INFORMED SPECULATION CONCERNING BLOOD COLLECTION IN CZECHOSLOVAKIA

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP80-00926A005200040006-6
• Release Decision: RIPPUB
• Original Classification: C
• Document Page Count: 27
• Document Creation Date: December 14, 2016
• Document Release Date: April 21, 2001
• Sequence Number: 6
• Publication Date: August 20, 1952
• Content Type: REPORT

? t_
r 9.
Approved For Release 2001/11/21 : Cl DP80-00926A005200040006- i
U. S. Officials Only
CONFID$VTIAL icY
SECURITY INFORMATION
CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY
INFORMATION REPORT
PLACE ACQUIRED
(BY SOURCE)
DATE ACQUIRED
(BY SOURCE)
DATE (oF lNFO
Czechoslovakia
Informed Speculation Concerning Blood
'Collection in Czechoslovakia
THIS DOCUMENT CONTAINS INFORMATION AFFECTING THE NATIONAL DEFENSE
OF THE UNITED STATES. WITHIN THE MEANING OF TITLE 18. SECTIONS 793
AND 794. OF THE U.S. CODE. AS AMENDED. ITS TRANSMISSION OR REVE-
LATION OF ITS CONTENTS TO OR RECEIPT BY AN UNAUTHORIZED PERSON IS
PROHIBITED BY LAW. T E REPRODUCTION-OF THIS REPORT IS PROHIBITED.
THIS IS UNEVALUATED INFORMATION
RESPONSIVE TO
i
2
CD NO.
00/C NO.
ORR NO.
DAS NO.
OCI NO.
DATE DISTR.ZO -41._
NO. OF PAGES
NO. OF ENCLS.
SUPP. TO
REPORT NO.
1. An illustrated article which appeared in the March 1952 edition of "Suet v Obrazech,"
a publication of the Czechoslovak Ministry of Information, gives information and
affords bases for speculation concerning the blood collection and transfusion pro-
grams in Czechoslovakia.
2. A resume of the article is as follows:
The blood collection program in Czechoslovakia has been organized by the
Czechoslovakian Red Cross and an intensive effort is being made to attract
donors. Mobile blood collection units are sent into the country and to
the factories in large busses. Prospective donors are advised as to the
place, the day and the hours of the collection. Donors are examined by
the factory or village physician and are brought by groups to the collec-?4
tion center.
Before donation, the prospective donor receives some refreshment. Anyone
who has an infectious disease is rejected. Then the blood of the donor
is tested and the result written on his record. Each donor is given a
white coat, white stockings, rubber shoes and a white mask. All this is
done in order to make the blood collection as sterile as possible and to
guard against any microorganisms which might be carried on the donor's
U.S. Officials Only
CONFIDENTIAL
SECURITY I NFOIZMAS' I ON
ix I FBI
Os E
Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926A005200040006-6
CONFIDENTIAL/US OFT'ICIALS'ONLY/Security Information
clothing. Then the donors are brought in one at a time to the place of
blood, collection and 400 cubic centimeters of blood are collected from
each, in sterile bottles, in a solution to prevent blood clotting.
Each bottle has a label showing the date of collection, the quantity of
blood and the name of the donor. These bottles are put in sterile
baskets and transported to the blood transfusion centers. The article
states that the blood is safe for transfusion purposes for three weeks,
and that it is preserved at 2? to 40 plus centigrade. It is stated
that the majority of the blood collected is used for transfusions but
that some part of it is also used for that very important medical
product, plasma, especially in pediatrics.
3. The following matters discussed or omitted in the article are, in our opinion,
significant:
(a) The quasi-antiseptic clothing described and illustrated.
(b) The. absence of any mention of the Rh factor.
(c) The statement that 400 cubic centimeters are collected from each dgaor.
(d) The fact that the article was published in an official government magazine.
4. The uniform provided to Czech blood donors: white mask, white coat, white stockings
and rubber shoes, may have-?a.-publicity value (considered in paragraph 7 below) as
well as the antiseptic value attributed to it in the article. The use of such cloth-
ing strongly suggests that the Czechs are using the antiquated "open." system of blood
collection, rather than the "closed" system which is routine in the US. With the
"open" system, extreme measures must be adopted to avoid contamination of the col-
lected blood. The use of aseptic clothing is an indicated part of such a process,
but our experience has been that this device. is ineffective and that a large pro-
portion of the blood collected by the "open" method will prove to be contaminated.
The storage of blood at 2? to 4? centigrade, as described in the article, will hale
no effect on the impurities the blood may have acquired during the process of col-
lection. Another inference which may be drawn from the}described use of antiseptic
clothing is that the Czechs do not have the equipment for the "closed" system of
collection. The mention of a three-week period during which the blood is considered
safe is an indication that the Czechs are probably using anti-coagulant, ACD type.
It has been our experience in the US that blood mixed with that anti-coagulant serum
is safe for three weeks if kept under proper refrigeration.
The absence of any mention of the Rh factor is significant in that it is some indi-
cation that the medical profession in Czechoslovakia is either only partially aware
of the importance of the factor or that they do not have the necessary equipment for
determining the Rh factor of the collected blood. The importance of the Rh factor
becomes greater when many successive transfusions are given. The fact that a-_-1
relatively few number of transfusions have been given in Czechoslovakia would explain
the lack of interest in the Rh factor.
6. The fact that only 400 cubic centimeters are collected from each donor is significant
in that it indicates that the entire program is costly and inefficient. Thus, it is
the common practice in the US to collect from 480 to 550 cubic centimeters. Obvi-
ously the smaller the amount of blood collected from each donor, the more donors
will be required to complete the desired quota. The relatively small amount col-
lected in Czechoslovakia (note that the 400 cubic centimeters mentioned probably
includes the anti-coagulant solution, so that actuallythe amount of blood would
only be 350 cubic centimeters) may be due to the relatively small size of the
Czechoslovak people. The authorities may believe that the 'collection of 500 cubic
centimeters would endanger the individual. On the other hand, it is entirely
possible that the available equipment in Czechoslovakia is incapable of handling
single donations of as much as 500 cubic centimeters of blood.
CONFIDENTIAL/US OFFICIALS ONLY/Security Information
Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
 Approved For Release 2001/11/21 : cJA-RDP80-00926A005200040006='6
r' a
CONFIDENTIAL/US OFFYCIALS"ONLY/Security Information
-3-
The fact that the article was published in an official government magazine is an
indication; that the blood donor program in Czechoslovakia is meeting with diffi-
culty. The magazine is a propaganda medium and it is possible that the government
feels it necessary to alert the population to the necessity for blood donations,
not only for normal peace-time needs but for the treatment of casualties should
war break out. Of course, it should be borne in mind that Czechoslovakia is a
dominated country and that "voluntary" donations of blood, money etc are usually
forced. Consequently, there should be no normal reason for propagandizing the
people as to the importance of blood donations unless the Czechoslovak Government
anticipates a situation in which voluntary donations will be so greatly increased
that they will adequately supplement the donations which can be forced.
~Avaklable on loan from the CIA Library-is a copy of the March 1952 edition of
"Svet v Obrazech," containing the article discussed above-7
CONFIDENTIAL/US OFFICIALS ONLY/Security Information
Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926A005200040006-6
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Next 2 Page(s) In Document Exempt
Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
 Approve- od F-r Release 2001/11/21 ; CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
T v OBRciZe?
V PRAZE 8. BtEZNA 1952
TYDENIK MINISTERSTVA INFORMACI A OSVETY
CENA 9 Kcs R. VIII. C. 10
Snimek Jan Bajer
Zeny jciou v prvnich iodach bojovniku za mir a sfastnjr zitlek nos i na"sich de"ti. Pracuji no siroke fronte mirove vj+stavby po boku muiu a prc vem si zastuhuji ucty
0 16sky nas vsech. Svymi zavazky k Mezin$ ~ iF i q ? ''1'(1C1~II~~~2tlc ~YRi7P8~r bit 6 4~66sWmku: Instruktai udernika Ko"siny.
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
&fllfWALbE:M
f 1 t
VDAZENI io i
Ve dnech 27. iinor(i - I. brczna s+ konala v Brne I. ideologickci konferencc
vysoko?kolskych vedeck ych pracornik& S riad?etiini vyjt"tdtilo 950 tiGastniku
konferencc srou jednomq.clnou rh1i ponuiihat v6deekou praci rozkvetu vlacti.
Konferencc se vystovikt pro dal?% rozvtnuti tvofi-vs prate r?ech nasich rE-
deckych pracor'rtik{r, pro ro:bitI r?ech kosrn.cupolitickych a objektivistickuch
?theorii", pro to, aby so nw e redo stala velikoti silou r 100ji. za H sti lidu,
za socialismtts, za mir. Na sniatku vlevo: Celkovy pohled do salat pii slur-
riostnim :ahtijeni I. u1eologieke konference v Brne. Na snirnku vpraro:
Cestni haste na tribune Zlera: Ndmestek niinistra narodni obrany div. gen.
Ceuek Hrrt?ka, niii istr informaci a osrety Vdclav Kopccky, ntinistr ndrodni
obrany arm. ycn. dr Alefej Cepicka, pfedscda krajskeho vyboru KSC
v Brne Josef Juran, namestf k ntinistra hkoistvi, red a urneni Vojteclt
Parldsek, nacelnik hlarniho stabu div. yert. Veicla.v Kratochvil. ieditel Vir-
kmmneho iistaru biologickeho, laureat stdtni terry prof. dr Naar Malt!-,
poretriiec Ucolstri, red a umen i po.slanec Ernest Sykora a porei?cnec
informaei a osvety Ondrej Klokoc.
JFM
V deu dtvrttsho vyroci slavrieho Unora - historickeho vitezstvi pracujiciho lidu Ceskoslovenska sad zradnou
reakci 25. iiuora 1952 - se konalo v Ndrodnini divadle v Praze slavnostni zaseddrti ustr-ednih.o akeniho vyboru
Ndrodni frosty Cechfi a Slovdk-l . Slavnostni projev o vyznamu finorovsho vitezstvi pronesl udim stek
ptedsedy vlddy dr Jaromir Doiaaisky. Na sninikii: Piedsednickd trlbuna slarnostuiho zasedani phi zahajo-
vacirn projevu ptedsedy viddy Antonina Zdpotockdho. Snimek Karel Hajek
Ve ctvrtck 28. iinora odpoledue pi?istcila na ruzyiiskarn leti.ti v Praze dre ?da?tni letadla. kterd ptivezla
ceskoslorenske represeutauty zc V-1. zimnich olympijskych her r Oslo. Na lrti?te pri?ly uritat na?e spo:
torte stocky pracujicich, aby jim ozdaly dik za rispe?n.ou represen.taci nci?i lidove de-m-okraticke repubiiky
n te.ks niezindrodni konknrenci a Vpraro: Jehte pied rokent pracorala Helena Seidlovd v kancclciii Ccs-
koslovenskeho rozhiasu a Eva Ifurzovd studovala its pedayoyickern gymna.siu v Praze. 01)6 se pfihWsily
pri ndboru jako traktoristky a nasfoupily do noveho p9voldni t' STS Ote?na. Po absolvo-edni praktickeho vy-
ryrobi pro Vittorieke it j Klrmcuta Gottroalda tfi relke ua3krr
1, valcoracim stoluin, o e, lkori: roe 24 tun. Nu ky m.eltj byt ptirodne df,-
dri-ny do I.T. dubnri alr told t + :omcstnaneu strojirn i ktery je -hotoruje,
dokonei prototypy do 3t big not Na snimku: Montd ni,sknpcna Oldrich
Paseckj. Josef Bernard a Jo.scf Hubeny pct dokoneora.cich pra.cich na
prrrtich nu_~krieh k valcorticim stolic?itn.
rr?oricke rytopny. ktc,ri sptniii riknly tietiho roku petiletky v polovin[
prosince minulcho roku a do Leto derby ti?ettili narcitorskynti niethodami.
socialistickymi smlourarni, zry?enini produktivity pracc strojnich cet a
pln?jm ryu itim strojii pies tri miliony korun. Pro srou pi?ikladnou praci
b?tier vytoptia CSD re Vr.ori-rich vyhld?ena jiz dvakrat jako ncjlepsI vy-
topna v Pra; skeni kraji. Na snimku: Strojredouci Frantifiek Drah.o? a topic:
eriku a politicks ?koly pro ..emedelskott tI
gjktg 4z OIA'RDfMQi-Q? 6AOOSWOOMGGt~-raiaji vlastni zjcdnodusenou rnethodu ci?feni trubek. Touts
120 priimLrdyeh hektar1. v jarnich pracich. inethodou icictfili dve prcu?orni sily. Snimky CTK
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Z c ZiNY
Pitt sve nav2tei7e t= G`eskoslovr:tsl.a dostal president NDR Wilhelm Pi,,* od presideitta Hlementa Gottiralda
daretn Pratisky zloinek ,Heliandu- - jedne z nejstar.felt starosaskiich piss unosti z rang doby ki?esfauske.
