balcar, Ing. J. Barinka, prof. dr. J. Cabelka, J. Dlouhy, Ing.
J. Dohnal, prof. Dr. Fr. Faltus, Ing. Dr. J. FormAnek, J. Hejsek, Ing. R. Henych,
Ing. F. Houdek, Ing. A. Hubner, Ing. J. Chmelik, akademik prof. Ing. Dr. V. JareA
J. Joni g, Ing. Dr. F. Kinsky, J. Klika, Ing. E. Kozina, Ing. B. KubSnek, Ing. Dr.
J. Malkovsky, J. Mikula, V. Mudra, E. Patera, Ing. J. Pergl, N. PiskACek, Ing. Dr.
Fr. Poboril, Ing. Dr. B. PoCta, A. Plz ik, Ing. Dr. V. Rauner, J. Sladovnik, Ing.
E. Stacha, B. Sladek, Ing. J. Smutny, Ing. V. Sajch, Ing. Dr. R. Stefec, V. Tiger,
V. Vavfich, Ing. L. Vesely, M. Votruba, Dr. V. ZAvesky,
Za TIRO: Z. Jadrny, Fr. KAcha.
Za StAtni nakladatelstvi technicke literatury: P. Knobloch, P. Kypr.
Za DCim technikfi: s. Martinek.
VydavA ministerstvo hutniho prumyslu a rudnych dolh ve Statnim nakladatelstvi technicke literatury, narodni pod-
nik, Praha II, SpAlenA 51. - Vedouci redakce akademik prof. Dr. Mont. Fr. Pisek. - Redakce: Brno-Zabovresky,
MuCednickA 8, telefon 53003 a 53265. - Administrace: Praha II, KrakovskA 8, telefon 230751. - Vychazi mesiCne. Toto
Cislo vyNlo 5. Cervna 1953. Cena jednotliveho Cisla KCs 5.-, rocni pi?edplatne KCs 60.-. Objednavky se pfijimaji nej-
men6 do konce bezneho roku; zruseni odberu je mozne toliko po fiplnem vycerpAni zaplaceneho predplatneho. - Tisk-
nou Brnenske knihtiskArny, n. p., zAkladni zAvod, Brno, Ul. 9. kvetna 7, telefon 53611. - Do sazby 4. dubna 1953, do
tisku 2. Cervna 1953. - 2700 vytisku. - Papir: text 222-90 g a 403-100 g, obAlka 228-120 g. - Novinove vyplatne povoleno
okrskovym po3tovnim Iii?adem v Brne, C. j. IA-2370 ; 88872. - Dohledaci postovni urad Brno 2.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
HUTNICKFLISTY
ROLNIK VIII.
BRNO, V DUBNU 1953.
t ISLO 4.
ANTONIN ZAPOTOCKI'
DRUHY DELNICKY PRESIDENT GESKOSLOVENSKE REPUBLIKY
Dne 21. biezna 1953 byl ve Vladislavskem sale prazskcho hradu jednomyslnii zvolen presi-
dentem Ceskoslovenske republiky dosavadni pr"edsedd vlddy soudruh Antonin Zapotocky, ktery
si ziskal uctu a ldsku pracujiciho lidu jako moudry a pevny pfedseda nazi vlddy, obezrretny
a peffivy hospodar, vzdy Was varujici pied nedostatky a chybami a .vzdy jasne ukazujici. cestu,
kupiedu, k novym uspechum v budovani socialistickaho radu v nazi vlasti. Soudruh- Antonin
Zapotocky na presidentskem stolci je proto 6ezpe6nou zarukou, ze pujdeme kupredu gottwal-
dovskou cestou, po boku a ve vernem 'bratrstvi se Sovetskym svazem, ze pujdeme kupfedu
k vybudovani socialismu v Ceskoslovensku.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Modr: Nezustali jste take dlulni? tto&. VIII., Lis. 4.
Nezustali jste take dluini?
Viktor M o d r, Praha.
Vlida republiky Leskoslovenske pfi schvalovinf
stitnfho plinu rozvoje nirodnfho hospodifstvi na~
rok 1953 zavfizala vsechna hospodifski minister-
stva, aby zajistila ve svych podnicfch zvyeeni do-
savadnich vykonovych norem v lednu a unoru le-
toenfho roku v prumeru o 10 at 15%. Tento ukol
- ulozeny vladou i ininisterstvu hutnfho prumyslu
a rudnych dole - je soucistf fady opatfenf, kteri
mail zajistit jplinovite zvyeeni produktivity price
v prumyslu behem roku 1953.
Letoenf proverka norem byla tedy nistrojem,
ktery Aida dala do rukou inienyrsko-technickym
pracovnfkizm a mistrim v naeich zivodech, aby vy-
tvofili na jednotlivych pracovistich takove normy,
jejichi plnenf a prekonivini veemi delnfky by za-
jistilo rust produktivity price nezbytny pro splnenf
plinovanych vyrobnich i hospodifskych ukolu.
Behem ledna a unora byly v hutnfm prumyslu
zvyeeny dosavadnf vykonove normy v prumeru
o 110/o. l3kol, uloieny vladou, , byl tedy v hutich
vcelku uspeane i1plnen. Hodngtit weak vysledek pre-
zkoumivinf vykonovych norem jenom z tohoto hle-
diska nestacf. Jde o' to, zda nova normy budou na-
pomihat k - plnenf plinovanych vyrobnich ukolu,
zda umoinf dosaienf plinovanaho snfieni vlastnich
nikladu vyroby, zda zajiitujf dodrieni plinovanaho
mzdoveho fondu. Jiuymi slovy: jde o to, do jake
miry povedou nova vykonove normy ke zvyeeni
produktivity price, nebot jenom zvyeene., produkti- .
vita mule zajistit 'plnenf ostatnich lplinovanych
ukolu. Jde totii rovnei o to, le jenom zvyeeni pro-
duktivity price umoinf, aby byla dosaiena plino-
vani vydelkovi uroven u delnfky. Je samozrejma,
ie planovane vydelky. delnfku jsou v letoinfm rote
vyeei nei v rote pfedchizejfcfm.
A prive s tohoto 'hlediska se objevily v prubehu
letoenfho prezkoumivinf vykonovych norem v hu-
tich nektera viine nedostatky. Je tfeba obritit po-
zornost zejmena na nedostatek nejzavainejef, na ne-
dostatecne a nedbale vypracovane pliny technic-
kych a organisacnfch opatfeni.
Akce hromadnaho pfezkouminf vykonovych no-
rem na ziklade usnesenf vlidy byla letos v hutich
celkem sprivne pochopena jako testa k vytvoienf
norem, ktera by vedly k plnenf plinu vyroby pH
soucasnam dodrienf planovaneho mzdoveho fondu.
Ukizalo se, ie sprivne urcenf takovych norem ne-
bylo pro naee inzenyry, techniky a mistry obtl ne.
Obtfie jim vsak pusobilo 'piesvede"ovini delnfku,
aby tyto nova normy pro rok 1953 pfijali. V mno=
hych provozech naeich hutnich zavodu to vypadalo
tak, jako by naei inzenyfi, technici a mistfi neve-
deli, to sebesprivnejef }forma sama o sobe plnenf
plinu nezajisti. Ge k zajiateni plinu je nezbytne
tfeba, aby tato norma byla take plnena a pfekoni-
vina. K tomu, aby zvyeeni vykonovi norma mohla
byt plnena a pfekonivina veemi delnfky, kterf
podle ni pracuji, je tieba ucinit opattenf, zpravidla
technickeho a organisacnf ho rizu.
.A prave v tom, ie pri zvyeovinf norem nebyla
170
soucasne urcovina konkretnf technicka a organi-
sacni opatfenf, jejichi planovite uskutecnovinf by
uxsoznilo plnenf a prekonivinf zvysenych vykono-
vych norem na danem pracovieti - v tom je nejzi-
vaiiiejef nedostatek jinak uspeenaho pfezkoilminf
norem v hutnim prumyslu. Pied ekodlivymi du-
sledky tohoto nedostatku je tfeba durazne varovat
veechny inienyrsko-technicka pracovnfky v hutich.
Nenf piece moina se domnivat, ie jedinym cini-
telem, ktery rozhoduje o plnenf norem, je delnik.
Naeim technikum a mistrfirn je nepochybne jasna,
ie vedle nejdfileiitejsfho cinitele - kidru - roz-
hoduje ve vyrobe technika a organisace. Nevytvi-
ret technicka a organisacni podminky pro zvlidnuti
zvyaenych norem, a cekat, le se snad s touto
otizliou vypofidaji dalnfci sami - to by bylo od
kaidaho inienyrsko-technickeho pracovnfka nanej-
vye neodpovedne.
Stalo se v jednom provozu Vftkovickych ielezi-
ren Klementa Gottwalda, le plan technickech a
organisacnich opatfeni byl vycerpin temito tzemi
,,opatfenfmi" : a) prijmout jednu dalaf administra-
tivni sflu, b) zvyit pocet uklize&k, c) pravidelna
cistit okna. Nebylo. divu, ie dalnfci v tomto provoze
se brinili pfijmout zvkAena vykonove normy. Ani
administrativnf sila, ani ukljzedky, ani cietenf oken
nebylo pochopitelne dostatecnym argumentem pro
inzenyry, techniky, mistry a normovace v tomto
provozu, kterym by pfesvedcCili delnfky, ie zvyeene
normy budou moci plnit a pi'ekonivat tak, aby se
jejich vydelkovi, uroven nesnitila. Temito plinova-
nymi ,opattenimi" se,jim zaruZovalo,. jedno jedine:
ie se.jejich vydelky v letoenfm rote nezvyef, protoie
administrativnf sila, uklizecky, ani pravidelna cia-
teni okna nepomohou podstatne ke zvyeeni pro-
duktivity price na jejich pracovnfm useku.
Je u nis zakofenen takovyto ekodlivy nizor: kde
nejsou naplinovina podstatna. technicka a organi-
saZ'i ll opatrenf, tam nelze zpevnit dosavadnf vyko-
nova normy. Tenth nizor nakonec zvitezil i v uvede-
nem provoze. Sepsal se o tom protokol, odeslal se
na feditelstvf VLKG a veichni - nejenom dalnfci,
ale i inienyfi, technici, mistri a normovaci - si
oddechli. Otizka pfezkouminf norem byla pro ne
pro letoeni rok vyfizena.
V cem spociviskodlivost tohoto nesprivneho ni-
zoru? V tom, ie jinymi slovy je moan jej vyjidrit
takto: Protoie si inienyrsko-technictf pracovnfci a
mistfi nelimali hlavu s technickymi a organisac-
nfmi opatfenfmi, produktivita price se proste zvy-
sovat nebude. Tak je to totia. Pfezkoumivini a
zvyeovinf norem nenf veci samoucelnou. Nejde pfi
nem take snad jen o ipouhe `sniiovini mzdovych ni-
kladu na vyrobu. Vykonove normy se pfezkoumi-
vajf a zvyeujf proto, aby pobizely a napomihaly
zvyeovinf produktivity price. Technieki organi-
sacnf opatfenf se neplfinujf pro zvyeeni vykonovych
norem. Ta se plinujf proto, aby byl zajieten plano-
vite rust produktivity price.
Proto je nesprivne, le se -jeete letos zvyeovini
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
norem provad6lo v zivislosti na tom, co obsahovaly
plany technicko-organisa6nich opatfenf. Nespravne
to je proto, le tyto plany byly v dob6 pfezkouma-
vanf vykonovych norem ve v6t6i.n6 hutnfch za odu
tak nedostate6n6 vypracovany, ze nezaji?foval~ do-
saleni planovan6 urovn6 produktivity price. Pro
zvy:3enf vykonovych norem je rozhQdujicf plano-
vany fikol zvy6enf produktivity. Z toho vyplyva, jak
mail byt zvy#eny vykonov6 normy i jak ma byt za-
m6fen a rozpracovan plan technicko-organisa6nfch
opatfenf.
Je nesprivn6, jestlile se n6kde upustilo od po-
ladovan6ho zvy6enf vykonovych norem 'proto, le
nebyla planovana dostate6na technicka a organi
sa6nf opatfenf. Normy must byt zvy6ovany, pro-
tole se must zvy6ovat i produktivita price. PFipady
provozil a zavodu, kde nebyl spln6n uloleny ftkol,
pokud jde o zvy6enf vykonovych norem,iiutno po-
suzovat tak, le inaenyrsko-techni6tf pracovnfci
t6chto zavodu a provozu si ne6estn6 uleh6ili fikol.
Bude tfeba se vypofadat s tim, le v t6chto zavo-
dech a, provozech \neni proto ani zaji#t6n plano-
vany rust produktivity prate.
Tam, kde byly nedbale a nedostate6n6 vypraco-
vany plany technicko-organisa6nfch opatfenf, nelze
zastirat pied pracujicfmi, le tim je i ohroleno. do-
salenf pro n6 planovan6 vyd61koy6 (irovn6. Odpo-
v6dnost nelze svalovat na normova6e a na pracov-
niky v oboru price a mezd. Tady jsou odpov6dni
pled d6lniky vaichni inaenyff, technici a mistfi na-
sich zivodu.
Soudruh Gottwald nam pfipomfnal ve svych 10
bodech na celostatnf konferenci KSL, le je nutno,
abychom nezapomn6li, le na konci v6eho na6eho
suazeni stojf 61ov6k, starost o jeho dobro. Inlenyr-
sko-techni6tf pracovnic! hutniho prumyslu, neza-
pomn6li jste na to ph, vypracovani plans technic-
kych a organisa6nich opatfenf ?
Mechanismus lomu v litinach.
Dr. Ing. Z. KaderIL vek, Ostrava.
669.13 :539.375.5*
(Vztah vlastnosti slitin k mnolstv?, velikosti a tvaru grafitu. Pracovn? postup ph fraktografickdm zkoulent li
tin s grafitem listkovym i vlodkovym a dosagend vysledky. Transkrystalicky lom l?stkti grafitu. 'Mezikrysta
licky lom vlo.kovEho grafitu. Ur4en? krystalograf?ckeho uspofdddn? grafitu pomoc? fraktografie.)
17vod.
Mechanick6 vlastnosti b6anych druhu litin, 7vlaat6
jejich mala pevnost a zanedbatelna odolnost proti
razu, zavisf pfedev6fm na mnozstvf, tvaru a pro-
storov6m rozloleni -grafitu v kovov6 zikladni hmo-
t6 a tim v ~nen6i mite na chemick6m sloleni a struk-
tufe t6to kovov6 hmoty, him m6n6 je legovana.
S tim souvisf i jejich dobra obrobitelnost a vynika-
jfci schopnost fttlumu. Pon6vadz specificka vaha
grafitu je velmi nfzka (2,0 al 2,20 g/cm3), zaujima
v litin6 pozoruhodny objem, takae jil ph vahov6m
podilu 3,10/o je jeho objemovy podfl 10 0/0. Jeho
pevnost v tahu ma hodnotu asi 2 kg/mm2, je tedy
nositelem pevnosti litin kovoA kostra. Jak se mute
projevit jeji vliv zavisf na tom, jak je jejf kontinui-
ta porui3ovana grafitea. PoruIovani kovov6 kostry
grafitem bude tim v6t6f, 6fm v6t6i bude povrch
geometrick6ho tvaru jeho vihov6 jednotky. Tako-
vym tvarem je prav6 lfstek (lamela), t. j. tenka
desti6ka v6tlinou ruzn6 prostorov6 zprohybana: Aby
bylo moan u6init si pfedstavu o jejim prostorovem
tvaru v litin6, bylo nutno zhotovit vybrusy v po-
stupn6 o stejnou vzdalenost zbrusovanych vrst-
vachl). Vyfotografovinim vady stejn6ho mfsta bylo
moan vykonstruovati prostorovy tvar listku gra-
fitu. Je pochopiteln6, le tato methodika byla zdlou-
hava i pracna a uvidfine pozd6ji, le fraktograficky
he tento ftkol zvlidnout daleko snadn6ji.
Pon6vadl dlouh6 lfstky grafitu zvlast6 siln6 po-
rui;ujf soudranost kovu, Ize pfedpokladat,ze ph
namahanf litiny k lomu jsou tyto lfstky misty, He
se nap6ti koncentruje. Prokazuje to pfedev6fm za
nedbatelna hodnota vrubov6 houlevnatosti a take
vysledky zkoulek, na pr. pevnosti v tahu, ktera
u litin s listkovym grafitem vyjime6n6 pfesahuje
hodnotu' 30 kg/mm2 ph prufezu ty6e 20 mm. Veli-
kost i rozlozeni listku grafitu jsou.tedy mimofidn6
dulelitf 6initel6 jakosti litiny, takle pravem se vy-
vinula snaha je klasifikovat z i pzu na vybrusech.
Oba zmin6ni 6initel6 jsou ur&ni podmfnkami pfi
krystalisaci listku grafitu. Hypereutekticky (pri-
marni) grafit vznika ph zna6n6 vy66fch teplotach
(podle star6fch theorif jil ve Uzi tekut6) nel grafit
eutekticky. Proto ma listky morfologicky dokona-
lej6f, t. j. nej6ast6ji rovn6 a poxn6rn6 dlouh6, kdelto
lfstky grafitu eutektick6ho jsou drobn6 a zna6n6
zprohyban6, nezffdka s dendritickou texturou.2)
Kovova kostra litiny bude pH dan6m vihov6m
podilu ?grafitu nejm6n6 porulovana tehdy, bude-li
jeho tvar kulovity. Praktick6 "vyulitf t6to theoretic-
k6 ftvahy vedlo v drfv6jMfch dobich k temperovanf
a v nejnov6j6f dob6 k vyrob6 litiny tvarn6. Du$led-
kem tohoto pfizniv6j6fho' tvaru grafitu je pevnost
v tahu i kolem 60 kg/mm2 a podstatn6 zvy#ena vru-
bova houzevnatost, kterou he vhodnym tepelnym
zpracovanim kovov6 kostry vystupnovat na pF. as
na 15 mkg/cm2.
Pon6vadl v prub6hu lomov6 deformace nas bude
zvlaIt6 zajfmat grafit, je nutno se zminit o . jeho
krystalografickych charakteristikach.' Grafit. f;rys-
talisuje hexagonaln6, jeho elementarnf mfflka, se-
stavajfcf ze 6tyf atomu, ma rozm6ry:
a = 2,46 A; c = 6,8 A; t. j. pom6r os c/a = 2,763).
Atomy jsou umist6ny v . basalni rovin6 (0001)
v rozich pravidelnych 6estifthelnfku a tvoff tak
vlastn6 rovnob6an6 vrstvy (obr. 1). V. t6to rovin6
je take nejv6tai linearnf krystalisa6nf rychlost -a
proto grafit roste, nemi-li specialn6 upravad6 pod-
minky, do tvaru tenkych desti6ek (lamel). 'Atom
jedn6 vrstvy je vzhledem k odpovidajfcimu. atomu
171
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Hutnicke listy.
sousedni vrstvy posunut o nejkrat?f vzdalenost sou-
sednich atomic vrstvy (1,42 A) (obr. 2). Vzdale-
nost sousednich vrstev je 3,40 A. Uveden' znadny
rozdfl vzdalenosti naznaduje, ie atomy jedne vrstvy
jsou navz(Ljem daleko pevneji vazeny nei atomy
vratev sousednfch. Tato elementarnf krystalogra-
ficke konfigurace dobfe vysvetluje dokonalou ?ti-
patelnost grafitu v kovove leskle ?upinky, ktere
Obr. 1. Krystalografitkd mfflka grafitu
podle Kitajgorodskiho.
mu d?vajf spolu s jinymi vlastnostmi charakter
metaloidu. Hexagonalnf krystalograficke znaky
mono pozorovat v dobfe vyle?tenem listku (la-
mele) i v polarisovanem svetle pfi postavenf zkrf-
ten$'ch nikolue). Snadna etfpatelnost podle basilni
roviny je take pifdinou rozmazevani grafitu pfi le?-
teni vybrusu. Vysvetluje tei, prod je moine spatrit
listek grafitu na vybrusu pouze v fezu kolmem nebo
1~Ij 41 I ~I
!
Obr. 2. Krystalografick5 mfflka grafittr
podle Hannemanna a Schraderove.
piibliinL kolmem k basalnf roving, nikdy v?ak ne
s ni rovnobeinem.
Jsou-li listky grafitu skute6n6 hlavni pifdinou
snadneho lomu litiny, zvlhgt*6 ph razu, pak je dvojf
moinost pr>ibehu lomove d'ary:
a) po hranici mezi listkem grafitu a sousednf
strukturnf sloikou,
b) samotn'm listkem grafitu.
Tato otezka nebyla dosud v literature vibec
ie?ena. Odpoved' muge na ni velmi snadno poskyt-
nout fraktografie, jejii methodika byla jig v tomto
dasopise popsena i nekolikret aplikove,na u ocelf4 ).
Komplikovanej?f je, krystalograficke uspofedenf
vlodkoveho (nodulernfho) grafitu. Tento druh gra-
fitu sesteva z velkeho podtu jehlicovitych krystalu,
ktere podobne jako u jinych sferoidickkeh struktur
roston. z krystalisadnfch zarodku (nuklea). Pfed-
pokiedi se, le zerodkem (je viditelny pod mi-
kroskopem) ma byt nejakk sloudenina hoidfku a rust
172
it
I !j
Druh litin
Ccelk. I Cgraf. Mn
I Si I P I S
y
v procentech
perlitick'a
4,15
3,30
0,50
1,00
0,153
0,054
ferriticka
3,85
3,70
0,72
2,96
0,111
0,018
hypoeutek-
tickA
3,90
3,40
0,43
-1,88
0,116
0,050
vlodky je podminen grafitisacf komplexnfho karbidu
kiemiku a hoidiku5). Krystality jsou orientoveny
tak, ie jejich basilni roviny jsou vzhledem ke sfe-
roidu nejdasteji tangencialnf, jak je schematicky
znazorneno na obr. 36). K tomuto nazoru do?1i nekte-
rf badatele po studiu vlodek grafitu polarisovanym
svetlem a mikroroentgenem7) a vyavetlujf tfm i ob-
tfinost jejich leeteni. Leif-li rovina vybrusu mimo
stfed vlbdky, pak jsou basilni roviny krystalitci s of
rovnobegne a tato vlodka pak nemuie byt vyle?tena.
Uvedenk pr1edstava o orientaci baselnich rovin
v krystalitech vlodkoveho grafitu je ponekud pfe-
kvapujicf, nebof podle line'rni rychlosti krystalisa-
ce, ktera je v grafitu nejmen?i pravZ ve smeru osy
c, bylo by spf?e mono odekavat, ie basalni roviny
budou mit smer 'radi?lnf.
0 poloze bas'alnich rovin v techto krystalitech
mule veak dobfe rozhodnout fraktografie. Bude-li
totii lom prochazet vlodkou grafitu (,,transkrys-
talicky"), he odekevat, ie bude sledovat basilni ro-
viny. Je-li jejich smer radielni, pak by rovina lomu
prochazela stiedem vlodky, jejii velikost by zn?,-
zornovala fraktograficky pozorovatelne jedin?, ?tep-
na plo?ka. Pic tangencialnim usporadeni basalnich
rovin bylo by videt v rozsahu vlodky nekolik men-
?ich lomovych ploeek. S tfmto zamMenim bylo proto
provedeno i fraktograficky zkou?enf tvarn? litiny.
Pracovnf postup.
a) Litiny s listkovym grafitem.
Ke studiu byly zvoleny litiny (hematity) o che-
mickem slozenf uvedenem v tab. Is).
Pon?vadi bylo mono odekavat, le tyto. litiny ne-.
budou mit ph lomu kontrakci, bylo ke sledovanf
prubehu lomove Cary upu?teno od poniklovanf lo-
movych ploch. Byl pouze vypracovan vzorek pii-
bliine rozmeru vrubove zkoueky typu DVM a vru-
bem, na plo?e kolme k vrubu zhotoven vybrus a po
naleptanf vzorek preraien Charpyho kladivem. Pru-
Obr. 3. Schematicke zn5zornenf orientate krystald grafitu
ve vloLce (podle MQrrogha a Williamse).
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Obr. 4, 100X Obr. 5. 100X Obr. 6. 200X Obr. 7. 400X
Obr. 4. Prubeh lomove Cary v litine hypoeutekticke, nital. - Obr. 5. Prubeh lomove cagy v litine hypoeutek-
ticke, nital. - Obr. 6. Mikrostruktura perliticke litiny, nital. - Obr. 7. Zakfivena lomova plo?ka grafitu -
fraktograficky snimek.
Obr. 8. 500X Obr. 9. 200X Obr. 10. 500X Obr. 11. 500X
Obr. 8. Lomova plo?ka perlitu - fraktograficky snimek. - Obr. 9. Dobie vyznacena hexagonalni fragmentace
lomove plo?ky grafitu - fraktograficky snimek. - Obr. 10. Dobfe vyznacena hexagonalni fragmentace lomove
plo?ky grafitu - fraktograficky snimek. - Obr. 11. Fragmentace lomove plo?ky grafitu pfi velmi s`ikmem
osvetleni - fraktograficky snimek.
Obr. 12. 300X Obr. 13. 200X Obr. 14. 200X Obr. 15. 400X
Obr. 12. Supinka mleteho grafitu - fraktograficky snimek. - Obr. 13. Lomova plos`ka grafitu - fraktograficky
snimek. - Obr. 14. Zrcadlovy obraz lomove plo?ky z obr. 13 - fraktograficky snimek z druhe lomove plochy.
- Obr. 15. Lomova plo?ka grafitu - fraktograficky snimek.
Obr. 16. 200X Obr. 17. 500X Obr. 18. 500X Obr. 19. 2000X
Obr. 16. Mikrostruktura tvarne litiny. - Obr. 17. Fraktograficky snimek okoli vlocky grafitu - zaostfeno na
lomove plo?ky kovove kostry. - Obr. 18. Stejne misto jako na obr. 17 - zaostfeno na vlocky grafitu. -
Obr. 19. Fraktograficky snimek vlocky grafitu pri velk@m zvet?eni.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
bgh lomove dary bylo pak mono na nedeformovane
plofie snadno pozorovat i mikroskopicky. Jejf smer
urduji u hypoeutektickb litiny lamely grafitu
(obr. 4), cot lze snadno zjistit i na obr. 5 podle
ferritickych ostruvku souded1eich s grafitem. Po-
dobne vysledky byly zjifitgny i u ostatnich zkouie-
nych litin. V tgsne blizkoati lomove dary, fide lomo-
ve napgtf bylo menii, je ojedinile porugena soudri-
nost zvlfigtg v mfstech delgich lfstkfl. Takove trhlin-
ky je vidgt na pf:. uprostfed obr. 4.
K usnadngni,zjiitgni lomovych ploeek byla nej-
prve zkougena fraktograficky perliticki litina. Jejf
mikrostruktura je patrna na obr. 6. Tvoi1 ji perlit
a malym podflem steaditu a pongvadi vybrus byl
umysing slabgji naleptfin, Ize dobfe vidgt i velikost
a tvar lfstku grafitu. Tfebate lomova plocha uve
deneho vzorku perliticke litiny je ?nfisledkem ki`eh-
kosti makroskopicky rovnfi a nem(L kontrakci, 'pies-
to je mikroskopicky velmi dlenitfi, takie ipfi mikro-
fraktografickfim pozorovanf nel a vidy zaostfit
vgtM dfist lomove ploiky Sobr. 7). Pi'evfitnou dfist
lomove plochy tvoi`f plogky zobrazene na frakto-
grafickfim snfmku is. 7; lgmove plogky perlitu se
vyskytuji v mnoistvi pod 10/0 (obr. 8), tfebaie tato
strukturni sloika je v mikrostruktuice nejvice za-
atoupena. Lomove plogky prvniho druhu (obr. 7)
jsou dasto velmi rozsfihle, avgtle, kovovg leskle a
mail pozoruhodnou fragmentaci. Ta je zvlfi tg dob-
te patrna na rovngjgich dastech lomovych ploeek,
ktere byly fotograficky zaostfitelnd (obr. 9 a 10).
t hel gtgpnych rovin fragmentu je 601 reap. 120?.
Nastavfi-li fragmentace i ve tfetfm rozmgru,` pak
se zfeteln6 objevi ph vhodnem osv6tlenf (obr. 11).
.K urdenf tgchto fragmentovanych ploeek bylo po-
utito dlouhodobe naleptfini (15 min.) nejprve 40/0,
pozdgji 500/o nitalem. V obou pffpadech nebyly
tyto plogky leptfinim nijak ovlivngny, neljsou tedy
kovove a path zfejm6 grafitu. Lze tak soudit 1 podle
vpfedu uvedeneho prubghu lomove dfiry, ktera ale-
duje lfstky grafitu. Charakter fragmentace nazna-
duje, to jde o grafit hexagonfilnf se gtgpenim na-
stavajicim v basalni roving.
K porovnani krystalografickkeh znaku byly frak-
tograficky pfezkouieny gupinky mleteho grafitu.
Fraktograficky snimek obr. 12 jedne takov? gupin-
ky jaang ukazujedokonaloufragmentaciodpovfdajfcf
hexagonalnf soustavg a zcela podobnou fragmen-
taci lfstku grafitu v litine, jak plyne z porovnanf
a fraktografickymi animky obr. 9 a 10. Podobne
krystalograficke znaky byly nalezeny i na vgtgich
gupinkach grafitu, ktere zbyly po rozpugtenf ko-
vove hmoty litiny v kyseling solneo). Tim je opgt
potvrzeno, to pod uhly 60? pffp. 120? fragmentova-
ne lomove plofiky path grafitu. Uvedene frakto-
graficke animky ukazuji Oak soudasng i tvar lfst-
ku grafitu. Pongvadt tyto lfatky jsou - jak ize
vidgt v icezu na vybrusu - vgtginou znadng zpro-
hyIpane, je tim vysvgtleno, prod nelze vidy zaostfit
a fotograficky zobrazit vgtgl drat tgchto lomovych
ploeek. Presto zakiivenost lfstku grafitu je moino
pfi fraktografickem pozorovfini dobfe sledovat, ne-
bof je moino mgnit zaostfeni.
Po tomto zjigtgnf zbyva rozhodnout, zda lomova
dfira probiha po hranicich lfstku grafitu a perlitem
nebo samotnym lfstkem. Zkouge:ni bylo opgt.prove-
deno fraktograficky pozorovan'im vhodneho mista
na obou lomovych plochach. Bylo totii uvaiovano,
ie bude-li slabym mistem hranice mezi lfstkem gra-
fitu a perlitem, bude na jedne ploge lomu lomova
plogka mezikrystalicka, patrfcf perlitu, v odpovi-
dajfcim mfstd na druhe lomove ploge mezikrysta-
licka plogka, nfileiejfci grafitu,. Jejich zjigtgni by
bylo moino provest leptanim. PH pri behu lomove
dary lfstkem grafitu bude na druhe lomove ploie
zrcadlovy obraz lomove plogky grafitu z prvni lomo-
ve plochy. Vysledek takto 1provedeneho zkougeni
ukazuji obr. 13 a 14. Na obon zobrazenych plogkach
je vidgt kystalograficke znaky typicke pro gra-
fit, lomova Uri tedy progla lfstkem grafitu. Sou-
6asn6 je na tgchto snimcich vidgt nejen mirne
prostorove zaki'iveni lomovych ploeek grafitu, ale
i men6 dokonale vyja dfeni hexagonfilni fragmen-
tace. Tento zjev se dasto objevuje u vgtgich lomo-
vych ploeek patrng jako dfisledek pxedchazejfcf
translate fragmentu (obr. 15). Podobne poznatky
byly zfskfiny i pozorovanim jinS,ch lomovych ploeek
jak teto litiny, tak i litiny ferriticke a hypoeutek-
ticke, jejichi chemicke Isloieni je uvedeno vpfedu.
Za danych pomgru namahanf byla tedy soudrinost
grafitu se sousedni struktuini sloikou zkougenych
litin vidy vgtgi net soudrinost bloki samotneho
lfstku. Tento poznatek neni v souhlase . s bginymi
literarnimi nazory10 ), podle kt:erych lomova Cara
probihfi. v litine mezi lfstkem grafitu a kovem;
pravg stridani dernych lfstku a kovovych dasti diva
pry lomu litiny Bede zbarvenf.
Uvedenym fraktografickym rjistgnim je vysvgt-
len i jiny zajimavy zjev pozorovany u litiny.. Je-li
totit zlomeny vzorek hrubozrnn~ litiny na avem po-
vrchu zna6n6 korodovan, jeho lomova plocha zuata-
va pfesto krystalicky leskla a svgtla. Je to du-
sledek, toho, ie leskle lomove plogky jsou 'tvofeny
grafitem, ktery atmosfericke korosi odolava.
b) Litina tvarna.
Zajimave vysledky dosaiene u litin s lfstkovym
grafitem ai snaha vysvgtlit krystalograficke uspo-
fadani vlodek grafitu'byly lpod.ngtem k fraktogra-
fickemu studiu tvarne litiny o chemickem slozeni :
Ccelk. I Cgraf. Mn I S' I P S Mg
v procentech
3,C5
2,50
0,36
2,30 1
0,054
0,017
0,07
V jeji mikrostruktufe liteho stavu (obr. 16) ob-
jevuje se kolem vetginy vlodek grafitu prstenec tvo-
feny zrny ferritu; zakladnf hmotou je paskovy
perlit a nepatrnym mnoistvim steaditu. Loin byl
ziskan stejn6 jako u litin a lfstkovym grafitem,
t. j. zlomenim vzorku tvaru ndrazove zkousky, na
jehot jedne ploge byl zhotoven vybrus. Kontrakce
byla opgt nepatrna., nebot se jednalo o lity stay.
V blfzkosti lomove Cary byly nalezeny latentni trh-
linky, prochazejici veemi pritomnymi strukturnimi
sloikami. Ktera z nich je hlavaim nositelem kfeh-
kosti bylo by nutno vyhodnotit kvantitativng na
173
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
vicevzorcich nebo fezech. Fraktograficke zkouseni
ukazalo, ze preva'znou east lomove plochy tvori lo-
move ploAky perlitu. Zbyvajici ? variantu vzhledu lo-
movych plogek zobrazuje fraktograficky snimek
obr. 17, na nemz je videt okolf lomu vlocky grafitu,
kterou zobrazuji svetle ploAky ferritu s nim souse-
dici, ostatni lomove ploiky pater perlitu. Rovina lomu'
vlocky grafitu neni vak v roving lomu sousednich
strukturnich slozek. Jak ukazuje fraktograficky
Obr. 20. Fraktograficky snimek vlo6ky grafitu pfi velkam
zv6tsenf:
snimek obr. 18, lei ponekud nine. PH pouzitem
zvctheni a zvlaste pfi- zvetsenich vetsieh (obr. 19
a 20) je videt, ze lomove p1o6ky vloekoveho grafitu
nemaji krystalograficke znaky. Ponevadz" nelze
pr"edpokladat, ze vlockovy grafit neni krystalicky,
jsou zobrazene lomove p1o9ky mezikrystalicke. Za
danych pomeru namahanf byla tedy jeho kohese
bloke vetsi nez kohese na hranicich mezi nim a sou-
sednim ferritem nebo perlitem.
Zavery podle ziskanych vysledkii a pozorovani.
Mechanismus lomu v litiny obsahujici hruby list-
kovy grafit lze si vysvctlit takto:
PH narazu probiha nejdfive deformace elasticka
v listcich grafitu i v kovove kostfe a patrne sou-
casne s ni i stepeni listkii grafitu v basalnlch
rovinaeh. (I, stadium lomove deformace.) V II.
stadiu lomove deformace koncentruje se napZti ph
dalgim namahani 'na koncich rozgtepenych listku,
a to do takove velikosti,ie postaci k poruseni sou-
dr'inosti zbyvajicfho maleho prufezu kovove kostry.
Fraktografickym zkougenim byl poznan i prosto-
rovy tear pasku grafitu. Jejich soudrinost se sou-
sednimi strukturnimi slozkami byla pfi razu za nor-
malni teploty vet:i nez jejich bloke. Je pfedpokla-
dano, ge tento poznatek plati i pro jine druhy na-
mahanf a znacne girokou oblast teplot. Pfi6iny vctsi
soudr'znosti listkoveho grafitu se sousedni struk-
turni sloikou mohou byti bud puvodu mechanic-
keho (velmi nerovny prubeh hranice) nebo difus-
niho. Kovove leskle plo"sky na lomu litin patrf tedy
grafitu. Jejich urceni byla provedena leptanim i po-
rovnenim s krystalografickymi znaky Aupinek mle-
teho grafitu.
U tvarne litiny byly nalezeny v blizkosti lomove
Cary (oblast men6iho napeti) trhlinky jak v perlitu,
tak steaditu, ferritu i vlockach grafitu. Ktera ze
strukturnich sloiek je zde hlavnim nositelem
kfehkosti bylo by nutno zjistit kvantitativnim vy-
174
hodnocenim vetsiho poctu zlomenych vzorku. Sou-
drdnost vloekoveho grafitu se sousedni strukturni
slo'zkou byla vAak mensi, nez kohese bloku grafitu
teto vlocky. Prubeh lomu byl mezikrystalicky, coi
znemoinilo urcit krystalograficke uspofadani vlocek
grafitu. Lze vsak ocekavat, ze to bude mono frak-
tograficky zjistit, podafi-li se. zlomit vctsi vlocky
grafitu transkrystalicky.
Literatura.
') Roll: Giesserei (1928), 1270.
Z) Prof. Dr. Ing. Vl. Zednik - Ing. L. Toman: , Grafi-
tisace a textury rozlofeni grafitu v surovych lelezech a li-
tinach". Sbornik Vysoke Skoly banskl (1950), Ns. 4, 178 at
192. (Pfirodovt decky sbornik Ostravskeho kraje.)
3) Hanemann - Schrader: Atlas Metallographicus, sv. II,
Berlin (1936), Gebr. Borntraeger, str. 19.
4) Prof. Dr. Ing. Vl. Zednik - Dr. Ing. Zd. Kaderavek:
Hutnickb listy V, (1950), his. 2, 45 at 51 a VI (1951), l:. 5,,
211 at 219.
5) A. L. de Sy: ,The Core of Graphite Spherules in No-
dular Cast Iron", Metal Progress,. (1959), June, 775.
16) H. Morrogh W. J. Williams: ?Graphite Formation
in Cast Irons and in Ni -OC and Co - C Alloys", Jnl. J. S.
Inst., Vol. 155 (1947), 326.
7) H. E. Stauss - F. W. Batchelder - E. J. Salkovitz:
,,Structure of Spherulites in Nodular Cast Iron", Jnl. of
Metals, (1951), March, 249.
8) Prof. Dr. Ing. Vl. Zednik: ,Plyny v surovem iieleze
a jejich vliv na jakost surovin a litin", Hutnicke listy V
(1950), eis. 12, 485. .
9) K. J. Vaslenko: ,Modificirovannyj lugun", GONTI,
Moskva (1946), str. 31, obr. 21 a, b.
10) A. L. de Sy: ?Inoculation et graphite des Pontes
grises", Fonderie (1949), 1433.
Mexaxx3M x3AOMa B 'iyryHe.
14H2K. A-p. 3. KagepxcaB K.
Aemop onucbleaem 1?pucmarlrloepag5uttecKoe
cmpoexue nrtacmuxttamoeo u ano6yJlRpuoao 2pa-
f3uma. Ilpu g6pacmoapag5u1iecKom uccneaoeauuu
ttyayna, co8epafcau4e2o nnacmuxtiamblu epaq5um
6biao ycmanoe.neno, ttmo 1k34O.Mbl, noJlytlexxble
e pe3yrlbmame yOapa ne pacnpocmpal-uuome.R no
apanuga.M . ieascOy n,aacmuiKa.Mu epaouma u co-
ceBnumu cmpyxmypnblMU cocmaeamou(uMu,
a npoxoOam 6 n.iiacmuuriax epag6uma.. Hoeu8u-
.Mo. ty . texaHUttecKue U auig5y3U0nnb1e cuJlbl cl(en-
iienuii . ie ciy ?pag6umom u coce0nu. iu cmpyK-
mypHbl.MU coemammou(u.MU eepostmno 60Jlbule,
tie.M 3mu atce CUJlbl a epag5umno.4i 6JloKe. Paculen-
rlenue nJlacmuuoN epag*iuma eeposlmno nacmy-
naem o8noepe.Menno c nrtacmutiecKOU 8eg6op.Ma-
gueu a nepeou cmaauu 8eg6op.Maguu u3Jlo.Ma.
Bo emopou cmaOuu o6paaoeanusi u3rto.Ma uanp.A-
asceRuR, Koulienmpupylou(uecN na Kongax pac-
ulenJlennbix nitacmunoK, yasce Racmo.lbKO eeJluKU,
limo npeeblulalom CUJ1bl cgenJlenuSi ,Meascay ttacmu-
ga.Mu Memanrla.
HpocmpancmeeRRg1o g5op.My nrlacmunoh
MOascuo na6rlloaamb na gJpaKmoepaiuueccux
o6pa3gax. H3JzO.Mbl y Ko8KOCO ttyeyua pacnpo-
cmpanNlomca no epanugaM Meascay n.eacmuu-
Na.Mu epagluma u ovpyascalotqum MemarrnoM. Hpu
ycJloeuu noJlytteuua mpaucKpucmartnuttecKux u3-
Jlo.MO8 nrlacmuuoK epag6uma ;Moalcuo 6yOem
ycmanoeumb ux enympennee vpucmaaaJioepag6u-
ttecKoe cmpoexue nyme.M g6pacmoepag5utiec,Ux
ucceeaoeauuu.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Roc.. VIII., L'is. 4. E'rninger - Stejspal: Regulate teploty pl`i zlcoulk4ch oceli... Ilutnick4 listy.
Replace* teploty pri zkouskach oceli'za vygsich teplot s pouzitim
dilatometricke'ho regulacniho pristroje.*)
Zdenck E m i n g e r -, Jaroslav S t e j s p a 1, Plzen. 66.041 : 53658
(Zkouieni oceli za vyich teplot. Popis zkulebnfeh stroju. Zpusoby m~fenf a rozdc.len.i teplot.
Ndvrh dilatometrickaho regulaLniho zafizeni.)
Uvod.
Soucasny prilmysl ve svem rustu vyiadilje stale
vetif vystavby energetick$'ch, zavodil. Energeticke
vyrobny ve snaze byt vykonni jef potfebujf stale
vye#f provoznf teploty, na pf. u parnich kotlu, par-
nich turbin, plynovych turbin atd.; kaidy stupen
zvyeene provozni teploty znamena zvyeenou ucin-
nost'stroje, a tim dokonalejef vyuiitf energie.
V soucasne dobi je proto velmi zavaznou otazkou
volba materialu ph zatfienf za zvyeene provoznf
teploty. Stavba turbin a jinych energetickych stroju
a zafizeni vyiaduje systematickeho stadia chovanf
0,20
OOBA ZKOUSENI VE ON?CH
Obr. 1. Ktivky prllbc.hu prodloua:enl materialu za ruznycli
zku$ebnich teplot a za konstantniho zatiterif. [Podle
Baileye a Robertsel).l
materialu za ti chto ztfien$'ch provoznfch pomt ru.
Konstrukter v tomto pffpade nevystacf pri svem vy-
poctu s mechanickymi hodnotami zjisti nymi na nor-
malnich zkueebnich tycinkach (trhacich zkous--
kach) za normalni teploty + 20 ?C Za vysefch
a vysokych teplot se material zatfienfm znacni ji
tvarni deformuje (plasticka deformace), a tomuto
zjevu ffkame tecenf za tepla (creep, polzucest).
Z toho duvodu neni jii moino ve vypoCtu uvaiovat
hodnotu meze prutainosti pro uhlfkovou ocel nad
350 ?C a legovanou ocel nad 400, prfp. 450 ?C,
nybri je nutno nahradit ji mezf teceni, urce-
nou podle CSN 1237-1943. Zjiieovanf teto hod-
noty, ktera podle definite C~N odpovida na-
petf vyvolavajfcimu mezi 25. a 35. hodinou
rychlost tecenf za tepla 10 X 10-4 0/o za hodinu,
rychlost.teceni za tepla 10 X 10 - 4 0/o za hodinu,
provadi se na specialnich laboratornich strojich.
Vzhledem k tomu, ie zfskana. hodnota meze tecenf
za tepla je vysledkem velmi kratke, jen 48 hodin
trvajicf zkoueky, tyto. hodnoty vete(nou nestacf pro
klasifikaci materialu pro jeho pouiiti za vyeefch a
vysokych teplot. Z toho duvodu se provadf jeetZ
zkou. ka dlouhodobe pevnosti (pevnost v tisicf ho-
dine) - (stress rupture test). Dale?je tfeba pro-
vadeti zjiet6ni charakteru teceni za tepla dlouho-
dobymi zkouekami, trvajicimi ai ni kolik tisic hodin.
Zakladni informaci o prilb6hu a charakteru te-
cenf za tepla podava obr. 1, na kterem je zaneseno
prodluiovani tyre za konstantnfho zatfieni a za rilz-
nych zkueebnich teplot v zavislosti na Case.
Jak patrno, za teploty 421 ?C je lprodluiovanf
velmi intensivni a dosahuje za 8 dni 0,23 0/o. Za tep-
loty 355 ?C se po ufeite zkueebni dob6 prodlouienf
znacne zpomaluje a pokraCuje ta.k, ie doba, po kte-
rou pfi odpovidajicfm zatfienf a teplotC material
lntiie slouiit v provozu, je theoreticky nekonecna.
Ve skuteCnosti tomu vsak tak 11enf. Z charakteru
druhych kfivek je vid6t, le prodltizovani (tecenf za
tepla) nenf ptimo i merne Casu, nybri probiha po-
dle kfivky, ktera tvoff v zacatk:u. tecenf materialu
za tepla vCtsinou parabolu, pak pfimku a nakonec,
as k pfetrieni, exponencialni kfivku. (Obr. 1, kfiv-
ka pro teplotu 403 ?C.) Tento prubeh bude platit i pro
nejniiei teplotu (obr. 1, teplota 355 ?C); k expo-
nencialnimu prubChu prodluiova.nf a porueenf ma-
terialu dojde v:#ak za dlouhy Cas, snad za ni kolik
desitek let. Z teto skuteCnosti je vidCt, jak obtfina
je moinost urcit extrapolacf - podle kratkodobych
vysledkil - velikost prodlouien'i na pffklad za de-
set let provozu. S tohoto hlediska je nutno pH stu-
diu oceli povatovat dlouhodobe zkousky za nejdll-
leiit6jli a nebezpeCnajef. Charakter prodluiovant
materialu urceneho pro sluibu za vy#eich teplot
odpovida (v optimalnfm pffpadi) povaze kfivky
prfslueejfcf teplotC 383 ?C.
1 - dvoiity mikroskop, 2 - odporovla. elektricka pfcka, 3 -
pAkov$, pf'evod 1 :20, 4 - zava2f.
Obr. 2. Schema zku?ebniho stroje pro provid8nf zkou$ek
za vy?Afch a vysokych teplot.
Podobne kfivky bychom dostali, kdybychom ma-
terial zkoui;eli za stejne toploty a za rllznkch zatf-
ienf. Maximalnf zatfienf by ocjpovidalo charakteru
prodluiovanf oceli odpovidajiciho, teplote 421 ?C,
ktere veak v provozu neni pfipustne. V provozu je
prfpustne napi tf, ktere zhruba odpovida kfivice pro
teplotu 383 ?C. Pro liplnost je tfeba jeetg pffpo-
175
3 ZA 8
!
/420
ZA 24
i
I21*
,
03.
L
355'
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
menout, ie nejdasteji pouifvane provoznf teploty
jsou v mezfch 450 ai 550 ?C, zffdka do 575 ?C (na
pr. u parnfch turbin); pro tyto uffly se vetainou
pouiiva ferritickych a ferritoperlitickych ocelf
s malou pffsadou Cr, Mo, V, W, Ni, Ti a pod. Auste-
nitickych ocelf (na pf. druhu Cr-Ni) se pouiiva
pro teploty vyssf, vetsinou do 625 T. Nad tuto tep-
lotu se jich pouifva mene. Pro konstrukci letec-
kych plynovych turbin, He provoznf teploty do-
sahuji 850 az 950 ?C, pouifva se specialnfch vyso-
celegovanych slitin Cr, Co, Ni, W a Mo.
Obr. 3. . Obr. 4.
Obr. 3. Zkusebnf ty6e pro zji6t6ni meze Weni za tepla
a dlouhodobych charakteristik ocelf.
Obr. 4. Zamefeni mikroskopu na rysku platinove destit'ky.
(Zvetteno 30X.)
V laboratorfch zkouaejfcfch material pro sluzbu
za vyisfch teplot providi se proto nejvetsf mnoi-
stvf zkoueek za, teplot od 475? do 625 T.
Popis stava jicich zkuaebnich stro ju a regulace.
Zakladnf schema jednoho z uifvanych zkueebnfch
stroju za vysokych teplot je patrno z obr. 2. Zku-
sebnf tycka . je upnuta do celistf tahel ; spodni ti,hlo
je pfipojeno na? pakovou soustavu, ktera vyvolava
prfslusne, pfedem volene stale napeti. Zkuaebnf ty--
ka se ohffva v odporove peci, jejfi teplota must byt
co nejpfesneji udriovina, a to v krajnfm pfipade
(pro being provoznf zkoueky) v toleranci -* 3 T.
U specialnich zkousek?je tfeba toto rozmezi co nej-
vice snfiit, aby zfskane vysledky byly pouiitelne.
Teplotu je tfeba udriovat v techto mezfch po celou
dobu zkou"sky, t. j. pro stanovenf meze tecenf za
tepla asi 48 hodin, pro zjistenf dlouhodobe pevnosti
maximalne 1000 hodin, u neobycejne dlouhodobych
zkoueek po 'dobu, ktera je potfebna k zjiit5nf cha-
Obr. 5. Obr. 6.
Obr. 5. Upnuta zku3ebni tyeka pod odporovou pfckou.
Uprosti'ed tyLky pfipevnen thermoelAnek.
Obr. 6. Pohled na pec a dvojity mikroskop v provoznf
poloze.
rakteru kfivky te6eni za tepla', t. j. maximalne
10 000 hodin (asi 11/4 roku). Prodluiovanf pri te-
6enf za vy filch teplot se meff na zkouice dvojitym
mikroskopem. Na obr. 3 je patrna zkueebnf tye pro
stanovenf meze tecenf za tepla (delka zkoueky
180 mm, -a 8 mm). Na druhe zkouice jsou upevne-
ny specialni svorky, nesouci platinove desticky. Pff
mefenf zameff si pozorovatel vlakna mikroskopu
na nekterou z rysek na platinove destiCce (obr. 4).
Zatfienim za vyNi teploty se tye prodluiuje "a pro-
dluiovanf se pozoruje spodnim mikroskopem, kte-
ry se reguluje a posouva soustavou presnych mikro-
metrickych #roubil tak, ie vlakno stele sleduje
rysku na plfaku, na kterou bylo zamefeno. Prodlu-
iovanf se odeefta s pfesnostf tisfcin milimetru & pro
mernou delku ty6e 80 mm se odhaduji desetitisiciny
milimetru.
Obr. 5 ukazuje uchycenf zkueebnf tyeky v 6elis-
tech tahel; nad tyef je umistena odporova elektric-
ka pfcka, ktera po upnutf zkueebnf tyeky se stahne.
Uprostred ty6ky je upevnen thermoelanek, davajicf
impuls - sloiitemu regulatoru, ktery udriuje na po-
tenciometrickem zaklade (srovnanfm elektromoto-
ricke ally thermoelanku s elektromotorickou silou
na pf. Westonova 61e.nku) teplotu zkou"sky v pfe-
depsane toleranci po celou zkueebnf dobu. Z obr. 6
je patrny poliled na picku a dvojity mikroskop
v uspofadani, odpovidajfcim laboratornfmu mefenf.
Obr. 7 je pohled na zkueebnf stroje pro zkoueky
za vyieich teplot se strany pakovych pfevodu.
Obr. 7. Pohled do laboratoie na vet?i potet strojtt na
zkou?ky za vy??fch teplot se strany zavati a pakovych
-pfevodu.
Prestoie potfeba materiilu pro vyaaf a vysoke
teploty stale v praxi roste, neni mono umerne zvy-
aovat paet zkoueek studovaneho materialu proto,
ie nemame zatim domacf regulaenf pffstroj, ktery
by s dostateenou pfesnostf dovolil provadet tyto
zkoueky. Ponejvfce uiivane regulaenf pffstroje jsou
americkeho puvodu, ,Micromax"; jejich kompliko-
vanost je zfejma z obr. 8. V tomto pffpade jde sku-
tecne o velmi pfesne a sloiite zaffzenf, ktere neni
moino v dostatecne mite dovozem.zajistit. Celkovy
pohled na rozvodovou desku v laboratofi na zkou-
senf za vysokych teplot je na obr. 8a, kde vedle re-
gulatoru ?Micromax" je videt i registracnf pffstroj,
zaznamenavajfci. teploty zkoueky v caasovem pril-
behu.
Z vyae uvedenych dilvodu bylo snahou vyzkum-
nych pracovnfkil zkonstruovat dostupny regulator
o vyhovujfcf citlivosti. Uvaiovalo se o moinosti
vyuift pro konstrukci techto regulators dilataZ'nfho
zaffzenf. Schema takoveho zarfzenf bylo uvefejn6no
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
jii v roce 1949 v casopise Zavodskaja laboratorija2)
a nacrtek tohoto schematu je patrny z obr. 9. Na-
vrhovatel poutil kovove trubky za pouzdro pece. a
jeji dilatace, t. j. dalkovaho protahovanf za teploty,
vyuiil k vypinani a za[pinani topnaho okruhu pece
pfevodem sous'tavy pacek. V obr. 10 je pouiito
Obr. 8. Obr. 8a.
13
- rub1L'ka s
Obr. 8. Regulatnf ptfstroj Micromax, vyroba USA.
Obr. 8a. Pohled na rozvodnou desku, kde vedle regulaL-
nich pi?fstrojtl Micromax je patrny uzavien~ i otevien~
18
- soucasti
?estimistny registrat,lf pf'istroj.
soustavy pruiin k vypinani a zapinani topneho
okruhus). Autori tohoto clanku vedeni principy na-
znacenymi na popsanych schematech a posileni
uqpgchy jinych pracovniky, kterf konstruuji regu-
lator na stejncm principu (SONP Kladno: Doc'. Dr
I - kovov$ trubka, 2 _ horni piiruba, 3 - dolni piiruba,
4, 5 a 6 - soustava padek, 7 - pa0ka s kontaktem, 8 - stiibr-
ne kontakty, 9 - kontakt, 10 = protizavatf, 11 - invarova
tyb, 12 a 13 -pifvody proudu, 14 - svorky picky (topn$
proud), 15 a 16 - pMvody proudu, 17 - civka elektromagnetu,
18 - spinacf rele, 19 - regula*ni odpor, 20 - ladro elekttro-
magnetu.
Obr. 9. Schema sovAtskeho regulAtoru, zaloteneho na
dilata6nim principu:
Jenicek a Ing. Aestak). pokusili se po rozhovorech
se sovatskymi vadeckymi pracovniky Ing. Nikiti-
nou a Ing. Volkovovou o konstrukci novaho regu-
latoru teplot na principu, ktery bude dale popsan.
Popis navrieneho regulatoru teplot.
Ph navrhovani bylo nutno napred urcit vhodny
material, ktery by ph nejvZtai strukturni stability
mal za zkuaebnich teplot co moind nejvataf tepel-
nou roztaiivost. Jako zakladni material byla zvo-
lena austeniticka ocel Cr-Ni o sloieni 0,15 0/o C,
18 0/o Cr a 18 0/o Ni. Aby se zabranilo pfipadnym
dalaim vnitrnim zmanam materialu, byly vaechny
soucasti pfzed pouiitim iihany po dobu 100 hodin
za teploty asi o,50 ?C vyaaf, net ma byt maximalni
zkuaebni teplota. Dale byla uvaiovana moinost nej-
jednoduiffho ptevodu dalkovych zmen pristroje na
vypinani a zapinani topnaho okruhu a sledovana
snaha, aby se pfistroj dal rozebrat a aby nebyl
.P V 4
1 - dilatacni a souLasn9 topna tEleso, 2 - horni viko, 3 -
p1a?t pece, 4 - keramicka trubka, 5 -- ocelova trubka zaval-
covana do pla?tL, 6 - pifvod topnEho proudu, 7 - piiruba,
8 - nosn$, tihelnik (odisolovan$), 9 a 10 - pifvod topneho
proudu, 11 a 12 - soucasti indikatoru (upravena konstrukce),
kontaktem, 14 - protizava2f ruLthky, 15, 16 a
indikatoru, 19, 20 a 21 - staveei regulabni
zatizeni.
Obr. 10. Schema regulAtoru:
komplikovan svaienim. Obr. 11 je schematicky fez
piistrojem i pecf. Zasadni rozdil regulate pHstro-
jem ?Micromax" a pfstrojem navrienym autory
clanku spociva v tom, ie pHfstroj ?Micromax regu-
luje teplotu v peel na dalku pomocf impulsa ziska-
nych z thermoclanku pfipevnenaho na zkuaebni
tycku, kdeit6 navrieny p fstroj reguluje pHmo 'di-
lataci austeniticka trubky, ktera tvoHf vnitrnf fast
odporova elektricka picky. Ph konstrukel odporova
picky byla ponechana mezi austenitickou a keramic-
kou trubkou, na' kterou je navinut odporovy drat,
vzduchova mezera. Takto upravena pee ma to vy-
hodu, to tepelna setrvacnost je zde aleko vyaaf nei
u pece jen s keramickou trubkou. Hstroj je velmi
1 - dilatadni austeniticka trubka, 2 - piiruba, 3 - opera
prutiny, 4 - regulabni pru2ina, 5 - stavecf matka, 6 - spi-
naci hrot slaboproudeho okruhu, 7 ?- isola8nf podlo2ky a
trubka, 8 - otvory pro optickC mCfeni te*eni zku0ebnf tya-
ky, 9 - topna spirala, 10 - regulainf proud (12 V), 11 -
topny proud (110 V), 12 -.spinacf relb, 13 - kerStmicka trubka.
Obr. 11. Schema navrienAho reguladniho ptistroje:
177
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
i;minger - Stef spal: Regulate teploty ph zkouikdch oceli... Rods. VIII., L'fs. 4.
jednoduchy a sklada se z dilatacni austeniticke
trubky, na jejichi obou koncich jsou erouby ph-
pevneny pffruby ze stejneho materialu. Pfevod di-
lata6nich zmen trubky se provadi normalni plochou
ocelovou pruiinou, vzepfenou do nozovych loiisek
dvou oper tak, ie za normalni teploty ma pruiina
vlivem predpeti urcite prohnuti. Uprostfed pruiiny
je stfebrny kontakt, e3roti nemui je nastaven spi-
Obr. 12. Obr. 13:
Obr. 12. Pohled na navrieny jednoduchy regulOml
phstroj.
Obr. 13. RegulaLnf p:Ffstroj, zamontovank do odporove
zkusebnf picky.
nacf hrot slaboproudeho okruhu, vedeny v lotisku,
pfipevnenem na spodne prirube. Spenaci hrot je tla-
6en k pruiine spiralovym perkem ai do urcite po-
lohy (pfedem nastavene), kdy narazi a nemaie po-
kraL'ovat v pohybu sledujecim narovnanf pruiiny.
Pferueovanf topneho proudu vykonava spinaci
rele. Provisorne bylo poutito telefonniho rele, vy-
roby Tesla, opatreneho platinovymi kontakty.
Princip funkce regulatoru.
Po zapnuti proudu (za normalni teploty) je ape-
naci hrot v dot ku s 1prohnutou regulaeni pruiinou.
Na teplotu se n stave tim, ie spojeni ve slaboprou-
dem okruhu se stale udriuje apenacim hrotem, tla-
eenym spiralov'm perkem. Na iadanou vyei lze
hastavit teplotu staveci matici na zavitu spinaciho
hrotu. Po pfekroceni iadane teploty vyrovna se pru-
100 200 300 400 500 600
TEPLOTA VE 'C
Obr. 14. ZSpis registraftiho pfistroje.
Tina natolik, ie pferuee s~pojeni se spinacim hrotem,
ktery je matici omezen v daleim vysouvani. Tim je
pferueen regula6ne proudovy okruh a po vypnuti
rele i proud vytapejice pet. Po vypnute dilatacne
trubka chladne, zkracuje se a tim soucasne se zvet-
euje prohnutf pruiiny tak, ai opet nastane spojeni
se spinacim hrotem. Tim se opet okruh uzavre a
uvede v einnost odporove vytapeni picky. Na obr. 12
je regulaeni pfistroj umisten mimo, topnou odporo-
178
MICRO
MO/V
REGUL
OR
you picku, na obr. 13 je regulaeni pfistroj vmon-
tovin v elektricke piece.
Jak ukazaly dosavadni vysledky ziskane pie
prvnfch zkouekach, reguluje toto zatizene s nepfed-
pokladanou pfesnoste zhruba v rozmeze ? 1 ?C,
maximalne ? 3 ?C. Z obr. 14 je patrny zapis re-
gistracniho pfestroje, kde v casovem prabehu jsou
vedle'sebe ~aznamenany regulace provadene regu-
latorem ,Micromax" a pfestrojem nove autory na-
vrienym. Tento originalni prouiek registraenf pes-
ky vyjmuty z velmi citliveho registracniho pfistro-
je ukazuje, ie navrieny pfistroj bude po dakladnem
prozkoueeni velmi dobfe v provozu pouiitelny. Za-
tim jsou k disposici vysledky regulace, provadene
po dobu 500 hodin. Dnes maze byt regulator pouiit
jii beze zmeny pro beine zkoueky, ur6ujecf mez te-
eeni za tepla podle CSN (48 hodin), nebof pfede-
psane rozmeze kolisani teplot ? 3 ?C max. dodriuje,
a di se pouiet i pro zkoueky dlouhodobe pevnosti
v 1000 hodinach. Da-li se pouiit i pro dlouhe a ne-
oby6ejne dlouhodobe zkoueky, zjietujice charakter
te6eni ocele za vyeeech teplot, ukaie vysledky dal-
eich zkoueek. Je vsak tfeba jeete pfipomenout, ie
prvni obavy, ie tento regulator bude velmi citlivy
na zmeny teplot v mistnosti, ve ktere reguluje, byly
odstraneny na zaklade zkusenosti zeskanych pro-
vedenymi zkouekami. Bylo zjieteno, ie beine kole-
sani teploty v laboratori, kde se tyto zkoueky pro-
vadeji, nema prakticky vliv na vysledek regulate.
Nebezpece pfipadnych znacnych zmen teplot v labo-
ratoii, na pr. pravanem, otevfenim oken a pod.,
bude omezeno tim, ie cely pfistroj bude uzavien
do skfene z plexiglasu, ve ktere bude dostatecne
velkk uzavfeny vzduchovy prostor. Pro beine po-
uzite v provozu je treba doplnit toto zafizeni doko-
nalejeem elektrickym vybavenem, ktere bude vyho-
vovat provoznem poia.davkam a nahradi tak impro-
visaci s telefonnem rele. .
V zaveru je tfeba jeste podotknout, ie obmenou
tohoto regulatoru bude moino na stejnem dilata&
nim principu sestrojovat regulaeni p istroje, slou-
ieci k regulaci beinych sueicech, popouetLcich, ieha-
cich, kalicech a podobnych pece. Konstrukci vhod-
neho provozniho uspofadane techto regulatoru se
zabyva skupina dalsech vyzkumnych pracovnikft.
Podekovani.
Autofi povaiuji za milou povinnost podekovat
veem, kterf se jakymkoliv zpasobem podileji na
konstrukci techto regulatoru. Pfedevsem dekuji
drove zmenenym sovetskym vedeckym pracov-
nicim za nezistne podani informaci o vysledcich
praci, ktere provedly v moskevskkch laboratofech.
Dale dekuji Ing. C. Zekovi a Ing. L. Titlovi z Vysoke
ekoly strojnicke v Plzni za iniciativni pomoc pfi
konstrukci pfestroje a J. Pfibylovi ze Zavoda V. I.
Lenina, n. p., za obetave provadene zkoueek a no-
vym regulatorem.
Literatura.
1) J. A. Oding: Osnovy prodnosti metallov parovych
kotlov, turbin a turbogeneratorov, Moskva 1949.
2) Zavodskaja laboratorija (1949), ~. 4, str. 501.
3) Zavodskaja laboratorija (1949), 6. 5, str. 619.
4) Ing. Pokorny: Theorie teteni a zpasoby jeho m4I?eni.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
6) Zd. Eminger: Vliv vyrobnich faktore na mez tedenf.
7) Ing. N. Chvorinov - Zd. Eminger: Tedenf kov za
vyttich teplot. Clanek z knihy ,Oceli,pro vysokd flaky a
teploty", TVV, Praha 1952.
Clgnky 4, 5, 6 ze sbornfku ,Ocel a konstrukce", St$tnf
nakladatelstvi technickd literatury, Praha 1952.
Pery im xa TeMnepaTypbi npx MCnbITAHIBX
UOJ13y'IecTx CTaJIx B yCJIOBHHX noBbInIeHxbix
TeMnepaTyp If upHMexesxx
RIJ1HT0MeTpIPIeCKoro peryJmtpylouxero
ycTpo*cTBa.
3Mmirep - CTeYicna.u.
Paculupexuio npouaeoocmeeiHou .Motgmcmu
.na6opamopuu, aaxuMaloujuxcsl onpeienenueM Me-
xani ec,kux ceoUCme cma.nu npu n06b1UleHHbix
me.Mnepamypax, cepbe3Ho npenamcmeyem om-
cymcmeue caoscxbix peeyrlupyiouiux npu6opoe,
Komopble palbule npueo3urlu u3-3a 2paHUqbi.
B cmambe aemopbl onucbieaiom peeyRilmopb?
eecb.Ma npocmoil KoxcmpyKquu, ocxoeaitHotl. Ha
auIUImoMemptiliecKo.M npuHqune. Ilpoenmupye-
41bill peeyrtsimop aemopbl cpaexueaiom c peeynii-
mopa4u, OCH08QHHb1.MU na- o8uHaK0e0M npuH-
ytgne u npu.MemeMb?Mu a CoeemcKo4 Cotoae,
npultfun Komopb?x cnyascun i i i Htix a xauecmee
pyhoeoacmea.
Priciny vzniku bilych skvrn na pocinovanem plechu s veliky:m leskem.*)
Prof. Ing. Josef T e i n d 1, V.SB, Ostrava. 621.9-41:669.686.5
(Zjev stek6.n? c?nu na poc?novandm plechu s velikgm leskem. Methody vdlcovdn? plechu. Pokusy pro
stdkdni cfnu a ?bilych" skvrn. Reakce pfi pocinovdnf plechu a stdkdni cinu. Pfidiny tohoto zjevu.)
Plechy velkych formate, na p1. 1000 X 2000 mm,
a velke t1ouefky (0,5 ari 2,0 mm), pocinovane za
horka v roztavenem cinu, s oboustrannym povlakem
90 at 120 g/m2, jsou dnes jiri vyjimkou a vzacnostf.
Poutiva se jich, zvlaete v zahrani6f, dosud pro
mlynska zaifzenf, nadrie, konve atd. Pocfnovanf
t6chto pleche je teief nei pleche obchodnf jakosti
s povlakem 30 ai 40 g/m2: Veechny chyby, ktere se
vyskytuji u pleche techto malych formate (535 X
X 765 mm, tlouetky od 0,20 do 0,60 mm) pfi po-
vode, snad skoro vyhradnn na plechu velkych for-
mate a velkych tlouetek.
Zjev, o ktery jde, je tento: Pocinujeme-li tenke
plechy na obvyklych strojfch2) polomechanisova?
nych nebo zcela mechanisovanych2), ~robfha pocf-,
novanf pleche, valcovanych za horka z ploAtin, pra-
videlnZ. Na oceli se tvol1I nejprve vrstva slouaeniny
FeSn2 a cely povrch oceloveho plechu je pokryt
touto Vrstvou, na n1 je teprve vrstva cfnu. Jeou
rezne chyby ph pocinovanf, jejichl plialnou je
Prumerne vysledky tfld6nf v %
T1ou Yka
bez dodaledndho pocinoveni po dodatedndm pocfnovdnf
plechu
lkraban6
celkem
> E
?krabanl
v mm
la
? ?'
IVA
>
plechy
1kraba-
nych
~
wy
celkem
plechy
daji
v
?
IVA
y
a
o
>>
A
bile Iz pece
plecht5
o q
la
IIa
a
o
a y
I
93,55
6,5
100,-
11,92
55,4
44,6
0,50
54,54
14,02
15,21
3,26
0,38
2,30
9,62
0,67
100,-
60,24
15,33
16,33
3,51
0,39
4,20
91,90
8,1
100,-
15,76
63,0
37,0
0,55 at 0,69
57,29
10,06
13,70
2,18
0,12
5,70
10,06
0,89
100,-
64,19
11,57
14,44
2,39
0,12
7,29
89,20
10,80
100,-
17,07
53,9
46,1
0,70 at 0,84
49,06
14,14
15,42
2,54
0,28
4,80
12,27
1,49
100,-
56,47
16,45
16,03
2,83
0,29
7,93
88,60
11,40
100,-
22,04
56,3
43,7
0,85 at 1,24
42,77
17,92
13,86
0,46
0,92
6,25
15,79
2,03
100,-
.
52,81
22,34
14,18
0,58
0,92
9,17
72,95
27,05
100,-
19,32
70,8
29,2
1,25 at 1,99
44,19
15,25
13,56
0,14
1,34
2,60
16,72
6,20
100,-
60,42
18,28
14,30
0,14
1,34
5,52
65,96
34,04
100,-
29,64
6y3,5
36,5
2,-
31,52
15,49
10,53
-
0,24
5,27
24,37
12,58
100,-
54,95
23,98
12,42
0,24
8,41
88,43
11,57
100,-
16,48
relkem
50,62
14,23
14,52
2,07
0,49
4,361
12,121
.__1,591
100,-
Pru
mer:
58,61
16,62
15,27
2,27
0,49
6,74
cinovanf, se znekolikanasobujf po strance hospo-
darnosti u pleche velkych; znamenajf znehodnoceni
pleche a zvlaete oveem ztratu cfnu. Povrchovy
vzhled plechu, podle nehoz zakaznfk posuzuje ja-
kost, 1e nejdelezitejei. Je -dkolem tohoto pojednanf,
ktere navazuje na pojednanf drive uvefejnenal),
pokusit se vylozit zjev, pozorovany v dobe, kdy po-
kusy byly provadeny v jednom zapadoceskem zit-
*) .Dotlo redakci 26. 9. 1951.
zvlaeth nedostatecna, pece o eisty povrch plechu.
Ale skoro nikdy nenajdeme na povrchu plechu zjev,
ktery je obsazen v tabulce tfid6ni pleche 1000 X
X 2000 mm o reznych tlouRkach (tab. 1). U. vy
metu v pocinovne se vyskytuje chyba, nazvana
?bile skvrny". Je to nepravidelnost povlaku. Bud'
se nektera mists na ocelovem' 'plechu vebec nepo
cfnuji, nebo se 6asteji vytvoif -pouze souvisla vrstva
chemicke slouceniny. Na .teto vrstve _se cfn, nepli-
179
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Teindl: Pflciny vzniku bilych skvrn na pocinovanem plechu ... Rob. VIII;., Ms. 4.
chyti, ale steka (obr. 1 at 4). Jsou to kapky a
struiky podobne kapkim a struikam tvoffcfm se,
kdyi voda steka po mastnem Ipovrchu plechu. Je
to zakladnf chyba plechu velkych formitii. Byla
pozorovana nejen na plechu, ale i na pfedmetech,
Obr. 1. a 2. UkItzky stekajicfho cinu s plechu.
na pf. na konvich na mleko, jet se pocinovaly po-
nofenim do cinove lazne' PH vyjimani plechu z teto
lazne zda se byt povlak zcela souvisly, ale najed-
nou steka a tvoH kapky a struiky. Na oceli zbyva
en tenka vrstva kovove slouZ'eniny FeSnz a povlak
e matny. Usadf-li se na nem palmovy olej a vy-
eistf-li se pak plech moukou nebo otrubami a valci
s ovei vlnou nebo je to jeleni keif, zustavajf v dolf-
cich ?bile akvrny". SeAkrabou-Ii se tyto ?skvrny"
brousicim kamenem a pocinuje-li se plech znovu,
objevi se skvrny po tomto dodatecnem pocinovan
mnohdy znovu, i kdyi v mensim mnoistvi. Tim se
site zmenaf i noistvf vym6tu, ale dodatecna prate
z(pusobuje vzrust vyrobnch nakladu a sniieni vy-
roby.
Abychom mohli postupne sledovat prieiny, jet
maji vliv na tenth zjev,'vaimneme si zpusobu valco-
vanf plechu a jejich upravy, zpusobu mofen a if-
hanf, leiteni a konecne pocinovani a pffpravou ple-
chu pro pocinovani.
Material, ktery se (pocfnuje, je jemny ocelovy
plech pfiblitneho sloien 0,05 at 0,10/o C, 0,3 at
0,45 o/o Mn, 0,08 0/o P a 0,03 at 0,05 0/o S. Ocel je
bud' neuklidnena, polouklidnena nebo uklidnena.
Pouifv$me Martinova nebo Thomasova mate-
180
rialu. 0 vlivu kfemfku a fosforu bylo nalpsano
v jinych uvahachl). Plyne z nich, to jak kremik,
tak fosfor zlep6ujf povrchovou jakost plechu a sni-
iuji vymet, zpusobeny bublinami (puchyfi). Podle
L'vova a Broita5) nejlepef vysledky davala ocel
s 0,09 at 0,12 0/o C, 0,35 at 0,4 0/o Mn, 0,09 at 0,12 0/o
P a pod 0,05 0/o S, se stopami Si. Spatne vysledky
davala ocel a 0,05 0/o C, 0,12 at 0,14 0/o Si s Ipfisa-
dou 0,02 ai 0,03 0/o Al do lice pane. 0 materialu
s fosforem, ktery jsme u nas odmftali, psali
Ljavdansky, L'vov a Kukoieko5) a nasli nejmensf
vymet u materialu p 0,10/o P u oceli a 0,09 0/o C,
0,37 at 0,50 0/o Mn, 0,009 ai 0,022 0/o Si a 0,023 at
0,046 0/o S. Apatne vysledky dava ocel s 0,13 0/o C,
prave tak ocel a 0,14 at 0,16 0/o Si nebo a 0,091 at
0,12 0/o Si, desoxydovana 1 kg Al na 1 t kovu5a).
Zapadocesky zavod, v nemi byly pled jeho za-
stavenim pokusy s pocinovanem plechu velkych for-
mate konany, pouzival jako materialu neuklidnene
mekke oceli M obvykleho sloienf.
Methody valcovc ni plechu pro pocinovani.
Material, z nehoi vychazfine, je plostina, jejfi
delku pfistfihneme na pfedepsanousfrku plechu,
t. j. 1000 mm. Poncvadz na hlazeny, plech pro po-
cfnovahf malych i velkych formate jsou kladeny
velke poiadavky a zejmena jeho povrch ma byt
bez vady (ein nejen le nezaleje prohlubne, ale na-
opak prohlubne vyniknou), maji byt plostiny ciste
a pro hlazeny plech urceny k pocinovani se vybira
material ze spodnf tretiny ingotu, o kterem se pfed-
poklada, ie ma co nejmen6 bublin a vmestku. Jsou-
li plostiny rezave, moM se pied valcovanim deklad-
ne v 100/o horke kyseline strove.
Plechy rozmere 1000 X 2000 mm se valcovaly
dvema zpesoby, pfi niche oh"rev plostin byl v obou
pfipadech stejny, t. j. asi 800 T.
Prvnf methoda. Do konecne tlouelky plechu
0,08 mm valcovaly se plechy jednim ohybanim
(obr. 5). Po pfedtaieni vymeni se pfedvalek tak,
ie horn pfedvalek se sloN pod spodni, cfmi se do-
sahne toho, ie plochy pfedvalke, ktere byly ve sty-
ku s povrchem vilcu, pfijdou dovnitf, t. j. na sebe.