Dne T. unora 1952 president Pieck prohledi spolu s presidentem Saske akadrntie ved prof, dr. Frinysem a
l',? dwelt 12.--15. uinora 1952 sc konala re Vidni evropskd konferencc
kovodelniktt za tieasti ptes dye ste.deiegatfe z vice net dvaceti zemi.
Pohled na ptedsedttictro v hale Bayerische Heil.
Jedna rttka r kapse, druhd ukazuje pattern pies Achesonn. ,tt, ;zkotynou-
cette novopeecng .spojenee" Edcna a Schuntatta - tak zpupne se dal
ryfotografovat zalxulanemecky kanclei? Adenauer prri skaneeni lottdyuske
poradtf altrauif.?uich ministri zdpaduich mocnosti.
Druhdho vyroci path p.-tini spojenecke smlou-vy
mezi SSSR a Cinskou 1 do you republikcnt dne 14.
tinora 1952 vzpomnel soretskij i eittsky lid. Snintek
ukaznje pozorne pekingske posluchaee, sledujici
p1-edud-?ku sovetskych vedcit, ktcf neddinn ;tct-
vhtivili chm.
ne nekterych pohranit`vich tizFhtti zislcalo Polsko kraj bohati stale 4 "#4uractcycn poauecovatelk nave st~etore milky se
J protahuje vyjednavani o pii>t.eif v Soreji. Na snim- tt1' osntuacfgnt posrhotli hlacnt budovy Lomnutu y statni h na naftu a zemni plyny. SSSR nechal tit sve stroje a dal ku korejsko-Ltin2t? diastojnici projedndraji ot4^ku dentarkae- eke h dI r LktieC sp h ,o st ~+ Mos ky sc.cioferni i ru-
k disposici odborniky. Brigdda W. Czecha pracujr to prdve ni eary. Napraro se nakldni nad mapit l t a _ ticke hodttty, te, spolu se t. Jrjint, ettmi eie>tiky i ru
.
se sovgtskym traktoteiit.' ApprdVw&fc RrElea$&t20G1>/1a1t/t~i1ick A00 ~0~4?0~$~-6'a. it ;:o it?t. Jejich pfiyataticlrg .,rueieky"
mat., pte,l oeintn.
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
V den vyroM osvobozeni Madarska sovetskou arntddou 4. dufma 1951 pozttravii Matyd.& Rdtkosi spolecnd se dletty sov0skd vkidni deleyare red.tts+ mar&dtlem. SSSR Voro:fikrrevn stotisieov%ti
pr4rod mad'arskalch prncvajicirh.
40 ?Nelze zadrzet, nelze utopit v krvi vitezstvi socialismu"
(K 60. narozeninc rn Matyc . e Rc kosiho, generalni.ho tajemnika Madarske strany pracujicich. a namestka pFedsedy vlady
Madarske lidov rernuhlikv- dne 9- hreznn. 195 )
~edesati let se dolIva Matyia Rakosi.
:.edesati let k radosti vieho mad'arskeho
pracujiciho lidu, k radosti v?ech poctivych
a mfrumilovnych lidi sveta. Jmeno Rakosi
znamena pro madarsky lid svobodu a mir.
ICdyi reakce porazila v roce 1919 R.epubli-
Icu rad, rozpoutala v zemi krvavy teror. Ai
do roku 1945 vladli v Madarsku Horthyho
faiiiste. Byla to doba plna stradini pro
dirobneho mad'arskeho cloveka, doba prona-
sledovini v?ech pokrokovych obcanu, pie-
deviim komunistu. Matya? Rikosi - je-
den z vudci Madarske republiky rad - byl
nucen opustit vlast a skryval se v Rakous-
ku. Zahy se v?ak do Madarska vratil, aby
to organisoval illegalni komunistickou stra-
nu. V rote 1925 byl zatcen horthyovskou
policii a postaven pied fa?isticky stanny
soud. Jeans dvacet let od Who okpmliku zit
madarsky lid v nesvobode. Dvacet let ,pra-
covaly" fa?istieke stanne soudy. Nebylo
miru pro mad'arske delniky a male rolniky
v policejnim state feudalu, grofu a fabri-
kantu. Dvacet let bojoval madarsky lid za
svobodu, za nezavisl.ost, za privo na sebe-
urceni. A Matya? R,akosi stal v We tohoto
boje i tehdy, kdyz proti nemu sedeli naduti
honvedsti oficiii v soudcovskych talarech
a inscenovali soudni pfelieeni v sale, ozdo-
benem dvema sochami : sochou ,bohyne
spravedlnosti" a-sochou Habsburka Fran-
tii;ka Josefa 1. Bylo takika symbolicke, ze
socha bohyne spravedlnosti stela na pod-
stavci ponekud ?ikmo, takie se jeji vahy
Aychylily k jedne strane. Vazily take k jed-
ne strane. Vazily tak, jak chtela reakce.
Ale obzalovany Matya? Rakosi se stal v t6-
to soudni sini ialobcem. Soudcem byl na-
konec lid, kdyi s pomoci vitezne sovetske
armady dvacet let pote - roku 1945 -
smetl horthyovsky reiim.
Komunista, bojovnik a clovek Matya?
Ilakosi nikdy nezapochyboval o tom, ie
Pravda prosteho lidu zvitezi. Vedomi ally
proletai skeho internacionalismu, vedom i
vlastniho pravedliveho boje a rozviiuy
generdbni tajemnik madarsk' dLluicke strany a ndmdstek pr'edsrdy vnad'ni -
skF,. vlddu. se donir 9. brczna 1952 .edesdti let.
irsudek marxisty, jednoho z nejlep?ich zaku
velikeho Lenina a Stalin, znely z jeho
pevnych sloe, kteri vmetl do tvaie nehod-
nym soudeinn :
,,Nemam duvodu, pro-6 bych se pied tim-
to soudem obhajoval," pravil Rakosi. ,Moje
cinnost spoc%vala v tom, ie jsem pomahal
organisovat komunistickou stranu. Pan
prokurator zde shroma.idil viielijake po-
mluvy o socialistickem hnuti a piedev?im
o revoluci madarskych pracujicich v rote
1919. V Mad'arsku vladne kontrarevoluce
a proto to mule pan prokurator tint bez-
trestne. Byli v?ak ui take prokuratofi, kte-
ii kdysi nazvali Pafilskou komunu zale-
zitosti ,hrstky dobrodruhu". A presto dnes
putuje cely svet k hrobum parizskych ko-
munardu. Take k hrobdm mad'arskych ko-
munardfi budo utovat mad'ar?ti pracu-
jlci. Aid ' njlm qa, alai
nasilim nelze zadrzet; nelze utopit v krvi
vitezstvi socialismu..."
. ,Dost! Nestrpim tento ton!" -- hulakaf
piedseda soudu.
Ale Matyas Rakgsi klidne pokracoWal:
?Mauve o vyznamu komunisticke strany,
Lenin napsal..."
,,Dost! Nedovolim, abyste mluvil o Leni-
novi !" - vi Iskal rozzuteny piedseda.
,,Vida, jak se reakce tiese strachy jen
,4ed pouhym vyslovenim Leninova jmena!"
- odpovedel Matya? Ra.kosi, kdyz ui ho
horthyovsti pochopove odvadeli. Zvitezil.
Stal se - jako jiny veliky syn delnicke
tiidy JIM Dimitrov, souzeny o osm let poz-
deji nacistickym tribunalem v Lipsku. -
nesmlouvavym zalobcem faaismu. Horthy
ho klika se neodviiila vynest nad Matya-
sem Rakosim rozsudek smrti. Stejne jako
bu!harsky narodni hrdina Jill Dimitrov,
ktery byl na zakrok sovetske viady propus'-
ten z nacistickeho vezeni, byl nakonec v ro-
ce 1940 osvobozen z horthyovskeho ialaic
i Matyas Rakosi a zit ai do osvobozeni sve
vlasti sovetskou armadou v SSSR. Sovet-
sky lid znovu prokazal svou nezlomnou ver-
V roce 1935 byl Matyd& Rdkosi postaven pfed horthyovsky soul. Z obtalovandho kontunisty Z4. 1ultou V4esvazov6 kontunistickt' strany bol erikd a gcneralissima J. V. Stalhi?t byl Matya'
se stal 2alobce horthyovskeho relintu, hldsici se statel'ne k Sov&skemu svazu a mezindrod- Rakosi po 16 letech vezneni propu9t n z aldr`F a 2. listopadu 1940 pfckroeil hranice S':-
nimu prole ardtu. skeho sVazu.
Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-&et
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
nost veci proletaiskeho internacionalismu.
Se jmenem Matyase Rakosiho je spojena
svoboda a nezavislost Madarska. Je s nim
spojeno i vlastenecke budovani noveho, so-
cialistickeho iivota: ,Chei zustat jako do?
sud i nadale v We prate a obeti r_a ceste,
vedouci k povzneseni madarskeho naroda"
- iiki ve svem prvnim projevu k madar-
skym pracujicim do vlasti.
Matyas Rakosi znamena pro madarsky
lid mir. Proto je jeho jmeno spojeno take
se smlouvou o spojenectvi, piatelstvi a vza-
jemne pomoci s Ceskoslovenskou republi-
kou z 16. dubna 1949. Leninuv a Stalinuv
iak Klement Gottwald v Leskoslovensku
a Matyaa Rakosi v Madarsku, vlfida lidu
v t eskoslovensku a vlada lidu v Mad'arsku,
piatelstvi ceskoslovenskeho i madarskeho
lidu k velikemu Sovetskemu svazu a spo-
leene prijate zasady stalinske nirodnostni
politiky -- to jsou zaklady novych vztahit
mezi nirody C eskosiovenska a Mad'arska,
vztahu, jei posiluji svetovy tabor miru a
demokracie.
Za takove vztahy mezi suverennimi na-
rody, za nezavislost a pravo nirodu na se-
beurceni, za socialismus a za mir bojoval
po cely iivot Matyai; Rakosi. A pohledne-
li dues, v sedesiti letech sveho teikeho a
plodneho iivota na jraci, k nii cerpal silu
z cisteho zdroje internacionalismu a z ne-
Matycii, Rdkosi mezi delegdty zem&i 7skych drnzstev, a strojne traktorovych stanic na I.
celostdtni konfcrenci zemedelskgych pracevnVc l v lednu 1950.
U prile5itosti +uivktevy ntadarskd rkIdni delegace u Praze v rote 1949 phjal president re-
publiky Klement Gottwald r pi?itornnosti piediedy vlddy Antonina Zdpotockdho na pra2skEm
firadL ndmextka ptedsedy madarske i'ltuly Matydke Rrik"Qiho.
smrtelneho uceni Marxe-Engelse-Lenina-
Stalina, pak vidi bohate ovoce. Priimyslova
vyroba lidove demokratickeho Madarska
dosahuje dnes 250 procent urovne posled-
:aho predvilecneho roku. Podstatne vzrusta
i vy-roba zemedelska. Diky soustavne peei
Madarske strany pracujicich a lidove vlady
roste iivotni uroveh, zakladaji se nove na-
rodni, stI edni, odborne i vysoke skoly, roz-
kveta kultura a veda.
Co znamena v tomto radostnem a boui-
livem procesu vsestranneho rozkvetu osob-
nost Matyase Rikosiho - to se nejlepe
projevuje v lasce, kterou mad'arsky lid pro-
kazuje svemu prvnimu delnikovi. K iede-
satym narozeninam Matyfi a Rfikosiho vy-
h] a.ji mad'arati pracujici nadaene prat ov-
ni zavazky. Hornici v dolech a delnici v zi-
vodech nastupuji do zvlastnich nedelnich
amen na jeho pocest a vysoko piekraeuji
normy. V cele zemi se rozvinulo hnuti, je-
hoz iniciatorem je drobny rolnik Kalman
Bona. Jako Glen mistniho vyboru obrancu
miru obratil se Kalman Bona ke vsem
zemedelcum okresu Kunczen Miklos s v'-
zvou, aby do 9. biezna - dne narozenin
Maty ase Rakosiho - splnili svou dodav-
kovou povinnost a zaplatili dane na 1. ctvrt-
leti. Na jeho vyzvu odpovedelo ihned ne-
kolik set rolniku ze 65 vyboru obrfincu miru
a piidavaji se dalii a dalsi. Ronnik Janos
Siitoe, ktery ma 6 jiter p$dy, zaplatil jii
dane na cele pololeti a dodal statu jeste
pied narozeninami Matyase Rikosiho cely
svuj ctvrtletni kontingent vajec a drubele.
Sedesati let se doiiva Matyae Rakosi.
Sedesati let k radosti v&ech pracujicich.
V Madarsku jii pevne vladne lid a ne hon-
vedi, grofove a fabrikanti. Fafiste viak tim
vice nenavidi Rfikosiho, jako nenfivid'i nvo-
bodu a mir. Titovskd fa. isticka banda a
jeji agent Laszlo Rajk se pokusili nastrojit
uklady Madarske lidove republice a chysta-
li se zavraidit Matyaae Rakosiho. Byli vsak
bdelosti mad'arskeho lidu yeas odhaleni.
Skutecne. $adnym terorem ,nelze za-
driet, nelze utopit v krvi vitezstvi socialis-
mu ... Viktor Ruzicka
iladarskd strana practcjicich s Matyd.em Rkkosim v eel., vede tnadarsky lid k i#fastne socialisticke budour:i?,sti. Madarsky lid buduje nnov~' pni>
zemi v zemi 4fastnych a svobodnych lidi. Na saimcich: Zdbery zf .'tavby velkdho kombimitu v mote.
Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926A005200040006-6
Z6ci rolnickh hkoly chovatelske v Ceskych Buddiovicfch poslnuchujf vyklad profesora JarosIava Lehtiny o odchovu telat na studeno. Mhutym jalovickdm vybi by do snt hu
zv11huff jejich odolnost, prospfvaji a
Zem~d~lci dodaji nasi distribuci vice masa
Usneseni strany a vlady o
opatrenich ke zvyeeni iivocisne
vyroby mobilisuje vsechny male
a stredni rolniky, druistevniky,
zamestnance statnich statku a
vsechny ostatni zemedelske pra-
covniky na vaech usecich hospo-
di skeho iivota k plneni jednotli-
vt'ch bode historickeho usneseni
strany a viady, ktere bude zna-
menat vetsi porce masa na stul
naseho pracUjiciho lidu. Z mnoha
desitek zavazktl pracujtcfeh ze-
medelcu a zemedelskt'ch pracov-
niku o zvtfieni zemedelske vtro-
by, vy hlisili eve zavazky i za-
mestnanci skolniho statku Rol-
nicke fikoly chovatelske v Ces-
kt'ch Budejovicich, kteri jii od ro-
ku 1950 provadeji osvedcent' zpii-
sob studeneho odchovu telat podle
vzoru sovetskych kolchozniku. Ces-
kobudejovicti chovatele zeskolni-
ho statku dodaji do konce letosni-
ho roku 10 chovnt'ch bt'cku ze stu-
deneho odchovu jako plemennt
matexial k doplneni planovaneho
stavu inseminaenich stanic v Ces-
kobudejovickem kraji. Z nadplano-
vaneho stavu dojnic naskolnim
statku dodaji jeste v roce 1952 pet
chovnech dojnic jednotnt'm zeme-
delskym druistvum. Na svem stat-
ku dosahli pracovnici kvalitni ple-
menne prirustky chovneho mate-
rialu, ktery p-lsMe k zuslechteni
chovu skotu na Ceskobudejovicku.
A ted' neco o studenem odchovu
telat.
Byl to sovetskt' znamt chovatel
S. I. $tejman, ktert passel na my#-
lenku studeneho odchovu telat.
Sam o tom napsal: ?Co nfis pli-
Zvysime avocisnou vYrobu
Jehte letos phjdou do insemina6tich stanie OeskobudLjovickeho kraje miadi byci odchovani studenou metho'kn ,
kterd zvyhfla jejich odolnost vi f nemocem a zpevnila tSlesnou konstrukci.
melo k tomu, ie jsme se ziekli
dlouho pouiivaneho zpfisobu od
chovu telat ve vytopenych chle-
vech, ktery v Karavajeve byl po-
uiivan do roku 1932? Jednoho
mraziveho dne, kdyi kolem Kara-
vajeva napadl snih, se zatoulala
stelni krava. Po tt'dennim hledini
byla nalezena na okraji less. Bylo
u ni silne, iive skakajici telatko."
S. I. $tejman zacal pokusy Be stu-
dent'm odchovem telat. Tento zpu-
sob se pine osvedcil. Zvirata od-
chovana touto methodou jsou odol-
nejsi proti nemocim a davaji vetsi
uiitek.
Chovatele v Rolnick,& ?kole cho-
vatelske zahajili student' odchov
po narozeni 16 telat, v eervnu
1950, od dojnic, ktere byly inse-
minova.ny. 0 tom, jak provadeji
student odchov, nim povedel ve-
douci skolniho statku Jaroslav
Stanek: ?V zime eiste, suche a
vzdusne ustajeni s vt'behy za kai-
deho pocasi. V 16th co nejvice po-
hybu venku ve vybehu a na past-
vinach". Kdyi se telatko narodi,
odvedou je ihned od kravy. Nej-
drive mu davaji pit mlezivo od
vlastni matky a pozde'ji dostava
plnotuene mleko. Zamestnanci
skolniho statku jsou uzkostlive
Vedoucf hkolnfho statku Jaroslav ,Stanek kontroluje rilst dobre
vyvinut.h.o byLka ze studeneho odch.ovu.
Krmfdka Kristina Vojtova se pedlives stard o svd svetence. Praseje po-ltf
osv&l1'enych method sovetskych kolchozniktk.
Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926A005200040006-6
peelivi. PH =616m napajeni do-
drzuji naprostou eistotu a teplotu
jak u nadob, tak i u mleka. K to-
mu pHistupuje jeste pozdejsi sprav-
ne krmeni kvalitnimi krmivy, pee-
live oeetiovani a pflznive nrostredi
s kaidodennim vybehem v lete
v zime. Kdyi asetfovatelka Kristi-
na Vojcovi oteviela 15. unora, kdy
jsme navstivili ekolni staj, dvefe
do vybehu - hrnuli se bycci i ja-
lovfcky na snih. Nic si z neho ne-
sy. Cili povedeno slovy odbornika:
?I zimni vybeh podporuje vymenu
litek a utuiuje organismus. Telo
dostava hustsi srst a staves se
-odolnejfiim vuci nakazam, Vyvin
kostry je rychlejsi. Silna noha a
pevny, zdravt rimes stavby celeho
tela. To vsechno jsou vysledky stu-
deneho odchovu telat k ziskani
dobrehc, a zdraveho materialu ja-
ko zakladu k dalsim uspechum
chovatelske prase, jak ji vytyeilo
usneseni strany a vlady o opatfe-
nich ke zvt's'eni zivocisne vyroby:
Druistevnici z jednotnych zeme-
delskych druistev a hospoddh
z vesnic jiste priznive oceni sku-
tecnost, kdyi povime, ie ve akol-
nim statku v Rolnickeskole chova-
telske dosahuje denni pcirustek do
3 mesicu 0.60 ai 0.80 kg an kus,
pies 3 mesice do 6 jeden a.e 1.05 kg
a od 6-12 mesicu ai 1.20 kg. Va-
ha starsich jalovic ve veku 6 mesi-
cu byvi 200 ai 210 kg. Kolem jed-
noho roku 400 kg. Naproti tomu
u stajoveho odchovu 300 ai 320
kg. Tyto prirustky nejsou jedinym
meiztkem zdravotniho stavu a vt'-
vinu telat. Podivejte se tia obraz-
ky: celkovy ramec, stavba a mo-
hutnost kostry, hloubka a sifka
hrudi a jeste jedna zavaina okol-
nost: ve veku 16-18 mesicu do-
sahuji jalovice ze studeneho od-
chovu 450 kg aive vahy, cirri se
zkracuje doba dospivani o 3-4
nt sice, kdy je moino jalovice pri-
poustet. A vsechny tyto okolnosti
a ptedevsim to, ae vsichni osetio-
vatele bt'eku a jalovieek ve stude-
nem odchovu pod vedenim Jarosla-
va Stanka i ostatnich clenu profe-
sorskeho sboru Rolnicke akoly
chovatelske v Ceskych Budejovi-
cich, poctive a vzorne plni sve
povinnosti - umoanili, ie zamest-
nanci "skolniho statku vyhlasili
k usneseni strany a vlddy zivazky,
ktere pi-ispeji ke zlepseni chovu
skotu. Se studenem odchovem se
pravidelne seznamuji iaci a aaky-
neskoly, kteti jednou nastoupi ja-
ko pracovnici v jednotnych zeme-
delskych druistvech a na statnich
statcich. Budou jej dale rozsirovat
a uplathovat. -ff-
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
tivoA*nou vyrobu zvkfinie i raciondlnim odchovem selat. V produkc?n4 staniei v Nova oboi'e o4etrovatele selat Frantikek
docilit odchovu 14 selat od jedne prasnice.
Vychovdme 14 selcztek
Tait zni zavazek kolektivu ose-
trovatelu prasnic na produkcni
stanici hospodarstvi Nova obora,
ktere pates ke stitnimu statku
Hluboka nad Vltavou. Oietiova-
tele,Frantisek Saloun a jeho man-
ielka Marie s oaetrovatelkou Marii
c ernou si piecetli diukladne usne-
seni, strany a vlady o patienich ke
zvyseni iivocisne vyroby a pro-
diskutovali body, tykajici se zvy-
aeni staviu prasat. Usneseni strany
a vlady ukladi zamestnancum stat-
nich statkix zajistit odchov pru-
merne deseti selat od jedne pras-
ty" 116 prasat, ponevadi sprav-
nym odchovem jeate tehoi roku
pouaila k chovu prasnicek z prvni-
ho vrhu ,Jalty". Marie C erns se
nejvice zajimala o tak zvane opa-
kovane piipouateni, cili dvojskok.
Ph dvojim pripouateni se dosahuje
vetai pravdepodobnosti oplozeni a
pocetnejsich vrhii. Po mnohych
zkouakach roziesila sovetski oae-
tFovatelka A. L. Ljuskovovi dvoji
pFipousteni behem jedne Fije s ca-
sovyrm rozdilem asi 10-12 hodin.
Oietfovatelka Marie Canna z No-
vi obory praktikuje dvoo piipouaf
Zootechnik stdtn#ho statku Jiri Kondk vysvLtlii v desetiminutovee vy-
znani usneseni strany a vlddy, a sdLluje poznatky sovttsk45 oietfovatelky
prasat A. L. Ljuskovov6.
nice. Osetrovatele na Nove obore
po dohode se zootechnikem stat-
niho statku Jifim Krocakem pri-
jali socialisticky zivazek, ze v le-
tosnim rote odchovaji prumerne
14 selat od jedne prasnice. Na ob-
razku vidime, jak svym podpisem
stvrzu ji zavaany ukol, ktery je
vyssi nea stanovi vladni usneseni.
,,Vefim, ie se nam to nodaii," -
iek1a nim dlouholeti oaetFovatel
ka prasnic Marie Cerni, ,vidyf
v minulem rote jednapadesatem
jsme tady odchovali od jedne pras-
nice, no povez," obraci se na oae-
tFovatele Frantiska Salouna, ktery
vede ,matriku"... 16 selat."
Oaetiovatelka Marie Cerny si
piecetla zpusob odchovu selat a
phpousteni prasnic podle rad a
zkusenosti sovetske oaetFovatelky
prasat na kolchoze ,Budonnovec"
A. L. Ljuskovove, kteri za rok do-
kizala vychovat od prasnice ,JaI-
Dosavadni vysledky prdce tii ooettovateM jsou velmi pi kn6 a selata rostou jako z vody.
teni od srpna 1951. Na produkcni
stanici ma kance (pojmenovala ho
,,Ferda"), ktereho piipouati rano
a veeer. Tak na pFiklad u prasnice
c. 9611 dosahla za rok 1951 opa-
kovanym phpoustenim th vrhy
s 24 selaty. PFedtim pH jednom
pFipuiteni mela mensi pocet. Pras-
nice cislo 9612 pri jednom pFipus-
teni mela sedm selat a ph dvoj-
skoku devet.