Touto vymenou se snaiime dosahnout rovnomerne
hladkosti obou povrchu valcovaneho plechu. Vyme-
nene pfedvalky se ohnou, ohnutfm vytvoreny Ipa6ek
o ctyfech tabulich se zahfeje na 670 at 700 ?C a
3x f ?I 2x2 ?')
PREDrAZNA SIOL/CE
? 3 PROVALY PO I PREDVALKU
??) 2 PROVALY PO 2 PREDVALCICH NAB SOBS
VYHlsNA PREDIALKU OHNUTI
Obr. 5. Prvnf methoda velcovinf jemneho plechu velkych
rozmbru.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
vyvelcuje se na hotovo 4 at 6 pruvaly na delku
2000 mm a odpad.
Druhe methoda. Od kone6ne tlougi;ky plechu
0,80 mm se piedvalky neohybaly (obr. 6). Piedval-,
ky delky 1200 mm se znovu ohrejf v peci (neni-li
toho zapotiebf, vyvelcujf se predvalky ihned na
hotovo) a vyvelcuji se 5 at 7 pruvaly na hotovo na
pi^edepsanou delku a odpad.
Ph velcoveni hlazenych plechu do kone6ne
tlougtky plechu 0,80 mm moil se bud' plogtiny
P4EOTAZNA STOC/CE
2x2
NOTOVN/ STOUCE
Obr. 6. Druhe methoda vS1covenf jemneho plechu velkfrch
rozmeru.
(u prve methody) nebo piedvalky (u druhe me-
thody), pied zahietim v peei, pi?i t1oustkech nad
0,8 mm (druhe methoda) moiime plogtiny i pied-
valky.
Abychom dosehli hladkeho povrchu plechu, hle-
dime na to, aby povrch velcu byl hladky, t. j. bez
otlaku od konce pa6ku, bez otlaku pielozenych.pa6-
ku, bez nalerpenin atd. Velce musi mit zdravou
tvrzenou vrstvu0), bez p6ru a vyitgpenin. Pong-
vade velcoveni hlazeneho plechu velkych formetu
pro pocinovenf vyeaduje zvlegtnf pe6livosti, 6istoty
a zru6nosti, provedglo tuto preci nejlepgi muestvo
valcfHi. Podlaha, pfedni stoly u stolic, vyvedgci
kusy a ohyba6e byly naprosto. 6iste od smoly, na-
nejvyg mazeny pfetavenym lojem.
Hotove pa6ky pied t pravou (sti?ihenim a rozle-
povenim) se ochladf tfm, ze se name6eji do vody.
U plechii velkych formatii pro pocinoveni se neuii-
valo chlazeni ve vodg, nebot: se snadno mohlo stet,
ie ph dlouhem le'tenf by mohly plechy snadno zre-
zav6t. Proto se hrany plechu nename6ely ve vod5,
ale nechaly se klidn6 ochladnout na vzduchu.
Po ostiieeni a rozlepeni plechu moiily se plechy
v 60/o kyseline sirove 60 ?C teple tak, ze lprechezely
z jedne ked6 do druhe, a na' konec se oplechly 6is-
tou vodou a sugily v sugicf peci. Pak se iihaly v bed-
ng za teploty 850 ?C po dobu 9 at 11 hodin, kdyz se
piedtim ptedehtivaly 5 at 7 hodin, a chladly pak
4 at 6 hodin. Po zihenf se plechy tridily, legtily
tiemi pruvaly, znovu moiily v kyseline sirove ru=e
koncentrace podle toho, jak se tvoiily ph (pocino-
veni ?bile skvrny".
Pokusy pro odstran.6n-i bilych skvrn.
De se piedpokledat, Ae bile skvrny vznikaji na
plechu, ktery je nedostate6n6 vymoien. Moi enim
vznikaji ovgem na plechu bublinyl), jet nelze nijak
odstranit. Proto je tieba se snazit udrzovat dobu
moieni tak dlouhou, aby vymofene plechy byly bez
bublin.
Pokusy s plechy rozmgru 1000 X 2000 mm a
tlougi;ky 0,8 mm, jet byly velcoveny jako ohybabe,
ukezaly, ze maji menif mno'istvi bublin net plechy
neohybane. Plechy (325 tabuli) byly moteny v 40/0
kyseline sirove 60 ?C teple po dobu 15 at 20 minut.
Po pocfnovanf' jame dostali tent.o vysledek:
Prvnf tffdeni: Druhe t1ideni:
Ia plechy 30,5 % 80,0 %
bubliny 4,3 % 4,3 %
vLlcovacf v~met 9,2 % 9,23 %
bile skvrny 53,85 % 4,3 %
4krabane plechy 2,15 % 2,17 %
Tyto plechy mgly tedy pii prv:nim tifdgnf 53,85 0io
bilych skvrn, ph segkrabeni tgchto skvrn a po do-
date6nem pocinoveni 4,3 0/o bilych skvrn. Pies delgf
dobu moteni (60 minut) pied dodate6nym pocfno-
vfi.n;m nemgl plech vice bublin. Bubliny na plechu
nebyly ve smeru velcovenf, ale byly rozdgleny ne-
pravideing po celem povrchu. `
Plechy rozmgru 0,8 X 1000 X 2000 mm (302
tabule) byly moieny v 3,750/o kyseline sirove, jejig
koncentrace viak byla zehy zvyeena na 4,25 0/0.
Doba moreni byla 5, 6, 7 a 10 minut, ale previ tak
jako koncentrace byla i doba moieni zvyeena pro
velike mnozstvi bilych skvrn na. 15 minut. Teplota
moiici lezng 1. yla 58 ?C. Vysledky tHdgni byly:
Prvnf ttfdCnf: Druhe tNdenf:
Ia plechy 27,2 % 51,7 %
bubliny 20,2 % 24,5 %
okuje 1,0 % 1,0 %
bile skvrny 2,65 % 18,5 %
po?krabane plechy 4,30 % _ 4,3 %
bile skvrny segkrabane 44,65 %
Segkrabane bile skvrny po dodate6nem pocfno-
venf daly opgt nove bile skvrny, ktere se nedaly
ani novym pocfnovenfm odstranit. Bubliny byly roz-
loCeny vgtginou ve smeru velcovenf.
Pro srovnenf bylo 50 jinych tabuli Hheno v nor-
malisa6ni Kathnerov6 peei. Plechy rozmkru 0,8 X
X 1000 X 2000 mm daffy po moieni ve 40/o kyseline
sirove za teiploty 58 ?C' po dobu 5. at 7 minut a po
ziheni a tfidgni velmi dobre vysledky. Pro doda-
te6ne pocinovenf plechu byly plechy znovu moieny
ve 4,50/o kyseline sirove 58 ?C teple po dobu 45 mi-
nut a daly jen Ia plechy, jak vidgt z tohoto pie-
hledu :
Ia plechy 80 %
bile skvrny 4%
okuje 2%
pogkrabane plechy 8%
Cerfie tefty po poci-
novanf 2%
drsn~ povrch 2%
zavelcovan$- pisek 2%
Z tgchto pokusu plyne, iie je sice mono odstranit
6este6n6 bile skvrny delgim moienim, ale nelze je
odstranit efhenim v gihacich bednech za normel-
nich podminek. Normalisa6nim Nhenim za teplot
vyggich net pii Mheni v bednech v tunelave peci se
de dosehnout zmengeni po6tu. tabuli s bilymi
skvrnami.
PlechyHhane v bednech maji barevne okraje
podle tlougeky vrstvy kysli6niku, jet se na nich
vnikenim vzduchu do beden vytvoif. Chceme-li ple-
chy Mhat bez okraju,je tieba nechat obsah beden
chladnout pod ochrannym plynem, Sloeeni tgchto
181
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
ochrannym plynu je ruzne : obsahuji kyslicnik uhli-
eity, uhelnaty, vodik, vodni paru, uhlovodiky atd.,
jet za uri itych podminek reaguji s povrchem ple-
chu. Rovnovahy techto reakci jsou dany pomerem
parcialnich tlaku jednotlivych sou6asti plynne faze.
Tak na pr. redukce FeO na Fe ve smesich H20-H2
mute probehnout jen v to oblasti, v nit je ielezo
schopno existovat. PH 1000 ?C tedy na pi. redu-
kuji FeO smesi, v niche pomer H2O : H2 je mensi
p.ei 1. Pro ochranne pusobeni smesi plynu, jet obsa-
huje take vodni paru a vodik, plati pro pourer
Ht.O : H2 totei. Oxydaci eleza vodni parou pfi
1000 ?C se jen tehdy zabrani, je-li pomer H2O : H2
mensi net 1.
Proto se nekdy stava, to pomer soucasti plynne
smesi neni za urcite teploty dodrien a plechy maji
pak na okrajich zbarveni ne modre s pfechodem do
ruznych barev, ale Bede. Ze zkusenosti je znamo,
ie plechy s modrym okrajem vymofi se pled po-
cinovanim snaze net plechy s okrajem eedym. Lze
to vysvetlit tak, ie jemne vrstvy kysli6niku a
okuji snaze odpryskavaji net redukovane Bede
vrstvy. Take pfi pocinovani plechu se eedym okra-
jem, i kdyi byly plechy dukladne mofeny, objevuji
se bile skvrny ve vetsim mnoistvi net u plechu
s modrym okrajem,. jak je vide"t z tohoto srovnani :
1. Plechy s ?edym okrajem: , 2. Plechy s modrym okrajem:
Ia plechy 9,1 % 64,2 %
okuje 6,5 % 9,8 %
bile skvrny 26,2 % 3,5 %
?krabane plechy 27,6 % 9,8 %
vilcovaci plechy - 1,9 %
V. prvem pfipade bylo zpracovano 323 tabulf,
v druhem 257 tabuli plechu 0,50 X 1000 X 2000 mm.
Po dodate6nem pocinovani daly seskrabane plechy
v prvem pfipade 21,1 n/o la plechu a 78,9 0/o Ha ple-
chu, v druhem lpfipade" 67,80/o Ia plechii a 32,2 0/0
IIa plechu.
. Abychom srovnali vliv fihani pod ochrannym
plynem (t. zv. ifhani do bela) na jakost povrchu
pocinovaneho plechu, bylo tihano 775 tabuli plechu
v bednach a po vytaieni z pece chladly bedny na
vzduchu bez vpousteni ochranneho plynu, 966 ta-
bulf" ze stejne tavby chladlo po vytihanf v bedne
pod ochrannym plynem. Vysledky tfideni byly tyto :
1. Plechy s modrym okrajem: 2. Plechy do bela iihane:
Ia plechy 60,4 % 32,2 %
bubliny 18,2 % 13,9 %
okuje 5,1 % 10,5 %
bile skvrny 9,7 % 26,1 %
vAlcovaci vymet 6,6 % 17,3 %
(zavfilcovany ?amot).
Ochranny plyn mel toto slofeni: 0,9 at 0,6 0/0
C02, 30,4 at 29,8 0/o CO, 1,2 at 0,4 0/o CH4, 0,0 at
3,7 0/o H2, zbytek N.
Jak ukazuji vysledky mnoha podobnych zkou-
manf, jsou plechy do bela ihane mene vhodne pro
pocfnovitni net plechy iihane bez ochranneho ply-
nu. Vysvetlujeme to tim, e pfi fihani do bela po-
vleka se povrch plechu vice nebo mene viditelnym
povlakem, produktem redukce, probihajici ph re-
akci ochranneho plynu s kyslicniky. Nekdy pozoru-
jeme na plechu viditelne vyloucene mastne uhlo-
vodiky ve forme sazi, jet nelze ani nejsilnejsim
proudem vody smyt, ani mofenim odstranit.
182
Tab. II. Sloieni peny z mofici lAzni .
Cernd pi na z mofici ldznL:
Si02 ............ 2,30%
F e202 .......... 25,55%
0
Cu0 ............ 9,18%
S celkem ........ 44,20%
Ztr. iihanim . .. . 60,42%
Ztrata iihanim sklad.A se z elementarni siry, uhliku 'a
chemicky vazane vody. Sira je CAsteene vazAna na Fe a
Cu. Je molno pfedpoklAdat proto toto slofeni:
Si02 ............ 2,30%
0
FeS ............ 28,13%
CuS ............ 11,06%
S .............. 30,23%
C ..... .... .. 15,28%
Chem. vaz. voda 13,00%
Podobn6 jako eernA pena, plovouci na povrchu mofici
lazne, ma i zelenA skalice, vedlej?i produkt pfi mofeni
(ziskanp zpusobem prof. Agde), Was 6ern6 neeistoty, je-
jichi slofeni je podobne jako Herne pinny:
Po fihani Pravd6podobne slofeni
Si02 ............ 2,48% Si02 ............ 2,48%
Fe203 .......... 24,6017o FeS ............ 27,05%
CuO ............ 7,24% CuS ............ 10,89%
PbO ............ stopy Pb .............. stopy
MnO .. ...... stopy Mri ............ stopy
Ztrat$ iihanim .. 63,00% C a po pfip. che-
S celkem ...... 46,33% micky vaz. voda 26;41%
NeMstoty v zelene skalici jsou jen asi 0,85% z celkoveho
mnoistvi skalice.
Vliv mastneho povrchu.
Plechy, ktere se po valcovani mofi ve zfedene
kyseline sirove, nemivaji po vymofeni a oplachnuti
vodou zcela cisty povrch. Jsou na nem 6ern6 skvrny
bud' ojedinele nebo ve vetsim mnoistvi. Puvod
techto skvrn a cerneho povlaku je ruzny. V povlaku
nasel Schuhmacher7) 4,70 0/o C, 0,27 0/o Mn, 0,88 0/0'
P, 1,08 0/o S, 20,40 0/o Cu, 2,36 0/o Ni, 3,810/0 As,
49,56 0/o Fe20s a 0,50 0/o nerozpusteneho zbytku.
Plechy mely slofeni 0,035 0/o C, 0,32 0/o Mn, 0,026 0/0
P, 0,012 0/o S, 0,18 0/o Cu, 0,08 0/o Ni a 0,043 0/o As.
V jinem pojednani8), vysvetlujicim vznik sazi na
mofenem plechu, jsem ukfizal, ie jii po vnofeni mo-
ficiho kose naplneneho ocelovymi plechy do mofici
lazne vznika na povrchu lazne cerna pena, ktera
mnohdy zilstava lipeti na povrchu a kterou po usu-
seni v susicich pecich nelze smazat. Pouiiva-li se
nektereho ilsporneho moridla (cot se vidycky
pfedpoklada), zvetsuje se mnoistvi peny a vzni-
kaji bud' 6ern6 skvrny, jet po vyiihani plechu
tvofi sazovita okrouhla mista, nebo se cela cast po-
vrchu pokryje povlakem (tab. II). line povlaky na
plechu (obr. 7 a 8) pochazeji z ohfivacich peci na
Obr. 7. Obr. 8.
Obr. 7. Cerne 1mastne.skvrny po vilcovani.
Obr. 8. Cerne skvrny po myti a su?eni plechu.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Rob. VIII., die. 4. Teindl: Pi'ibiny vzniku Hilych skvrn na pocinovanbm plechu ...
padky. Dokladem toho, ie jejicli pilvod nen! v mo-
i irne ani v zihani, je to, Yie jsou temito sazemi po-
kryty zvlfihte vrchnf strany pack; tyto mastne
laze nelze smyt ani oplachovanfm, ani -postrikova-
nim vodou pod silnym tlakem. Daji se trochu se-
tfit po vyrlhanf, kdy't je tfidici tfidj na Ia a Ha
plechy; jsou-li Aihany do bela, jsou laze zvla l ne-
prf jemne, nebo1 na pf. ph lakovanf odpryskava lak
po vypaleni a ph tazenf predmete z lakovaneho
plechu odloupne se lak snadno z plechu. Tomuto
Obr. 9. Stroj na pocinov'anf metrovSch plechd.
eernemu povlaku da se castecne zabranit sprav-
nym udriovan1m atmosfery v peci (aby nebyla pre-
hnane redukCCni, ale oveem aby zase na druhy strane
nevznikaly na plechu okuje).
Pocinovanf teehto ?mastnych", do bela zlhanyeh-
pleche dela velke potize a pfleinou vzniku ?bflych
skvrn" jsou jemne, neviditelne povlaky. Plat! to
oveem nejen pro plechy velkych rozmere, ale i pro
konservove plechy rozmere 535 X 765 mm. Pre-
mer vysledke pokuse u teehto rozmere za trf mesice
uk(Lzal, Ie plechy khans do modra mely po pocfno-
vanf jen 0,968 0/0 ?mastnych bflych" skvrn, zatim
co plechy do bela 11hane mely po pocinovan! v pre-
meru za 5 mesice 3,22 0/0 ?mastnych" skvrn. Mofi-li
se plechy po hlavnim morenf kyselinou slrovou
jeete nekolik vterfn v kyseline dusicne, zmizf bile
skvrny uplne. V provozu dela vea.k namaceni v ky-
seline dusiene velke potlze pro vyvijeni hnedych
par kysliCCnik i. Proto se hodi tento zpesob pro labo-
ratorni pokusy, je'c jsme s plechy provadeli.
Z pokuse, kter6 konali V. E. Hoare a H. Plum-
mer0) plyne, iie :
a) plech, valcovany za horka, pocinovany, ma
obvykle norriialnf vzhled;
b) plech, valcovany z pass za studena, ma po
pocfnovanf .take normalnf vzhled;
c) plechy nebo pasy, valcovane za studena a
zpracovane dale valcovanfm pomoci oleje, mail ob-
eas nenormalnf jakost;
d) plechy a pasy, valcovane za studena s olejem
a lfhane bez odtuenenf, maji jakost nenormalnf
nebo abnormaln! ;
e) pfedmety, kter6 se lisuji pomoci mazadel a
kter6 byly podrobeny mezizlhanl, maji jen jakost
podnormalni nebo abnormalnf ;
f) material, ktery mel na sobs zbytky povlaku
po lisovani a je ulozen delal dobu ve skladieti, ma
po pocinovani podnormalnf jakost.
Ocele, kter6 maji abnorme.lnf povrch a s nichz
po vyvalcovani steka On, nazva.li autori ?difficult
steels". Jejich povlak odpovida povrchu, ktery jame
zjistili ph pokusech s plechy velkych formate
s povlakem 90 a'i 120 g/m2, pred lety konanych.
I. Velky vliv na jakost povrchu ma podle autore tep-
iota ilhani predmete, jez se maji. pocfnovat v rozta-
venem cinu. Pfedmety se obvykl.e zihajf za teploty
300 ai 900 T. Tato'teplota se ma volit podle toho,
z jakeho materialu je predmet zhotoven. Z istane-li
na povrchu mastnota nebo spina, vytvoK se na nem
povlak, ktery se okyslicuje a ktery se da odstranit
mofenlm. Teplota, potfebna pro re=6 druhy pcelf,
ma se pfesne urCCit. Material ma v peci zestat tak
dlouho, aby byl ohrat na teplotu potfebnou pro
zpracovani. Dalef prohfatf zpesobuje jen vetef vy-
lohy ph moreni. Obvykla teplota pod 650 ?C neni
pesobiva, ma-li odstranit a povrchu oceli zbytky
oleje a necistot. Ocele abnorm` lni -,,mastne" po-
vrchove jakosti maji se "Hat za teplot mezi 750 a'i
850 ?C. Po Hfhani ilasleduje mofenf, kter6 je molno
provadet bud' ve 2 az 100/o kyseline sirove (spec.
vaha 1,82 g) za teploty 75 ag 85 ?C a poulitim
iispornych mofidel, nebo v 30 ai 700/o kyseline some
(spec. vaha 1,16 g), za`studena.
Po odstranenf mastnoty s povrchu plechu je
vhodne morit plechy v kyseline dusiCne. Kratke po-
nofeni plechu v laboratori do zfedene kyseliny du-
siene odstranilo ihned potize, kter6 se projevovaly
pfi pocfnovaii mastnych pleche. Stacilo pouze ne-
kolik vtefin, aby kyselina dus2na na plech peso-
bila. Kombinace 60/o kyseliny sirove za teploty 85
az 90 ?C s 25?/o kyselinou dusicnou za teploty 25 ?C
Obr. 10. ZkouAka na porovitost povlaku
prinaei po kratkem ponofenf do kyseliny dusiene
(30 az 60 vtefin) dobre vysledk:y. Je oveem tfeba
znovu podotknout, ze kyselina dusiCCna neni vhodna
pro normalni mofenf plechu pro odatraneni kyslie-
nike rieleza, ? a proto je treba nejprve morit plech
v kyseline strove nebo solve. Jak pesobf kombino-
vane mofenf v kyseline sirove nebo some a kyseli-
nou dusienou, ukazuje tab. III u vzorke ,,mast-
nych", nesnadno poclnovatelnych, a tab. IV. u vzor-
ke s normalnlm povrchem.
Tuk se oveem nedostane na povreh plechu jen
valcovanfm nebo mo`renfm, ale i leetenlm p"red po-
cinovanfm. Proto je tfeba udriovat povrch velce
v naproste cistote, nebo1 dostane-li se mazadlo
(pro mazani eepe pouzivalo se tehdy v onom sta-
rem zapadoceskem zavode loje) na leetici valw,
zavalcuje se na plech a neni pak :mocno tento jemny
povlak tuku ph mofeni v pocinovne odstranit. .
183
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Jakost cinoveho povlaku
- -
Doba motenf
I
-
8 % H,SO4 85 ?C 30 % HC1 70 ?C 30 % HC1 90 ?C
10 % HNO9 25 ?C 1
25% NHO3 25 ?C
5 vtei9n
velmi stekly slabe stekly
10 vtefin
velmi stekly dobry
15 vtel'in
slabs stekly velmi dobry
1 minuta
velmi stekly
velmi stekly
velmi stekly
dobry I slabf drsny
2 minuty
velmi stekly
velmi stekly
velmi dobry matny
3 minuty
velmi stekly
velmi stekly
4 minuty
5 minut
velmi stekly
velmi stekly,
matny velmi drsny
6 minut
velmi stekly
velmi stekly
10 minut
velmi stekly
slabs drsny
velmi drsny
12 minut
velmi stekly
20 minut
slabe drsny
30 minut
velmi stekly
45 minut
matny
60 minut
drsny
drsny
Reakce pri pocinovdni a stekdni cinu.
PH pocinovani spojuje se cin se zakladnim kovem
(oceli, medi) a tvoii se dye vrstvy. Na zakladnim
kovu je tenka vrstva slouceniny a na ni teprve
vrstva cisteho cinu. Na oceli se tvoM sloucenina
FeSn2, na medi jsou slouceniny CuoSn2 a CusSn.
Obr. 9 ukazuje typ t. zv. metroveho stroje star-
eiho provedeni, na nemi byly provadeny pokusy
s pocinovanim plechu rozmeru 1000 X 2000 mm.
Stroj je - na rozdil od obvyklych pocinovacich
stroju2) - pHzpusoben jak rozmer im, tak velke-
mu povlaku, ktereho se ma na stroji 'dosahnout.
Stroj nema iadne asbestove stirace na valcich, ale
do piedni casti pocinovaci pane je ponorena hlu-
boka miss s cinem, z nii se cin behem pocinovaci
nabira; polevaji se jim valce, aby mely stale do-
statek cinu. Aby se zabranilo porucham pri vkla-
dani plechu, jsou voditka z plechu a ne z tycek, jako
je tomu u normalnich stroju. Poet obratek valcu
dj 100 mm za minutu je 20 (u obehodniho pocino-
vani s povlakem 35 ai 40 g/m2 oboustranne 10 ai
16, ale u dobrych stroju, jei jsme videli ve Wisse-
nu, konstruovanych firmou DEMAG, byl ai 32!).
Zveteenim poctu obratek stroje a nestiranim cinu
s valcu dosahne se povlaku silneho 90 ai 120 g/m2.
Plechy radne pied pocinovanim vymoiene, pro-
chazeji mokre vrstvou chloridu zinecnateho, do
nehoi se nekdy pfidava 3 ai 50/o chloridu amon-
neho. Zvlaete u rychle beiicich stroju na metrove
formaty je tento piidavek chloridu amonneho p i-
znivy pro rychle probehnuti reakce.
Voda lpici na povrchu plechil pohlcuje se pono-
fenim plechil do chloridu zinecnateho a, tvoH se
hydroxyd zinecnaty a volna HCl:
ZnC12 + 2 HO - Zn (OH)2t + 2 HC1 (1)
Kyselina solna rozpoueti zbyle kyslicniky na oceli
a umoihuje tak pMmy styk oceli s cinem :
Fe + 2 HC1- FeC12 + H2 (2)
Chemicky cisty povrch reaguje pak s roztavenym
cinem, tvote slouceninu FeSn2, jei roste na povrchu
oceli jako piilnava vrstva. Kyselina solna reaguje
tke se ielezem a diva chlorid ieleznaty, jak uka-
zuje reakce 2. Chloridy ieleza tvoM se take reakci
kyseliny solve a chloridu zinecnateho pf1mo s po-
184
vlaky kyslicniku na oceli. Chlorid ieleznaty pusobi
pak na roztaveny cin a tvofi chlorid cinaty a slou-
ceniny FeSn2.
Reakcf
3 Sn + FeC12 - SnC12 + FeSn2 (3)
vytvorena slouceninazeleza s cinem nepHlne oveem
jen na povrchu oceli, ale rozptyluje se take v lazni,
tvofic znamy ,tvrdy cin".
Z techto reakci je videt, ie povrch oceli a reak-
tivnost ZnC12 maji byt takove, aby cel' povrch byl
pokryt FeSn2, nei vstoupi plech do pocinovaci
pane. V teto panvi pokryje se povlak slouceniny
tenkou vrstvou cinu, ktera je velmi piilnava. Plech
opoueti hoiejei cast pocinovaci pane s vrstvou
cinu v tekutem stavu, pHjme na svuj povrch
palmovy olej a je veden valecky, ai povlak
ztuhne. Plechy se nekdy chladf vzduchem, aby
cin rychleji ztuhl, drive net se plech zacne ruc-
ne vyjimati z Lazne (u automatick'ch stroju
spadne na sjizd'). Pak se plech opatrne vklada do
stojana a pienasi na stoly, kde se cisti popraeova-
nim moukou nebo otrubami a otira ovci vlnou? a je-
leni kuii. Uklada se do beden tak, ie se mezi jed-
notlive plechy dava hedvabny papir, aby se plechy
nepoekrabaly pH doprave.
Je samoziejme, ie take reakce ZnC12 s oceli ma
vliv na stekani cinu s plechu. Je-li ZnC12 suchk a
nejsou-li plechy dukladne smaceny vodoik steka
cin velmi snadno. Neni-li krome toho plech daklad-
ne vymoien, ma sklon k tvoieni bilych skvrn.
Tab. IV. Zkousky moienim norm>ilniho, do bela lihaneho
plechu, mofeneho zredenou kyselinou sirovou a dusidnou.
I .Jakost cinoveho povlaku
Doba mol'eni
8 % HQSO4, 85 ?C
25 % HNO2,
s inhibitorem
25 ?C
5 vtefin
velmi dobry
10 vtetin
velmi dobry
15 vteNin
slabe stekly
velmi dobry
30 vtel'in
velmi slab6 stekly
vyborny
60 vtel`in
velmi slabe stekly
vyborny
2 minuty
velmi dobry
vyborny
31/ a minuty
velmi dobry
slabe matny
5 minut
velmi dobry
matny
15 minut
velmi dobry
matny
35 minut
velmi dobry
matny
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
kadefbvek: 2aruvzdornost ocelU, opatr`enych ... Hutn)cke listy.
Na mistech, kde cfn stekl, vytvofila se sice slou-
eenina FeSns, ale zkoueka teto vrstvy na pbrovitost
(s ferrokyanidem draselnym a Celatinou). ukazuje
znatelne pbry obnateneho ieleza. Obr. 10 ukazuje
plech, odcfnovany tak, aby se neporueila vrstva
sloueeniny FeSn2. Odcinovanf bylp provedeno olov-
natanem sodnym podle methody Hothersall-Brad-
shawovy.10) Roztok olovnatanu byl pfipraven piida-
nim 80 g octanu olovnateho v 500 cros vody do 135 g
NaOH v 1500 cm, vody za silneho michani. Vzorek
byl oeieten chloridem uhlicitym, osueen, zvazen a
ponoren do vrouciho roztoku olovnatanu. Za dye
minuty byl vylat z roztoku, omyt, otien vatou, aby
se odstranilo vyloucene olovo, osueen a zvazen. To
se opakovalo v obdobi jedne minuty tak dlouho, at
ztrata na vaze byla menei net 0,001 g/dm2 povrchu,
po6itano na obou stranach.
Stekani cinu bylo pozorovano veteinou na horejei
strane plechu, malokdy na obou stranach. Shrne-
me-li tedy pficiny, souvisici s pocinovinim, vidime,
to hlavni einitele jsou: suche nebo neaktlvni ta-
vidlo ZnCls a nerovnomerne smaceni plechu vodou.
Ostatni p i6iny souvisi s jakosti povrchu oceloveho
plechu pied pocinovanfm.
Zdver.
Zjev stekani cinu (greyness, de-wetting) s ocelo-
veho plechu, vznik ?bilych skvrn" na plechu, byl po-
zorovan pii pocinovani plechu velkych rozmeru se
silnym povlakem cinu 90 az 120 g/m2. Plechy pro
pocinovani byly valcovany za horka. Jako hlavni
pfidina vzniku ;,bilych skvrn" byl zjisten povrch ple-
chu, potaieny vrstvami tuku, peny po mofeni, zplo-
diny reakci po tihani do bela. Ale take suchy nebo
neaktivni ZnCls, suche, nesmacene plechy pH poci-
novani mohou byt pficinou vzniku techto skvrn a
tim stekani cinu. Spravne vedeni pocinovaciho po-
chodu a pNpravy povrchu pied pocinovanim zabra-
nf vzniku techto skvrn, jet jsou jinak pffcinou vel-
keho vymetu v provozu a ztraty draheho cinu.
Literatura.
1) Josef Teindi: Vliv slofenf materialu na jakost bileho
plechu. Chemicky obzor XIX. (1944), str. 31 at 37.
Chyby pti pocinovani jemneho oceloveho plechu. Stroj-
nicky obzor XXVI. (1946), str. 67 at 73.
Vznik bublin na konservovem plechu. Chemicky obzor
XX. (1945), str. 148 at 154.
2) Josef Teindl: Dne?ni stav vyroby pocfnovanych ple-
chu za horjka. Hornicky vestnik XXI. (1939), ?str. 253 at 257.
Podstata pocinovani. Hutnik I. (1951), str. 37 at 39.
3) Josef Teindi: Einfluss verschiedener Faktoren auf
die Zinnauflage bei Weissblechen. Korrosion and Metall-
schutz XVII. (1941), str. 390 at 396.
Josef Teindl: The Influence of Various Factors on the
Quality of Tinplate. The Iron and Steel Institute, London.
Translation Serie Nr. 130, March :1943.
4) G. L'vov - S. Brojt: Fosforistaja stal' dlja festi. Stal'
(1938), str. 12 at 17.
5) G. Ljavdanskij - G. L'vov - I. Kukoi?ko:Podbor stall
dlja polueenija najluL?ego ka6estva testi. Stal' (1936),
str. 53 at 60.
5a) Josef Teindl: Fosfor v bileln plechu podle sov6t-
skkch zku?enosti. Hutnicke listy V:1 (1951), str. 546 at 549.
6) Maxmilian Honzik - Josef Teindi: Jak zachizet s vil-
ci. Hutnik I. (1951), str. 84 at 88.
7) Gustav Schuhmacher: Oberflachenerscheinungen
beim Beizen von Blechen. Stahl and Eisen 53 (1933),
str. 356.
8) Josef Teindl: Nektere zjevy pH moi`eni ocelovehh
plechu. Chemicky obzor XVIII. (1943), str. 323 at 326.
9) W. E. Hoare - H. Plummer: Hot-tinning ?Difficult"
Mild Steels. Int. Tin Res. and Dev. Council, London.
Techn. Publ. No. 107, 1941.
10) A. W. Hothersall - W. N. Bradshaw: Methods of
Detinning Tinplate for Examination of the Thickness and
Continuity of the Alloy Layer. Journal' of the Iron and
Steel Institute 133 (1936), str. 225 at 234.
Viz take:
W. E. Hoare: Tin-Iron Alloy in Tinplate with Notes on
Some Imperfections. The Journal of the Iron and Steel
Institute 129 (1934), str. 253 at 263.
W. D. Jones: A Study of Some Factors Controlling the
Porosity of Hot-tinned Coatings on Copper. Journal of the
Institute of Metals, 62 (1938), str. 265.
C. E. Homer: Hct-tinning. Tin Research Institute, Publ.
No. 102.
IIpI'fHbI BO3HHKHOB HxxH 6e lblx HsiTen
Ha 6ilecTau;ei 6eiiofi wecm.
1IH2K. H. TeizHRJm.
Herlexue cmeiaxuii oJloea c rloeepxxocmu cma.lb-
Hou alcecmu, a maic ce eoan uKHOeexue, ,6eAblx
nRmel" Ha alcecmu Ha6ruoEa,nucb npu rlyatcexuu
.aucmoe Kpynxblx fop iamoe c mo.inqunou 0.106A-
Homo noKpblmUR om 90 ao 120 2/Ms. }Recmb OAR
uyalcexuR npou3eo 1Uuacb nymeM 2opsllleu npo-
Kam, u. B Kauecmee 2Jlaexou npuuUHbl e03HUKHO-
eeH01 ,6e.(lblx n men" iIMSlemcn cocmomue no-
eepxHocmu ascecmu, noKpblmou eufe nulewK06
alcupoe, neHUcmblx ocmamKoe npoqecca mpaeae-
Rusl u npucymcmeue npoayKmoe peaKguu oKUc-
uenu.A npu oO wu2e. AaabHeuweu npWlUHOu 808-
RuKHOeenua amux niimen u cme,aHUSi ouzoea
Mo2ym 6blmb CyxOu uuzu uce HeacmUeHblu Zn Cl2
u cyxasl HeCMa'(u8aeMai1 atcecmb. OmCmpaHeHU10
noslerrenUA 3mUx nRmei cnoeo6cmeyem npaeU.nb-
HaJi nocmaxoeKa peascu.Ma uy$cexua u Heo6xoau-
Mail npeaeapumerlbxasl noaeomoeKa noeepxxoemu
nepeO .nyawexueM, K0mopb1eileJ1R10mcsl npulluxa-
Mu 6o.ablllo20 Koauuecmea 6paKa 6 npouaeoacmee
a maKalce nomepb aeg ulumHO20 ouloda.
Laruvzdornost ocell, opatrenych hlinikovymi a kombinovanymi povlaky.*)
Dr. Ing. Z. Kadeiavek, Ostrava. 669.14.018.45 : 669.718.002.4
(Vlastnosti hlinikovych povlaku. Theorie difuse hliniku. Difuse hliniku z povlaku vyrobenych postfikem [schoo-
povdniin a shoriovdnim], z ldznd ftekuty stay] a z prd?kove smesi. Zdruvzdornost difusnich vrstvieek. Mikrostruk-
turni a fraktografieke zkou3eni povlaku ve stavu po vyrobe, difusnim fihdnl a po opalovdni. Prakticke dusledky.)
Nod. vych vyrobcich.l) Spotiebitele bude veak zajimat,
Nedavno byl v ,Hutnickych listech" podan krat-
ky piehled vyroby hlinikovych povlaku na ocelo-
do jake miry a za jakych pomeru jim hlinikovy po-
vlak poskytne ocekavane vyhody. S timto cflem byly
sveho easu provedeny informativni pokusy, jejichi
vysledky jsou dale uvedeny.
185
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Hutnicke listy. Kadefdvek: ZQruvzdornost oceli, opatfenych ...
Mimo jine vyhody (pekny vzhled, schopnost od-
raiet tepelne a svetelne paprsky a pod.) poskytuji
hlinikove povlaky ochranu jak proti korosi v nekte-
rych plynnych a kapalnych prostredich za normalni
teploty, tak proti oxydaci za vyssich a vysokych
teplot i proti pusobeni siricitych plynu.
Pokud se tykes ochrany proti korosi za normalni
teploty, je to predevsim odolnost proti pusobeni
kysliku ve vzduchu, podminena utvor"enfm slabe,
dalaf oxydaci zabranujici `vrstvicky kyslicniku hli-
niteho. Ponevadi v praxi jde ponejvfce o ochranu
rozmernych predmetu (iplechy, nosniky a pod), pri-
chazi v techto pripadech v ilvahu jako vyrobni
proces predevsim schoopovani. Povlak schoopova-
nim vyrobeny je p5rovity, je proto treba zhotovit
tento povlak velmi peclive a o dostatecne tloustce,
aby vzniklymi pbry nenastala oxydace ieleza, zvlas-
te v kapalinach. Ma-li se schoopovaneho povlaku
pouiit ve vode, bude k zabezpeceni velnai vyhodne
podloiit jej zinkovpm povlakem. Pozoruhodni
vlastnost cisteho hliniku je schopnost pusobit proti
korosi elektrochemicky, podobnc jako pusobi zinek.
Je pravdepodobne, le toto elektrochemicky puso-
beni hliniku, ktery je vzhledem k oceli elektropo-
sitivnejsi, nebude se vidy moci dokonale projevit
u schoopovanych povlaku. Nebyl-li totii postfik
oceli proveden v ochranne atmosfei?e, jsou kapicky
hliniku pokryty slabou vrstvickou kyslicniku.
Teploty, za ?kterych nastava technicky vyuiitelna
difuse hliniku do oceli, jsou podle cetnych literar-
nich pramenii velmi rozdilne. PIevaine chybeji ca-
sove udaje o torn, jake doby je zapotrebf, aby se
utvorila difusni vrstvicka urcite tlouatky. Podobne
se udaje v literature r izni ve? vysi teplot, za kte-
rych chrini hlinfkovy povlak proti oxydaci, a jak
dlouho. Proto bylo nutno prezkou"set udaje labora-
torne, a to predevsim u tech method, ktere jsou
vh(>dne pro aplikaci v provozu. Dale byla sledovana
moinost dalsiho zvysenf odolnosti Htruvzdornych
(chromovych) oceli proti oxydaci.
Theoreticke priedpoklady.