Osetiovatele na Nove oboFe se
Fidi dalai vyznamnou zkuaenosti
sovetskych chovatelu, to je, aby
kanec mel pravidelny denni vybeh
na cerstvem vzduchu. Pouati proto
,,Ferdu" do vybehu i ted v zime.
Sovetsky badatel Kudrjavicev
prokizal podrobnymi pokusy a
praktickymi zkouskami na soveho-
zech a kolchozech, ie take mash
vemene prasnice pusobi na nervo-
vou soustavu prasnice tak, ae vy-
voli zvyaenou cinnost podvesku
mozkoveho, ktery odmeeuje vetsi
mnoistvi hormonu ovlivinujiciho
zrani vajicek, cimi se uspisi vznik
h je. OsetFovatele na Nove obote
provideji proto u svych prasnicek
(a je jich hodne) pravidelne ma-
saie a to u starych prasnic 3 as
10 dni prFed Fiji a u mladych 30
dni pied piipouatenim. Marie (er-
ns i osetFovatel Frantisek Saloun
maji sve sveFence ui vycvicene.
Jakmile zacnou s pFipravou masa-
ae, polehnou prasnice a daji se
klidne masirovat.
Z osetFovatelskeho kolektivu je
vady nekdo na produkcni stanici.
Ani minutu nejsou prasata hez do-
zoru. Ve dne i v noci. Oset -ovatel
Frantisek Saloun tam ma pekne
zaFizenou jizbicku s radiem a po-
hovkou. Budicek kazde dve hodiny
v noci ho burcuje a hlasi : je tie
ba dat pit malym, sotva naroze-
ny m selatkum.
Usneseni strany a vlAdy Made
velky duraz na to, aby ani u jedne
prasnice se nepromeska'a Fije.
Manzele Salounovi i oaettovatelka
t erni se proto zavazali, ie nepro-
meskaji ani u jedne prasnice Fiji,
a kaidou budou pFipoustet dvoj-
skokem, aby zvysili pocet naroze-
nych selat. Kontrolu iije, kontrolu
ptipou9teni, data o vrzich i o tom,
kdv ktera prasnice bude mit pra-
satka, sleduji osetFovatele na ,Pr"i-
poustecim plinu", ktery visi na zdi
a kde kaidi prasnice ma presne
ziznamy. Snimky a texty J. Falta
It
Osettavatel prasnic Franti$ek Saloun podepisuje sockalistick' zd a O~ettovatelka C' ui podepsala stejny zdvazek jako Fran-
e v Ieto. ni,n r~9?lp llFd O +f~i~leias+ 20~ Jeid~~ ' as it -h-DP80i@9~61A~0 as Em
u ostudiv4m v.eeh podrni>.ek chovu.
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Za pakt miru, za rozkvet vlasti, za t~sti nasich d~ti
Jedna z nejleph#ch pracovnic zdvodu Tatra-
suit Magda Pohorelcova pracuje v tnkldeb-
n:cke diind a ziskala jit viajku nejlephiho
pracovnika.
Str'2eny ptlkladem sovetskych ten, pted-
nich bojovnic za mir, nadsenych budovatelek
komunismu, zapojuji se i nate ieny na v?ech
frontach mirove vystavby do boje za mir, za
silnou a ?Castnou republiku.
s.
Jedete-li rychlikem z Prahy do Ko?ic, upou-
t? va?i pozornost mezi Atrbou a Popradem
moderni mesto s ?irokymi ulicemi a vystav-
nymi mnohoposchod'ovymi domy - Svit pod
Tatrami. Je to jedno z na?ich nejmodernej?ich
mest a rozhodn6 je to na?e nejmlad?i mesto
- - nejen dobou sveho trv$ni, ale take prd-
mernym vCkem avych ob vatel. Zde toti*
ptevlddaji mladeinici a m1?de3nice. Jadrem
Svitu jsou rozsahle pr imyslove zavody a jed-
nim z nejznamejsich je zavod Tatrasvit, je-
hot znaeku -- stylisovane n$tky s textil-
nim symbolem, jste jistL u2 videli na rtznem
textilnim zboti v na?ich obchodech.
V Tatrasvitu tvoti nejvet?i east zamest-
naneu leny a mezi nimi hlavn,6 mlade2nice,
kterd svou dobrou praci bojuji za mir, za roz-
kvet vlasti a za ?testi svych deti. A nejsou
to mladetnice jen podle jmena, veechny se ve
veech dilnach a oddelenich sna2l, aby svou
ptislu?nost k L`SM prokazaly pracovninii vy-
sledky. Kdyi: tyto 2eny, mlade i ty stare!, po-
zorujete bud' v praci v zavode, nebo na bri-
Mezindrodni den Cen stanoveny kaddorodnd na S. btezna se stal symbolem boje
pokrokovujch hen celeho svdta za m#r, proti imperialistickd valve, proti kolo-
nialn#mu vykottist'ovani. Mezinarodni demokraticka federate Len, kterd se po-
stavila do Bela tohoto hnuti, odhaluje proto dense zio* innd za,'ridry imperialistic-
kych podndcovatel,4 none vdlky a mobilisnje keny celeho sveta k podpote stale
mohutndpic#ho tdbora miru, k podporte tnirovych udvrhft Sovdtskdho svazu
v Organisaci spojeny"ch ndrodfi.
Vyzuam Meziuarodni demokratickd federate yen neustale vzr> std - zvlahte
dnes, kdy imperialistd titokem tut svobodnou Koreu se pokouheji rozpoutat novou
svLtovou valku.
Letohnl Mezinarodni den hen ma heslo: ?Za pakt miru, za rozkvdt vlasti a za
htesti nahich ddti" V prohideeu# MDF2 k tomuto dni se minto find pravi: ? 2eny
veeeh zenti, ntuslme v den S. btezna demonstrovat na obrauu miru a za zachrantr.
eivota ttahich ddti. Obranu 2enskych pray nevi mowed odddlovat od obrany mini
a demokracie. Vidda, kterd ptipravuje valku, ignoruje prdva narodt. S. bfezen
se musi stilt deem boje ten za svobodu a za pivot jejich ddti!"
Ktera dena, zakus#vhi sama bolestnd d,sledky valky, by si neprdla niir a po-
kojnd budouditi bez obat' o sve ddtif
Ma gda Varyova jcstd pa>natujc niinule do-
by. kdy muscly z nekolika kora:u !iuit sebe
i rodinu. Dues jc tidrzbdtkou-mdernici.
gadach a pti t.bave, podle jejich sebevedo-
meho a jisteho vystupov&nl pozna.te, 3.e toto
je skutecne nova generate ten, oproetena od
vsech predsudkti. Tim pozoruhodnejsi je to
prave dues, na kdysi zaostalem Slovensku,
kde Lena bylo otrokyni domacnosti a vlast-
niho hospodritstvi.
A k tomuto novdmu postoji teny ptist.upuje
jeete zdravy slovensky temperament. Proto
jsou v zavode Tatrasvit tak dobre pracovni
vysledky a plan je plnen a ptekradovan bez
obti2i. Neni zde na ptiklad vfibec ,adnou
zvld?tnosti, to jednn zami5stnanec pods etyri
a2 pet zlepbovacich nhvrhii a pracovni vy-
kony pohybujicI se kolem 150-160 procent
normy jsou jen dobr9m -ale ne-
jsou je?te zdaleka vykony epiekovymi. V za-
vode je prirozene siroce rozvinuto socialistic-
k6 soutezeni mezi jednotlivci i celymi dilnarai.
Vysledky jsou pak takove, to zde nenajdete
dilnu, ktera by plnila plan pod 110 procent.
Mohutnym motorem socialistickeho soute-
leni, udernickeho hnuti a vysokeho ptekra-
dovani norem je mladetnicka dilna, v ktere se
vyrabeji standardisovane puneochy. Dina je
chloubou celeho zavodu a jeji pr'fim8rny pra-
covni vykon se pohybuje kolem 125 procent
normy. Zde pracuje take dlouhodoba drtitel-
ka vlajk-v nejlep?iho pracovnika zavodu, sva-
zaeka Magda Pohorelcova, ktera plni svou
Kuntrola hotorych puueuch v > alddc~nicl~e diIi e a V it-to: V ud ule,uicke di1e se vyrdbeji
IA-RDPgd-d0'j2WA,0652U oftot)61it,a if, 12:i?j% chloubou ccleho _drodtt.
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Virdouci seljaktoru, nekolikau4sobtty zlepsueatel S. Vrana s nejlepai pracat=tiici dility.
normu stale na 180 procent- Ovaem i ostatni
pracovnice dilny se ji snaSi svjmi vjrkony
dohnat, take must svtij vykon stale zvy:3o-
vat, aby neztratila sve pracovnf prvenstvf.
V plneni normy ji jdou v patach da13i sva-
zaCky Anna (esankovS, Viktorie Krupova a
Maxie Feriancova. Ale i v ostatnich dflnach,
v kter*ch jsou zamestneny i stares teny, pa-
matujici krute doby hospodatske krise, neza-
mestnanosti a nedostatku, se pracuje fider-
nicky. Magda Vargova velmi dobte pamatuje
minule, doby, kdy musela z nekolika korun
tivit sebe i rodinu a kdy se Lasto ?tavalo, to
v dome nebylo ani kousku chleba. Dues pra-
cuje jako Gdrtbafka strojty, je f1dernicf a vy-
deltva tolik, 'te se jf o tom, jak sama tika,
drive ani nezdalo. Take Julie Tomatlkovidovt
ut neni mladetnici, ale piece pracuje v pun-
tochA_rna fidernicky. .
Vbechny teny v Tatrasvitu jsou ptikladem
view nalim 1tenam, jak je tteba v dnetnich
dnech chdpat boj za mfr, za budovani Mast-
ne socialisticke vlasti. A hello vydane k le-
toenfmu Mezinarodnimu dni ten zajiste ne-
vy nJ naprtzdno, ale bude ptevedeno do sku-
teenosti novymi hodnotnymi pracovnimi za-
vazky.
JJobra price ten v Tatrasvitu ptinati f sve
vysledky ve zvy.4ene tivotni urovni vtech za-
mestnanc0, o ktere se vedenf podniku peeli-
ve start. Svobodni bydli v krasnyych, moder-
nich, dokonale vybaven9rch internatech, pro
tenate postavil zavod nekolik velkytch domtl
s dvou at ttfpokojov*mi byty a krome toho
jsou to je3te rodinne domky z byvale batov-
ske dry. Je zde take nove sttedisko pracuji-
cfho dorostu, kde se mladym dfvkam i ho-
chOm venuje zvlaatni pece. I po zdravotni
strdnce je o zamestnance bezvadne postarano.
0 taludky zamestnancif peduji zavodni jidet-
ny s velmi chutnou a vydatnou stravou, za-
mestnanctim jsou k disposici herny a zavodni
klubovni mistnosti, v ktery"ch se kont mnoho
hodnotnyeh kulturnich podnikty, deti zantest-
nanc l maji k disposici vzorne vybavene jesle,
matefske ekolky a 3koly. A tolik sportovnich
htitt' snad neni v tadnem meste, jako prtve
ve Svitu. A k tomu vteru pfistupuje jette
krasnt poloha v same bliZkosti VysokyrFh Ta-
ter.
Jen si ptedstavte, to byste at talc v t> -
po pracovni smene vzali' lyte, jell etvrthod$--
ku viakem a octli se v lytafskem raji. pra-
eujici ve Svitu si tyto velke v 'hody velmi
dobte uvedomuji a dovedou si jich patfiene
vatit, jak o tom nejlepe svedef jejich vysoke
pracovni vykony. VMak ti starM dobte pama-
tuji, jak to to vypadalo pied takovymi 15
lety, kdy byli odkazani na turisty a na dro-
tarskou ntiti. A to tyto easy se jit nikdy
nevrati, toho nejleptinl dokiadem je prtve
Svit, miade, smel}ymi Pliny do budoucna na-
plnene mesto pod Tatrami. J.
U kakindruvaciho stroje v baroirue prucuje le-duua , nejlepsrch riderttu; z4vu4u afuttrrtsdkaiu
? Vpravo: V ptadldrnt,'. Snfmky K. O
Approved For Release~01 /11
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Sov~tsk e zeny svou praci hO) j I za vitezstvi komunismu
,,Za pakt m?ru, za rozkvdt vlasti, za Mdstl naifieh ddti!" pod t?mto heslem probihd
letogn? Mezindrodni den ten 8. btezna 1952. Pf? tdto pfUe2itosti ptindi)ime a ldnek o so-
vdtskyck dendch, kterd svou praci a svy>a bojem za mfr jsou pfikladem celdmu svdtu.
,,Dilo zapoLat? sovetskou vladou mote byt
fisp0nL skonteno jen tehdy, at se do neho
zaLleni v celsm Rusku misto nekolika set ten,
miliony a miliony ten. Tehdy pracujici do-
kAti, to mohou tit a hospodatit i bez statkAtd
a kapitalistti. Teprve potom bude socialistic-
k6 ztizenl v Rusku tak upevneno, to je ne-
ohrozi tadni neptAtels z venku ani zevnittr."
(V. 1:. Lenin) - ,Zeny v kolchozech - tol
velki sila. Nechat ji letet ladem, znamenA
dopouhtet se zlodinu. NaBi povinnosti je, aby-
chom tenAm v kolchozech svLtovali funkce a
tuto silu zamLstnali!" (J. V. Stalin)
Tato prorockA slova zakladatelti SovLtsks-
ho svazu se stala skutkem. Sovetski vlAda
dala tenAm stejnA prava s muti ve vliech
oblastech statniho, hospodatskeho, kulturniho
a spoledensko-politicksho tivota. BoliievickA
strana povznesla tenu-pracovnici a probudila
v ni velikou silu. V Sovetskdm svazu neni jed-
noho hospodatsksho nebo kulturniho odvet-
vi, v nemt by teny nedosAhly skvel fich fasp8-
chti. ?
VKS(b) i jednotlivs KS(b) sovLtskjrch re-
publik venuji pti vychove tenskych kidrti
velkou pozornost praci tenskfych rad, ztize-
nych v kolchozecb, sovchozech, prAmyslo-
vych i dopravnich podnicich, ve spojovaci
slutbe a v fitadech. V techto radach vyrtistaji
poLetne kAdry aktivnich vetejnych pracovnic.
Hlavnim fikolem tenskfych rad je pomahat
stranickfym organisachn i vedoucim zavodti
a kolchozti zvyiiovat aktivitu ten, zapojovat
je do socialistickdho souteteni o spineni a
ptekroLeni vyrobnlch pldnti. Pracovnice ten-
skych rad bdi take nad zachovdvdnim sovet-
skych zikonti o tensks praci a o ochrane ma-
tek i MI. Na podnet stranickjrch organisaci
se methody price tenskych rad denne zlep-
tuji. V pravidelnych seminAtich pracovnich
tenskjrch rad pti okresnich i mestskych vy-
borech strany se podavaji politicks referaty
o nejblithich hospodatskych i kulturnich uko-
lech a vymeiiuji se ziskans zkuiienosti. Stra-
nicks organisace svolavaji take okresni schti-
ze tensksho aktivu; tyto aktivy pomAhaji
zapojovat teny do poiitickeho a hospodatsks-
ho tivota a zvytuji u rich pocit odpove dnosti
a celostAtniho chApanl dkoiti.
Zensks kadry si pilne osvojuji zikiady
marxismu-leninismu a zapojuji se masovs do
stranickeho tkoleni. Mnohs kolchoznice, del-
nice i dueevni pracovnice se pak uLastni ma-
sovs politicks price a jsou vynikajicimi agi-
tatorkami, lektorkami a referentkami.
A. Alilejovi, tajemnice 1YV Turkmensks
KS(b) pL2e v 43. Lisle ,Pravdy" o velkolepfrch
faspe?ich ten Turkmensks SSR. Jejich rodnA
aseme b*vala jednim z nejzaostalej?ich krajti
carsksho Ruska. Turkmenky pod barbarskk-
mi feudalnimi zakony nemely Mdnych pray;
prodavaly se a kupovaly jako vec a tivotily
nekulturnim, rabskym tivotem. Nyni tticet
dye kolchoznice- ptstitelky bavlny - maji
titul ?Hrdinka socialisticks price", sta dal-
iich bylo vyznamenAno lady a medailemi za
Tafdna Nikolajeva, lauredtka Staknovy cony a ztu?m!a komponistka, patti k nejzndnadjdttn
sovdtsky,n pianistkdin.
drorana
pod l7levo: Skupina architrktek-projektaritek, podle jejicht plairata se stae sta?u- e B lov n ~n- Sasloutiki uEitetka RSFSita R tM Mlin uclaw. kt tl.r+ by s yclei'zaktd. hy. Zie a napravo: J. Tntar-
Laurehtka Stalinoay ceny Olga Mya?tukova ,prr ni -,.praval je ?rnistrovou krajclskd rliiiay
v tovdrnd ma obnt? Skorochod a reti'mci .koly stachanovcfl.
Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Skupiua tack PrikmyslorE .koly b. 9 v Rostovd na Donu ph praktickdm cvieen? s tele-
grajnind apardty.
10
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Klaudie Bara,rovskaja, podnikovy hospoddi?
daugavpiiskd vytopny lokotinotiv lotyMskych
Aciezaic, je inicidtorkou soeiaiistiekdho cn-
tdteni za zlevndni prevoznich ,i iklada.
Nejle$i chovatelka prasat z Pridonskdho plemenndho swvchozu
Rostovskd oblasti Marija Marinic`aua.
okresniho v ftonndho vyboru. Jind Turkmen-
ky jsou zAstupkynemi ptedsedy oblastnich Li
krajskych vykonnych vyborQ; mezi 2enami
jsou i ministryne a zastupkyne ministrti. Na-
pomahaji, aby vedle site sedmiletych a stted-
nich ekol byly ztizovany v oblastnich sttedis-
cich 3.enskd ekoly a internaty, aby se jeete
vice rozeitila sit porodnic a detskych domovtk.
V poslednich ttech letech se ztrojna.sobil po-
det studentek na turkmenskych sttednich a
vysokych ekolach. Vedle studentek turkmen-
skd Statni university studuje tads daleich
v Moskve a v Leningrade.
Plnd uplatneni sovetskych ten ve veech
odvetvich hospodatskdho, politickdho a kul-
turniho eivota SSSR je jasnym dttkazen
opravdovd demokratidnosti a sily sovetskdho
ztizeni a velkym triumfem viteznych budo-
vateltk komunismu. (Mrk)
Mistryire vysokyoh urod fepy, Hrdinka so-
cialisticke prdce Daricha Zantochova, pro-
slavila ssrynai pdstitelskymi tlspdchy kolehoz
Rudd hrdzda Kazachskd SSR.
Brigddnice Beriova kolchozu v Gruzinskd SSR. dvojrucsobnd hrdinka socialistickd prdce Tamara Kupunina ode-
vzddvd svd zkueenosti o pdstovdni daje miadym kolchoznicim.
Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Vievo: Lauredtka Staiinovy ceuy, jerdbnice Zinajda Pdtosina patti k ruejlepeim pracw ,Ricim
na stavbdch komunismu ? Vpravo: Ptadlena tavdrny Kayanovi6ava zdvodu Vysndvolod-
skdho bavlndfskdho ko*thindtu v Kauai iskE eblasti, novutorka Zoja Patrikejeva, vijnaiezia
a osvojtia si novou methodu, kterd zabrafinje pfrtrhdvdni niti a soucasnd zpet>ruje i zlepiujc
kvaiitu pfi.ze.
vysokou iirodu Li uspechy v dobytkatstvi, za
vynikajici praci pi`i stavbe Velkdho turkmen-
skdho prfiplavu a podobne. Ptes tisic Turkme-
nek je uditelkaini Li profesorkami, tada z nich
napsala vynikajici vedeckd price z oboru 16-
katstvi, dejin, jazyk i, biologie, geologie, mi-
neralogie.
Na deset tisic kolchoznic vede nejtftznejei
odvetvi kolchozni vjrroby. Cemen DIumaje-
va je ji2 deset let ptedsedkyni ,Leninova kol-
chozu" v Z?ardtouskd oblasti a byla odmenena
vysokymi vyznamenanimi. V trite oblasti je
jedenact ten tajemnicemi mestskfch a okres-
nich vybortk KS. Kolchoznice Amandursun
Meredovova - p$vodne ptedsedkyne ienskd
rady, pozdeji ptedsedkyne kolchozu - se sta-
1a zastupkyni ptedsedy vykonndho vyboru
okresniho sovetu a nyni je poslankyni Nej-
vyeeiho sovdtu SSSR. Turkmenka Tagan Ba-
bajevova je ptedsedkyni amchabadskdho
11
 Approved For Release 20Dj/2.1,;F1_l V G 00926A00
?Vidycky me bolivela hlava a nyni mohu
ekikat PEW plot No, a proto ism an to
mantels pfiprovila take. On se sloe newel
podivet sa krev, hoed emdti, ale tidy m
driel statednb. Divel as jloam, aby krev
sevidbl. On toed diva bee does po prve."
Na delis otdaku pool Anna Sovova po-
kraduje: ?Tenkrit, v padesitem roes byla
u cis pfedoiika Ca. Cerveneho kffie o tom,
jak je sopotfebi krve zdrev?ch lids pro ne-
mocne. Pfihlasila jsem or hoed, Po prve mi
odebirali krev S. liatepedu 1950. Od tx doby
jeers divots krev dtyfikrit, ale myelin, is
bych ji -hl. divot meohem dastejL Sko-
da, is seam tak male jezdi. itikhm - mod
m tom nezilefi, jeatli sa to krev need do-
staou. Davila bycb ji etejnd I zadonee. Job
Jr to emoted, kdyi je lidem zle, dekeji as
pomoc a to nikde sent. $lkim., to musi Wt
hi, kdyi jeden druhemu pomtfe a nekooki
6e. Jelte bych ride proddlala kurs
ls. Cerveseho kfiie, abyeh se stale dobro-
vohmu oietfovatelkou. Pracuji ve ikale Ja-
ke pomocnfee a i tam meet dbtmi mohla
bych tyte vddomoeti delete pottebovat"
Den ze doe pekradyje, meal se, elepiuje
organisoje or apisob odberu lidake krve,
ktere _is v lekafatvi stile potfebi. vic Zvyfeny nibor dirci krve Coe Cerveoym
kfifem a zvylenk odbdr hove ukazgje, le
krev je joke trek vice a sloe pouiiviina pro
zdoevi naieho pracpilciho dlovbka.
Odhbr krve Sr provhdi mproeto odbornf
- sterilnd -- cod mamma v nejpedlivejlt
8letote a vfdy speclaliety-odborniky. Je to
velky pokrok proti dffvbjilmu zpimbu od-
heru, ktery se kraal tfeba ve ikole nebo do.
koeer v hcetinol, 0 sober darci krve se
etari Co. Cerveo kfii. Proeffednietvim
avycb fnnkcfonkfi a tajemnik:l v krajlch
c eo okresecb. Tito tajenenici pofidaji uvi-
domovaei pfedniiky a ai.kivaji tub Hove
a mve duce krve. Co. Cervmy kfli je ve
stilem spojenl s trmsfusnimi stanioemi,
Mari pak sejiiddji do kraje, kde se tmne-
fuae provide. Byvi to ponejvlce v okreanleh
nemocnicich mebo v ndkteryeh smatorilch,
Vises Sestrp Cerorndhu kftie pepaihajf ddr
c0a. pff pfcotdkdaf do bOych 4bori a panw-
erich hot.
aby se, lido, pfihlifieni jako dhrei krve,
mobil madoe svafet. Svifenl provide trams.
fusel afanfce coma velkym apta6ueem, ve
kterem pfivese take velkere pomieky, Ie-
kafe a o0etfovmi sentry. Duct km jamu
m bode transfuse kosot Ifafdy dance is
zdmvi probledent v Vstoet odeedniho
adravi ne
oche v aavedoim smboleteriu. Sku-
piny tdehte nadieoycb ebftavice or pek
shrama0d'ji v unite dobb v tovhrui nebo
eekde na ereeloi a autobe transfusol ata-
nfce Jr dopravi as misto odberu a case od-
eros spitky.
Byli jsse navdtlvit jedm Inhere misto.
Misted obfane pfdii as fadu pr"vnf, mtim
ce autobm svi?el dime krve z pfileblyeh
teviren a vesoic. Jakmile vstouptif data
krve do samtorle. dostali mde obferetveni.