Rozsah iaruvzdornosti slitin ieleza s hlinikem ve
srovnani s nelegovanou ocelf a s vysoce iaruvzdor-
nou slitinou Ni-Cr je patrny z diagramu obr. 1.2)
Podobnych vksledku bylo dosaieno iihanim slitin
ieleza s r .znym obsahem Al v oxydacni atmosfere
elektricke pece na teplote 1000 ?C.3) Temito pokusy
byla nalezena hranice iaruvzdornosti ph obsahu
9 0/o Al. Lze tedy ocekavat, ie vyrobenim vrstvicky
bohate na Al na povrchu oceloveho predmetu bude
proti oxydaci chranen cely pruiez oceli. Zvysena
provozni teplota vyvolava vsak snahu po vyrovnani
koncentraci, t. j. difusi hliniku do ieleza a naopak.
Rychlost difuse hliniku za dane provozni teploty
urcuje tedy iivotnost ochrannych povlaku jak z cis-
teho .Al, tak ze slitin s vysokym obsahem Al i v pH-
pade, ie budou slouiit v neutralni nebo redukcni
atmosfei?e. Pomery budou komplikovanejsf v atmo-
sfere oxydacni, v nii bude vedle difuse probihat tei
oxydace povlaku. Prakticka iaruvzdornost bude
pak zaviset na fysikalnfch vlastnostech vrstvy
kyslicniku, vznikajici 'na povrchu.4) Kyslicnik hli-
nit ' vykazuje v tomto smeru velmi vyhodne vlast-
186
ndsti, nebot pevn6 lpi a odolava tak dobr"e ko-
rosivnim i chemickym vlivum, pokud jim tvorena
vrstva se neporusi mechanicky nebo chemicky spe-
cialnimi cinidly.
Hlavni cinitele, kteri maji vseobecne vliv na pril-
beh difuse, lze vycist z techto zakladnich zakonu:5)
i -D?az
a c a j ate
at ax=D?ax2
A = Q?d2.C
Q Q
d' = k' f D ? t
dM~i-q?dt= D?q? h.dL (la)
RT RT (4)
D=A?e =k?d2?e
kde znaci:
i - intensitu difusniho toku,
D - koeficient difuse v cm2/sec nebo cm2/den,
ac - koncentraci,
e
v x - koncentra6ni spad,
M - mnocstvf prodifundovane latky,
q - pruiez,
t - dobu difuse,
A - materialovou konstantu, prakticky nezavislou na
teplote, tasto vsak zdvislou na koncentraci,
Q - aktivatni energii potlebnou k premistenf atomu
daneho prvku,
R plynovou konstantu,
T - absolutni teplotu,
d - parametr mriiky,
k, k' - konstanty,
d' - tlousfku difusni vrstvy.
Koeficient difuse D (vyjadreny ' cm2. den-' . 105)
hliniku v ieleze je udavan hodnotou 33 ph 900 ?C
a 170 pH 1150?C.
Z vyse uvedenych vztahu je videt predevaim
znacnou zavislost difuse na teplote a casto i na
koncentraci, ktera ma vliv zvlaete na materialovou
-
--
C
S
Q01
Y.
0
o
.At
L
vlfp
?L
IO
12
a
o
1
Obr. 1. Odolnost slitin ieleza s hlinikem proti oxydaci
za vysokych teplot ve srovnini s mekkym zelezein a vy-
soce z'arovzdornou slitinou Ni-Cr.
konstantu A. Z dalsich vseobecnych poznatku lze,
s ohledem na studovany pfipad, uvest snazsi pru-
beh difuse po hranicich zrn v polykrystalickych
kovech nasledkem thermodynamicke nestability
obalek zrn. V tuhych kovech je difuse obecn6 ruzna
podle ruznych krystalickych os. Pouze v kovech
krystalujicich v krychlove soustave se difuse airi
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6 ,
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
stejnou rychlosti ve veech smerech. Dale ma na
prubeh difuse vliv schppnost difundujiciho kovu
tvoiit s druhym kovem tuhe roztoky, intermediarnf
faze a sloueeniny. V systemu Fe-A16) lze tuto za-
vislost sledovat na diagramu obr. 2.
800
660
Obr. 2. Rovnov5 ny bin'arni diagram soustavy Al-Fe
(Hansen).
Oblast eleza Y je hlinfkem stlacena asi na 10/0.
vieleze a (S) se hlinik za vysokych teplot roz-
pouetf do 37 0/o, za normalnf teploty asi do 32 0/u.
Za vyeafch koncentracf se tvorf slouceniny Fe Al,
FeA12, Fe2A1g, FeAl3 a Fe3A1, ktere jsou velmi
tvrde. Tavecf teplota eleza se hlinfkem znacne sni-
uje a cini pi i obsahu 40 0/o Fe asi 1170 ?C, pfi
1,90/o Fe 655 ?C. U systems polykomponentnfch
jsou pomery mnohem komplikovanejsf.
Na difusi hlinfku majf vsak vliv take legujiel
prvky prftomne v oceli7) - obr. 3. Jak patrno,
jprvky zd ujfcf oblast zeleza Y, podobne jako Al a
nektere z nick tvoifcf karbidy (W, Mo, Cr, Si),
i prvky stabilisujfcf austenit (Mn, Ni) difusi hli-
niku zdrzuji. Pusobenf prvku tvorfcich karbidy je
zeslabovano podle toho, do jake miry jsou vazany
na uhlfk. C sam difusi hlinfku zdrzujee) - obr. 4.
Prakticke ,prezkouseni jednotlivych method.
Naneseni vrstvicky Al na ocelovy predmet nevi
vcelku obtizne. K tomu, aby neodpryskla pfi trans-
portu, montazi a pod., je nutno zajistit jeji pevne
spojenf s oceli, kterou ma chranit. Toho lze dosah-
nout difusnfm zfhanim.
Z uvadenyeh method byly vybrany jako iprovozne
nejsehudnejef tyto:
a) strikanf hliniku
shoriovanim,
b) stfikanf hlinfku
schoopovanim,
c) difuse tekuteho hlinfku,do oceli,
d) difuse hliniku z praekove smesi.
Zkou?eni bylo u jednotlivych method
no na:
goo
a
h
n
ff
500
3?
40
7
%. Fi
L
20-
Lai
ATOHOVA 1. F.
?0 40 60 80
vyrobku
Hutnicke linty.
1. zjiteni podminek vhodnych pro vyrobu di-
fusnf vrstvy o dostatecne tlousfce,
2. stanoveni jeji zaruvzdornosti.
a) Shoriovani.
Tato methods se list od zna ni jeiho schoopovanf
tfm, ze misto dratu se k posti iku pouzfva kovoveho
prasku. Ponevadz strikani se zde deje v ochranne
atmosfere, Ize pracovat s mn.ohem vetefm poetem
kovu nez pH schoapov'a i. Teto moznosti bylo vy-
uzito a krome povlaku hlinikovych byly zhotoveny
i povlaky kombinovane: nanesena napped vrstvicka
ferrochromu a na ni vrstvicka hliniku. Dale nasle-
doval nater vodnim sklem (jako ochrana proti
spaleni p6roviteho povlaku) a difusniCihani. Nako-
nec byly provedeny i kratkodobe opalovaci zkoueky.
K pokusum byly vybrany odiezky trubek 38 X
X 31 mm z oceli St 3529, St 5529, 10/o Cr a 0,5 0/0
Mo, 13 0/o Cr, 25 0/o Cr a pasek rozmeru 110 X 5 corn
z nfzkouhlikove oceli (0,10/o C). Posttfkem ze Sho-
riho pistole byly vyrobeny celkem 4 druhy povlaku:
1. slabef hlinikovy povlak o tlousfce 0,05 az
0,1 mm,
2. silncjei hlinikovy povlak o tlouefce 0,1 at
0,2 mm,
3. dvojity povlak se zakladni vrstvickou ferro-.
chromu o tlouefce 0,02 az 0,05 mm a hlinikovou
o tloustce 0,05 az 0,1 mm,
E0,P4
.Lx
Obr. 3. Vliv slitinovych prvkii v oceli na tlouEku alito-
vane Vrstvy. Alitov5no pii 9501/6 hod. (Lachtin a Georgi-
j evskij ).
4. dvojity povlak jako v predchazejfcim .prfpade,
ale hlinikovy vrstvicka tlustsf, a to 0,2 a 0,3 mm.
Vzhled nckterych povlaku ve stavu neleptanem
je patrny z obr. 5 a 6.
Difusni zfhani vsech povlaku bylo provedeno po
natcru vodnfm sklem za teplot 900 ?C/2 hod./vzduch
a 1000 ?C/2 hod./vzduch a dalo tyto vysledky:
ad 1. Na povrchu vsech vzorku se slabsfm hlinf-
kovym povlakem zustal pevnE: lpet spaleny kremi-
citanovy povlak. To je nevyhoda, nebof jednak se
tim snizuje tepelna vodivost, jednak povrch nema
pekny vzhled. Krome toho tato kratka doba difus-
nfho zfhani stacila k tomu, a.by se mistne spalil
povrch nfzkouhlikovych vzorku (St 3529 a pasek
0,10/o C) i oceli Cr-Mo. Nestalo se tak u oceti
St 5529.
ad 2. U silnejsieh hlinikovych povlaku bylo
mono snadno odstranit spaleny kremicitanovy po-
zamere- vlak s povrchu trubek dratenym kartacem, nebof
pod nim se spalila i cast vrstvicky hliniku. Povrch
187
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Hutnicke listy. Kader"avek: Zaruvzdornost oceli, opatTenych ...
zde nebyl spfilen u iadneho vzorku. Je z toho videt, korose (pittingy), col lze pficist nedokonale vyro-
ie silnejsi hlinikovy povlak je nutny jednak k do- benemu povlaku z chromu, jak je videt v obr. 6.
saieni silnejsi difusni vrstvicky, ktera je nasled-
kem vyssf koncentrace hliniku iaruvzdornejsi, jed-
nak k odstraneni spaleneho kremicitanu. 2ihanim
za teploty 900 ?C/2 hod. difundoval hlinik u techto
silnejAieh povlaku asi do hloubky 0,15 mm, iiha-
nim za teploty 1000 ?C/2 hod. asi do 0,3 mm, a to
u viech druhu oceli prakticky stejne.
Obr. 4 Vliv uhliku na tlougfku alitovane vrstvy (Lachtin
a Georgijevskij).
ad 3, 4. S povrchu vzorku s obema druhy kombi-
novanych povlaku bylo moino lehce sloupnout sil-
nou povrchovou vrstvu; mistni spaleni nenastalo
pouze u trubek z 25?/o Cr oceli. Snadnost odprysk-
nutf dvojitych povlaku nasvedcuje tomu, ie byly
spaleny drive, nei nastala difuse.
Z uvedenych 4 druhu povlaku byly na zaklade"
vysledk{t zkousek vyrobeny vhodne difusni vrstvic-
ky pouze u vzorku se silnejsi hlinikovou vrstvou.
K vyzkouseni iaruvzdornosti mohly bpt tedy vy-
brany pouze tyto vzorky, nebot lpovrch ostatniclk
vzorku byl spalen jii pri difusnim iihani. Vzorky
(100 mm dlouhe odrezky trubek) byly nejprve ocis-
teny od zbytku spaleneho kremicitanoveho povlaku
a pak iihany v oxydacni atmosfere plynove pece
za teploty 1100 ?C po dobu 24 hod. (ocele C a
Cr-Mo) a 40 hod. (obe ocele Cr). Tato teplota byla
soucasne zvolena za teplotu difusniho iihani pro
vzorky opatrene dvojitym povlakem se silnejsi hli-
nikovou vrstvickou. Cekalo se, ie bude vyhodnejsi
pro difusi Cr. Doba byla u jednotlivych druhu
oceli volena stejne jako pro opalovani. 1' .ezna plo-
cha i vnitrni steny trubek zustaly ve viech pripa-
dek nechraneny, takie byla poskytnuta moinost
porovnat ochranny iucinek povlaku nastrikaneho
na vnejsi stene s opalem vnitrni steny a reznyeh
ploch. K dalsimu porovnani byly za uvedene teplo-
ty iihany odrezky trubek z oceli o 13 0/o a 25 0/0
Cr bez ochranneho povlaku.
Vysledky opalovaci zkousky byly tyto: castecne
nebo uplne byly spaleny povrchy viech vzorku s di-
fusnim hlinikovym povlakem, vyrobenym ze silnejsi
hlinikovy vrstvicky (krome oceli s 25 0/o Cr) i ne-
chraneny trubky z oceli 13 0/o Cr. Povrchy trubek
viech druhu oceli, opatTenych dvojitym ' povla-
kem, nebyly pH difusnim iihani za teploty 1000 ?C
spaleny. Vyskytly se na nich ojedinele hloubkove
188
Stejne nebyl spalen povrch trubky z oceli o 25 0/o Cr
jak nechranene, tak i opatrene hlinikovym povla-
kem. Nasledek difuse, provedene za teploty
1100?/24 hod., je u oceli St 3529, opatrene kom-
binovanym povlakem, patrny na obr. 7.
Slaba hlinikovy difusni vrstvicka (obsahujici
male mnoistvi hliniku), ziskana ze shoriovaneho
povlaku, neskytala ochranu povrchu trubek z oceli
uhlikovych, Cr-Mo a oceli o? 13 0/o Cr proti oxy-
daci za teiploty 1100 ?C. Difuse hliniku byla za teto
teploty zrejme jii tak rychla, ie jeho obsah klesl
jii v kratkem ease pod iaruvzdornou hranici. Je
ovsem velmi pravdepodobne, ie bude vyhovovat za
niisich teplot, kdy je mnohem niisf rychlost difuse.
Ochranny vliv chromu byl znacny jii i ve velmi
tenke vrstvy (0,02 ai 0,05 mm).Ge chrom je mno-
hem mocnejsizaruvzdorny prvek nei hlinik, je vi-
det z toho, ie oxydaci za teploty 1100 ?C/40 hod.
odolal i vzorek z oceli o 25 0/o Cr, nechraneny po-
vlakem. Ponevadi k difusi Cr bylo zapotfebi vyssi
teploty, lze soudit na to, ie jeho difuse je poma-
lejsi, take lze naopak ocekavat i delsi iivotnost
(D v cm2. den-' . 105 ma u chromu za teploty
1150 ?C hodnotu 5,9)7).
b) Schoopovdni.
Touto methodou bylo moino pracovat pouze
s hlinikem. Ke zkou4eni bylo pouiito tychz druhu
oceli jako u shoriovani. Difusnizihani bylo prove-
deno takto:
?
N
Provedenl
Vzhled povrchu
po MAW
A
1. slaby poviak, Mani 740 0/2 hod./
svetle gedy
vzduch,pak
2. slaby poviak a znovu zlhanl 740 ?
svetle Sedy
/2 hod./ vzduch*)
B
1. silny povlak, nater vodnim sklem
tmave ledy,
a fhanf 900 ? /2 h./ vzduch
zbytky kiemi-
6itanu .
*) Bez nateru vodnfm sklem koneLnym '2fhanim.
Zpusob B se da tedy srovnat s podobnym zpu-
sobem pouiitym u shoriovani.
K zjisteni soudrinosti povlaku po nastrikani
byla provedena rozhaneci zkouska kuzelovym
trnem. Ukazalo se, ie u zpusobu A odpryskla horni
vrstvicka, neodpryskla vsak vrstvicka spodni. Je
to zrejme proto, ie se na povrchu spodniho povlaku
utvorila vrstvicka kyslicniku, takie horni povlak
k nemu neprilnul. U zpusobu B nenastalo odprysk-
nuti nastrikaneho povlaku. V obou prfpadech byl
postrik proveden bez pouiiti ochranne atmosfery.
Po difusnim iihani byly utvorene vrstvicky pod-
robeny mikroskopicke zkousce. V neleptanem sta-
vu se u vnejsiho povrchu trubek vyrobenych zpu-
sobem A objevilo mistne svetlemodre pasmo, ktere
smerem k jadru prechazelo do hnede, ai bile barvy.
U zpusobu B byla na vnejsim povrchu nalezena jen
nepatrna oxydicka vrstvicka. Ponevadi podle ruz-
neho zabarveni Ipasem u zpusobu A bylo moino
soudit na pritomnost sloucenin hliniku, byla v jed-
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Obr. 5. 10OX Obr. 6 100X Obr. 7. 20X
Obr. 5. Shoriovynim nastffkany hlinikovy povlak. - Obr. 6. Shoriovynim nastffkany ko:nbinovany povlak
chrom-hlinikovy. - Obr. 7. Chrom-hlinikovy vrstvieka na oceli St 3529 po difusnim Mini 11000/24 hod.
Obr. 8. 500X Obr. 9. 500X Obr. 10. 200X
Obr. 8. Mistnf difuse hlinfku do oceli o 13 % Cr z povlaku. - Obr. 9. Stejne mfsto. jako na obr. 8. - Obr. 10. Di-
fuse hlinfku do oceli St 5529 po 2fh,4nf 9000/2 h.
Obr. 14. 100X Obr. 15. 100X Obr. 16. 10OX Obr. 17. 200X Obr. 18. 100X
Obr. 14., 15. Difusni vrstvicky vzorka alitovanych v pryskove smOsi za teploty 9000/6 hod.: 1.3 % chromovd ocel
- obr. 15. obr. 14 - ocel C 35. - Obr. 16. Vliv deformace na alitovanou vrstviOku z obr. 14. - Obr. 17. Difuse hli-
nfku do oceli 0 25 % Cr pfi alitovyni v pryskove smesi za teploty 900?/6 hod., pak 0,5 % HIP. - Obr. 18. Alito-
vand trubka C 35: Mikrostrultura u vrejsfho povrchu pfi 2fhynf 13000/10 hod.
Obr. 19. 200X Obr. 23. 200X Obr 24. 100X Obr. 25. 400X Obr. 26. 20X
Obr. 19. Detail mikrostruktury z obr. 18. - Obr. 23. Mikrostruktura alitovane trubky z oceli o 13 % po 2ihynl
1300?/10 hod. - Obr. 24. _Mikrostruktura alitovane trubky z oceli 0 25 % Cr po 2ihyni 13000,110 hod. - Obr. 25.
Oxydace vnejsfho povrchu nealitovane trubky z oceli s 13 % Cr, zpasobeny zfhynim 11000/10 hod. - Obr. 26.
Mikrostruktura trubky alitovane na vnejsim i vnitfninl povrchu z oceli s 13 % Cr, po 2ih5nf 11000/24 hod.
Obr. 20. 400X Obr. 21. 400X Obr. 22. 400X
Obr. 20. Fraktograficky snimek lomovych ploSek zlonlenych transkrystalicky. - Obr. 21. Fraktograficky snimek
ion ovych plo?ek jin@ho vzhleda. - Obr. 22. Fraktograficky snimek mezikrystalickych a transkrystalickych
(sv8t1$ uprostted) lomovych p1oi3ek.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Kadei` vek: $druvzdornost oceli, opatrenych ... Hutnicke listy.
nom mfste stanoVena mikrotvrdost (abr. 8). Prf-
sluene hodnoty byly v mistech 'malych vtlakil
1680 H m, v prechodu 550H m a v daleim prfifezu
oceli 250 Hm. Je videt, ie prvni hodnoty jsou velmi
zna6ne, dosahujf dvojnasobne mikrotvrdosti mar-
tensitu. Poukazuji na pritomnost sloucenin Fe-Al.
Po naleptani leptadlem podle Fusse (na hlinik)
objevila se hloubka difuse hliniku (obr. 9), po na-
leptani nitalem nebo lueavkou kralovskou i struk-
tura oceli.
Z povlaku A difundoval . hlinik u vsech druhu
ocelf jen mfstne, nejvyse do hloubky 0,05 mm. PH-
einou toho je nfzke. ifhaci teplota a difuse hlinfku
pouze ze spodniho povlaku. Trebaie difusi vznikle
slou6eniny jsou velmi tvrde, 1ze trubky dobre tva-
lit za studena, nebo' difuse nastala jen mfstne.
U zpusobu B nastala difuse rovnomerne po celem
vnejeim obvodu trubek vsech druhu oceli do hloub-
ky 0,07 ai 0,11 mm, t. j. prakticky stejne hluboko
jako u shoriovanf. Vzhled difusni vrstvicky u oceli
St 5529 je jpatrny z obr. 10. Strukturne se nijak ne-
lisf od shoriovanych povlaku. Rozhrani mezi difusnf
vrstvickou a ocelf je zde ostre, z cehoi by bylo
moino usuzovat na to, ie difuse - pokud ji lze
mikroskopicky pozorovat - neprobfha prednostne
po hranicfch zrn, nybri frontalne. Ponevadz to neni
v souhlase se vseobecnymi poznatky uvedenymi
vpredu, lze predpokladat, ie zde pusobf i urcite na-
taveni vrstvicky, ktere je za teplot 900 al 1000 ?C
pri jejim sloieni moine. Hodnoty mikrotvrdosti,
stanovene v difusnich vrstvickach vyrobenych
zpusobem B, byly smerem od vnejsfho povrchu
k prechodu do zakladniho materialu tyto:
Druh oceli
Vnej;(
PPechod
Pokles tvrdosti v mezich
okraj
uvedenych hodnot
St 3529
316
219
plynuiy
St5529
316
239
plynuiy
Cr-Mo
388
210
plynuiy
13% Cr
350
202
plynuiy
25 % Cr
437
370
plynuiy
Ve srovnani se zpusobem A je videt, ie jsou fa-
dove ni%ei a smerem dovnitr vykazuji plynuly po-
kles tvrdosti. Naznacuji tak, ie jde o tuhe roztoky
hlinfku v Fe s klesajicf koncentracf Al smerem
dovnitr.
Vysledky jsou tedy zcela podobne, jak byly zjis-
teny pri shoriovani. Ponevadi hloubka difusnieh
vrstvi6ek byla mala, nebylo moino ocekavat od
nich mimoradnou iaruvzdornost. Proto nebylo ani
provedeno zkousenf opalem.
c) Difuse tekuteho hliniku do oceli. "
Tato methoda se v literature casto doporu6uje.
K jejfmu piezkoueeni bylo pouiito hutuiho hlinfku,
ktery byl roztaven v grafitovem kelfmku v labo-
ratorni odporove peci za teplot 800, 850, 900
a 950 ?C. Kelfinek byl prikryt asbestovym vikem
s otvorem, kterym byl do Lazne ponorovan nepre-
dehre,ty odrezek nizkouhlfkove paskove oceli roz-
me#u 30 X 2 mm po ruznou dobu. Pfed ponorenfm
byla s povrchu taveniny, ohrate na prfsluinou
teplotu, vidy staiena vrstva kyslicniku. Po stano-
vene dobe byl vzorek z lazne vytaien, na jeho
povrchu ulpely hlinik odstranen easteene mechanic-
ky a'po vychladnutf i chemicky roztokem sody.
Ukazalo se, ie. v adnem prfpade nenastala di-
fuse hliniku do oceli; naopak nastalo rozpouetenf
vzorku oceli v roztavenem? hlinfku. Toto rozpou> teni
Obr. 11. Orel C 35: Pozorovani vzhledu nealitovanj*ch
vzorku (tada naho-e) s alitovanym (dole) po opalovani
za uvedenych teplot po dobu 10 hodin.
Obr. 12. 13% chromova ocel: Porovnani vzhledu nealito-
vanych vzorku (iada nahoi?e) s alitovanym (dole) po opalo-
vani za uvedenych teplot po dobu 10 hodin.
by pokra6ovalo ai do rovnovahy, dane pfisluenou
teplotou podle binarniho diagramu Fe-Al. Vyrobu
hlinfkovych povlaku nelze tedy takto provadet, tfe-
baie se zda,ze je provozne nejjednodueef a nejlaci-
nejef. Take je videt, e celarada literarnfch a pa-
tentovych fidaju, popisujfcich? tuto methodu, je ne-
ilplna nebo neseriosni3, 9 at 14).
d) Difuse hlinfku z praskove smesi (alitovani).
Tato methoda je obdoba ce:mentovanf oceli a me
podle literarnfch udaju poskytnout nejsilnejei di-
fusnf vrstvieku. K pokusum bylo pouiito smesi:
49 0/o hlinfkoveho prasku, 49 0/o kremiCiteho pisku
(k rozredeni, aby se pouiita smes neztavila a bylo
ji moino po skoncenem iihanf vysypat) a 2 0/0
NH4C1. Chlorid se pridava k umoineni prubehu
techto reakci:
NH4C1-)INH3 + HC1
(1)
2 NH3_- --3,3 H2 + N2
(la)
6 HC1 -i-2Alm2A1C13+3H2
(2)
A1C13 se ve styku se elezem rozklada podle rovnice
a vznikly aktivnf hlinik difunduje do ieleza.
Alitovany byly odrezky trubek (tlouAtka step
3 mm) oceli C 35 a ocelf s 13 0/o a 25 0/o Cr za teploty
900?/6 hod. Nasypanfm uvedene smesi dovnitn tru-
bek byl vyroben difusni povla.k i na jejich vnitrnf
stene.Ge,ruvzdornost alitovanyeh vzorku byla vy-
zkoueena kratkodobou opalova.cf zkouekou za teplot
700 ai 1300?C po dobu 10 hodin paralelne se vzor-
ky nealitovanymi. Po provedenem opalovanf byl po-
189
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
zoroven vzhled jejich povrchu i zmeny v mikro-
strukture v porovnini s dychozim stavem. Okujeni
bylo vyhodnoceno zvaienim vzorku pied opalova-
nim a po nem.
Vzhled nealitovanych a alitovanych vzorku oceli
uhlikove a oceli s 13 0/o Cr po provedene opalovani
zkousce je patrny z obr. 11 a 12. Ztrata pfivodniho
tvaru, zpusobena jednak mocnou oxydaci, jednak
M.
A
900 1100
TEPLOTA VE ?c
natavenim, nastala u nealitovanych vzorku 'pri
1200. ?C ; alitovane vzorky zfxstaly neporuseny i po
ifheni na 1300 ?C. PMrfistek na vaze ukazuje u obou
druhfi vzorku diagram obr. 13. Je videt, ie u alito'
vanych vzorku nenastala nad teplotou 1000 ?C dalsi
oxydace.
Difusni vrstvicky u oceli C 35 a oceli s 13 0/o Cr
ve stavu po alitoveni (t. j. piled opalovanim) jsou
patrny z obr. 14 a 15. Jejich tlousika dosahuje
0,5 mm. U obou oceli se tyto vrstvicky skladaji
z nekolika pesem, lisicich se sloienim i mikro-
tvrdostf. Smerem od vnejsiho okraje k jadru jsou
to u techto dvou oceli krome A120s a cisteho hlini-
ku tvrde slouceniny, odpovidajici pfislusnym kon-
centracim podle binerniho diagramu Fe-Al. Tyto
slouceniny jsou znacne krehke a lpri zpracovani za
studena (neraz a pod.) snadno odpryskavaji (obr.
16). Posledni pesmo tvoii vrstva radialnich ferri-
tickych krystalfi, tvofene tuhym roztokem hliniku
v ieleze a v rozsahu 32 0/o ai 1 0/o Al. Se sniiovanim
koncentrace hliniku v tomto tuhem roztoku klesa
rovnomerne i mikrotvrdost. Rozhrani je ostre, ne-
bof transformace y-a nasteva u systemu Fe-Al
pouze do 1 0/o Al. Zvyeeni obsahu Al nad tuto hod-
notu je tedy u zkousenych oceli doprovezeno i trva-
lou zmenu mriiky. Struktura puvodni neovlivnene
oceli odpovida tepelnemu zpracovani, danemu tep-
lotou a dobou alitovani.
V oceli s 25 0/o Cr se tyto vrstvicky take vysky-
tuji, ale prechod mezi tuhym roztokem Al ve ferri-
tu a puvodni oceli je iplynuly, nebof tato ocel byla
ferriticke jii ve vychozim stavu (obr. 17).
Zmeny, ktere byly v mikrostrukture zpfisobeny
opalovanim, ize shrnout takto :
Ocel C 35.
Struktura difusni vrstvicky i oceli zustala po
opalovane ai do teploty 900 ?C stejne jako ve vy-
chozim stavu, t. j. po alitovani. Zmena nastala ai
od teploty 1000 ?C, kdy byl cely prfirez trubky
190
ferriticky. Tuto strukturu mely` i ostatni vzorky,
opalovane jeste za vyssich teplot. Prikladem je vzo-
rek opalovany za teploty 1300 ?C (obr. 18 a 19). Je
to zpfisobeno difusi Al celou tlousikou stt ny, coi
melo za nasledek pii prumerne koncentraci Al nad
10/o i zmenu mriiky z puvodni plosne centricke (za
uvedenych teplot byla pfitomna faze y) na stredove
centrickou (faze a). Dalsim nasledkem byl i rust
zrna v zavislosti na pouiite teploty a dobe. Cementit
se vyloucil jako souvisla vrstvicka na hranicich
hrubozrnneho ferritu, jako jehlicky na krystalo-
grafickych rovinach. U vnejsiho okraje byly patrny
dutinky, ktere vznikly vypadnutim kulovitych Gestic
pri brouseni a lesteni vybrusu. Je pravdepodobne,
ie jsou to strediska pocinajiciho taveni. Chemickym
rozborem byl zjisten u vzorku opalovaneho na
1300 ?C prumerny obsah Al 5,8 0/o a grafitu 0,00 0/0.
Grafitisace jako nasledek pritornnosti znacneho
mnoistvi hliniku tedy nenastala.
Vsechny ferriticke vzorky byly velmi kiehke.
Priciny tohoto zjevu byly informativne zkouseny
fraktograficky. Vysledky ukazuje fraktograficky
snimky obr. 20 ai 22. Radialni ferriticke krystaly
se podle obr. 20 lamaly transkrystalicky s typicky-
mi krystalografickymi znaky, odpovidajicimi krych-
love soustave. N6kter6 lomove plosky mely vsak
jiny vzhled (obr. 22). Jsou to plosky mezikrysta-
licke16) ; tento prubeh lomu byl zpusoben souvislym
sifovim, tvor"enym na hranicich zrn ferrite karbidy.
Tuto krehkost bylo by tedy moino odstranit pouii-
tim oceli s velmi nizkym obsahem C. Vyse uvedenou
transkrystalickou krehkost bylo by pravdepodobne
moino zmens"it vhodnym tepelnym nebo mechanic-
kym zpracovanim. Zvlastni tvar jinych lomovych
plosek, ktery nelze pozorovat u oceli uhlikovych,
zobrazuje fraktograficky snimek obr. 21.
Ocel s 13 0/o Cr.
Nasledky opalovane byly u teto oceli, vykazujici
transformaci y-a, podobne jako u predchazejici
oceli, uhlikove. Ferriticka struktura byla v cele
tloustce steny od te,ploty 1000 ?C vyse. Prumern.y
obsah Al, stanoveny u t~chto zcela ferritickych
trubek, civil 7,7 0/0. Struktura po opalovane za tep-
loty 1300 ?C je patrna na obr. 23. Mikrotvrdost zrn
ferritu ma hodnotu 388 H,,,.
Ocel s 25 0/o Cr.
Opalovani zpfisobilo take o teto oceli, ferriticke
jii ve vychozim stavu, difusi hliniku s povrchu do
jadra a vzrust zrn. Struktura po opalovane za tep-
loty 1300 ?C/10 hod. je patrna z obr. 24. Karbidy
se zde opet vylucovaly na hranici zrn i v krystalo-
grafickych rovinach. Prumerny obsah hliniku civil
6,5 0/0, mikrotvrdost zrn ferritu 437 HR,.
Vzorky nealitovane.
Jak je patrno z obr. 11 a 12, nastala u techto
vzorku nejprve znacna oxydace povrchu a za nej-
vyssi teploty i taveni. Tato oxydace neprob6bla
v pocatecnich stadiich - pokud to mikroskopicky
lze sledovat - prednostne po hranicich zrn, jak
ukazuje obr. 25.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Dlouhodoba opalovaci zkou?kak
Ve stejne smesi, jak byla uvedena vpfedu, byly
alitovany dva odrezky trubek z oceli s 13 0/o Cr.
Alitovanf bylo provedeno za .teploty 900?/3 hod.
a byla jim vytvorena na vnej?i i vnitrni sten6 di-
fusni vrstvicka o tlou?fce 0,3 at 0,4 mm. Jeden od-
rezek byl opalovan v oxydacni atmosfere v plynove
peci za teplot 900 ai 950 ?C po dobu 1000 hodin.
Ukazalo se, ie po tomto zihani zustal zcela nepo-
?kozen.
Pr tbeh difuse hliniku za teploty 1100 0/24 hod,
sledovany u druheho odrezku, je patrny z obr. 26.
Zavcr.
Na ocelich C, Cr-Mo a. Cr byly vyrobeny hlinikove
ipovlaky tfemi provpzne uiivanymi methodami.
Byla studovana jak vyf roba difusnich vrstvicek, tak
jejich iaruvzdornost.
2ihanim ciste hlinikovych povlaku vyrobenych
postrikem (schoopovanim a shoriovanim) Ize snad-
no dosahnout difuse Al do oceli za teplot 900 at
1000 T. Rozdil v prubehu jeho difuse u jednotli-
vych druhu oceli nebyl nijakradovy. Takto vytvo-
rene difusni vrstvicky byly v?ak poni?rn? slabe,
obsahovaly tudii malo hliniku a nechranily ocel
proti oxydaci jii pri kritkodobem iihani za teploty
1100 ?C/24 hod. Je to nasledek rychle difuse hlini-
ku do oceli za tak vysokych teplot, takie obsah Al
brzy klesl v povrchove vrstve pod hodnotu zajis-
fujici iaruvzdornost. Slabs hlinikova vrstvicka ne-
zvy?uje tedy ani iaruvzdornost oceli Cr nijak rado-
ve. Lep?ich vysledku bylo dosaieno u kombinova-
nych chrom-hlinikovych povlakil. Nastilkane hlini-
kove povlaky, po pripade difusni vrstvicky z nick
vyrobeny, mohou dlouhodobe chranit ocel proti oxy-
daci pouze za pomerne nizkych teplot, ktere Ize po
dle vysledkii uvedenych pokusu odhadnout asi na
800 T. Trebaie i zde je moine prakticke - uplatneni
(zvla?tc u kombinovanych povlakii), zlstane asi
hlavnf oblasti pouiiti method postrikem vyroba
povlaku k ochrane oceli pied korosi atmosferou
nebo vodou za normalni teploty, He bylo dosaieno
pozoruhodnych vysledku17), a oprava opotfebenych
Usti stroji 18).
Difuse hliniku do oceli, ponorene v roztavenem
cistem a prehratem hliniku, nenastava, nybri na-
opak ocel se v lazni rozpou?ti.
Gfhanim oceli v pra?kove smesi, jejii znacny po-
dil tvofil hlinik, byla vyrobena pomerne silna di-
fusni vrstvicka (0,5 mm). Ta obsahovala dostatecne
mnoistvi Al, ktery pri opalovani difusne halegoval
3 mm silne stLny ocelovych trubek za teplot 1000 at
1300 ?C/10 hod. do obsahu 5,8 at 7,7 0/o Al. Vysled
ne sloienf bylo tedy u v?ech zkou?enych oceli iaru-
vzdorne, i za velmi vysokych teplot (1300 ?C). Na-
legovanim byla take zmencna mikrostruktura oceli.
Teto methody se di ov?em pouEt pro neprili? roz-
merne predmZty, umoiiuje v?ak chranit - na pi.
trubky proti oxydaci i na vnitznf stLne, cehoi se po-
stiikem neda dosahnout.
Pri difusnim ifhani spaleny pomocny kremicita-
novy povlak lze snadno odstranit nastrikanfm sil-
n6j?fho hlinikovyho povlaku. Nove poznatky byly
ziskany jak mikroskopickym, tak i fraktografic-
kym zkou?enim vzorku, opatrenych povlaky ve sta-
vu po jejich vyrobe, po difusnim iihani i po opa-
lovani.
Podckovani.
Autor dckuje technickemu odboru VZKG, n. p.,
za povoleni k publikaci, prof. Dr. Ing. V1. Zednf-
kovi a Ing. V. Suchankovi, VUK, i svym spolupra-
covnikum za plodnou spolupra(:i.
Literatura.
1) Doc. Ing. J. Chvojka: Povrchova ochrana oceli hlinf-
kovymi povlaky. Hutnicke listy, red. VII., C. 5, 227 of 230.
2) E. Houdremont: Hahdbuch der Sonderstahlkunde.
Springer, Berlin, 1943, 834.
3) A. Zeerleder: Aluminiumuberzuge auf Eisen. Korro-
sion u. Metallschutz, 1936, rod. 12, 10, 275.
4) Prof. Dr. Ing. Vl. Zednik: Difuse kovu a nekovu
v kovech. Barisky Obzor, rod. III (1949), 6. 5, 68.
5) Prof. Dr. Ing. Vl. Zednfk: K:apitoly z fysiky kovtt.
V6decko-technicke nakladatelstvf, Praha, 1950.
6) M. Hansen: Der Aufbau der Zweistofflegierungen.
Springer, Berlin, 1936, str: 111.
7) A. N. MinkeviC: Chimiko-termiCeskaja obrabotka
stali. Masgiz, Moskva 1950, 330.
8) J. M. Lachtin-Georgijevskij: Diffuzionnaja metalli-
zacija, Masgiz, Moskva 1949.
9) G. Keller - K. E. Volk: Herstellung u. Verwendung
von hitzbestandigen Aluminiumubs rzugen. Stahl u. Eisen,
rot. 66/67, 1947, sel. 15, 252.
10) P. T. Stroup - G. A. Purdy: Aluminum Coating of
Stell - A Comparison of Various Processes. Metal Pro-
gress. Jan., 1950, 62.
11) H. N. Gilbert: US Patent 2,408.623.
12) Aluminum Dipcoated Steel. Materials & Methods,
July 1946, 90 at 94.
13) W. E. Marshall: US Patent 2,430.474.
14) Finkbone: Hot Dipped Aluminum Coating on Steel.
ASM, Metals Handbook 1948, 704.
15) VI. Zednik - Z. Kadef3vek: Prakticke poufitf frakto-
grafie k hodnoceni nfzkouhlikov6 oceli. Hutnick6 listy,
rod. V (1950), C. 2, 45 of 51.
16) Z. Kadei?'avek: Pfiklady rnezikrystalickych loma
oceli. 1950. V tisku.
17) W. Machu: Metallische iiberziige. Becker & Erler.
Lipsko 1941.
18) W. E. Ballard: Metal Spraying and Sprayed Metal.