Potom no odebrali k Hove, veiml dfkledee
lekafske prohlidee. Ti tide, u kterych se
ajistilo, be jsou ndchylnl k chronickym nebo
Infekfnlm nemacem, kteff trpi chtipkou,
majf nebo melt ilautenku a podobed, se
a odbdm vyfazujL lined se take provide
u keideho dime zkoulka krve a kmvsi ob-
ese. Viechno sa moeivi m Ifstku,
ktery noai dance hove a sebou. Po mmto
ejiktEni deotanee duct krve bile plink,
plitene punfaehy, vezmou si gemeve hoty
a so hlavu ai nasadl balm masku. Tito opa-
tfeni are deii proto, aby byl ka{dy poked
mofmo sterilnf a nepfeniiel no svyeb iietech
rime badly do mlatnostf, kde me odber
providl. Takto vyhaveni tide se odeberou
jeden Po druhem do mistnostl odb4m krve.
Jak to vypadi a jak se odbbr providi, vidi-
me so soil fotograticke roperh it,
K tome jefto zazn eoivime nekteri
data. Odebiri se pramern? od jedmho ito-
veka ass 400 em' krve. Ve nterilsich lab-
vleh, kam are krev avadi, in protiarailivy
roztok, aby are krev ?earacile. Bafdi lahev
je oznadeni datem odbeno, msofatvim krve
a jmenem direr.
Lahve se sklhdaji do st.rilaich bubnh a
odviiejl do transfuse[ stanice, kde ka'zda
krev is move velmi pfessf vyietFena, a-
mamenim a zistivi pfipraveoa k oka-
maltemu upotfebmi. 2ivot krve upotfebi-
telne pro transfust trek nejdele tff nedble.
Hrev or udedoje v teplote 2-4 stupsd C.
Afkotlv se pfevafoa velure tbchto keev-
feb kooserv auittkuje pro treosfusi, upo-
tfebuji se niktere krevst eloiky take joke
vebni dfleiiiti lekafeki pomhoke -plamta
- mime jive i pfd ledent detskycb oemoei
a pupil-
Vproae: Odebmad krev ar ektddd do evidit-
nick pfesed popmegrh laknf a peters se or
apecIdlelck e1er9eleh bab.i -k odedil do
trsee105at etaaice. Sefnilp-a toot K. Hdjek
Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Vit~zn~ protifaistick~ stavka francouzskfrh d~lnik~
0
Policiste uastoupiii k utoku proti stdrkujiei?ne delnikune patl2ske uutotnobilky Renault.
Jak to dopadlo, ukazuje ttdf snimek strd2nikfe utikajicich zpet tea svou zdkladnu.
Je tomu 18 let, co srazila fran- gaullisty, ptes lidovce at po pravi-
couzska delnicka tfida mohutnymi cove socialisty, zufive ?tvanice proti
demonstracemi 9. a 12. iinora 1934 ?politicks", ,divoke", .. komunistic-
zpet faSisticke pul:isty, ktefi se po ke" stavice. Rozhlas i reakeni tisk
Hitlerove vzoru pokou?eli o uchva- chrlil hrozby i sliby ; v?echny male
ceni moci. K pocte tohoto historic- i velke hlasne trouby ?americk,6ho
keho vitezstvi francouzskych demo- zphsobu ?ivota", vale8ne hysterie,
kratickych sil nad faiismem se ko- . lutactvi a velezrady narodnich za-
naly katdorocne ve Francii - s vy- jmfi, kterd se skryvaji pod maskou
jintkou let nacisticke okupace - protikomunismu, sna2ily se o roz-
tradieni vzpominkove manifestace. ra9eni delnickych cad a zejmena o
V1ath mnichovanskeho radikala odtrteni bojujici delnicke avantgar-
Faurea, kter svym schvalenim no- dy od ostatni velke armady fran-
veho vyzbrojeni zapadniho Nemecka couzskych obrancfi miru. Kdyt ani
a vcazeni jeho wehrmachtu do to nepomahalo, desetitisice policistt
Atlanticke armady pfipravil sve ze- a pohotovostnich gardistfi (Gardes
mi novy Mnichov, pokusila se letos mobiles), ozbrojenych Po zuby, vtrh-
o neslychanou provokaci: Na pfikaz ly do d0nickych etvrti Pacite i dru-
svych americkych protektorfi zaka- hych prfimyslovych mest. Dne 12.
zala vyroeni manifestaci 11. finora finora 1952 doslo pak k velke poli-
1952. ticks bitve, ktera v?ak skondila vi-
Kdy2 pak francouzsky lid odpo- tezstvim lidu. Zeleznieni a autobu-
vedel na tento fa?isticky poem vy- sova doprava byla ochromena, tisice
hla?enim protifa?isticke stavky, roz- podnikfe stavkovaly. Z ielezneho
poutaly ,americke" strany ve Fran- pasu patl2skych pfedmesti i uhel-
cii, poelnaje radikalnimi socialisty a nych a prdmyslovych oblasti zaznel
Antifa.4istiekd stdrka doe 12. t nora 1952 probehla 4xpe?tee nejen v Pa
ti.ti, ale i v jiuych francouzskych tnestech. N4.? snitnek je ze serero-
Jraneouz.skeho mdsta Rennes, kde na ndm.esti pied radnici stoji opttteny
autobuszi, ieficht *otefi stdrku.ii
Na Ndroeltei-nt ndneesti, r ulici Yves Karmene, v uli'-i Etnila. Zoly, kterti tczi r blizkosti Rrvuu .`uzyrh
zdrodu. rystareli delnici barikd4lu dla~cbuich katnctiil.
do cele Francie vitezny zpev demon-
strantfi, ktefi se po nekolik hodin
stall pany ulic.
Jednu z nejkrasnej?ich kapitol
antifa?isticke stavky a bojove proti-
valeene demonstrate zapsalo pak do
dejin tfidnich bojfi ve Francii del-
nictvo nejvetel pafitske automuhil-
kv Renault. Delnici, kteti odpove-
deli na provokaeni zakaz antifa?is-
tickych manifestaci svou he?dinskou
stavkou 12. finora 1952, vedeli, to
nejen srati zpet sily fa?ismu a val-
ky, ale to brdni zaroveti svfij chleb
a sva prava. fteditelstvi Renaulto-
vveh zavodfi podpofilo pak z: kaz
,tavek a manifestaci pravicove so-
cialistickeho prefekta Baylota hroz-
bou masoveho propouiltkni a provo-
kacemi uvnitf zavodu. Na to 12.
finora ndsledoval policejni najezd.
Jit v sedm hodin rano se pokusily
policejni vozy o proniknuti do hlavni
tovarni budovy z Narodniho names-
to. Delnici to veak vystaveli bari-
Na ktizovatce uliee Yves Karmen a Enaila Zoly se pokusila skupi,ra jn,kotovostnich Jurtlistu - franeon skych
to SS - udreet se pod ochranou s?reho ptcvrzrndho wdWarlniho auta. I Odtted byli t>ypuzeni.
Na Ndroduim ?ndntesti roste barikada. Delnici, na snitnku pcevzatem Delnici, kteti se nez,leeestnili sturky, se rrltli tnezi !jardisty, kf, i
z pokrokordhoclasopisu ,.Rrgard".neajiptimalardteyvousy,rlasyibryle, ehystali k palbL. ?Frees teebudete sti-ilet na /raucou:.ske dehao&y. ist-r~
ahy no podkkule teto fotografie nebyli ryddtei b sr ^ v 1 ~pi ozbr once. - A policiste nrsti ib Ii.
l lypp8wa PgeWe` ease 2blif alb/ f tt -kbg W6 26A0F520040006-6
kady a namicenymii vodnimi hydran-
ty, dt tem kameni, eroubti i kusfi
teleza zahnali policisty zpet. Policie,
ktera dostala posilu, pokusila se ko-
1em devate hodiny o novy titok;
ten byl odra2en podobne jako daI?i
pokus v jedenact hodin. V poledne
se policisttim doo~asne podaiilo dobSIt
nalou barikadu an rohu Mice Yves
Karmen a Emila Zoly.
Byli v?ak napadeni se v?ech stran
deetem projektilfi v?eho druhu a
z Narodniho namesti a z ulice Emi-
la Zoly postupovala k nim hroziva
delnicka mass za kciku: ,Fa9ist6
neprojdou!" Pokusy policejnich dti-
stojnikfi pcituet policisty i gardisty
k stfelbe se nezdafily. Ples nckoli-
kers pou2iti slzneho plynu skoncil
boj v odpolednich hodinach fitekem
policie. Ta zanechala na ulicich ne-
kolik pfevrtenych a rozhitych poli-
cejnich vozii a podle tiskovych zprav
mela pfes sto ranenych. - Slavna
antifa?isticka delnicka stavka z 12 fmora 1952 se stain proto praveuz -
podle prohla?eni CV KS Francie --
..v 'chodiskem k novym bojunt a
k daleim vitezstvim!" Karrl blare k
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Nedrirno dostavdnd lcti*td Sidi-Slimane na 3ipati rnaror_kdho pohofi Zada je poufiv4no tdmdr vyhradnd americ-
kynti letadly.
Americana zavadej i v Maroku
wallstreetsky zpusob ivota
Wishingtonskh a pafl3ska vliida
si f?ikaji spojenci, ale soudi se jia
temet Iva roky pfed MezinArodnim
soudem v Haagu. Proces vrhd nova
svetlo na pronikSni americkeho ka-
pitalu do francouzskeho Maroka a
na brutfilnost, s jakou americti bu-
sinessmani vyhaneji ave francouz-
sky kolegy. Amerieti vettelci se jako
vtdy take v tomto ptipade sna2i dat
svymu toupeanickemu podnikani za-
kont r eharakter_ Oavolfivaji se na
smlouvu, kterou peed 115 lety uza-
vtel americky president Jackson
s tehdejfinl marockjym sultanem.
Francouzska vlada ta.d3. naopak od
haagskeho soudu zrueeni tyto smlou-
vy. t
Dokument, ktery- v rote 1836 vnu-
till americti vyjednavaci slabenui
marockemu sultanovi k podpisu, no-
si py?ne jmyno. Smlouva o pMtel-
stvl a obchodu. AC 115 let stare,
je take dnes charakteristicka pro
wallstreetsky pojem o ptatelstvi a
obehodu. Podle Leto smlouvy nepod-
leha totit tadny American v Maro-
ku zdkoniim, soudtYm a policii zeme.
Americky obehodnik mtjae dovatet
do Maroka americke zboti bez cla
a jinych poplatk$, nemusi se tidit
Mdnymi menovymi opatfenimi.
Kdyt se za druh5 svetove valky,
v roce 1942, vylodila americky voj-
ska v Maroku, vytahli americti bu-
waessmani tuto starou smlouvu
z archivu State Departementu. Na
jejim podklade pronika americky
kapitzl do francouzskyho protekto-
ratu Maroka. Podle ,New York He-
rald Tribune" ze 17. 12. 1951 se
americti obehodnici zmocnili vet?i
Casti marockeho trhu. Tak najdete
v Marakebi proti mohamedanskymu
minaretu z 12. stoleti v nizke bu-
dove typicky marockeho stylu pod-
nik na plneni lahvi s odpornym ame-
rickym n$pojem Coca-Cola. Americ-
ke cigarety zaplavily marocke ob-
chody s kutivem. Americke nylon-
ky a jine zbo2i temet Gplne nahra-
dily francouzske vyrobky. Americke
automobily jezdi ulicemi marockehh
mast. Teske miliony vydira americ-
ky businessman z hladovejiciho ma-
rockeho lidu.
S americkym businessmanem pfi-
?ly wallstreetsky mravy: gangster-
stvi, vraady, opilstvi. Kdo je soud-
cem ? Americkyy konsul. Dovedete si
lehce ptedstavit, jak konsulArni za-
stupce Wallstreetu soudf svy ob-
chodni z$stupce. Ptesto v$ak stoup-
la zloCinnost mezi AmeriCany v Ma-
roku tak dtasne, to ani nejshoviva-
vej?i americky konsul nemtlte riplne
zamhodtit oCi. Drive mel americky
konsularni soud v Maroku nanejvyy?
2 pfipady roCne. Nyni jich je. podle
,,New York Herald Tribune", mesiC-
ne 30. Za jeden mesic se zabyval
americky konsularni soud vra2dou
marockeho voja.ka Ameri6anem a
nekolika pfipady, kdy blaznivi ame-
riCti ?ofdti vjeli do lidi a zranili je.
Krome toho stAla peed soudem cela
fade AmeriCan$ pro bitvy na note a
rvaCky s marockymi obyvateli.
Waustreetsky Zp qob aivota svA-
di v Maroku take 20.000 vojakb
USA, kteti tam staveji a hlidaji 7
americkych leteckyrch zakladen.