Ch. Griffin & Co, Londyn 1948.
}KapoyllopaocTN cTa ieui, cHa62KeHHbIx
a.IIOMHHIIeBI,IMH H KOM6IIHHp0BaHHLIMH
n OKpMTHHMH.
LIH}K. A-p. 3. Ka,epxcaB9K
Hpu onbimax npumeRRnucb aee.Mapxu yeaepo-
aucmou cmartu, cmanb c eoaepascaxue.M 13 u 25%
xpoata, a maiasce cmanb a coaepascaxuem xpo.Ra
u .nto.eu6aena. Honpbimue a.ntomuRue.M npouaeo-
auaocb mpe.MR cnoco6a. iu, o6. ino npu. iexRe.Mbt-
.Mu a npouaeoacmee.
I4ertbto pa6ombi 6bt.ao ua2omoenenue au9696 y3u-
ORRbtx nolpbtmuu u uccrteaoeaxue ux ascapoynop-
xbtx ceolcme. 3na1{umeilbxaSi aug6g6yauR a/noMu-
RuR npoucxoaumyasce npu meMnepamype 900 ao
1000 ?C. HoKpbtmus noilyuae.Hble o6pbtaeueafue.M
Aeamtomm epaexume lbxo mo.WCu.Mu, oaxaKo Re-
c.Mompx tta mo OHU aO8o.RbHO aort2o npeao-
xpaxutom cmanb om oicucnexua npu xaepeee
do me.Mnepamypbl He npeebtlutuou4eu .8,00 T.
17pu 6odiee eb1COIUx me.Mnepamypax coaepascaxue
191
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
aJl10.MUUUR a noeepxHocmmo.M cane eciieOcmeue aug5-
g5yauu 6blempo y.Mexbwaemca npu6.nu3umenbxo
c oauHaKOe0U CVOPOcmblo y ecex uccJleaooaHHblx
cma.neu u cmamb mepRem ceoucmea alcapoynop-
HocmU.
Koat6unupoeaxxble noKpblmuR, cocmoinque u3
xpo.Ma u aJlloMUxuR noia3blealom .nyltulue pe3yrib-
mambl.17pu cnoco6e 2opiv eeo noopyatcexuacma.au
e pacnaae.aeuxbl(I ltucmblu a.uo.tituxuu aug6g6y-
3UR anw.MuxuR He npoucxoOum, a Hao6opom
cmaab pacmeapRemca e amo.MUHueeou eaiue npo-
noplluoxanbHo ee nepeepeey.
H3 n opowKoo6pa3RblX c.MeceU6bu 1U u32omoe.aexbl
Prispevek ke sledovani koksarenskeho plynu.
Ing. V. B e n e s, Kladno. 662.76
(Vyznam koksarenskeho plynu. Jeho vliv v~ rliznych rozvahdch. Vytefky hodnotnych ldtek koksarenskeho plynu
pr"i vyrobe koksu. Ruzne vlivy na jakost plynu. Sledovdni vyvinu plynu v laboratoi i a v provozu.)
Pro technologii koksarenskeho pochodu je roz-
hodujici jakost pouziteho uhlf a zpusob koksovani.
Jakost uhlf co do cistoty a spekavosti je zakladem,
na neji navazuji dalei okolnosti, ktere usmeri uji
vyrobni proces sloiite latkove premeny a maji vliv
na mnoistvi a jakost vyrobenych latek. Hlavnfm
nositelem hodnotnych latek je koksarensky plyn,
ktery budeme v tomto clanku sledovat po provoznf
strance vyroby, spotreby, hodnoty, jakosti a vyvinu.
Keksirensky karbonisacnf plyn tieba povaiovat
za vyrobek rovnocenny koksu; zvlaste v hutni kok-
sovne kaide preferovani koksu na ilkor plynu je
nezdrave. Koksarensky plyn je nezbytny pro vysoke
teploty ocelarenskych peel ; nemusi se predehrivat,
aby se dosahlo theoreticke spalovaci teploty
2790 ?C, a dava male mnoistvf kourovych plynu,
'ktere odnasejf z reakcniho prostoru jen cast tepla.
Hodnota koksarenskeho plynu pro hutnictvf je
tak vyznamna, ie jeho chemicke zpracovanf musi
mit teprve druhorady vyznaml.2). Plyn je v bilanci
(rozvaze) latkove, energeticke, tepelne a hospodar-
ske diilezitou sloikou, jak ukaif prfklady.
Hodnoty zde porovnavane jsou prumisrne hod-
noty ziskane v provozu jednk koksovny. Provadf
se v of karbonisace pechovane vsa.zky vlhkeho uhlf
ve vfize 16 t v komorove peci Koppersovc s okru-
hovym topenim a s malym odporem topneho sys-
temu pri teplote topnych tahu asi 1250 ?C a p11
kokovacf dobe asi 191/2 hod.
Latkova bilance kokovani je obrazem vyteiku
vaech latek vicetn6 latek hodnotnych; tyto hodnoty
mohou ovsem kolfsat i v temi zavode:
Vsdzka (spotfeba): uhli . . . 100 %
VyU.dek (vyroba): koks . . . . 76,83%
plyn . . . . 16,08%
dehet . . . 3,35%
benzen . . . 1,16%
epavek . . . 0,23%
naftalen . . 0,05 %
?
smola. . . . 0,02%
reakeni voda 2,28 %
V latkove rozvaze jsou uvaiovany suche latky ve
vahovych procentech a plyn hrube cisteny.
Vedle vyteiku koksu je hlavnf soucastkou koko-
vaci rozvahy a kokovaciho pochodu plyn (16,08 %).
Latkova bilance sama ovsem nestaci k posouzenf
a ocenenf koksarenskeho pochodu a must byt do-
plnena bilancemi ostatnimi.
Energeticka bilance ukazuje mimo jine kaloricke
hospodareni koksovny, i innost koksovny, kaloric-
kou spotrebu a ztratu vsazenych kalorif :
Vsdzka (spotleba): uhli . . . . 89,47 % cal.
plyn (topny) 8,10 % cal.
para 1,49 % cal.
elektricky proud 0,89 % cal.
voda . . . . 0,03 % cal.
stlaceny vzduch 0,02 % cal.
vsazka celkem 100,-% cal.
192
I3enes Pfispevek ke sledovdni koksarenskeho plynu.
V yteiek (vyroba):
koks . . . .
64,25
% cal.
plyn . . . .
17,00
% cal.
dehet . . .
3,79
% cal.
benzen . . .
1,39
% cal.
6pavek . . .
0,12
% cal.
naftalen .
0,05
% cal.
smola. . . .
0,02
% cal.
vyt6 ek celk.
86,62
% cal.
mo.iCmbleaUg5g5y3UORRblenOKpblmUR, Ua KOmopbix
npuia2peeexa1000-1300 ?C/1011ac., aino.MUxuu
aug5 Jyttaupoea.a e.ny6b mpex .titun.autitempoe moa-
U UHbl cmeHKu mpy6Ku. Cpeaxee coaepatcaxue
a.uo.tituxusl maiiu.tit o6pa3o.M rle2upoeaxxblx mpy-
6oK paeRR.nocb 5,8-7,7% (I.uo.MUxuR u cmaab oKa-
3arlacb alcapocmouKou npu memnepamype u
1300 ?C.
IHIccleaoeaHusl noKpblmuu npou3eoau.aucb KaK e
ucxoinoM cocmoRHuu, maK u nocae aug5g5y3uoR-
Ho20 omalcu2a, nyme.M u3yuexua munpocmpyK-
mypbl g6paKmo2pag6uuecnu.
Z kaloricke bilance vysvita, ie kokarensky pro-
voz pracuje s vysokou ilcinnosti (86,62 %). I zde
kokarensky plyn zaujfma vyznamne mfsto svou
hodnotou 17,00 %; je-li pouiit na koksovne jako
topny plyn (8,10 %), cinf kaloricky prebytek vy-
robeneho plynu 8,90 %, t. j. 52,30 0/0. Spotreba ply-
nu koksovnou je vyjadrena hodnotou 13,38 %, Ari-
ta uhlf v kalorifch cini 2,85 %, t. j. 3,18 % z ka-
lorif vsazenych uhlfm. Spotreba energie cini 2,43 %,
i s plynem 10,53 % kalorif.
Specialnf duleiitost koksarenskeho plynu jako
topneho flynu je zachycena v tepelne bilanci kok-
sa.renskych pecf3) :
` a) topnym plynem (25 ?C)
b) spec. teplem topneho plynu
(25 ?C)
c) regener'torem (1000 ?C)
d) spec. teplem vzduchu (35 ?C)
e) spec. teplem uhli (15 ?C)
f) spec. teplem vody (15 ?C)
g) reakLnim teplem uhli
kcal
V%
0
kcal/kg
mokreho
uhli
kcal/m"
kou1.
plynu
66,25
522,28
719,29
0,12
0,97
1,34
26,88
211,94
291,89
0,88
6,93
9,54
0,42
3,28
4,52
0,17
1,33
1,84
5,28
41,67
57,39
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
BenelE: Pt{splvek ke sledovdns koksdrenaketio plynu.
Odchod tepla
h) kominem (300 ?G)
8,74
68,94
94,95
ch) regenerAtorem (1035 ?C)
27,76
218,87
301,43
i) stdnami (260 ?C)
7,68
'60,54
83,38
j) sAzenfm (1000 ?C)
0,58
4,53
6,25
k) 1coksem (1000 ?C)
29,45
232,15
319,73
1) popelem (1000 ?C)
2,88
22,75
31,32
m) plynem (660 ?C)
10,22
80,60
111,00
n) dehtem a ostatnimi lAtkami
(660 ?C)
1,65
13,01
17,92
o) vodou hydrAtovou (660 ?C)
0,91
7,18
9,88
p) vodou vsazenou (660 ?C)'
10,18
79,83
?109,95
Celkem
100,00
788,40
1.085,81
Tepelnh bilance dhvi obraz o tepelnem cyklu
kokshrenskeho plynu. V jednotlivych poloikheh
jsou uvaiovhny teploty lhtek uvedeny vzhvorce.
Sledovhno bylo teplo chemicke (a), fysikhlni (c),
specificke (b, d, e, f) a reakcni (exothermicke) (g).
V prvnfm sloupci je patrne mnoistvf celkovych
kalorif, v druhlm mnoistvf kalorif vztaienych na
Obr. 1. ZAkladni tvar kfivky v$'vinu plynu pfi labora-
tornfm pokusu.
1 kg mokr4ho uhlf (8,87 % vody), ve tfetfm mnoi-
stvf kalorif na 1 m3 koufoveho plynu (vznikleho
sphlenfm kokshrenskfiho plynu 8 20 % pfebytku
vzduchu). Do topn6 steny pfichhzi mnoistvf celko-
v$ho tepla. a, b, c, d = 94,13 %, do karbonisa6ni
komory e, f, g = 5,87 %. Kominovh ztrhta vztaienh
na spotfebu topneho plynu 6ini a + b = 13,17 %.
Pro vlastni kokovhni se apotfebuje skutecneho 'tep-
la s = k-}-1 ? m -}- n + o -)- p = 55,24 %, teplo vy-
podtene v = a - g = 49,96 % kalorif. Z topne ste-
ny odchhzeji sloiky h, ch, (i) = 36,50 a/o, karboni-
saCni komory vydhvs, 63,50 % kalorif ; z~toho
s =
55,24
% kalorif . .
. .
87,0%
i =
7,68
% kalorif . .
. .
12,1 %
j =
0,58
% kalorif
0,9%
celkem
63,50
% kalorif . .
'. .
100,0 %
V tab. I jsou uvedeny charakteristicke hodnoty,
ktere nutno sledovat ph vythpcni kokshrenskych
peci plynem ; jsou to u plynu vysokopecniho, gene-
rhtoroveho a kokshrenskeho postupne: specifickh
vhha v g/1, vyhfevnost, objem - plynu, vzduchu,
smesi, vznikle ph sphlenf, zmengeni objemu,
objem vyvinuteho kysliCniku uhliciteho, spotfebo-
vaneho kysliku, mnoistvf vodni phry, objem kou-
Druh
SpecifickA
Vyshlev-
Objem m2
C
CO
O
H
O
k
0
h
plynu
vAha
nostvcal.
plynu
I vzduchu I smAsi
,
,
,
I
I
vysokopecnf
1,25
1065
100
85
185
21
39
18
3
167.
157,
17
generAtorovyf
1,08
1527
100
134
234
43
35
28
21
212
139
15
koksArenskys
0,55
4235
100
436
536
141
43
91
111
506
119
13,5
193
foveho plynu vlhkeho bez pfebytku vzduchu (k),
tento objem pfepofteny nit 1000 kalorif (o), komi-
novh' ztrhta (h) ; d111eiith je zejmrna hodnota o,
kter(L ukazuje, jak klesh mnoistvf celkovych kou-
fovych plyn>1 na stejnou kalorickou vsfizku topn6-
ho plynu. V tom pom4ru ' klesa rovn4i kominovfi
ztrhta4).
Provoznf bilance hospoddrnosti doplliuje okruh
pozorovhni koks(Lrenskeho provozu, v n6wi kokah-
rensky plyn pfispivh hodnotou svou i hodnotou
svych cennych lhtek k hospodhfske stabilitb pro-
vozu, sledovane korunous).
a) VsAzka . . . . . . . . . .
b) ply>i (topny). . . . .
. . . .
. . .
72,44 %
7,00%
,c) energie ostatni . . .
d) nAklady lidsk6 prAce . . .
'. . . .
. . . .
3,95 %
4,93 %
e) nAklady strojni prAce spoledeask6. . .
11,68%
k) v yrobnl cena koksu celkem
. . . .
100,00%
1) dobropis plynu . . . . . .
. . . .
1i,94 %
m) dobropis ostat. hodnotnyfch
14 to k . . . . .
. . . .
13f96 %
n) dobropis drobnBho koksu .
. . .
. 6,75%
o) vysrobnl cena vysokopecniho koksu .
61,35 %
k) vyfrobnf cena koksu celkem . . . . .
100,00%,
Z pfehledu vysvitaji vy1ohy pfemeny (vylohy
pfetvhrne) k-a = 27,56 %, nit kterych podil top-
neho plynu je 7,0 %, t. j. 25,4 %. Na vysledku hos-
podhfstvi 1 + m + n = 38.65 %, se podilf vyrobeny
plyn kokshrensky hodnotou 17,94 %, t. j. 46,4 %.
Vyrobnf cena veAkereho koksu n + o = 68,10 %
vyplyvh z celkovych vyrobnich nhkladu koksu, ani-
ienych vyznamnych dobropisem kokshrenskeho
plynu (17,94 %) a ostatnich hodnotnych lhtek : ben-
zenu, dehtu, siranu, naftalenu, smoly (13,96 %).
Ve viech uvedenych rozvahhch je kokshrensk~
plyn duleiitou sloikou po strhnce materifilovh,
energetickb, tepeln6 i hospodhrne.
Laboratornf zkoumhni karbonisace kokaoveho
uhlf se snaii, aby se svymi vysledky pfibli to
dMed.
300
Obr. 2. ZAkladnf tear kfivky vyvinu plynu pfi, provoz-
nfm pokusu.
k hodnothm, ktere v provozu :lze uvalovat i a pff-
padnou korekci. Laboratorni vysledky mohou byt
pro provoznfho technika pouze informativnf a Casto
vzdhlene skutecnosti pozorovane za nor'mhlnich
provoznich podminek.
Tab. I. CharakteristickA hodnoty pfi vytApenf peel plynem.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
~
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020005-6
Zejmena vyvin plynu ph laboratornfm pokusu
skyta jiny obraz net ph provoznfm velkem pokusu.
V obr. 1 je znazornen zakladni tvar kiivky vyvinu
plynu ph laboratornim pokusu, v obr. 2 ph poku-
su provoznfm. Laboratorni pokus byl proveden
v retorte ph navsice 1 kg uhif, mnoistvf zfskaneho
plynu 296 litrt, kokovacf teplota v retorte 953 ?C,
v dobe pokusu 10 hodin; maximfilni vyvin nastal
ve ctvrte hodine koksovaci. Provozni velky pokus
z cele jedne normslni vsazky, jedine spravny, byl
proveden za obvyklych provoznfch okolnosti v peci
Koppersove7) ; , vaha vsazky 11,9 t uhlf, teplota
Obr. 3. Provoznf vysledky pii rdznem zatflenf koksovny.
v topnych tazich 1162 ?C, koksovacf doba 20 hodin,
mnoistvf vyvinuteho plynu 306 m3/1 t sucheho uhif,
celkove mnoistvf plynu 3300 m3, odasavanf plynu
normalnf. Maximalni vyvin plynu byl v patnacte
hodine.
Literatura sleduje vyrobeny kokss.renskk plyn
v provozu co do mnoistvf i co do jakosti. Je mnoho
sloiek, ktere maji vliv na karbonisacnf dej a tim
na slofenf a jakost koksarenskeho plynu a hodnot-
nych latek, ktere plyn z peci s sebou odnaef a kte-
re nutno uvatovat ph hodnoceni vytetk0. Jsou to:
1. Jakost spotr"ebovaneho uhli (phmeiena vlhkost,
nfzky obsah popela, vista hoilavina, tekave lat-
ky, vhodna spe'kavost, pffznive tepelne konstanty,
)ako bod meknuti, bod rozkladu) a jeho zpracova-
ni; jemnost mletf uhif (spravne zrno nad 3 a pod
0,5 mm), vlhcenf, hoanogenisace, promfeenf (nestej-
nomerne promfeenf vede k piehiatym mistim) a
pece proti 'odmfeenf uhelne vsazky, pii pechovanf
zpOsob pechovanf co do provedeni i co do plnosti
komor (pii hustem pechovanf vyteiky klesajf).
S mnotatvim vody stoups ph vyeeich teplotach
mnoistvf plynu vlivem etepeni vody, vytetek koksu
klesa; vodni para chranf sloiky plynu pied roz-
kladem9).
2. System kokovacich pecf 4 jejich stay. Ph zvy-
eovanf vyroby koksu na tychi koksovych baterifch,
ph potrebne vy of teplote karbonisacnf a tim zkrs-
194
cene kokovaci dobe klesa vytetek hodnotnych latek.
Horkym chodem peci a zkracenou kokovacf dobou
se uspoif vloieny kapital, ale snfiene vytetky hod-
notnych latek znamenaji hospodarskou ztratu8).
PH rychlejefm tempu provozu nutno pokladat M-
votnost koksove baterie za snfienou vlivem caste-
ho vytlacovani (mechanickeho namahani peci) a
vlivem vysokkch teplot (male eetieni baterie).
Pece maji byt tesne; vnikani vzduchu vyvolava ne-
isdoucf spalovanf, pec pusobf jako generator a koks
se spaluje. Mnoiistvf dusiku a mnoistvf sloiek ply-
nu, obsahujfcich kyslik (CO2, CO, H2O) stoups,
mnoistvf spalitelnych sloiek plynu (CnHm, H2)
klesa za pifpadneho vylucovanf grafitu. Je iadoucf
stejnomerny chod, stejnomerne vyhifvanf, obsazo-
vsnf, odpojovfini a vytlacovani peci (chudy plyn
z posledni periody koksovanf me. oveem vliv na slo-
teni vyrobeneho koksarenskeho plynu); vytlaceni
nezraleho koksu (nehotovych vsazek) svedcCI o ne-
dokonale , karbonisaci a o menefm odplyneni, tedy
o menefm mnoistvf vyrobeneho plynu.
3. Vyse karbonisa6ni teploty v komoie i v ply-
novem prostoru a tim delka kokovaci doby, stejno-
merne rozdelenf tepla v topnych stenach. Schu-
mann9) poukazuje na vliv kokovacf teploty u dobre
kokujiciho uhlf, ale nemluvf o vlivu teplot v nor-
malnfm provozu trvale vysokych. Zvyeovanfm teplo-
ty v rozmezf 500 at 900 ?C se kokovaci doba kratf,
vytetek koksu a dehtu klesa, mnoistvf plynu a vody
stoups. Mnoistvf benzenu stoups at do kriticke
teploty 850 ?C; vytetek cpavku stoups at do
700 ?C, pak pomalu a ph 800 ?C silneji klesa.
Vyeef teploty vyvolavaji prehiatf koksu, ktere
jakost koksu zhoreuje; u plynu vedou ke zvyeene-
mu rozkladu uhlovodfku a cpavku, jejichi vytetek
klesa. Plyn ma sklon k tvoieni grafitu, ktery
vznika:
a) prostym tepelnym rozkladem (etepenfm) me-
thanu (850 ?C) a ethylenu (1200.'C): CH4 =
=2H2+C;
Tab. II. Provoznf vysledky pH rt znem zatileni koksovny.
Skupina
A
B
C
uhif: voda vsazena %
8,68
8,72
8,87
Popel %
9,2
9,5
9,8
dist& hoflavina %
84,6
84,2
84,1
t$kavA latky %
28,1
29,8
29,1
uhil suche (S) %
100
103,6
106,8
koks suchy %
100
103,1
108,6
koksovacf doba hod.
21,02
20,28
19,66
plyn: m' %
100
99,3
97,5
vyhievnost cal
4181
4240
4287
N2 %
7,40
7,75
5,70
hodnota %
100
100,6
99,9
m8/S
335
321
306
kcal/S
1,40
1,36
1,31
ni'/vs5zka
4910
4705
4478
dehet: t %
100
102,2
102,7
t/S %
3,48
3,44
3,35
g/m' plynu
103,8
106,8
109,3
benzen: t %
100
104,0
107,8
t/S %
1,237
1,243
1,249
g/m' plynu
36,9
38,6
40,8
6pavek t %
100
100,3
103,0
t/S %
0,255
0,247
0,246
g/m' plynu
7,60
7,68
8,03
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
hob. VIII.. Z'fs. 4. 13ene1: Pffspivek ke stedovdni koksdrenskAho pfynu.
b) pfemanou methanu 14tkami obsahujicfmi kys-
lik (OW afinita kysliku k vodiku ne'l It uhlfku) :
CH4 + CO2 = 2H20 + C.
U naftalenu jsou vyIf teploty pfizniv6 pro tvor-
bu tohoto produktu pyrogenniho rozkladu, zvlafit6
ph v6tiim objemu plynoveho prostoru (pfi mal fth
vsazkach) ; naftalen oviiem zteuje cestu plynu
tim, Ae se usazuje. U dehtu v6t6i rozklad zplisobf
v6t6i vynos koksu, ply'nu ' a daste6n6 benzenu na-
sledkem pyroreakce.dehtovych par pfi katalytick6m
piisobenf ahavkch stan komory; u dehtu vlastniho
stoups volnk C, smola, klesa mnoistvi olejli a fe-
noiii. Dehtova molekuly obsahuji vef mnoistvf
uzavfen6 vody. Optimalni teplota v topnkch tazich
pro normalni vjtL1ek hodnotnych latek ph zmih6-
n6m provozu byla odhadnuta na 1273?C.
4. Stejnom6rn6 tlakov6 pom6ry v syst6mu top-
n6m i karbonisa6nim. Zm6ny tlak$ mohou zptisobit
vnikanf surov4ho plynu do topnych kanalkfi; na-
stava ztrata, plynu a jeho hodnotnych latek. Je
nutn6 v6novat p6di degrafitovani komor a zv6thit
p6Z'i ph odssavani vyvinovan6ho plynu.
5. Provozni stdni (poruby, opravy, pracovnf
klid).piisobi nepfizniv6.
Sledujme, jak dalece uvedena pozorovanf odpo-
vidaji skutednym vysledkiim, dosaienf-m v koksa-
renak6m provozu. Za podklad bylo poulito hodnot
ziskanych bahem delifho 6asoveho obdobi (skupina
A, B, C). Skupina A vyzna6uje vj'sledky pM nor-
malnim zati eni a kapacitL koksovny, kteri byly
pro porovnini a of sledky kapacity zv$len4, t. J.
s vyifi, stoupajici vsazkou uhli (skupina B, C)
vzaty za zaklad = 100 %.
Z tab. U. a z diagramu abr. 3. vysvita, ie na t4m'l
pecnim syst4mu se. stoupajfci vsazkou uhlf, ktera
v 6iste hoflavin6 jen ml to se 1111 a ktera je vazana
na stoupajici teplotu pfi zkracovan6 kokovaci do-
b6, ph pozorovani tfi velk$'ch 2':asovych'fisekii stou-
pa celkop6 nmolatvi zfskan6ho dehtu; benzenu,
6pavku, ale jinym tempelm,. nef odpovida stoupajicf
vsazce uhlf. Mnolstvi vyroben6ho plynu v .ma kle-
si, jeho kaloricka hodnota se prakticky nemani.
Obsah dusiku v plynu neodpovida pine stoupajici
vkhfevnosti. Podle' t6chto hodnot nelze tvrdit, is
ph snisfovani Ns (a tim zvy6ovanf vkhfevnosti)
mnoi:stvf plynu pfi jeho stoupajici kaloricka hod-
nota klesa; vliv zdes ma zmana slotek HE` a CH4
(methan je hlavni nositel vyhfevnosti), ktera av6d-
di o rtizn6m rozkladu uhlovodfkfii. Ale obohaceni
(koncentrace) plynu dehtem, dpavkem a benzenem
stoups; v techto Zislech jsou zahrnuty i ztraty
dpavku za syti6em a za odpafova6em 6pavku a ztra-
ty benzenli ph absorpci i ph destilaci (destiladnf
ztraty provoznf 6inf v chladn f ch m6ef cich 0,8 %
destilatu). Zaleli na kapacita aparata (chladi6a,
sytiZli, praCek), aby ph vzestupn6 vj-robi koksu
Hodina
ob
A
i
1.
2.
3.'
4?
Cel-
sazov
n
vsAzka
I
1.
2.
3.
4.
.5.
6.
7.
8.0,
9.
10.
11,
12.
1:3.
14.
15.
I ke
Hod. v$vinu
1.
208
156
104
52
520
2.
204
205
206
207
208
156
104
52
1 342
3.
200
201
202
203
204
205
206
207
208
156
04
52
2148
4.
208
206
204
202
200
201
202
203
204
205
206
207
208
156
104
2 916
5.
216
214
212
210
208
206
204
202
200
201
202
203
204
205
206
3 093
6.
220
219
218
217
216
214
212
210
208
206
204
202
200
201
202
3149
7. ,
224
223
222
221
220
219
218
217
216,
214
212
210
208
206
204
3 234
8.
228
227
226
225
224
223
222
221
220
219
218
217
216
214
212
3 312
9.
232
231
230
229
228
227
226
225
224
223
222
221
220
219
218
3 375
10.
236
235
234
233
232
231
230
229
228
227
226
225
'224
223
222
3 435
11.
244
242
240
238
236
235
234
233
232
231
230
229
228
227
226
3 505
12.
256
253
250
247
244
242
240
238
236
235
234
233
232
231
230
3 601
13.
272
268
264
260
156
253
250
247
244
242
240
238
236
235
234
3 739
14.
296
290
284
278
272
268
264
260
256
253
250
247
244
242
240
3 944
15.
332
323
314
305
296
290
284
278
272
268
264
260
256
253
250
4 245
16.
312
317
322
327
332
323
314
305?
296
290
284
278
272
268
264
4 504
17.
296
300
304
308
312
317
322
327
.332
323
314
305
296
290
284
4 630
18.
196
221
246
271
296
300
304
308
312
317
322
327
332
323
314
438q
19.
96
121
146
171
196
221
246
271
296
300
304
308
312
317
322
3 627
20.
4
28
52
76
96
121
146
171
196
221
246
271
296
300
304
2 528
20.
4
28
52
76
96
121
146
171
196
221
246
1 357
4
28
52
76
96
121
146
523
4
? 28
52
84
celkem
4480
4480
4480
4480
4480
4480
4480
4480
4480
4480
4480
4480
4480
4480
4480 167 200
dtythodina
vyvinu
1.
820
768
716
664
612
562
512
462
412
361
310
259
208
156
104
6 926
2.
888
883
878
873
868
862
856
850
844
840
836?
832
828
826
824
12 788
2.
968
961
954
947
940
935
930 '
925
920
916
912
'908
904
900
896
13 916
4.
1212
1198,
1184
1170
1156
1134
1112
1090
1068
1053
1038
1023'
1008
998
988
16 432
5.
592
670
748
826
900
959
1018
1077
1136
1161
1186
1211
1236
1230
1224
15174
6.
4'
28
62
76
100
149
198
247
296
370
444
1964
celkem
67 200
195
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
i stoupajici bohatost plynu byla zvlidnuta; zvyAenk
ztriLty v techto pt CC >?~+
.
y A'O
,C
ao>
o.Ni~a.
o>>er
0
a
xN
aq N
)8>a>
bh -
4
1
4 480
0,266
224
16 800
20
3
13 440
0,8
672
16 800
60
3,75
16 800
1
840
16 800
75
4
17 920
1,066
896
16 800
80
15
67 200
4
3 360
16 900
300
30
134 400
8
6 720
16 800
600
60
268 800
16
13 440
16 800
1200
75
336 000
20
16 800
16 800
1500
90
403 200
24
16 800
16 800
1800
prl'merny vyvin celkovy, maximalnf = 16.800 m3
za hod.; tato priimZr. hodnota plynu (21. ai 24. ho-
diny) je urcitou konstantou, kterk odpovfdi. zakla-
du 75 vsazek/20 hodin = 75 vsazek X 224 ms
336.000 m3 : 20 16.800 m9/hod., jak vysvfti
z tab: IV.
V tab. V. je uvedeno v jednotlivych sazecich a ko-
kovacich hodinach celkove mnoistvf vyvinuteho
plynu postupn6 od 1. do 15. vsfizky. Maximilni ho-
dinovy vyvin plynu u 1, 4, 8, 12, 15 vsazek je v 15.,
16., 16., IT, 17. kokovacf hodin6. PH provoznf pie-
stavice (provozni poruie, oprave, pracovnfm klidu)
jsou nejvet.f ztraty, t. j. nejnizsf hodnota hodino-
veho vyvinu celkoveho plynu:
Hodina
1.
'
2.
3.
4.
obsazov5nf
vs'zky
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
hodina vyvinu
1.
208
364
468
520
520
520
520
520
520
520
520
520
520
520
520
2.
204
409
615
822
1030
1186
1290
1342
1342
1342
1342
1342
1342
1342
1342
3.
200
401
603
806
1010
1215
1421
1628
1836
1992
2096
2148
2148
2148
2148
4.
208
414
618
820
1020
1221
1423
1626
1810
2035
2241
2448
2656
2812
2916
5.
216
430
642
852
1060
1266
1470
1672
1872
2073
2275
2478
2682
2$87
3093
6.
220
439
657
874
1090
1304
1516
1726
1934
2140
2344
2546
2746
2947
3149
7.
224
447
669
890
1110
1329
1547
1764
,
1980
2194
2406
2616
2824
3030
3234
8.
228
455
681
906
1130
1353
1575
1796
2016
2235
2453
2670
2886
3100
3312
9.
232
463
693
922
1150
1377
1603
1828
2052
2275
2497
2718
2938
3157
3375
10.
236
471
705
938
1170
1401
1631
1860
2088
2315
2541
2766
2900
3213
3435
11.
244
486
726
964
1280
1435
1669
1902
2134
2365
2595
2824
3052
3279
3505
12.
256
509
759
1006
1250
1492
1732
1970
2206
2441
2675
2908
3140
3371
3601
13.
272
540
804
1064
1320
1573
1823
2070
2314
2556
2796
3034
3270
3505
3739
14.
296
586
870.
1148
1420
1688
1952
2212
2468
2721
2971
3218
3462
3704
3944
15.
332
655
969
1274
1570
1860
2144
2422
2694
2962
3226
3486
3742
3995
4245
16.
312
629
951
1278
1610
1933
2247
2552
2848
3138
3422
3700
3972
4240
4504
17.
296
596
900
1208
1520
1837
2159
2486
2818
3141
3455
3760
4056
4346
4639
18.
196
417
663
934
1230
1530
1834
2142
2454
2771
3093
3420
3752
4075
4389
19.
96
217
363
543
730
951
1197
1468
1764
2064
2368
2676
2988.
3305
3627
20.
4
32
84
160
256
377
523
694
890
1111
1357
1628
1924
2224
2528
4
32
84
160
256
377
523
694
890
1111
1357
4
32
84
160
256
377
523
4
32
84
Uyl?hod.
vyvinu
1.
820
1588
2304
2968
3580
4142
4654
51.16
5528
5889
6199
6458
6666
6822
6926
2.
888
1771
2649
3522
4390
5252
6108
6958
7802
8642
9478
10310
11138
11964
127$8
3.
968
1929
2883
3830
4770
5705
6635
7560
8480
9396
10308
11216
12120
13020
13916
4,
1212
2410'
3594
4764
5920
7054
8166
9256
10324
11577
12415
13438
14446
15444
16432
5.
592
1262
2010
2836
3736
4695
5713
6790
7926
9087
10273
11484
12720
13950
15174
6.
4
32
84
160
260
409
607
854
1150
1520
1964
celkem
4480
8960
13440
17920
22400
26880
31360
35840
40320
44800
49280
53760
58240
62720
67200
196
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Tab. VI. ZtrAta plynu v m3/hod.
h6d. obsaz.
4
4
4
4
4
4
4 4
4
4
4
4
4
vl4zek
15
15
15
15
15
15
0 15
15
15
15
15
15
dtythodina
vyvinu
1.
6926
2.
12788
6926
3.
13916
12788
6926
4.
16432
13916
12788
6926
5.
15174
16432
13916
12788
6926
6.
1964
15174
16432
13916
12788
6926
67200 ...
16800
1964
15174
16432
13916
12788
0
60274 ...
15068
1964
15174
16432
13916-
0 6926
54412 ...
13603
1964
15174
16432
0 12788
6926
53284 ...
13321
1964
15174
0 13916
12788
6926,
50768 ...
12692
1964
0 16432
13916
12788
6926
5.026 ...
13007
0 15174
16432
13816
12788
6926
65236 ...
16309
1964
15174
16432
13916
12788
6926
67200 ...
161800
1964
15174
16432
13916
12788
1964
15174
16432
1:3916
1964
15174
10432
1964
115174,
.1964
ztrata vsazek 8 15 30
Leas v hod. 2 4 8
hodina max. ztraty 16 17 17
min. vyfvin plynu
PH rozboru vyvinu plynu vyplyvaji z t4chto ta-
bulek tyto skutednosti, kter4 nutno uvazovat:
Pri popisovan4m sazecim syst4mu dosahne se
maxima celkov4ho vyvinu plynu ve 20 kokovacfch
hodin4.ch. PH provozni prestavice, kdy se pfestane
se s4zenim, ztracf se plyn 'hodinov4 tak, ze ve
20. hodiny jeho vyvin op4t up1n4 kon4i.
Vsazeni odpovid4 2,13 hodin4, 7 vsfizek 1,87 hodi-
'n4, 15 vsfizek 4 hodin4m obsazovacim; je-1i pfi
ptestavice 8 vsfizek ztraceno, zaCne se s4.zet dal4fch
7 vsfizek po 2,13 hodin4:
aby ohrozily provoz spoti'ebnic:h mist. Vyvin plynu
je pruzny a vkkyvy se snadno vyrovnavaji za pFed-.
pokladu nezm4n4n4 jakosti dod4,van4ho uhlf ; vykyv`.
cinf v jedn4 (prvnf) kokovaci hodin4 prlim4rnb
u jedn4 vs4zky pouze 224 m3 /hod., to jest zbyv4
16.576 m3/hod.
Pli neplnLnf pl4nu obsazovini 15 komor, kter4
se m6ly obsadit ?e 4 hodinach, ztr4,cf se celkem
67.200 m3 plynu; ,ztrita je rozd4lena na 6 kokova-
cich ftyi'hodin (23 hodin), take se prlimCrn4 ztraci,
2922 ms a zbyva 13.878 ms za pitedpokladu, ze so pa
4tythodinov4 prestavice normalnL obsazuje (bez na-
hrazov4.nf ztracenych vsazek). SkuteCna hodinov&
ztrata je:
celkovyf normalnt vyvin plynu ztrata plynu zbysva plynu
m'' m' me
8 vsazek + 7 vsazek = 15 vsdzek
hod. 1.
16 800
520
162 80
hod. 1.
520
0
520 m'plynu
2.
16 800
1.342
15 458
2.
1
342
0
1342 .
3.
16 800
.! 148
14 652
3.
1
628
520 ,
2148
4.
16800
2916
13884
4.
1
626
1
290
2 916
hod. 23
386 400
67 200
319 200
celkem
35
840
31
360
67 200
pruum. za hod.
16 800
2 922
13 878
Pi:i malych kr4.tkodobych ztrathch v neobsaze-
n j'ch vsazk4.ch 61 pzi nedodrzenf plynul4ho obsazo-
v4,nf nejsou vykyvy ve vyvinu plynu tak velik4,
Kdyz se phi norm.lnfm sazenf piestane s odss4.
v4,nim plynu, plyn se po 4 hodiny nedopravuje
a plynov4. testa jo preru4ena vhbec, ztracf odb4ratel
vyvin plynu v m3/hod-
hod.
4
4
4
' 4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4 4
obsaz.
vsazek
15
15
15
15
15
15
12
18
13
17
15
15
15
15
15 15
6 tyt-
hodina
vy.vinu
1.
1964
15174
16432
13916
12788
6926
67200
16800
2.
1964
15174
16432
13916
12788
6458
66732
1668
3.
1964
15174
16432
13916
10310
6926
. .
64722
16181
4.
1964
15174
16432
11216
15092
6666
.
66544
16636
'
5.`
1964
15174
13438
16565
11138
6926
56205
16301
6.
1964
11484
19315
12120
14376
69296
66185
16546
7.
854
18768
14446
15687
12788
6926
69469
17367
8.
3974
12720
18361
13916
12788
6926
68685
17171
9.
1150
17584
16432
13916
12788
6926
68896
1719
10.
-
3226
15174
1643i
13916
12788
6926
68462
17116
11.
1964
15174
16432
13916
12788'69261
67200
16800
197
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Tab. VIII. V~vin plynu v m3 ph zat:gtku obsazovdni,
zastaveni obsazov9ni a normAlniin sgzeni.
Zpdsob
za 1 hod.
I za 4 hod.
za 1 hod. I
za 4 hod.
sazeni
v hod.
P
P
1.
520
520
2.
1 342
1 342
3.
2 148
2 148
4.
.2916
6 926
2 916
6 926
5.
3613
3613
6.
4491
4491
7,
5 382
5 382
8.
6 228
19 714
6 228
19 714
9.
6 988
6 988
10.
7926
7926
11.
8887
8887
12.
9 829
33 630
9 829
33 630
13.
10 727
10 727
14.
11 870
11 870
15.
13 132
13 132
16.
14 333
50 062
14 333
50 062
17.
15 357
15 357
18.
16 259
16 259
19.
16 759
16 759
20.
16 861
65 236
16 861
65236
Celkem za 20 hod.
175 568
175 568
Zpdsob
s9zeni
Z
N
21.
16 194
16 800
22.
15 440
.16800
23.
14 695
16 800
24.
13 945
60 274
16 800
67200
25.
13 101
16 800
26.
12 291
16 800
27.
11 461
16 800
28.
10 633
47 486
16 800
67 200
29.
9 726
16 800
30.
8 856
16 800
31.
7 956
16 800
32.
7 032
33 570
16 800
67 200
33.
5 987
16 800
34.
4912
16800
35.
3711
16800
36.
2 528
17 138
16 800
67 200
37.
1 357
.16800
38.
523
16 800
39.
84
4Q.
0
1 964
16 800
67 200
Celkem za 20 hod.
160 432
336 000
Celkem za 40 hod.
336 000
511 568
vs5zek
75
39,2 + 75 = 114,2
celkem 4 X 16.800 ms = 67.200 me plynu, ktery jde
do vzduchu. Neobsazuje-li se v teto pi?estavice (ztra-
ta neobsazen~ch 15 vsazek/4 hod.), jde do vzduchu
67.200 - 6926 = 60.274 ms plynu. Tate zttata ply-
nu pokraduje ve ftythodinovOm sledu podle tab. VI.
Ztrata vznika v 23 hodinach; po teto dobe je opat
celkovy vyvin normalni. Nejmenaf vyvin plynu je
ve 4. dtythodina poruchy (a to v 16. hodinis). P1ed-
posledni sloupec udava celkovy zbyvajicf mnoistvi
plynu, poslednf sloupec za hodinu. ?Tab. VII. pi:e
vadi obraz vypo&eneho vyvinu plynu pi i urdite
poZtu obsazenych peel,' pH 6emC viak ztracen6
vsazky byly dodate&6 nahrazeny; nejni1 f vyvin
ope t ve 4. Uythodin6 obsazovanf (v 13. hodin~) atd.
198
Je tleba rozligovat vyvin plynu pH zaUtku obsa-
zovanf komor (v 1. ai: 20. hodiny kokovacf) P, .vy-
vin plynu pH zastaveni obsazovanf peel (v 21. at
40. hodiny) Z a vlastni vyvin plynu pH normalnfm
(nepferugenem) sazeni (od 21. hodiny vkAe) N; pfi
porovninf dostavame tento obraz (viz tab. VIII).
Viechny hodnoty vypoctene a zfskane z uvede-
nych obrazkll a tabulek plati pro normu 4480 W
plynu z 1 vsazky. Pon6vadi jakost spotlebova-
neho u`hlf se m6ni. a tfm i mnoycstvf plynu z jedne
obsazene pece (pr. 4705 m3), pou'iivam pfepo-
Mtavacfho einitele (47,05: 4480 = 1,05) pro vAe-
chny hodnoty plynu vyrobeneho 6i ztraceneho.
S pomocf t6chto tabulek, doplnisnych p fpadn6 i dal-
elmi paetnfmi fadami, vyfeAl si provoznf technik
viechny pffpady v provozu se vyskytujfcf, t. j. zjistl
si mnoCstvf plynu za ur&tych okolnosti vyvinuteho
di ztraceneho. Zfskane vysledky v odhadu ci vypoctu
koksarenskeho plynu zcela vyhovuji pro potisebu
provozu.
6l6nek ma prispet k hlub fmu sledovani dtile'Hi-
teho,koksarenskeho plynu.
Koksarensky plyn je vyrobek.rovnocenny koksu
a zaujfma vyznamne misto v bilanci latkove, ener-
getick6, tepelne a hospodffske. Autor sleduje za-
vislost plynu a jeho hodnotnych latek phi stoupa-
jf cf vyr6b6 koksu na term peenim systemu pH ma-
16m vykyvu slo'tek uhil. Uvadf p1ehledy a tabulky,
kterych pou'liva pti vypoLtu vyvinu nebo ztraty
plynu pti normalnfm provozu koksarenskem.
1) Litvindnko: Koksochemickk prdmysl USA (1952), 8.
2) Shrek: Hutnick6 listy (1947), 11.
3) Senfter: Archie f. d. EisenhOttenwesen (1939), 40, 1.
4) Koppers: Handbuch der Brennstofftechnik (1937), 281.
5) Kozlov: Chozrastot (1945), Makarova: Chozrast:ot
(1950).
6) Gliickauf: (1932), 12, 274.
7) Paus: Oel and Kohle (1942), 36.
8) Kuhn: Stahl and Eisen (1930), 50.
9) Schumann: Kokereiteer and Rohbenzol (1940.)
10) Brennstoffchemie (1929), 18.
3aMeTKa o6 HCCJIeROBaHHH KOKCOBOrO ra3a.
J4H2K. B. BexeI.u.
B ceiau c noebuualotqumm npouseoacmeoM
,vo>?ca aemop Ha6u oOan aaeucumocmb Meafcay i?o-
.auuecmeoi u icauecmeoM ego yeHHblx cocmaensclo-
u4ux, limo 6bl io npouseeaexo Ha fiohC08blx neuax
oaHou u moU afce cucmeMbl npu He60JlbUlUX ua-
McxexuRx xuMcocmaea cblpo2o yeiUl. Aemop Oaem
ma6nugbl, KomopbMfU nonbaoeancR npu paccuemax
eoanuKHoeexul u nomepb 2a3a a me>fyu4em ezo
npouasoacmae,
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020005-6
Normalisa6ni hlldka
1. Ciselne hodnoty
zpilsoby:
Normalisadni hkdka Hutnicke listy.
Urcovanf jakosti,v normach.
Ing. L. Jetmar
znakil se v normach uvadeji dvema
a) hodnotou minimalni,
b) meznimi hodnotami znaku.
I v ptipade, to hodnota znaku je udana podle ptipadu b),
pracuje konstrukter (pputivatel veeobecne) s hodnotou mi-
nimalnf. Popularne tedeno - jisti se. Tento zjev je vie-
obecny, nenf motne jej snadno odstranit a je nutno a nim
tudit pro ildaje v norm6 poditat. tYdaj rozpetim hodnot
znaku je ildelny jenom tam, kde nejvetei hodnotou jedno-
ho znaku je zajfetov&na urdita hodnota (rozsah hodnot)
znaku jineho.
Pro nejmenef hodnotu znaku v norm6 se u nas ve
znadne mite utiv& to hodnoty, ktera se vilbec kdy ve vy-
robe jako nejmenei (nejnitei) vyskytla. Vyrobce tim ale-
Ti ... tolerandni pole jedne jakosti
Ta ... toleran*ni pole druhe (dal$i) jakosti
Obr. 1.
duje to, aby, nemel ph vyrobe mnoho zmetkd. Ciselne hod-
noty znakil v norm6 must byt odvozovany z ktivek det-
nosti. Jenom tfmto zpdsobem he zvolit skutedne hospo-
d&tsky ilnosnou minimalni hoctnotu. Vyrobce se jisti a
udava nejmenef motnou hodnotu - konstrukter se jisti
nejen tim, to bere min. hodnotu za z&klad vypodtu, ale
jisti se i ve vypodtu samem. Je nutn6 soustavne vest kon-
struktery k tomu, aby ph ,pojiefovani" ve vypodtu ne-
jistili se v hodnotac materi&lu po druh6. Prozatim k tomu
veak vedeni byt nemohou, protote normy jakosti materi&-
lu to neumotiiujf. Theoreticky nejspravnejef by bylo,uv&-
det pro nejddletitejef znaky ktivky detnosti v norme.
Prakticky to proveditelne ani ildelne nenf. Uvedomime-li
si Oak, te'u kaideho znaku jde o soubor hodnot, vi-
dime, le soubor milteme charakterisovat smerodatnou od-
chylkou a k tomu bud aritmeticky prilmer ' nebo mezni
hodnoty znaku. Mezni hodnoty znaku se, Jak vyee zmi-
neno, v normach udavaji, takle je tteba normy dopltovat
ildajem smerodatne odchylky a.
Jetto ktivky detnosti nemusf byt vldycky symetricke,
milte byt udeltlf i teeeni 'druhe, ph kterem se ud&v& mi-
nimalni hodnota znaku pro urdite mnoistvf vyrobkil.
Na pt. pro 75 %, 95 % a p. Toto te5enf m& vyhodu, to je
pro poutivatele normy instruktivnejei, t. J. ptislu5na mini-
malni hodnota znaku se di z normy na prvnf pohled zjis-
tit. Ptfsluene mnotstvf vyrobkil v %, pro ktere plati min.
hodnota, se mile uvest v soulad I pro ptisluena pole
smerodatnych odchylek a na pt. 1 a, 2 a atd.
Volba stupilii jakosti.
2. Pti uvatovani vyvodil uvedenych v min. dfsle HL
o koeficientech jakosti je tteba pti vypriicovav&nf normy
rozhodnout, ktere kriterium volby jakosti se poutije. Jsou
dye motnosti:
a) zamerna volba i vyroba vice jakosti
b) vice jakosti pro z&mernou ekonomfi vyroby.
ad a) Jakoati musi byt z&merni voleny i vyr&beny ze-
jmena v tech ptipadech, kdy material probih& u spotte-
bitele obti1nym a choulostivym zpracov&nim (tepelnym,
chemickym a j.). Spolehlivost (rovnomernost) vysledkil
je d&na urditym rozpetim znakil, jejich vz&jemnou z&vis-
losti a pravdepodobnosti, to se urdite hodnoty aejdou v ne-
vyhodne kombinaci. Pro spottebitele je zpilsob ad a) vy-
hodnejei - a tim i nargdohospod&tsky vyhodnejef. Hle-
disko narodohospodatske musi byt vldy uvateno & odhad-
nuty (aspoil) hospodatske rozdily zpilsobd a) a b). Bozdil-
nost normalisace podle hledisek a) a b) lze ukazat prgve
na ktivice detnosti. Pro celkovy sneer fivah a ukaz&ni iikolil
v budoucnosti nenf tteba zatim uvalovat, je-li na osu X
vyn&eena hodnota znaku nebo koreladniho koeficientu.
V ?obr. 1 jsou v Usti a) zobrazeny dye ktivky detnosti pro
jakosti zAmerne vyrabene. V rorsahu + 2 a je vidy asi
95 % vyrobkil, takte je ihned jasne, to jakost me v 95 9b
utei toleranci, net udavaji hodnoty mezni.
V Usti b) le obou jakosti dosaleno vyttidenim vyrobkil
z celkove vyroby pracujicf r)a-eir5f toleranci = (Ti + Ts)?
Vyrobne je tento ptipad snaz5f a tim i ve vyrobA hospo-
darnejef. Pro daltf zpracov&ni vyrobkil (polotovard) je
weak mene vyhodny a proto je nutne pti rozhodovini
o tom, ma-li se normalisace prov6st podle hlediska a)
nebo b), odhadnout ztr&ty vzniklE nerovnomernostf vy-
roby u spottebitele, aby se ptedelly ztraty n&rodohos-
podatske. Vyslovne mluvime pouze o odhadov&ni ztrat,
protote ptesne vypodty a zjiatovanf neni mofnC provadet.
Samotny odhad v?sak staCi k tornu, aby jednoznadne vy-
plynulo jedno z obou hledisek.
Z ildajil v norme, tak jak jsou dnes do. norem dAv&ny,
neni a nemilte byt patrno, byla-li normalisace provedena
podle hlediska a) nebo b). V budoucnosti bude nezbytne,
aby ildaje meznich hodnot znaku byly doplllovany tako-
vymi ildaji, ktere by charakterisovaly soubor, z nehot byly
odvozeny. Lze to udinit jednim ze dvou zpilsobu uvedenym
v ptedetlem odstavci, a to:
a) ildajem smerodatne odchylky a
/3) ildajem Lady hodnot vyrobkil v % pro urdite Usti
ktivky detnosti.
Pro charakterisaci provedene normalisace podle a) nebo
b) se lepe hodi ildaj smerodatne odchylky. Jetto rozdilnost
normalisace a tim samoztejme i vyroby podle zpilsobu a)
nebo b) je rozhodujicf'pro vypracovani vyrobnich postupil
jak u vyrobce, tak spottebitele, je vyhodnejH zavest do
norem jakosti ildaj smerodatne odchylky a. Tyto ilvahy
pozmefiujf ilvahy uvedene v odst. 1. o urdovani Jakosti
v normach. Bude ovtem nezbytne vtechny poutivatele no-
rem pattidnym zpilsobem informovat o tom, prod je sme-
rodatn& odchylka v normach uvadena, jake zavery Ize
z of vyvozovat a jak urdovat mnotstvi vyrobkil v % pro
urdity rozsah hodnot znaku. Tento ptechod myeleni ne-
bude snadny. Na'zaklade konkretnich?zku.enostf z norma-
lisadnich ekolenf v rilznych oborech he tvrdit, to se da
zvladnout v hrubych rysech behem 1% r6ku.
$kolenf must dostat jak konstrukteti a zamestnanci ptf-
prav vftoby v kovoprilmyslu, tak i provoznf technici
v hutnich provozech.
Jakost rozmeru..
3. Stupiiujicf 'he potadavky na produktivitu a ptesnost
vyroby v kovoprilmyslu nesou a sebou potadavky na hutni
vyrobky i po strance rozmerove. Spottebitel ma na pt.
poladavek, aby f pti zvyeene rychlosti automatil nevzni-
kaly potite ptf podav&nf tydi. Z Who vyplyvajf urditb pod-
minky pro kruhovost priltezu tyde a pro ptimost tyde. Mo-
hou byt kladeny i potadavky dales, rilznici se podle po-
utitf ptfslutneho polotovaru jak pti zpracovanf (riiznost
199
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
NormalisaLni hlidka. Roe. VIII., Ms. 4.
strojil a nastrojd) v kovoprdmyslu, tak i pro konecny (ho-
tovy) vyrobek kovoprdmyslu. I v tomto ptfpade je, at na
vzacne vyjimkW ztejme, le neni moine provadet norma-
lisaci jakosti rozmera podle v?ech druhi dal?iho zpraco-
vani a ;aznych druhi souCastf, ve ktere se hutni polo-
tovary pfemefiuj1. Proto je Uelne rozdelit si problem ja-
kosti rozmera do ttf skupin:
I ... uchylky jmenovitych rozmera tvoticich charakte-
risticke rozmery hutniho vyrobku (primer, delka),
II ... uchylky geometrickeho tvaru -
(tichylky makrogeometricke) ovalita pratezu,
vilcovitost, ro-
vinnost, sou-
osost, rovnobLz-
nost.
III ... povrch - drsnost (uchylky mikrogeometricke).
Ke skupiny I. Prakticky je?te dnes ptevladajf tidaje
uchylek pouze pro jmenovite rozmery. Na pt. u tyCi kru-
hoveho pratezu se udavaji pouze uchylky (mezni uchylky)
primeru prdteztz. Jmenovitym rozmerem je pouze pri-
mer. Objednavi-li se tyC urCite delky (na pt. 4500 mm),
maze byt delka dodina s raznymi tichylkami, na ptiklad
+ 10 mm; + 50 mm atp. 17chylky pro prdtez
- 0 mm; - 0 mm (v na?em
ptfkladu tedy pro primer) se jii vzily pro jednoduche
Wary pratezu kruh, Ctverec, obdelnik a p. Pro slozi-
tej?f tvary pratezu se Oak uchylky jmenovitych rozmera
- v techto ptipadech mizeme fici ?jmenoviteho tvaru" -
dosud u nis nepoutivajf. Maze se zdat, fie toho neni za-
pottebf, protoze dosud se uchylky tohoto druhu nestano-
vovaly - a piece se konstruovalo a vyrabLlo. Uvaime
Oak jen tento ptfpad: sklon ptfrub profili I je v norme
pfedepsan jmenovitou hodnotou 14 %, sklon ptfrub profili
U je dun jmenovitou hodnotou 8 %. Pokud by tento sklon
byl pouze z davoda technologiCnosti vyroby, nezilezelo by
na ptesnosti jeho dodrienf. Ptfruby jsou Oak vrtany, pro-
chazi jimi easto ?rouby, pod ktere se davajf podlozky ma-
jfci rovnei pottebny tikos. I tyto podloiky jsou normaliso-
viny, tidaj dkosu je Oak take proveden jen hodnotou
jmenovitou. Pti rozdflu skuteene provedenych tikosa ne-
dosedne matice celou svou dosedacl plochou, Iroub se
musi zktivit, tim vznikaji dodateCna namahanf a je nutne
nejen ?rouby, ale i profily same silneji dimensovat, aby
nedo?lo v provozu k neptijemnym nasledkdm. Materiaiem
se tedy plytva a je to nasledek nedostaCujiciho urCenf ur-
Citych rozmerd.
Normalisace rozmera v?ech hutnfch vyrobkd musi byt
provadena tak, aby byly ureovany, stanovovany (v nor-
me) uchylky v?ech jmenovitych rozmLru funkCnich. Roz-
mer funkenf je ten, ktery je rozhodujici pro dobrou a
trvalou funkci hotoveho vyrobku at ph jeho pouiivani
nebo dal?im zpracovani.
RozmLry funkenf u vyrobki hutniho primyslu spadaji
nejen do skupiny I, ale i do II a III, jak dale uvedeme.
Ke skupiny II. Vchylky geometrickeho tvaru se dnes
udavaji jen vyjimebne na zvla?tni ptanf odberatele hut-
nfch vyrobkd. Vyznam dchylek geometrickeho tvaru je
veliky. Mnoho potfif ve vyrobe v kovoprdmyslu by mohlo
byt odstraneno, mnoha sporam by se dalo ptedejit stano-
venfrn uchylek geometrickeho tvaru. Pro rizne druhy
polotovarui (hutnfch vyrobki) jsou ov?em uchylky geome-
trickeho tvaru rizne. Prozatim lze tici, le je v nejblii?f
budoucnosti tteba techto ustanovenf:
tyCe 0 - nekruhovost pratezu, uchylky valcovitosti,
ptimost ty6e
tyCe pravotihelnfkoveho pratezu - uchylky praveho tihlu,
zkroucenf pratezu po delce, ptimost tyte
tyee ?estihranne - diference vepsanych a opsanych krui-
nic, zkroucenf prafezd po delce, ptimost ty6e
trubky - nekruhovost pratezu pro vnejsi i vnittnf pri-
mer, ptimost tyCi
tihelniky - uchylky praveho tihlu,, zkrouceni pratezu po
delce, ptimost tytf
pritez I a U - totes jako uhelnfky
plechy - rovnobeinost ploch, rovinnost ploch, vlnitost
plechu
pesky - prohnutf po ?ftce.
Kaida biselna hodnota meznich uchylek musi byt urCo-
vana jak s hlediska vyroby polotovaru, tak i s hledisek
200
vyroby spottebitele. U vyrobce mA'na mezni uchylky vliv
zaffzenf i pracujfcf u stroje. Jeito jednotlive zatizeni pra-
cujf s raznou ptesnosti, je nutne najit vhodny kompromis
mezi zatizenim nejptesnej?im a nejmene presnym, Ne-
ni-li moznd kompromis najit, musi se jednotlive stupne
ptesnosti v norme zvla?t oznatovat tak, aby je bylo mozne
zvla?t objednavat i skladovat. Pottebne t daje se uvadeji
v normach rozmerovych.
Sladenf poiadavka spottebitele s moinostmi vyrobce
si vyfiada dosti dlouhe doby, ptinese v?ak vyjasneni raz-
nych vyrobnfch problemii na obou stranach. Stanovovanf
uchylek geometrickeho tvaru se musf provest za utasti
zamLstnanca pracujfcfch v ptiprava vyroby, kteti jsou
podrobne obeznameni s potitemi zpdsobovanymi nedo-
state6nym urCenim jakosti rozmera.
Ke skupiny III. V kovoprdmyslu se jit v mnoha zemich
ptikrofflo k normalisaci drsnosti povrchu obrobenych po-
vrchu. Take v CSR je jig vydana norma jakosti povrchu,
plati vsak v prvni tads pro povrchy vznikle obrab6nim.
Proto je k norme (CSN 014450) ptipojena tabulka ptehled-
ne ukazujfcim, jakym zpasobdm obrabeni jsou jednotlive
stupne drsnosti ptitazeny. Drsnost vyrabenych povrchd
je moino mefit objektivne elektrickymi ptfstroji, nebo
povrchy porovnivat se vzorky vyrobenymi tymi zpaso-
bem, t. j. tymi druhem opracovani jako je povrch, jehot
drsnost se mi zjistit. I pro stupfiovinf drsnosti povrchu
byla zvolena tada geometricka, protoze umoifiuje i ph
pouifvinf vzorka pracovat se stejnou procentni neptes-
nosti.
Pro vyrobky hutnicke se dosud zadna drsnost povrchu
nestanovuje. To je v praxi zavadne zejmena u materials
taienych. Pro dal?f pouzitf hutnickeho vyrobku je v?ak
drsnost povrchu dulezita a bude tfeba v normach pro
jednotlive druhy vyrobkd drsnost urtovat. V zasade
nutno rozli?ovat tidaje drsnosti pro dva zakladnf druhy
zpracovani:
a) valcovanf za tepla - pro netelezne kovy pffp. i liso-
vanf.
b) tazenf a valcovanf za studena pro v?echny druhy
materialu.
Povrch vznikajicf valcovanim za tepla je vzdy znae-
ne drsny a na jeho stryktaru- maji vliv ?upinky a p.
Pokud budou povrchy vznikle timto zpOsobem vyroby
mL eny etektrickymi ptfstroji, je moine pouzit stupnice
drsnosti stanovene ve vy?e zminene norme. Elektricke
pfistroje m6ff sttednf kvadratickou tichylku od vyrovna-
vaci ptimky profilu. Tato hodnota se da elektrickym ptf-
strojem velmi rychle zmbtit, cot byl jeden z davoda pro
jeji zavedeni. Tato elektricki hodnota - oznaeovana
hrms nebo h.k - ma v?ak k absolutni vyIce nerovnostf
povrchu, razny pomer podle zpisobu obrobenf povrchu
pfip. podle zpisobu, jfmi povrch vznikl. Proto' je tteba
ptedem zjistit na raznych zatizenich a v rilznych zavo-
dech nejen hodnoty h rms same, ale i absolutnf rezdil nej-
vy??ich a nejnii?ich mist povrchu (v ureitem? ptedem sta-
novenem rozsahu) a zjistit jejich pomar. Pro pfiklad uva-
dfine, ie u soustruzenych povrchd je pomer
Ild firms 3,5
u povrchd jemne opracovanych podle zpisobu obrabeni
(brou?enf, lapovanf, superfini?) 7 at 30.
Ze zji?tLneho pomeru hd se uref, jaka drsnost vyjadte-
na v hmr8 stabi spotf ebitelam, aby byla hub, dosazena ve
vyhovujfcfch mezich.
. U povrchu vzniklych tazenfm nebo valcovanim za stu-
dena je tfeba pomer hd zjigtovat nezavisle na povr?fch
vzniklych za tepla. Stupefi drsnosti bude take jiny. Pro
pouzitf polotovaru, at valcovanych nebo tazenych, je uree-
ni drsnosti tfeba z techto divodi:
1. uziti tazene oceli jako hfideli a p.,
2. tiprava povrchu pokovenfm, lakovanfm, fosfatisaci
a p. (ty6e, plechy i j.).
3. moinost sledovini vyrobniho procesu v huti - ze-
jmena u materials taienych a za studena valcovanych,
4. usnadnLnf spravne vyroby nistroji - tazitek, valcd
a p. Jak vidno je stanoveni drsnosti povrchu hutnfch vy-
robkd nejen v zajmu odberatele hutnich vyrobki, ale
I vyrabejici huti same.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Vlastnosti nemL,"itelnsl.
4. Zachycenf t. J. slovni oznaLeni a Liselne urLeni vlast-
nosti metitelnych je relativnL snadne. Zji?tovfini jich
milfe sice byt nekdy i znaLne ndkladne, ale v zfisadfi ne-
musi byt potiti technickeho rfizu. Material, a to I suro-
viny, ma v?ak Lasto urtite vlastnosti dane jeho vyrobou,
u surovin I nalezi?tem, kter6 maji vliv na jeho dal?f
zpracovini. Tyto vlastnosti se nedajf vyjadtit Lfselne
v ffidnych z metitelnych vlastnosti. Je ov?em samozfej-
me, le pro tyto ilvahy je vfdy rozhodujicf urbity Lasovy
okamfik, ptip. urCite Lasove rozpyti. To, co neni mono
zachytit dnes, bude mono zachytit za rok, dva Li vice let.
Na nemyfitelne vlastnosti me vliv urCity pracovnf po-
stup, vychozf suroviny, jejich Listota, staff a p. Vlivy
tychto Linitelil je mono v normy vysledne jakosti urCit
nepfimo ildajem vyrobce. Viz na pf. normu CSN 1512-1948,
str. 5, kde byl uCinyn jen prvni nepatrny krok k urCenf
tech vlastnostf, jejichf neznalost vedla a vede v kovo-
prilmyslu ke znaCnemu procentu zmetkil. V normy CSN
Zprdvy Ze ~avodu.
K besedy o rychlotavbach v Qstrave.
Hutnickfi sekce Ceskoslovenske spoleCnosti pro Cifeni
politickych a vydeckych znalosti v Ostrave zamefuje svou
Linnost spravnym stsyrem - na nejaktualnCj?f otazky
vyroby. Dne 8. dubna 1953 uspotadala besedu o rychlo-
tavbfich, na nit promluvil Ing. Jaroslav Trapl na thema
,,Nove poznatky o rychlotavbdch". Cerpaje z nejnovej-
?ich sovytskych knih,') podal v ni pfedna?ejicf souhrn so-
vytskych zku?enostl s rychlotavbami. S nimi chceme se-
znfimit na?e technicko-infenyrske pracovniky a proto
otiskujeme podstatnou east pfednalky, kterfi byla vet?inou
doslovnym ptekladem knihy laureata Stalinovy ceny Mi-
chajla Privaloval). Oyekavame take, le nam intenyti,
technici a taviCi naps?f, jakych vysledkil dosahuji oni vL*
svych ocelarnfich a jake problemy musi ptekonavat pti
zavadynf rychlotaveb.
Pro lep?i ptehlednost milfeme pfedna?ku Ing. J. Trapla
rozdylit na dye Usti:
1. Zku?enosti vedouciho smLny martinske oceldrny Stali-
nova kuznLckt ho hutniho ltombindtu Michajla Privalova
s rychiotavbami.
Michajl Privalov usiloval o to, aby temyf ilplny vy-
louLil zmetky zavinyne p11 tavenf v peel a dospyl k temto
dilletitym zav8r6m.
Dobrou ocel lze vyrobit jen v dobre peci. Jestlite pilda
nenf bezvadna, klenba je olehnuta a mlifovi regenerfi-
toril zaneseno, pak to bezpochyby zhor?uje jakost ocelf.
Hluboce chybne je mindnf tech tavi6d, ktetf si myslf,
to pro odstranynf zmetkil staff obratit pozornost jen na
posledni periodu tavby, rafinovani a odkysliCovanf. Jy
naopak nutne pffsny a s naprostou ptesnosti sledovat te-
pelny a technologicky refim ve vlech stadifch taveni
oceli.
V?echny tavby nutno odpichovat podle grafikonu nebo
tak, to se odpichnou dfive. Pfi tom se musf rychlostnf
tavby pfedem planovat a ne, aby ptichazely nahodne.
TaviCi muss mit podminky pro to, aby mohli tavit den
ode dne vice oceli bezvadne jakosti. Proto se musf mistr
zabyvat nejen technologif, ale zarovefi organisaci vyroby,
1) Michajl; Privalov: Bol?e stall otloCnogo kaCestva.
Moskva 1952.
2) I. P. Bardin: 35 let sovStskoj mCtalurgiji. Izvystija
AN SSSR OTN, L. 11, r. 1952.
3) Trubin-Ojks: Metalurgija stall. Mytalurgizdat,
Moskva, 1951.
4) Panfilov: Skorostnyje mytody stalevarenija, Moskva,
1951.
1512 jsou urCeny znadky pro jednotlive vyrobce oceli,
ktere se vyrazi dl vylisuji na hutni vyrobek. PH tom se
ptedpoklfidfi, he pracovnf postupy jednotlivych huti pH
vyrobe ocelf jsou odlilne a u kafde hutL vfdy tytef. Tomu
v?ak tak byt nemusf a take v praxi nenf. Na vyrobnt po-
stupy ma vliv tada Linitelil, ktetf dosud nejsou sledovani
systematicky, Lasto nejsou sledovani vilbec.
Je proto nutno zavest v hutich podnikove normy vy-
robn1ch postupd, kter6 ptedepi?i ' detailne jak cely pra-
covnf postup, tak i jakost surovin k vyroby poufitfch.
PH zmyny kterehokoli Linitele se vypracuje novfi norma
postupu. Zaroveii se vypracujf normy jakosti surovin.
Tyto podnikove, t. J. Lissy interni normy pracovnich po-
stupil vytvoti zaklad pro podnikove normy polotovaril
hutnich v$+robkd (brans, pfedvalkil, sochoril, pfo?tin atd.),
kter6 se budou pouffvat mezi zavody hutniho sektoru.
Tyto normy budou obsahovat vlastnosti mytitelne, kter6
se v?ak projevf jako jakostnf znaky nemyfitelne Li ne-
urLitelne v norm6 konebneho huthiho vyrobku.,
vCas zabezpeCit vsazkove materialy a pottebne ndstroje,
zajistit, aby price u pece byla neru?enfi, pravidelnfi a
rytmicka. Mistr musi byt zaroven pedagogem a vychova-
telem, vest kolektiv k hlub?imu a dokonalej?fmu ovlk-
danf techniky.
Technicko-infenyrHi pracovnfci maji jeHty mnohem
?ir?i fikoly. Musf znfit podrobny technologic, orgdhisaci a
chod sveho provozu a studovat nejnovyj?f.poznatky. U so-
cialistickeho technika nebo infenyra nestaaf jen pouhe
plnynf povinnostf, od nyho se vyfaduje nad?eni a ini-
ciativa.
Soudruh Privalov potom lob?irnyji rozebfrfi prilbyh
rychlotaveb a pf?e, to u nich, v kuznyckem kombin$ty,
jit pH oprave pecf pamatuji na to, aby pec ph zahfijeni
vyroby byla v bezvadnem stavu. .Pracovnici technicke
kontroly bedlivy sledujf, aby nedo?lo k jedine sebemen?i
odchylce od vykresu a k jedinemu, tfeba nepatrneinu po=
ru?enf technologie opjavy pece.
Dal?iho noveho poznatku dossihli pracovnfci kuznyc-
kAho kombinatu ph vyhtfvanf pace po skonCene oprave.
Soudruh Privalov o tom pf?e, to v uCebnicfch a v odbor-
ne literatute je uvadyno, he zkrficenf doby vyhtivfinf
pece, kter6 trvalo 3 dny, vede nevyhnutelny ke snffeni
tivotnosti pece. U nas, pf?e Privalov, byl vypracovfin a
poutit grafikon, ktery poCital s vlastnostmi stbitskych
kfemencd - zejmena s jejich' jemnozrnnostf. V ddsledku
toho bylo ugetfeno mnoho Lasu ph vyhfivfini pece, anif
by to bylo na ilkor fivotnosti pece.
Na zaCfitku kampany je nebezpeCi spfilenf klenby, pro-
tole zdivo je?ty nenf ptekrystalisovano. Tavidi jsou
zvla?te ostrafitf a u prvnfch 15 at 20' taveb nepracujf
s meznf teplotou. Spfilenf klenby byvfi zpilsobovano proto,
to nyktetf taviCi si nezachycujf jednotlive operace na gre-
fikon a pak se snaff ztraceny Las dohonit zesflenym ptf-
vodem paliva do pece.
Velky v,yznam ptikladame oprave pece mezi tavbami.
Ocel je?ty teCe do pane, ale taviCi s pomocniky jifopra-
vujf ty Usti pece, kter6 jsou nad hladinou vytekajici
oceli. Cim je zdivo teplej?f, tim lEpe se ptivafuje dolomit.
Ke konci odpichu je jif zadnf styna, pisipadny i pfedni,
opravena.
NLktere technologieke poznatky M. Privalova.
V pfiruCkfich byvfi uvadyno,le po odpichu tavby nutno
prohlednout pildu, uzavfit vypust a potom teprve zaCft,
se sfizenfm. Tak jsme to dylali ixadu let. Je v tom ten
nedostatek, he byhem teto doby je pAda ilplny. holfi a
plamen ji okysliCuje a zmykCuje. Ztrficf se 10-al 15 minut,
snifuje se teplota v pecf, protofe se zmen?uje ptfvod pa-
'liva. Poufili jsme proto novou metbodu sazenf. Po od-
201
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
pichu rychle projilednenne pildu, anii bychom zmen?ovali
pfivod paliva. Je-li pilda sprdvnd a neporu?end, zvolna
sazime 8'at 10 korytek telezne rudy a teprve potom zavi-
rdme vypusf. BLhem teto doby se prva vrstva rudy jii
ohteje. ZmLnili jsme take pofadi slzenf. Sazime rudu a
vapenec stffdavymi pferu?ovanymi vrstvami, ph Lemi
kaadou vrstvu prohfivAme 5 at 7 minut. Kdyi ruda a vd-
penec jsou dostateLnL prohfdty, Wind se sdzet ocelovy
odpad dvLma sizefkami. Surove telezo nalevime tehdy,
kdyt teplota vsdzky neni pod teplotou do pece naleva-
neho suroveho teleza (t. j. prilmLrnL 1350?). Pfehfdtf
vsdzky tet ?kodf, protoie po nalitf suroveho ieleza he
tLtko zabezpeLit stahovdni' prvnf strusky a vilbec se
zdrtuje zkujiiovdnf. PH pfehfdti 1dznd vznikd take pL-
niva struska, k~erd prudce snituje ph sve vysoke teplotL
teplotu oceli, protote brdni tomu, aby roztaveni ocel
pfijfmala teplo.
Velky vyznam klade soudruh Privalov na sprdvne a
pravidelne vedeni strusky. Prvni strusku doporuCuje sta-
hovat za 20 at 25 minut po nalevani suroveho ieleza. Ta-
kove Lasove rozmezf je nutne, aby se okysliLilo co motnA
nejvLt?f mnotstvf fosforu a aby slouteniny fosforu pie?ly
do strusky. Na rozdfl od praxe na?ich ocelaren provldi
se v kuznLcken! hutnim kombinatL stahovdni strusky dve-
ma zvld?tnimi struskovymi vypustLmi, a to soufasnL do
dvou struskovych kolib. Dodateend pak pies prdh stfed-
nich pracovnich dvifek zpfedu. Tento system zvLtsuje
volny objem pracovniho prostoru pece, urychluje tavici
procesy, zmen?uje moinost ?kodlivych pffmLsi a znaCnL
omezuje nebezpeCf zpLtne redukce fosforu.
Dale s. Privalov zdilrazfiuje, to lizef nemd byt ochla-
zovdna pfiddnfm telezne rudy po dobu rudneho varu.
Nutno pfidavat rudu v pomirnL nevelkych mnoistvich
po jednom L'i dvou korytkach. V.pffpadL nutnosti Ize za
10 at 15 minut po skoneenf prfddvdni rudy pfidat je?tL
jednu Last rudy.
DffvLj?f praxe po odfosfofenf byla, ie za 10 at 15 mi-
nut po pfidanf rudy se zastavil plyn 1 vzduch a potom
se stahla pLnivd struska. Methoda s. Privalova je tato:
Po stahovdni strusky bohate na fosfor, zaCfni tvofenf
nove strusky. Pro vytvofeni nove strusky se ph tavby
uklidnLne oceli sdzi do pece smes, sestavajicf z bauxitu
(pall procenta kovove vslzky) a vdpna (pill druheho pro-
centa kovove vsazky) a pfipilenkho formovaciho pfsku
(pill procenta kovove vsdzky). Praxe ukdzala, to vsazeni
3 at 4 korytek takove smLsi zabezpeCuje dostateCnou te-
kutost strusky s minimdlnim mnolstvim kysliCniku telez-
nateho.
Pro neuklidnLne oceli se dell struska o zasaditosti
3,2 at 3,5, pro uklidn~ne oceli (jakostnf i legovane) 2,7
at 3. NeuklidnLna ocel vyiaduje zvy?enou zlsaditost
strusky; u uklidnLnych ocelf je poiadovana men?f zisa-
ditost.
Na pomoc mistrilm vypracovali kuznLLti inienyfi
zvldgtnf instrukce o ffzenf strusky a struskove stupnice
pro zdsaditost strusky. Stav a chemicke slo2eni strusky
nutno sledovat at do konce tavby.
Je samozfejme, to .dokonCenf tavbv mi take velky
vliv na koneCnou jakost oceli. BLhem eisteho varu nesmi
byt pffdivana tddnd pffsada.
Velkou ulohu ph provddLnf rychlotaveb hraje nej-
raciondlnLj?i zpilsob vytdpLnf u pecf Martinovych. V kuz-
nLckem kombindtL mLla velkou illohu pfi dosaieni pravi-
delneho vytdpLnf automatisace ffzenf topenf a pfevod
vyrobnfch jednotek na topeni plynovou smLsi, sklddajicf
se z tLchto plynil: koksoveho, vysokopecniho a generdto
roveho. Takove palivo diva svftici, klidny a stdly plamen,
pH kterem se struslta neplnf, rychleji se ohffvd lizeh a
menL se opotfebovivd klenba. Ph tom se udriuje stejno-
mLrnd prdce pece od poCltku kampanL pece at do konce
kampanL, aby trvinf taveb bylo po celou dobu mini-
mdlnf. DLje se to regulovdnfm vytdpLnf pece. PH prvnich
15 at 20 tavbdch v kampani (kdy jeHt klenba pece neni
pfekrystalisovand) pracuje se se sniienou teplotou, po-
tom s teplotou normllni a 'po 80 at 90 tavbdch (kdy je
pec ut ponLkud opotfebovand) se zvy?enou teplotou.