Amerieti rasiste zakazali Francou-
Anglfckd tabetka ,Vftejte do Casablaney!" v doprorwdu auglickgch uka-
zatelit cesty s ntipisy ?Los Anyf:tos, Ogden, Bombay, New York" by
na4veiclovaly, to jste se octii ndkde v Te:rasu. A piece meite pied sebon
.rrrirnck z pfrelmdsti r?elkeho nroroekyho nadsta Casabianey.
Politickd udzory a vzory francouzskdho generdlniho residenta v Maroku generdla Guillaume ukaznje jasne
jeho ptfjimaei pokoj r Rabatu. Na stole stoji fotografie Montgomeryho, Eisenhowrra, Lattre etc Ttrssignr,
Juina a De Gaullea, on slim zaujal p6su odkoukanou od Hitlera.
ztim a-Marokanc$m vstup do oblasti
zakladen.
Anlericka vratedna hra poutivii
v Maroku stejnych method jako
v jinych kolonialnfch a zavisljrch ze-
mich Wallstreet vytlaCuje stareho
kolonialnfho pftna jako v Malajsku,
v Persii a v Egypte 13rity a ve Viet-
namu a v Tunisu Francouze. Zaro-
ven v?ak poutiva Washington ozbro-
jene moci starych kolonialist(i proti
potlaCenym naroddm. Tak strfleji
francouzskd vojska s poaehnanim
Washingtonu do marockeho obyva-
telstva, zatim co americky business-
man vy hani francouzskC a Acheson
a Schuman se soudi v Haagu.
Marocky lid vede svvj nar?odne-
osvobozenecky boj zaroveti proti
francouzsk' m a americkym utlaco-
vateltim. ZaCatkem unora zavezli
Francouzi do Maroka delegaci latin-
sko-americkych zastupetr v Organi-
saci spojenych narodii. Lid Casa-
blanky odpovedel obrovskou demon-
strsci, takae se latinsko-americti
host., americky konsul a francouz-
sk. generalni resident, general Guil-
laume, museli uchylit pod ochranu
vojska a policie. Stejncl jako v Tu-
nisu, v Egypte a na celem Sttednim
Vychode vzplAl take v Maroku na-
rodne-osvobozenecky boj s neoby-
Cejnou mohutnosti. O. S.
Franeonzr;ti rojdci v Maroku, Tunfsu i Altiru jsou pouulvdni lrroti bouticlrn se Arab4m 1-ezer,f jeou pieplnena a novf zatCeni eclcaji na dvof`e kontfsaistvi u Casablatere na tran.iport
v ntistech, kde slip policie a Cizineckd legie nest i p doK gffslid'2001 /11 /21 : CIA-RDP80-00926AO 32' 0bt 06s8h"rskjch pon.MMich.
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Horsk~ zachranna sluzba ve Vysokch Tatr~ch
Skupina rekreantt se vypravila na zirnui horolezeckou turn
bez zkuaeneho horolezeckeho vlkdce, znaleho v.?ech horo-
lezeekich Best a atezek ve Vysokieh Tatrdch.
Mladd.nezkuaend horolezkyni nevydrtela se svi-mi silami,
uklouzla na ziedovatelem snehu, nesta4ila se jat rukama
zadrtet na skdle a zaL'aZa padat do hioubky, dime ...
V tatranskjrch ozdravovnach, hotelich, na horskych stez-
kaeh, na lyiatskych loukach i na strmych sjezdech se ozyva
radostny a zdravy smith a zpev na?ich rekreantt, horni.kfl,
delnikti, 2eleznidAM, traktoristti a rolniktl. Vaichni pficha-
zeji do Tater s dtiverou a s nadeji, to poznaji ki-asu na?ich
horskych velikani7, lesnatych tidoll, vysokych tulovych atitO
a mezi ne vklinenych pies. Organy lidove spravy jsou si dobte
vedomy nejdrai?iho pokladu techto naaich nejlepaich pra-
covnikd, kteti ptijildeji do Tater na zotavenou - jejich
tivota a jejich zdravI, a proto zfidily ph JNV oboe Vysoke
Tatry horskou sluibu, kterd se stars o bezpecnost veech na-
viftevniktl Tater.
Tatranska horska slu?ba provad# a organisuje zachrannou
slutbu v oblasti celych Vysokych Tater; zamefuje se weak
pfedev?im na preventivni slu'lbu, kterou chce ptedchazet
vaem at' ut horolezeck jrm nebo lyta.fskym riraztlm. Proto
dodava zkuaene horske vtidce vaem masovym vjrpravam,
kontroluje a usmeriluje vaechny akolni zajezdy, vypracovava
pro kaIdjr zajezd program vyletit. Ztizuje a kontroluje v?ech-
na bezpednostnl zafizeni ve vysokohorske oblasti, opravuje
a udrtuje horske stezky a zaji.Vuje vysokohorske ptechody.
Ma take na starosti letni i zimni znackovanl cest a rozmist'o-
ktere za malou chvih zasleehnou bienove Tatranska horske
slutby a ihned zjirifujl misto ne*testi. Netrr?d to diouho,
je jen trcFia ptipravit lyte, nositka a dalai materiel ...
Jit po w0kolika desitkdeh metr* i'ijstupu Medal vedouci
skupiny spi-dimou cestu a byl sthie vfcc v rozpaeich, jak
se bezpecnL dostat na vrcholek tatranskeho velikhrun.
... strhla take sveho privodce 8 ?bezpe6n6ho" mista, ktery
ovbem oporninul sprdune zajistit lano na skobe a tak se
uezadrt#teine fiti do propasti a...
vani orientacnich tabu!i a neap. V zime pofada bez.platne
lytafske kursy pro zacateeniky, na sjezdovych tratich udriu-
je stalou denni bezpeLnostni zachranrou sluibu. Pfislu?nici
horske zachranna sluiby potadajl pfedna?ky pro rekreanty
o nebezpeci hor a upozortrujl na ne v tisku i v rozhlase.
V irzke spolupraci s Tatranskym narodnim parkem stteti
jako vykonny organ parkove reservace. Tatranska horska
sluaba upozorhuje take rekreanty na nebezpeci Lavin. Sve
sttedisko, ve kterem udrtuje stalou pohotovostni a infor-
mat-ni slutbu, ma v Hornim Smokovci, ale o bezpeenost na-
vstevnika Vysokych Tater pecuje jeate dalaich 30 zachran-
nych stanic, rozmistenych po cele oblasti Vysokych Tater
a vybavenych veekerym sanitnim a zachrannym materialem.
Ptisluanici Tatranska horske slutby si musi pti katde pti-
letitostl vedet rady, jsou dobrymi horolezci i lyiafi stejne
jako dobrymi uciteli zaca.tecnikft. Vaichni jsou absolventy
zdravotnickych kurstz a katdemu ranLnemu odborne poskyt-
nou prvni pomoc, vyznaji se v doprave ranen$rch i z tech
nejnebezpecnej?ich mist a na pomocne volani vychazeji za
ka2deho poeasi, v zime i v lEte, v noci i ve dne. za snehovych
boutek i v deati, aby zachranili lidsky tivot. Jen za minuly
rok provedli 320 zachrannych akci, dopravili ranene do ne-
ra jit se vyprava Tatranska horske zcichranne slu:-My drird
na rychly pochod na misto ne3testi, protoac nyni --dk2i na
okaintite doprave zranenieh do bezpedi a k otetteni.
KonednO se mu podatilo dostat se no skalui rates a nyni
pomdhd ve vistupu teue, kterd jeMd nezpozorovala zdlud-
nosti skaliska, zavdtdho snehem.
padd na skdlu, na Were se velmi tetee zranil, zatim co
dlenka vipravy meta Mest# a pddem do snehu as jen vyvrtla
kotniky. Treti glen vipravy ddvd popla*ne signdly ...
mocnic, osetrili stovky leheich ptipadu zraneni a v 63 pti-
padech pstrali nekdy i nekolik dni a noel po nezvestnych
navatevnicich hor. Za tuto jejich zas'.uinou cinnost Jim patti
dik vaech, kteil Vysoke Tatry nav?tivi.
Jako vaechrr osta.tn# rekreanni ohiasti path canes i Vysoke
Tatry pracnjicim, jejichi pocet se zvkt?uje rek od rcku.
V?t?ina z nich se ukaznene podtizuje v?em pfikaztm vy-
danym k ochrane bezpecnosti nav?tevnikd_ Najdou se weak
i takovi, ktefl tyto pftikazy pokla.daji za omezovani osobni
svobody a. nenoslouchaji danych pokynti. Zapominaji pf-i tom,
to v neznftmem horskem terenu ciha nebezpeei na kaidem
kroku. Kdyby zachovavali v?echny rady a naiizeni, pak by
se dinnost Tatranska horske slutby omeziia skntecne. at na-
male vyjimky, jen na preventivni opatfeni. Na?e fotograficki
report" velmi na.zorne a poucne ukazuje, jak to dopada,
vydaji-li se rekreant, celkem nezkueeni hore!ezci, na ne-
bezpecnou turu, a.nit se pfedem poradili s Tatren_kou hor-
skou sluzbou, vytddali si pr-6vodce. nebo se aspoti informo-
vali o teikostech a zaludnostech testy. Ovsem i v techto pfi-
padech, kdy dojde ke zraneni neukazn?n'cch spo tovctr, spi -
cha horskd zachranna sluiba, a.by zachrania naro ?r:: u
hospodafstvi to nejcennej?i -- lidske 3.ivu y.
Krr k nzistu rwstesti.
Zdc si rozdaiuji dkuove horske zachranna slrrtby jednotlive
r%koiy pri poskytnuti prvni pomoci a doprave ranenych.
16 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Divka pddem do sndhu vyvdzla k1u im zrandnim a je ihned
obdtavymi L'leny horskd zdchrannd sluxby dopravovx na
k hlavui skupind, kde jsou jib pro ni pr`ipravcna uositka.
Tdhce randudmu le tieba poskytnout primo na m.istd prune
pomoc, obvdzat rdny a podat uklidnujici prostiledky. I v tEto
prdci se musi BIenovd zdchranuu slu2by dobi-e vyznat.
Raneny je ulo2en na nositka a zabalen do pokryrek, aby
je?td navic neutrpOl zimou. Teprve po tschto opatrenich
zaFiud opatrny sestup do Tdoii.
Jtt za soumraku se bliti v" ava k ne'blit4i ehat8, k ,fig 10~ .'(~Il~ ~ (~tt(~~ e Q Q{ ~41(~( u niho Ieeeni. Takot'ych a podobnjch zacnran-
nych akci provedla Tatranskdd horskd slutba v roce 1 7~S yio ky~tirazi~, z nick 9 smrtcinych. Snimky E. Tylinek
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Pod taktovkou Otty Ackermanna uvedia Lidovd opera ve Vidni Smetanovu ,Prodanou
nevestu". Na snimku: Obraz z I. dejstvi.
Scena z II. dejstvi: Podpisovani smiaa.try, re ktere Jenik za 30(1 zlatyeh odstupuie Alai, &k;,.
v .,
Nov~ ~sp~chy IV ane v vestGG ve
?Pr
oct ne
svete
Y
Na Smetanove Prodane neveste
je nioino nazorne dokazat, jak
vaechno velke umeni je v podstate
proste, a jak prave pro tuto lid-
skou prostotu je takove umeni i
stale five, sveii a aktualni. By-
valy doby, kdy genialni Smetanovo
dilo podcenovali prave pro tuto
genialni prostotu. Ai teprve dlou-
ho po smrti skladatelove se uajed-
nou nad slunce jasneji ukazalo,
jak pr-Ave v to jednoduchosti je
nejvic prvke citoveho zaniceni, jei
dovedou souhlasne rozeznit lidska
srdce na celem svete. A tahle za-
zraena moc Smetanova dila nepo-
miji lety, jak to dokau:je fakt, le
Prodana nevesta nejen nemizi
z repertoaru, ale dobyva jeste i
novych seen a vraci se znovu a
znovu na divadla, jei jii okusila
jiskry genial kterou Prodana ne-
vesta vyzaruje.