Tepelne i Cinky plynove smLsi se mLni podle udobf tav-
by. V kuzn8ckem kombindtL reguluji pomer vysokopec-
niho a koksoveho plynu, ale mnoistvi generdtoroveho
202
plynu nechivaji nezmLnLne - 6000 m3/hod. BLhem opra-
vy pece reguluji pomer takto: 1000 m3/hod. koksoveho
plynu a 2000 m3/hod. vysokopecniho plynu; bLhem sA-
zeni 3800 m3/hod. koksoveho a 1500 m3/hod. vysokopec-
niho plynu.
Podle Privalova ml byt pro kaadou ocellrskou pec
vypracovina a rozpoCitlna teplota pece. Rovn62 nutno
dodrtovat pomer plynu a vzduchu. Kaidl odchylka od
optimAlni teploty naru?uje technologii tavby.
Dal?f pfinos kuznCckych hutnikil spoCivd v novych
methodAch odpichu tavby, ktere se provddfli tak, to se
tavby velkych peel S. M. odpichuji rozdvojenym ila-
bem do dvou pdnvi najednou. Podle nlvrhu mistra S.
Podgorneho bylo sestrojeno zvll?tnf mechanisovane zafi-
zeni, spolehlivL a rovnomLrnL rozdLlujfcf proud oceli.
Mimo to se urychluje litf oceli z pAnve tim, to se lije
dvLma nAlevkami najednou pomoci mezipdnvifty.
II. VLdecko-technicke hodnoceni rychlotaveb.
SovLt?ti lide kladou vtdy velky dilraz na pomoc vLdy
vyrobL. Veliky souCasny sovLtsky hutnik akademik I. P.
Bardin stoji v We kolektivu vedcil, ktery ye spoluprAci
s tavici moskevskeho zdvodu ,Srp a kladivo" vypracoval
nejdokonalej?i methody pouifvdni kyslfku ph taveni oceli
v p'ecfch S. M. V Llanku o sovetskem hutnictvf k 35. vy-
roL'i Velke ffjnove revoluce akademik I. P. Bardin pi'?e,
to mnohd stachanovska zku?enost mA sprdvny theoreticky
podklad.
V otizkdch theorie a metalurgie oceldfskych pochodil,
v otdzkdch theorie tepelneho ffzenf peel S. M., v otAzkdch
mechanisace a automatisace, ve vyzkumech lep?fch a
trvanlivLj?ich idruvzdornych materiAlil zaujfmd sovLtskd
vLda svLtove prvenstvi. Je na na?lch technickych a vyrob-
nfch kadrech, aby z poznatkil sovCtske vLdy co nejvfce
Cerpaly pro rozvoj udernickeho hnuti\pri rychlotavbdch
v na?ich ocelArndch.
SovLt?ti hutnici dokazuji, to dne?ni ?iroce zalotene
hnuti stachanovcil-rychlotaviCil v SovLtskem svazu neni
jen nad?end iniciativa jednotlivcil, ale cell vLdecky opod-
statnLnd pracovni soustava.
Jaky je vyznam rychlotavby? Tu je tfeba _si dat
otlzku, ktery zdvod dell pri srovnlni dvou zlvodil ve
,,skuteCnosti rychlotavby. Jeden zivod Old rychlotavby
za poloviCnf normou pfedepsanou dobu, av?ak jen jednou
za Las, a plan neplnf. Druhy zdvod provadf rychlotavby
v dobL o nLco mllo krat?f net je stanovend norma, av?ak
zdvod plnf plin, vykon v tunlch je pfekraCovln, rychlo-
taveb je mnoho do mLsice.
Tento druhy zdvod dell zajiste pro rozvoj udernickeho
hnutf rychlotavieil vice net zlvod prvnf. Uvedeny pff-
kiad je nlzorny, ale prvni pffpad milieme na pfiklad
vztahovat na ocellrnu NHKG v KunCicich a druhy na
tfinecke oceldrny, kde osazenstvo peel dosahuje stdlych,
dobrych vysledkit.
Casto se ?iff nesprlvne nlzory, le rychlotavby zhor?uji
jakost oceli. Lze ffci, to opak je pravda; prlvL rychlo-
tavby jsou to, ktere divaji lepsf jakost oceli. U rychlo-
taveb je prvl struska o nizke zlsaditosti, to znamenl, to
vysoky obsah Si02 sniiuje obsah plynil v oceli. U rychlo-
taveb se pouifvl vipence, ktery svym rozkladem zinten-
sivfiuje var oceli a tim odstraluje z oceli plyny. U rychlo-
taveb se poutivi pro odfosfofenf ruda, to znamena, to do
1lzn6 pfijde mend vipna, ktere zvysuje obsah plynil
v oceli. Casto se poutfvl dmvchlnf kyslfku, ktery tet
znaCnL v,periodL varu naponiihl zintensivnLnim varu oceli
k odstranLni nezldoucfch neCistot a jeho pouiivlni po
dobu varu a roztavovdnf pfispfvl k jakosti oceli.
Z toho vyplyvi jediny zavLr: Mm vet?f bude vLdecko-
technickl pomoc ocellrnim ph rychlotavbdch, tim se
vyrobf vice oceli, lep?i a levnLj?f, tfm vice se zvy?f pro-
duktivita price. A to must byt pro kaideho hutnika zi-
konem.
Potud pfednlska Ing. Jaroslava Trapla. K organisaci
a prilbLhu besedy v?ak mime nLkolik kritickych po-
znlmek.
O pofddlni besedy se dovLdLli yeas technicko-inie-
nyretf pracovnici, mistri a tavici v?ech sedmi ocellren
v Ostravskem kraji. Beseda se konala v zlvodnim ho-
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
telu VZKG ve Vitkovieich a pofitalo se se znad'nou. ni-
vtt6vou. Dlouho byl odklAdAn za('fitek pfedna&ky.a podet
poslucha* 1, ktefi se dostavilf, by se dal lehce spot'ftat.
Je tetke rozhodnout o pfidinfich male nfivttevy: bud
byla beseda tpatne zajfiitena, nebo o ni pracovnici huts
projevill naprosty nezfijem. Zfejme bude v obou bodech
mnoho pravdy.
V sedmi ocelArnfich Ostravskeho kraje se stala vydat-
nou pomocf pfi zajitfovfini plneni plfinu soutet o Sta-
lingradsky prapor. Na piiklad v bfeznu 6tyfi ocelfirny
ptekroeily plfinovane ukoly a take zbyvajfcf tii ocelfirny
pies potife a pifsunem oceloveho odpadu a l;uroveho te-
leza do vysokych peci se znaL'ne pfiblitily ke splnenf
plfinu. Nejlepti taviei ostravskych huti provedlf v bfeznu
stovky rychlostnfch taveb, ale nepfitli na besedu, aby se
dovCdeli o sovetskych zkutenostech a aby povedeli o sve
praxi. Co to znamenfi. Delfime u nfis rychlotavby, ale
zkutenosti nejleplfch tavi6d nejs3u zevieobecciovdny.
ZarAtejfcf le i skute6nost, to ti intenyfi a d8lnici, kteif
Literdrni hlidkd
N. S. Burmistrov: DopravnfkovA saiizent linek pro
plynulou vtrobu.
Vydalo Prilmyslove vydavatelstvf ve sbirce Knitnice
kovoprdmyslu, sv. 12, vyd. I., r. 1951. Formfit A4, str. 169,
vdz. KCs 260.-.
Pojednfinf, zamefene k mechanisaci vniti?ni dopravy,
hlavne v plynule vyrobe, seznamuje L'tenfife se sovetskymi
konstrukcemi zafizeni dopravy v dilnAch i mezi dilnami.
MA jednak Cfist textovou, s charakteristikou, uri enim
vhodne oblasti poufiti s nejnutnejtim strUnym popisem
zatizenf a hlavnfmi udaji u normalisovanych a typiso-
vanych souC' stf - jednak 8fist tabulkovou, kde instruk-
tivnimi schematickymi f konstruWnimi obrfizky jsou
znfizorneny jednotlive typy dopravnich zafizeni, s fadou
konstruki'.nich detaild. Kniha vyCerpAvfi vtechny hlavnf
typy dopravnfkil poutfvanych v SSSR, a deli se na t6chto
devet dila: pfisov? dopravniky, Nfinkove dopravniky,
okrutnf dopravniky, kolkbkove dopravniky, slevfirenske
dopravniky, montfitni dopravniky, nepohfinene vAle6kove
trati, vozikove dopravniky a zfivesne trati (visute drid-
ky). Vypofty jsou v textu uvedeny jen pro urLenf dopra-
vovaneho mnoistvf. Pevnostni, konstrukLni a pohybove
vypodty probirAny nejsou.
Kniha je pfelogena Ing. J. Klepetkem z ruskeho ori-
ginfilu. Je urCena pro pracovnfky v,zfivodnf doprave,
kterym jak po konstrukLnf a organisainf strfince, tak
i v domytleni technologickych pochodil bude dobrou
pomfickou. Do.
S. Bogoelovsklj - S. V. gerduk: Vysokofrekven6ni
kapil*irni napAjenf.
Vydalo Prdmyslove vydavatelstvf ve sbirce NovA tech-
nika, sv.. 6, vyd. I., r. 1951. Format A5, str. 94, bros.
KCs 44.-.
Kniha je rozdelena no dye Usti. V prve probiraji autofi
theoretickou Cfist vysokofrekvenCnfho ohfevu, kapilarity
a difuse kovd ph sp'Ajenf a koneCne velmi ddletitou
otAzku korose pAjenych toil. V druhe, prakticke Cast!,
vtfmaji si methodiky a technologie pfijenf vysokofrek
vent'nfm ohtevem, zafizenf pro pAjenf spolu s fadou pif-
kladil, dale struktury a pevnosti spoja, pfijenych vysoko-
frekvenCnfm proudem, a koneCne hospodAfskych otAzek.
a moinosti pouHitf.
Kniha je pfelotena Ing. St. Kohoutkem z ruskeho 'ori-
ginAlu r. 1949. PodAvA velmi pelfnou formou zAklady kapi-
lArniho pAjenf vysokofrekvenCnim proudem, jak po
strAnce theoreticke, tak i prakticke, a je velmi dobrou
struftou informaftf pomilckou v tomto oboru. Do.
A. S. Azarov: Automatisace obrfbeni na soustruzich.
Vydalo Prilmyslove vydavatelstvf ve sbirce Knitnice
kovoprilmyslu, sv. 51, r. 1951. Format A5, 112 stran.
69 obrAzkA, 3 tabulky. Cena kart. Kos 40.-.
ptitli na besedu, nebyli vdbec pfipraveni. A tak i zde
dotlo k tdmu trapnemu okamliku, na mnohych achilzfch
a aktivech tak basto se opakujicimu, to nikdo nemel pH-
praveny diskusni pifspevek. A piece to bylo tolik moA-
nosti povedet o zkutenostech s rychlotavbami. Diskusni
pffspevky, pokud jake byly, byly povrchnf, nahodile
a nepifnesly nic noveho.,
Piftte bude tfeba pofadAni podobnych besed mnohem
lepe pfipravit. A pfitomnf zamLstnanci Bohuminskych
AelezAren a Nove hut6 Klementa Gottwalda v KunCicich
sami navrhli nejlepti zpilsob pofMdAnf takovych besed,
kdyl potfidali po pfednAtce Ing. Jaroslava Trapla, aby
pfi4el do jejich zAvodil a svou ptednAtku tam pfednesl.
,,Budeme pfemytlet ihned o motnostech zavest zkutenosti
sovetskych taviCA v natf, ocelArnA," fikali zamestnanci
obou ocelfiren. V torn je piece hlavnf vyznam pofAdAnf
bsed o rfiznych vyrobnich a technickych problemech:
a y se theoreticke poznatky pfenesly do vyrobniho pro-
cesu na pracovittich. Vladislav David.
Autor ukazuje moinosti mechanisace pfi vyrobC stroj-
nich dilcd na soustruhu a jejf vlivy na jakost vyrobkd,
hlavne pfesnost povrehd a rozmeril. Kniha je rozdelena
v zAsade ve dye Usti. V prvrd probfrA autor ilstroji
k automatisaci jednotlivych ukond, upinAni pfedmetA, fi-
zeni delek a prdmerd narAAkami, spinaCi a zaHzenini pro
automaticky pffsuv, odsuv i posuv. Dale si vlfmA kopiro-
vacich zafizenf pro obrAbenf tvarovych dilcil, a to mecha- -
nickych, hydraulickych i elektrickych at po sdruAenA
zafizeni pro kopirovAnf z vykre:iu pomocf fotobufiky,
V druhe Asti popisuje svou ' zkutebnf methodu, zafi-
zenf a vysledky.mLfenf pfi vyzkumu dosaAeni ptesnych
rozmero delkovych a pfesnyeh polomerd za pouliti rilz-
nych mefidel a pomilcek. Je tkoda, to sve zfivery pfesneji
nespecifikuje a vzfijemne nesrovnAvA. Pfesto se $ro nate
pomery, kde pH zavAdenf prfice na vice strojich se bu-
deme muset vic zamefit na automatisaci, je kniha velmi
cennou pomilckou.
Kniha je dobfe pfeloAena B. Johanem z ruskeho orf-
ginfilu z r. 1948. Je urCena pro provozni techniky i pro
studium. DA mnoho nAmetu k inodernisaci nateho stroj-
niho parku a ukazuje zArovefi cestu k daltim bAdAnfm
o zpilsobech hospodfirneho a pfe:sneho obrfibeni. Do.
N. V. MedvCdskij - I. J. RjabCenko: Rozpis plAnu na dny
a smeny.
Vydalo Prdmyslove vydavatelstvf ve sbirce ''Knitnice
kovoprilmyslu, sv. 48, r. 1951. FormAt A5, str. 105, bro-
tovAno Kos 38.-.
Autor se v knize zabyvA plA iovAnim kusove a malo-
seriove vyroby. Stanovi podminky pro plAnovAnf, uraeni
vyrobnfch Gkolil a technickych podkladil. Ukazuje no
system 8islovAni vykresd a kusovnikil s hlediska stroj-
nfch celkd a podle montAtnfch skupin. Stanovi nutne or-
ganisaCnf podminky a pomAcky pro rozpis ilkolil na dny
a smeny v jednotlivych dilnfich a pro sledovAnf a koor-
dinovinf prAce. Jako pomilcku pro kontrolu vyrobnfho
pochodu popisuje t. zv. ukolove Ctverce a jejich pouAitf.
VtimA si i rilznych forem operativnf kontroly a illohy
dispeCeril.
Kniha je pfelotena Ing. J. HubAlkem a Ing. I. Bernar-
dem z ruskeho originalu r. 1949. Je shrnutim zkutenostf
z vyrobnfch a montAtnfch oddelenf starokramatorskeho
zAvodu Ordlonikidze s rozpisern ukolil na dny a smeny.
Je urCena pro informaci planovaCA a dispeCera v kusove
a maloserfove vyrobC. Do.
V. F. Volf: Oborudovanije dlja rozd4lki loma. (Zaitzent
pro dpravu ocelAfskeho odpadu.)
Vydalo Metallurgizdat r. 1950, str. 248, obr. 104, tab. 24,
pfil. 3:
Stale stoupajici vyroba oceli vytaduje zrychleni a me-
203
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Hutnicke ?listy. Literarni hlidka.
chanisaci upravy' ocelafskeho odpadu. Primitivnl tetka
price delnikd pfi uprave ocelafskeho odpadu jednodu-
chymi zafizenimi nahrazuje se mechanisovanou upravou
za poulitf jefabovych beranidel, mohutnych paketovacIch
lise, specialnich nefek, mlyne na hobliny, fezanf plame-
nem atd.
Dosud je?te nebyla vydana fadna kniha, ktera by sou-
borne podala popis konstrukci, vypoCet zatizeni pro iipra-
.,vu ocelafskeho odpadu a popis vsech zpesobe jeho upravy.
tikolem knihy je dat technickym kadrem hutnich za-
vode znalosti, potfebne pro UCelny provoz, obsluhu a
konstruovani zaffzeni pro upravu ocelafskeho odpadu.
V evodu knihy se popisuje narodohospodafsky vyznam
ocelafskeho odpadu, jeho klasifikace a zp$soby upravy.
Zvla3tnf oddily knihy podrobne probiraji jednotlive zpe.
soby upravy ocelafskeho odpadu, jako: fezanf plamenem,
epravu ocelafskeho odpadu rozbfjenim tfaskavinami, 1le-
ranidlem, nefkami a lisy, paketovani ocelafskeho odpadu,
drceni a briketovani hoblin. V kaidem oddflu jsou popsa-
ny nejnovej?i specialnf stroje, jejich vypoCet, technolo-
nicky postup, zpesoby zvy3#nf vykone stroje a bezpeC-
nostnf pfedpisy pro katdy drub upravy.
V posledni kapitole je uvedeno projektovani stanice pro
upravu ocelafskeho odpadu v hutnich zavodech.
V pfiloze je uvedena klasifikace a nomenklatura ocelaf-
skeho a telezneho odpadu, charakteristika ,aligatorovych
nefek" a jejich podrobny vypoCet v,6etne kinetickeho
schematu nefek, diagrame sil a momente psi .fezanf podle
uhlu pootoCeni nefek, zmeny sil v ojnici, obvodove sily
na Cepu, zmeny pffkonu atd. Z.
L. M. Soskin: PlLnovgni vyvojove vyroby.
Vydalo Premyslove .vydavatelstvf, Praha (1951), ve sbhr-
ce Il:nifnice podnikove organisace a planovanf, svazek 18,
180 stran, 6 obrazke, 44 tabulek-schemat.
Naeim planovatelem, konstrukterem a technologem se
dostava pfeklad dobre sovetske knihy jednajfci o pro-
blemech`planovani pfipravy novych vyrob ve strojfren-
stvi. Novymi vyrobami a vyrobky Fe v sovetskem stroji-
renstvi myslf vyrobky, ktere dosud nebyly v zavode vyra-
beny. Autos v peti kapitolach podrobne probiril pracespo-
jene s planovanim konstrukce, technologicke pfipravy
materialu a nafadf. Zvle?f fe?f vyrobu prototype.
Autor podtrhuje delefitost dobre urychlene pfipravy
pro dal?i upeviiovani socialismu. Proto uvedene zasady
mohou byt dobrou pomeckou psi na?i vystavbe a pfi roz-
?ifovanf na?ich vyrobnfch programe. Dal?fm kladem je,
to autor dovede na pffkladech zderaznit kaldy, pro nas
zdanlive i bezvyznamny usek a stale podtrhuje uzkou
spolupraci konstruktera a technologa. Zv1a?tnim pfinosem
knihy je I jeji stavba a systematika. Methodicky vysvet-
luje v?echny i di16i problemy v oblasti pfipravy novych
vyrob, ktere se u nas podle sovetskeho vzoru zaaina te-
prve rozvijet.
Celou otazku planovanf prfpravy novych vyrob uvadf
kapitolou, v nic detailne Clenf utvary pfipravy vyroby a
jejich pracovnf oblasti. Vyklad dokleda schematy a tabul-
kami. Pro zaji?tenf dobreho planovanf rozvadf v dalsi ka-
pitole zpesoby stanoveni objemu pfipravnych praci a vy-
svitluje .jednotlive methody. Je to methcda pfevodnich
koeficiente, bodovaci zpesob, system hrubych normative
pro skupiny slofitosti a pro konstrukCne-technologicke
tfidy. Zarovef udava podminky pro jejich pouiiti. Jako
socialisticky technik a -hospodaf si v?ima tai naklade na
pfipravu, ktere planuje. K tomu slouff list vyvojoveho
ukoou a roCni plan vyvojovych praci. Ve lhetovem plano--
vans ukazuje cely zpesob dobreho zaplanovani pfipravy
vyroby novych vyroby . Zaverem druhe kapitoly popisuje
zpesob, jak Ize planovat Cinnost utvare pripravy vyroby
formou useCkovych diagrame, osobnfmiplany a pfehledy
fitvare.
Autor dale vyzdvihuje deletitost a nutnost evidence
a popisuje jednotlive druhy evidenci, ktere mush vest
etvary pfipravy novych vyrob.
Poslednf dye kapitoly venuje autor otazkam prototype.
rteN lhetove zapianovanf jednotlivych praci, evidenci a
kontrolu pracf. Autor chape obtifnost pfipravy proto-
typove'vyroby, a proto rozvadf methodiku planovanf ve
v?ech pracovnfch fazfch pfi pilprave vyroby prototype.
204
ROC. VIII., Cis. 4.
Pozoruhodne je, to autor pfi planovanf lhet, zadavanf a
odvedenii pouHiva Cetnych matematickych vzorce.
Kniha velmi nazorne pouliva Cetnych tabulek at sche-
mat. Grafick$ Ciprava je dobre. Je vybavena struCnym rej-
stfhkem, chybf v?ak uvedeni doplfikove literatury. Kniha
mete byt tee dobrym studijnfm doplfikem pro studenty
na?ich vysokych ?kol. Dr. K.
D. A. Tobias: Normativy pro planovanf pfipravy novb
vyroby.
Pfeklad ze sovetske literatury vydany Premyslovym
vydavatelstvim je vyfiatkem z referate, prednesenych na
Vgesvazove konferenci pro vnitropodnikove planovanf ve
strojIrenstvj. Na?im technikem,, technologiim a planova-
telem se dostava drobna, av?ak zhu?tenym obsahem bo-
hata knilka. VytyCuje si ikol obeznamit Ctenare se za-
sadami pro tvorbu t. zv. normative, ktere jsou pouiivdny
pfi planovanitechnicke pfipravy vyroby novych vyrobke.
Zaroven udava methodu sestavovani hrubych normative
pro jeden strojfrensky sektor, a to pro Cast vyroby obra-
becIch stroje.
Autor vychazf z ukole pfipravy vyroby novych vyrobke
pro zaji?teni rychlostni methody zavadeni novych vyrob.
Z toho vyvera pozadavek vybudovat podrobne normativy
pro potfebu zavodu a hrubt normativy pro strojitenska
odvistvI. Autor tedy struCn6 uvadf, le jde prakticky o vy-
poCet objemu pracej,, pracnosti pfipravy vyroby, dale
o odevodnenf prebezne doby (cyklu), o sestaveni rozvrhe
pfipravy a urCeni naklade na zavedeni novych vyrobke.
Objem price pfipravy se urCi podle poCtu t. zv. orginal-
nich souaastI v nove konstrukci a na podklade souCinitele
vybavenf vyrobnfho pochodu. SouCinitel mefe byt sou-
hrnny nebo di1Ci, stanoveny uzkou spolupraci technologa
a konstruktera.
Pracnost pfipravy se vypoCIta podle normative, ktere
jsou bud odstupfiovane nebo vypoCtene vafenym pre=6-
rem. V pHfkladech udava autor Cfselne podklady pro
pracnost konstrukce, vyrobnf postupy, konstrukci speci''al-
nfch pffpravke a,razidel. Pfiklady jsou v?ak zamefeny
pouze na vyrobu obrabecfch stroje.
Prebeznou dobupfipravy urCuje autor vypoCtem podle
udaneho vzorce. Podle teto prebefne doby se sestavuji
jednotlive t. zv. rozvrhy pfipravy vyroby, ktere formou
useCkovych diagrame plenuji potfebny poCet dnf k praci
etap pfipravy. Autor rozli?uje smerny, zpfesneny a. kon-
trolnf planovaci rozvrh.
Kniha nezapomfna upozornit na zpesob, jak sestavit
normativnf tabulky. Zaverem je pfipomenuto, fe piano-
vanf pfipravy vyroby novych vyrobke je novy ukol
vnitrozavodniho planovanf. Zaroven se nastifiujf i koly
dal?h, ktere mush feHit v tomto oboru vedeckovyzkumne,
projekCni a jine ustavy technologicke a.organisaCnf.
trprava a vybavenf knihy jsou dobre. Chybi v?ak lite-
ratura k tomuto oboru. K.
Lenin o elektrifikaci.
Vydalo Statni nakladatelstvi technicke literatury,
Praha 1953, str. 170.
Temef dvacet let po vydanf teto knihy v Sovetskem
svazu pfichazi Cesky pfeklad do ,rukou na?eho Ctenafe.
Tedy se zpozdenfm, ale piece jen v pravy Cas, nebof i my
jsme si vytyCili smelt' plan vystavby, v nemi budujict se
elektrarny hraji delezitou ulohu. Proto ' upozoriiujeme
nas`i hutnickou vefejnost na tuto knihu, ze ktere si milfe
technicke inteligence vybrat mnohe pro svou praci, ne-
bof problem elektrifikace je Cizce spjat s rozvojerri vCdy
Autofi sborniku V. Stdklov a L. Fotijevova v dvod6
zderazfiuji, 2e jit K. Marx a B. Engels pfedvfdali na usvi-
to rozvoje elektfiny, jeji revoluCnf vliv na vyvoj spo-
leCnosti a spojovali elektrifikaci a technicky pokrok s vi-
teznqu socialistickou revolucf. V. I. Lenin jib pied Rfj-
novou revolucf sledoval rozvoj elektfiny a jeji revoluCni
ulohu ve vyrobe. V?imal si zvla?te literatury o elektri-
fikaci zemedelstvf a Clanke o elektrifikaci hutnictvi
(Eschwegovych). K vypisku z CIanku L. Bschwega o elek-
trifikaci v hutnictvi si poznamenal: ,Technicka revoluce
v ielezafstvi." Lenin svej budouci plan elektrifikace Rus-
ka zalofil na studiu vyvoje vyrobnich sil kapitalistickeho
hospodafstvf a na rozboru nazore modernifysiky na pod-
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
statu elekttiny, slotenim v praxt ovCfenybh zku?enosti
it theoretickkeh poznatkit. DospCl k nizoru, to elektrifi-
kace se stane materifilnf a technickou zakladnou socia-
lismu, cot formuloval ve zname poudce: ,Komunismus
je sovetska moc plus elektrifikace cel6 zemd." Proto
hned po Rijnove revoluci zasvetil v?echno sve snatenf
upevho4ani sovetske moci a vypracov5nf a tfzenf planu
elektrifil ace - GOELRO. -
Energeticke hospodafstvf ptedrevoludnfho Rusks bylo
na nizk6 urovni (na pt. spotteba elektf?iny byla jen
14 kWh na jednoho obyvatele a celkovy vykon elektrfiren
byl asi 1 milion kW). PH tom za vfilky, v dobe obCanskych
bojd a zahranibni intelvence se situace je?te zhor?ila
(vyroba elektricke energie Cinila asi 25 % urovne z roku
1913, tCfbd felezne rudy, vyroba suroveho teleza a oceli
klesly na 2,5 at 5 % ptedvfileCne urovp6l). Proto Lenin
tolikrfit zdOraztioval, to dobytim moci proletatski revo-
luce je?tN nezvitezila tlplne: ?Teprve pak, at bude zeme
elektrifikovana, at prumysl, zemed6lstvf a doprava budou
podlofeny technickou zfikiadnou moderniho velkoprd-
myslu, teprve pak zvitezime definitivne." (Z feCi na VIII.
V?eruskem sjezdu sovetil.)
Lenin formuloval zakladni zasady pro elektrifikaci tak-
to: nove technick6 vybavenf v?ech odvetvf narodniho
hospodafstvf, stavba velkoelektraren ve triceti elektra-
renskkch oblastech a vyufit pro nC mfstni zdroje paliv,
rozsihl6 vyufitf vodnich zdroju, stavba elektrickkch ve-
denf vysok6ho napetf a raeionalni, rovnomerne rozmfs-
teni elektroenergetickeho hospodafstvf po cele zemi.
Tyto zasady potom rozvinul v ptesn6 vypracovanem
plinu.
V dal?f Casti knihy vysvita z dopisil a ptfkazil, ktere
psal Lenin, jak t61ky byl boj za prosazenf plfinu elektri-
fikace. Tato Cast knihy vyda za cele svazky a svou do=
kumentarnostf je neobydejne pf?esvCdCiva. Proti trockis-
tilm a pravym oportunistilm, kteii chteli zpomalit rychl6
tempo elektrifikace a industrialisace, vedl Lenin dlouhy
a nesmifitelny boj. S uskuteCnenfm plfinu GOELRO se
zadalo je?t6 za fivota Lenina, ale pln6ho uskutetnCnf
svych my?lenek se jii nedoCkal. Teprve pod vedenfm
J. V. Staling se stala ptedpoved' a my?lenka Leninova
skutednostf. Plfin GOELRO byl splnen za deset let. Po
novych tispC?ich, kterych dosahl SSSR v elektrifikaci,
prohlasil J. V. Stalin v roce 1935: ,Ve vyrobd elektricke
energie jsme byli na nejposlednej?fm m1st6. Dries jsme
Hutnick6 listy.
mohutnych technickych zatfzenf, pak se naFie komunis-
tickfi hospodatski vystavba stane vzorem pro nadchfi-
zejfcf socialistickou Evropu a Asti."
V tom je kniha ?Lenin o elektrifikaci" nesmfrn6 po-
uCna i pro nfis. Kafda jeji strfirika potvrzuje sprfivnost
nfimi nastoupen6 cesty: vybudovini elehtriren po cele
zemi, vystavba hutnich zSvodd a tCfkeho prdmyslu. Kni-
ha ziroveh dava perspektivy pro fiv9t a prici ka2dkho
z nas. A technicko-intenyr?tf pracovnici st to opet po-
tvrdi, jakou ddlefitou roll hrajf na scene boje za socia-
lismus, jak velkk vyznam ptiklfidal Lenin vedcilm a in-
1enyrum 'v prvnich letech mladeho sovetsk6ho stfitu. 06
vet?f jsou jejich tlkoly dnes, kdy kafdy den zaznamenivfi
prudkk rozvoj techniky. V. David.
Mezinfirodni tabulky pro roentgenovou krystalografii.
(International Tables for X-Ray Crystallography.)
Cast I. Pro Mezinarodni krystalografickou unit vydale
Kynoch _Press Birmingham (Anglie), 1952. Strain 558,
tens 5 L 5 S.
Toto. dilo vzniklo jako druhe vydanf ?Internationale
Tabellen zur Bestimmung von Kristallstrukturen", ktere
byly vydany v rote 1935 a mCly dye Usti.
Nove vydanf ma tti Usti, a to: Cast I - Skupiny sy-
metrie, Cast II - Matematicke tabulky a Cast III - Fy-
sikfilni a chemicke tabulky. Zatfin vy?la Cast I. Nov!
vydanf je v teCi anglicke, ale na konci katd6 Cfisti
bude ptipojen slovniCek pfislu?nych terming anglicko-
francouzsko-nemecko-rusko-?panC:lsky.
Latka pojata do I. Usti noveho vydanf je nejen da-
leko, bohat?f net v 1. Usti vydanf z roku 1935 (na pt.
fiplnL novC byly pojaty do tohoto vydanf dvojrozmerove
mfifky, souvislosti mezi fysikfilnfmi vlastnostnii litek
a krystalovou strukturou, poutitf nCkterych nova po-
uIivanych specifilnich method na urCeni struktury atd.),
ale i jeji zpracovanf je podstatn.C lep?f net v puvodnim
vydanf. Jednotlive Usti jsou vylofeny daleko jasneji,
net tomu by1lo v pilvodnim vydanf, a doprovbzeny Cetnf-
mi pfiklady, jet podstatne ulehCuji prfktick6 poufiti
tabulek.
Nove vydanf tCchto tabulek nejen usnadni prici tech,
ktefi pracuji pftmo v urCovini struktur ldtek, nfbrf vu-
bet v?ech tech,. ktetf se zabyvaji studiem krystalickych
latek rtg. difrakCnimi methodami v*etn6 zaCfiteCnikil a
studentu, kteff se hodlaji tomuto oboru vCnovat. Stanou
se dostali na jedno z prvnich mist."2) Stalinsk6 pCtiletky se jistC. nepostradatelnou pomilckou i v?ech na?ich me-
a velke stavby komunismu rozvedly Leninovu myglenku ' talurgickych laboratoti vybavenych mikroroentgenem,
do ?irokych rozmCrd, tikfe se naplnila genialnf Leninova kde se provfidi vy?ettovfinf kovu, slitin a intermetalic-
slova: .. .. pokryje-li se Rusko hustou sitf elektrfiren a kych a kovovych slouCenin. Doc. Dr Adela Kochanovskfi.
Knihy d cdsopisv do:sle reddkci
Nov? technic" 6asopis.
V polovin6 dubila vy?lo prvni Cislo noveho Ctrnacti-
deniku ,Technick6 noviny", ktery ma za tikol jako tiskovy
organ komisf pro hnutf vynalezcu' a zlep?ovatelil pohotovC
informovat o vyznaCnych technickych novinkich a zdoko-
nalenich. Sekretat f1sttedni rady odboru Gustav HniliCka
v tivodnfku prvniho Cisla zddraznuje dulefitost noveho
Casopisu slovy: ,Technick6 noviny budou proto svym ob-
sahern ukazovat, jakych skvClych vysledku na poll tech-
nick6ho pokroku dosahujeme. Budou pfedev?im jasn6
dokumentovat a dokazovat, Jake skv6l6 vysledky ptinaai
spoluprfice mezi delniky a techniky a jak skv6l6 mofnosti
mfi v na?em state technick6 inteligence, opirajfcf se o ve-
like prakticke zku?enosti a tvotivou iniciativu na?ich del-
niku, kdyf ruku v ruce s nimi se dnes podili as ptestavbe
a vystavbe na?eho hospodafstvf, spCjiciho k socialismu."
Upozorfiujeme technicko-infenyrsk6 kadry na tento ak-
1). V. I. Vejc: Rozvoj elektrifikace v SSSR, 1952, str. 9.
2) J. V. Stalin: Otdzky leninismu, Praha, Svoboda, 1952,
str. 375.
tuainf technicky Casopis, vydavany RevoluCnlm odborovym
hnutim, ktery se jistd stane bojovnym Casopisem rozvoje
na?itechniky a vychovy technick6 inteligence.
SovBtska veda. Hutnictvi. Nfirodnf 14, Praha II. ?-
Rod. II, Cis. 1, finor 1953. E. S'lechta: 0 Cinnosti a itkolech
technicke sekce CSI. - Kontrola plnenf je methodou bol-
?evick6ho vedenf. N. Chvorinov: Krystalisace oceli. J. V;
Grdina - V. F. Zubarev: Vznik vloCek v uhifkov6 oceli.
V. 1. Lichtman - L. T. Nazarov: Studium procesu liso-
vfini a spekani kovovych pra?icu methodou elektrick6 vo-
divosti. P. 1. Stepin: Zkoumfinf vzniku primarnf struk-
tury litiny, legovane hotCikem. N. P. Dijev - M. Z. Kod-
nev: 0 strukture med6nych okuji a o mechanismu oxy-
dace mCdi. M. Chalif - T. Koval: Prdce martinsk6 pece
podle grafikonu. J. ZeliCenok - J. Mo?kevlC: Prdce mar-
tinskych pecf zavodu Petrovsk6ho podle grafikonu. A. G.
Mazel - L. S. Livfie - M. J. Cudenkova: Svatovfini trub
z oceli Ch5M. V. V. Parfenov - V. A. Goroehov: Svato-
vanf nichromu typu ChN78T. M. M. Turbovskij: OCkovinf
v tekut6m stavu.
205
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
ftutnicke linty. Knihy a easopisy do?le redakci.
Sovbtska v4da, Chemie. Narodnf tfida 14, Praha II.
Roo. III, C. 1, bfezen 1953. K. B. Jacimirskij: Termodyna-
micke kriteria pou2itia chemickych reakcif v odmernej
analyze. G. V. Akimov; Obecni theorie elektrochemicke
ochrany proti korosi. M. M. Dubinin: Adsorpce plynil a
par a struktura adsorbentil. P. S. Mamykin - A. A. Piro-
gov a j.: 0 racionalnf vyrobe magnesitovych taruvzdor-
nych vyrobkil. N. S. Akulov: Za pokrokovy sm6r v roz-
voji vbdy o chemickych ptemendch.
Pro hutniky maji vyznam tato abstrakta: 17, 18, 19, 21,
22, 25, 26, 27, 28, 30, 31, 39, 64, 65, 66, 68, 70, 73, 109, 126,
127, 134, 136.
Sovbtska vMda. Strojirenstvi. Narodnf tfida 14, Praha II.
Rob. III, ofs. 1, unor 1953. E. Slechta: 0 oinnosti a ukolech
technicke sekce 'CSI. A. Grigorjev: Mechanisace pace
v prdmyslu a rozvoj kulturne technicke urovno dLlnickb
tfidy. A. Vovk: 0 praci vedecko-vyzkumnych organisaci
v oblasti uspor materialovych zasob. G. G. Balovnev:
Graficko-analyticki methods urbovinf napeti a deforma-
ce pfi plastiekem ohybu. N. Strokin - N. Vajn?tejn: Po-
krokova technologic a uspora kovu. M. M. Kantor - E. P.
Ivanju?in - A. P. Kulikov: Zvy?ovini odolnosti proti
opotfebeni ?ede litiny isothermickym zpracovinfm. I. V.
Kragei'skij - J. M. Svecova: 0 druzich opotfebeni pfi
suchem tfenf. I. V. Kragel'skij: 0 vypootu intensity opo-
tfebeni tfecich ploch. V. N. Glu?kov: Novy typ kovarny
strojirenskeho zavodu. E. I. IsaCenkov: 0 problemu ma-
z$ni pfi hlubokem tahu. - Sovetska normalisace ve stro-
jirenstvf. (Vytah z Clankil.) - Veda o strojich a zku?enosti
novatoril. V. M. Kostomarov - A. G. Burgvic: 0 ruskem
prvenstvf pfi vytvafeni theorie hydrodynamickeho tfenf
ve strojich.
SviLranie. Ul. kpt. Nalepku 23, Bratislava.
Rob. II, ois. 1, unor 1953. J. Bilek: Za vet?i rozmach svfi-
fecf techniky. - Vladne usnesenfe o zlep?eni prate v od-
bore svarania. M. Balmier - K. Slonek: Zkou?eni nava-
tovaneho potrubf methodami bez poru?enf. V. Dobrovod-
sky: Svaranie tlakom za studena. J. Nolan: Pou2itie sva-
racej techniky v slievfirhach. G. V. Nedzveckij: Svaranie
rozllCnych kovov na tupo odtavenlm. M. Ba?ista: ' Smes
propan-butan ako nahradny plyn za acetylen pri kysliko-
vom rezanf. (DokonCenf.).- Diela na?ich svaraCov sa pla-
via po Volge a Done. - Skolenie svaraCskych kadrov. -
Technika a prax svirania.
AkIdemija nauk SSSR. IzvCstija sektora fiziko-chimi6es-
kovo snaliza. Moskva-Leningrad - format B5.
Tom XV. N. S. Kurnakov - S. A. Pogodin - T. A. Vidu-
sova: 0 tuhych roztocich hofofku v olovu. (6 str.) S. A.
Pogodin - E. S. Spioineckij: 0 tuhych roztocich lithia
v olovu. (8 str.) S. A. Pogodin - E. S. Spibineckij: 0 ter-
narnich slitinach olova se sodikem a lithiem. (17 str.)
Tom XVI. vyp. 3. B. D. Nikitin: RovnovaIny diagram
soustavy MgO-SiO2. (16 str.) V. F. ZuravlCv: Vyzkum po-
chodil hydratace orthosilikitd vapnfku, stroncia a barya.
(8 ptr.)
Alluminio..Via dela Posts 8/10, Milano - format B5.
Rod. XXII, Cis. 1, leden 1953. E. Hugony: Hlipik jako ma-
terial na obaly v Italli. (13 str.) N. Collari - L. Paglia-
lunga: Pozorovinf a vysledky pokusil s novou loiiskovou
slitinou lehkych kovil Al-Sn-Ti. (6 str.) M. Robba: IYvahy
o definici radiograficke citlivosti. (9 str.) Obloukove sva-
fovinf lehkych kovil v inertnim plynu. (14 str.)
Aluminium. Szalay utea 4, Budapest V - format A4..
Rod. 5, Cis. 1, leden 1953. Gyenesne - Holl6 M.: Zkou?enf
slitin hliniku na korosi za zatf2enf. (10 str.) KSves E.: SpiC-
kovy plan valcovani plechil a pfiskil z lehkych kovd za
studena. (7 str.) A. Domony: Ovefeni laboratornich postu-
pil nove ptfpravy hliniku. (3 str.)
Rod. 5, Us. 2, unor 1953. G. Mdzor: Srovnavacf zkou?ky
fotometrickeho stanoveni feleza v hliniku a v h1in1kovyth
slitinach. (6 str.) J. Czegi: Zkou?enf kluznych vlastnostf
lotiskovych slitin (14 str.) E. Papp: Molnosti vytL enf
ffdce se vyskytujicich kovil ze zakladnl hmoty a z vedlej-
?ich vyrobkd pfi vyrobe hliniku. (4 str.)
Engineering. 35/36, Berford Street, Strand, London, W.
C. 2 - format B4.
Vol. 175, Cis. 4544, 27. unora 1953. 1. Lockerbie: Prace vy-
soke pece s vysokym tlakem na sazebnb. (2 str.) L. J.
206
hot. VIII.,' bfs. 4.
Kastner: Problemy povfilebne vychovy inIenyril. (2 str.,
pokraC.) M. Hillier: Supiny na destilaonim zafizenf pro
mofskou vodu. (2 str., pokraC.) G. Bowman: Litf ingotil
pro vyrobu beze?vych trub. (2 str., pokraC.)
Vol. 175, Cfs. 4545, 6. bfezna 1953. 12.000 t hydraulicky
kovaef lis na hlinik. (1 str.) L. J. Kastner: Problemy po-
valeone vychovy inIenyrd. (1 str., pokrao.) R. W. Taylor:
Oblast svatovani na tupo. (2 str.)
Vol. 175, Ms. 4546, 13. bfezna 1953. L. J. Kastner: Problemy
povileone vychovy inIenyrd. (1 str., dokono.) Komora pro
zkou?eni za nizkych teplot. (2 str.) Absolventi vysokych
?kol techniekeho smeru v prilmyslu. (2 str.) P. L. Teed:
Titan - pfehled. (2 str.)
Vol. 175, Cis. 4547, 20. bfezna 1953. Zkou?eni meze unavy
a meze tebenf za tepla v letectvi. (2 str.) Pfistroj na odha-
lovanf vad ultrazOukem. (1 str.) E. C. Smith: C. von Rum-
ford (1753 al 1814). (2 str., pokraC.) M. Hillier: Supiny na
destilaonim zafizenf pro mofskou vodu. (3 str., pokraC.)
G. Bowman: Liti ingotil pro vyrobu beze?vych trub.
(3 str., dokono.)
Fertigungstechnik. Unter den Linden 12, Berlin NW. 7 -
format A4.
Roo. 3, Ms. 2, nor 1953. D. Northmann: K uspofe cen-
nyeh surovin. (1 str.) H. Bethge - W. O. Sommerfeld:
Zvy?eni fivotnosti feznych nastrojd fosfatovanfm. (3 str.)
A. Vogel: Kovaljevova methoda a pracovnf norma. (2 str.)
Hutnik. Ul. Stawowa 19, Stalinogr6d - format A4.
Rob. XX, Cfs. 2, unor 1953. E. Bryjak: Dilatometricky vy-
zkum spekani stfibra. (8 str.) Z. Rychiik: Automatick6 ff-
zeni peel SM. (8 str.)
Rob. XX, Ms. 3, bfezen 1953. B. Zacharzewski - Ch. Le?-
niak: Regenerate slotek odpadu slinutych karbidil.
(11 str.) T. Senkara: Mechanismus ohfevu kovove vsazky
v prdmyslovych pecfch. (11 str.) S. Pawlowski: Prateny
dolomit v hutnictvi oceli. (7 str.) F. Nadachowski: Zaru-
vzdorne hmoty. (4 str.)
The Chemical Age. Bouverie house 154, Fleet Street, Lon-
don E. C. 4 - format 'A5.
Vol. LXVIII, Cis. 1756, 7. btezna 1953. Zpetne zfskavani
kovil z prdmysloveho odpadu. (3 str.) T. O. Portcastle:
Analysa zirkonu. (4 str., pokraC.) Analysa kovil. Poutitf
spektroskopu, (2 str.)
Vol. LXVIII, Cis: 1758, 21. btezna 1953. Potfrani zneCi?fo-
vanf vzduchu v USA. (4 str.)
Iron & Coal Trades Rewlew. 49, Wellington Street,
Strand, London, W. C. 2 - format B5.
Vol. CLXVI, Cis. 4429, 27. unora 1953. G. B..wman: Litf in-
gotd pro vyrobu beze?vych trub. (6 str.) Problem zpetneho
zfskavani odpadovych kovd. (7 str.) A. Mund - C. Kreu-
tzer: Vykon a livotnost peel SM v Nemecku. (5 str.)
Vol. CLXVI, Cis. 4430, 6. bfezna 1953. Technika ocelovych
ingot.. VII. M. O. Howson: Tekuta ocel pro vyrobu in-
got.. (7 str., pokraC.) J. M. J. Estevez: Nahrada kovil plas-
tickymi hmotami. (4 str.)
Vol. CLXVI. Cis. 4431, 13. bfezna 1953. Rychle opravy peel
SM. (6 str.) Technika ocelovych ingot.. VII. H. O. How-
son: Tekuta ocel pro vyrobu ingot.. (6 str., dokonC.)
Iron & Steel Dorset House, Stamford Street, London,
S. E. 1 - format A4.
Vol. XXVI, Cis, 3, btezen 1953. Odssavacf zafizenf u brus-
ky. (1 str.) Vice suroveho leleza. Nova vysoka pet Cis. 1
spoleCnosti Cargo Fleet. (6 str., pokraC.)..J. Taylor: Vy-
roba feleza. II. Energeticka bilance a uCinnost vysoko-
pecniho pochodu. (4 str.) Taveni obloukem. Nova 20t
pet v zavodech v East Hecla. (2 str.) D. V. Atterton: Po-
vrchove vady na ocelovych odlitcich. Zpilsob vyskytu a
prostfedky k jejich pfedchazenf. (5 str.) T. Cain: Odlitky
trub. Alternativnf zpilsoby modelovani. (1 str.) Zcela sva-
fovany skipovy most. (2 str.) Udriovfini a oprava peel SM.
(3 str.)
Jernkontorets Annaler. Kungstrddgardsgatan 6. Stock-
holm C - format B5.
Vol. 137, Cis. 1, leden 1953. T. Wahlberg - L. Fredholm:
Vyzkum zplodin reakce utvotenych na styCne plo?e mezi
tekutou ocelf a ?amotovou vyzdivkou. (25 str.) H. Hane-
mann: Tvrdost a mez teCeni v tlaku. (7 str.)
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
knihy a asopisy doilt rsdakci. Rutnicke listy.
Journal of the Iron and Steel Institute. 4 Grosvenor Gar-
dens, London, S. W. I. - format A4.
Vol. 173, Part 3, btezen 1953: E. T. Turkdogan - J. Pear-
son: Aktivita slofek felezatskych a ocelatskych strusek. I.
Kyslibnfk feleza. (7 str.) S. A. Cottrel - T. Ko: Vliv ohfe-
vu na vysoke teploty na isothermicke tvotenf bainitu.
(6 str.) B. C. Woodfine: Popou?tSci ktehkost. Kriticky pfe-
hied literatury. (12 str.) B. C. Woodfine: NSktere nazory na
popou?t8ci kfehkost. (20 str.) J. C. Howard: Priamyslova
elektricka pece. (7 str.) Diskuse k blanku: R. T. Fowler - L.
H. W. Savage: Chlazeni ingottl z neuklidnene oceli v lici
jamb. (5 str.) Diskuse 9 blankil o thermodynamice ve vy-
robe oceli. (12 str.) Diskuse k blanku: G. E. Speigt: Pti-
sada boru k oceli redukci kysiibniku boriteho. (5 str.) Dis-
kuse k blanku: F. A. Hodierne - C. E. Homer: Rychle po-
pou?t6ni za studena tafenych austenitickych nerezavSji=
cich ocelf. (2 str.) Diskuse k blanku: C., F. Tipper: Vliv
smdru valcovanf, smSru namahani a starnuti na mecha-
nicke vlastnosti plechil z mSkke oceli. (5 str.)
Journal of the Institute of Metals. 4 Grosvenor Gardens,
London, S. W. I. - format A4.
Vol. 81, Part 7, btezen 1953. A. It. E. Singer: Principy
technicke kontroly v hutnicke of rob6. (12 str.) M. Cook -
C. L. M. Cowley: Kontrola jakosti pii vyrobd mosaznyeh
ingotil a ptedvalkti. (12 str.) J. Sykes: Kontrola jakosti
pti taveni a liti m6di a slitin m6di o vysoke vodivosti.
(18 str.) C. W. Roberts - B. Walters: Kontrola jakosti
v odlitcfch ingotil pro valcovanf a pfedvalki] pro tla-
benf ze zinku a slitin zinku. (14 str.) R. T. Staples -
H. J. Hurst: Kontrola jakosti pti taveni a liti slitin hli-
niku pro zpracovanf. (20 str.) R. G. Wilkinson - S. B.
Hirst: Kontrola jakosti pti taveni a litf slitin holbiku pro'
zpracovanf za tepla. (12 str.)
Journal of Metals. 29 W., 39th Street, New York 18 for-
mat A4.
Vol. 4, bis. 12, prosinec 1952. R. T. C. Rasmussen: Oddd-
leni Bureau of Mines pro elektricka taveni pracuje na
vyufiti severozapadnich rud. .(7 str.) R. Smith: Lidske
vztahy k zlep?eni vykonnosti dflny. (2 str.) T. H. Hoby:
Mechanicka methoda liti oceli bins liti oceli klidnbj?i, jis-
tej?f, lep?i. (2 str.) N. B. McFarlane: Nahradni ztidla
chromu zmen?ujf vyrobnf naklady nerezavejici oceli.,
(2 str.) R. C. Buehl - M. B. Royer: Vyroba zrcadloviny
v pokusne vysoke peci ze strusky z pece SM. (6 str.) M.
B. Royer - R. C. Buehl: Nyroba strusky bohate manga-
nem selektivnf oxydaci zrcadloviny. (6 str.) R. Bainbridge:
Zach$zenf s plynem a shromafdovani prachu z vysoke
pece na olovo. (5 str.) D. C. Hilty - W. Crafts: Povrch
liquidu v soustavS Fe-S-O. (6 str.) H. L. Hamner - R. M.
Fowler: Stanovenf kyslfku v feleze za ptitomnosti siry
tavenim ve vakuu. (3 str.) C. M. Craighead -- G. A. Len-
ning - R. I. Jaffee: Pdvod bar v titanu a v titanovs ch sli-
tinach a. (3 str.) L. L. Seigle - M. Cohen - B. L. Aver-
bach: Thermodynamicke vlastnosti tuhych slitin Ni-Au.
(8 str.) J. P. Hammond - A. B, Werterman - H. C. Cross:
Mikroskopicke slolky ve slitinach chromu Cr-Fe-Mo a
jejich chovani pti zpracovanf za tepla. (15 str.) T. T. Ma-
gel - P. A. Kulin - A. R. Kaufmann: Taveni reaktivnfch
kovd bez poufitf faruvztiornych kelfmktl. (3 str.)
Mechanik. Ul. Czackiego 3/3, Warszawa - format A4.
Rok XXV, se?. 1, leden 1953. A. Ploszajski: Vrtaky s des-
tibkami ze slinutych karbidd. (4 str.) J. Dobrowolski:
Elektrolyticke le?tSni pti prilmyslovem poufitf. (5 str.)
J. Lutoslawski: Vysokojakostni slitina jako konstrukbni
material. (3 str.)
Rok XXV, seg. 2, anor 1953. Z. Marciniak: Klasifikace tla-
beni plechu. (2 str.) K. Bosiacki: Poufivanf automatickych
lisil pro tlabenf hromadnych vyrobkil z plechu. (4 str.)
P. Kosieradzki: Ochranne atmosfery pti tepelnem 1pra-
covavanf kovd. (4 str.,, pokrab.) H. Chmielewski: Barvy -
ubinny prostfedek k zvSt?eni bezpebnosti a vydatnosti
prate. (3 str.)
Rok XXV, seg. 3, btezen 1953. S. Zbierski: Typisace tech-
nologickych pochodd. (6 str.) F. Fortunka: Poufivanf leh-
kotavitelnych slitin pro voditka razidel. (5 str.) P. Kosie-
radzki: Ochranne atmosfery pti tepelnem zpracovavanf
kovil. (7 str., Ookonb.) A. Gierut: Analyza vyufiti strojil
v prilmyslovem zavodS. (5 str.)
Metalen. Scheepmakenstraat 1-3, den Haag - format A4.
Rob. 8, Ns. 4, 28. irnora 1953. Iiospodateni deficitnimi
hmotami. (5 str., pokrab.) J. G. Hofmann:, Narodni vy-
stava kovoprAmyslu v Detroit Michigan USA. (5 str., do-
konb.) L. van Ouwerkerk: Ceta E. C. A. pro zkou?eni
hmot bez poru?enf. (4 str., pokrad.)
Rob. 8, bi$. 5, 14. btezna 1953. C.ff. Luiten: NSktere na-
zory na cementovanf plynem a nitridovanf uhlikem.
(7 str.) L. van Ouwerkerk: Ceta E. C. A. pro zkoutenl
hmot bez jejich poru?eni. (3 str., pokrab.) W. G. It. de Ja-
ger: Mad a slitiny madi. 10. Beryliova med. (2 str.) Hospo-
dateni deficitnimi hmotami. (4 str., pokrab.) Titan. (2 str.)
Metallurgic and Giessereitechnik. Unter den Linden 12,
Berlin NW 7 - format A4.
Rob. 3, bis. 1, leden 1953. W. Kiinrscher: Dne?ni sthv vir-
roby Thomasovy oceli. (8 str.) H. Tauscher: Isothermiclr
ptemSna austenitu v nauhlibene okrajove vrstv6 legovane
cementabni oceli, zvla?t6 v pfechodnem stupni. (11 str.)
G. Schichtel: Ochrana povrchu slitin hotbfku. (10 str.)
Rob. 3, bfs. 2, ilnor 1953. M. Friede,nann: Zku?enosti ze so-
cialistickeho soutSfeni hutnickeho prilmyslu ve IV. btvrt.
leti 1952. (3 str.) W. Christen: V bem spobivaji irspCchy
ocelarny a valcovny ?Wilhelm Florin" v socialistickem
soutSfeni hutnickeho prilmyslu ve IV. btvrtletf 1952.
(2 str.) E. Diepschlag: ZavadSnf jemnych hmot do vyfuben
vysoke pece. (2 str.) H. Tauscher: "Onavna pevnost a
opotiebenf legovane cementabni oceli po normalnim
a isothermickem kalenf. (5 ,str.) G. Bilkenroth - E.
Rammler: 0 vyrob6 hnSdouhelneho koksu, kokovaneho
za vysoke teploty, a o mofnostech jeho poufitf. (7 str.)
Montan-Zeitung. Universithtsstrasse 11, Wien T. - for
mat A4.
Rob. 69, seg. 3, btezen 1953. F. Kirnbauer: Pasivujicf papfr,
Nova cesty ochrany pied korosf. (4k str.)
Planovoje chozjajstvo. B. Komsurnolskij 9, Moskva - for-
mat B5.
Cis. 6, listopad-prosinec 1952. Peredovaja: Ekonomicke
zakony socialismu a i koly planovani narodniho hospodat-
stvi. (11 str.) M. Sbedrin: Vyvoj palivove zakladny na-
rodniho hospodatstvi SSSR v pate petiletce. (12 str.)
D, Zagljadimov; Zakladnf otazky vyvgije'transportu v sou-
vislosti s patou pCtiletkou. (1,1 str.) A. Korobov: Zvy?enf
hmotn$ho blahobytu a kulturnf i rovn6 zemf sovStskeho
lidu v pate petiletce. (18 str.)
Peace InstitutGw Ministerstwa hutnictwa. Ul. Karla
Miarki 12/14, Gliwice ,- format A4.
Prace IMH 5, seg. 1, 1953. M. Markuszewicz - J. Groyecki:
Vliv nSkterych ptimSsf, plastickeho a tepelneho zpraco-
vans na magneticke vlastnosti nizkouhlfkate oceli. (34 str.)
S. Balicki - J. Golonka: Tlou?tka vrstvy, olovCneho bron-
zu odlite odsttediv6 do ocelovych panvf. (11 str.)
L. Kozlowski - J. Siewierski: Vatia pro magneticke 'ana-
lysy. (10 str.)
Przeglad Mechaniczny. Mickiewicza 18, Warszawa - for-
mat A4.
Rok XII, Ms. 3, btezen 1953. W. Pac: Vyzkum tebenf za
tepla a grafitisace kotlovych trubek. (5,, str.)
Revue de Metallurgic. 25, Rue de Clichy, Paris IXe. -
format A4.,
Rob. 50, bis. 2, Onor 1953. R. Scherer - K. Bungardt: Na-
hrada legujicich prvkil borem v cementabnich a v. tepelnC
zpracovatelnych ocelfch. (22 str.) H. J, Seemann - D. Hart-
nagel U., Hintzpeter: Prilzkum vyskytu vyloubenkch
karbidil pti starnuti slitin Fe-C s pomoct opticke a elek-
tronicke mikrografie. (10 str.) Ch. Buckle '- P. A. Jacquet'-
J. Poulignier: Metalograficke zji?tSnf teplot dosatenych
v provozu. Pfipad faruvzdornych slitin nikl-chrom 80-20
houfevnatych za tepla. (10. str.) W. Siegfried: Dlouho-
dobe zkou?ky pevnosti slitiny -cinu za normalnf teploty nd
vrubovanych zku?ebnich tybinkach. (21 str.) G.' Ambro-
sino P. Pindrus: Zkou?eni starch _pfedmStil bez jejich
poru?eni. (3 str.) A. Kohn: Studio homogenisace dendri-,
tickych odmitenin fosforu a arsenu v ocelich autoradio-
grafickou methodou. (14 str.)
207
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Sheet Metal Industries. 49, Wellington Street, Strand,
London, W. C. 2 - format A5.
Vol. 30, is. 311, btezen 1953. G. V. Bevan: Nektere zpu-
soby poulitf tlatn'ch n$strojil. (12 str.) W. J. Smellie:
Ptehled o slolenf, vlastnostech a pouiitf stfibrnych pajek
v prilmyslu. (10 str.) J. D. Jevons: Jak mule hutnik po-
moci provoznfmu inien'ru. (6 str., dokont.) G. L. J. Bai-
ley: Ptehled o kooperativnim vyzkumu elektrickeho pla-
tovini ve Velke Britannii. (5 str.) Svafovanf austenitic-
k'ch ocell odoln'ch korosi a laru. (13 str.) H. M. Hib-
berd: V'robnf methody ve smaltovne. (4 str.) N. H. Pola-
kowski: Vyzkou?eni moderns theorie vilcovinf ve svetle
valcovaciho provozu. (7 str., pokrat.)
Schweisstechnik. Unter den Linden 12, Berlin.NW 7 - for-
mat A4.
Rot. 3, Cis. 1, leden 1953. V. P. Nikitin: Nejblii?f ukoly
v'voje svafovacf techniky na velkkch stavbach komunis-
mu. (3 str.) V. P. Nikitin: N. G. Slavjanov, tverce oblou-
koveho svatovani. (4 str.) L. Gillemot: Nov' uspech 'spo
luprace vedy s vyrobou. Rychle svatovinf. (2 str.)
W. Anders - G. Kohlhaupt: Navrh na zjednodu?ene pro-
videnf provozniho mafeni smr?tovanf. (3 str.) T. Draz-
kiewicz: Pistole na stfikanf kovu. (2 str.) A. N. Cholai-
dovskij: Zatizenf pro mechanisaci svatovini a montile
souCistek hospodgtsk'ch stroju. (1 str.) E. Strasburger:
Zakladni udaje o zpesobu svatovini podle Humboldta-
Mellera. (3 str.) P. T. Dimitrijev - S. Grebenikov - N. J.
Makejev: Obloukove svatovinf medi meden'mi elektro-
dami s jakostnfm obalem. (3 str.) C. Braunwarth: Nivrhy
k normovanf stroju pro obloukove svatovanf a prumeru
elektrod. (3 str.) W. Kottenhahn: Pf1pojeni ptistroju na
svatov$nf pod tavidlem na sit. (1 str.)
Rot. 3, Cis. 2, unor 1953. Nova tvilrti uspi chy pokrokove
vedy a techniky v SSSR. (2 str.) V. P. Nikitin: Hlavni
problemy vedy a techniky elektrickeho svarovani kove.
(4 str.) A. K. Nienburg: Materiilova a tepelni bilance pro
tezinf pod mal'm uhlem a. pro rozlezavanf nizkouhlika-
t'ch ocelf kyslfkem. (5 str.) N. M. Celnokov: Nov6 metho-
dy natavovanf medi a jejich slitin. (3 str.) R. Ldhne: Novy
stay v'voje techniky sttfkanf pistol!. (7 air.) R. Gunnert:
Vliv Cistoty kysliku na rychlost tezanf plynem a spot1ebu
plynu. (1 str.) H. Jackwitz: Ylkoly svafovacf technologie ve
stavby lodi a sm6rnice pro sestaveni plynu a postupu sva-
tovani. (8 str.) J. I.Kasenov: Spojovanf trub svatovinim
s pomoci keramicke podlolky. (1 str.) R. Hogh: Pffprava
price a plan svafovanf pfi oprave souCistf ze ?ede litiny.
(2 str.)
Stahl and Eisen. Breite Strasse 27, Dusseldorf - form. A4.
Rod. 73, se?. 5, 26. iunora 1953. H. Schuhmacher: Z provozu
nfzko?achtove pece. (10 str.) A. Labour J. Schoop:
K otizce ivotnosti misiCil. (7 str.) H. Weis: Hospoditsk'
v'znam plynule trati na valcovinf polotovaru. (8 str.)
H. Krdchter: Zku?enosti pti zkou?eni svaru ultrazvukem.
(5 str.) K. Guthmann: V'voj Ci?teni vysokopecnich plynil
za poslednich 10 let. (10 str.) P. A. Heller: Pokroky ve
slevarenstyi v II. pololetf 1952. (4 str., dokonC.)
Rod. 73, se?. 6, 12. btezna 1953. F. Albrecht: Granulace
suroveho eleza v huti Watenstedt. (3 str.) W. Oelsen -
H. J. Dd rmann: Chovanf se dusfku v Thomasove tave-
nine v ptechodu z dm'chinf na dodm'chivanf za ruzneho
chlazenf. (9 str.) E. Theis: V'zkum ocelf vhodn'ch pro
stuphove zu?lechtovinf. (14 str.) H. Siepmann: Nov'
zpusob redukce lelezn'ch pri?kil. (5 str.)
Rot. 73, se?. 7, 26. btezna 1953. H. Krueger: 40 let vyboru
koksaren. (5 str.) K. Wallmann: Konstrukce a provoz
plynul'ch valcovacich trati pro sttedne ?irok6 pasky a
.jejich pomer k tratim pro ?iroke pasky. (8 str.) H. Kniip-
pel - K. Mayer: Souvislost mezi chemickkm slolenim ne-
uklidnen'ch ocelf a jejich vrubovou rizovou houievna-
tosti po stirnuti. (10 air.) K. O. Zimmer: Provoznf v'-
sledky se ?amotov'mi pinvov'mi tvirnicemi ruznaho
druhu pti lit! mekke. oceli SM. (6 air.) A. Jungbluth: So-
ciilnf a hospoditsky v'znam ocefiovani price. (4 str.)
Vaskoh5.szat (KohSszati Lapok). Szalay utca 4, Buda-
pest V - format A4.
Rot. 8, t?;is. 1, leden 1953. A. Krupkowski: Metalurgicke
pochody v tekut'ch kovech. (8 str.) E. Cotel: Nave cesty
hutnictvf eleza. (5 str.)
208
Rot. 8, Cis. 2, nor 1953. B. Selmeczi: Problemy laru-
vzdorneho materialu se zvli?tnim zfetelem k roz?iteni
topeni mazutem v pecich SM. (9 str.) F. Arkos: Zku?enosti
s prumyslovou pee! noveho typu. (6 str.) O. Szabo: Vliv
mikrostruktury nelegovan'ch oceli na tvarnost. (2 str.,
pokraC.)
Vestnik ma?inostrojenija. Staropanskij pereulok 3, Mosk-
va 12 -format A4.
Rot. XXXIII, Cis. 1, leden 1953. Zajistit novy mocny tech-
nickk pokrok narodniho hospodarstvf. N. G. BrujeviC -
I. E. Gorodeckij -'K. P. Stajev: 0 ukolech v oblasti ve-
decko-v'zkumnych a normativnich praci pokud jde o vzi-
jemnou vymenitelnost, pfesnost a technicka mCfeni ve
stavbe strojil. (5 str.) E. S. Rokotjan: V'zkum pdsobenf sil
ve valcovacich stolicfch na plech. (7 str.) A. P. Guljajev -
M. S. Caadajeva: Stabilisace zbytkoveho austenitu pti
zpracovinf oceli mrazem. (6 str.) V..1. Prosvirin: 0 plas-
tiCnosti a podmfnkach teCeni za tepla a o dispersnfm
mechanismu zpevnovinf. (6 str., pokraC.) S. I. Gubkin -
M. I. Zatulovskij - L. I. MoguCij a dal?i: Schopnost tvi-
terli hoFCikovych slitin. (7 str.) M. V. Malamud: Profilo-
vani misto lisovanf (6 str.) I. S. Vochomskij - 1. S. Ma-
karov: Vyroba pruiin z v'valku lehCfho profilu. (5 str.)
Ju. M. Rudn6v: Grafickk zpusob fezinf plechu. (3 str.)
A. N. Belikov: Pouifvanf infraCervenych paprskil pti li-
sovanf souCastf z plechu z hottikovych slitin. (3 str.)
Rod. XXXIII, Cis. 2, leden 1953. Z. A. Rubin: Zku?enosti
s racionalnim plinovinim strojniho zaffzenf v seriove
v'robe. (7 str.) I. A. Rebin: Prvni sovetski traf na vil-
covani kolejnic, valce a jinych profile ?800". (6 str.)
E. I. Krasotkin - A. Z. Kontorovskij: Automatisace stroju
typu IP - 2 pro vyzkum teCenf kovu za tepla. (3 str.) V. I.
Prosvirin: 0 plastiCnosti a podmfnkach teCeni za tepla a
o dispersnim mechanismu zpevfiovanf. (5 str., dokonC.)
V. G. Berezgin: Price tyCe lisovacfch buchare. (7 str.)
Wiadomo&ci hutnicze. Ul. Stawowa 19, Stalinogr6d - for-
mat A4.
Rot. 9, Cis. 1, leden 1953. S. Ole4ski: Hutnictvf na prahu
nov6ho roku. (3 str.) W. Sabela: Sira ve vyrobnfm po-
chodu vysokopecnfho suroveho leleza. (3 str.) J. Zieba:
Lkou?ky snilovinf zisaditosti strusky za pochodu pece
SM. (4 str.) T. Mazanek: Co je to polouklidneni ocel.
(3 str.) S. Ruratiski: Stitni porada o opravich. (4 str.)
L. Andrejew: Kalenf kalibril litinovych vilcil. (4 str.)
J. Bana?: Vymena tepla. (4 str.)
Za ekonomiju materialov. Veto?nyj pereulok 13/15, Mos-
kva - format A4.
-Cis. 1, leden 1953. Zlep?it vyulitf surovin, materialu a
paliva. (6 str.) B. Pribs - B. Geni& Cesty k zlep?enemu
vyulitf plechu ve stavbe strojil. (10 str.) A. Davydovskij:
O technologiCnosti koristrukci a snileni vahy strojil.
(8 str.) Ju. Koldomasov: Zru?eni neracionilnfch trans-
ports - dulelity nirodohospodatsk' ukol. (7 str.) K. Si-
zemov: Stranicka organisace v boji za hospodarnost ma-
terialnich zisob. (8 str.) K. Vlasov: Rok price komplex-
nich brigid. (9 str.) V. Koko?ka: Jak jsme splnili svoje
socialistick6 zavazky. (3 str.) A. Seliverstov: Moje zku-
?enosti s hospodatenim prulinovou ocelf., (3 str.) 1. Jela-
gin: Vyuiitf kovoveho odpadu v kovarne. (2 str.)
is. 2, unor 1953. Lepe hospodatit palivem. (6 str.) A. Ko-
rolev - N. Kuzndcov: Price v oblasti hospodareni kovy.
(6 str.) N. Isajev: Zlep?it vedecko-v'zkumne price po-
kud jde o hospodateni s materiilovymi zisobami. (4 str.)
I. Ivanov: Tesnej?f spojeni s v'robou. (4 str.) A. Gor?kov:
Urychlit provadeni vedecko-v'zkumnych pracl. (3 str.)
B. Gruzdev: 0 zlep?ene vyuiiti vyvalkil spolupracf mezi
zavody. (8 str.) N. Fasoljak: Zavodnf zasobarny a otizkyv
hospodirnosti v'roby. (7 str.) A. Maksimov: Hospoda-
teni elektrickou energii ve strojirnach. (7 str.) 0 splnenf
stitniho plynu rozvoje narodnfho hospoditstvf SSSR
v r. 1952. (4 str.) Ja. Kulikov: Zku?enosti s upravou le-
lezne rudy k' tavbe. (2 str.) V. Galpern: Oprava silne
opotlebenych sout stf. (4 str.) N. Skljujev: Hospodalenf
elektrickou energi v Leningradskem zivode na v$+robu
exkavatoru. (3 str.) F. Kerdman: 0 pronikinf v'valku
z Bessemerovy oceli do stavby strojil. (2 str.)
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020005-6
Ro~hledy
Vel?ce bychom v?tali, kdyby Ctendfi ,Rozh2ed-4" zauj?-
mali k jednotlivym vytahdm kriticke stanovisko a zas?-
lalt ndm je v rozsahu 5 of 10 tiskovych fddku, abychom
je mohli k informaci hutnicke vefejnosti uver"ejniti.
Bylo by take vhodne upozorniti,'zda se podobnj) vy-
zkum u nds nebo jinde jig konal, jake byly vysledky a
zda methoda ve vytahu uvedend je zavedena v praxi a
jak se osvCdCila.
Mime, fe squCinnost Ctendfu s redake? v tomto smeru
bude m?ti pro na?i vyrobu praktieky vyznam.
Tyto pf?spJvky zas?lejte redakci pod oznaCen?m: Po-
zndmky k ,Rozhled12m" s uddn?m, o ktery vytah se
jednd.
Vmtfni stavba hutnickeho materialu (metalo-
grafle, roentgenografie, fraktografie, fysikalni
chemie, atd).
H. Rdssler - W. Ruff 539.26:620.179.152
Poulitf roentgenoveho spektrometru s Geiger-Mfillero-
vym poLitabem k pffinemu urbenf rychlostf strukturAi-
nfch transformac?.?)
PH studiu strukturalnich transformaci je tfeba uvafo-
vat atomovou strukturu transformovanych stave a zA-
kony majici vliv na rychlost transformace. Stavy pH
transformaci 1ze studovat roentgenograficky. ZAkony
rychlosti transformace mono odvodit z kinetickych kfi-
vek, sestrojenych pH pozorovani prebChu charakteristic-
ke transformaCni veliCiny za stele teploty. NCktere cha-
rakteristiky, na pr. elektricky odpor, koercitivnf sila,
magnetickA citlivost a metalografickA'struktura se mohou-
A - zdroj roentgenovych paprskil, B - AtCrl:ina u stroje
C - vzorek, D - ltLrbina u poCitaCe, E - Geiger-Mifllerev
po6ltaC, F - goniumetr.
Obr. 1.
pH transformaci menit zcela odli?nym zpesobem. Pfi
studiu kinetickych kfivek techto charakteristik se ukazuje
nemofnost pf?esnd urbit, k jakemu pochodu nAlefi urCitA
zmena vlastnosti. Take metalograficke vyzkumy nekdy
nestaCi k pf'esnemu definovanf nov6 vytvofenych fazf.
Je proto nutno poufft roentgenografickych method, kte-
rymi 1ze urii strukturu a jeji zmeny.
Autor podava vysvetleni methody, kterA umoffiuje
studovat roentgenograficky transformatnf zmeny pfimo
pfi zvy?ene teplotl, a ihned sestrojit kineticke kfivky.
Je-1i. reakce definovana objevenim se nebo zmizenim
urbite faze, mode byt obyCejnC charakteristicka roentge-
nograficka intensita teto faze povafovana za kvantitativnf
miru teto faze, pfitomne ve zkou?enem vzorku; tedy
zmena intensity za jednotku doby dI/dt je mirou rych-
losti transformace. Podaff-li se sledovat Casovy prebLh
roentgenografickych intensit, mefeme sestrojit kineticke
kfivky.
Kfivky Intensity lze zapisovat bud pfi konstatni teplo-
?) La Metallurgia Italiana (1952), Is. 8/9.
tC nebo pi?i spojit6 promenlive teplot&, v tomto pifpade
mohou byt ktivky vyjadf'eny v zAvislosti na Lase nebo
na? teplote.
Namisto obvykle roentgenograficke kamery s filmem
poufili autoii v pokusnem listavu lehkych kove v Novafe
roentgenoveho spektrometru s velmi citlivym elektro-
nickkm poCitaCem Geiger-Mullerovym, jimf bylo mono
okamfit6 mCf'it intensitu difrakCnfch Car (obr. 1). V tomto
pfistroji jsou umistCny n.a obvodu kruhu: vstupni ?terbina
r
A - tAruvzdornd trubice, B - drat Ni - Cr, C - tepelnA
isolate, D- vzorek, E - prutina, F objfmka se zgvitem,
G - centrovany Cep, H - upevfiovacl: zai`izenf, I - ktemennA
distanCni vlotka, L - prufinovy kontakt, M - thermoClgnek,
N - Celnf st6na tohnttho telesa.
primArnich paprsky (B), odrazny bod na povrchu vzorku
(C) a vstupnf ?tCrbina na Geiger-Milllerove poCitaCi (D),
upevnenem na otoCnem ramenu goniometru. Vzorek se
di otACet kolem svisle osy kolme k nakresnC a prochA-
zejIci stf?edem povrchu vzorku; pfi Cemf rameno poCi-
taCe se otaCI dvojnasobnou lihlovou rychlostf net vzorek,
takfe primarnf.a odrafene paprsky svfrail s rovinou
vzorku stejny fihel H a odrafene paprsky vstupujf pfi
kafdem otoCeni vzorku. do ?tCrbiny poCitaCe. SCitanim
elektrickych impulse jsou Cteny pi?imo na Geiger-Mulle-
rove poCitaCi hodnoty roentgenografickych intensit a za-
znamenany na zapisovacfm pfistroji.
Na obr. 2 je zalfzenf k oh?ivanf vzorku. SkladA se
z vodorovne ?trubky ze 26ruvzdorneho materiAlu (A)
s topnou spiralou ze slitiny Ni-Cr (B). Vzorek (D) tvaru
vAleCku o prilmeru 9 mm a delce 70 mm, vlofeny do
teto topne trubky, vystupuje na pfednfm konci z Ce1ni
steny (N) topneho tClesa, kde na jeho hlavu dopadaji
roentgenove paprsky a na zadnfm konci se opirA o pru-
zinu (E), take mefe dilatovat. Topne tCleso je nasazeno
na Cep (G) spoleCny s roentgenovynl spektrometrem, jehof
osa prochazf odraznou'plochou vzorku. Pfednf plocha
vzorku je opi ena o kfemennou distanCni vlofku (I), regu-
lovanou ?roubem (K) a perovym kontaktem (L). Pfednf
konec vzorku je zapojen pies thermoClanek (M) na pff-
stroj registrujfcf teploty.
Pfi mCleni intensitya transformaCnf rychlosti je tleba
uvafovat v?echny Cinitele majici vliv na vysledky. Na
mefenou intensitu ma pfedev?fm velkk vliv elektricky
potential Geiger-Mtfllerova poCitaCe; proto je nutna ne-
ustala kontrola a regulate elektri