Z nedavnjch espeche Smetano-
va dila za hranicemi meieme za-
znamenat nova vyznamna nastu-
dovini ve Florencii a ve Vidni. Ve
Florencii, kde dodo k premiere
v druhe polovici ledna v Mestskem
divadle, se pribliiili podstate dila
z`rejme svedomiteji a verneji, diky
reiii Oskara Wallecka, kterj drive
pesobil v Praze. Kritika vytyka
sice jeho reiii leckde priliane zde-
razneni komiky, to vsak je zjev,
s nimi se Prodana nevesta setkava
pri svem reziju:nz spodobeni v ci-
zine teener naporad. Ale po stran-
ce krojoveho vybaveni (C. Nas-
tri), i po strance scenicke vypra-
vy (B. Mello) melo nastudovani ve
Florencii velmi dobrou eroveii a
phbliiilo se znacne nasim pfedsta-
vam o slohu dila. Na hudebni sloz-
ce, jejii rizc-ii bylo v rukou Ame-
ricana polskeho pivodu Artura
V drupe polovine ledna byla rovndt ve Florencii v Mestakem divadle s vehkym nad?enim prijata prom
?Prodane nevesty`?. Na snimku: Scena z I. dejstvi.
Rodzinskeho, se v peveckem sou-
boru podilelo nekolik cizince, jak
to ui ph italskem staggionov6m
systemu byva. Dilo, k jehoi uve-
deni vydala spriva divadla peknou
informativni broiuru s poucnym
evodem Adelma Dameriniho, ph-
jala kritika vesmes velmi priznive.
Zvlaite nas mohou potesit nektere
postrehy referate, jei svedci o
tom, jak spravne je chapin a vy-
soce hodnocen vyznam dila i u ci-
zince : ?Smetana je lidovy, ne viak
folkloristicky. Motivy jeho sbore
a tance cerpaji z folkloru jen va-
ieh, kteri je inspirovala ve stole-
tich radostne i smutne historie
ceskoslovenskeho naroda" (,,La
nazione italiana"), ,Smetanova
hudba, srozumitelna a silna, ma
takrka moc fysicky povznest; skla-
datel si pocinal jako nekteii do-
vedni remeslnici, jako by chtel
ukazat predeviim svou lasku k ze-
mi; polkovy rytmus se zdi byt
podstatou smetanovskeho umeni"
(,,Italia centrale") ; ,Nemeieme
zestat lhostejni k teto pisni, kteri
provazi lid v zipase o jeho nirod.
ni diustojnost; hiejive lidstvi v ly-
rice i epice takoveho naroda musi
zapesobit take na nasi starobylou
civilisaci a kulturu". (?II Nuovo
Corriere di Firenze".)
Dalo by Be rici, ie nejpotesitel-
nejai strinkou noveho videeskeho
uvedeni Prodane nevesty v Lidove
opefe je reakce videnske kritiky.
Chvali hudebni vedeni Otty Acker-
manna, presvedceneho propagato-
ra slovanske hudby, zvlaate vyso-
ko vyzdvihuje vjkon Seny Juri-
nacove v Mafence i jejiho partnera
Ant. Dermotu v Jenikovi, ci Ru-
dolfa Christy ve Vaikovi. Ale te-
mer bez vyjimky, jednosvorne se
pustila do nepochopeneho reiijni
ho pojeti dr. Ad. Rotta, ktery je-
viitne z dila ucinil hotovou cirku
sove-revuilni podivanou. Nesiolho-
ve kostymy, jevistni tocna, ktera
se jen v prvem jednani da sestkrat
do pohybu, prebujelost komediant-
skyeh seen, ktere se svjm fes"ac-
kjm principilem, mondenni ) sme-
raldou a iivym hadem, ktere jsou
patrne vrcholem scenicke vynale-
zavosti reiiserovy, to vaechno je
predmetem ostreho, ale spravedli-
veho odmitnuti kritiky. VideTiaci
totii nezapomneli, ie pr-Ave z Vid-
ne se Prodana nevesta pied se;-
sati lety roz'.etia do celeho sve:a;
hrde se k ni hlisi jako k dilu, jaz
ma u nich domovske pravo, jez ci-
tove, tradici a historii n Veii do
jejich kulturni sfery. Nechapou,
jak dilo, jim tak blizke, se mohlo
setkat pr-Ave ve Vidni s takovym
neporozumenim ph svem scenic-
kem ztvirneni. A proto s touae roz-
hodnosti, s nii zatracuji reiii, vy-
zdvihuji s prekvapujicim pcrozu-
menim mistrovske hodnrty .,,dra-
hocenneho dila genialniho hudeb-
nika".
,,Jaka to je hudba! Jak jiskhva
a ryze veseloherni ui ouvertura,
jake bohatstvi nejskvelejaich ly-
rickych a vtipnych nipade, aril
a ensemble!" ?Prodani nevesta je
klasieky pokes Mistruv transpo-
novati ducha Ceske lidove pisne a
tauce do velkl hudebni formy.
Smetana si byl jak(;s
lii vedom sve umelecke zodpoved-
nosti, nei aby resil svuj ukol pros -
te mechanick-m prejimanim hoto-
vych lidovych melodii. Usilo,val o
vytvoreni vlastni narodni hudby,
ktere by lid porozumel a ktero'-
by miloval stejne jako svou vlast
nil ktera by vaak zaroveh organic-
ky spojovala vaechny vymoienosti
soudobe hudby. A skutecne je Pro-
dana nevesta v kaidem taktu pro
sycena tymi iivotem, jak Se proje-
vuje v lidovych pisnich a tancich,
a jako ony je naplnena zdravym
lidovym veselim a optimistickou
iivotni radosti. - Veseli Prodane
nevesty ma tedy hlubsi ziklad.
Nema nic spoleeneho s operetn:
rozpustilosti a povrchni zibavou;
je naopak projevem spontanniho
iivotniho pocitu niroda, jeho opti-
misticke viry ve vlastni nepiemo-
aitelnou silu, ve svou neznicitelnou
vitalitu." (? Osterreichische Zei.
tung"). - Je tosfastny phpad
v dejinach opery, jedno z tech mist-
rovskych del, jak se vydah jen
jednou za staleti." -- (Neue Wie-
ner Tageszeitung".) fb.
w
Za retie Oskara TVaileeka, i; terdrive -; M , -"
j pfisobil v Praze, ptiblt1iii se herci podstate dicta: Na ., Me opet vypneitat-% Kecal Jcnikovi teechn
snimku: Hecal rychvaluje Ma,ence fenicha. J predosti rim vylelcdnute nevesty, jeu aby
Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926A0052000 0`b""dal . a htarenky-
1R
 Approved For Release 2001/11/21 : CIA-RDP80-00926AO05200040006-6
Hra o k1adenskch
valcirich
Nase soucasni puvodni drama-
ticka tvorba nastupuje v posledni
dobe velikou a zavainou cestu -
cestu k cloveku. Tim ovsem nechci
rici,,ge ai dosud tomu tak nebylo.
Naopak - nasi mladi dramatici od
zacatku sveho uvedomeleho sepeti
s iivymi a mnohotvarnimi prob-
lemy naseho pracujiciho lidu, usi-
lovali o presvedcive a umelecky
pravdive zachyceni noveho, socia-
listickeho cloveka v jeho vztahu
k vlasti, k praci i k lidem. Ale
v mnoha pripadech zustavali ne-
kde uprostred testy k tomuto clo-
veku, testy, kterou si mnohdy za-
valili pliIisnym mnosstvim mate-
rialu, problimu vyslovene pracov-
ne technickych, ba i snahou po ja-
kesi mechanicke, vnejskove a pre-
vaine proklamativni ideovosti.
Velmi nazornym a zavain}rm pfI-
kladem, jak se dostat k proble-
mum pies cloveka a nikoli opacne,
je nova hra Jaroslava Klimy
?Stesti nepada s nebe". Autor roz-
viji sice de"j sveho pHbehu kolem
stareho stroje, ktery prisel nahle
ke cti, kdyf se porouchala druha
beinice, ale lide, kteri nesou tento
dej, jsou tak fivi, lidsti a naplneni
tak `presvedcivymi klady i zapory,
ie m3me need sebou plny obraz ii-
vota i prate kladenskych valciru,
ktefi nejen cituji, nybri i fiji hes-
lo, napsane nad jejich beinici:
,,Nase stroje jsou nasimi zbrane-
mi, nase tovirny jsou nasim bojis-
tem," anii by oddelovali Pivot na
pracovisti od sveho livota soukro-
meho a svych hlubokych lidskych
cite. A kde mule byt zajimavejsi
sledovat Pivot techto dramatickych
postav nefli primo tam, kam je
autor zasadil? Proto jsme byli
opravdu zvedavi na provedeniteto
hry souborem Mestskeho oblastni-
ho divadla na KIadne, We jsme je
zhledli v peelive reiii Z. Kutila a
ve velmi pusobive scene L. Jelinka.
,Sedtat ze zdv6re6ndho obrazu hry, kdy valciti, rozradostneni vysledkem :iderky, vyhazuji stareiw Kadlece do
vzduchu.
Ridi konstatujeme, ke se sou-
boru kladenskeho divadla podarilo
vytvorit peedstaveni five, napine-
ne radostnym optimismem. Divak
s oprav-dovym zaujetim sleduje
piibeh mladeho valcire Honzy Ka-
diece, ktery toufi po,,vetsich mof-
nostech" individualni prate a ne-
uvedomuje si hlubokou iivotni
pravdu sveho otce, stareho valci-
re,ze totif ?delnika, ktery nema
rid svou praci, neceka stesti ni-
kde". Nakonec viak, pod dojmem
setkani s iidernikem Bousou, po-
znavi, ie ?stesti opravdu nepada
s nebe" a znovu se zapojuje do ko-
lektivu., jehoi duveru si chce opet
ziskat pravz jako drivejsi usmev-
nou pohodu sveho mladeho man-
zelstvi, ktere by bival svou umi-
nenosti a povrchnosti malem roz-
bil.
Budii ke cti kladenskym, ie ne-
preceiiovali ani nepodceiiovali kte-
rekoliv dejiste hry na ukor jine-
ho a ie sceny v mlade domicnosti
Kadlecovych vyznivaji stejne lid-
sky presvedcive jako sceny ve val-
covne, kterou ovsem po inscenacni
strance Ize oznacit za nejpusobi-
vejsi z celeho predstaveni. Start
Kadlec, jedna z nejpusobivejsich
postav hry, primo oiiva na tomto
vytvarnikem do detailu realisticky
postavenem pracovisti. Ale nejen
on, vsichni valciri jsou postavy
charakteristicky zajimave a live,
jakoby pfimo prenesene ze iivota
na jeviste, aby tak nazorne doku-
mentovaly heslo naseho divadelni-
ho klasika J. K. Tyla: ,Divadlo
je Pivot a jde znovu do iivota." A
prave tady se ukazuje, co pro kai
deho tvurciho umeice znamena do-
konala znalost prostiedi, ktere
chce zachytit a co pro kladenske
divadelniky znamenala spoluprace
se soudruhy z kladenskych valco-
ven. Sami ve sv?ai programovem
clankurikaji o svtch navstevach
ve vn,
ruui7,l a. tes,te pied ka
nadskou branku, ate tint, ze ho Kanad'an drZel za ruku, .la dobh rnii?enc Mina et.inro branku,
VI. zimni olympijske hry skonceny
i eskoslovensti hokejiste na VI. zimnich
olympijskych hrach svou hrou a Vystoupe-
nim potvrdili, to zasady, na nich2 se rozviji
Ceskoslovenska sjednocena tL1ovychova, jsou
sprdvne a tvofi spravne podminky k tispe-
chu. Aekoliv byli na3i representanti zalud-
nym zphsobem a divnymi machinacemi pii-
praveni o lepsi tunisteni, vraceji se Bomb
jako moralni vitezove. Prav6 v zdpasech
proti hrube a nepoctivd hrajicim America-
nt m a Kanad'aniim ukazali, pies svou ne-
zku3enost v ntezinarodnich zapasech, ie se
dovedou cestne, bojovn8 a stateLne postavit
i proti gangsterske hie svych zamoi'skych
souped. Na3e mu2stvo pochazi z masy
sportovni ntiade2e, je vychovano zasadami
na3i lidove dentokraticke republiky a svjrm
vystoupenim si ziskalo v3ude syinpatie a
obdiv. V jeho soudrtr3skem duchu, v jeho vy-
stupovani a v jeho kolektivni semknutosti
je zaruka trvalych a nezvratnych vitezstvi.
Charouzd stiili vedouci branku Ueskoslnvenska v zdpase s Kanadou.
l'yborny eskoslovertsky bra,tktir Richter znegkodnuje akci kauadskych
titodnikii. $nimky (;TK
Za ceskosWucnsnou brunkou bojuji Oarnera a utq. Reimans kanadxkym tilocnikem.